Rakovnicko, kraj chmele. Ale také kraj piva. Vaření piva patří k Rakovnicku od nepaměti a tradice pokračuje i dnes.

Kdysi bylo menších či větších pivovaren v kraji hojně. Pivo si vařily hospody, vařila jej města i obce, vařila si ho šlechta i kláštery. Jenže kdeže ty časy jsou, kde jsou slavná léta pivovaru v Křivoklátě, nebo třeba v Kolešovicích či Petrovicích? I když v případě toho křivoklátského se snad blýská na lepší časy.

Naštěstí kraj chmele, jak se Rakovnicku občas říká, stále patří mezi regiony, který své pivovary má.

Pojem Královského pivovaru Krušovice je známým i daleko za hranicemi země České a i když je dnes v rukou zahraničního majitele, je pokračovatelem tradice staré 427 let. Jen o dva roky méně je pak nerozlučně spojen s přívlastkem Královský, neboť v roce 1583 jej koupil sám Rudolf II. A že i dnešní sládci v Krušovicích umí, svědčí nejen čerstvé ocenění exportér roku za krušovické černé, ale i zelený velikonoční speciál, novinka letošních svátků jara.

Nositelem historické tradice je i Pivovar Rakovník, jenž má v rodném listě rok narození 1454 i přesto, že pivo se ve městě vařilo už ve třináctém století. Dnes také sice spravuje pivovar zahraniční majitel, ale značku Bakalář a dobré pivo se podařilo udržet.

„Ano, je to již 554 let, co se vaří pivo v našem Rakovnickém pivovaru a navázání na to je nejen výrazem úcty k tradici, ale hlavně je to výrazem úcty k vynikající chuti našeho piva a práce kolem něj. Vždyť co je víc, než vařit tak dobré pivo jako je náš Bakalář a dělat s ním radost všem milovníkům zlatavého moku?“ odpověděl nám Jan Fábry, vedoucí oddělení tuzemského trhu rakovnického pivovaru.

Stačí vyrazit do některé z místních restaurací. Rakovnická dvanáctka letí a je jedno, jestli vedle pípy s ní visí u páčky třeba logo z Plzně. Své milovníky si už našla.

„Naše dvanáctka je prostě mimořádné pivo s mimořádnou barvou a chutí, které si musí získat snad každého, kdo ho někdy ochutná,“ může být Jan Fábry spokojen.

A co pivovar nabízí, kromě již zmíněné dvanáctky? Také světlé výčepní, tmavý ležák, polotmavé výčepní a nízkoalkoholické pivo zn. Rakovar.

K odkazu historie se chcete přihlásit Rakovnický pivovar i v rámci akcí ke 420. výročí povýšení Rakovníka na královské město. Co vlastně po občany i návštěvníky města chystá?

„Pro občany Rakovníka a nejen pro ně, chystáme velkolepou akci, která se bude konat v rámci městských oslav a to 20. června přímo na Husově náměstí. Na akci vystoupí kromě jiných kapel Nová Sekce, Hradní Duo, Roman Horký a Kamelot, Věra Martinová s Jamie Marshallem a Jakub Smolík s kapelou. Akce bude přibližně sedmihodinová, od 15 do 22 hodin. Na akci se bude samozřejmě pít pivo Bakalář a všude bude spousta zajímavých dobrot. Vstup na akci je pro všechny zdarma. Touto akcí bychom chtěli začít tradici v pořádání takových akcí naším pivovarem,“ zve na oslavy povýšení města Jan Fábry.

Jsou však mezi námi i vyložení nadšenci, kteří mají pivo jako koníčka. Jedním z nich je Jan Fiala ze Zbečna, muž, který si vaří pivo doma.

„Poprvé jsem to zkusil v roce 2005. Mám malý domácí pivovar dělaný na zakázku, je to originální varna s výstavem 22 litrů z várky. Vařím klasicky, tedy z chmele, sladu a kvasnic, nefiltrovaný černý ležák, který zraje přibližně tři měsíce,“ vysvětlil nám Jan Fiala.

Vaření piva je pro něho skutečným koníčkem, vaří jen pro sebe a své kamarády. Kromě varny ho ale pivo zajímá jako celek, hlavně jeho historie. Sbírá staré pivní láhve, pivovarské cedule, sudy nebo třeba bednářské nářadí. Prostě správný fanoušek pěnivého moku.

Podobný pivovárek, jaký má Jan Fiala ve Zbečně, vznikl před pár lety i v nedalekých Roztokách. Jenže ten už ke škodě všech milovníků piva nefunguje.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Rakovnický deník | Autor: Martin Kůs

Milovníci zlatavého moku si mohou vybírat, v nabídce mají Lašský vulkán z Kopřivnice, Freudovo pivo z Příbora a štramberský Trubač.

Nejstarším ze současné trojice minipivovarů je ten Kopřivnický. Na „svědomí“ ho má Jiří Vaněk starší, který začal vařit kvasnicový ležák spolu se synem před více než čtyřmi lety. „Jezdil jsem jako obchodního zástupce po republice a zastavil se v jednom minipivovaru. A tam mi to učarovalo. Řekl jsem si nic, jezdit není dneska nic moc a zajišťovat obchody taky ne. Budu na jednom místě a budu vařit pivo,“ vzpomínal Vaněk, co ho přivedlo na nápad vařit pivo.

Devět měsíců pak jezdil po menších pivovarech a sledoval, co všechno musí umět, mít a znát. A proč jeho pivo dostalo název Lašský vulkán? „No jsme přece v Lašsku,“ řekl s tím, že výroba kvasnicového piva je nejjednodušší a proto se pro něj rozhodl. „Nepotřebuju tolik přístrojů, to jsou zbytečné náklady. Nehledě na to, že kvasnicové pivo tady na tom trhu chybělo. Recept je můj osobní,“ prozradil Vaněk.

Připomíná rodáka

O nějakou dobu později, v lednu 2005, začal s výrobou piva Richard Lichtenberg z Příbora. A po kom jiném by prý měl zlatavý mok pojmenovat než po největším příborském rodákovi. „Cítil jsem, že Příbor po tom volal, protože každé správné město má mít most a pivovar. Most už máme, a pivovar jsem postavil,“ zdůvodnil Lichtenberg, proč se pustil do nelehkého podnikání a začal zásobovat trh Freudovým pivem. „Vždycky jsem si myslel, že budu prodávat auta. To jsem taky chvíli dělal, a potom jsem přeskočil na pivo,“ poukázal, jak se k pivovarnictví dostal.

Podle majitele příborského pivovaru je příborského pivo klasický kvasnicový ležák. „Jak říkají kamarádi, je to pivo vysoce psychoanalytické,“ zasmál se a už s vážnou tváří pokračoval: „Není filtrované ani pasterizované,“ podotkl Lichtenberg s tím, že vyrábí několik druhů piva. Dvanáctistupňové, třináctistupňové i speciální šestnáctku.

Trubač je zpod Trúby

Jen pár měsíců po Příboře se mezi místa s výrobou piva zařadil také Štramberk. Přímo na tamním náměstí začal Městský pivovar vařit světlý ležák Trubač a tmavý ležák The Troobacz. Vrchním sládkem pod Trúbou je Marek Pietoň a „svůj“ pivovar považuje za nejhezčí. „Je udělaný v prvorepublikovém stylu,“ poznamenal. Právě proto, že v pivovaru není moc místa, vaří tam pivo v noci, což je poměrně neobvyklé. „U světlého piva dvě sdružené várky, což znamená, že za dva dny uvaříme asi pět set litrů a než to pustíme na čep, trvá to asi měsíc. Vaříme totiž pivo plzeňského typu, které po uvaření leží a dozrává,“ vysvětlil Pietoň.

Ve Štramberku dělají ležák světlý jedenácti- a dvanáctiprocentní a tmavé pivo dvanácti- a třináctiprocentní, k různým příležitostem dělají třeba švestkové pivo, které si rovněž získává stále více příznivců. Kapacita sklepa je ale hodně malá. Čtyři tanky na světlé pivo jsou pětisetlitrové, tři tanky na tmavé pivo jsou poloviční.

Zdroj: Novojičínský deník | Autor: Ivan Pavelek a Pavel Karban | Foto: Pavel Karban

Lidé ve Svitavách dodnes vzpomínají na slávu zdejšího pivovaru. V Jevíčku se v bývalém pivovaru pálí originální pivní pálenka.

Právo vařit a čepovat pivo patří do souboru magdeburského městského práva, na jehož základě bylo v roce 1256 založeno město Svitavy. Od svého vzniku se město těšilo mnoha ochranným privilegiím a výsadám. Před šesti lety byl ale pivovar ve Svitavách uzavřen. Lidé dodnes jeho krachu litují. V sousedství historické budovy vyrostl supermarket a z druhé strany se nyní staví obchodní centrum.

Vzpomínky

Zaměstnanci pivovaru na slavnou éru vzpomínají ještě dneska. Tomáš Melicher působil v pivovaru jako sladovník, hlavně v ležáckém sklepě. „Kdo někdy ochutnal práci s pivem, ví, že výraz „stavovská čest“ je zde opravdu na místě. My jsme v podstatě nechodili do zaměstnání. Člověk k tomu získá vztah, když ví, že tomu pivu dává tvář, že v něm zůstane jeho otisk. Nechali jsme v pivovaru kus života a je smutné na to už jenom vzpomínat,“ říká Tomáš Melicher.

Do Svitav přišel za prací v pivovaru Stanislav Stolár, sladovník, vařič a v posledních letech obchodní zástupce. Dostal se do svitavského pivovaru v době, kdy byl dynamicky se rozvíjející společností. Do vedení přišli mladí lidé se zkušenostmi odjinud. „Bylo to znát hlavně na kvalitě piva i podmínkách pro zaměstnance. Překvapilo mě ovšem, jak málo funguje ve Svitavách patriotizmus. Jakoby Svitavští nebyli hrdi na vlastní pivovar. Myslím si, že to byl jeden z důvodů, proč byl zavřen. Všude jinde se snažili, aby ho v krizi udrželi,“ tvrdí Stanislav Stolár. Podle sladovníka Vlastimila Srbeckého pivovar přežil třicetiletou válku, první i druhou světovou, celou éru komunizmu, ale neustál pět porevolučních majitelů.

Na pivovar bude do smrti vzpomínat Lubomír Lopaur, výrobní ředitel. „Můžu říct, že nezapomenu na okamžik, kdy bourali pivovarský komín. To byl nejhorší zážitek,“ říká Lopaur. První velká chyba byla podle jeho názoru skutečnost, že pivovar nebyl městský. „Sice ho městu nabízeli, ale tehdejší představitelé o něj neprojevili zájem nebo neměli potřebné možnosti k zahájení privatizace, která následně proběhla takovým způsobem, který nastartoval majitelskou štafetu, na jejímž konci už nezbylo k předání nic. Jako když zaspíte na startu při běhu na sto metrů. Než jsme se rozhýbali, peníze si rozdělovali jiní,“ uvedl Lubomír Lopaur. Podle jeho slov budova potřebovala opravy, ale majitelé raději investovali do linky na plechovky Capri Sun. „Zájem projevovali snad jen bývalí zaměstnanci, za což jim patří můj upřímný dík,“ dodává Lubomír Lopaur.

Už jen pálenka

V Litomyšli postavili vyhlášený pivovar Pernštejnové v roce 1585. Bedřich Smetana se tady narodil v rodině sládka 2. března 1824 jako jedenácté dítě. Pivovar byl zrušen v roce 1953. Před dvěma lety prošel unikátní rekonstrukcí a vzniklo zde školicí středisko s ubytovnou. Další z pivovarů stojí v Jevíčku, ale ani tady se božský mok už nevaří. Pivovar byl založen v roce 1895 jako Akciový pivovar Jevíčko. Pivo se přestalo v Jevíčku vařit v osmdesátých letech. Před sedmi lety koupila objekt společnost Ergo z Chornice. Vedení firmy uvažovalo o obnovení výroby piva, ale došlo jen na sladování ječmene. Od roku 2002 se zde vyrábí pálenka a Originální pivní pálenka.

Dnes působí v okrese jediný pivovar, a to Měšťanský pivovar v Poličce, který vede zkušený Karel Witz.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Svitavský deník

Roky postupovaly Budějovický Budvar a místní konkurent Budějovický měšťanský pivovar spolu při přípravě prvního a v Evropské unii chráněného zeměpisného označení českých výrobků. Teď po dlouhých čtyřech letech, když Evropská unie a Ministerstvo zemědělství stále řeší technické detaily kolem označení piv z Českých Budějovic, nastává vzájemný boj o to, jak ochranná označení prezentovat v cizině.

Právo na používání zeměpisných označení Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var vzniklo už v roce 2004. Jde o první a jediná zeměpisná označení, která si česká strana zajistila už v přístupové dohodě s Evropskou unií.

Problematické překlady

Jde hlavně o označení Budějovické pivo, které mohou využívat oba pivovary současně a na etiketách je překládají třeba německým Budweiser Bier. Mají ale podmínku - nesmí v dané zemi užívat registrovanou ochrannou známku s názvem Budweiser, pokud jej má už z dřívějška zaregistrovánu někdo jiný.

Jenže na rozdíl od ostatních označení, které další české výrobky od té doby získaly, chybí těm budějovickým nezbytné "zveřejnění specifikace". Což znamená, že na úrovni unie dosud nebyly oficiálně zveřejněny podrobné podmínky, za jakých jsou označení chráněna. A jak se bránit v případě zneužití.

"Ctíme přístupovou dohodu a používáme náš pojem Českobudějovické pivo tak, aby to nenarušovalo v jednotlivých zemích tamní starší ochranné značky," říká generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Budějovický měšťanský pivovar ale nechce podle něj respektovat přístupovou dohodu a prostřednictvím specifikací chce prosadit používání zeměpisného označení i jazykových mutací. "Přestože v některých teritoriích je to v rozporu s tam registrovanou starší značkou. Ať už patří našemu pivovaru nebo našemu americkému konkurentovi," doplňuje Boček a připomíná giganta Anheuser-Busch, se kterým jeho pivovar vede řadu sporů.

Předseda představenstva měšťanského pivovaru Miroslav Leština to odmítá. Tvrdí, že zahraniční jazykovou verzi budějovického piva lze užívat a pivovar, známý například i značkou Samson, ji také už užívá. "Podle nás je přístupová dohoda dostatečná. A specifikace už jsou dány na národní úrovni," říká. Zveřejnění podrobných specifikací na té evropské úrovni, tedy v úředním věstníku EU, je podle něj následný krok, protože ochranu označení původu činí už samotná přístupová smlouva.

Jednání s EU pokračují

Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství potvrzuje, že specifikace nebyly v rámci unie ještě zveřejněny a jednání s Evropskou komisí stále pokračují. Připouští, že jde o komplikovanou právní otázku, ale cizojazyčný výraz pro chráněné označení Budějovické pivo podle Dvořáčkové lze už nyní v unii používat.

"Nesmí být ale dotčena žádná ochranná známka piva ani jiná práva existující v Evropské unii ke dni našeho přistoupení," říká.

V praxi by to znamenalo, že v zemi, kde má například Anheuser registrovanou už dříve značku Budweiser nesmí českobudějovické pivovary používat své zeměpisné označení s pojmem Budweiser. S tím narazil právě Budějovický měšťanský pivovar v Dánsku. Anheuser-Busch ho už žaloval, soud vydal předběžné opatření a pozastavil prodej piva se značkou B.B. Budweiser Bier.

Zdroj: iHNed.cz

O pokračování tradice uvažuje i rychnovský pivovar, který získal zpátky v restituci pražský právník Jan Mikš. „Tento nápad je zatím ve stadiu jednání. Pokud vím, tak pan Mikš vyhlásil výběrové řízení na zařízení. Chtěl by ve městě začít vařit pivo v malém množství, které by se stalo takovou lokální specialitou,“ reagoval včera na dotaz rychnovský starosta Jiří Rokl, který tuto iniciativu podporuje.

„Dokonce i zastupitelé první informaci přijali s nadšením, a tak je možné, že by do budoucna mohla vzniknout i městská společnost, která by tuto aktivitu podporovala. To je ale třeba ještě projednat se zastupiteli,“ naznačil starosta. Rychnovský pivovar by do budoucna mohl vařit i originální malé dávky piva pro zákazníky v rámci Mikroregionu Rychnovsko ad. Mohly by tak vzniknout nenapodobitelné série jako např. Lukavické pivo, Javornické pivo apod.

Zdroj: Hradecký deník

Milovníci pěnivého moku si mohou v hospůdkách ve Zlíně a okolí objednat nepřeberné množství tuzemských i zahraničních druhů piva. Místní značku ale ne. Pivo už totiž na Zlínsku nikdo nevaří. Poslední malé pivovary zanikly před několika lety. Jejich majitelům se technologicky a organizačně náročná živnost nevyplácela.

"Ve Slušovicích vařily pivo dva pivovary. Salvet přestal fungovat před třemi, čtyřmi roky a pivo už nevaří ani Bavor. Pivovar by tu každý přivítal. Obecně je to ale složité,“ posteskl si starosta Slušovic František Pavelka.

Podobnou zkušenost měl i místostarosta Brumova – Bylnice Václav Bližňák. „Měli jsme tu Brumovský ležák a potom pivo Gerhard. Pivo se už u nás ale nevaří minimálně patnáct let. Z ekonomických důvodů. Nebylo to udržitelné,“ sdělil.

Podle obchodního ředitele nejbližšího pivovaru Janáček Uherský Brod Jiřího Malocha se menší pivovary v republice slučují s většími. „Velké vytvářejí tlak. Menší ho ekonomicky nemohou ustát,“ vysvětlil.

Zdroj: Zlínský deník