Přestože pivovary v Pardubickém kraji nezvýšily výrobu, zatím mají zákazníků dost. Vděčí za to především originální chuti, kterou se jim daří zachovat

Pardubice - Místní pivovary sázejí na originalitu. I když chuť piva od velké části větších a středních pivovarů se podle odborníků stále sbližuje, v Hlinsku, Pardubicích i v Poličce se chtějí uniformitě za každou cenu vyhnout.

„U nás dáváme důraz na zachování tradiční chuti Pernštejna, tedy zachování jemnější hořkosti,“ uvedl například ředitel pardubického pivovaru Karel Spilko.

Pivovary v kraji nemají hypermoderní technologie, z klasické výroby dělají výhodu a pivaři na to slyší. Podle znalců se chuť různých značek vzájemně přibližuje, zvláště těch, které vycházejí z obřích tanků velkých pivovarů. Ty se však brání a poukazují na to, že technologické novinky pomáhají udržet stabilní kvalitu piva. Podle odborníků někdy nechávají velké pivovary nápoj odležet méně, než je zapotřebí, některé pivovary zase získávají slabší piva tím, že silnější zředí vodou.

U piv uvařených v Pardubickém kraji si však zákazníci na přílišnou podobnost s chutí nápojů velkých pivovarů zatím stěžovat nemohou. Pernštejn, Rychtář nebo Hradební jsou poměrně dobrá piva, přestože nechutnají zrovna jako Gambrinus.

„Pernštejn není sice špica, ale je dost dobrý. Já mu dávám přednost, v tom jsem patriot. Jsem totiž pro regionální piva. Dříve třeba kudy člověk projížděl, všude se setkal s místními pivy, a teď třeba i v jižních Čechách, kde dříve byla nabídka Budvaru, Samsonu, Regentu a dalších regionálních piv, všude najdu jenom Gambrinus. A to mi docela vadí,“ uvedl Václav Tamchyna z Pardubic.

Za osobitou chuť piva vděčí hlinecký pivovar tomu, že jako jedni z mála používají při výrobě Rychtáře žatecký hlávkový chmel. „Samozřejmě, že hlinecké pivo má svou specifickou chuť, je hořčí, plnější, pěnivější,“ říká ředitel Milan Vedra. „Já piju jenom Rychtáře. Nevím přesně, jak bych jeho chuť vystihl, ale je prostě vynikající,“ poznamenal velký příznivec hlineckého piva Jiří Urban ze Starých Jesenčan.

Ředitel poličského Měšťanského pivovaru KarelWitz považuje za základ dobré chuti poličského piva ty nejtradičnější postupy a klasickou studenou cestu piva přes varnu, spilku, sklep i důraz na dodržování náležité doby ležení. Svoji chuť si hlídají všichni. Třeba i malý medlešický pivovar. „Každý si musí najít své pivo. To naše pijí lidi rádi proto, že je zdravé a jakési jiné. Většina ostatních piv je filtrovaná a pasterizovaná, těch zdravých látek, jako jsou vitaminy a bílkoviny, v nich není tolik,“ uvedla Milena Chalupová z medlešického rodinného pivovaru.

„Rozhodně nepřipomíná nějaké chemické laboratoře, naše pivo má plnou, chlebnatou chuť,“ říká pyšně sládek minipivovaru v Žamberku Zdeněk Kalous. Laici i odborníci se shodnou, že se chuť piv podle jejich regionální příslušnosti charakterizovat nedá. „Konkrétní chuť si určuje sám výrobce, a to jednak výběrem surovin - sladu, chmele, a technologickým postupem - způsobem rmutování, chmelovaru, kvašení, dokvašování, a tak dále,“ uvedl manažer jakosti Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Pavel Čejka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

Zatímco produkce piva v celé zemi vzrostla loni o čtyři procenta, místní pivovary víc piva neprodaly. Ve dvou pivovarech dokonce výroba poklesla. Neznamená to ale žádnou pohromu.

„Nám nejde o zvyšování produkce, prioritou našeho pivovaru je vyrábět kvalitněji,“ uvedl Milan Vedra, ředitel hlineckého pivovaru.

Pivovar Rychtář produkuje šest druhů lahvových a šest druhů sudových piv. Loňská výroba dosáhla necelých osmdesáti tisíc hektolitrů, přibližně o tisíc hektolitrů méně než rok předtím. Hospodaření pivovaru skončilo stejně jako v předchozích letech ziskem.

Hůře si vedla Polička. Zatímco předloni v Měšťanském pivovaru v Poličce uvařili téměř 83 tisíc hektolitrů piva, loni to bylo 77 a půl tisíc hektolitrů. „Před valnou hromadou nebudu bližší podrobnosti k těmto číslům říkat,“ řekl ředitel Karel Witz.

V pardubickém pivovaru Pernštejn loni vyrobili přes 96 tisíc hektolitrů piva, o šest tisíc hektolitrů více než v předchozím roce. Za nárůst mohou děkovat exportu, když do zahraničí vyvezli o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc.

Vedle tří větších pivovarů jsou v kraji i dva malé. Minipivovar v Žamberku funguje více než deset let. Loni uvařil a nabídl přibližně 300 hektolitrů Žamberského kance v pěti druzích. Na začátku tohoto desetiletí navázal na někdejší tradici rodinný pivovar Medlešice. I zde loni vyrobili 300 hektolitrů světlého i černého ležáku.

Podle zástupců pivovarů by se již letos cena piva neměla měnit. Výrazné navýšení cen sladu a chmele, které způsobilo poslední zdražení piva po Novém roce, by se podle nich nemělo již letos opakovat.

Zdroj: MF Dnes.cz

Stále více příznivců si nacházejí malé pivovary na Sokolovsku. Mezi štamgasty jsou oblíbené hlavně pro svoji originalitu a schopnost nabídnout nejrůznější varianty od běžných druhů až po vícestupňové speciály.

Výjimkou nejsou ani piva vařená pro zvláštní příležitosti podle přání zákazníka. Právě rozmanitost je devizou, kterou se menší pivovary snaží na trhu prosadit a současně zaujmout.

„Jsme velice rádi, že naše pivo oceňuje spousta zákazníků, kteří se ho zpočátku naučili pít v naší lomnické hospodě U Franty. Postupně jsme si příznivce získali i tím, že pivo stáčíme do litrových PET lahví. Zákazníků opravdu přibývá a je jich stále víc a víc,“ prohlásil sládek pivovaru Permon Jan Rada.

O dobré pověsti mezi milovníky piva mluví i Ivana Lojínová z loketského rodinného minipivovaru Svatý Florián. „Pro loketské patrioty, kteří si naše pivo oblíbili a chodí pravidelně, jsme založili Klub přátel piva Svatý Florián. Pořádáme různé ochutnávky, jako například ochutnávku zeleného piva na Zelený čtvrtek,“ zmínila Lojínová. Ta zároveň zve všechny fajnšmekry na nápoj zvaný Zlatá pivovice. „Jedná se o alkohol, který je destilován v lihovaru Březová z naší suroviny,“ upřesnila.

A jak reagují samotní zákazníci? „Historie, pivo, hrad, pivo, pěkné údolí s líně se plazící řekou, pivo. Co chcete více? Vždyť je to ta nejlepší kombinace! Sedněte si také u Floriana. Nebudete zklamáni. Objednejte si a malinko si pusťte žilou. Podpoříte tím tyto malé pivovárky,“ doporučuje pivní reportér a sběratel Libor Vojáček z Teplic.

„Před otevřením minipivovaru jsme ani netušili, kolik pivních turistů a sběratelů pivních suvenýrů v naší republice i v okolních státech je. Prakticky každý týden někdo přijde ochutnat nebo pošle žádost o zaslání pivních etiket či jiných pivních suvenýrů,“ poznamenala Lojínová.

Své fanoušky má ale i Permon. „Je to dobré pití, to mohou potvrdit,“ prohlásil jeden z oslovených pivařů. „S reakcemi lidí, kteří si Permona pochvalují jsme spokojeni, samozřejmě i tady platí, každý člověk jiná chuť,“ uvedl Rada. „Naše pivo je hutné, chutné a kvalitní. Proto někomu připadá ve srovnání s jinými běžnými pivy, které jsou filtrované, velmi silné, jak říkají – deset jich jen tak nedám,“ doplnil.

A na co pivovary konkrétně lákají? Permon se může pochlubit světlými, polotmavými a tmavými pivy v rozmezí od 10 do 13 stupňů. „O svátcích jsme prodávali Vánoční speciál 14 a nyní Velikonoční speciál 12. Pivo jsme ale vařili také u příležitosti oceňování osobnosti města Sokolova,“ připomenul sládek.

„V současnosti produkujeme pouze jeden druh piva. Jedná se o polotmavý, nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Svatý Florian 11. V budoucnu připravujeme výrobu světlého ležáku 13 a černého speciálu 15,“ prozradila Lojínová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Hloušek

Ve Středočeském kraji je osmnáct pivovarů. Některé jsou rodinné a vaří pivo jen pro potěšení, jiné patří mezi giganty a nápoji zásobují i zákazníky v zahraničí. Novinky pro milovníky piva ale přichystaly všechny.

„Jako velký pivní konzument středočeské pivovary znám. Nejbližší mému bydlišti je Pivovar Klášter. Moje nejoblíbenější pivo však pochází z Liberecka. Je to Svijanský máz, který piju denně,“ uvedl pivař Jan Kraus z Mnichova Hradiště. Tento druh piva společně s přáteli považují spíš za medicínu než za alkohol. „Ale někdy si dám i Klášter, je sice silnější, ale žízeň a chuť na pivo zažene,“ zhodnotil Kraus.

Vloni Pivovar Klášter vyrobil 113 610 hektolitrů piva a jeho Ležák 11% byl Sdružením přátel piva oceněn jako Jedenáctka roku. Letos se příznivci mohou těšit na nové balení dvanáctiprocentního piva v malých kartonech po osmi lahvích.

Nový ležák vznikl podle receptů Václava Dačického Unikátní pivo připravuje pivovar v Kutné Hoře. Jen několik týdnů bude ve vybraných restauracích na Kutnohorsku a Kolínsku k dostání Dačický kvasnicový ležák. „Lidé si čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují. Mezi ně právě patří kvasnicová piva s plnou přírodní chutí,“ zdůvodnila přípravu nového piva manažerka značky Dačický Daniela Klančíková. Nové pivo bude k dostání jen po omezenou dobu - po několik týdnů v jarních měsících. „Jeho výroba je náročnější než u běžných piv. Při vaření jsme vycházeli z dochovaných receptů samotného Václava Dačického,“ doplnil vrchní sládek a ředitel pivovaru Jan Hejra. Dačické kvasnicové pivo se od ostatních liší především tím, že není filtrované, stabilizované ani pasterované, takže jde o „živé“ pivo. „Kvasnicová piva jsou dnes vzácností a ukázkou mistrovského umění sládků. Vyznačují se vynikající vyváženou chutí, nádhernou přírodní barvou a hustou smetanovou pěnou,“ poznamenal Hejra. Další novinkou bude májové polotmavé pivo Dačický 13°, které se objeví na začátku května.

Kutnohorský pivovar, součást skupiny Drinks Union, vloni vyrobil 170 tisíc hekrolitrů piva. „Pivo Dačický si vloni přivezlo několik vavřínů z pivních degustací po celé republice. Celkový výstav skupiny Drinks Union dosáhl zhruba 900 tisíc hektolitrů piva,“ uvedl Josef Vejlupek, manažer komunikace společnosti Drinks Union.

Milionovou hranici vloni poprvé v historii překonal Velkopopovický Kozel. Jeho obliba roste. „Dokazuje to nejen rostoucí prodej, ale také řada ocenění, jako například Obal roku či druhá příčka v soutěži České pivo 2007 - tu získala varianta 11° Medium, jejíž prodej meziročně vzrostl o více než 50 procent,“ upozornil Vladimír Jurina, manažer korporátní značky Plzeňský Prazdroj.

Součástí varny z roku 1928 bude kinosál I tady se lidé mohou těšit na novinky. „Pro návštěvníky pivovaru letos chystáme překvapení. Rekonstrukce původní varny z roku 1928 je hotová. Součástí varny bude malý kinosál, kde návštěvníci zhlédnou krátký film o historii pivovaru. Tento rok začneme i s rekonstrukcí návštěvnického centra,“ řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

K největším výrobcům středočeského piva patří Královský pivovar Krušovice, vloni vyrobili přes 850 tisíc hektolitrů piva. „Byl to pro nás rozhodně úspěšný rok i ekonomicky, stejně jako roky předcházející. Dokladem toho je mimo jiné fakt, že právě krušovický pivovar byl v minulých letech vybrán jako stěžejní akvizice celosvětové skupiny Heineken na českém trhu,“ uvedla za krušovický pivovar Drahoslava Pittnerová. Vloni přišli na trh s novinkou v podobě tašky Heineken s osmi lahvemi nebo vánočním „krušovickým“ sixpackem se třemi druhy výrobků a skleničkou. „Letos máme připravena další překvapení, která spotřebitelé brzy objeví na trhu,“ slíbila Pittnerová.

Novinku chystá a zatím tají i Pivovar Rakovník. „Je to zatím v takové fázi, že bychom to neradi prozrazovali, protože pak už by to nebyla novinka. Vše se lidé dozvědí z kampaně, která bude pro tuto novinku vytvořena,“ dodal manažer Pivovaru Rakovník Tomáš Tichý. Upozornil, že loňský rok byl pro ně zlomový. Získali mnoho zakázek do zahraničí a vyrobili 10,970 hektolitrů piva, což znamená nárůst oproti roku 2006 o více než dvě stě procent.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovar Ferdinand zásobuje okolí i exportuje, znovuoživlý kácovský Hubertus upevňuje pozice v regionu.

Historie místního pivovaru Ferdinand sahá do roku 1897, kdy arcivévoda František Ferdinand d‘ Este nechal postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje do dnešní doby.

Pivovar vyrábí okolo 50 tisíc hektolitrů piva ročně. Produkuje celkem pět druhů piv, od nealkoholického až po speciální piva. Obchodní politika se zaměřuje především na domácí region a dále na exportní trhy.

Před dvěma lety obsadil Tmavý ležák první místo na soutěži Česká pivní pečeť a Ležák světlý Premium třetí místo na stejné degustaci. V témže roce na Dočesné v Žatci slavil další úspěchy. Výčepní světlé pivo obsadilo první místo a Ležák světlý Premium místo druhé. Pro pracovní zaneprázdnění se současný ředitel Ferdinandu ke stávající produkci nevyjádřil.

Na rozhraní Benešovska a Kutnohorska obnovuje bývalou slávu pivovar v Kácově. První zmínka o výrobě piva v městysi na levém břehu Sázavy je z roku 1457.

V roce 1726 získala kácovské panství i s pivovarem Anna Maria, velkovévodkyně Toskánská, čímž se Kácov dostal do vlastnictví vládnoucí habsburské dynastie. V letech 1918 -1920 byl pivovar znárodněn, jako celý habsburský majetek, a stal se státním pivovarem. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus.

Poté byl kácovský pivovar v roce 1948 znárodněn. Následně byl provoz součástí podniků: 1948-1952 Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary n.p. a 1955-1957 opět Středočeské pivovary. Jako výrobní podnik zanikl kácovský pivovar v roce 1957. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl chvíli otevřený a opětovně uzavřen.

V roce 2001 začíná poslední období novodobé historie pivovaru, kdy ho zakoupila česká firma. Za tuto dobu byl pivovar kompletně zrekonstruovaný tak, aby výroba splňovala i ta nejnáročnější kriteria. Z původního výstavu 200 hektolitrů ročně se produkce zvedla.

„Loňský, výhradně tuzemský výstav byl 11 tisíc hektolitrů sudového piva Hubertus. V současné době dodáváme sedmdesáti regionálním odběratelům včetně sítě našich restaurací,“ uvedl ředitel David Hořejší s tím, že letos hodlají produkci piva, vyráběného klasickou technologií, zvýšit.

Ta spočívá v odděleném hlavním kvašení a dokvašování. Všechny vyráběné druhy piva se prodávají jako nepasterované, ošetřené pouze mikrobiologickou filtrací a nejsou v něm žádné stabilizační, ani jiné chemické látky. Jako vstupní suroviny se používá pitná voda z vlastní studny, český slad vyráběný na humnové sladovně a české odrůdy chmele.

Zdroj: Benešovský deník | Autor: Ladislav Jerie

Cheb přišel o svou Hradní 11. Malé pivovary jsou dalším lákadlem cestovního ruchu v kraji.

Zatímco před časem rušily velké pivovary své pobočky v Karlových Varech (Karel 11, Dukát 12 či Lord 11 černé pivo) a Chebu (Hradní 11), tak v poslední době vyrostlo hned několik malých soukromých pivovarů. Například v Chyši, Velichově nebo v Lokti.

Majitel loketského pivovaru Václav Lojín vzpomíná: „V archivu jsem vypátral, že v Lokti se vařilo pivo už dávno. První práva na vaření vydal Jan Lucemburský v roce 1330, která po požáru v Lokti obnovil Karel IV. v roce 1352.“

Podle Lojína se pak nepřetržitě pivovarnictví v Lokti rozvíjelo až do doby nedávné. „V minulém století se loketský pivovar přemístil do areálu dnes již bývalé drůbežárny a Anton Thum zamýšlel z původní sladovny vytvořit zájezdní hostinec. K tomu už ale nedošlo a pivovar byl v Lokti také zrušen.“

Lojín, podobně jako Vladimír Lažanský v Chyši, se pustil do vybudování malého pivovaru za přispění strukturálních fondů Evropské unie a otevřel 30. května 2006. Vaří jedenáctistupňové nepasterizované a nefiltrované pivo Florián.

„Máme dva tanky, ale chystáme se výrobu rozšířit a vybudovat další čtyři tanky na ležák,“ říká Lojín, který se osobně účastní každého vaření a upravuje každou várku podle návrhu hostů a štamgastů. „Teď máme pivo víc hořké, které nám pochválil dokonce sládek plzeňského pivovaru,“ dodal Lojín.

Historickou tradici mělo také chyšské pivo. Vařilo se v zámeckém pivovaru šlechtického rodu Lažanských. Pivovar po druhé světové válce naprosto zchátral a mimo jiné sloužil i jako sklad uhlí pro obecní kotelnu.

K životu probudil bývalý pivovar až současný majitel zámku, podnikatel a finančník Vladimír Lažanský. Ten už od poloviny devadesátých let postupně rekonstruoval zámek v Chyši a zhruba před pěti lety se pustil do opravy historického pivovaru. Díky obrovskému nasazení je dnes pivovar kompletně rekonstruovaný a vaří se v něm jedno z nejkvalitnějších ´domácích´ piv v České republice.

„Před několika dny vyhrálo naše pivo první a třetí místo na celorepublikové Jarní ceně českých sládků na Zvíkově,“ potvrzuje kvality chyšského moku syn majitele zámku Vladimíra Lažanského, Vojtěch Lažanský.

Na tradiční soutěži se sešlo 121 piv z jedenatřiceti pivovarů, které vaří do pěti tisíc hektolitrů tradičního nápoje. „Kromě toho jsme na jaro připravili vynikající dobrotu – velikonoční čtrnáctistupňové pivo s medem,“ dodává Vojtěch Lažanský.

O výrobě „svého“ piva uvažují i v Sokolově, kde chtějí vařit pivo s názvem Permon. Také Karlovy Vary nezůstanou zřejmě pozadu. Podle našich informací by měl vzniknout pivovar v Doubí u Zámečku. Vybudovat by jej měl Karlovarák Karel Holoubek a vařit by se tu měla opět tradiční jedenáctka Karel.

Zdroj: Chebský deník | Autor: Petr Zahradníček a Silvie Risová | Foto: Karel Brukner