Lůžka pro seniory v bývalém pivovaru se Unii zamlouvají. Jeden z chrudimských brownfieldů tak dostane evropské peníze na stavbu sociálního centra pro penzisty.

Mezi projekty, které se ucházely a uspěly v žádosti o evropské peníze prostřednictvím regionálního operačního programu, je i objekt bývalého pivovaru.

„Je to zajímavý projekt. Z tohoto chrudimského brownfieldu se stane školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory,“ uvádí první místopředseda Regionální rady NUTS II Severovýchod a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Objekt se nachází v soukromém vlastnictví. O projektu se tudíž příliš neví. „Rozhodně to nebude žádný domov důchodců, spíše půjde o penzion,“ míní jeden z krajských úředníků, který si nepřeje zveřejňovat své jméno.

Chrudimský pivovar byl postaven v roce 1868 podle plánů Františka Schmoranze staršího. Zlatavý mok se v něm vařil ještě tři roky před ukončením druhé světové války. Potom se na několik let stal areál sladovnou. K velké devastaci areálu došlo po roce 1989, kdy se stal pivovar předmětem finančních zástav a soudních sporů. Už má naštěstí vlastníka, který zdárně spěje k navrácení krásy tohoto historického objektu.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Foto: Karel Dvořák

Diplom z rukou Filipa Millera, zástupce mezinárodní společnosti přátel piva RateBeer, převzal na pivních slavnostech v Černicích o tomto víkendu František Strnad st. z minipivovaru Belvedér Železná Ruda.

Černá nefiltrovaná třináctka GRADL ze Železné Rudy totiž zvítězila v červencové anonymní degustaci v Klatovech, které se zúčastnilo osmatřicet znalců a přátel piva z jedenácti zemí (např. Kanada, Austrálie, Izrael, Skotsko).

„Je to pro nás až neuvěřitelné ocenění, obrovská pocta. V době degustace jsme vlastně nevařili pivo ještě ani rok a uspěli jsme v mezinárodní soutěži,“ neskrýval radost František Strnad ml., který železnorudské pivo vaří.

Při degustaci hodnotili účastníci chuť, vůni i vzhled devíti piv. Podle organizátora degustace Petra Pavlase je z výsledků zřejmé, že účastníci preferují spíše pivní speciály, mezi které patří právě železnorudská třináctka.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan

Čechovi, který má rád české pivo, se v Japonsku rozhodně stýská. Českého piva tu totiž mnoho nepotkáte. V Tokiu je jen jediná česká hospoda. V ní prodávají jediné české pivo, a to ještě v lahvích. Prý je to z důvodu, že by tak dlouhou cestu nevydrželo a zkazilo by se. Na druhou stranu si milovník zlatavého moku v Japonsku na jeho nedostatek rozhodně stěžovat nemůže.

Pivo se tady začalo vařit až v osmnáctém století, a to jen díky vlivu západních zemí. Nejmocnější vliv měla Amerika a Anglie, naštěstí pivo začali vařit, jak tady říkají, německého typu. Tedy stejné jako u nás.

Během doby se vyvinuly čtyři největší pivovary, ale na trhu ale stále zůstává i několik malých, oblastních. Takže nezbývá nic jiného, než se pustit do ochutnávání. A rozhodně je z čeho vybírat. Desítka, dvanáctka, kvasnicové, černé. V obchodech se zde prodává pivo pouze v plechovkách. V restauracích ho pak dostanete v lahvi nebo točené.

Pro poučení jsme si dokonce zašli do muzea piva. Vstup byl zdarma a po krátké procházce expozicí jsme se dostali do ochutnávkové haly, kde se za velmi rozumnou cenu dostane dobré pivo. Trochu to připomínalo českou hospodu. Dlouhý pult s několika pípami, za nimi výčepní v bílých zástěrkách. Všude kolem pak stoly plně obsazené lidmi nejrůznějšího věku i národnosti.

Překvapující byla spousta dětí, které šly s rodiči na vycházku, a jak se tak stává, rodiče se stavili na jedno vychlazené. Anebo několik? Takových hospod v Japonsku moc nepotkáte, většinou vítězí malé bary, kam se vejde jen pár lidí, a hlavní tekutinou, která zde teče proudem, je saké.

Ve svém výčtu japonských piv jsem zapomněla na jedno nepřehlédnutelné. Ovocné pivo. Nejdříve jsme pouze nevěřícně sledovala reklamy, ve kterých mladá dívka nalévá zpěněný, čirý mok do korbele na pivo, a přemýšlela, o co jde. Nakonec jsem v obchodě neodolala a jednu plechovku si také koupila. Přece neodjedu z Japonska, aniž bych ochutnala ovocné pivo!

Vybrala jsem si grapefruitové. Uvnitř plechovky na mě čekala sladká, velmi alkoholická limonáda, která voněla a chutnala po grepech. S pivem to mělo společné pouze těch šest procent alkoholu. Jednou větou by se ovocné pivo dalo popsat jako pivo pro ženy. Což je podle mě vynález století.

I přesto, že Japonci vaří poměrně dobré pivo, zůstávám oddaná fanynka toho českého. To, i když zde není k dostání, zde nepotřebuje reklamu. I v Japonsku zná české pivo snad každý. A když někomu prozradíte, z jaké jste země, většinou hned řekne Praha a často následuje věta: České pivo je dobré. Co vás však překvapí, je otázka, jestli umíte vařit pivo. A pobaví vás výraz v jeho tváři, když se doví, že to neumíte. Jako by říkal: Jak to? Vždyť jste Čech!

Zdroj: Břeclavský deník.cz | Autor: Lenka Sedláková

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ceny svojich pív v najbližšej dobe nezmení. Nepridá sa tak k medializovaného novembrovému zvýšeniu cien plzeňského Prazdroja, vedúcej spoločnosti na českom trhu piva. Portfólio značiek pivovaru STEIGER tak naďalej ostane medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Zdražovanie piva nie je predmetom aktuálnych krátkodobých a strednodobých plánov. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami hýbať nemienime. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval J.Vysloužil.

Poukázal na to, že konečné ceny pív STEIGER v reštauráciách a krčmách, sa podobne ako u ostatných pív odvíjajú od jednotlivých stupňovitostí, regiónov a kvality poskytovaných služieb v prevádzkach, kde sa pivo podáva. Čapovaný Steiger 12° sa v súčasnosti predáva v rozpätí 20 - 25 korún. Samozrejme sú výnimky smerom dole aj hore. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

J.Vysloužil nevylúčil, že konečnú predajnú cenu v prevádzkach môžu mierne ovplyvniť očakávané cenové pohyby cien plynu, tepla, či pohonných hmôt. To je však už v kompetencii prevádzkovateľov reštauračných zariadení. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti STEIGER je dôležitý fakt, že pivovar STEGER predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar, v celkovom obrate 2,5 milióna eur (75,315 milióna Sk) ročne. Ceny týchto pív budú závisieť od ich výrobcov.

STEIGER ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Více než třicet jedna tisíc korun putovalo ze Bzence nadačnímu fondu Modrý hroch.

Ten peníze použije pro Kliniku dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno. Obnos Bzenečtí získali z nedávných slavností kněžihorského piva.

„Dvacet tisíc korun poslouží k nákupu přenosného oxymetru a zbytek na dovybavení dětských pokojů,“ uvedla při předání ředitelka fondu Monika Chasáková. Ta si původně na Slovácko jela pro rovných jednatřicet tisíc. Odvezla si ale o šest set korun více.

Členové pořádajícího sdružení Přátelé Kněží hory si připravili hotovost a na ukázku i originální vstupenky na slavnost. Během předání si však přítomní začali zpětně přikupovat další vstupenky. Peníze pak hned přesunovali přes svého předsedu Miroslava Kováře k rukám ředitelky fondu. Podobné nadšení pro dobrou věc provázelo celé pořádání oslav i následující týdny.

Mnoho účinkujících se zřeklo honorářů a naopak ještě sami nakupovali věci potřebné ke svým vystoupením. Firma Kovosteel, která zdarma pronajala motorový vláček, například ještě dodatečně věnovala peníze vybrané na jízdenkách, bzenecká radnice zase převzala placení dvacetitisícového honoráře pro nejmenovanou dechovku.

„Kolikrát dotujeme kulturní vystoupení, na které přijde dvacet platicích diváků a stovka důchodců zadarmo. Tady byly stovky lidí a bavily se celý den i noc. Schválení dvacetitisícového příspěvku jsme vzali jako svou povinnost přispět,“ řekl starosta Bzence Pavel Čejka.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zdeněk Šmýd

Žatecký pivovar se stal nejúspěšnějším pivovarem tradiční Žatecké degustace na Dočesné 2008 v Žatci. Degustaci organizoval Chmelařský Institut v Žatci, což samo o sobě je zárukou profesionálně připravené a realizované soutěže jednotlivých piv a pivovarů. V nejprestižnější kategorii Ležák Světlý triumfoval Žatecký pivovar se svým pivem ŽATEC EXPORT. Tmavý speciál ŽATEC XANTHO získal 2. místo v kategorii Speciální piva tmavá a pivo LUČAN PREMIUM TMAVÉ obsadilo 3. místo mezi Ležáky Tmavými.

Zdroj: Žatecký pivovar.cz