Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovarské muzeum nachystalo komentované prohlídky s historikem, konkrétně zítra - tento pátek, tzn. 25. 7. Začíná se v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin a na prohlídku Vás osobně (a prostřednictvím Vašich médií i veřejnost) srdečně zveme!

Komentované prohlídky jsou doprovodným programem výstavy Jak dlouho se točí. Výstava Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představuje na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročila výstava i práh Pivovarského muzea a zamířila do vybraných hospod - Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků.

Výstava je k vidění denně v Pivovarském muzeu do 31.10.

Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami

Doprovodný program výstavy obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod.

Akce se koná každý pátek od 17 hodin. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva.

Výhodou je reservace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Sraz účastníků je v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Rostou po pivu prsa?

[pátek, 25. červenec 2008]

Pokud patříte mezi ženy, které si po dobrém obědě nebo při posezení s přáteli dopřejí zlatavý chmelový mok, pak se vám to možná už také někdy přihodilo. „Dej si, děvče, raději černý, je lepší, a k tomu ti po něm vyrostou prsa“ – jak nepříjemné toto sdělení může být v přeplněné místnosti pivachtivých štamgastů asi není těžké si představit. Mě ale zajímalo, jestli je tato rada bezejmenného pivaře opodstatněná, a hlavně pravdivá. Má opravdu černé pivo vliv na růst prsou? A jestliže ano, pak proč jen černé, a světlé ne, a odkud se vůbec vzala tato „pivní legenda“?

„V souvislosti s konzumací černého piva a růstem ňader je to spíše jen letitý mýtus, jehož původ mi není znám a nikde není vědecky doložen,“ vysvětluje sládek a profesor Vyšší odborné školy ekonomických studií a Střední průmyslové školy potravinářských technologií Ing. Oldřich Koza. K ozdravnému působení piva dodává: „Pivo tmavé i světlé obsahuje řadu látek příznivých pro lidský organismus, tedy i pro ženy. Chmel dodává také fytoestrogeny – rostlinné látky podobné ženským hormonům, které příznivě působí na klimakterické potíže a na prsní žlázu mají podobný účinek jako přirozené ženské hormony estrogeny: obnovují růstovou činnost prsních žláz, tím poprsí zpevňují, zvětšují a činí je plnějším.“

Nezávisle na tomto tvrzení se vyjadřuje i lékař MUDr. David Pupala a říká: „Že by černé pivo mělo vliv na růst prsou, není prokázané, fytoestrogeny obsažené v pivu něco takového mohou vyvolat, ale určitě to nebude nijak razantní růst. Jiné je to s hormonální antikoncepcí, která na růst může mít vliv, to už je ale věc jiná.“

Černé pivo v souvislosti s růstem ňader má podle Kozy navíc ještě ten paradox, že je v něm méně fytoestrogenu než ve světlém pivu, protože světlé pivo se více „chmelí“. Tmavé pivo zas obsahuje více cukrů, tudíž je bohatší na energii. Bude-li vám někdy někdo doporučovat, abyste upřednostnila černé pivo před tím světlým, s nyní už otřepaným tvrzením, že vaše poprsí po něm zvětší svůj objem, nevěřte mu a dejte si jednoduše pivo, které vám víc chutná. Koza pak svou tezi uzavírá slovy: „Pravidelná a nemalá konzumace tmavého piva (případně s přidáním žloutku) vede ke zvýšení celkového energetického příjmu organismu, a tím k zakulacení všech ženských tvarů, nejen ňader.“

Zdroj: Lidovky.cz


Očekávaná událost, atraktivní hudební festival Staropramen SmíchOff Summer, se opět blíží! Letošní druhý ročník se uskuteční v sobotu 13. září a na dvou pódiích opět vystoupí nejen české, ale i zahraniční kapely. Návštěvníci se mohou těšit na kvalitní hudbu, ale i na bohatý doprovodný program. Na místě nebude chybět CoolKeg zóna, ani osvědčený Skybar. Pivovar Staropramen tak navazuje na své heslo z předchozího roku – uspořádat slavnosti jinak!

Letošní festival nabídne opět lahůdky všech hudebních žánrů. Vystoupí zde čeští popoví velikáni TATABOJS z Hanspaulky, kteří nedávno vydali další desku „Kluci, kde ste?“, melodičtí KRYŠTOF, jejichž texty vás chytí za srdce. Nebudou chybět ani rockové nářezy od skupin VYPSANÁ FIXA a SUNSHINE. Fanoušci taneční muziky jistě uvítají nejznámější českou elektronickou kapelu SKYLINE a především její zahraniční kolegy z německé formace N.O.H.A., kteří budou tvořit pomyslnou třešničku na dortu. Svou svěží a veselou hudbu přidá skupina 100º C a na dětské scéně se objeví KAŠPÁREK V ROHLÍKU.

„Hlavní myšlenka v realizaci festivalu SmíchOff Summer spočívá v propojení zážitků s hudebním vyžitím. Ruku v ruce s kvalitní hudbou půjde i bohatý doprovodný program. Kromě toho, že se nám podařilo získat výborné kapely jako Tatabojs či Kryštof, jsme se zaměřili i na zážitky návštěvníků. Mimo tradiční CoolKeg zóny, kde si budou moci návštěvníci festivalu natočit pivo sami přímo ze samochladicích sudů Staropramen CoolKeg, nebo VIP zóny, kde se budou točit belgické speciály, chystáme pro příznivce hudby i několik velkých překvapení“ láká na festival Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Vstupenky na festival Staropramen SmíchOff Summer si budou moci zájemci zakoupit výhodně v předprodeji. „Snažíme se všem návštěvníkům vyjít vstříc a připravili jsme pro ně výhodnou cenu v předprodeji – tam bude cena vstupenky 200 Kč. Při zakoupení vstupenky přímo na festivalu za ní návštěvník zaplatí o padesát korun více,“ komentuje Musialek.

Vstupenky budou k dispozici začátkem srpna v obvyklých předprodejních sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportál.

Festival Staropramen SmíchOff Summer se bude, stejně jako v roce předchozím, i letos konat v areálu pivovaru Staropramen.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


České pivovary budou muset podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nejdéle do konce letošního roku zdražit pivo. Cena sladovnického ječmene, hlavní suroviny pro výrobu sladu, neklesne pod současných 5500 až 6000 korun za tunu, ale vinou vysoké celoevropské poptávky naopak ještě o něco vzroste, řekl dnes Veselý. Pivovary, pro něž slad tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva, už téměř rok drží ceny nápoje zhruba na stejné úrovni. Jejich obavy nevylučuje ani agrární komora. Výrobci piva ale zatím mlčí.

Čeští výrobci piva čekají na konec srpna, kdy očekávají, že by se mohla cena ječmene díky dříve prognózované dobré sklizni mírně snížit. "I když bude sklizeň vyšší, ke zlepšení situace pro pivovary nedojde," řekl Veselý. Loni se ječmen zdražil na 6000 až 7000 korun, přitom v roce 2006 činila jeho průměrná cena 3000 korun za tunu. V závěru roku se bude podle Veselého cena na burze pohybovat opět mezi 5000 až 6000 korunami.

"Pivovary rok čekaly, zda se ječmen nezlevní, ale po letošní sklizni už nebudou mít prostor cenu dále držet," řekl Veselý. Někteří výrobci už zdražili, zatím jen v jednotkách procent. Přitom cena sladu se zdvojnásobila, dodal ředitel svazu.

Obavy pivovarníků potvrdil také prezident agrární komory Jan Veleba. "Žně se zpožďují. Současné počasí ohrožuje výnosy i kvalitu, a proto pivaři mohou mít pravdu," dodal. Pokud do týdne nezačne teplo a nebude svítit slunce, bude úroda sladovnického obilí špatná. Už nyní se podle Veleby na jižní Moravě objevují místa "s černým ječmenem".

Pokud by bylo léto standardní, byla by podle Veleby cena po sklizni kolem 6000 korun, což by bylo o téměř o tisícovku méně než loni a dávalo by to ještě výrobcům piva prostor k udržení současných cen. "Průměr současné ceny je kolem 5500 korun," dodal.

Pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil všechna piva naposledy loni v listopadu v průměru o šest procent. "K vývoji cen se bohužel nemůžeme vyjádřit. Jakýkoliv komentář by mohl být považován za signál trhu," řekl Jiří Mareček, mluvčí největšího domácího pivovaru s polovičním podílem na trhu. Restaurace v Plzni zatím zprávy od distributorů o zdražení piva nemají.

Zdroj: Finance.cz


ČR je v produkci piva na 16. místě

[čtvrtek, 24. červenec 2008]

Na světovém žebříčku producentů piva za minulý rok zaujímá Česká republika 16. pozici. Je před Belgií, dotahuje se na Kanadu. Primát drží Čína, pak jsou USA, Rusko a německo.V exportu byla ČR na devátém místě

Celková světová produkce piva loni vzrostla na 1,756 miliardy hektolitrů z 1,704 miliardy hektolitrů v roce 2006. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

Tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíce piva ve své historii. Na loňské světové produkci piva se Česko podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta.

Z Česka se loni vyvezlo rekordních 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle odhadů by se ale do roku 2012 měla ČR na žebříčku největších exportérů piva posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie. Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent českého vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Za celý loňský rok prodal přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel nebo Radegast.

Spotřeba piva činila loni v České republice zhruba 160 litrů na osobu za rok. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: E15.cz


Gambrinus chce označení České pivo

[čtvrtek, 24. červenec 2008]

Včera o půlnoci vypršela půlroční lhůta od zveřejnění žádosti o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo u Evropské komise. Tím bylo ukončeno připomínkové řízení k žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven o registraci. Plzeňský Prazdroj hodlá toto označení použít v první řadě pro nejoblíbenější české pivo Gambrinus, který je díky své vyrovnané chuti považováno za prototyp českého výčepního piva.

Registrace ochranné známky nově stanoví podmínky pro označení, které již nyní používají některé pivovary na svých etiketách. Doposud jim v tom nic nebránilo; jednalo se o prosté označení, pro jehož používání nebyly stanoveny podmínky.

My jsme se s Gambrinusem rozhodli počkat až do konce procesu registrace. Pak se k oficiálnímu označení přihlásíme,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Gambrinus je vyráběn striktně ze tří základních pivovarských surovin – sladu, chmele a vody – bez použití náhražek a chemických preparátů a jistě tak splní požadavky pro označení České pivo,“ řekl k připravované registraci Gambrinus ředitel Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského Karel Kosař. Právě výzkumný ústav se podílel na stanovení podmínek pro registraci.

Vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni nebyly vzneseny žádné připomínky ze strany členských států EU, bude následovat publikace tohoto označení ve Věstníku Evropské komise formou nařízení Evropské komise. Po vydání nařízení, což může trvat 3–4 měsíce, budou muset všechny pivovary, které budou chtít známku České pivo využívat, splnit stanovená kriteria.

Základními požadavky jsou:

1. místo výroby ve vymezené zeměpisné oblasti

2. místo původu a složení základních surovin

3. použitá technologie typická pro výrobu českého piva

4. kvalitativní ukazatele hotového piva jako je extrakt v původní mladině, obsah alkoholu, barva, hořkost, pH, míra prokvašení

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Brusel schválil výjimečnost Českého piva

[čtvrtek, 24. červenec 2008]

O půlnoci vypršel termín k podání připomínek vůči chystané registraci označení pro tradiční technologii tuzemských pivovarů. Pivo, které splňuje přísná kritéria, bude označeno známkou "České pivo".

Tradiční technologie, suroviny a územní vymezení pro české pivo mají už prakticky jistou ochranu v Evropské unii. V noci na čtvrtek vypršela půlroční lhůta k podání připomínek ze strany členských zemí unie. Do večera nikdo navržené podmínky pro udělení ochranného označení nevznesl a podle informací HN je i velmi nepravděpodobné, že by tak ještě v noci učinil. Udělení chráněného označení by tak mělo být jen formalitou.

Tuzemské pivovary si tak mohou už chystat etikety s označením "České pivo". Slibují si od toho větší zviditelnění především na zahraničních trzích.

Na části území Německa už unie chrání pojem Bavorské pivo. A v Česku má už evropsky chráněné značky západočeský Chodovar (Chodské pivo) a oba českobudějovické pivovary - Budvar a Budějovický měšťanský pivovar.

Česko ale bude první zemí v unii s národní chráněnou technologií.

Zdroj: iHNed.cz


Sládek: Pracovně vypiji jedno pivo

[čtvrtek, 24. červenec 2008]

Na své první pivo, které sládek Zdeněk Lux vypil, si nevzpomíná. „Snad někdy na škole. To bylo ještě v době hliníkových sudů. Moje kariéra s pivem začala až později, na vysoké škole,“ říká.

* Kde člověk studuje, aby se stal sládkem?

U mě to byla Vysoká škola chemicko-technologická, fakulta potravinářská, obor kvasná chemie a bioinženýrství.

* Kdybyste nedělal pivo, co byste mohl z tohoto oboru dělat?

Cokoliv, jakékoliv fermentace...

* Prosím?

Asi bych přešel na víno nebo na alkoholické nápoje, a kdybych nezakotvil ani tam, tak s biotechnologií se v podstatě dá dělat ledacos, třeba odbourávat odpady, čistit vodu... Mé poslední roky na škole však byly zaměřené na pivovarnictví.

* Odkud jste původem? Nejste z nějakého vinařského kraje, kde by se taková volba brala jako zrada?

Přímo z vinařského kraje nejsem, ale z jižní Moravy, vlastně spíše ze střední, z pomezí toho kraje, kde se rozhodujete, zda budete pít slivovici, nebo víno. Mně je blízké obojí.

* Když už jsme u vína, má se dodržet klasické pořadí, že nejdříve se pije pivo a až pak víno?

No jasně.

* A co ti, kteří celý večer pijí víno a pak řeknou: a teď by to chtělo plzeň?

Já dávám přednost pivu, ale pokud bych celý večer pil víno, tak si pak nedám pivo, i když jsem sládek.

* Zajímá vás třeba historie piva nebo jak to dělají jinde?

To ano, ale to všechno se týká profesní stránky. Historii piva znám třeba ještě ze školy. Pokud jde o to, jaké mají pivo třeba v cizině, tak na cestách ochutnávám.

* Jak to bylo dřív? Třeba ve středověku, když ještě nebyly ledničky, to pili pivo teplé?

Ale kdepak, nasekali si led v zimě v řece na kvádry a měli ho potom celou dobu schovaný ve sklepení. Proto se také dělaly tak hluboké sklepy.

* Kdybychom zašli do středověké hospody a dali si pivo, poznali bychom, co pijeme?

Asi byste nad tím chvíli váhal, jestli je to pivo. Jednak by ten nápoj byl kalný -proti tomu, co se nalévá dnes. Nefiltrovalo se. Kvasili kvasinkami, které, když to řeknu jednoduše, někde vzali a tak je tam dali. Nejdříve se kvasilo spontánními kvasinkami, které byly zrovna v ovzduší. Časem byl zachován a udržován kvasničný kmen.

* Vy jste dříve dělal pivo Braník a teď Braník a Staropramen. V čem je výrobní rozdíl mezi značkami?

Každá značka má popsanou recepturu. V ní je složení a celý technologický postup. Kdybych to měl říci ve dvou bodech, tak jde o to, co vařím a jak s tím dál zacházím.

* Receptury jsou tajné?

Je to naše know-how. Nesdělujeme je a jsou jen pro naše potřeby.

* Takže kdyby někdo v Americe začal vařit Braník, bylo by to žalovatelné, nebo by se to těžko dokazovalo?

Pravděpodobně by to šlo, ale nejspíš by to do posledního detailu nikdo okopírovat nedokázal. Pivo má vždy nějaký charakter a ten je dán recepturou. Nevěřím, že by ji někdo dodržel úplně přesně.

* Co z českého piva pochází z Česka? Nejspíš voda, ale dál?

České pivo je kompletně české. Vodu máme vlastní, slad je český, chmel také a kvasničný kmen taktéž. Ten je příslušný dané značce.

* Má pivo nějaké léčivé účinky?

To je poslední dobou vděčné téma. Je pravda, že obsahuje řadu minerálů a je to v podstatě iontový nápoj. Obsahuje vitaminy, přinejmenším vitamin B. Teď probíhají studie o tom, jaké má účinky, ale léčit v pravém slova smyslu se jím nedá. Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

* Stále více je v kurzu nealko pivo. Někdy ten, kdo ho pije, má pocit, jako by také mělo účinky, tlumící, uklidňující.

To může být i vliv sugesce. Pokud jde o složení, přinejmenším je v něm chmel a ten na někoho může mít tyto účinky. Když pijete nealkoholické pivo, tak alkohol necítíte, ale vnímáte přítomnost chmele.

* Kdyby nějaký zarytý pivař řekl, že tohle není pivo, co byste mu odpověděl?

Osobně na to říkám, že to je nealkoholické pivo. Proces jeho výroby je přinejmenším podobný výrobě alkoholického piva, není to limonáda, která by se vyráběla jinak.

* Co pivo vydrží? Když jsem si nechal lahve na balkoně a pražilo na ně tři týdny slunce, tak…

Tak ho radši vyhoďte. Slunce není pro pivo zrovna ideální. Sluneční světlo v pivu rozjede chemické reakce, při kterých nápoj zoxiduje. Může pak dostat nepříjemné příchutě. Na první pohled asi nic nepoznáte, ale nebude příjemně chutnat. Naopak nevadí dát pivo na chvíli do mrazáku, ale nesmí zmrznout, protože pak se oddělí voda od zbytku a tím se všechno zničí.

* Novým trendem je také to, že se pivo balí do plechovek a plastů. Má to vliv na chuť?

Ne, obal, je neutrální a nemá na kvalitu vliv, maximálně na trvanlivost, ale to je všechno. Češi jsou dost konzervativní, mají rádi sklo a sudy.

* Roli může hrát i cenový rozdíl.

To je pravda, ale když jedete na hory, tak si nebudete brát lahev.

* Jak jsem se dočetl, jste turista a cyklista…

Ano, jezdím rád na kole, na in-linech a chodím po horách.

* Podle nového, přísného silničního zákona si vlastně nemůžete udělat cyklotrasu od hospody k hospodě a dát si tam pivo.

Hm, tak to je skutečně problém. Proto si taky dávám nealko pivo. U nás ve Staropramenu vaříme hned dvě, Staropramen a Stellu Artois. Pokud jde o nealko pivo, je to na dobré cestě. Dříve bylo nealkoholické pivo spíše výsměchem zákazníkovi, ale dnes to jsou kvalitní výrobky a bylo by dobré, aby byly v každé hospodě.

* Jak vypadá váš pracovní den?

Spíše jsem manažer než ten, co pivo vaří. Přijdu do práce, podívám se na maily, reporty, a jak vypadala výroba v noci, pak obcházím celý pivovar, abych viděl, jaké jsou případné problémy v jednotlivých provozech. Poté děláme degustaci, což je nejpříjemnější část dne.

* Kolik toho za den pracovně vypijete?

Není toho moc, nicméně degustujeme každou šarži, která se vyrobí, také jednotlivé fáze a suroviny. Je toho dost, ale dohromady tak jedno, jedno a půl piva, víc ne.

* Kdo, když ne vy, je tedy tím „kuchařem“ piva?

Není jednoduché přesně říci, kdo je tu „kuchař“. Na varně jsou lidé zodpovědní za to, že se pivo uvaří, pak máme operátory ve výrobě, kteří ho musí nechat dobře prokvasit, další lidé ho zfiltrují a nakonec pivo přijde do stáčírny. Nejsme minipivovárek, aby to vše zvládl jeden člověk.

* Mají malé pivovary budoucnost? Před válkou jich tu bylo na pět stovek.

Budoucnost mají. Pivovary před válkou však měly velké objemy produkce, což se dnes změnilo. Jsou tu velké firmy, které mají většinový podíl na trhu a na druhé straně existují hospodské pivovary, tedy ty já vnímám jako „malé“, které mají svémísto. Mohou dělat to, co nedělají ti velcí. Nacházejí mezery na trhu.

* Je to dáno tím, že je technologie dostupnější?

Určitě. Dnes není problém si seskládat pivovar doma ve sklepě.

* Takže by to mohlo jednou skončit tak, že si v obchodě koupíte sáček s instantním pivema uvaříte si ho doma?

Všechny ingredience k výrobě si skutečně můžete už dnes koupit. Ale pokud jde o skutečnou výrobu, tak o ní musíte přece jen něco vědět. Jsou jistě i lidé, kteří si doma mohou vyrobit pivo pro radost.

* V hospodě dnes pivo patří k nejlevnějším nápojům. Je to tím, že je ta technologie už tak zaběhlá?

To je zajímavá věc. Někdy je levnější než voda. Když přijdu do hospody, dám si pivo a vidím, že minerálka stála dvakrát tolik, tak mně to jako sládkovi trochu pije krev. Je to zřejmě dáno tím, že Češi pijí pivo hodně a cena je u nás vázaná na tuto velkou spotřebu.

* Co se bude s pivem dít do budoucna?

Přijdou další inovace. Určitě budou existovat takové věci jako ležák, výčepní pivo, ale místo si najdou i nové značky a pivní speciály. A co se také mění, je vliv prostředí. Vznikají různé příjemné podniky, třeba naše Potrefené husy. U piva záleží nejen na tom, jaké pijete, ale také kde a s kým.

***

Je více manažer než ten, kdo pivo vaří. Sládek ZDENĚK LUX však musí degustovat každou šarži. Jan Jandourek Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

Zdeněk Lux Narodil se 21. července 1972 ve Slavičíně na pomezí Valašska a Slovácka. Vyrůstal a studoval do svých osmnácti let v Uherském Brodě; je absolventem gymnázia a Vysoké školy chemickotechnologické. Od roku 1995 působí ve společnosti Pivovary Staropramen. Od května roku 2004 byl vrchním sládkempivovaru Braník, dnes je vrchním sládkem pivovaru Staropramen.

Očima autora Vrchního sládka jsem si představoval původně trochu jako hostinského z obrázků Josefa Lady. Zdeněk Lux však vypadá přesně jako ilustrace svého životopisu: spíše manažer, nenuceně pracovně elegantní, tišší. Fotografům a jejich nápadům vychází vstříc. Můžetemu od pohledu věřit, že je turista a cyklista. Není spontánní vypravěč a na rozhovor s ním je třeba připravit delší seznam otázek. Možná je to však tím, že jsme neseděli v hospůdce.

Zdroj: MF Dnes.cz


Poprvé v životě včera navštívil devětadvacetiletý Marcel Ďuriček plzeňský pivovar Prazdroj a hned neodjel s prázdnou. Stal se totiž jeho letošním stotisícím návštěvníkem.

„Jsem milovníkem piva a přijel jsem se podívat na jeho výrobu,“ svěřil se Marcel Ďuriček, který do Plzeňského Prazdroje přijel s celou rodinou z Poříčí nad Sázavou. Potěšil ho především dar v podobě kartonu piva, který si jako jubilejní návštěvník převzal. „Hned je co pít,“ pochvaloval si.

Pivovar je po zoologické zahradě druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Plzně. Počty návštěvníků rok od roku stoupají. Letos se v porovnání s loňskem návštěvnost zvýšila o dvě procenta. „Přispěla k tomu nová expozice surovin a také fakt, že pivovar se stal součástí sítě evropských industriálních památek,“ sdělil Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Stále více návštěvníků pivovaru je také z řad vozíčkářů. „Návštěvnická trasa je od poloviny června plně bezbariérová. Právě dnes shodou okolností očekáváme jubilejního 111. handicapovaného návštěvníka,“ dodal Jiří Mareček.

Zdroj: MF Dnes.cz


Zisk Anheuseru mírně vzrostl

[středa, 23. červenec 2008]

Americký pivovar Anheuser-Busch (BUD) v jednom ze svých posledních reportů o zisku v pozici nezávislé společnosti oznámil mírný nárůst zisku, když se mu dařilo na obou polích působnosti, tedy v pivovarnictví i zábavě. Jednička mezi americkými výrobci piva, aktuálně v procesu převzetí od belgicko-brazilského InBev vykázal zisk 689 mil USD / 95c na akcii oproti loňským 677 mil USD / 88c na akcii. Tržby očištěné o spotřební daň dosáhly 4,72 mld.USD. Analytici v průměru očekávali zisk 93c při příjmech 4,71 mld.BRBRAkcie BUD posilují o 0,15% na 67,35 USD

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Beran Michal


Prestižní ocenění britského časopisu Beer of the World získal letos Velkopopovický Kozel. V soutěži World Beer Awards se tradiční česká značka utkala se stovkami pivovarů z Evropy, USA a Austrálie. Kozel je nejprodávanější česká značka na zahraničních trzích. Plzeňský Prazdroj loni prodal 2,6 milionu hektolitrů "Kozla", z toho jeden milion v ČR. Dynamika růstu je ze všech piv největší.

World Beer Awards má čtyři základní kategorie: Lager (ležák), Ale, Stout/Porter a pšeničná piva. Kozel získal titul za Premium Standard Lager, což odpovídá našim světlým ležákům.

"Kozel je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí a věřím, že zpráva o tomto úspěchu jeho popularitu ještě zvýší," řekl manažer pivovaru Velké Popovice Jaroslav Gubiš. Kozel je velmi oblíbený v Rusku, kde se ho loni prodalo přes jeden milion hektolitrů. Poptávka roste také ve Skandinávii. Ve Finsku je se 35 tisíci hektolitry ročně nejprodávanější importovanou značkou vůbec, uvedl Gubiš.

Černý Kozel je lídrem trhu s tmavými pivy v ČR. Celá skupina Plzeňského Prazdroje s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích prodala loni včetně licenční výroby v zahraničí 10,9 milionu hektolitrů piv.

Zdroj: ČT24.cz


Všichni příznivci dobrého piva a zábavy se již nyní mohou těšit na pivovarské veselí, které Holba uspořádá poslední prázdninový víkend.

Jako každý rok se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Pivovarská slavnost s hudebním koktejlem v podání známých kapel. Pro tuto příležitost se vaří také slavnostní Šerák Speciál. „ Již tradičně pro návštěvníky připravujeme i nějakou pivní lahůdku navíc. Také letos budou mít možnost připít si světlým speciálem z hor, se symbolickou stupňovitostí 13,51," říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel hanušovického pivovaru. 164 hl slavnostního Šeráku teď už 4 týdny pomalu dozrává v ležáckých sklepích, aby získal svoji typickou chuť a zůstane tam až do konce srpna. „ Speciál chce svůj čas, jen tak lze docílit výjimečných chuťových vlastností, které má. Do jeho kvality se dále promítá vyšší podíl sladu i chmele a speciální receptura chmelení. Co se týká chmele, používáme pouze Žatecký poloraný červeňák, jde o nejkvalitnější český chmel proslulý svým typickým aroma," říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba. Díky němu má Šerák Speciál lahodnou hořkost a jemnou chmelovou vůni. „ Je to pivo s vysokou pitelností, tedy po každém doušku máte chuť na další, " dodává Reichl. Na slavnostech bude v provozu na 40 výčepních zařízení, ze kterých poteče nejen Holba včetně speciálu, ale také Zubr, Litovel a slovenský Steiger.

Během slavností do pivovaru zavítají také známí hudebníci a jejich kapely. V pátek bude v pivovaru hostovat Viktor Sodoma a sobotním tahákem se jistě stane večerní vystoupení Support Lesbiens. Pozvání dále přijaly např. Ready Kirken, Confession O5& Radeček, Bludověnka, Holátka a přijede také cimbálovka z Kyjova. Vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v Šumperku a okolí od začátku srpna a stejně jako loni každý návštěvník podpoří svojí účastí regionální charitu, na kterou půjde část výtěžku ze vstupného. Program Pivovarské slavnosti a prodejní místa vstupenek budou uvádět plakáty umístěné v celém regionu.

Zdroj: Czecot.cz


Evropská komise by mohla potvrdit chráněné zeměpisné označení České pivo. Půlroční lhůta, během které čeká na případné námitky z ostatních zemí unie, končí právě dnes. Tuzemské pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky použitým surovinám, tak i technologií výroby.

Prestiž a ochrana před konkurencí, která by mohla být v pokušení využít k marketingu nějaké dobře zavedené značky - to je hlavní přínos chráněných označení původu a zeměpisného označení, které Evropská unie zavedla v roce 1992 jakou záruku kvality.

Podle výkonného ředitele Svazu českých pivovarů a sladoven Jana Veselého pivo označené jako české bude muset být vyrobeno výhradně na území Čech a Moravy, z předepsaných surovin a podle stanovené technologie.

"Státní zemědělská a potravinářská inspekce ta piva bude kontrolovat, jestli - a to se dá laboratorně zjistit - jsou podmínky dodrženy. Pokud ne, tak to bude klamavá reklama se všemi pokutami, průšvihy, obchodními dopady a tak dále. Takže to je taková možnost marketingově se prosadit zejména v zahraničí, ale i na tuzemském trhu pro ty, kteří do toho půjdou a budou o toto označení bojovat," řekl Veselý.

Ochrannou známku původu, kterou uděluje Evropská komise, už v minulosti získaly třeba Hořické trubičky, Budějovické pivo, Štramberské uši, Třeboňský kapr nebo Žatecký chmel.

S Janem Veselým o zeměpisném označení České pivo hovořili v dnešním Ranním interview Radiožurnálu. Jeho záznam najdete v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický, Marika Táborská


Domažlice zachraňují pivovar

[středa, 23. červenec 2008]

Místní pivovar v Domažlicích město neprodá. Správa města se naopak rozhodla investovat do jeho rekonstrukce. Do dvou let ho za 40 milionů korun přebudují na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Nájemce budovu buď sám opraví a vybaví, anebo stavbu za osm milionů korun uhradí město. Podle starosty Domažlic Miroslava Macha pivovar zůstane městu.

Radnice po desetiletém jednání s různými investory vypověděla tři roky starou smlouvu pražské developerské firmě Bohdalecká obchodní, která plánovala pivovar a hotel. Město jí čtyřikrát posunulo vydání stavebního povolení. Firma, která pak měla objekt získat zdarma, nestihla podle Macha ani poslední termín 30. června.

Koncem srpna město obdrží studii, kterou zpracovává Regionální rozvojová agentura. V pivovaru vznikne kulturní sál, multifunkční divadlo, galerie a knihovna. "Na podzim požádáme o 40 milionů korun z fondů Evropské unie. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru budou dotovat kulturu, která nebude potřebovat podporu města. Pivovar bude obrovskou propagací Domažlic, dodal Mach.

V objektu bude částečně obnovena i tradiční výroba piva. O výstavbu minipivovaru a restaurace mají zájem tři firmy. Jednou je například skupina kolem Pivovarského dvora Plzeň. Minipivovar má stát osm milionů korun a ročně vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nepasterizovaného piva. Prodávat ho bude jen místní restaurace se 100 místy.

"Pivovar nikomu neprodáme, bude trvale městský," uvedl Mach. Výroba v něm skončila v roce 1996. Plzeňský Prazdroj, který jej vlastnil dva roky, si veškeré zařízení odvezl a areál prodal městu. Z pivovaru zbyla jen spodní třípodlažní budova u silnice a za ní pětipodlažní objekt, kde byly varna a tanky.

Z bývalé spilky vznikne sál pro 400 až 500 lidí, nad ní bude divadlo a galerie, na komíně rozhledna. "Komplex by si na sebe určitě vydělal," řekl Mach. Kulturní centrum má provozovat nezisková firma.

Město chce rekonstrukci dokončit do konce roku 2010, kdy začne s přestavbou kulturního střediska u radnice a kina ve Vodní ulici. Do obou budov, které budou propojeny, vloží město 55 milionů korun. Město využije sklepy pod radnicí, kde obnoví vinárnu a klubové hudební scény. Kapacita sálu zůstane na 300 místech, kino se zmenší ze 400 na polovinu.

Historie pivovaru v Domažlicích sahá do roku 1341, což ho činí jedním z nejstarších pivovarů v Evropě.

Zdroj: iHNed.cz


Zberateľ z Gemera má izbu plnú piva

[úterý, 22. červenec 2008]

Pivársku vášeň v sebe už dlhé roky pestuje 58 ročný učiteľ ekonomiky v Spojenej strednej škole v Rimavskej Sobote Július Slovenčák. Svoj koníček však spojil aj so zberateľstvom.

Foto

V jednej z izieb bytu, kde býva, sa všetko točí okolo piva, pivných suvenírov, odbornej literatúry, plechoviek a fliaš. Ale najmä etikiet z pív od slovenských, českých a maďarských výrobcov. Má ich dokopy takmer 32-tisíc.

"Zberateľstvu som podľahol už dávno, no na pivné suveníry som sa zameral až v roku 1979. Popri plechovkách, táckach, či perách s pivnými motívmi som zbieral najmä etikety, vtedy ešte z celého sveta. Získaval som ich najmä poštou. Pre mňa najzaujímavejšia boli etikety, ktoré som dostal z exotického Tonga. Spolu sa mi podarilo nazhromaždiť okolo 50-tisíc etikiet," loví Július Slovenčák v minulosti.

Po Nežnej revolúcii a zdražení poštovného sa zberateľ z Gemera rozhodol, že sa už bude orientovať len na získavanie pivných etikiet zo Slovenska a okolitých krajín. Ostatné etikety zo zbierky, a bolo ich asi 40-tisíc kusov, predal. "Asi od roku 1993 teda zbieram len etikety troch štátov. Českých mám vyše 21- tisíc, Slovenských zhruba 5,5-tisíc a maďarských necelých štyri tisíc," sumarizuje Slovenčák. Radí sa tak k najväčším slovenským zberateľom pivných etikiet. No nezostal len pri nich. "Zbieram aj pohľadnice s pivným motívom. Tých mám asi 3 500. Ďalej zbieram zápaľkové krabičky a nálepky, samozrejme s pivným vyobrazením, kalendáriky s pivným námetom, ale aj kreslené a písané vtipy s námetom pivo a pivári. Tých mám vyše dvoch tisíc," poznamenáva ďalej vášnivý zberateľ.

"Etikety mám buď polepené v albumoch, alebo poodkladané v obálkach," pokračuje učiteľ - zberateľ, ktorý je predsedom Klubu zberateľov pivných suvenírov v Rimavskej Sobote. Pivní klubisti z Gemera sa však stretávajú v Rožňave, kde ich stretnutia zastrešuje miestny pivovar Kaltenecker. Jeho majiteľ pripravil nedávno členom klubu pri pätnásťročnom výročí existencie aj milé prekvapenie. "Bolo ním navarenie jednej várky špeciálneho jubilejného piva Rauchbier. Bolo to nadymené polotmevé kvasničkové pivo," vysvetľuje Slovenčák.

A čo ho na zbierke pivných suvenírov a vôbec na pive fascinuje najviac? "Zaujíma ma jeho vyše štyritisícrokov stará história, jeho rôznorodosť, no aj samotný vývoj v grafickej úpravy etikiet. Práve preto ich zbieram," dodal Slovenčák.

Zdroj: Pravda.sk | Autor a foto: Števo Rimaj


– Dobrou zprávu pro všechny, kdo míří na olympijské hry do Pekingu, má Český olympijský dům (ČOD), v jehož prostorách bude k dispozici pivo Pilsner Urquell čepované předními plzeňskými odborníky. O nedostatek piva nemusí mít návštěvníci Českého olympijského domu strach, do Číny putovalo 120 sudů. Plechovkové pivo Pilsner Urquell se podařilo prosadit i přímo do olympijské vesnice, kde budou ubytováni naši sportovci a jejich realizační týmy. Pro úspěšné sportovce navíc slibuje Jan Kovář, sportovní manažer Plzeňského Prazdroje, příjemné překvapení.

Už na minulých olympiádách jsme se setkali s obrovským zájmem o naše pivo, a tak jsme pro sportovce a návštěvníky ČOD i letos připravili možnost připít si na sportovní výkony pivem Pilsner Urquell. Pro úspěšné reprezentanty máme navíc jedno příjemné překvapení – a to soudky piva s přenosným výčepním zařízením. Celkem s sebou vezu 30 pětilitrových soudků a věřím, že je všechny rozdáme našim olympionikům na oslavu jejich medailí,“ říká Jan Kovář, sportovní manažer Plzeňského Prazdroje.

Celkově odjelo lodí z Hamburku kromě 120 sudů a 150 kartonů plechovek také spousta vybavení potřebného pro správné načepování plzeňského piva včetně výčepní technologie a dalších nezbytných náležitostí (skleničky, podtácky, ubrusy atd.). Ještě předtím, než odplulo do přístavu Xiang, musely se vyřídit nezbytné formality a povolení. Velkou zásluhu na jejich zajištění má i český velvyslanec v Číně pan Vratislav Grepl.

Sídlem Českého olympijského domu bude Gloria Plaza v Pekingu, třicetipatrový hotel, v němž česká výprava zabere dvě patra. Označení ČOD a jejich partnerů bude již před hotelem, uvnitř i na recepci. Ve třetím patře bude velký bar se dvěma výčepními místy, kde bude hostům a sportovcům k dispozici čepovaný ležák Pilsner Urquell, který je generálním partnerem Českého olympijského týmu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci národního podniku Budějovický Budvar. MZe chce nyní Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem.

Topolánek dnes po jednání s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem novinářům řekl, že o transformaci Budvaru na akciovou společnost lze uvažovat nejdříve letos na podzim, kdy bude mít vláda k dispozici právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů s americkou skupinou Anheuser-Bush.

"Vzhledem k termínům a lhůtám, které takový proces vyžaduje, tak se obávám, že už to nebude tato vláda, která tento podnik dá k privatizaci. A i kdyby to udělala, tak určitě ten proces nedokončí. My nemíníme dělat kroky, které jsou nestandardní, a je to vidět na všech těch privatizacích, které jsme zatím dělali," prohlásil Topolánek.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Dva nepříjemné incidenty provází festival Summer in the City, který v pátek obsadil českobudějovický Měšťanský pivovar.

Hlavní tahák, kapela Mig 21, nedostala od pořadatele zaplaceno. Po zvukové zkoušce sbalila aparaturu a odjela. Navíc museli policisté kvůli více jak třiceti telefonním stížnostem festival v půl jedné v noci předčasně ukončit.

„Několik měsíců před koncertem jsme s pořadatelem sepsali řádnou smlouvu, kde stálo, že kapela dostane zaplaceno hned po zvukové zkoušce. Na místě však pořadatel prohlásil, že nemá peníze,“ řekla Dana Skalová z agentury Live Production, která Mig 21 zastupuje.

Divákům, z nichž většina přišla hlavně na Mig 21, se z pódia omluvil za zrušení koncertu osobně zpěvák Jiří Macháček. Řadu rozhořčených fanoušků musela při odchodu z areálu hlídat desítka městských strážníků. Zprávu jako první přinesl Deník.

„Navíc nám organizátor tvrdil, že akce je zdarma a pořádá ji pivovar. Pak jsme se dozvěděli, že to nebyla pravda. Budeme požadovat právní postih,“ dodala Skalová. Pořadatel festivalu Marek Toman z agentury 4 People Production včera celý den nebral telefon.

Z noci na sobotu přijali strážníci okolo třiceti telefonických stížností kvůli rušení nočního klidu. „Hlídka několikrát vyzvala pořadatele, aby zvuk ztišil. Tvrdil, že tak učinil, ale rozdíl v hluku nebyl žádný. V půl jedné strážníci akci ukončili,“ popsala mluvčí budějovických strážníků Kateřina Schusterová.

„Byl to hrozný řev, nedalo se vůbec spát,“ stěžovala si Miroslava Urbánková, která poblíž Měšťanského pivovaru bydlí.

Zdroj: MF Dnes.cz


Přeměna Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost zřejmě nebude tak jednoduchá, jak se zdálo. Možná k ní bude potřeba i zvláštní zákon. Samotný prodej pivovaru by tak mohl trvat roky.

„Teprve na podzim bychom měli mít konečný návrh řešení, který bude třeba dál projednat. Ještě zvažujeme, zda nebude nutné navrhnout Sněmovně samostatný zákon k převedení Budvaru na akciovou společnost. Celý proces by se tím významně prodloužil,“ řekl při návštěvě jižních Čech ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Není tedy jasné, kdy bude pivovar k mání a zda ho stihne prodat ještě současná vláda. Zájem o Budvar, jehož hodnota se odhaduje na miliardy korun, mají velké pivovarnické koncerny.

Hráčem číslo jedna je jeho konkurent Anheuser-Busch, jehož převzetí nedávno oznámila belgická pivovarnická skupina InBev. Koupí Budvaru by vyřešila vleklé známkoprávní spory.

„Spekulace ohledně budoucího strategického partnera jsou předčasné. Jsem ale přesvědčen, že se Budvar musí s někým spojit. Na současném trhu nemůže ani s tak významnou značkou fungovat osamoceně,“ zdůraznil Gandalovič.

Zdroj: MF Dnes.cz


Hlasitá hudba zrychluje pití piva

[úterý, 22. červenec 2008]

Hostinští či majitelé barů mohou pomocí hudby měnit chování svých zákazníků. Experiment v reálných podmínkách ukázal, že v lokálech, kde hraje hlasitá hudba, pijí muži pivo rychleji a po větších doušcích. Snaha vychovat si dobré pijáky však nemusí být efektivní. Ze starších výzkumů totiž plyne, že v podnicích, kde žádná hudba nehraje, setrvají zákazníci delší dobu. Vědci pozorovali tři sobotní noci po sobě, vždy ve dvou barech, čtyři desítky pijáků piva ve věku 18 až 25 let. Výzkumníci s pomocí majitelů barů zeslabovali a zesilovali hudbu a přitom průběžně zaznamenávali množství a rychlost vyprázdnění sklenic. Muži nevěděli, že jsou sledováni. „Ukázalo se, že intenzita hudby v baru souvisí se zrychlením pití,“ řekl francouzský odborník na lidské chování Nicolas Gueg, který výzkum vedl. Rozdíl se dá kvantifikovat - po zesílení hudby vypijí muži pivo v průměru o tři minuty rychleji než předtím, uvádí studie francouzských výzkumníků, kterou zveřejnil britský odborný list Alcoholism: Clinical &Experimental Research. Sami autoři připouštějí, že závěry vycházejí z málo rozsáhlého experimentu a nemohou být automaticky uplatňovány na všechny ostatní bary. Také poznamenali, že nevědí přesně, proč se zesílením hudby zvyšovala konzumace alkoholu. Možná to podle nich bylo tím, že hlasitá hudba ztěžovala konverzaci a nutila muže méně mluvit a více pít.

Zdroj: Lidovky.cz


«« « Strana 652 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň