Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Milovníci kvalitního piva, gastronomie a kultury servírování by si měli zatrhnout v kalendáři neděli 30. května. Tento den se totiž uskuteční 8. ročník Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois. Letos poprvé to bude v zahradách Pražského hradu v rámci programu Prague Food Festivalu, nejvýznamnější gastronomické akce u nás.

Již tradiční velkolepá podívaná na umění nejlepších barmanek a barmanů z celé ČR startuje přímo na hlavním pódiu Prague Food Festivalu v neděli 30. 5. ve 13 hodin. „Vzhledem k tomu, že se Stella Artois letos stala hlavním partnerem festivalu, rozhodli jsme se uspořádat prestižní celorepublikové finále během závěrečného dne této jedinečné oslavy kvalitní gastronomie,“ vysvětluje Martin Jahoda, manažer značky Stella Artois, a doplňuje: „Bude to ostatně výzva i pro návštěvníky festivalu, kteří se budou moci do soutěže také zapojit. Pokud se osvědčí v točení piva pod přísným dohledem vítězky minulého ročníku soutěže Barbory Hebrové v našem Stella Artois Public Baru, dostanou možnost se také finále zúčastnit.

Foto

Na pódiu se utká 26 nejlepších barmanů a barmanek z restaurací a barů z celé republiky, ve kterých si hosté mohou pochutnat právě na tomto elegantně servírovaném belgickém ležáku. Finalisté již teď pilně trénují a vítěz získá jedinečnou možnost reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále Stella Artois Draught Master 2010 v Londýně.

Správně naservírovat prémiový ležák Stella Artois přitom není jen tak. Unikátní servírovací rituál tohoto piva má devět kroků. Při čepování je nutné například dbát na správný sklon originální sklenice, výšku a dokonalé seříznutí pěny, která nesmí být vyšší než dva prsty, nebo závěrečné opláchnutí načepované sklenice. Odborná porota hodnotí kvalitu a rychlost jednotlivých kroků rituálu a samozřejmě i charisma a vystupování každého soutěžícího.

Loňská vítězka českého finále Barbora Hebrová z baru Sherwood v západočeském Stříbře získala skvělých 264 bodů z celkových 270, které uděluje porota. Získala tak uměleckou trofej z dílny renomovaného designéra Marka Vráblíka – originální sklenici Stella Artois vytvořenou z 99 figurek sládků, barmanů a milovníků piva. Na konci října pak vyrazila do New Yorku na celosvětové finále a získala 4. místo – historicky nejlepší umístění pro české barvy. „Účast v této soutěži pro mě představovala velkou výzvu a vítězství v národním kole mě ohromně potěšilo. Možnost reprezentovat Českou republiku na mezinárodním finále byla snad ještě větší výzvou, protože se konala za oceánem a já dosud neletěla letadlem. Za tu zkušenost a atmosféru trocha nervozity ale stála,“ přiznala Barbora. Bez zajímavosti není ani fakt, že na všechny tři stupínky vítězů národního finále loni vystoupaly výhradně ženy.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Nejen zavedené značky, ale i parta Petra Nováka z Ostravy nebo Libora Procházky z Karviné může mít své vlastní logo a to používat na svých trikách, půllitrech či třeba rezervačce na svém oblíbeném stole v hospodě. Umožní jim to marketingová aktivita pivovaru Ostravar „Fandíme místním partám“.

Týden poté, co značka Ostravar představila své nové logo, začíná vyzývat spotřebitele na severní Moravě, kteří se pravidelně setkávají se svými přáteli u piva, aby si také vytvořili své.

Pití piva v hospodách v Moravskoslezském kraji je záležitostí part a nikoliv jednotlivců. Napadlo nás, že bychom mohli posílit jejich identitu,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý.“Logo a název patří k partám odjakživa a přitom není důležité, jestli chodíte s kamarády po horách, hrajete profesionálně šipky nebo jen společně zajdete na pivo po práci na kamarádově chatě,“ dodává Útlý.

Party kamarádů od Českého Těšína po Krnov dostávají v květnu díky Ostravaru šanci navrhnout si logo své party, to celé nakreslit na speciálně vytvořené prostírání, které najdou ve stovkách hospod nebo v tisku. Tyto návrhy pak stačí do konce června vhodit v hospodách Ostravaru do označeného boxu. „Pro členy 300 vybraných part vyrobíme trika, půllitry, rezervační stojánky na stůl a samolepky s jejich vlastním logem ,“ říká Útlý.

Aktivitu podpoří v květnu regionální kampaň kombinující outdoor média, print a rádio. Autorem aktivity i kampaně je word of mouth marketingova agentura Outbreak.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


I letos ožije centrum Trutnova tradičním Pivofestem. V sobotu 12. června se na Krakonošově náměstí bude prezentovat desítka pivovarů v doprovodu pestrého kulturního programu. Těšit se můžete na Jakuba Smolíka, Jiřího Schmitzera, Tři sestry revival bandu, Jazz Generation nebo Roxette revival. Z pivovarů tu narazí sudy například Krakonoš, Primátor, Bernard, Svijany, Gambrinus, Pilsner Urquell, Nová Paka nebo Guinness. Už v dopoledních hodinách se na Pivofestu setkají vlastníci automobilových veteránů, chybět nebudou ani stánky s dobrým jídlem nebo tombola. Aktuální dění a novinky můžete sledovat na Facebooku nebo na www.pivofest.cz, kde už teď najdete řadu fotogaleríí a videí z uplynulých ročníků.

Plakát

Zdroj: Tisková zpráva Pivofestu


Jako bonus k TZ berte následující reportáž z loňského ročníku:

Trutnovský Pivofest: Deset druhů piva, Buty a Kubišová

Slunečné odpoledne, hudba a plno litrů piva. Tak tahle vypadalo sobotní odpoledne na Krakonošově náměstí, kde se konal 6. ročník Pivofestu. Tato již tradiční akce se stala jednou z nejoblíbenějších, které se na náměstí konají. Pivo zde nabízelo na deset pivovarů a mezi tradičními kousky se objevilo i nevšední malinové pivo a další produkty.

Proč se konal Pivofest právě na náměstí? "Měl jsem za to, že absolutní trutnovské centrum zeje prázdnotou a že se tu nekonají až tak často kulturní akce. Mám za to, že náměstí byla vždy vybudována k tomu, aby se na nich lidi scházeli za účelem poklábosení si, pobavení se a kulturního vyžití," vysvětlil pořadatel akce Daniel Šafr.

Hudební odpoledne odstartovala kapela Pěna a mezi hvězdy večera patřili Buty a Marta Kubišová. Na své si ale přišli i zastánci tvrdší hudby v podobě Kabát revival (Vaťák), to nejlepší z 60let zahráli The Beatles revival (And the end) a pořadatelé nezapomněli ani na milovníky ska hudby v podobě Skapolla. Jako doprovodný program byla tombola a nejrůznější soutěže. Deset pivovarů, deset kapel a oslavy piva trvající až do rána. Pivofest opět potvrdil svou oblíbenost a náměstí bylo přecpané pivaři, vínaři, ale i těmi, kteří se jen tak přišli podívat.

Zdroj: Trutnovinky.cz | Autorka: Kateřina Adamcová | Kamera: Jan Macek


Policie rozjela stíhání za trestný čin obecné ohrožení

Obecní ohrožení z nedbalosti. Chýnovští policisté nemluvili do větru, když tvrdili, že pokud se rychle něco nezmění, začnou s úkony trestního řízení na vlastní triko. Zatím na neznámého pachatele.

Foto

Stanislav Valek, majitel chýnovského pivovaru, jehož střecha hrozí zřícením, totiž stále nepodnikl žádné kroky k odstranění stavby. Část střechy už padla pod tíhou letošní sněhové nadílky.

Nejde o to, abychom za každou cenu někoho stíhali, ale aby se už konečně daly věci do pohybu. V okolí pivovaru totiž opravdu může jít o život,“ uvedl šéf chýnovských policistů Miroslav Peroutka.

O víkendu se na náměstí navíc bude konat tradiční pouť, takže v okolí budovy se bude pohybovat velké množství lidí. „Ve směru k dětskému hřišti je zábranná páska. Když ale foukne vítr, může kus spadnout na hlavní sinici. Tam s tím nic nevymyslíme,“ sdělil starosta Pavel Eybert.

Čápi nevadí

Majitel se nejdříve vymlouval na to, že čeká na vyjádření krajského odboru životního prostředí ohledně čápů, kteří hnízdí na pivovarském komíně. To už ale kraj poslal jak na adresu vedení města, tak samotnému majiteli.

Všem už dochází trpělivost. Majitel jen stále něco slibuje. Dva měsíce jsme ztratili tím, že jsme čekali na slíbené podklady ke stavebnímu povolení na demolici. Nám by klidně stačilo, kdyby dal kontakt na firmu, která to bude dělat, ale ani to se nestalo,“ informovala Jana Douchová ze stavebního odboru.

Valek si na poslední schůzce podal žádost o prodloužení lhůty. I ta ale už před týdnem vypršela. Ještě není ani vyhotovená projektová dokumentace, která je nutná pro zahájení samotné demolice.

Chvíli počkáme, jestli majitel nezareaguje na výzvu policie. Dáme mu čas tento týden. Po neděli mu chceme oznámit, že jsme si sami oslovili firmu. Demolici bychom pak museli provést na vlastní náklady, které pak po něm budeme soudně vymáhat,“ upozornil starosta.

Vyjádření majitele se nám získat nepodařilo. Při minulém rozhovoru ale tvrdil, že má s chýnovským pivovarem stále velké plány a demolici polorozbořené části objektu provede stůj co stůj.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová | Foto: Stanislav Valek


Najväčší polyfunkčný komplex na východe Slovenska, Cassovar Bussines Center v Košiciach, začne tento týždeň oficiálne slúžiť verejnosti. Za takmer sedemdesiat miliónov eur ho postavila bratislavská developerská spoločnosť Global Group.

Sídlo T-Systems

Cassovar je najväčší projekt svojho druhu v Košiciach a jeden z najväčších na Slovensku,“ hovorí Miroslav Marynčák, predseda predstavenstva spoločnosti Global Group. Všetky kancelárske priestory s plochou zhruba šestnásťtisíc štvorcových metrov v ňom obsadila slovenská dcéra nemeckej spoločnosti T- Systems, ktorá prišla do Košíc pred štyrmi rokmi a pre svoj rýchlo rastúci biznis potrebovala vhodné priestory. „Boli sme jedným zo spúšťačov projektu a presvedčili sme developera, aby do toho išiel,“ hovorí Jozef Ondáš, generálny riaditeľ T-Systems Slovakia. Softvérový dom nadnárodnej telekomunikačnej skupiny pôsobil v Košiciach na viacerých miestach, teraz sa presťahoval do jednej budovy.

Sme nadmieru spokojní. Pod jednu strechu sme dokázali vhodne pospájať svoje tímy, ušetriť náklady a zvýšiť efektivitu,“ dopĺňa riaditeľ. V Cassovare v súčasnosti pôsobí asi tisícdvesto zamestnancov firmy, zvyšných šesťsto sa presťahuje do dvojičky terajšej administratívnej budovy, ktorá sa začne stavať o pár mesiacov.

Hotel pripomína pivovar

Ku komplexu patria podzemné garáže, wellness a fitnescentrum, obchod s potravinami či banka. Pribudnúť by mala kongresová sála, hotel a apartmány. Rezidenčná časť obsahuje viac ako osemdesiat bytov, z ktorých je vyše polovice predaných. Z pôvodného pivovaru ponechali architekti v areáli komín a dom rodiny pivovarníka Bauernebla, ktorý zmodernizovali na viacúčelový luxusný objekt s administratívnou, rezidenčnou i hotelovou časťou.

Zdroj: HN Online.sk | Alexander Buzinkay


Ceny piva na svetoznámom mníchovskom Oktoberfeste stúpnu tento rok takmer o 2,5 percenta.

Každoročné zdraženie je však menej výrazné než v roku 2009. Oznámili to dnes predstavitelia bavorského Mníchova.

Informácia od majiteľov pivných stanov ukazuje, že tradičný litrový pivný krčah, takzvaný Mass, vyjde vychutnávačov zlatého moku na tohtoročných Októbrových slávnostiach viac - priemerne na 8,65 eura.

Vlani bola priemerná cena piva na Oktoberfeste 8,44 eura. Zdraženie v roku 2009 oproti predchádzajúcemu roku dosiahlo 31 centov, čiže takmer štyri percentá.

Tohtoročné obľúbené pivné slávnosti sa budú konať od 18. septembra do 4. októbra.

Nemecká inflácia bola v poslednom čase nízka, v apríli sa spotrebiteľské ceny zvýšili medziročne iba o jedno percento. Mníchovská radnica zatiaľ neuviedla, prečo je zvýšenie ceny piva väčšie než miera inflácie.

Zdroj: Čas.sk | TASR


Beskydskou Ráztoku ovládne v sobotu 29. května již posedmé Radegastův rej. Návštěvníci se mohou těšit na rockovou kapelu Citron, imitátora Zdeňka Izera, adrenalinové atrakce, ukázky řemesel, vystoupení siláka „Golema“ Richtera a dobře vychlazený Radegast.

Foto

V rámci Radegastova reje proběhne i finálový souboj soutěže, jehož vítěz vyhraje tři dny tvrdé práce. Za to získá odměnu 100 tis. Kč za den. Program startuje ve 13 hod. a vstup na akci je tradičně zdarma.

Radegastův rej už tradičně otvírá léto v Beskydech. Nevyzpytatelné počasí, nádherné prostředí uprostřed hor a netradiční program dodává reji mimořádnou atmosféru,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Na letošním Radegastově reji vystoupí kapela Citron a revivaly Kabátu, Teamu a Horkýže slíže. Chybět nebude Radegast Adrenalin park, jehož součástí je aréna pro kohoutí zápasy, lezecká stěna a mnoho dalších atrakcí. Připraveny jsou ukázky tradičních řemesel a obří klouzačka.

Vrcholem Radegastova reje bude finálový souboj soutěže „Hledáme chlapa na tvrdou práci.“ Jeho vítěz bude tři dny pracovat, aby za každý odpracovaný den získal 100 tis. Kč.

Program Radegastova reje startuje ve 13 hod. Chybět nebude dobře vychlazený Radegast a spousta jídla. Vstup je zdarma.

Zdroj: i-Region.eu


Richard Chodora z Vrčeně u Nepomuku na jižním Plzeňsku si doma otevřel pivovarskou prodejničku. Když skončí šichtu v zaměstnání a otevře, můžete se u něj zastavit „pro jedno“. Rozhodně ale nečekejte láhve se zlatavým mokem z velkých pivovarů. Zaměřuje se naopak na produkty téměř neznámých malých a menších pivovárků z celé republiky.

Nabízím piva, která chutnají mně. To je hlavní. Samozřejmě musí být pivovar ochotný mi pivo dovézt. Zrovna nedávno jsem se dopočítal, že jsem v nabídce měl nebo mám piva od 33 českých výrobců,“ směje se Richard Chodora. Dodává, že ve svém okolí má lidi, kteří zkoušejí nová piva, ale také věrné pivaře, kteří pijí jen Gambrinus a jiné pivo by snad ani neochutnali. „Třeba na letošní májku jsem protlačil Poutníka z Pelhřimova a ohlas byl na něj docela dobrý. Docela se tahle piva ujala, takže budou i na dalších akcích,“ dokazuje Chodora, jak mohou i v Plzeňském kraji téměř neznámá regionální piva konkurovat zdejším zavedeným značkám.

Měsíčně prodám v mém obchůdku mezi jedním a dvěma tisíci piv. Záleží na počasí,“ říká Richard Chodora, který se podle svých slov podílí i na internetových stránkách www.pivni.info.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Budějovický Budvar, národní podnik, získal nejvyšší ocenění v prvním ročníku nového mezinárodního reklamního festivalu PIAF. Budějovický Budvar obdržel ocenění za kampaň na pivo Pardál ve dvou kategoriích.

Další velký úspěch si připisuje populární reklamní kampaň pivovaru Budějovický Budvar na pivo značky Pardál. Televizní spot na pivo „vyladěné samotnými pijáky“ zvítězil v kategorii Pivní reklama (Best Beer Ad) na mezinárodním festivalu PIAF v Praze. Reklamní kampaň na značku Pardál dále obdržela stříbro v kategorii Kampaň na tomto festivalu.

Zlato získané ve speciální pivní kategorii nás těší o to více, že spot Pardál o něj bojoval v silné konkurenci šestadvaceti pivních reklam z celého světa a že porota se rozhodla v této kategorii udělit pouze jedno ocenění. Zároveň je pro nás dalším potvrzením toho, že volba netradiční komunikace s aktivním zapojením spotřebitelů je správná,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Stejný spot na pivo Pardál získal i další prestižní hodnocení. Byl oceněn na 19. ročníku mezinárodního reklamního a marketingového festivalu „Red Apple 2009“ v Moskvě v říjnu 2009. Spot s názvem „Pardál – pivo a teď i tahle reklama vyladěné samotnými pijáky“ získal druhé místo v kategorii „Televizní & filmová reklama na alkoholické nápoje“, přičemž první místo nebylo v této kategorii uděleno. Uvedeného ročníku Red Apple se zúčastnilo přes 1500 přihlášených spotů z více než 30 zemí. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Na 16. ročníku mezinárodního festivalu reklamy a komunikace „Golden Drum 2009“ ve slovinské Portoroži získal „Silver Drum“ (Stříbrný bubínek) v kategorii „Film – alkoholické nápoje“. Festival v Portoroži patří mezi významné evropské akce – v loňském ročníku soutěžilo celkem 2474 reklamních prací. Podrobné informace o festivalu najdete na www.goldendrum.com.

V březnu 2010 byly v Praze vyhlášeny výsledky prestižní soutěže reklamní kreativy za rok 2009 – Louskáček 2009. V konkurenci 353 přihlášených prací se výrazně prosadily reklamní aktivity spojené se značkou Pardál. Spot na pivo Pardál získal zlatý Louskáček v nejsledovanější kategorii „Televizní reklama“ a stejné ocenění si odnesla i celá reklamní kampaň Pardál. Navíc obdržel televizní spot Pardál i Grand Prix – cenu udělovanou vůbec nejlepší přihlášené reklamě. Budějovický Budvar, n. p. byl zároveň vyhlášen „Klientem roku“, tedy zadavatelem, který nejvíce podporuje původní a originální českou reklamní kreativní tvorbu.

V roce 2007 získala reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ stříbrnou Effie 2007 v kategorii A – potraviny a nápoje a dále ocenění „Nejlepší malá kampaň“ v soutěži FLEMA 2007. Samotný výrobek – světlé výčepní pivo Pardál obdržel ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“ a stříbrnou medaili v hlasování členů Sdružení přátel piva v roce 2008. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Vývoj světlého výčepního piva Pardál začal v srpnu 2005, na podzim roku 2006 byli do projektu zapojeni i spotřebitelé, kteří se účastnili série řízených degustací. Více než 300 pijáků mělo možnost ovlivnit chuť i další vlastnosti nového piva. Výčepní pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007, celostátní distribuce začala na Nový rok 2008. O oblibě tohoto piva svědčí skutečnost, že během necelých tří let se ho prodalo téměř půl miliónu hektolitrů (467 789 hl).

Vzhledem k velké popularitě výčepního piva Pardál byl v červnu 2009 na trh uveden Pardál Echt, jímž vstoupil Budějovický Budvar po mnoha letech do tržního segmentu takzvaných „jedenáctek“.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva


Jak ukázala nejnovější data, počet provozoven nabízejících čepovaný Birell vzrostl i mimo pivní sezonu o 5,6 %. Češi totiž objevili, že Birell je skvělý nápoj nejen pro řidiče, ale i k obědu – osvěží, neutlumí a díky svému složení pomůže při trávení. A navíc má o polovinu méně kalorií než slazené limonády nebo džusy.

Poptávka po Birellu jako pití k jídlu roste každým rokem, a to zvláště po Birellu točeném. Zatímco Birell v plechovkách nabízí poslední čtyři roky stabilně zhruba 65 % jídelen a zhruba stejný počet motorestů, čepovaných Birell roste, a to poměrně výrazně. Od 8 % jídelen v roce 2006, přes 14 % v roce 2007 a 17 % v roce 2008 se v roce 2009 dostal na úroveň 23 % jídelen. U motorestů je nárůst podobně zajímavý: v roce 2006 byl čepovaný Birell k dostání v 15 % motorestů, zatímco v loňském roce už ve 40 %.

Nabídka čepovaného Birellu ale roste nejen v jídelnách a motorestech, ale i celkově. Od ledna do dubna letošního roku vzrostla meziročně o 5,6 %. Čepovaný Birell tak v této době nabízelo v průměru celkem 1536 provozoven, což je o 5,6 % více, než ve stejném období v loňském roce. Další výrazné rozšíření čepovaného Birellu se dá očekávat v pivní sezoně, tedy během června až srpna, kdy toto číslo poslední roky přesahuje dva tisíce provozoven. „Největší jídlo dne – oběd – má na mnoho lidí lehce tlumící efekt, a tak na oblibě jako nápoje k polednímu jídlu získává Birell, jednička na českém trhu nealkoholických piv, který mírní tyto nepříjemné dopady. Nejenže Birell chutná jako klasické pivo, navíc výborně osvěží a díky svému složení přispěje k lepšímu trávení,“ vyjmenovává přínosy konzumace Birellu k polednímu jídlu brand managerka značky Martina Kuncová.

Češi jsou druzí v pití nealkoholického piva na světě, přičemž největší zásluhu na tomto umístění má jednička na českém trhu - nealkoholické pivo Birell. A vzhledem k tomu, jak roste obliba čepovaného nealkoholického piva a tedy i počet provozoven, které jej nabízejí, zdá se, že brzy budeme jako národ atakovat příčku nejvyšší.

Čepovaný Birell se objevil v nabídce již v roce 1999. Největší nárůst provozoven nabízejících čepovaný Birell byl v letech 2006 a 2007, kdy se jejich počet více než zdvojnásobil (v roce 2006 nárůst o 126 %, v roce 2007 o 207 %).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


12.června 2010 od 9 hodiny ranní přivítá město Velké Popovice již 18. ročník Dne Kozla, který se letos uskuteční na téma dobrovolní hasiči a hasičství.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se toto výjimečné a potřebné povolání vykonává. Pro diváky je připravená výstava hasičské historické techniky a další ukázky s tímto řemeslem spojené.

Kromě pestré přehlídky dobrovolných hasičů a jejich techniky mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory Velkopopovického pivovaru a shlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera. Celým dnem bude provázet neméně známý moderátor a herec Zdeněk Podhůrský. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem „Florián“, který bude mimo jiné k získání také opět zdarma jako vloni prostřednictvím kupónu v týdeníku Květy.

Hudební program

Na důkaz toho, že jde značka Velkopopovického kozla s dobou, se slavnosti Kozla letos uskuteční v duchu české populární muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel Divokej Bill a Medvěd 009, moravští 05 &Radeček. Jako třešnička na dortu bude vystoupení Richarda Krajča se svou kapelou Kryštof nebo Ivana Mládka, který přijede roztančit popovické publikum. Diváci se dále mohou těšit na zpěvačku Ivu Marešovou nebo hvězdnou Věru Špinarovou či písničkáře Jaroslava Uhlíře.

Vstupné na akci je tradičně zdarma.

Zdroj: Fan-Tom.cz


Nevlídné počasí pracovního týdne se umoudřilo, a tak se mohl v sobotu 22. května otevřít areál náchodského pivovaru. Den s Primátorem připravil pro více jak 4000 návštěvníků bohatý program plný hudby, pití a zajímavých soutěží.

Hned v úvodu čekala na první příchozí mladá skupina Skapollo, která jakoby předurčila veselou a uvolněnou atmosféru celého dne. K občerstvení byl k dostání samozřejmě široký sortiment piva PRIMÁTOR včetně limonád pro nejmenší.

Na vystoupení dnes již kultovních umělců, skupiny Yo Yo Band a Jaroslava Uhlíře, byl areál zcela zaplněn a mohla se tak naplno rozjet bohatá tombola. Ve dvě hodiny odpoledne se na pódium chystala dnes u nás pravděpodobně nejpopulárnější skupina Nightwork, během jejichž vystoupení bylo v areálu doslova nabito. Nakonec to potvrzují i slova manažerky projektu Veroniky Jansové: „Největší nápor jsme pocítili před kapelou Nightwork, která na podiu předvedla úžasnou show. Velký ohlas měl ale také hned na začátku Jaroslav Uhlíř, který celý areál svými písničkami rozezpíval“.

Atmosféra byla vskutku jedinečná, diváci mohli mezi přestávkami jednotlivých kapel sledovat například degustaci vybraných druhů piv PRIMÁTOR dobrovolníky z řad publika. Program tak krásně probíhal za doprovodu hudebních skupin Mandrage, Heebie Jeebies nebo Tři Sestry revival banda. Po nezapomenutelném vystoupení Xindla X se moderátoři rozloučili se všemi účastníky Dnu s Primátorem a areál mohl být uzavřen. Návštěvníky přivítá zajímavým programem opět příští rok.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Den s Primátorem navštívil rekordní počet návštěvníků

Spíše než penězi přispějí pivem

[úterý, 25. květen 2010]

Ani se změnou majitele Pivovar Černá Hora na Blanensko nezanevřel. Jen trojspolek Blansko, Boskovice a pivovar nějak pokulhává.

Piva i limonády k občerstvení na sportovních a kulturních akcích na Blanensku ano, zásadní finanční podpora na jejich pořádání ne. Stejně jako v předchozích letech, i letos, bude Pivovar Černá Hora přispívat sportovcům a kulturním příznivcům na Blanensku. O rozdělení výdajů na tři rovné díly si však města Blansko a Boskovice budou moct nechat jen zdát.

Bohužel to zatím nevypadá, že by spolupráce Pivovaru Černá Hora s Blanskem a s Boskovicemi mohla být na tak vysoké úrovni jako v minulých letech. Přestože bychom si to přáli, ještě jsme ani nedostali příležitost se se zástupci pivovaru sejít a domluvit se,“ přiblížila blanenská starostka Jaroslava Králová.

Pivovar Černá Hora změnil od prvního dubna letošního roku svého majitele. Stal se součástí pivovarnické skupiny K Brewery, která v něm měla podíl už od roku 2007. Masivní finanční pomoc pivovaru Blansku a Boskovicím však skončila už dříve. „Letos poprvé se s námi Pivovar Černá Hora nepodílel na veletrhu cestovního ruchu Regiontour, který byl v lednu. Stánek jsme museli zaplatit sami, byl proto menší a skromnější,“ vysvětlila Králová.

Trojspolek trvá

Podle blanenské starostky však trojspolek Blansko, Boskovic a Pivovar Černá Hora trvá doposud. „Naše dohoda stále nebyla zrušena, i když už určitě neplatí v takové míře jako kdysi. Ale donesly se ke mně zprávy, že i noví majitelé se na akcích na Blanensku podílet budou,“ doplnila Králová.

To potvrzuje i Radek Pavlík z Oddělení marketingu pivovaru. „Spolupráce pivovaru na sportovních i kulturních akcí v regionu stále pokračuje. Podporujeme například fotbalová mužstva v Blansku, v Boskovicích, v Černé Hoře a v dalších obcích. A jako každý rok, i tento, se podílíme na biketrialových závodech,“ vypočítával Pavlík.

Pivovar Černá Hora přispívá na závody biketrialu už léta. A bude i letos. „Naštěstí nás pivovar nepřestal podporovat ani v tomto roce. Částku padesát tisíc, kterou nám věnuje, rozdělíme mezi reprezentanty a pořadatele jedenácti závodů po celé republice,“ uvedl manažer biketrialu Radim Kakáč.

ČTĚTE TAKÉ: Na výšlap do pivovaru se vydalo 724 majitelů zámků

Nezapomínáme ani na města. Podíleli jsme se třeba na zahájení turistické sezóny na Blanensku a chystáme se jako vždycky pořádat i pivní pouť,“ doplnil Pavlík.

S občerstvením od pivovaru na svých akcích tak počítají třeba v Kunštátě. „Pivovar s námi nepřestal spolupracovat. O finanční podporu ho nežádáme, ale nápoje nám dodal například na oslavě devadesátin Ludvíka Kundery a o pomoc ho požádáme také při pořádání tradičního hrnčířského jarmarku,“ prozradil kunštátský starosta Pavel Göpfert.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová


Turisty neodradilo ani špatné počasí

[úterý, 25. květen 2010]

Za ryzím pivem z hor se letos vydalo 1543 lidí

V pořadí již 13. Pivovarskou čtvrtku provázelo deštivé počasí, které komplikovalo i její přípravy. Vynaložené úsilí se nakonec přece jen vyplatilo, což potvrdil počet účastníků, kteří se vydali na celkem 6 tras, připravených ve spolupráci Klubem českých turistů. Pivovarská čtvrtka je ojedinělou akcí v rámci celé republiky a ideální příležitost vyrazit do přírody nejen pro všechny milovníky turistiky, ale i dobrého piva.

Největší zájem byl tradičně o nenáročné trasy v délce 10 km přes Nový hrad a 12 km kolem Zámečku. Na obě se startovalo z pivovaru Holba, kde se sešlo celkem 949 turistů. Těm, kteří chtěli mít v nohách více kilometrů, se nabízely tůry od 16 do 22 km, všechny krásnou přírodou. I když bylo hodně mokro, trasy byly schůdné, takže je všichni zdárně absolvovali. Za svůj výkon si zaslouží zvláštní uznání nejstarší účastník pochodu pan Jan Aust ze Šumperka, který na čtvrtku vyráží pravidelně a letos oslaví 88 let. Tímto přejeme hodně zdraví a další desítky našlapaných kilometrů.

Pivovarskou čtvrtku absolvujeme pravidelně, letos je to náš devátý ročník. Přece to nevzdáme kvůli počasí. Místy je hodně bláta, už se těšíme do pivovaru na to naše oblíbené,“ řekl nám za pochodu pan Mirek ze Šumperka, který vyrazil na nejdelší trasu s manželkou i přáteli.

První absolventi pochodu se sešli v pivovaru už kolem poledne, kde je vítala skupina Holátka. Na programu byly exkurze do pivovaru a tombola se zajímavými turistickými výhrami. Všichni startující dostali mapu s trasou, poukázky na občerstvení a kupon do tomboly. V cíli je pak čekal pamětní list a originální sklenice z limitované série.

Zdroj: Holba.cz


Kromě značky Pilsner Urquel ale všem podle panelistů chybí kreativní nápad.

Vyjma kampaní proti řízení po požití alkoholu na českém trhu není potřeba přísněji pivní reklamu regulovat a česká reklama na pivo se nám zdá špatná možná i proto, že českému pivaři je těžké se zavděčit, protože u nás rozumí pivu přece každý - reklamu na něj nevyjímaje. Takto by se stručně a s lehkou nadsázkou daly shrnout závěry, ke kterým panelisté bloku Případ pivo dospěli.

Na mé pivo mi nesahejte

Nejradikálnější ve svých názorech na kvalitu české pivní reklamy byl Eda Kauba, prezident ADC a kreativní ředitel Euro RSCG ČR. Podle něj je dokonce tak špatná, že je to jedním z důvodů, proč na českém trhu není potřeba další regulace pivní reklamy vůbec. "Na spotřebitele má totiž sama o sobě nulový dopad, skoro všechny české pivní značky mluví o pohodě, kamarádech a vypadají stejně, spotřebiteli tak nedávají naprosto žádný důvod k tomu, aby tu značku měl rád ani aby ji kupoval," říká Eda Kauba. Radek Dráb, šéf TBWA ČR, která pracuje pro Heineken, bránil kvalitu české pivní reklamy dvěma argumenty: "Masové značky v zahraničí komunikují velmi podobná témata jako se objevují v českých pivních reklamách, navíc od české reklamy nemůžeme chtít tak skvělou kreativu, protože do ní jde pochopitelně mnohem méně peněz." Českých výrobců piva se zastával i Mike Short, senior vicepresident industry affairs SABMiller UK, který působil donedávna jako generální ředitel Plzeňského Prazdroje: "Na českém pivním trhu je mnohem složitější měnit koncepci komunikace nebo image piva, protože většina českých značek má velmi dlouhou tradici a čeští spotřebitelé jsou na tyto změny velmi citliví. Rychlé změny by mohly vést k obrovským ztrátám."

Z piva se nekouří

Všichni panelisté se ale shodli na tom, že v ČR není téma přísnější regulace pivní reklamy na pořadu dne. Marek Hlavica, moderátor diskuse a managing director Piaf, se ale zamyslel nad situací, ve které jsou výrobci piva ve světě, a připodobnil je k tabákovým firmám před lety: "Tabákové firmy byly v podobné situaci jako výrobci piva, sice navázaly spolupráci s neziskovými organizacemi, hovořily o samoregulaci reklamy, ale dopadlo to nakonec zákazy jakékoliv reklamy na tabák na většině trhů, což mě vede k otázce, zda nedopadnou pivovary stejně." Laure Alexandre z European Advertising Standards Alliance (EASA) ale podobný příměr odmítá: "Je to naprosto špatně, protože cigarety jsou škodlivé vždy, kdežto pivo je v přiměřeném množství v pořádku, navíc je součástí tradice a kultury mnoha zemí, to samozřejmě podstatně odlišuje regulaci pivní reklamy od té tabákové." Podle Mika Shorta je další velký rozdíl mezi reklamou na pivo a na cigarety v tom, že výrobci cigaret velmi dlouhou dobu odmítali přiznat, že kouření poškozuje zdraví, a vyhýbali se zodpovědnosti, kdežto výrobci piva sami zavedli programy proti nadměrnému pití alkoholu ještě před tím, než je k tomu někdo vyzval, i tím mají podle něj situaci jednodušší.

Laure Alexandre z EASA říká, že by se více úsilí mělo věnovat sjednocování pravidel pivní reklamy na různých trzích i všech mediatypech.

Mike Short apeloval na velké pivovarské skupiny, že samoregulace pivní reklamy je hlavně na nich.

Pivo v reklamě

Nejvíce reklam na pivo se ročně vyprodukuje v rámci Evropy v Německu, Velké Británii a Španělsku Pouze 5 % z reklam na pivo porušuje pravidla

Nejčastějšími chybami v pivní reklamě jsou:

1. porušení zákonů o reklamě dané země (15 % případů)

2. zobrazování nevhodného chování ve spojení s konzumací piva v reklamě (11 %)

3. reklama zatraktivňuje pivo nedospělým spotřebitelům (8 %) Zdroj: EASA

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková


Australian International Beer Awards

[pondělí, 24. květen 2010]

Do australské soutěže o nejlepší pivo a pivovar - AIBA - se v r. 2010 přihlásili producenti ze 40 zemí. Absolutním vítězem se stal malý pivovar z Grimstadu v Norsku.

Australian International Beer Awards (AIBA) je celosvětová soutěž o nejlépe hodnocené pivo pořádaná od r. 1993. Do ročníku 2010 se přihlásili producenti ze 40 zemí. K vyhlášení cen pro výrobky (podle druhů, včetně ovocných piv) a pivovary (různé velikosti a zaměření) v řadě kategorií došlo 20. května 2010 v Crown Palladium v Melbourne. O ocenění se ucházelo 1140 výrobků (622 australských a 485 zahraničních). Novinkou roku 2010 měla být cena za nejlepší bezlepkové (nebo s nízkým obsahem lepku) pivo „Champion Gluten Free Beer Trophy“, vzhledem k tomu, že to je jeden z trendů současnosti.

Absolutním vítězem soutěže se stal norský pivovar Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri (Grimstad), dále bylo oceněno 5 piv z USA, dvě z Nového Zélandu a po jednom z Dánska a Německa Australská piva získala 4 ceny.

V kategorii bezlepkových piv nebyl mezi pivy z rýže, prosa a čiroku vítěz vyhlášen.

Ceny a jejich noví nositelé

• Champion Lager – Hoss Rye Lager, Great Divide Brewing Company, Colorado, USA

• Champion Ale – The Runt, Feral Brewing Company, Western Australia, Austrálie

• Champion Porter – Hunter Chocolate Porter, Hunter Beer Company, New South Wales, Austrálie

• Champion Stout – Beer Geek Brunch Weasel, Mikkeller, Copenhagen, Denmark

• Champion Reduced & Low Alcohol Beer – Redoak Bitter, Redoak Pty Ltd, New South Wales,

Austrálie

• Champion Wheat Beer – Emerson’s Weizenbock, Emerson’s, Dunedin, Nový Zéland

• Champion Belgian & French Ale – The Sixth Glass, Boulevard Brewing Company, Missouri, USA

• Champion Scotch & Barley Wines – Samual Adams Longshot Barley Wine, The Boston Beer

Company, Massachusetts, USA

• Champion Hybrid Beer – Black Butte XXI, Deschutes Brewing, Oregan USA

• Champion Packaging Award – Scotts Pale Ale – 6 Pack Holder, Scotts Brewing Co, Auckland, Nový Zéland

• Premier’s Trophy – Voodoo, 2 Brothers Brewery, Victoria, Austrálie

• Gary Sheppard Memorial Trophy – Big Sky Brewing Company, Montana, USA

• Champion Large Brewery – Weihenstephan Brewery, Friesing, Německo

• Champion Small Brewery - Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

• The prestigious Grand Champion Exhibitor Trophy (nejúspěšnější vystavovatel) –

Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

Přehled dosavadních ocenění: http://www.beerawards.com/results.asp

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková


Pivovarský dvůr rozburácel tvrdý rock

[pondělí, 24. květen 2010]

Všichni příznivci rockové hudby a zlatavého moku si opět po roce přišli na své. Již poosmé se na dvoře pelhřimovského pivovaru uskutečnil tradiční festival tvrdé hudby Poutník fest.

Oproti předchozím ročníkům pozvané skupiny malinko přitvrdily. Na pódiu se vystřidaly takové stálice rockového nebe, jakými jsou Alkehol (na snímku), Rockson, Aleš Brichta band či Judas Priest revival. I díky pěknému počasí diváci zaplnili pivovarský dvůr téměř do posledního místečka.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Martin Tkadlec


Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě si i nadále podrží majetkovou účast v hokejové společnosti HC Rebel. Potvrdil to ředitel pivovaru Jiří Hušek.

S novým vlastníkem hokejového klubu jsme se už sešli. Nabídka na odkup našeho balíku akcií při tomto jednání nepadla,“ řekl Hušek. Znamená to, že pivovar bude havlíčkobrodský hokejový klub vlastnit i nadále z deseti procent.

Dalším konkrétním výstupem z jednání se zástupci společnosti ŽSD byla i nabídka jednoho místa pro brodský pivovar v představenstvu společnosti HC Rebel. „Zatím jsme si ponechali lhůtu na rozmyšlenou,“ konstatoval Hušek.

Ten jednoznačně přivítal i rozhodnutí ŽSD Brno ponechat brodskému hokejovému klubu tradiční název HC Rebel. „Nezastírám, že to má pro nás velký význam. Kromě toho vyšli noví majitelé tímto krokem vstříc i celé fanouškovské obci v Havlíčkově Brodě,“ uzavřel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek


Víno verzus pivo

[sobota, 22. květen 2010]

Možno ste si všimli, že vinotékam sa v posledných rokoch začalo výnimočne dariť a slovenské vína získavajú čoraz vyšší kredit. Že by si Slováci začali vo zvýšenej miere ctiť božský nápoj z hrozna? To by však určite vyvolalo nejakú reakciu zo strany pivných prevádzok a producentov piva, pretože počet zákazníkov nie je nafukovací. Sezóna posedení s priateľmi pri dobrom nápoji sa začína. Aké sú jej trendy?

Škóti bez whisky, Francúzi bez vína, Nemci bez piva? Nepredstaviteľné. Či sa nám to páči, alebo nie, väčšina civilizácií okrem tých prohibičných je ako islamská, má nejakú alkoholovú kultúru.

Čo sa týka Slovenska, sme rozdelení. Na západe a juhu je tradičné vinárstvo, ale v ostatných oblastiach je v obľube skôr tvrdý alkohol - podľa toho, čo ktorá oblasť ponúka - a tradičné je aj varenie piva. Napriek skvelému vinárskemu dedičstvu bola však za totality vínna kultúra na úpadku. Vo viechach sa pančovalo a vrcholom pôžitkárstva boli vína ako sviečka alebo Nitrianske knieža.

Všetko chutilo rovnako

Pivo sa za minulého režimu považovalo za lacný nápoj robotníckej triedy, ktorý sa pil po hektolitroch,“ hovorí Daniel Šabík, odborný publicista a znalec piva. „Túto nálepku si bohužiaľ nieslo aj ďalej, a preto tak k nemu časť verejnosti, ale aj samotných výrobcov stále pristupuje. Zatiaľ čo za minulého režimu existovala aspoň pestrosť v počte a osobitosti výrobcov, po nežnej revolúcii došlo k veľmi rýchlemu zániku pivovarov, často aj cielenému, teda ku skupovaniu a zatváraniu pivovarov konkurenciou a celkovému splošteniu ponuky.

Ohľadom piva tak podľa Šabíka pokračoval trend, ktorý tu bol kedysi s vínom: v bežnej reštaurácii dostával konzument na výber medzi veltlínom a frankovkou produkovanými na objem, bez osobitosti a chuti. „Počet pivovarov klesal, výroba sa industrializovala, pivá sa zrazu začali navzájom podobať a konzument nemal možnosť výberu. Aj pokiaľ ste boli v regióne miestneho pivovaru, často sa stávalo, že v tunajšej reštaurácii nebolo k dispozícii miestne pivo, ale produkt niektorého z nadnárodných výrobcov.“ V tomto období sa zaviedol pojem europivo, čo je štandardné pivo, ktoré, nehľadiac na značku, chutí viac či menej rovnako.

Trendy

K pomalému zvratu došlo na prelome tisícročí s tým, že intenzita zmien je za posledný rok až dva najväčšia. To však hovoríme o Česku, Slovensko je niekoľko rokov pozadu, ale aj tu sa tieto trendy jasne kryštalizujú. Ukazuje sa, že konzumenti sú unavení univerzálnosťou značiek a požadujú pestrosť a to nielen klasického typu piva, ale aj iné pivné štýly.

To podmienilo vznik desiatok nových reštauračných minipivovarov, teda podnikov, kde sa na mieste pivo uvarí aj vypije. Druhým trendom je podľa Šabíka vznik pohostinstiev, kde sa čapuje šesť až dvadsať značiek. Realizujú sa tu špeciálne akcie, napríklad týždeň s pivami z konkrétneho kraja alebo prezentácie jednotlivých pivovarov a podobne.

Tretím trendom je, že krčmári odmietajú, aby bol ich podnik takpovediac monotematický, chcú mať na spestrenie jedno až dve iné pivá než zo zmluvného pivovaru. Celkovo tak trh v Česku smeruje k väčšej pestrosti a opakuje tak trendy, ktoré už prebehli v 70. až 80. rokoch v USA, Veľkej Británii, v 90. rokoch v Holandsku, Dánsku a ďalších európskych krajinách a je isté, že Slovensko bude nasledovať.

Štvrtým trendom je varenie piva doma pre vlastnú spotrebu, tzv. homebrewing. Dnes sa dajú kúpiť technológie a patričné suroviny, takže každý, kto má chuť, si môže uvariť svoju vlastnú pivnú špecialitu.

Postupne sa pivný trh prebúdza. Je pozitívom, že vznikajú ďalšie minipivovary. Sú však osamotené, ich vlastná propagácia je až na výnimky na nulovej úrovni. Mínusom je aj ich veľmi úzky sortiment. Na Slovensku v podstate neexistuje organizovaná komunita priaznivcov poctivého piva a pivných fajnšmekrov, azda okrem tých združených okolo serveru kamnapivo.sk. Tiež tu absentujú pivovarské slávnosti,“ dodáva Šabík.

Pivotéka

Ďalším moderným pivným trendom sú pivotéky. Zveľaďovať obmedzený pivný svet si zaumienil Peter Blahút, ktorý si založil Prešporskú pivotéku – trojjedinú, lebo je to obchod na webe, kamenná predajňa aj distribučná služba pre reštaurácie.

Slovenskí vinári úspešne postupujú v propagácii kultúrneho pitia vína a prezentácii skutočnej kvality - vznikol napríklad Národný salón vín, čo je, myslím si, úspešný projekt. Pivo ťahá za kratší koniec. V reštauráciách si stále môžeme vyberať nanajvýš medzi dvanástkou a desiatkou jednej značky,“ hovorí Blahút. „Chceme ponúknuť zaujímavé alternatívy. Máme v ponuke hlavne belgické vrchne kvasené pivá, čo je klasická technológia oveľa staršia ako bežné ležiaky. V slepom teste si trúfam identifikovať najmenej päťdesiat zo šesťdesiatich druhov, ktoré ponúkame – bežne produkované ležiaky sú na nerozoznanie podobné.

V kamennom obchode je ich vystavených dosť. Človek chodí popri policiach a vníma, že toto je naozaj iná pivná kultúra. Malé fľašky elegantných tvarov, na mnohých emblém nejakého ovocia, ktoré obsahujú. Pre každý druh alebo značku je určený príslušný pekný pohár. Človeka zvyknutého na desiatku - dvanástku zarazia aj ceny, ale tieto pivá nie sú určené na veľkokapacitné nalievanie, navyše mnohé majú obsah alkoholu podobný vínu.

Je tu aj jeden tuzemský produkt – trnavský Sessler. „Prekvapilo ma, že sa nám darí aj alebo hlavne mimo Bratislavy,“ uzatvára Blahút.

Rozširovanie obzoru

Pivo sa nedá variť s kalkulačkou v ruke,“ hovorí Ladislav Kovács. „Nič proti korporáciám, ale ležiak plzenského typu, ktorý spravidla ponúkajú, je len malý zlomok pivnej kultúry.“

Kovács je majiteľom malého reštauračného pivovaru Kaltenecker z Rožňavy, ktorý ako jeden z mála nepatrí pod jednu z dvoch korporácií, ktoré ovládajú slovenský trh s pivom (Heineken a Sabmiller).

Kaltenecker produkuje niekoľko takzvaných pivných špecialít. „Takéto pivá sa varili v našich končinách už od stredoveku,“ hovorí Kovács. „Dlhé, aj polročné ležanie v dubových sudoch zabezpečilo, že pivo bolo veľmi komplexné a silné. Slúžilo aj ako zásobáreň vitamínov a živín na zimu. Presne takéto pivo je naša novinka – dvadsaťsedmička. Má desať a pol percenta alkoholu – ako víno.

Kovács vysvetľuje, že pivo – to je vo svete minimálne deväťdesiat kategórií a tristo až štyristo podkategórií. Ležiak plzenského typu je len jedna z nich. Je síce najobľúbenejší, ale to neznamená, že iné pivá nemajú svoju kultúru. Málokto vie, že tento ležiak vymysleli v roku 1842, takže to nie je pivo s veľmi dlhou tradíciou. Len v Belgicku je tisíc štyristo pivovarov a rôznosť ich produkcie je úžasná. „Mojím cieľom je propagovať celú pivnú kultúru, aby ľudia neboli obyčajní pivári, ale pivní gurmáni. Za trinásť rokov, čo existuje náš pivovar, sme uvarili dvadsaťjeden druhov nevšedných pivných špecialít, čím sme získali rešpekt aj v zahraničí, kde sme pomaly známejší ako na Slovensku.

V Kalteneckeri organizujú každý mesiac degustačné sedenia pivného klubu, ochutnávajú a hodnotia pivné špeciality zo sveta, zoznamujú sa s trendmi. Organizujú aj pivné slávnosti, ale nie formou hromadného nasávania typu Oktoberfest, ale sú to skôr fajnšmekerské záležitosti.

Pivovar podporuje aj homebrewerov, teda domácich varičov piva. To je záľuba, ktorá si aj na Slovensku získava pomerne širokú popularitu. Práve na pivných slávnostiach sa vyhlasuje Slovak Hombrewing Star. Napriek názvu je súťaž medzinárodná. „Absolútny víťaz si môže u nás v pivovare uvariť svoju várku, päť hektolitrov vlastného piva. V homebreweroch je jasný potenciál, že opustia kuchyňu či garáž a založia si minipivovar. To je aj prípad bratislavskej reštaurácie Omama,“ konkretizuje Kovács.

Foto

Pivo a víno:

to sú dva veľké svety. Netreba v nich tráviť príliš veľa času, ale ak ich nepoznáme, môžeme sa pripraviť o veľmi príjemné zážitky. A ako hovorí klasik – pite s rozmyslom a od osemnástich rokov!

Poďme „do tankoch“

Aj v tradičnej pivnej ležiakovej kultúre sa dajú vymyslieť nezvyčajné veci. Napríklad čapovanie z tankov. Pri tejto technológii sa pivo nevozí v sudoch, ktoré sa narážajú, ale dovezie sa rovno z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne a priamo sa stáča do veľkých nádob – tankov, ktoré pojmú niekoľko hektolitrov.

Vtip je v dvoch veciach – pivo je nepasterizované, teda neprebehne konzervačným procesom; vydrží síce kratšie, ale je o to chutnejšie. Po druhé, čapuje sa veľmi šetrne, lebo v tanku je ešte vak z fólie, ktorý pivo obalí a nápoj sa čapuje tlakom vzduchu na vak. Takže pivo neprichádza do styku so vzduchom.

V Čechách majú viac ako štyristo prevádzok s týmto spôsobom čapovania. Podľa Zuzany Lošákovej, tlačovej hovorkyne spoločnosti Topvar, a. s., je v Bratislave päť prevádzok, kde sa takto čapuje Plzeň, a na východnom Slovensku viac ako päťdesiat podnikov, kde čapujú z tankov Šariš. Čapovanie piva z tankov chystá už túto sezónu aj konkurenčná korporácia Heineken Slovensko.

Mariánovi Murčovi, majiteľovi bratislavskej Plzenskej reštaurácie, kde na takúto prevádzku nabehli, sa nepáči trend súčasnosti – že niektoré podniky v zahraničí, ale aj u nás, majú točky rovno na stoloch a hostia si čapujú sami.

Zaručiť kvalitu čapovaného piva môže len výčapník – tým, samozrejme, nemyslím nejakú brigádničku, ktorá sa postavila k točke deň po tom, čo nastúpila. V krajinách s vyspelou kultúrou piva, napríklad v Česku, je krčmár vážená osoba,“ hovorí. Krtitizuje aj módu čapovania do zmrazených pohárov. „Pivo má predsa istú nastavenú teplotu, na ktorej ho udržiavame po celý čas – v pohári má mať šesť až osem stupňov. Viete si predstaviť, čo to spraví, keď sa načapuje do pohára, ktorý má mínus päť stupňov?

Zdroj: Domacnost SME.sk | Autor: Marian Jaslovský


Plzeňský Prazdroj spustil spotřebitelskou soutěž o cestu na The Open, nejstarší a nejprestižnější golfový turnaj světa. Deset nejúspěšnějších, kteří prokáží své znalosti o The Open a správně odpoví na tipovací otázku, dostanou šanci startovat na turnaji Pilsner Urquell Golf Cup koncem června na Karlštejně. Celkový vítěz se pak může těšit na luxusní pobyt na Thhe Open. Pilsner Urquell je partnerem golfu od roku 2001. V Česku se spojuje především s Pilsner Urquell Czech PGA Tour. Pro rok 2010 je již domluvena i spolupráce s Casa Serena Open, podnikem hraným na Roztěži u Kutné Hory v rámci seniorské European PGA.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková


«« « Strana 552 z 788 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň