Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Budvar zvýšil výstav

[úterý, 12. prosinec 2006]

O pět procent na 1, 15 miliónu hektolitrů piva vzroste letos produkce Budějovického Budvaru, posledního českého státního pivovaru. Nárůst prodeje podnik hlásí jak v tuzemsku, asi o tři procenta, tak v zahraničí, kam vyveze o sedm procent piva více než před rokem. „Zvláště nás těší výsledky v Česku, kde trh s pivem stagnuje. Ceníme si ale i významného zvýšení prodeje na našich nejdůležitějších exportních trzích, tedy v Německu, Velké Británii, na Slovensku nebo v Rakousku, “ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. (Právo)


Přes celkovou stagnaci domácího trhu se sudovým pivem bude Budějovický Budvar nakupovat nové sudy KEG. V roce 2006 totiž poptávka po sudovém pivu z Budějovického Budvaru vzrostla a v příštím roce je očekáváno další zvýšení prodeje doma i v zahraničí. Celkem bude nakoupeno 2500 kusů nových sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhne 21 mil. Kč.

České Budějovice, 13. prosince 2006 – Kvůli očekávanému růstu poptávky bude Budějovický Budvar, n.p. v roce 2007 investovat do nákupu nových sudů. Celkem bude nakoupeno 10 000 nových sudů typu PLUS KEG. Konkrétně to bude 2500 kusů sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhne 21 mil. Kč. Přitom již letos v létě bylo nutné nakoupit 3000 kusů sudů o objemu 30 l v celkové hodnotě 5, 8 mil. Kč. Nákupem menších sudů vychází Budějovický Budvar vstříc také požadavkům trhu, neboť segment gastronomie stále více preferuje pivo v menších obalech.

„Poptávka po našem sudovém pivu v letošním roce vzrostla, především díky exportu. Protože v příštím roce očekáváme další nárůst, musíme se včas připravit hlavně na letní sezónu, “ říká Ing. Petr Žáček, ekonomický ředitel Budějovického Budvaru. Velmi výrazný nárůst prodeje sudového ležáku Budweiser Budvar byl zaznamenán ve Velké Británii, kde letos dojde k meziročnímu navýšení prodeje točeného piva asi o 15%. Letos se tak ve Spojeném království prodá zhruba 27 000 hl točeného světlého a tmavého ležáku. Export sudového piva se výrazněji zvýšil i do Irska, Slovinska a některých dalších zemí.

V roce 2005 se sudové pivo podílelo na prodejích Budějovického Budvaru ze 46%, zbytek tvořily láhve, plechovky a tankové pivo. Celkové letošní investice Budějovického Budvaru přesáhnou 300 mil. Kč. Investice letos směřovaly především do moderních a energeticky úsporných technologií, podpory prodeje v tuzemsku i v zahraničí a také, z důvodu rostoucího prodeje, do nákupu nových přepravek a KEG sudů. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


„Spotřeba černého piva v České republice roste již několik let a stejně tak je to i u Velkopopovického Kozla Černého, která je lídrem trhu. Z celkové naší produkce tvoří lahvové černé pivo 55 procent a pozitivní trendy pozorujeme i u čepované varianty. Za posledních 5 let vzrostl počet restaurací, které mají pivo Velkopopovický Kozel Černý v nabídce, o 40 procent, a je jich už na 3000. Spotřeba černého piva určitě vzroste i před Vánoci, protože pivo k dobrému svátečnímu jídlu neodmyslitelně patří a mnoho hospodyněk jej používá i jako speciální ingredienci pro pečení, například kapra, “ říká Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Černé pivo je snad i díky mnoha lidovým pověrám (růst poprsí, hezká pleť, zlepšení trávení) oblíbenější zejména u žen, které ho pijí více než muži. Ze všech alkoholických nápojů, které ženy vypijí, tvoří černé pivo 4 procenta. Podle výzkumů jsou nejčastějšími konzumentkami černého piva ženy ve věku 46 až 55 let, pocházejí zpravidla z jižní Moravy, jsou vdané a žijí ve městech nad 100 000 obyvatel.

Černý Kozel vyniká svou karamelovou chutí a rubínovou barvou. Voda, ze které se vyrábí, pochází z lesních studní v okolí Velkých Popovic a je pravidelně kontrolována týmy odborníků. Dokladem jeho kvality a oblíbenosti je i sedminásobné ocenění Tmavé pivo roku. Velkopopovický Kozel Černý je velmi vhodný k vytváření speciálních chuťových a typových kombinací, tzv. řezaných piv. (Web Kozel)


Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy i na zahraničních trzích. Zatímco v roce 2005 dosáhl v Maďarsku, kde je licenčně vyráběn, jeho prodej 68 000 hl., pro tento rok se počítá s objemem 130 000 hl. piva. V rámci místního trhu je možno ho najít ve 400 restauracích a 8000 obchodech. O jeho významné pozici svědčí i to, že značku Velkopopovický Kozel zná v Maďarsku téměř každý druhý spotřebitel. Pivovar Dreher v Maďarsku je třetím zahraničním místem, kde se Velkopopovický Kozel licenčně vyrábí. Tato tradiční česká značka je dnes vůbec nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

"Jsme rádi, že prodeje v Maďarsku potvrzují, že Velkopopovický Kozel čím dál víc chutná nejen doma, ale i za hranicemi České republiky. Značce se v Maďarsku dostává silné marketingové podpory a dokáže konkurovat jak místním, tak importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes nejprodávanějším českým pivem na tamním trhu. Během roku už ho zná každý druhý spotřebitel a maďarští spotřebitelé vnímají Velkopopovického Kozla jako moderní, kvalitní a pravé české pivo, “ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Na maďarském trhu najdete Velkopopovický Kozel Světlý, a to v čepované podobě ve 400 restauracích a hospodách a v 8000 obchodech lahvovou a plechovkovou variantu. Velkopopovický Kozel se v zahraničí licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků a z dovezených českých surovin. Výrobu v sesterském pivovaru Dreher kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje konkurenceschopnou tradiční českou značku, která je velmi dobře uplatnitelná na vybraných trzích a nabízí velmi dobrý poměr kvality a ceny. Průzkumy potvrdily, že například v Rusku je Velkopopovický Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem. Velké popularity již tradičně dosahuje ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. (Web Kozel)


Fajnšmekry potěší vánoční tmavé pivo

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Speciální vánoční chmelový nápoj pro pivní fajnšmekry tradičně s koncem kalendářního roku připravil kácovský pivovar. Od pátku jsme začali čepovat třináctistupňový tmavý speciál. Letos jsme navařili sto hektolitrů. Nabízíme ho v naší restauraci v Kácově nebo u dalších odběratelů v regionu i mimo něj, upřesnil majitel pivovaru David Hořejší. Zájemci by si měli pospíšit, protože podle odhadu Hořejšího bude do Nového roku po zásobách. Kácovský pivovar připravuje do dalšího období několik novinek. Máme před sebou rozsáhlou rekonstrukci varných nádob a co nejdříve chceme konečně rozjet avizovaný prodej našeho piva v lahvích. Stáčírna je v tuto chvíli těsně před zahájením provozu, podotkl David Hořejší. (Kutnohorský deník)


Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora projde v následujících měsících rozsáhlou rekonstrukcí. „Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, je za dlouhé roky používání již opotřebovaná. Proto jsme se po dohodě s památkáři a vedením města rozhodli tuto část našeho pivovaru zrekonstruovat, “ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union. Práce na opravě již začaly, předpokládaný termín dokončení je na jaře příštího roku.

Opravy bude zajišťovat specializovaná kutnohorská firma, která má s podobnými zakázkami zkušenosti. „Jde o specializovanou společnost, která má za sebou mnoho podobných projektů, “ řekl výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union Daniel Váša.

Jedním z důvodů rekonstrukce je podle Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána je nyní staticky narušena, proto ji musíme opravit a zároveň zpevnit, “ řekl ředitel pivovaru.

V první fázi stavebních prací nejprve specializovaná firma sundá původní historickou klenbu brány tak, aby se mohly opravit nosné pilíře. „V další fázi pak zrekonstruujeme klenbu a nasadíme na opravené pilíře, “ upřesnil ředitel pivovaru. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru přijde na více než tři čtvrtě milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)


Dvanáctistupňový světlý ležák Dačický, který vaří pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union, je druhým nejlepším pivem ve své kategorii. Rozhodli o tom členové Sdružení přátel piva, kteří své výroční ceny vyhlásili minulý týden v Humpolci. Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi.

„Vítězství v takovéto soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že naše piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí, “ řekl ředitel Pivovaru Kutná Hora Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně, “ řekl. Uznání se mu dostalo nejen z domova, ale i ze zahraničí. Tmavé výčepní pivo Dačický totiž nejvíce chutnalo jednomu z nejznámějších sládků v USA, Gerettu Oliverovi, který vloni zavítal do Ústí nad Labem na Pivovarsko-sladařské dny.

Podle Siblíka pivovar zaznamenává pravidelný nárůst zájmu o jeho značku Dačický. „Tento trend sledujeme již delší dobu. Významná část produkce tohoto piva navíc směřuje také na náročný trh v Německu, “ dodal.

Pro milovníky piva z Kutné Hory připravil ředitel se svými spolupracovníky také vánoční překvapení. „Letošní Vánoční speciál Lorec je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni, “ řekl Zdeněk Siblík. Dodal, že pivo již zraje v ležáckých sklepích a v prosinci jej budou pivovarští stáčet. (Tisková zpráva Drinks Union)


Místní pivo ochutnali v USA

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Především první polovina letošního léta může za to, že zisky nymburského pivovaru jsou jedny z nejúspěšnějších za posledních pět let. Letošní výroba se pohybuje okolo 160 tisíc hektolitrů piva. Ve srovnání s loňským rokem je to zhruba o 10 procent více, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.V přepočtu na den brány Postřižinského pivovaru opustí zhruba 22 tisíc půllitrových lahví denně. Stabilně produkujeme šest druhů světlých piv, jedno tmavé a jedno speciální s názvem Bogan, upřesnil Benák. Postřižinské pivo míři nejen na tuzemské trhy. Kromě tradičního německého trhu a například severských

zemí letos poprvé okusili místní pivo i v USA. Prozatím byl vyvezen do Států jeden kontejner, který čítá 22 tisíc lahví. Chystá se i další zásilka, uvedl ředitel pivovaru. Produkci podle ředitele pomohlo i letní namontování nové stáčecí linky, která zvýšila kapcitu výroby. Je to pro nás velká ekonomická úspora, potvrdil Benák. Oblibě mnoha set návštěvníků se v létě těšil už tradiční Den otevřených dveří v areálu pivovaru, v jehož rámci vystoupili i známé osobnosti s pivovarem spjaté a k dostání byly speciality, například v podobě jahodového ležáku. Nemáme přehled o přesném počtu všech návštěvníků, ale poznáme to pochopitelně z konzumace, doplnil šéf pivovaru. Pro příznivce tradic Postřižinského pivovaru se chystá na příští rok několik překvapení. Na konec léta připravujeme divadelní představení oblíbených Postřižin. Takže k vidění budou i dívky v kádích, prozradil Pavel Benák. (Nymburský deník)


Nymburské pivo proniklo za oceán

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Více než jedna pětina produkce Postřižinského piva odchází z nymburského pivovaru na zahraniční trhy.

„Nejvíce odběratelů je v Německu, významné a dlouhodobé kontrakty máme ve Švédsku, Francii, Itálii, Dánsku, Velké Británii a Slovinsku. Letos jsme pronikli do Moldavska, Austrálie a Spojených států, “ říká ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že v minulých týdnech odešel jeden kontejner s nymburským pivem do Kalifornie. „Čekáme tedy, jaká přijde odezva, “ podotýká.

Jak hodnotíte letošní rok?

V porovnání s loňským rokem máme výstav piva o osm procent vyšší. Předpokládáme, že do konce roku prodáme kolem 160 tisíc hektolitrů piva. Mezi letošní důležité investice lze zařadit novou mycí linku lahví v hodnotě deseti milionů korun. Tím také snižujeme energetickou náročnost při vaření piva a chováme se šetrněji k životnímu prostředí. V minulých dnech jsme dokončili obměnu našeho vozového parku. Jaký sortiment nabízíte?

Pivovar vyrábí osm druhů piv. Zatím nám chybí nealkoholické pivo. Přesto se domníváme se, že naše nabídka je široká a pestrá, aby uspokojila naprostou většinu zákazníků.

Připravujete nějakou novinku na příští rok?

Abychom obstáli na trhu, musíme držet krok s moderními technologiemi. Nějakou dobu chystáme nový nápoj, který by měl oslovit určitou skupinu konzumentů. Vše je stále ve stadiu příprav. Zajišťujeme obaly a další potřebné technologie. Nový nápoj bychom chtěli ve spolupráci se zahraničním partnerem představit v první polovině příštího roku.

Nymburský pivovar patří k těm menším. Jak se vyrovnáváte s těmi velkými?

Konkurence je rok od roku větší. Malé pivovary musí zákazníkům nabídnout vedle klasického piva něco navíc. Mám na mysli přístup k zákazníkům, rychlost a operativnost služeb. Spoléháme také na určitý lokální patriotismus. Naše pivo má v kraji dobrý zvuk. Díky marketingovým snahám pronikáme snad do každé druhé vesnice širokého nymburského regionu. (MF Dnes)


V jeskyni teklo pivo proudem

[pondělí, 11. prosinec 2006]

V restauraci jeskyně v Klášteru Hradišti teklo začátkem týdne při posezení s Pivovarem Klášter pivo proudem. Podobně to bude vypadat i v lednu, kdy tam proběhne slavnostní vyhlášení čtenářské soutěže Pivo na celý rok. V rámci zábavného programu se v této restauraci uskuteční vylosování hlavního výherce ceny Pivo na rok - 365 lahví piva Klášter. (Boleslavský deník)


Luxusní byty v pivovaru

[neděle, 10. prosinec 2006]

Přestože dnes to tak ještě nevypadá, už za dva roky by měl v areálu bývalého měšťanského pivovaru v Holešovicích vyrůst komplex obytných domů a kanceláří. „Kolaudaci plánujeme na prosinec 2007, “ popsala Kamila Šarmirová z prodejního centra ING Centrum bydlení.

Na projektu nazvaném A7 Arena Holešovický pivovar, který počítá s výstavbou multifunkčního městského centra, se podíleli světoví architekti Frank O. Ghery, jeden z autorů Tančícího domu, a Jean Nouvel, který je autorem komplexu Zlatý Anděl na Smíchově.

Celý projekt, který začal už v roce 2003, byl rozdělen do dvou po sobě následujících etap. První zahrnovala rekonstrukci dosavadních památkově chráněných průmyslových objektů a okolní plochy včetně dostavby volných nároží. Tato etapa bude dokončena v polovině příštího roku. Druhá etapa pak počítá s výstavbou bytových domů v severní části areálu.

„Zde vzniknou tři samostatné budovy, ve kterých kromě luxusních bytů vzniknou i originální lofty v americkém stylu a samozřejmě že i podzemní garáže, “ popsala Šarmirová.

Obchody? Názory se různí

Součástí celého komplexu budou i obchody. „V současné době tu už funguje supermarket Albert a sídlí tu vydavatelství Ringier, “ vysvětlila Šarmirová.

Názory místních obyvatel na to, zda jsou tu obchody skutečně potřeba, se však různí.

„Obchodní centrum bych jen uvítala, “ říká například Jiřina Bálková, která bydlí nedaleko nově vznikajícího areálu.

Opačný názor má však další místní obyvatel Vladimír Greiner. „Žádné obchody tu nechci, “ říká. „Nejsou potřeba. Je tu spousta malých obchůdků, které úplně stačí. Ty velké hypermarkety je všechny zničí, “ říká Greiner. „Co bych ale uvítal, je nějaké zábavní centrum, “ dodává.

Podle Šarmirové počítá projekt nejen s výstavbou podzemních garáží, ale i se vznikem menšího parku s lavičkami uprostřed celého souboru budov. „Celý komplex bude během dne normálně průchozí, ale v noci střežený, “ upozornila.

Pivo tu už neuvaří

Historie areálu holešovického pivovaru, který se do roku 2008 změní téměř k nepoznání, sahá až do druhé poloviny 19. století.

První křídlo jeho budovy bylo postaveno v roce 1895. Holešovice, tehdy nejmladší městská část, se postupem času rozvinuly v průmyslovou oblast Prahy a pivo ze zdejšího pivovaru získalo oblibu nejen v Čechách, ale i ve Vídni a Chicagu.

Tato tradice byla přerušena v dobách socialismu, kdy byl pivovar znárodněn a svou činnost obnovil jen na devět let po roce 1989.

„Ve třech samostatných budovách vzniknou kromě luxusních bytů i originální lofty v americkém stylu.“ (MF Dnes)


V letošním roce se na světových trzích prodá celkem 2, 1 mil. hl piva Staropramen – celosvětové prodeje této české značky tak poprvé překonají dvoumilionovou hranici. Od začátku roku 2006 ve srovnání s rokem předchozím značka celosvětově narostla o téměř 20 %.

V roce 1999 činily celosvětové objemy prodeje piva Staropramen přibližně jeden mil. hl. Za posledních sedm let - tedy od roku 2000, kdy se Pivovary Staropramen, tehdejší Pražské pivovary, staly součástí InBev - se tak její roční prodeje více než zdvojnásobily.

„Staropramen je důležitou mezinárodní exportní značkou v portfoliu InBev, “ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. „Na zahraničních trzích má značka Staropramen jednotnou grafickou identitu a v komunikaci využívá informaci o svém původu - pivo z Prahy. České pivo je v zahraničí populární, naše hlavní město je navíc velmi pozitivně vnímáno, “ dodává.

Staropramen se prodává na 30 zahraničních trzích, kde je řazen do segmentu prémiových či superprémiových piv. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Slovensko, Německo a Švédsko. Ve Švédsku je Staropramen v segmentu superprémiových piv vůbec nejprodávanější značkou, ve Velké Británii zaznamenává nárůsty prodeje v desítkách procent a je nejrychleji rostoucí značkou z portfolia InBev na britském trhu.

Licenčně se vyrábí Staropramen v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině. Meziroční nárůst licenční výroby v roce 2005 činil 76 %. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Noc ve sklárně za 190 Kč

[středa, 29. listopad 2006]

Hlavní zimní atrakcí horského střediska Harrachov je lyžařský areál na Čertově hoře. Pro turisty jsou však připraveny i další možnosti, jak si odpočinout a přitom atraktivně prožít chvíle mimo sjezdovku. Jednou z nejvyhledávanějších je návštěva sklárny Novosad a syn.

V rámci prohlídky si turisté osobně a z blízka prohlédnou skláře při ruční výrobě skla, brusiče v unikátní brusírně poháněné vodním pohonem, navštíví sklářské muzeum a ochutnají kvasnicové pivo z pivovaru, postaveného přímo vedle hutní haly s pecemi.

Stoupající zájem je o ubytování ve zdejším hotelu. Patří totiž k nejlevnějším v Harrachově. Díky slevě zaplatí tuzemský turista pouze 190 korun za noc, mimo zimní sezónu (od 21. března do 19. prosince) dokonce pouze 140 korun. Třiapadesát lůžek se nabízí ve dvou až čtyřlůžkových pokojích, k dispozici je i kuchyňka.

Vstupné na prohlídku sklárny a muzea činí 160 korun. V ceně je zahrnuta i ochutnávka místního piva. Plné vstupné pouze do provozu sklárny je 130 korun, pouze do muzea 60 korun. (Právo)


Šéf Heineken Slovensko Dimitar Alexiev pre Pravdu: Rozvojom hurbanovského pivovaru zachováme pivovarnícku tradíciu na Slovensku.

Pred jedenástimi rokmi vstúpil do hurbanovského Zlatého Bažanta holandský Heineken. Na jeho konte je 6 miliárd korún investícií, ale aj tri zatvorené pivovary a ešte vlani stratové hospodárenie. Heineken Slovensko má nového generálneho riaditeľa Dimitara Alexieva, ktorý sľubuje zachovanie pivovarníckej tradície na Slovensku.

Prečo si Heineken vybral práve Dimitara Alexieva? Bulhar a pivo, to akosi nejde dovedna, skôr dobré víno a pliska.

Všetci na Slovensku majú takú predstavu, pritom pivovarníctvo má v Bulharsku storočnú tradíciu. Jeden z dvoch pivovarov, ktorý som viedol, má vyše sto rokov. Spotreba piva na hlavu je síce v Bulharsku 65 až 68 litrov a na Slovensku 80 litrov, ale zásadný rozdiel je v inom. Kým v Bulharsku spotreba rastie, na Slovensku klesá.

Heineken začal podnikať v Bulharsku takmer v tom istom čase ako na Slovensku. S akým výsledkom?

Ešte v roku 2002, keď Heineken vlastnil dva bulharské pivovary Zagorku a Arianu, mal 21-percentný podiel na trhu. Hlavný konkurent, spoločnosť Inbev, ovládal 42 percent. Keď som minulý rok odchádzal na Slovensko, podiel Heinekenu dosiahol 34 percent, kým Inbev klesol na 29 percent.

Zdá sa, že centrála v Amsterdame vo vás vidí muža, ktorý má vo výrobe piva na Slovensku dosiahnuť obrat. Je to tak?

Rozdiel medzi Heinekenom na Slovensku a v Bulharsku je ten, že Heineken v Bulharsku prinášal zisk o niekoľko rokov skôr ako na Slovensku. Preto som tu. Dosiahnuť zisk nebude ľahké. Nemyslel som si, že môže byť na svete ešte jedna krajina, kde je lacnejšie pivo ako v Bulharsku.

Je normálne, aby Heinekenu niekoľko rokov neprekážala strata?

Veľké spoločnosti ako Heineken si môžu dovoliť investovať do trhov. Rátajú s tým, že niekoľko rokov po sebe nebudú mať zisk. Na Slovensku sme investovali s úmyslom rozvíjať trh, aby naše značky boli silné. A ony silné sú. Vybudovanie značky však trvá veľa rokov a stojí veľa peňazí.

Prečo Heineken zatvoril tri zo štyroch pivovarov?

Myslíte si, že by sme investovali také veľké peniaze do všetkých troch pivovarov, aby sme ich len tak zo dňa na deň zatvorili? Naše očakávania v predaji piva sa nesplnili. Od roku 2002 každoročne klesá predaj piva. Museli sme reagovať. Vlády na Slovensku nevyvinuli nijakú snahu, aby prišlo k pozitívnej zmene.

Zatvoriť pivovary je najjednoduchšie.

Heineken reagoval veľmi profesionálnym spôsobom. Keby šlo o nadnárodnú spoločnosť, ktorá nehľadí na národné tradície, zatvorila by všetky tri pivovary naraz. Fakt, že sa to urobilo postupne, svedčí o očakávaní, že sa po každom našom rozhodnutí situácia zmení, či už na trhu, alebo v samotnom prostredí.

Ale tri mestá - Martin, Nitru a Rimavskú Sobotu ste obrali o pivovarnícku tradíciu aj pracovné miesta.

Vyvstáva tu otázka - či chceme zachovávať tradíciu pivovarníctva v jednom meste, alebo chceme zachovať pivnú tradíciu na Slovensku? Investovaním do pivovaru v Hurbanove s ročnou výrobou piva dva milióny hektolitrov dávame najavo, že zachovávame pivovarnícku tradíciu na Slovensku. Tradičné slovenské značky sa tak nebudú vyrábať v inej krajine a dovážať z inej krajiny. Upevnenie, ktoré sme dosiahli, umožní investovať viac do rozvoja značiek. Nie sú to peniaze, ktoré pôjdu do Amsterdamu pre akcionárov, ale peniaze zostávajú na Slovensku. Nedovolím si pre média povedať niečo, čomu naozaj neverím.

Rátali ste pred rokom, že budete musieť v septembri zatvoriť pivovar Gemer v Rimavskej Sobote?

Áno. Nevedel som kedy, ale vedel som, že také rozhodnutie príde. Bol to potrebný krok, aby spoločnosť posilnila svoju konkurencieschopnosť a vedúce postavenie na trhu.

Pivovarníkov v Gemeri prekvapilo zatvorenie ako náhla smrť.

Nemyslím si to. Ľudia v pivovare to už tušili. Vedeli ako ja, že to musí prísť, len nevedeli kedy.

Ako dlho sa rodí rozhodnutie zatvoriť pivovar?

Niekoľko mesiacov. Je to proces, ktorý musí prebehnúť cez niekoľko úrovní v rámci nadnárodnej spoločnosti. Zároveň treba investovať do pivovaru, ktorý prevezme výrobu zo zatvoreného závodu.

Skúmali ste, čo je za zníženým predajom piva? Vyššia spotrebná daň, konkurencia vína či nealkonápojov, zmena životného štýlu?

Je to kombinácia väčšiny spomenutých faktorov, ale aj niektoré ďalšie. Zlom nastal po zvýšení spotrebnej dane. Slovensko má v súčasnosti jednu z najvyšších spotrebných daní na pivo. V absolútnom čísle to síce nie je najvyššia spotrebná daň, ale vo vzťahu k cene piva na pulte či vo výčape je jedna z najvyšších. To bol faktor, ktorý odštartoval pokles.

Na dane si však nesťažujú malé pivovary. Prečo?

Rozhodnutie zabezpečiť prežitie piatich malých slovenských pivovarov nižšími spotrebnými daňami nebolo zlé. Ale keď sme sa stali súčasťou Európskej únie, táto výnimka, začala platiť pre všetky ostatné krajiny EÚ. V tejto chvíli je fakt, že 45 malých českých pivovarov zarába na tejto slovenskej daňovej výhode. Celých desať percent predaného piva na Slovensku tvoria neznačkové pivá, lebo sú lacné. Ich výrobcovia neinvestujú do rozvoja značiek, pivnej kultúry, predávajú pivo ako tovar, ale nie značku. Pre všetky výrobky platí, že keď sa predávajú ako tovar, je to katastrofa.

Na Slovensku dnes letia spotrebné úvery. Nezadlžujú sa ľudia natoľko, že potom doslova aj obrazne povedané, nemajú na pivo?

Spotrebiteľ dostane ľahko prístupnú pôžičku na hocijaký tovar - mobilný telefón, počítač, módny odev, dovolenku či auto. Dražie nájomné aj poplatok za jasle či škôlku. Keď sa začína nový mesiac, odrazu zistí, že už nemá polovicu svojho platu. A vtedy sa prejaví konkurencia medzi pivom a ostatnými výrobkami či službami.

Výrobu piva ste sústredili do Hurbanova. Bude to stačiť na konkurenčný SABMiller, ktorý má Šariš na východnom a Topvar na západnom Slovensku? Nestratíte pri presunoch piva?

V tejto chvíli máme najväčší pivovar na Slovensku, ktorý je najväčší aj v porovnaní s okolitými krajinami. Máme najnižšie náklady na výrobu, a keďže máme jednu z najväčších distribučných spoločností, nestratíme výhodu ani pri rozvoze pive. Čas ukáže, že budeme poskytovať najlepší servis.

Povedzme.

V roku 2006 budeme najziskovejšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku.

Napriek tomu, že predáte menej piva ako vlani?

Ale zarobíme viac peňazí a investujeme viac peňazí do našich značiek a do rozvoja pivného trhu na Slovensku.

Takže konečne bude Heineken Slovensko ziskový?

Bude.

V Hurbanove varíte okrem Zlatého Bažanta a Keltu odrazu aj Corgoň, Martiner i Gemer. Hoci pri každom pive dodržíte receptúru, je to ešte stále ten istý Martiner, Corgoň či Gemer?

Ľudia odpovedajú na túto otázku tým, že stále kupujú viac a viac našich značiek, čo sa týka najmä nie lacného Corgoňa a Zlatého Bažanta. Pivovar v Hurbanove je schopný vyrábať všetky tieto značky s dodržiavaním jemných rozdielov, ktoré medzi nimi sú.

Lacné alebo drahé pivo? Ktoré má väčšiu budúcnosť?

Straty v predaji spoločnosti Heineken Slovensko nespôsobili značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, čo dokazuje, že spotrebitelia sú ochotní zaplatiť aj viac peňazí za hodnotu, ktorú im tieto značky prinášajú. Nie je tajomstvom, že strácame objem predaja v najlacnejších pivách, kde nám konkurujú neznačkové pivá. Nemyslím si, že budeme konkurovať v tejto skupine pív. Nie je to budúcnosť. Opýtajte sa ma okolo roku 2016, koľko pivovarov, ktoré sa zamerali na túto skupinu, ešte existuje. (tvojePeniaze)


Krajský živnostenský úřad v Ústí nad Labem zamítl stížnost na ústeckou společnost Drinks Union, kterou podal Milan Berka z kulturního sdružení Kontext kvůli Pivovarským slavnostem Zlatopramen.. Společnost, která například vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny či Dačický, tak podle úřadu na svých zářijových Pivovarských slavnostech v Ústí nad Labem neporušila zákon.

„Podle vyjádření úřadu naše společnost při upoutávkách na akci žádným způsobem nenabádala k nestřídmému pití alkoholických nápojů, ani propagaci nezaměřila na osoby mladší 18 let, “ řekl mluvčí Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovar na slavnostech pořádal několik pivních soutěží včetně hromadného přípitku třetinkou piva, kterého se zúčastnilo na 3000 lidí. Také na to si sdružení Kontext stěžovalo. Podle úřadu šlo ale o „dobrovolný společný přípitek, což dle zjištění kontrolního orgánu není nabádání k nestřídmému užívání alkoholických nápojů“. „Ani další soutěže s nabádáním k pití piva neměly nic společného, ať již šlo o pojídání utopenců, rekord o největší pivní preclík či pojídání pivního sýra. Degustace sládků naopak ukázala divákům jak se má pivo vychutnávat a ne nestřídmě pít, “ doplnil Vejlupek.

Společnost Drinks Union bude nadále pokračovat v pořádání pivních soutěží na svých slavnostech. „Sdružení Kontext se podle nás snaží neoprávněně zasahovat do tradiční české zábavy, jakou slavnosti pořádané pivovary jsou. Rozhodli jsme se proto, stejně jako některé další domácí pivovary, pokračovat v organizování soutěží na našich pivních slavnostech, “ řekl mluvčí.

Různé pivní soutěže podle něj k takovýmto akcím neodmyslitelně patří. „Češi jsou soutěživý národ. Omezovat tuto zálibu považuji za bezprecedentní vměšování do svobodného rozhodnutí lidí, “ řekl mluvčí. Dodal, že se podobné akce pořádají na celém světě. (Tisková zpráva Drinks Union)


Drinks Union má svůj chmel

[čtvrtek, 23. listopad 2006]

Ústecký Drinks Union si pěstuje pro své pivo Zlatopramen vlastní chmel. Mluvčí firmy Martin Jonáš řekl, že žatecký poloraný červeňák se právě v těchto dnech připravuje na zpracování.

Téměř sedm tun chmele z desetihektarové chmelnice je již sklizeno a poputuje do žateckého Chmelařství, kde jej zbaví příměsí, dosuší, rozemelou a zgranulují. Chmel se do Zlatopramene přidává celkem třikrát a pro závěrečnou fázi společnost využívá pouze tento svůj. "Díky tomu má tato značka neopakovatelnou lahodnou a nahořklou chuť, kterou se odlišuje od všech ostatních, " uvedl Petr Kozák, chmelmistr a technolog společnosti. (Ústecký deník)


Pivovarnická skupina, jejíž součástí jsou pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, získala majetkový podíl ve slovenském pivovaru Steiger. Výstav piv Zubr, Holba a Litovel loni dosáhl téměř jeden milion hektolitrů. Slovenský pivovar, který se stal částečně jejich majetkem, sídlí v obci Vyhne, nedaleko Bánské Štiavnice a patří k nejstarším pivovarům na Slovensku. " Jedná se o rozšíření podnikatelských aktivit a zúročení dlouholetých zkušeností s pivovarnickým průmyslem, " komentovala tento záměr tisková mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová. Steiger prodává na Slovensku svou produkci prostřednictvím sítě maloobchodů, velkoobchodů a ve vlastních odbytových skladech rozmístěných po celé republice. Pivovar nedávno prorazil na trh do Itálie, své pivo exportuje také do Anglie, Ukrajiny, Ruska a České republiky. (Přerovský deník)


Vlastné pivo si vyrába v otcovej pivnici

[středa, 22. listopad 2006]

Skúsili ste už niekedy okoštovať pravé Dubovské pivo? Že ešte nie? Ani sa nečudujeme... Za dva roky, ako je na svete, ho vyrobili asi tak 125 litrov, čo popri produkcii pivovarov možno nazvať sotva kvapkou. Ale tí, ktorí ho ochutnali, si ho vraj nevedeli vynachváliť!

Pivo vyrába jeden z nadšencov, člen klubu zberateľov pivovarských suvenírov z Banskej Bystrice Jaroslav Štofko. Zberateľská vášeň ho chytila hneď po vojenčine, ešte v roku 1982, keď sa mu do rúk dostala fľaša piva z pivovaru Nová Paka. Tak sa mu zapáčila, že sa rozhodol pozháňať si aj iné, a v súčasnosti patrí medzi najznámejších zberateľov pivných suvenírov v Bystrici. Nezostal však len pri etiketách.

„Pred dvoma rokmi som bol u kamaráta, tiež zberateľa, na Morave“ – hovorí Jaroslav - „a ponúkol ma pivom, aké som ešte v živote nepil. Volalo sa Karol. Až potom sa mi priznal, že si pivo vyrába sám! Chcel som si to vyskúšať aj ja a on mi prezradil recept.“ Keďže pivo vyrába v pivnici rodičovského domu v Dubovej, nazval ho Dubovské pivo.

Vraj to až taká veda nie je. Stačí na to špeciálny pivný extrakt (Jaro si ho dáva posielať od kamaráta z Moravy), pivné kvasnice, cukor a voda. Na tajomstvo výroby sme sa boli pozrieť priamo na mieste činu v Dubovej. Ukázalo sa, že Jaro si dokonca dal vytlačiť v tlačiarni vlastné etikety, ktoré, ako s hrdosťou poznamenal, mu navrhol krstný syn Marek z Martina. Má i vlastné zariadenie na korunkové uzávery, no používa aj fľaše s patentným uzáverom, aké poznáme z piva Kelt. Ba pochválil sa nám aj „firemným“ zapaľovačom s nálepkou Dubovského piva.

„Z jednej várky, z kila extraktu, vyrobím tak dvadsať až dvadsaťpäť pív“ – prezrádza Jaroslav. „Záleží od toho, koľko dám vody. Svoje pivo som si dal na rozbor do pivovaru Urpín a zistili, že mi vychádza asi taká jedenástka, dvanástka. No už mi namerali aj 5, 8 stupňa alkoholu, čo znamená, že som vyrobil pätnásťstupňové pivo.“

Pivo Jaroslava Štofeka je nepredajné. Má ho len pre seba, prípadne s ním ponúkne kamarátov. Iba raz sa s ním predstavil na burze v Martine, kde zožalo úspech – ale ako rarita. Zopár fliaš bolo aj jednou z cien v tombole.

Pivo vo fľašiach sa kvasí podľa vonkajšej teploty niekoľko dní až týždeň. Jaro ho potom odkladá na dozretie. Várka, ktorú práve dorobil, vraj bude najlepšia okolo Vianoc. „Prinesiem vám do redakcie na ochutnanie“ – sľúbil na záver Jaro. Nuž uvidíme... (MY)


Pivovary před Vánocemi přidaly

[úterý, 21. listopad 2006]

Přípravy na vánoční svátky jsou v severomoravských pivovarech Radegast a Ostravar v plném proudu.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi dopřávají více piva. Oba pivovary, jak nošovický Radegast, tak ostravský Ostravar, už pracují na vánoční várce a také letos očekávají vysoké prodeje.

„Závěr roku znamená předzásobení domácností pivem a objem prodeje tak roste o 150 až 200 procent. Radegast očekává, že v druhé polovině prosince si spotřebitelé odnesou domů asi 8000 hektolitrů piva denně, “ sdělil pivovar.

Radegast se na pokrytí očekávaného nárůstu prodeje začal připravovat od začátku listopadu, od poloviny měsíce uvaří o 15 000 hektolitrů piva více.

„Posílena bude zejména stáčírna, které se nárůst produkce dotýká nejvíce, “ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Sládek ostravského pivovaru Ostravar Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě.

„Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky, “ řekl Kužela. Pracuje se také delší dobu než standardně.

Podle Dušana Holého, regionálního manažera Plzeňského Prazdroje, jehož je Radegast součástí, nechávají v posledních letech spotřebitelé nákup piva na poslední chvíli.

„Pár dnů před Vánocemi činí nárůst prodeje piva Radegast až 200 procent, “ uvedl Holý.

Firemní večírky a společné oslavy závěru roku pak podle něj nahradí pivovaru pravidelné hosty, kteří dávají ve větší míře přednost nakupování dárků či uklízení před návštěvou restaurací.

Pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970, v současnosti je součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj, který vyrobí osm milionů hektolitrů piva. Zhruba čtvrtina z toho připadá na nošovický Radegast.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Je to severomoravská značka, která ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů piva. Je součástí domácí dvojky ve výrobě piva, společnosti Pivovary Staropramen.

Ta loni prodala bez započtení zahraniční licenční výroby 2, 88 milionu hektolitrů piva. (MF Dnes)


Je-li libo košer pivo v novém pivovaru

[úterý, 21. listopad 2006]

Do role rabína se stylizoval Michal Giacintov, když v sobotu 10. listopadu v Olomouci se svými společníky otevíral nekuřácký hostinský pivovar Moritz a ochutnával stejnojmenné košer pivo.

Soukromý pivovar byl vybudován v centru Olomouce v nejtěsnější blízkosti místa, kde stávala židovská synagoga.

Nachází se v objektu postaveném na přelomu 19. a 20. století stavitelem Moritzem Fischerem, jehož křestní jméno nový pivovar nese.

Spolumajitelé pivovaru chtějí malým dílem přispět k oživení ducha židovských tradic, proto je zdejší pivo košer a restaurace vedle základní nabídky staročeských jídel nabídne i speciality haličské kuchyně, která je jakousi kombinací kuchyně ruské a židovské. (Lidovky)


«« « Strana 726 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň