Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Oblíbený finálový večer začne v divadle v 19 hodin, partnerem soutěže je Deník.

Deset krásných dívek se v pátek večer představí v žateckém divadle v očekávaném letošním finále soutěže Miss chmele a piva ČR. Na konci oblíbeného galavečera jedna z nich získá vytoužený titul. Setkání slibuje dobrou zábavu pro všechny diváky.

Návštěvníci se mají nač těšit. Hudba, scénky, móda, zpěv, profesionální kouzelník Pavel Kožíšek, zajímavé soutěžní disciplíny v podání jednotlivých dívek. Moderátorem večera bude bavič Vladimír Hron,“ uvedl ve čtvrtek Milan Hořejší, ředitel pořadatelské agentury.

Princip zábavné a světově ojedinělé soutěže spočívá v tom, že každá z dívek soutěží nejen za sebe a svou inteligenci a krásu, ale také za jeden z českých pivovarů. Celá soutěž se točí kolem tradice českého pivovarnictví a chmelařství, dívky například závodí v česání chmele, v umění natočit zlatavý půllitr a esteticky ho předat hostu, ale i ve volné disciplíně a oblíbené promenádě v plavkách.

Také mezi dívkami zájem o soutěž rok od roku stoupá, letos se jich do výběru přihlásilo už více než 600. Přijely z různých míst Čech i Moravy. Pořadatelé měli s výběrem náročnou práci. V květnu vybrali deset finalistek.

Vybrané dívky mají za sebou pestrý program už nyní. V části disciplín soutěžily již na Dočesné, kde také některé z nich točily pivo jejím návštěvníkům. V závěru září strávily s dalšími členy pořadatelského štábu týden na soustředění u moře v arabské Dubaji.

Páteční galavečer začíná v 19 hodin. Korunka vítězky letošního ročníku soutěže bude později vydražena ve prospěch Domova seniorů v Žatci.

Tradičním partnerem soutěže je Deník, jehož zástupci během pátečního večera předají cenu dívce v doprovodné kategorii Miss Sympatie Deníku. Určilo ji hlasování čtenářů na webových stránek www.zatecky.denik.cz. Svůj hlas poslalo více než 4700 lidí.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Libor Želinský

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss-chmele-piva-20110930.html


Ve čtvrtek 29. září vyhlásili v pražském hotelu Ambassador v rámci Svatováclavské slavnosti českého piva výsledky jedenáctého ročníku soutěže České pivo 2011.

Po zisku prvního místa pro Czech Rebel Beer mezi světlými ležáky v soutěži Dočesná – Žatec přiváží Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., na Vysočinu v krátké době za sebou další významné ocenění.

Jedenáctý ročník soutěže České pivo 2011 pořádal Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a zúčastnilo se ho celkem 69 piv, což byl druhý nejvyšší počet v historii soutěže.

„Soutěž se skládá z analytických rozborů a ze dvou kol degustací v dubnu a červnu piv, které hodnotí čtyřiadvacet degustátorů. V komisi vybírali kromě sládků a pivovarských odborníků nejlepší piva také zástupci Chmelařského institutu ze Žatce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce z Brna,“ uvedl Milan Janírek, vedoucí prodeje Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Brodský pivovar získal ocenění v kategorii tmavých piv, když se za nejlepším tmavým pivem, tmavým ležákem Ferdinand z Benešova, umístil Rebel černý na druhém místě. „Výroba tmavého ležáku má v brodském pivovaru dlouhou tradici, začal se vyrábět pod označením Rebel už v letech 1967-68. Značku Rebel pak převzaly i další produkty našeho pivovaru a milovníci zlatavého moku ho tak dnes znají nejen na Vysočině,“ dodal Milan Janírek.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

http://www.vysocina-news.cz/clanek/tmave-pivo-rebel-veze-z-prahy-oceneni-v-soutezi-ceske-pivo-2011/


Radniční pivovar nezahálí ani na podzim a sládkové vymýšlejí stále nové pivní kousky. A protože šéfkuchař se svým týmem připravil dvoutýdenní dýňové gastronomické dýchánky, v pivovaru nemohli zůstat pozadu a přidali ruku k dílu.

Proto se tento týden v Radničním pivovaru objevila na čepu novinka - dýňový speciál Pumpkin Ale 12°. Jedná se o svrchně kvašené, nefiltrované a nepasterizované pivo amerického původu. U nás je dýňové pivo spíše raritou a ani v malých pivovarech nenajdeme mnoho zástupců, kteří tento speciál zkoušeli navařit. "Dalo by se říci, že je to taková pivní obdoba amerického dýňového koláče, který v Americe pečou při příležitosti oslav svátku Halloween", zmínil sládek pivovaru Jaroslav Dorážka. Při vaření dýňového piva se kromě spousty čerstvých dýní používá stejná směs koření jako právě na tento dýňový koláč, tj. skořice, muškátový ořech a koriandr. Pivo si zachovává jemnou hořkost, má jantarovou barvu a příjemné skořicové aroma.

Dýňové dny na Radniční probíhají od 26. září do 9. října a kromě dýňového speciálu v pivovaru můžete v restauraci vyzkoušet každý den alespoň jednu dýňovou variantu poledního menu, včetně dýňové polévky a dýňových dezertů.

V rámci Dýňových dnů také soutěžíme o 10 litrový soudek piva! Zapojit se může každý, kdo k nám na Radniční přinese originální vyřezanou dýni. Všechny exponáty umístíme na výstavku a nejlepší kousek bude odměněn pivem z Radničního pivovaru.

Užívejte si s námi podzim všemi smysly!

Zdroj: Tisková zpráva Jihlavského radničního právovárečného pivovaru


Osobitá chuť a vysoká kvalita moravských piv Holba, Zubr a Litovel ovládly degustační soutěž České pivo.

To, že nejlepší piva se vaří na střední Moravě, opětovně potvrdily výsledky letošního ročníku degustační soutěže České pivo.

Litovel Premium se stal nejlepším ležákem v příslušné kategorii a Holbě Classic patří vítězství v kategorii výčepních piv.

Piva Holba, Zubr a Litovel si kromě dvou vítězství navíc ze soutěže odnášejí dalších 5 medailových ocenění a tím suverénně potvrzují svoji pozici šampionů mezi českými pivy.

Pro nás jsou získané medaile oceněním poctivé práce a pro konzumenty věrohodným signálem o jedinečné chuti a vysoké kvalitě našich piv. Letošní úspěch navazuje na celou řadu předchozích a to je známka našeho odpovědného přístupu k výrobě tradičního českého piva,“ vyjadřuje Vilém Nohel, výrobní ředitel české pivovarnické skupiny se sídlem v Přerově. Piva z produkce všech tří pivovarů vynikají osobitou chutí, kterou jim přinášejí nejen domácí suroviny, ale především klasický způsob výroby piva podle tradičních receptur. Než se např. oceněný ležák Litovel Premium dostane na stůl hosta, trvá dva měsíce, z toho déle než měsíc dozrává a dokváší v ležáckých sklepích.

Pivo vaříme na předem danou stupňovitost a tak je například jeho ředění vodou nebo třeba dobarvování či dosycování předem vyloučeno,“ říká Lumír Hyneček, zastánce klasické výroby a ředitel pivovaru Litovel.

Ležáky jsou otázkou prestiže, ale pokud jde o množství vypitého piva, stále vede výčepní desítka. A právě v kategorii světlých výčepních piv obsadila piva z Olomoucka všechny tři medailové pozice. Vítězství patří Holbě Classic, následované Litovlí Moravan a Zubrem Gold v silné konkurenci 17 piv známých domácích značek. U nás se jí vypije zhruba 10 milionů hl ročně a to je více než polovina celkové produkce.

Stejně úspěšný jako litovelská desítka byl také Litovel Free, který získal druhou nejvyšší příčku v kategorii nealkoholických piv. Výborné ohodnocení získal díky své celkové charakteristice a vyvážené chuti velmi podobné běžnému alkoholickému pivu.

Vyrábí se tradiční technologií, stejně jako ostatní piva z produkce pivovaru. „Odlišuje se jen zkrácenou dobou kvašení, aby se omezil vznik alkoholu. Snažíme se, aby jeho chuť byla co nejvíce podobná běžnému pivu a proto používáme metodu chmelení natřikrát a speciální odrůdy chmele pro dosažení příjemné hořkost“, říká Lumír Hyneček a poukazuje na nutnost potlačení mladinové příchuti nealko piva a vyladění jeho chuťových vlastností.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským (VÚPS). Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech, což zvyšuje nestrannost soutěže.

Letos se soutěže zúčastnilo celkem 69 piv, které v 5 kategoriích hodnotilo 24 degustátorů a pivovarských odborníků.

Medaile v soutěži České pivo pro jednotlivé značky

Litovel Premium – vítěz ležáky, Litovel Moravan – 2. místo světlé výčepní, Litovel Free- 2. místo nealko piva

Holba Classic –vítěz světlé výčepní, Holba Premium – 2. místo ležáky

Zubr Premium – 3. místo ležáky, Zubr Gold – 3. místo světlé výčepní

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov


Blížící se 169. výročí uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell oslaví Plzeňský Prazdroj bohatým několikadenním programem. O víkendu čekají návštěvníky speciální prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj, jedinečné projížďky pivovarem na formanském povoze a výstava v Pivovarském muzeu za účasti mistrů bednářů. V úterý 4. 10. se jako úplná novinka v katedrále sv. Bartoloměje odehraje varhanní koncert, který navazuje na dávný zvyk právovárečných měšťanů.

"Již tradičně si připomínáme památný den českého pivovarnictví, kdy Josef Groll 5. října 1842 uvařil v Měšťanském pivovaru jedinečný spodně kvašený ležák. Pilsner Urquell se stal brzy jedním z typických českých symbolů a dal své jméno téměř dvěma třetinám piv celého světa. Letos oslavíme již 169. výročí piva Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj připravil k této příležitosti bohatý kulturní program,“ sdělil Tomáš Raboch, manažer služeb cestovního ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Po celý víkend 1. a 2. října budou v pivovaru Plzeňský Prazdroj probíhat netradiční prohlídky, které oživí vystoupení herců v dobových kostýmech. Scénky připomenou návštěvníkům ranou historii tehdejšího Měšťanského pivovaru. Setkají se s Františkem Spalkem, významnou osobností, jež se výrazně zasadila o rozvoj pivovaru, a o další zpestření se postará ukázka dobových tanců z druhé poloviny 19. století. Tradiční součástí prohlídek bude ochutnávka nefiltrovaného a nepasterovaného ležáku Pilsner Urquell pro zletilé návštěvníky, který se čepuje z dubových sudů v ležáckých sklepích.

V neděli 2. října budou mít návštěvníci poslední možnost v tomto roce využít speciální nabídku projížďky na formanském povoze. Ta zavede návštěvníky i do částí pivovarů Prazdroje a Gambrinus, které nejsou zahrnuty v běžných prohlídkových trasách. Kromě fungujících moderních provozů uvidí i další památky, které tvoří unikátní industriální dědictví pivovaru. Součástí této prohlídky bude samozřejmě také ochutnávka piva Pilsner Urquell v historických ležáckých sklepích pro starší 18 let.

Doporučujeme rezervace na telefonním čísle 377 062 888.

Pivovarské muzeum po oba víkendové dny ve speciální oživené expozici představí historii i současnost bednářského řemesla. Návštěvníci si budou moci popovídat s mistry bednáři a řemeslo si sami vyzkoušet. Také se dozvědí, co znamenají slangové výrazy, jako je dědek, amerikán, kukna nebo kymovat. Ukázku řemesla doplní ochutnávka speciálního piva uvařeného dle původní receptury ze 16. století i hrané scénky z pivovarské historie. Pivovarské muzeum tak nabídne jedinečnou příležitost setkat se s mistrovstvím cechu bednářského, v Evropě již takřka nevídaným.

Doporučuje rezervaci na telefonním čísle 724 618 357.

Program v obou destinacích probíhá od 10 do 18 hodin.

Úplnou novinkou bude varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje 4. října v 19 hodin. Program s volným vstupným zahrnuje hudební klasiku J. S. Bacha, G. F. Händela, J. Brahmse, P. Franceschiniho, H. Purcella, M. Pšeničky a P. J. Vejvanovského v podání Miroslava Pšeničky, jenž bude hrát na varhany, a Jiřího a Zdeňka Šedivých, kteří zahrají na trubku. Plzeňský Prazdroj koncertem navazuje na tradici právovárečných měšťanů, kteří se sešli v předvečer uvaření první várky piva Pilsner Urquell, to znamená 4. 10. 1842, a tuto tradici po léta zachovávali.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1031


Pro pivovar Staropramen je to letos již čtvrté významné vítězství a ocenění kvality piv z jeho produkce

Vybrat v Česku nejlepší pivo není díky velké konkurenci malých, středních a velkých pivovarů vůbec jednoduché. Pokud dají čeští pivaři na názor pivovarských odborníků, jistotou kvality se pro ně stává Staropramen. Při jeho letošní třetí účasti na prestižní degustační soutěži totiž počtvrté zvítězil. Zlatou medaili České pivo 2011 získal tentokrát v nejprodávanější kategorii piv u nás – v kategorii světlých výčepních piv. Po čtvrtečním večeru si tak vrchní sládek pivovaru Zdeněk Lux může ke dvěma Zlatým pivním pečetím z Tábora a Zlatému poháru PIVEX z Brna přidat do galerie cen za rok 2011 také Zlatou medaili z Prahy. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. Do letošního jedenáctého ročníku bylo přihlášeno 69 piv v pěti kategoriích.

Vítězství Staropramenu Světlého není jediným úspěchem pivovaru v soutěži. Kvalitu piv ze smíchovského pivovaru potvrdila i loňská novinka Staropramen 11°, která obsadila ve své kategorii druhé místo. Jde přitom svým významem o velmi důležitý segment trhu, protože u nás ze všech typů piv roste obliba jedenáctek nejdynamičtěji. Pro Staropramen 11° je to třetí letošní významné ocenění v řadě: vyhrála v Táboře na Zlaté pivní pečeti, v rámci Zlatého poháru PIVEX získala ocenění za dlouhodobě vyrovnanou kvalitu a nyní je v soutěži České pivo druhá.

Jsem velmi hrdý na naše piva stejně jako na tým našich pivovarníků, který je vaří. Zúčastnit se tří prestižních odborných degustačních soutěží v jednom roce a z každé si odvážet nejvyšší ocenění je pro nás snový úspěch a uznání kvalit naší práce,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux. „Ocenění v soutěži České pivo má přitom pro nás specifický význam. Je to soutěž dvoukolová, hodnotiteli v ní jsou jen lidé znalí degustací, pivovarští experti. Účastní se jí malé, střední i velké pivovary. Uspět v ní je tedy vždy velmi těžké a prestižní. A nám se to letos podařilo hned dvakrát,“ dodává Lux.

Náročnost soutěže potvrzuje fakt, že je otevřena jen odborné veřejnosti, tedy sládkům a pivovarským expertům. Mezi ně patří vědci, pedagogové ze středních a vysokých škol nebo obecně jiní pivovarští specialisté. Jejich hodnocení anonymních vzorků přitom není jediné, které rozhoduje. Piva jsou také posuzována analyticky v laboratořích.

Vzorky piv do soutěže jednotlivé pivovary neposílají. Jsou odebírány přímo v pivovarech zástupcem odborného garanta soutěže. „Soutěží mezi sebou piva odebrána z přepravek určených již k distribuci do maloobchodní sítě. Komise tak degustuje stejná piva, která si mohou dát lidé k obědu či večeři. Vítězná piva jsou pak pro spotřebitele nejlepším vodítkem, po kterém pivu šáhnout, chtějí-li to nejlepší,“ říká Zdeněk Lux.

Pro Staropramen Světlý je charakteristická příjemná osvěžující pivní chuť, výrazný říz a jemná hořkost. Loňská novinka Staropramen 11° má díky použité výrobní technologii a složení surovin včetně tří druhů sladů (český, bavorský a karamelový) charakteristickou plnou chuť a výraznější barvu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Velkou sbírku starých půllitrů, lahví na stáčené pivo a spoustu dalších zajímavostí si mohou prohlédnout návštěvníci unikátního muzea pivovarnictví v Broumově. Majitelé pivovaru navíc chtějí v zimě expozici rozšířit o další velkou místnost.

Exponáty do sbírek muzea putují postupně. Letos přibylo například i několik přístrojů, které hostinští využívali k plnění lahví piva v hospodách.

"Mnozí pivaři možná ani netuší, že stáčení piva do lahví bylo ještě na začátku minulého století především věcí hostinských. Pivovary začaly stáčet pivo až poté, co zjistily, že to dobře nese," říká ředitelka broumovského pivovaru Andrea Nosková.

V muzeu jsou i sudy, v nichž pivo ve sklepích zrálo či trakaře, na nichž se sudy vozily. Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody - takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva.

Nová expozice bude plná reklamních tabulí na pivo

K vidění je i historická lednička, do níž se sypal led. Ledovací nástroje zase připomínají doby, kdy pivovarníci těžili led ze zamrzlých rybníků a pak ho po celý rok skladovali v chladných sklepeních.

Řada historických fotografií dokumentuje práci v pivovaru před více než sto lety. Návštěvníci mohou také nahlédnout do kanceláře sládka, který místo počítače používal brk s inkoustem a takzvaný výstavní deník, kam zapisoval vyrobené pivo.

Základem další expozice bude sbírka plechových reklamních tabulí, především na sto třicet tabulí z období do roku 1930. Doplní ji řada novějších, dokumentujících vývoj pivovarnictví do konce minulého století.

Novou expozici by mělo doplnit také náčiní, které bednáři a truhláři používali k výrobě a údržbě pivovarských sudů. Majitelé pivovaru manželé Noskovi zvažují také, že by část nové expozice tvořila i historická hospoda. Pro tu ale zatím chybí to hlavní - historický výčepní pult, který by ale pocházel z Broumovska.

Olivětínské čokoládové prodávají i hypermarkety

"Řadu exponátů měl můj muž už dávno, některé ale získává až v poslední době na různých aukcích, burzách či prostřednictvím inzerátů. Snažíme se ale, aby exponáty měly vazbu na broumovské pivovarnictví," říká Nosková.

Olivětínský pivovar má totiž dlouhou historii a do roku 1945 patřil broumovským benediktinům. Možná i proto už čtyřikrát přivezl návštěvníky do muzea osobně i převor Prokop Siostrzonek. "Přivezl sem své známé a přátele a jednou dokonce celý autobus návštěvníků," sděluje ředitelka a dodává, že právě převor jejich muzeum vloni otevíral.

Velkou část návštěvníků olivětínského pivovaru tvoří Poláci, ale i Holanďané, Němci či Rakušané. V provázení návštěvníků se střídají ředitelka s manželem a dalšími dvěma zaměstnanci. "V létě už jsme ale museli v některých dnech zavést začátky prohlídek, abychom měli vůbec nějaký čas na řízení pivovaru a výrobu piva," říká Nosková.

Muzeum mimo jiné může zvýšit i tržby pivovaru, neboť přímo v jeho areálu mnozí návštěvníci posedí a v pivovarské prodejně si koupí jeden ze speciálů, které broumovský pivovar vaří. Od medového, třešňového po pivo s javorovým sirupem a různé "kvasničáky". Se svým čokoládovým pivem se pivovar dokonce prosadil do největších hypermarketů v republice.

"Zvažujeme, že kromě posezení uděláme v pivovaru i malé dětské hřiště a stále přemýšlím o tom, zda by nešel do muzea nějak začlenit i krásný pivovarský rybník, který nad pivovarem máme," říká majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera

http://hradec.idnes.cz/broumov-laka-do-muzea-piva-vystavuje-stare-pullitry-i-reklamni-cedule-1ew-/hradec-zpravy.aspx?c=A110929_1659159_hradec-zpravy_klu


Chorvatský Daruvar je městem s českou menšinou, což je dost známá věc. Před časem jsme si v Zápisníku povídali o tom, že daruvarští Češi jsou zdatnými vinaři. Co by to však bylo za Čechy, kdyby neměli rádi pivo. V Daruvaru vaří vlastní značku, která se jmenuje Staročeško pivo. Pivovar zažil dobré i horší časy, až se ocitl na pokraji zániku. Nový majitel se teď zašlou slávu daruvarského piva snaží obnovit na základě původních receptů a inovací.

Daruvarský pivovar tvoří jednu z dominant města. Upravený a architektonicky cenný areál najdete mezi náměstím a lázeňským parkem. Náš průvodce Krešo Marić je sice Chorvat, ale jako většina zdejších lidí umí docela dobře česky.

Jde o nejstarší průmyslový pivovar v Chorvatsku. Byl založen v roce 1840 a je tedy o dva roky starší než plzeňský pivovar. Založil ho gróf Janković, ale prvními sládky tady byli Češi,“ vypráví mi.

Malé a střední pivovary to v Chorvatsku nemají jednoduché. Drtí je nadnárodní kolosy. „Spotřební daň za pivo je tu asi dvakrát větší než v Čechách a je jedno, jestli jde o malý, nebo velký pivovar. Nezůstávají nám proto peníze na marketing a v Chorvatsku platí, že když nejste v televizi, nejste nikde,“ stýská si Krešo Marić.

V současné době v zemi fungují tři velké pivovary a čtyři malé. V Chorvatsku se však nevypije tolik piva jako v Čechách – asi 85 litrů na osobu za rok. A ještě jedním se Chorvaté liší od Čechů. V restauraci dávají zásadně přednost lahvovému pivu.

Nevím, proč tomu tak je. Myslím si, že pro obsluhu v restauraci je zkrátka jednodušší otevřít láhev než natočit pivo,“ říká k tomu můj průvodce. „Chorvaté nevědí, co je dobré pivo,“ vysvětluje Krešo Marić, jak je možné, že dávají přednost pivu v PET lahvích.

Žádné podobně kategorické tvrzení ovšem neplatí absolutně. V Daruvaru žije Mato Pejić, který pivu rozumí jako málokdo – napsal o něm knihu a založil specializované internetové stránky. „Pivo miluji a také o něm dost vím. Proto vznikla tato webová stránka, kam píšu texty nebo je překládám z češtiny,“ popisuje.

Na jeho stránkách najdete novinky, reportáže, pivní abecedu nebo oddíl o domácím vaření piva. Nechybí ani diskusní fórum nebo doporučení, co k pivu zakousnout. O tlačence nebo utopencích byste však na chorvatském pivním webu hledali zmínku jen marně.

K nejlepším pivům v Chorvatsku patří asi Staročeško. Ovšem naše země se nemůže pochlubit tím, že má hodně kvalitních piv. Většinou pocházejí z velkých pivovarů a jak říkají Češi, i tady platí, že co menší pivovar, to lepší pivo a naopak,“ poznamenává Mato Pejić.

Než si však dopřejeme Staročeško, vraťme se do daruvarského pivovaru, kde nás čeká návštěva dalších zajímavých provozů, ve kterých pracují místní Češi. Do laboratoře se vydáváme opět s panem Krešem Marićem a rozhlasovou kolegyní Zdenkou Turkovou, která z Daruvaru pochází.

V Chorvatsku se pivo nevaří jen ze sladu, ale přidává se do něj i kukuřice. Chmel kupujeme tady nebo ve Slovinsku, český je pro nás příliš drahý,“ vysvětluje můj průvodce. „Všechna naše piva jsou pasterizovaná, ale když víme, že se pivo spotřebuje rychle, zkoušíme vyrábět i nefiltrované pivo, aby lidé mohli okusit také chuť pravého, živého piva.

Češi trávící dovolenou na chorvatském pobřeží Jadranu mohou na Staročeško narazit ve velkých obchodních řetězcích. Daruvarský pivovar ročně vyprodukuje 50 tisíc hektolitrů piva, přestože jeho kapacita je až šestkrát vyšší. „Je těžké vyprodukovat tak málo piva v tak velkém pivovaru,“ povzdechne si Krešo Marić.

Konkurenční boj na malém chorvatském trhu je nemilosrdný. Pivo z daruvarského pivovaru ve většině chorvatských restauracích nenajdete. Jedinými stálými odběrateli piva ze zdejšího pivovaru jsou rekreační lodě. Velké pivovary totiž mohou zaplatit restauracím, aby kupovaly pivo pouze od nich.

Místní lidé nechápou, že když kupují pivo vyrobené v Záhřebu nebo Karlovci, putují jejich peníze tam a nezůstávají tady,“ krčí rameny Krešo Marić s tím, že on sám pije pouze Staročeško.

Areál pivovaru má asi 1400 čtverečních metrů a leží prakticky v samém centru Daruvaru, přímo v lázeňské zóně u parku, což je poměrně velká rarita. Právě kvůli blízkosti termálních lázní však pivovar nemůže čerpat vodu z vlastního vrtu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Dorazín

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/chorvate-si-na-dobre-pivo-nepotrpi-jsou-vsak-i-vyjimky--955110


Práce na sloučení pivovarů v Krásném a Velkém Březně už započaly.

Jako první skupina Heineken, jež oba pivovary vlastní, přemísťuje stáčecí linku na sudy, takzvané kegy. To potvrdil Milan Schramm, manažer nákupu a provozu pivovarů. „Ve Velkém Březně už začaly první stavební úpravy,“ uvedl.

Linka má kapacitu 220 sudů, což je 110 hektolitrů, za hodinu. To bude stát zhruba 9,8 milionu korun letos a dalších 1,9 milionu příští rok. Schramm dále uvedl, že chtějí, aby velkobřezenský pivovar byl rozvíjen v rámci projektu heritage, tedy v důrazu na tradice. „Samozřejmě se nebudeme vracet ke koním, ale využijeme nejmodernější technologie,“ dodal Schramm s tím, že linku obsluhuje pouze jeden člověk.

Vrchní sládek pivovaru, Petr Hauskrecht dále upřesnil, že chtějí dále udržet technologii otevřené fermentace. „Od roku 1933 tu existuje varna, v níž ale zvýšíme počet várek instalací další varné nádoby, což se nám podaří díky přemístění filtrační technologie do nových prostor.

Podle sládka Hauskrechta například ještě na rekonstrukci čeká i chlazení a úprava vody a také tanky čeká navýšení kapacity. Součástí areálu zůstane třeba i reprezentativní hospůdka. „Zde bude i ukázka vzorové péče o pivo ve výčepu,“ popsal sládek Hauskrecht.

Obchodní ředitel pivovaru Petr Daněk doplnil, že rozšířený pivovar se také dočká sloučení administrativních budov. „Bude tu zázemí pro obchodníky, budeme moci řešit potíže denně a bez zbytečných porad. Bude to také příležitost pro obchodníky, jak se podělit o nádheru vaření piva,“ dodal.

O osudu areálu v Krásném Březně prozatím není jasno.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110929-wv-pivovar-brezno-slouceni.html


Svatováclavské pivo přináší sílu

[čtvrtek, 29. září 2011]

28. září se roztočí pípy se Svatováclavským pivem – speciálem neobvyklé síly. Pivo typu Doppelbock, kterým lidé uctívají svátek patrona české země svatého Václava, se bude ve vybraných restauračních zařízeních v celé České republice prodávat do vyčerpání zásob. Svatováclavský speciál pochází z pivovaru Velké Březno – a stejně jako u všech ostatních velkobřezenských piv štamgasti i v tomto případě ocení jeho mimořádnou kvalitu, za kterou vděčí použití vybraných surovin a tradiční technologie.

Foto

Svatováclavské pivo - Doppelbock - uvařil spolu se svými spolupracovníky „specialista na speciály“, vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht. „Je to nejsilnější pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. Jedenadvacítka. Před lety už se u nás prodávala, my jsme tuto tradici po dlouhých letech obnovili vloni. Svatováclavské všem chutnalo, proto jsme pivo uvařili i letos – zase v omezené sérii. Je to speciální pivo, které bude žít jedinečností slavnostní chvíle. Ve Velkém Březně jsme na ně náležitě hrdí a věříme, že je konzumenti přivítají i letos,“ konstatuje Petr Hauskrecht.

9,5 % síly a 100 dní ležení

Svatováclavský speciál je spodně kvašené pivo s výraznou, ale jemnou hořkostí dosaženou použitím českých aromatických a hořkých odrůd chmelu. Jeho obsah alkoholu činí 9,5 %. V ležáckých sklepech zrálo více než 100 dní. Díky zbytkovému neprokvašenému extraktu je toto sytě zlato-hnědé pivo charakteristické velmi vysokou plností a nasládlým dozníváním s alkoholovými tóny. Hodí se pro velmi speciální příležitosti.

Doppelbock na podzim

Označení Doppelbock odkazuje k tradici výroby silných podzimních piv s výraznou chutí. Jedná se o ležák německého původu, který údajně začali vařit mniši v Mnichově. Původně prý měl o trochu nižší obsah alkoholu a sladší chuť. V případě Doppelbocku tak doslova platilo rčení, že „pivo je tekutý chléb“. Mniši se totiž tímto pivem živili v období půstu, kdy měli zakázanou pevnou stravu.

650 hektolitrů pro 1500 hospod

Petr Hauskrecht připravil celkem 650 hektolitrů Svatováclavského piva, což je o 180 hektolitrů více než loni. Uvedené množství speciálu se rovným dílem po 325 hektolitrech rozdělí mezi Čechy a Moravu. Celkem se bude prodávat v 1500 restauračních zařízeních v celé České republice.

Majitelé a provozovatelé je označí plakáty, nálepkami na dveřích, stojánky na stolech a plaketami na pípách, takže štamgasti bezpečně najdou místo, kam na Svatováclavské pivo zajít. Seznam všech restauračních zařízení v celé České republice, kde se bude sváteční pivo čepovat, dále všichni zájemci najdou na webových stránkách Svatováclavského speciálu.

Zdroj: Brnovinky | Heineken ČR

http://www.brnovinky.cz/gurman-brno/svatovaclavske-pivo-prinasi-silu


Regionem už protekl milion piv

[středa, 28. září 2011]

Milion půllitrů Vyškovského piva už od jara proteklo pípami a sklenicemi v hospodách i domácnostech na Vyškovsku.

Oslavy vypitého miliontého půllitru potěší Vyškovany už ve středu na prvním ročníku kulinářské slavnosti v okresním městě.

Oslavy začínají v jednu hodinu odpoledne. „Až do pěti hodin odpoledne bude na Masarykově náměstí připravený bohatý program. Nachystané bude občerstvení, vyškovské pivo za příznivé ceny a koncert dechových skupin Podboranka a Skoroňáci,“ uvedla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Oslavy jsou sice uprostřed týdne, ale ve státní svátek, takže lidé nemusejí do práce. „Datum, kdy se slaví svátek svatého Václava, jsme zvolili záměrně. Svatý Václav je totiž také patronem pivovarníků,“ vysvětlil marketingový ředitel vyškovského pivovaru Roman Holoubek.

První kulinářská slavnost ve Vyškově zahrnuje jak oslavy 870. výročí první zmínky o městě, tak oslavy miliontého půllitru Vyškovského piva vypitého v regionu. „Počítáme to za období, kdy jsme oficiálně převzali pivovar, tedy od 1. dubna. Miliontý půllitr jsme prodali začátkem září, teď už jich je samozřejmě prodaných víc, což nás opravdu těší,“ podotkl Holoubek.

Do počtu vypitých piv počítá vedení pivovaru jen ta, která vypili lidé na Vyškovsku. „Cokoli, co se vypilo v Brně nebo ve směru na Brno nebo v jakýchkoli jiných lokalitách, kam pivo exportujeme, do výsledku nezapočítáváme,“ vysvětlil ředitel.

Z podzimních kulinářských slavností by chtělo vedení pivovaru ve spolupráci s městem vytvořit tradici. „Žádná podobná akce tu v tomto období nebývala, a to bychom chtěli změnit. Už několik předchozích akcí v letošním roce, na kterých jsme spolupracovali s městem, se nám vydařilo, a tak doufáme, že jsme se vydali správným směrem,“ řekl Holoubek.

Jednou z letošních akcí byly například oslavy sto let pivovarských sklepů, které slavily mezi Vyškovany velký úspěch. Mezi další patřil například první ročník hudebního festivalu v areálu pivovaru Beerfest Vyškov. „Byl to dobrý nápad, uspořádat takovýto festival. Určitě tu něco podobného chybělo,“ pochválila akci například návštěvnice Hana Mikulášková.

Zdroj: Vyškovský deník | Autorka: Markéta Forró

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/regionem-uz-protekl-milion-piv20110927.html


Pivovar Janáček z Uherského Brodu může Primu vařit dál - ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku. Případ je ukázkou vyhroceného konkurenčního boje velkých pivovarů s menšími.

Spor o to, zda zelená etiketa, písmo a název piva Prima z moravského Pivovaru Janáček parazituje na dříve zavedené značce Primus od lídra trhu Prazdroje končí. Krátce před očekávaným vynesením verdiktu soudu se oba soupeři dohodli na smíru.

Prazdroj zažaloval K Brewery už loni v lednu, domáhal se předběžného opatření k zastavení prodeje piva Prima, které prý designem, etiketou a názvem napodobuje Primus. Teď Prazdroj žalobu ohledně údajně nekalé soutěže stáhl a skupina K Brewery, do které Pivovar Janáček z Uherského Brodu patří, může Primu vařit dál – ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku.

Zástupci obou pivovarnických skupin manažer K Brewery Otakar Binder a mluvčí Prazdroje Jiří Mareček odmítli kauzu podrobnějši komentovat. Odkázali na společné prohlášení, ve kterém se říká:

K Brewery Trade a Pivovar Janáček se v rámci této dohody zavázaly ke změně barevnosti designu etiket piva Janáček Prima. Nová etiketa je navržena tak, aby vizuálně, nepřipomínala jiné značky piv z portfolia Plzeňského Prazdroje. Značka Prima bude registrovanou ochrannou známkou Pivovaru Janáček, který tuto značku vyrábí již od roku 1998. S uzavřením této dohody není spojeno žádné finanční plnění.

Foto

Zelená etiketa a podobné písmo

Prazdroj tvrdil, že zelená etiketa a písmo Prima kopíruje jeho značku Primus. Údajné porušení práva k ochranné známce Primus a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl loni u Městského soudu v Praze ani v odvolání u Vrchního soudu.

Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat.

Případ se tak dostal k řádnému justičnímu projednávání. Prazdroj si k dřívější registraci značky Primus koupil v průběhu soudního sporu i ochrannou známku Prima, kterou v K Brewery neměli registrovanou, ale chystali se její zapsání na Prazdroj právně zpochybnit.

Piva značky Prima vařil uherskobrodský pivovar jen zanedbatelné množství, podle některých informací sotva čtyři tisíce hektolitrů ročně. Pro srovnání – Celá skupina K Brewery (pátý největší producent piva u nás) loni uvařila na 900 tisíc hektolitrů a Prazdroj jako lídr trhu v Česku necelých osm miliónů hektolitrů.

Binder sám přiznal, že prodeje značky Prima nedosahují očekávané úrovně, značka jako taková do roka zmizí z trhu a už nyní ji nahrazuje desítka Perun.

Případ je tak spíš ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům včele s Prazdrojem výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53026870-spor-pivovaru-prazdroj-a-k-brewery-o-znacku-prima-konci-vyhrali-oba


Chlapi zvedali sudy nad hlavu

[úterý, 27. září 2011]

První Beerfest v Dobřanech. Už samotný název napovídá, že na sobotní akci na dobřanském náměstí šlo především o pivo.

Tmavá, světlá, ochucená kvasnicová nebo piva s větším množstvím alkoholu přivezly na ochutnání pivovary z celé republiky a stánek tu měla i domácí dobřanská značka.

S kelímkem v ruce jsme na lavičce zastihli Zdeňka Majera z Dobřan. „Vyzkoušel jsem už několik značek, ale dávám si jen třetinky. Nedávno jsem byl na pivních slavnostech v Radobyčicích, a tak jsem přišel i sem,” přiznal návštěvník Beerfestu.

Kromě ochutnávek si pivaři měřili síly v různých soutěžích. Standa z Dobřan se zúčastnil hned několika z nich. V první disciplíně vypil na čas tuplák piva. „Čas jsem měl 9,14 vteřin. Jenom o jednu desetinu vteřiny mě předběhl někdo jiný,” řekl zklamaně Standa. Dlouho se nenechal přemlouvat a přihlásil se do dalšího klání - držení naplněných tupláků s nataženýma rukama. Zvedání prázdného sudu nad hlavu už ho ale nezlákalo.

Návštěvnost festivalu si pochvalují i zaměstnanci místního městského kulturního střediska, kteří akci spolupořádali. „Přesto, že Beerfest měl v Dobřanech premiéru, přišlo na něj množství lidí. Počasí nám přálo a během koncertů skupin Benefit, V3ska a Gulash rock bylo náměstí plné. Určitě budeme s Beerfestem počítat i v příštím roce,” řekla Jaroslava Marková z kulturního střediska.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Valentýna Bílá

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/chlapi-zvedali-sudy-nad-hlavu20110926.html


Spor mezi pivovarem Janáček zastoupeným skupinou K Brewery a pivovarnickou skupinou Plzeňský Prazdroj má nečekané rozuzlení. Právně-pivní bitva o podobnost značek Prima a Primus skončila ještě před začátkem středečního soudu. Pivovary nakonec problém vyřešily smírem. Kdo však ustoupil a čí značka může zmizet z trhu, to pivovary nechtějí komentovat. „Mohu jen potvrdit, že obě strany uzavřely dohodu o smíru,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí pivovarnické skupiny K Brewery.

​Podle vyjádření Městského soudu v Praze, který kauzu řešil, více ustoupil Janáček. „Žaloba byla podána na ochranu před porušováním práv k ochranným známkám a kvůli nekalé soutěži. Městský soud v Praze schválil oběma stranami doručený smír, jehož obsahem je, že žalovaný pivovar Janáček a skupina K Brewery se zavazují zdržet se výroby, propagace, uvádění na trh, skladování, nabízení k prodeji a prodeje piva označeným slovním prvkem Prima ve třech žalovaných vyobrazeních,“ prozradila Martina Lhotáková, mluvčí Městského soudu v Praze.

Prazdroj podal žalobu na Janáčka a také na skupinu K Brewery 20. ledna 2010. Žalující strana žádala nařízení předběžného opatření, které by uložilo pivovaru Janáček zdržet se veškerého nakládání a prodeje lahví s etiketou Prima.

Prazdroj také navrhoval, aby žalovaný na vlastní náklady nechal otisknout znění rozsudku v celostátních médiích,“ doplnila Lhotáková. Soud však návrhu na předběžné opatření nevyhověl. Podle vyjádření soudu to tedy vypadá, že to má brodská desítka Prima "spočítané". Nejspíš i proto Janáček dodádá na trh novou desítkou Perun. „U všech našich značek, Primu nevyjímaje, kontinuálně vyhodnocujeme prodeje a oblibu u spotřebitelů a reagujeme buď podporou konkrétních značek, jejich útlumem, či zaváděním nových výrobků. Na nové pivo Perun máme velmi pozitivní ohlasy, a to jak od hospodských, tak od konzumentů. Proto v tuto chvíli uvažujeme o jeho stáčení do lahví a distribuci do běžné maloobchodní sítě,“ přiblížila budoucnost Perunu mluvčí Burešová.

​„Respektujeme konkurenty, ale není přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné,“ připomněl důvody rok a půl dlouhého sporu Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje.

​Desítka Prima se v Brodě vařila od roku 1998, Prazdroj si jí však všiml až v roce 2010. Plzeňští naopak svůj Primus vaří od roku 1993 a zaregistrovali jej o rok později.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/janacek-ustoupil-soud-s-prazdrojem-nebude--prima-se-stahne-z-trhu/3ac2d068-3632-102f-b4ac-00e0814daf34/


Uplynulú sobotu 24. septembra sa všetci milovníci dobrého piva opäť zišli v areáli najväčšieho pivovaru na Slovensku. Počas druhého ročníka podujatia Deň otvorených dverí - Hurbanovo 2011 si pravú festivalovú atmosféru a ešte bohatší sprievodný program užilo približne 8 tisíc návštevníkov. Tí počas celého slnečného dňa vypili takmer 6000 litrov piva. V priebehu desiatich hodín absolvovalo novú prehliadkovú trasu po pivovare až 2500 záujemcov, ktorým tajomstvo varenia piva poodhalili tí najpovolanejší – zamestnanci pivovaru.

Počet milovníkov dobrého piva, ktorí v sobotu navštívili náš pivovar v Hurbanove, sa oproti minulému roku zdvojnásobil. Ešte viac sa však tešíme, že atmosféra druhého ročníka podujatia bola skutočne fantastická,“ hovorí Hana Šimková, manažérka korporátnych vzťahov Heineken Slovensko. Návštevníci v pivovare mali možnosť ochutnať pivá značiek Heineken, Zlatý Bažant, Corgoň aj Kelt, pričom spolu sa v pivovare vypilo až takmer šesťtisíc litrov piva. To znamená až 12 tisíc veľkých pív! Z tohto objemu predstavovalo tankové pivo Zlatý Bažant 1500 litrov a obľúbený Bažant Radler viac ako tisícku.

Možnosť nechať sa vyškoliť v správnej starostlivosti o pivo a v umení čapovať priamo na podujatí obchodným sládkom spoločnosti Heineken Slovensko Karolom Francem využilo viac ako 150 záujemcov. Dokonalý zážitok pre pivných gurmánov dotvorila kulinárska show majstra kuchára na tému pivo a gastronómia. Dobroty, ktoré pripravil, ochutnalo až 300 ľudí.

Svoje miesto na podujatiach spoločnosti Heineken Slovensko má už tradične podpora rozumnej konzumácie alkoholu. V IQ stane si vyskúšalo špeciálne okuliare simulujúce hladinu alkoholu v krvi na úrovni 1.3 promile až 600 návštevníkov. Otestovali si s nimi zvládnutie jednoduchých úkonov - napríklad schopnosť prejsť po rovnej čiare či vložiť kľúč do zámky. Možnosť zistiť skutočnú úroveň hladiny alkoholu v krvi dychovou skúškou u IQ hliadky využilo približne 400 zabávajúcich sa ľudí.

Sprievodný hudobný program pod taktovkou moderátora Gregora Mareša otvoril DJ a vystúpenie skupiny Starmania so speváčkou Kristínou. Na pódiu sa predstavila aj stálica slovenskej hudobnej scény Peter Nagy so skupinou Indigo, ktorý svojim vystúpením rozospieval celý areál pivovaru. Na záver programu zahrala to najlepšie zo svojej tvorby formácia Polemic a roztancovala všetkých návštevníkov.

Pravú festivalovú náladu doplnili pódiové súťaže s cenami, do ktorých sa zapojilo až 150 nadšencov. Najväčší úspech mala súťaž o najsilnejšieho muža pivovaru a súťaž tímov v nafukovacom futbale.

Na svoje si prišli aj deti, pre ktoré bola pripravená detská aréna. V spoločnosti sympatického klauna sa v nej hralo počas celého dňa takmer 1 200 detí. Až sto z nich si na pódiu zasúťažilo o rôzne ceny.

Skvelú atmosféru počas druhého ročníka dňa otvorených dverí v pivovare Hurbanovo sprevádzali počas celého dňa smiech a dobrá nálada. To potvrdzuje aj fakt, že poslední návštevníci odchádzali až po polnoci.

Pivovar Hurbanovo a Heineken Slovensko ďakuje všetkým milovníkom zlatého moku za návštevu a už teraz sa teší na ďalší ročník tohto príjemného podujatia.

Zdroj: 24 hodín

http://www.24hod.sk/pivovar-v-hurbanove-privital-pocas-dod-8000-milovnikov-piva-cl174297.html


Letos v březnu uvedl pivovar Budějovický Budvar jako jeden z prvních v České republice na trh pivo v nevratných sudech systému KeyKeg o objemu 20 a 30 litrů. Sudy jsou určeny výhradně pro export, a to zejména do vzdálených destinací mimo Evropu. Prodej piva v tomto druhu balení se úspěšně rozvíjí. „Do konce letošního roku jsme chtěli prodat 1200 hektolitrů piva v nevratných sudech. Zájem našich partnerů v Rusku i v několika dalších zemích nás ale příjemně překvapil a díky tomu jsme letošní plán prodeje splnili již v srpnu,“ říká obchodní manažer Budvaru pro Rusko Jiří Pekhart.

Do 31. srpna bylo z pivovaru exportováno celkem 1318 hektolitrů piva do Ruska, Ukrajiny, Austrálie, Gruzie a Číny. „Vzhledem k vývoji poptávky je reálné, že pouze samotné Rusko odebere letos kolem 1200 hektolitrů piva v nevratných sudech. Letošní plán prodeje v sudech KeyKeg bychom tak mohli překročit až o 60 procent,“ dodává Pekhart. V současné době pokračují jednání o zavedení nevratných sudů v několika dalších zemích.

Sudy systému KeyKeg představují zásadní technologickou novinku v oblasti balení a distribuce čepovaného piva. Při jejich použití odpadá z logistického řetězce finančně, časově a administrativně náročný zpětný transport prázdného sudu z výčepního místa zpět do pivovaru.

KeyKeg má také výrazně nižší hmotnost než nerezový sud: zatímco prázdný obal KeyKeg o objemu 20 litrů váží jeden kilogram, prázdný nerezový sud o stejném objemu má hmotnost devět kilogramů. Sudy KeyKeg šetří i životní prostředí: díky nižší hmotnosti snižují spotřebu pohonných hmot na přepravu plných i prázdných obalů a navíc jsou vyrobeny z plně recyklovatelných materiálů.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Miroslav Tryner

http://www.euro.cz/id/byfv4i8ztz/detail.jsp?id=103128


Již zítra si budou moci milovníci piva připít Svatováclavským pšeničným speciálem, který právě na počest patrona země České i všech pivovarníků připravili sládci v Černé Hoře na Blanensku. Podle ohlasů návštěvníků černohorské Pivní pouti, kde měl speciál premiéru, je letošní várka mimořádně povedená.

Na sobotní Pivní pouti mohli návštěvníci ochutnat všechna naše piva, Svatováclavské ale bylo jedno z nejprodávanějších. Vypilo se ho 2.340 půllitrů. Věřím, že si na něm pochutnají i ostatní pivaři,“ uvedl Vlastimil Zedek, sládek Pivovaru Černá Hora, který tento speciál se svými spolupracovníky připravil.

Svatováclavský speciál je svrchně kvašené 13% pivo, při jehož výrobě se používá minimálně jedna polovina sladu připraveného z pšenice. Je charakteristický osvěžující kořeněnou a ovocnou chutí, světlou až slámovou barvou s neprůhledným zákalem, který způsobuje živá kultura rozptýlených pivovarských kvasinek, a příjemnou kvasnicovou vůní. Má bohatou pěnu a silný říz.

Čepovat jej bude od 27. září 2011 do vyčerpání zásob více než 500 hospod a restaurací v Čechách i na Moravě, a to včetně těch zapojených do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


V pražském Divadle Archa slavnostně pokřtili nosič s filmovou hudbou k filmu Alois Nebel debutujícího Tomáše Luňáka. Večírku se zúčastnili také Václav Neckář a Marie Rottrová, jejichž hlasy ze soundtracku znějí a kteří se stali kmotry slavnostního křtu. Šampaňské nahradily "lahváče" s jesenickým pivem Šerák, které je oblíbeným nápojem postav příběhu. Zítra má film slavnostní premiéru v Praze na Hlavním nádraží a kinech poběží od 29. září 2011.

Příběh natočený v Jeseníkách začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu. Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce.

Film vznikl za podpory pivovaru Holba, který se stal jeho hlavním partnerem.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Josef Korbel, sládek nového pivovaru

[pondělí, 26. září 2011]

Rozjížděl jako technolog a sládek provozy pivovarů v Rusku, Ázerbájdžánu, Litvě i ve Vietnamu, nyní působí v letovském pivovaru.

O tom, co ovlivňuje kvalitu piva, jaká je současná pivní kultura a jak je důležité rozšiřovat poznání i mimo svůj obor, je tento rozhovor s panem sládkem Josefem Korbelem. Probíhal v letovském pivovaru MMX.

V případě moderní technologie, jakou disponuje pivovar v Letech, uvaří sládek pivo konstantní kvality sám. Co předchází samotnému vaření piva?

Podle zadání majitele, jaké pivo mám uvařit, ručně míchám několik druhů sladu v určitém poměru a nechám je sešrotovat. Jsou různé typy sladu – kromě diferenciace obilí je slad i karamelizovaný, pražený a další. To ovlivňuje chuť i barvu piva. Také se odvažují a míchají různé druhy chmele, které se liší obsahem hořkých látek. Podle potřeby lze nakoupit i variantně aromatizované chmele. My vaříme převážně z českého sladu a žateckého chmele. Výsledek samozřejmě ovlivňuje i způsob zpracování sladu a jeho vaření ve varně. Piva se liší i dle typu přidávaných kvasnic, kdy probíhá svrchní nebo spodní kvašení. Důležitá je i kvalita vody…

Zkrátka jsou základní technologie vaření piva, od nichž se odvíjejí různé varianty. Podle těchto variant lze pojmenovat i výsledné pivo.

Velmi dlouho jste působil v Plzeňském Prazdroji, to byla asi ta nejlepší škola, že?

Po studiích jsem nastoupil rovnou do Prazdroje. Prošel jsem celou výrobou, znal jsem provoz, lidi, měl jsem dobrý plat, byl jsem spokojený a v práci jistý. Bylo mi 44 let. Ale přišla jiná doba a zase jsem se musel učit. V Prazdroji vznikla nová technologická skupina, do níž jsem byl zařazen. V té době jsem neměl řidičák a kromě znalostí ruštiny jsem neuměl jiný jazyk, možná trochu německy. O počítači v té době ani nemluvě. Jistý jsem si mohl být svými znalostmi v oboru. Do půl roku jsem ale měl řidičský průkaz, navštěvoval jsem kurzy angličtiny a jezdil po různých provozech plzeňských pivovarů v Česku. Učil jsem se znát jejich technologie a provoz jako takový. Byl jsem vyslán do Litvy i na Ural jako technolog.

V Plzni jste také vedl výzkumný minipivovar.

Následně v Plzni otevřeli výzkumný minipivovar, kde jsem měl možnost zkoušet vařit různá piva. Každá výzkumná várka měla svůj zápis z vlastního vaření, degustace, kde se hodnotilo několik desítek charakteristik piva, jako například pěna, říz, vůně, hořkost, sladkost, plnost a tak dále, zapisovaly se výsledky z laboratoře. To byla pro mne škola k nezaplacení. V Prazdroji jsem skončil v době, kdy firmu koupila jistá nadnárodní společnost a tento minipivovar měl svoji činnost ukončit. A to z toho důvodu, že svůj výzkumný minipivovar provozovala v Jihoafrické republice. Na to jsem nečekal a odešel ještě předtím, než se tak skutečně stalo. Do roka byl však plzeňský minipivovar otevřený znovu.

Já jsem ale začal spolupracovat s firmami v zahraničí, kde se zaváděly pivovary od našich výrobců.

V pivovaru MMX se pivo vaří v plně automatizovaném systému Kaspar Schulz. Setkal jste se s takovou automatikou, než jste přišel sem?

O tomto systému jsem už slyšel, ale před příchodem do Letů jsem se se zařízením v takové automatice nesetkal. Zkrátka jsem se zase něco nového naučil.

Vrátil byste se ještě do provozu, kde se pivo vaří klasicky?

Možná tehdy, pokud bych si pořídil vlastní pivovar, jinak ne.

Je podle vás nějaká hranice, jak silné pivo vařit?

Víte, ono nejde o hranici. Já uvařím pivo silné i slabé, tedy co se týká původní stupňovitosti a množství alkoholu, podle přání. Jde spíše o to, kdo jsou ti, kteří ho budou pít. Jestliže jdu do restaurace na pivo a dostanu 18°, které mi i může chutnat, kolik jich asi vypiju? V Čechách jsme zvyklí jít na pivo a vypít tři, čtyři i více půllitrů. U nás jsou oblíbená piva s nižším podílem alkoholu. Na rozdíl od západních zemí, jako je např. Belgie, kde mají rádi 12° či 14° pivo, v němž je alkoholu samozřejmě víc. Tam objemy prodeje 10° piva nehrají takovou úlohu. V podstatě i jejich pivní kultura je jiná. Těžko tam narazíte na u nás běžné půllitrové sklenice, natož tupláky. Pivní sklenice jsou menší, od 0,2l přes 0,3l po pintu. Liší se tvarem a nesou loga pivovarů.

A další důležitá věc je také cena, kterou je zákazník ochoten za pivo zaplatit.

Dříve byla v obchodech i restauracích k dostání 10° a 12° piva, pak se přidala i 11°. Dnes je výběr daleko širší, od nealkoholických piv po silné 18°.

Pamatuji se, že v Prazdroji se vařilo 8° pivo, které se dodávalo do Škodovky, a také 9°, jež šlo na export do Švédska. Tato výroba možná tehdy netradičního piva mohla být realizována právě na základě relativně vysokého odbytu. Podobně to platí i dnes. Pivovary mohou vyrobit jakékoli pivo na přání, ale pokud se ho uvaří určité množství, musí být jistota, že bude i prodáno.

Obchodní stránka věci mě jako sládka nemusí zajímat. Já dostanu úkol, jaké pivo mám uvařit. To je moje náplň práce.

Předpokládám, že stejně jako vinní sommeliéři a degustátoři jsou i pivní degustátoři.

Jistě, není to sice tak běžné, ale jsou a mají na to státní zkoušku.

Pak byste jako sommeliér mohl doporučit, jaké jídlo ve vaší pivovarské restauraci se hodí k právě nabízenému pivu. V jídelníčku by se tak objevilo: Dnes k pšeničnému 12° pan sládek doporučuje…

To bych samozřejmě mohl, ale musel bych to sám vyzkoušet. Mezi vínem a pivem je trochu rozdíl. Existuje daleko více možností a druhů vína podávaného v restauraci než množství variant piva nabízeného ve stejném podniku. Je málo restaurací, kde by měli dvacet píp, z nichž by teklo dvacet druhů piva. Možná je mají v lahvích, ale to nebude případ malých pivovarů, které do lahví stáčet nemusí a chtějí prodávat hlavně své pivo.

Děkuji za rozhovor!

Zdroj: iDobnet.cz

http://idobnet.cz/news/josef-korbel-sladek-noveho-pivovaru


Bavorský pivovar Schneider Weisse, který je znám celou řadou svých speciálních světlých svrchně kvašených piv, uvede v říjnu 2011 v omezené edici na trh nový druh světlého svrchně kvašeného piva. Nová pivní kreace, která je dílem spolupráce ředitele a sládka uvedeného pivovaru se jmenuje TAPX „Nelson Sauvin“. Název dostal podle stejnojmenné odrůdy chmele původem z Nového Zélandu, která konečnému výrobku propůjčuje ovocně révové aroma.

Foto

Kromě toho se pro jeho přípravu používá jedinečný postup vaření s odlišným druhem kvasnic, přičemž kvašení probíhá tradičním způsobem v lahvích.

Pivo, které bylo stáčeno do sudů, nyní bude poprvé prodáváno v lahvích o objemu 0,75 l. Nová mimořádná várka byla vytvořena speciálně k pětadvacetinám jednoho holandského zákazníka, je však určena i na vývoz do dalších zemí. V Německu bude toto nové pivo také prodáváno ve středu bavorské metropole v mnichovské pivnici Weisses Bräuhaus.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=114014&ids=173


«« « Strana 456 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň