Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Staropramen s kampaní proti alkoholu

[sobota, 12. prosinec 2009]

Nech ty klíčky v kapse vzkazují Pivovary Staropramen v době nastávajících večírků

Pivovary Staropramen připravily na prosinec ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací ČR a Policií ČR kampaň připomínající řidičům, aby po požití alkoholického nápoje nesedali za volant. Kampaň vznikla in-house bez zapojení reklamní agentury a konzumenty bude oslovovat v rádiu a tisku prostřednictvím mediálních partnerů, deníku Metro a Radia 1 a Radia Čas, a přímo ve vybraných barech a restauracích v Praze a na Ostravsku na POS materiálech. Jak řekl Strategii Pavel Barvík, tiskový mluvčí Pivovarů Staropramen, během prosince se kampaň přesune i na Facebook.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz


Na znojemské pivo zbyla jen vzpomínka

[sobota, 12. prosinec 2009]

S nabídkou nadnárodní společnosti Heineken koupit od ní za 26 milionů korun areál zrušeného pivovaru Hostan souhlasilo zastupitelstvo Znojma.

Město za něj uhradí sumu ve splátkách příští rok. A to se závazkem, že po deset let v něm nebude provozovat pivovar.

Kdyby areál dál prodalo, za případného nabyvatele či investora nemůže v otázce zákazu vaření piva ručit. Stejně tak by to neručilo, zda by nabyvatel nechal městu volný průjezd jižní přístupovou cestou a skrz Hradní ulici ke znojemskému hradu a Národní kulturní památce Rotunda na skalním ostrohu nad řekou Dyjí. Úředníci radnice podrobněji zpracovávají studii budoucího využití areálu s možnostmi, které jeho části zbourat, které ponechat a které přestavět. Technologii vaření piva Hostan přenesla firma Heineken do brněnského pivovaru Starobrno, který jí také patří.

Jak řekl Haló novinám zastupitel Znojma za KSČM Ludvík Hekrle, Hostan byl prvním soukromým pivovarem na Moravě, město v něm mělo svůj podíl. Ten prodalo majitelům (fyzickým osobám). Společně pak byla vybudována tzv. Jižní přístupová cesta. Avšak dravý kapitalismus všude požírá slabší a menší. Hostan koupilo Starobrno, které teď patří pod Krušovický pivovar. A ty vlastní nadnárodní společnost Heineken. Výroba piva ve Znojmě šla do kytek, teď se Hostan vyrábí v Brně. Zbyla jen vzpomínka na kdysi dobré pivo ze Znojma, povzdechl si Hekrle a jak zdůraznil, pivovar Hostan prodali vlastníci, město s tím nemohlo nic dělat. Nyní zastupitelstvo schválilo záměr koupit objekty bývalého pivovaru. Nejvíce této skutečnosti napomohla situace ve věci přístupu k hradu a rotundě. Otázkou je využití pozemků a objektů. Hekrle dále připomněl podmínky (usnesení) prodeje. Kupní cena bude uhrazena v průběhu roku 2010, platbu za daň z převodu nemovitostí uhradí z 50 procent kupující a z 50 procent prodávající, v areálu pivovaru se nebude v následujících 10 letech vyrábět pivo v případě, že dotčené prostory bude vlastnit nebo provozovat město.

Znojemská senátorka a dříve radní a místostarostka za KSČM Marta Bayerová k tomu dodala: Pro koupi pivovaru bych ruku zvedla, ale myslím si, že se společnost Heineken nechová k městu spravedlivě. Kromě toho si musí být vědomi, že kdybychom pivovar nekoupili, mohli bychom si znepřístupnit cestu k hradu a Národní kulturní památce Rotunda svaté Kateřiny.

Zdroj: Haló noviny.cz


Velkými červenými písmeny by si měli všichni milovníci piva z Valašska zakroužkovat v kalendáři červen roku 2010. Právě začátkem léta se v Rožnově pod Radhoštěm otevřou brány pivních lázní, symbolicky na ulici, která se jmenuje Pivovarská.

Chci spojit dvě rožnovské tradice. Po staletí se tu vařilo pivo a Rožnov bylo lázeňské město. Teď bude čtvrté v Česku, kde jsou pivní lázně,“ uvedl Tomáš Kupčík, jeden z iniciátorů projektu. Na to slyšela i Evropská unie a do Rožnova poslala na pivní lázně přes deset milionů korun. Dalších necelých sedm musí doplatit iniciátoři projektu. „Všechno včetně rekonstrukce bývalého pivovaru musíme stihnout do konce května, abychom v červnu mohli otevřít,“ podotkl Kupčík.

A co pivní lázně lidem nabídnou? 10 minut relaxace s levandulovou vůní, 20 minut pivní koupel, 30 minut pivní zábal. „Málokdo ví, že pivo obsahuje hodně léčivých látek. Zlepšuje pleť a pomáhá léčit kožní choroby. Budeme využívat i Vincentku a další minerálky,“ popsal Kupčík. Projekt, který začal už v roce 2008, se líbí i radnici. „Bude to další turistická atrakce v Rožnově. Navíc výroba piva tady kdysi byla, jsem ráda, že se obnovují tradice,“ řekla místostarostka Markéta Blinková.

Na pivo do lázní ale budou moci zajít i ti, kteří se v něm zrovna koupat nechtějí. „Budeme ho ale vyrábět hlavně pro potřeby zákazníků lázní,“ zdůraznil Kupčík.

Pivo si ve vanách bude moci vychutnat maximálně deset lidí najednou. Návštěvníci pivních lázní ale budou mít ještě jedno zpestření, které se také týká chmelového moku. Budou moci na vlastní oči sledovat, jak se pivo vaří.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Česká republika má teď devětaosmdesát jistých olympijských reprezentantů pro Vancouver: 88 sportovců a do party jednoho, který je zlatý už v předstihu. Z Plzně ve čtvrtek odcestoval olympijský ležák značky Pilsner Urquell.

Foto

Na pouť dlouhou 8279 kilometrů vyrazilo sto dvacet sudů. "A 4224 plechovek. To aby nebyla žízeň," vysvětluje Václav Berka, vrchní sládek z Plzně. "A taky aby bylo čím slavit medaile."

V Turíně při posledních hrách padlo osmdesát sudů, když se slavily čtyři cenné kovy. Vancouver tak musí být zákonitě bohatší.

Vychází vám to stejně? 120 sudů = šest medailí.

Z české pivní metropole se tekutý reprezentant vydal do přístavu v Hamburku, pak se bude na tankeru kolébat přes Atlantik a Panamský průplav. V Torontu nasedne do vlaku a po 35 dnech cestování dorazí do dějiště zimních her v Kanadě.

"Pivo je součástí stravování Čechů, takže i našich sportovců," vysvětluje František Dvořák, šéf české výpravy. "Neměli bychom proto narušovat jejich stravovací návyky."

Na přípravě olympijské várky se podílel i zlatý hokejista Martin Straka. Vítěz z Nagana osobně dohlížel na kvalitu surovin i průběh kvašení.

"Několikrát přišel zkontrolovat a ochutnávat," prozradil sládek. Pak Straka jako čestný znalec plzeňského moku prohlásil: Ano, tohle pivo může do Vancouveru.

"Martina, našeho kamaráda, jsme pozvali do pivovaru, aby tuhle várku pomohl navařit," dodává Berka. "Myslíme si totiž, že je třeba zadělat na nové olympijské zlato."

Zdroj: OH iDnes.cz | Autor: Filip Grim


Lahodně nahořklou chuť piva si můžete užít, i když se zrovna chystáte sednout do auta a řídit. Máme na mysli samozřejmě nealkoholické pivo! Věděli jste, že je v něm méně alkoholu než třeba v kefíru?

Foto

Narozdíl od dob minulých, kdy u nás bylo k mání jen silně hořké ´Pito´, mohou si řidiči dnes vybírat z širší nabídky nealko piv, která chutnají mnohem lépe.

Pokud hovoříme o nealkoholickém pivu, nemyslíme tím nápoj bez jakékoliv přítomnosti alkoholu. Jeho obsah v nápoji je však minimalizovaný. Výrobci při tom mají různé možnosti - buď experimentují se speciálními kvasinkami, nebo zastavují kvašení dříve a nebo odstraňují alkohol už z hotového piva.

Každopádně se však řidiči nemusí obávat, že by se po jeho požití mohli dostat do maléru. „Na základě nezávislé klinické studie, kterou realizovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze můžeme potvrdit, že ani po čtyřech třetinkových Birellech vypitých v rozmezí 15-20 minut nelze konzumaci prokázat ani dechovou, ani krevní zkouškou,“ vysvětluje Vladimír Vaněk, manažer značky Radegast Birell, jejíž pivo obsahuje jen 0,49 % alkoholu.

Řidiči jsou tak mnohdy opatrní na nesprávných místech. Větší pravděpodobnost, že jim alkohol tester naměří přítomnost alkoholu v dechu totiž mají po požití kefíru. Málokdo totiž ví, že obyčejný kefír obsahuje alkohol v až dvakrát větším množství než nealko piva. Jak to? Alkohol v kefíru totiž vzniká při jeho kvašení. Na počátku 20. století dosahoval kvašený kefír v malých mlékárnách dokonce až 2 % alkoholu! Dnes se díky novým metodám pohybuje procento kolem jedné.

Zdroj: Blesk.cz


Unikátní projekt Gambrinus ŠtamGast přivítal již po půl roce svého jubilejního tisícího návštěvníka. Gambrinus, který tímto projektem dává svým nejvěrnějším hostinským a jejich štamgastům možnost proniknout do tajů piva Gambrinus a zároveň jim vyjadřuje poděkování za jejich přízeň, plánuje projekt ŠtamGast rozšířit v roce 2010 z Plzeňského kraje i do dalších částí České republiky.

Foto

Šťastným fanouškem piva Gambrinus, který se stejně jako 999 jeho předchůdců zúčastnil interaktivního odpoledne v pivovaru Gambrinus, se stal Pavel Hrdlička (61), který 28 let fáral na šachtě jako horník. Účastník projektu Gambrinus Štamgast s pořadovým číslem 1000 je již mnoho let stálým návštěvníkem v restauraci K Cihelně v obci Zbůch. Spolu s tamějším hostinským a šesti dalšími štamgasty se stejně jako mnoho dalších nadšenců piva Gambrinus vydal na interaktivní odpoledne v pivovaru Gambrinus. K vlastnímu údivu z něj odjížděl jako šťastný výherce dárků pro tisícího ŠtamGasta. Soudek piva Gambrinus, který byl součástí dárku pro tisícího návštěvníka, si ale nenechá pro sebe. „Jsem velmi rád, že jsem se stal tisícím ŠtamGastem. O svůj oblíbený Gambrinus se podělím s dalšími štamgasty z hospůdky, kde se pravidelně scházíme,“ uvedl Hrdlička.

Foto

Mezi dosavadní tisícovkou účastníků se kromě Pavla Hrdličky za uplynulý půl rok objevilo i několik zajímavých jmen. Projektu ŠtamGast se například zúčastnili plzeňští hokejisté v čele s Martinem Strakou, fotbalisté vedeni Pavlem Horváthem, český automobilový závodník rallye Václava Pecha nebo Michael Maurer, americký režisér žijící v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jako každým rokem i letos proběhl v americkém Chicagu další ročník The 2009 World Beer Championships. Soutěžilo se v několika kategoriích pivo, víno a destiláty. V kategorii piv bylo přihlášeno více než 60 vzorků z celého světa Hodnocením byla pověřena porota složena ze 17 zkušených profesionálů v oblasti obchodu, restauratérství i novinářů, kteří se věnují oblasti stravování.

Na základě získaných bodů probíhalo vyhodnocení. Zlatou medaili získal Primátor Premium a v těsném závěsu s o dva body nižším skóre, ale stále na nejvyšší příčce se umístil Primátor Premium Dark. Vysoké hodnocení se dostalo také pivu Primátor Exkluziv 16%. Všechny tři piva byla označena jako vyjímečná. Velkým zklamáním bylo hodnocení piva Primátor Double 24%, které získalo „pouze“ bronzovou medaili a porota ho označila jako doporučené.

I v Americe se prokázalo, že značka PRIMÁTOR je nositelem neobyčejné chuti a kvality.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


Zde slowe od pradawna U Medwidku hlásá nápis na znaku na domě Na Perštýně č. 7, ve kterém sídlí pražská populární pivnice. Tím pradávnem je míněn rok 1466, kdy byla založena, jisté však je, že se v těchto místech vařilo pivo již ve 12. století. I tak je ale téměř 550letá tradice „Medvídků“ úctyhodná.

Žádný strach z velkých prostor

Z rozlehlosti hlavního sálu pivnice může jít na hosta strach. Mám vždy obavu, že nenajdu to správné místečko, kde bych si v klidu pročetl noviny, jež tu jsou k dispozici, ale také, že budou problémy s dostatečně rychlým přísunem jídla i piva. Přitom je však škoda přijít o autentickou atmosféru klasické pivnice. Proto jsem si vybral třetí hodinu odpolední ve všední den, ale předpoklad, že pivnice bude poloprázdná, byl klamný. Téměř všechny stoly obsazeny, podle prvního odhadu napůl tuzemci, napůl cizozemci.

Mužská obsluha v poklusu

Naprosto lichá byla obava z pomalé obsluhy. Pivo se objevilo na stole jen několik desítek vteřin po příchodu současně s vtipně řešeným jídelním lístkem. Na sále kmitali jen samí muži, času na delší diskuzi s hosty sice dost neměli, ale tvářili se přesto klidně a akceptovali i drobné změny v objednávkách. V dalším průběhu pozdního oběda jsem se mohl přesvědčit i o tom, že rychlí jsou nejen oni, ale i personál v kuchyni.

Lehký závan adventu

Běží adventní čas, a tak bych očekával, že ve vyhlášené restauraci se objeví i něco, co organismu v tomto času před závěrečným přejídáním prospěje. I když převládala klasická těžší jídla, která však viditelně měla pozitivní ohlas u zahraničních hostů, našel jsem i pokrmy lehčí, na které často v našich pivnicích nenarazíte.

Příjemné překvapení byl uzený jazyk s čočkou. Jemné kousky bez chrupavek a k tomu čočka ve skupenství, které jí náleží. Ani nádech po převaření, krásně se sypala. Na moji chuť málo kyselá, ale pro ten případ byl na stole k dispozici ocet. Za cenu 49 korun levný nápad i provedení.

Až příliš rychle po jazyku naservíroval číšník zadní vařené maso s dušenou zeleninou a dvěma studenými omáčkami. Maso odpovídalo parametrům inzerovaného mladého býčka, ale mraženou zeleninu bych přece jen nahradil i třeba jednodušší kombinací zeleniny, ale čerstvé.

Tradičního kubu podávají v těchto dnech U Medvídků na pánvi. Již dlouho jsem neměl možnost jej ochutnat, takže chybí srovnání. V tomto případě kuchař zřejmě málo vymastil před pečením pánev, potřebovala více zavlažit pivem.

Na závěr jsem ochutnal zdejší specialitu, která svou zajímavou nahořklou chuť získává z mladiny, jež se připravuje v minipivovaru k pivním speciálům. Na pivní zmrzlinu v pivní třetince v této konzistenci a chuti narazíte opravdu asi jenom zde.

Minipivovar jako bonus

Host, který zajde k Medvídkům a nevyjde po schodech do vyššího patra do prostor minipivovaru, přichází o dost. Najde zde nejen nejhutnější pivo X-Beer 33, které má tolik stupňů, kolik je v jeho názvu, ale i další výborné speciálky. Tam platí slavný Césarův výrok: „Pivo – toť silný a mocný vládce.“ A také tam najde modernější toalety než v restauraci.

E15 hodnotí

menu * * * 1/2

obsluha * * * *

prostředí * * * 1/2

sociální zařízení * * * 1/2

ceny standard

celkový výsledek * * * 1/2

nejvíce je 5 hvězdiček / nejméně 1 hvězdička

Výběr z jídelního lístku

Uzený jazyk s čočkovým salátem 49 Kč, bramborová (česneková, slepičí) polévka 29 Kč, smažený vepřový řízek s bramborovým salátem 149 Kč, hovězí maso s dušenou zeleninou 170 Kč, staročeský kuba 99 Kč, Budvar guláš 115 Kč, borůvkové kynuté knedlíky 60 Kč, pivní zmrzlina 48 Kč, světlý a tmavý dvanáctistupňový Budvar 33 Kč, „švestkové“ pivo 0,3 l 48 Kč

+

- rychlý přísun jídel i nápojů pro spěchající

-

- jídelní lístek myslí převážně na muže, neškodilo by, kdyby se rozšířil o několik „dámských“ pochutin

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko


Budějovický Budvar představil v Hamburku speciální láhev pro světlý ležák Budweiser Budvar, určenou výhradně pro německé restaurace. Nová láhev o objemu 0,33 litru se odlišuje etiketou i celkovou úpravou vzhledu, která posiluje prémiovou pozici ležáku Budweiser Budvar v Německu. Přes ekonomickou recesi zvýšil Budějovický Budvar prodej piva v Německu meziročně o více než devět procent.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Budvar nabízí pivo Němcům v nové lahvi

Za 11 mesiacov tohto roka zvýšil pivovar STEIGER, a.s., Vyhne predaj tmavého 11° piva medziročne o 3 percentá a celkovo ho tak vystavil 13 380 hektolitrov (hl). Pivovar STEIGER má dlhodobo na slovenskom trhu výroby piva najvyšší podiel sortimentu tmavých pív na celkovej vlastnej produkcii a to cca 8 %. Ale na celoslovenskom trhu vystaveného tmavého piva STEIGER zaberá odhadom až 25%! Každé štvrté tmavé pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov teda pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V sortimente tmavých pív sme vlani zaznamenali až o 30%-ný nárast výstavu. Preto aj tohtoročný 3-percentný rast tohto sortimentu, je v porovnaní s klesajúcimi predajmi iných pivovarov potešujúci. Kým domáca konkurencia prišla až v tomto roku na slovenský trh s tmavým pivom, ktoré sa dá rezať smerom nahor, STEIGER už také pivo vyrába roky. Tmavý STEIGER 11° sa v reštauračných zariadeniach ,,reže“ nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pre rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň na rezané pivá. Zároveň poučil aj laikov, že takéto pivo si môžu ,,narezať“ aj v domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Aj tejto kampani možno pripísať prirodzenú popularitu tmavého STEIGRA a medziročný nárast predaja fľašového balenia až o 5 percent“, konštatoval E.Mihálik.

Lahodná chuť tmavého piva STEIGER spočíva v harmonickej kombinácii plzenského, bavorského, karamelového a farebného sladu. Má výraznú tmavú farbu, originálny buket a príjemnú mäkkú sladkastú chuť, čo vyhovuje nežnejšej časti spotrebiteľov. Vyšší obsah alkoholu s nízkou špecifickou hmotnosťou - inou, akú majú ležiaky, umožňuje pri čapovaní vytvárať rezané - dvojfarebné pivo v jednom pohári. Takto načapované pivo má nádherný vizuálny efekt a zvláštnu príjemnú chuť. Tmavý STEIGER 11º ocenili aj značkou Slovak Gold a SK. V českom Tábore dostal tmavý STEIGER 11º vlani už druhé ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“.

Ako si teda môžeme vyrobiť rezané pivo? Celé kúzlo rezania spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív. Pre správne „rezanie“ piva je potrebné mať v prvom rade čistý pohár, umytý saponátom na to určeným. Dôležitá je aj teplota jednotlivých pív, pričom platí, že čím je pivo v pohári vyššie, má byť teplejšie. Rozdiel teplôt pritom nemusí byť vysoký, stačia aj 2º C. ,,Za najdôležitejšiu podmienku považujeme správny spôsob čapovania. Pena pri načapovaní prvého piva pôsobí ako „tlmič“ pri nalievaní druhého piva. Nalievame ho pomaly do peny prvého piva, hranica medzi pivami sa tak nezmieša a je minimálna! Nie je pritom dôležité či je pivo čapované, alebo nalievané z fľašky. Čas čapovania je potrebné čo najviac skrátiť“, priblížil tajomstvo rezania piva E.Mihálik.

,,Nahor rezané pivo ,,REZANÝ GOLD“ je charakteristické tým, že pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na vrchu. Jedinečný vizuálny i chuťový zážitok vzniká spojením intenzívnej chmeľovej chuti svetlého piva STEIGER 12º a príjemnej mäkkej chuti tmavého piva STEIGER 11º. K ich premiešaniu a k vychutnaniu jedinečného spojenia chutí dôjde pri pití miernym naklonením pohára a poťahovaním nápoja.

Nadol ,,REZANÝ KLASIK“ vznikne spojením príjemne horkého 10º piva STEIGER (Budvar, Zubr) a tmavého piva STEIGER 11º, príjemnej mäkkej chuti. Pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na spodku!

Trikolóra ,,REZANÝ ŠPECIÁL“ je majstrovským kúskom výčapníkov. Oddelene sa načapuje najprv svetlý STEIGER 12º, nad ním v strede je tmavý STEIGER 11º a na samom vrchu 10º pivo STEIGER, alebo Budvar, Zubr, Stein. Jedinečná je nielen farebnosť trikolóry, ale takto rezané pivo má celú škálu chutí“, vysvetlil E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Jedinečný charakter piva Zubr z produkce přerovského pivovaru zaujal také pivovarníky na Balkáně a to bylo důvodem k zahájení spolupráce. V hercegovském pivovaru Grude, který původně vyráběl tzv. europivo typické silným prokvašením a prázdnou chutí, se rozhodli dát přednost kvalitě a začali vyrábět pivo českého typu pod vedením pivovarníků ze Zubru.

Již několik měsíců působí v pivovaru Grude zkušený technolog Lumír Hyneček. Z pozice sládka zde řídí zavádění výroby zlatého moku, svou charakteristikou velmi podobnému tradičnímu českému pivu. Podle vyjádření vedení tamního pivovaru je ke změně dovedla situace na trhu. Také Balkán totiž zaplavila chuťově nevýrazná europiva velkoproducentů a chybí zde různorodost, kterou konzumenti žádají.

Úspěch zaznamenaly hned první hektolitry „nového“ piva se změněnou recepturou, které se tady prodává pod původní značkou Prima.

Svojí charakteristikou se podobá tradičnímu pivu, na jaké jsme zvyklí u nás. Má plnou a dokonale vyváženou chuť, výborný říz a příjemnou hořkost. Výrazné zlepšení chuťových vlastností i celkové kvality nové Primy jsme dosáhli změnou výrobních postupů , ale také výběrem surovin, používáme např. český slad. Mohu říct, že místní pivo teď může směle konkurovat leckterému pivu české produkce“ vyjadřuje Lumír Hyneček.

Pivovar Zubr je partnerem Grude nejen v oblasti technologické. Na podzim do Bosny a Hercegoviny vyvezl prvních 2000 hl ležáku Zubr Premium a ukazuje se, že obchodní spolupráce se bude rozvíjet. Bosna má necelé 4 miliony obyvatel a spotřeba piva na hlavu a rok je pouhých 56 l. V porovnání s našimi 165 litry na osobu je tedy co dohánět.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Jan Benada po pětadevadesáti letech navázal na tradici vaření piva v Mačicích na Sušicku

Foto

Poněkud netradičního koníčka má Jan Benada z Plzně. Na chalupě v Mačicích na Sušicku si postavil pivovar.

Jak jste se vůbec dostal k vaření piva?

Domácí, nebo spíše „garážové“ vaření piva se hodně rozšířilo v sedmdesátých letech minulého století ve Spojených státech amerických, když na trhu začalo převládat pivo z obrovských nadnárodních pivovarů a lidé si raději začali vařit sami lepší. V současnosti, kdy nadnárodní pivovary dorazily i k nám, začíná se podobně rozšiřovat domácí vaření i u nás. Nápad samotný vyšel od mého syna Petra, který si chtěl doma vyzkoušet uvařit pivo. Vzal jsem to jako výzvu a řekl jsem, že raději než to vařit na plotně udělám solidní domácí pivovar. Stavba trvala dva roky, koncepci jsem si navrhl sám podle starých pivovarů a s pomocí dvou místních firem jsem ho i postavil. První várku jsme pak uvařili 30. prosince 2004 k pětadevadesátému výročí ukončení provozu původního mačického pivovaru. Potom, zhruba po pěti letech experimentování, jsme vytvořili osm základních druhů piva, které vaříme.

Kde jste sháněl informace pro stavbu pivovaru a o vaření piva?

Nějaké knížky o vaření piva jsem si půjčil v Prazdroji, dobrou inspirací je také Ottův slovník naučný, ve kterém je popsána základní koncepce pivovaru i samotné vaření piva.

Na kolik vás stavba pivovaru přišla?

Když to spočítám velmi zhruba, tak na tři sta tisíc plus minus sto tisíc a samozřejmě vlastní práci. Řadu věcí jsem různě posháněl nebo koupil použité. V podstatě, když si nekoupíte auto, můžete postavit pivovar.

Která povolení jsou zapotřebí k vaření a prodeji piva?

Je nutné projít kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce, pro získání živnostenského listu pak musím mít garanta, protože nejsem vystudovaný pivovarník ani nemám potřebnou praxi. Tři roky jsem sice dělal v plzeňském pivovaru, ale praxe musí být aspoň šest let. Podle zákona pak může každý občan ročně uvařit dvě stě litrů piva pro vlastní potřebu bez daně, jinak je nutné platit i spotřební daň celnímu úřadu.

Kolik piva za rok uvaříte?

Tak šedesát, maximálně osmdesát hektolitrů. V jedné várce uvaří pivovar dvě stě litrů a vařím většinou dvakrát za měsíc. Pivo ani nedodáváme běžně do restaurací, spíše na různé pivní festivaly a podobně. Nedělám to na výdělek, je to můj koníček.

Jak se liší domácí pivo od běžného piva z velkého pivovaru?

Domácí pivo je samozřejmě nefiltrované a nepasterované, je podstatně bližší tomu, co pili naši předkové. My například používáme dokonce stejnou vodu jako původní mačický pivovar před sto lety. Běžná piva se dnes vyrábějí tak, že se vyrobí silnější mladina a pak se naředí sifonem, který má podstatně větší bublinky, než jaké vzniknou přirozeně kvašením. Vznikne tak spíše jakýsi osvěžující nápoj.

Co vám váš koníček přináší?

Uspokojení, že si pochutnám na pivu, a samozřejmě jsem rád, když můžu dobrým pivem potěšit i někoho jiného a když mu moje pivo chutná. Není to byznys, je to prostě moje hobby.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan


Trh táhne dolů trojice největších pivovarů, kterým klesá export. Řada regionálních pivovarů ale paradoxně zvýšila svou produkci.

Pro české pivovary to letos bude krušný rok. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent. Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších přitom paradoxně roste.

Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů. To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit pro místní pijáky. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, Janáček, rakovnický Bakalář nebo i mimo regiony rozšířených značek jako Svijan či Bernard.

Humpolecký Bernard dokonce letos zaznamená historický rekord, poprvé v historii překoná hranici uvařených 200 tisíc hektolitrů. "Za letošek budeme mít nárůst o osm procent. Menší pivovary se snaží dělat chuťově zajímavější piva a u lidí to stále víc zabírá než unifikovaná europiva velkých pivovarů," tvrdí spolumajitel Bernarda Stanislav Bernard.

"Naše šance je v regionu a nabídce nejkvalitnějších piv, vařených striktně podle původních receptur, a sice z drahých, ale zaručeně nejkvalitnějších surovin," přidává se Petr Dařílek z benešovského pivovaru Ferdinand. Ten letos produkcí 25 tisíc hektolitrů převýší loňský rok.

"Lidé jsou asi otráveni velkoprodukcí a hledají za své peníze přidanou hodnotu," přidává se ředitel náchodského Primátora Josef Hlavatý. Celková produkce Primátora letos podle něj mírně klesne, ale především vlivem propadu exportu. V tuzemsku za posledních pět měsíců vzrostl prodej až dvojnásobně.

Velkou ranou do produkce pivovarů je právě i zmíněný upadající export. Přitom vývoz v minulých letech poměrně štědře kompenzoval klesající domácí spotřebu. Nevídaně omezilo dovoz piva z Česka zejména Rusko, kde naše značky patří k těm nejdražším a tedy k tomu prvnímu na řadě v úsporných krocích ruských konzumentů. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent," tvrdí výkonný šéf Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Konec statistik

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Ale například podle červnových čísel – tedy jedné z posledních dodaných statistik – klesla produkce Prazdroje meziročně na 88 procent loňského června nebo pražského Staropramenu na 78 procent.

"Průběžná čísla bohužel komentovat nemůžeme. Až v lednu souhrnně za celý rok," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Už dlouho se mluví mezi pivovarníky o propadu prodejů desítky Gambrinus, která ale stále zůstává bezkonkurenčně nejprodávanějším výčepním pivem u nás.

Mareček odmítá ale v souvislosti s Prazdrojem jakékoliv narážky na "europiva" a pochybnosti o kvalitě. "Máme ještě přísnější kritéria na kvalitu surovin i postupů, než jaká stačí pro udělení označení České pivo. A o něčem svědčí i to, že se minipivovary na Plzeňsku chlubí kvalitou používaných surovin, které nakupují právě od nás," říká Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Pivovar má jen mizivou naději

[pondělí, 7. prosinec 2009]

Unikátní objekt buštěhradského areálu už zase chtějí bourat, zachránit ho, není snadné.

Foto

Pivovar v Buštěhradu se zřejmě stane objetí doby. Přestože se jedná o unikátní historickou stavbu, na níž se výrazně podílel barokní stavitel Anselm Lurag, zmizí nenávratně v propadlišti dějin.

Budova pivovaru je opět v ohrožení. Aktivisté z občanského sdružení Buštěhrad sobě bojují za záchranu památky již druhým rokem, i tak bude asi s největší pravděpodobností zbourána.

Pivovar přestavěný naposledy v 19. století je soukromým majetkem společnosti Level Holding. Ta ho v devadesátých letech získala v privatizaci a nyní má s objektem svůj záměr. Jedním z nich je zbourání pivovaru a na jeho místě výstavba bytového domu s podzemními garážemi. Firma se před časem snažila areálu zbavit, ale za cenu 24 milionů je téměř neprodejný.

Podle vyjádření členky sdružení Buštěhrad sobě architektky Daniely Javorčekové není velká vůle ze strany vlastníka, aby se objekt stal památkově chráněným kvůli tomu, že jakýkoli následný zásah bude složitější a práce dražší. I tak se již před časem podařilo dát části areálu pod památkovou ochranu.

Za zachování zbývajících objektů se postavil i Národní památkový ústav. Dle odborníků představuje pivovar v rámci organismu města mimořádnou hodnotu. Odstraněním jeho budov by bylo závažně poškozeno historické jádro Buštěhradu. Do problematiky se loni osobně vložil i bývalý ministr kultury Václav Jehlička, stejně jako se následně uskutečnila schůzka přímo v Buštěhradu s představiteli firmy Level a významnými osobnostmi české architektury. Tyto snahy nebyly příliš platné a stavební řízení o odstranění pivovaru už bylo nyní zahájeno.

Snažíme se záchranu stavby udělat maximum. Odešleme otevřený dopis současnému ministru kultury Václavu Riedlbauchovi, kde apelujeme na to, aby ministerstvo obnovilo řízení o zapsání pivovaru do seznamu kulturních památek,“ řekla Daniela Javorčeková.

Přestože by jistý vliv mohlo mít také město Buštěhrad, jež je účastníkem řízení. Na dotaz, zda se bude radnice za zastavení demolice nějak angažovat, bylo Kladenskému deníku odpovězeno následovně: „Zastupitelstvo vzalo na vědomí informaci, že objekt bude zbourán a nepřijalo k tomu žádné usnesení.

Architekt Lukáš Kohl připravuje body, které musíme při demolici dodržet, aby akce v minimální míře zatížila občany a životní prostředí,“ sdělil starosta Buštěhradu Václav Nový. Jeho slova doplnil architekt.

Máme nadále zájem o zachování historického objektu, obec ho ale nevlastní a v rámci řízení můžeme činit pouze omezené kroky. O demolici nerozhodujeme,“ podotknul Kohl.

Podle vyjádření firmy Level by byly přestavba objektu a jeho zachování finančně nákladné. Jak před časem uvedl její architekt Pavel Šustík, nelíbí se mu, že všechna řešení, která firma přednesla, byla špatná.

Teorie je jedna věc, ale jsem zvědavý, když se celý pivovar stane kulturní památkou a my ho na základě přísných požadavků draze přebudujeme třeba na bytový dům, kdo si předražené byty nakonec koupí,“ řekl Šustík s tím, že Buštěhradští pomocnou ruku pro řešení nikdy nenabídli, poněvadž by je jakákoli participace na rekonstrukci objektu stála velké peníze. Zbourat pivovar je tak zřejmě nejschůdnější řešení pro obě strany.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Husárová


Nejcennější pivní etikety? S chybou

[pondělí, 7. prosinec 2009]

Pivovary v Karibiku nebo Argentině zvou na ochutnávku piva mladého sběratele z Ústí.

Tomáš Holeček má ve své sbírce pivních etiket přes dvanáct tisíc kusů z celého světa. Pět tisíc exemplářů získal od českých pivovarů.

Foto

Jak dlouho etikety sbíráte?

Zhruba sedm let, ale vlastně jsem je začal sbírat už jako osmiletý. Měl jsem příbuzné ve středních Čechách v Sedlčanech. Ti mi dodávali etikety z pivovaru Lobkowitz z Vysokého Chlumce.

Neodrazuje vás, že stejných sběratelů je dnes hodně?

Neodrazuje a to z jednoho důvodu. Sběratelství pivních etiket je jako sbírání známek. Na každé etiketě se najde nějaký detail, který jiný sběratel ve sbírce nemá. I když je nás sběratelů hodně, vzájemně si tak sbírky doplňujeme.

Platí, že některé série etiket, kde udělali tiskaři chybu, jsou ty nejcennější?

Platí a několikrát se už stalo, že pivovary udělaly chybné výtisky. Buď se špatným názvem, nebo změnily letopočet. Sice chyby opravily, ale etikety se pak už do oběhu nedostaly, nebo jen v malém počtu.

Jaké nálepky jsou pro vás nejcennější?

Určitě o tom rozhoduje zeměpisná poloha pivovaru, ze kterého nálepka pochází. Například z malých karibských států by člověk ani nevěřil, že bez problémů etikety zašlou. U výročních piv, která dělají pivovary třeba k jejich výročí založení, je na nálepkách raritou letopočet, který se už nebude opakovat.

Je složité sehnat etikety z první republiky?

Mezi sběrateli už je to dnes problém, protože každý si je chrání. Například velkobřezenský pivovar, když ještě nepatřil pod Ústí, vydal exportní nálepku do USA s vyobrazením Victora Cibicha. Její cena na trhu se pohybuje kolem patnácti set korun a výš.

Na kolik korun vás sběratelství vyjde?

Záleží na vedení pivovaru, pokud udělá výjimku a pošle mi etikety zdrama. Ale u malých pivovarů si většinou stanoví cenu, za kterou ji koupím. e.

Oslovujete tedy pivovary nějakým dopisem?

Přesně tak. Zašlu dopis s ofrankovanou obálkou a nadepsanou adresou, že žádám o nějaké pivní etikety. Náklady za poštovné mě stojí zhruba do dvaceti korun.

Z jakých dalších zdrojů čerpáte informace o etiketách?

Internet, knihy nebo osobní návštěvy v pivovarech. S nimi jsem letos začal. Člověk se tak setká se zajímavými lidmi a dozví se, jak vznikla jejich práce.

Sběratelé na burzách etikety mezi sebou směňují nebo spíš prodávají?

Myslím si, že jsou dva druhy sběratelů. Ti, kteří sbírky mezi sebou vyměňují kus za kus, nebo ti, kteří si je někde v cizině nakoupí a dál prodávají. Pro ně už to není koníček, ale obchod, na kterém vydělávají.

Jaké jsou vaše nejvzdálenější kousky?

Už půl roku si dopisuji s člověkem z Argentiny, který je nejen sběratelem, ale i majitelem a správcem minipivovaru. Několikrát mě zval k nim na ochutnávku piva. Pozvání dostávám také z jiných zemí, například Chile nebo posledně z Brazílie. Dalšími exotickými státy to je Keňa v Africe, odkud mám čtyři etikety. Nejvíc mě překvapilo, když jsem dostal etikety z malého ostrovního státu Grenada v Karibiku nebo z Nizozemských Antil.

Kterých kusů si ceníte?

Nejstarší mám ve sbírce česko-německé etikety, které jsou podstatně menší než běžné nálepky a mají tvar obdélníku. Pravděpodobně byly na menších lahvích. Ale ani objem na nich není vytištěný, takže to už dnes nezjistím. Pochází z klášterního pivovaru v Oseku v severních Čechách, který už zanikl.

Co dál se sbírkou plánujete?

O zápis do knihy rekordů zatím neusiluji. Znám z okolí starší sběratele, kteří mají sbírky pomalu ve stovkách tisíců kusů. Chtěl bych se ale podívat do klášterních pivovarů. V celé Evropě jich je osm a pivo vyrábí podle receptu, který si mniši předávali po generace. Návštěvníka pozvou na ochutnávku, ale už neprozradí, v jakém poměru ingredience do piva míchají. To je jejich klášterní tajemství.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Vladimír Medek | Foto: Vladimír Škarda


Holbu Šerák Speciál v hanušovickém pivovaru vaří pouze při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce nebo pivovarské slavnosti. Speciál vyniká svými jedinečnými chuťovými vlastnostmi, sytou barvou a hustou smetanovou pěnou. Výjimečná je také jeho symbolická stupňovitost 13,51 podle výšky jesenického kopce Šerák.

Nejedná se o sériovou výrobu, takže množství produkce je u tohoto piva vždy omezené. Letos půjde na trh 1350 hl a letos poprvé bude Šerák Speciál k dispozici nejen v sudech, ale také v lahvích ve speciálním vánočním multipacku s osmi půllitry. V restauracích a obchodech se objeví na konci tohoto týdne. Je to vánoční dárek všem milovníkům dobrého piva, proto si s ním v Holbě pěkně vyhrají.

Ve srovnání s běžným pivem vyžaduje Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele. Pro jeho výrobu se používá speciální barevný a karamelový slad, aby pivo získalo mírně karamelovou chuť i vůni. „Množství i druh sladu je důležité přesně stanovit a zajistit tak chuťová specifika polotmavého piva,“ říká sládek Luděk Reichl. Zvláštní je také receptura chmelení. I když má Šerák Speciál vyšší hořkost, musí zůstat jemná a lahodná. Toho se dá docílit nejen správným výběrem chmelových odrůd a vynikající kvalitou chmele, ale především způsobem chmelení a to je tajemství každého sládka. Šerák Speciál má také mimořádně dlouhou dobu výroby, jen v ležáckých sklepích, kde dozrává a dokváší, stráví 2 měsíce a tak získává svoji plnou chlebnatou chuť a výborný říz. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka jde o pivo, které se nepije na zahnání žízně, ale jeho pití přináší výjimečný zážitek, který ocení nejen pivní fajnšmekři. „Ideální je vypít jedno až dvě a vychutnat si jeho výjimečnost v každém doušku,“ radí Reichl.

Každoročně je o Šerák Speciál velký zájem, takže pivovarníci předpokládají, že v nabídce letošní speciál vydrží do začátku nového roku.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, i nadále by měl zůstat pouze sezónním zpestřením nabídky.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Na letošní advent připravil Plzeňský Prazdroj pestrou směsici aktivit a předvánočních zážitků. V Pivovarském muzeu to již tradičně bude setkání s vánočními lidovými zvyky a výrobky ve dnech 12.–13. 12. Nově ožije nádvoří pivovaru poslední adventní sobotu 19. 12., kdy se bude konat Vánoční olympiáda a v podvečerních hodinách vánoční koncert Plzeňského komorního sboru Ko.Mar. Na obě události bude možné se svézt z náměstí zdarma koňským povozem. Od 29. 11 až do 19. 12. také probíhá soutěž o pivo na celý rok. Hlavní výhru získá ten, kdo nejpřesněji tipne, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Na autory dalších 30 nejlepších odhadů také čeká zajímavá výhra!

Vánoční tradice v Pivovarském muzeu 12.–13. prosince

O třetím adventním víkendu vždy od 10 do 17 hodin si mohou návštěvníci Pivovarského muzea vyzkoušet různé vánoční zvyky, odnést si vlastnoruční výrobky z předvánoční dílny a ochutnat vánoční speciality. „Chceme pokračovat v dosavadní tradici předvánočních aktivit v Pivovarském muzeu a také zahájit tradici vánočního programu v pivovaru. V předvánoční dílně budou k vidění i k vyzkoušení staročeské tradice a zvyky, jako je zdobení perníčků, odlévání olova, výroba svíček z včelího vosku či výroba ozdob ze dřeva a papíru. Ukázku své práce předvedou i pivovarští bednáři,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Kdo projde celou dílnou a vyzkouší si všechny aktivity, může se těšit na dárek od Plzeňského Prazdroje. V 11 a 15 hodin bude probíhat ochutnávka vánočních specialit. K zakoupení bude i další občerstvení a vánoční nápoje. Symbolické vstupné je 25 Kč, děti do 140 cm mají vstup volný. Z náměstí do muzea můžete zdarma dojet koňským povozem.

Vánoční olympiáda na nádvoří pivovaru 19. prosince

Kdo se chce odreagovat od předvánočního shonu, může strávit poslední adventní sobotu v pivovaru, kde od 10 do 16 hodin najde řadu veselých vánočních soutěží (např. překážkový běh s vánočním stromkem) Pro nejzdatnější jsou připraveny pivovarské odměny. I v tento den bude možnost svézt se zdarma koňským povozem, který bude jezdit z náměstí do pivovaru. Program vyvrcholí v 16:00 vánočním koncertem Plzeňského komorního sboru Ko.Mar a v 16:30 vyhlášením vítězů soutěže o pivo na celý rok.

Soutěž o pivo Pilsner Urquell na celý rok!

Každý starší 18 let, kdo přijde na prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje, Pivovarského muzea nebo Plzeňského historického podzemí, případně navštíví restaurace Na Spilce či Na Parkánu (s minimální konzumací 300 Kč) nebo nakoupí v dárkových prodejnách Plzeňského Prazdroje (minimálně za 300Kč), se může až do 13 hodin 19. prosince zúčastnit soutěže a tipnout, kolik žárovek zdobí velký vánoční strom na nádvoří pivovaru. Hlavní cenu zásobu piva Pilsner Urquell na celý rok vyhraje soutěžící, který se nejvíce přiblíží správnému počtu. Na dalších 30 nejbližších tipů také čekají skvělé ceny.

Podrobný program aktivit a úplná pravidla soutěže jsou umístěny na www.prazdroj.cz

Filantropie v Pivovarském muzeu

V Pivovarském muzeu proběhne 11. prosince charitativní koncert pro Nadaci pro transplantaci kostní dřeně.

16. prosince zde bude vyhlášen vítěz soutěž Senior roku, kterou pořádá Městský obvod Plzeň 3. A 17. prosince nabízí Pivovarské muzeum bezplatný vánoční program pro seniory.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Výstava potěší milovníky dobrého piva

[pondělí, 7. prosinec 2009]

I když sezona na hradech dávno skončila, na švihovském hradě bylo včera po obědě plno. Otevírala se zde totiž v pořadí již čtvrtá zimní výstava, zaměřená tentokrát na pivo a pivovarnictví.

Celá tato výstava představuje historii pivovarnictví v regionu. Chtěli jsme připomenout několik desítek pivovarů působících na Klatovsku a jižním Plzeňsku, které fungovaly v poslední čtvrtině 19. století a v první polovině dvacátého století. Připravila se tedy expozice připomínající vše, co souvisí s pivem, hospodou, pivovarnictvím vůbec, a to od pěstování chmele a jeho česání až po vaření piva, sladovnické činnosti a dále. Pokračujeme stáčením piva do lahví i sudů, hospodami a jeho konzumací,“ říká tvůrce výstavy Jan Jirák z Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.

Na švihovském hradě je co obdivovat

Oslovili jsme různé sběratele, kteří nám zapůjčili samé raritky. Návštěvníci uvidí vzácné kousky, jako jsou například ruční stáčečka piva vyrobená Schiffauerovou strojírnou v Klatovech, půllitry a poháry, lahve z ne tolik běžných sbírek. Každý kousek na výstavě je zajímavý, hezký a hlavně, není příliš známý a okoukaný. Příznivci piva a pivovarnictví si tu určitě přijdou na své. Jsou zde také panely s dobovými fotografiemi, stručnou historií pivovarů, reklamní cedule, dobový tisk, inzeráty a podobné věci."

Pivovarnická výstava je již čtvrtou společnou akcí správy vodního hradu ve Švihově s archivářem Janem Jirákem.

Věříme že to není spolupráce poslední. Už nyní se plánuje další akce,“ prozradil kastelán hradu Lukáš Bojčuk.

V příštím roce oslaví výročí místní spolek včelařů. Proto, když vše půjde, jak má, bychom chtěli část výstavy věnovat právě včelařství a druhou část perníkářství, které má hodně co do činění s medem. Ale nápadů by bylo určitě více, protože existuje celá řada vynálezů, které člověku zpříjemňují život, a spousta pochutin, které člověk odpradávna konzumuje,“ dodal Jirák.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza


Topvaru, slávnemu pivu z Topoľčian, zvoní v jeho rodnom meste umieračik. Majiteľ Topvaru, nadnárodný pivovarnícky kolos SABMiller, sužovaný prudkým poklesom predaja piva, sa rozhodol, že presťahuje topoľčiansky pivovar na druhý koniec Slovenska do Veľkého Šariša.

Foto

Topoľčanci sa z Jóbovej zvesti stále nevedia spamätať. Žiadna z fabrík v meste im neprirástla k srdcu tak ako pivovar. Denne chodia na hlavnom námestí okolo bilbordu, ktorý pripomína 45. narodeniny pivovaru. Trojica mužov popíjajúcich Topvar na ňom volá k okoloidúcim: Držíme spolu. Chudáci. Netušia, ako provokujú.

Šatan a Višňovský ako záchrancovia

V holičstve na železničnej stanici je pusto. Hučí len televízor. Keď sa jediný zákazník usadí do kresla a opýta sa, čo je nové v meste, Pavol Opath ožije. Má čerstvú novinku. Na vlastné uši počul, ako ľudia pred kostolom hovorili, že hokejista Miro Šatan sa vráti z Ameriky a spolu s Ľubom Višňovským odkúpia Topvar a zachránia ho pre mesto.

"Neverím tomu, že by mali toľko peňazí," okomentuje zaručenú správu holič veselo šťukajúc nožničkami a usúdi, že zázraky sa nedejú. "Keby manažéri, ktorí sa chystali do dôchodku, neboli pivovar predali, mohlo byť všetko inak."

Ani mesto, ako spolumajiteľ Topvaru, sa podľa Opatha nevyznamenalo. "Malo si akcie podržať," skladá obraz okolo pivovaru holič.

V holičovom kresle sa vystrieda celé mesto. Chodia sem aj pivovarníci. "Topvar mi už nechutí a ten, ktorý navaria v Šariši, piť nebudem," zaprisaháva sa holič. Má na to argumenty.

"Minule mi chlap, čo ho varí, povedal, že noví majitelia si myslia, že aj z ničoho sa dá urobiť pivo. Nemusel to ani pripomínať. Nás, ktorí pijeme Topvar štyridsať rokov, neoklamú. Hneď sme zbadali, že naše pivo zmenili," vysvetľuje holič.

Mexiko robí mienku

Kúsok od topoľčianskej železničnej stanice je vyhlásená piváreň Mexiko. Pivo v nej čapuje Ján Malík. Čo povie o pive, to sa v Topoľčanoch ráta. Sem sa vybral Talian Paolo Lanzarotti, v poradí druhý generálny riaditeľ Topvaru vymenovaný londýnskym vedením SABMilleru. Lanzarotti vystriedal kolegu zo Šariša, ktorému v Topoľčanoch navidomoči padala výroba piva.

"Natočil som Paolovi rezané pivo do starého topvarského pohára". "Origoš," vraví mi Talian.

"Pravdaže, origoš, až na to, že dobrých pár mesiacov predtým štamgasti pivo odmietali, schladil som ho," spomína na talianskeho generálneho riaditeľa majster v rezaní piva Ján Malík.

V ruke drží plaketu s nápisom Rezané je späť. "Lanzarotti mal guráž, čo stihol, dal do poriadku, ale už je preč," vysvetľuje Malík. Rezané sa opäť dá piť, lenže Talian už nie je v Topvare. A čo bude po presune Topvaru do Šariša, z toho má Malík strach. Už teraz sa mu niektorí pivári vyhrážajú, že Topvar navarený v Šariši piť nebudú.

Pred výčapným pultom sedí jeden z Malíkových stálych hostí Robert Kamenský. "Bola u mňa na návšteve švagriná z Nemecka. Vždy si brala zo sebou Topvar. Naposledy ho ochutnala, odstrčila pohár a povedala: stačilo. Stačí vám?"

Jedna akcia po sedemsto korún

Topvar sa nemal predať. Zničili ho veľké peniaze. Tak si to myslí Kamenský aj ostatní Topoľčanci.

"Manažéri zarábali dobre, veľmi dobre, ale nemali dosť, a tak ho predali," mieni Kamenský. Pivovar ako jeden z mála potravinárskych podnikov sprivatizovali zamestnanci v roku 1994. Doslova si ho vytrucovali, keď demonštratívne pochodovali pred Fondom národného majetku.

Malík ironicky utrúsi, že dva autobusy radových pivovarníkov tam vlastne poslali manažéri, aby zaštítení ľuďmi vybojovali pivovar pre seba.

Jeden z organizátorov ľudových nájazdov na Bratislavu Jozef Nemec, sprvu vodca nezávislých odborov a potom šéf marketingového oddelenia, však nesúhlasí.

"Boli to spontánne demonštrácie vyjadrujúce náš nárok aj vôľu vlastniť pivovar. Mávali sme zástavami pred fondom, skandujúc, že Topvar je náš a Topoľčian, až nám ho v konkurencii troch či štyroch ďalších privatizačných projektov napokon priklepli. Vyvzdorovali sme si ho bez toho, aby nás niekto vynukoval k cestám do Bratislavy," tvrdí Nemec, duša topoľčianskeho piva.

Manažéri, zamestnanci a mesto dostali Topvar od štátu za tristosedemdesiat miliónov korún pod podmienkou, že pivovar zásadne zmodernizujú. Vyplatiť ho mali do desiatich rokov s ročnou splátkou 55 miliónov korún.

Bolo vydaných 1 451 akcií – štyrom manažérom pripadlo 51 percent, zamestnancom 34 a mestu 15 percent.

"My radoví topvaráci sme dostali po jednej akcii a sťaby šibnutím čarovného prútika sa z nás stali spolumajitelia. Mnohí z nás sa však aj bez papiera cítili skrz–naskrz topvarákmi a zďaleka si neuvedomovali, čo akcia vlastne znamená," spomína po rokoch Magda Gregušová.

Gregušová pracovala v roku 1994 ako vedúca železničnej vlečky a neskôr táto energická žena viedla zahraničný obchod s pivom. Dodnes má pred očami troch vlečkárov, ktorí jej vrátili akcie. Vôbec nechápali, prečo si majú kúpiť nejaký "cenný" papier.

"Akcie sa vydali každá po sedemsto korún. Nenechala som si ich, ale odniesla na predstavenstvo. Na to, aby som sa cítila skutočnou topvaráčkou, mi stačila jedna akcia," hovorí Magda Gregušová. Úprimne sa priznáva sa, že ju ani vo sne nenapadlo získať viac akcií. Neskôr sa predali každá po 897 402 korún. Zhodnotili sa viac ako tisícnásobne. Gregušová akcie nenakupovala. K šťastiu jej stačil dobrý pocit, že výroba piva rástla, s ňou platy a Topvar nosil medaily a ocenenia z domácich aj zahraničných výstav.

"Išlo nám to, boli sme tím, výborný tím," presvedčene hovorí Gregušová. Na tvári smutnej z očakávaného zániku pivovaru sa jej na chvíľu usadí úsmev.

Akcie pivovarníkov zjednotili, ale paradoxne okamžite spoločensky rozvrstvili, či si to niekto pripúšťal, alebo nie. Vyjadrovali nielen mieru spoluvlastníctva a spolupatričnosti, mieru schopností zveľaďovať a podnikať s firmou, ale aj rôznosť cieľov.

"Na začiatku bol pivovar naozaj ako jedno telo, jedna duša," poznamená Magda Gregušová. Ale ako čas plynul, veci sa menili.

"Pred pätnástimi rokmi všetkých ovládla eufória z toho, že chodíme do vlastného pivovaru," spomína Marta Vančová, ktorá denne zbierala a vyhodnocovala informácie o predaji piva. Pracovalo sa s nevídaným nadšením od manažérov počnúc končiac šoférmi, kuchárkami či posledným vrátnikom.

"Darilo sa nám. Bolo to šťastné obdobie nielen môjho života, ale všetkých topvarákov," vraví Gregušová.

Polapený sibírsky medveď

Hviezda Topvaru stúpala. V priebehu desiatich rokov sa fabriku podarilo technologicky zmodernizovať – vybudovala sa nová varňa, supermoderná fľaškovacia linka s etiketovačkou, pribudli zmiešavacie tanky, čistiareň odpadových vôd. Štát sa v privatizérovi nesklamal. Topvaráci zainvestovali do svojho pivovaru bezmála 900 miliónov korún.

V čase najväčšej slávy sa Topvar čapoval v štyroch tisíckach slovenských krčiem a reštaurácií. Hoci pochádzal iba z tretieho najväčšieho slovenského pivovaru, stal sa pivom suverénom. Takým, že pivovarníci si trúfl i vyhlásiť Topoľčany za hlavné mesto piva. Uverila im celá krajina a nevídané komplimenty strúhalo Topvaru zahraničie.

"Je to fenomenálne pivo, má jemne chmelenú a ,sladk’ príchuť. Je voňavo–korenisté a silné ako sibírsky medveď. Chuť je čarovne zaokrúhlená a príjemne horká. Pivo má všetko, čo môže ponúknuť jačmenný mok. Nič sa mu nedá vyčítať. Doslova nič... Chutí nad všetky pivá. V ústach mizne tak rýchlo ako vlkolak v rannej hmle."

Toto vyznamenanie nemeckého profesionálneho degustátora sa objavilo po teste 2 024 vzoriek piva z 87 štátov na internetovej stránke www. biertest.de 7. januára 2004.

Topvar bol v tej chvíli na vrchole slávy, ale už ním začínali zmietať vnútorné rozpory.

SABMiller prelomil bank aj zvyky

"Čím viac sa firma upevňovala, tým viac ponúk sa objavovalo na vstup zahraničného investora. Belgičania, Holanďania, Juhoafričania, Rakúšania, tí všetci zhruba od roku 2000 chceli vstúpiť či rovno kúpiť Topvar. Bol som kategoricky proti," hovorí bývalý šéf marketingu Jozef Nemec.

Tento malý neposedný výrečný muž bol utopickým kapitalistom, ktorý úprimne veril, že drobní akcionári dokážu udržať pivovar. Nemec v očiach verejnosti zosobňoval nenapodobiteľný topoľčiansky ľudový marketing.

Zosmiešňovaný veľkými nadnárodnými korporáciami, ale zázračne fungujúci.

Blondínky či rusovlásky s krásnym poprsím držiace pohár Topvaru s hodvábnou penou piva sa prihovárali z plagátov smädným chlapom s dobre zapamätateľným posolstvom – to najlepšie na Slovensku.

Nemec dokonca zložil hymnu Topvaru, ktorú si pospevovali šoféri, predĺžená ruka marketingu, keď skladali sudy s pivom v krčmách. Absolútne nepriestrelný v Topoľčanoch a neprehliadnuteľný na území od Tatier k Dunaju, taký bol Topvar. So svojimi trinástimi percentami sa stal jazýčkom na slovenských pivovarníckych váhach a dráždil dva nadnárodné pivovarnícke kolosy. Kto ho získa, bude pánom situácie.

SABMiller, ktorý sa chcel dotiahnuť na Heineken Slovensko, nezaváhal a vystupňoval ponuku. Medzitým vláda v roku 2003 zvýšila spotrebné dane a výroba piva začala pozvoľna klesať. Manažéri usúdili, že by stálo za to získať investora. Burič Nemec brojaci proti jeho vstupu bol prehlasovaný a vypadol z predstavenstva.

A medzitým sa v Topvare začali diať dovtedy nevídané veci. Manažéri, ktorí už predtým potichu skupovali akcie, zvýšili svoje úsilie. Kým na začiatku stála sedemstokorunová akcia päťtisíc korún, postupne jej cena vystúpila na desať–, dvadsať–, až päťdesiattisíc. Dôverčivci predávali, aby neskôr zúfali. Oprávnene – prišli takmer o milión korún.

V marci 2006 sa obchod uzavrel. Prišli noví majitelia, štvorica starých manažérov sa porúčala so stámiliónovými balíčkami na zaslúžený odpočinok a v Topvare sa začali časy v znamení SABMiller.

Logo Topvaru s vycifrovaným písmom a dvojkrížom uprostred vystriedalo striedme s jednoduchým veľkým T. A krásne ženy na bilbordoch a kalendároch nahradili chlapi. Namiesto ľahkej erotiky prísny puritanizmus.

Starým topvarákom, ktorí poctivo chodili do kostola, zmrzol úsmev na tvári. Už to neboli oni, už im velili z Londýna alebo zo Šariša. Všetko sa menilo. Topvar zrušil zahraničný obchod, dohodnuté kontrakty aj výstavy. Magda Gregušová odrazu nemala čo robiť. Zrútil sa jej svet. Topoľčiansky pivovar sa stal jedným z mnohých v rade 120 pivovarov skupiny SABMiller.

Topvar pravidelne obsadzoval výstavu Grüne Woche v Berlíne. Londýn však nemal záujem o pokračovanie tejto výstavy. Nebolo to v súlade s firemnou koncepciou. Jozef Nemec si však nevedel predstaviť, že Topvar v Berlíne nebude. V januári 2007 sa do Berlína vybral po štrnásty a posledný raz. Na pozvanie výstaviska.

"Zobrali sme si dovolenku spolu s Mariánom Melušom, Martou Vančovou a muzikantom Deziderom Gulišom. Nakúpili za vlastné peniaze voveľkosklade 30 sudov piva a predávali Topvar. Kolegovia z Plzenského Prazdroja, členovia skupiny SABMiller, neveriacky krútili hlavami, čo tam robíme. Reprezentujeme Topvar a Slovensko, povedal som im," opisuje poslednú vzrušujúcu epizódu zo 44–ročného pôsobenia v Topvare Nemec. Tu začal, tu skončil ako desiatky iných topvarákov.

Bolo to posledné Nemcovo vzopätie. Tmavá Marína sa stala najlepším pivom výstavy Grüne Woche. Než Nemec prišiel domov, vo fabrike to už vedeli.

"Dostal som aj s Martou padáka, ale odišli sme s pocitom, že sme urobili, to čo sme pre Topvar urobiť mali. Tá fabrika bola stále v našich srdciach, aj keď už mala nového majiteľa. V Berlíne Topvar od vzniku Slovenskej republiky nikdy nechýbal, Nemci nás čakali a my sme vedeli, že im i sebe urobíme radosť," uzatvára Nemec.

A čo tak mestský pivovar

So zimou sa nasťahovala do pivovaru nálada pod psa. Vedenie spoločnosti už zamestnancom oznámilo, že 28. februára skončí výrobu piva aj sladu. Ľudia dostanú 6– až 9–mesačné odstupné a Topvar sa začne variť v Šariši.

Robotníkom na zastávke autobusu po skončení zmeny nie je do reči. "Neviem, kde sa zamestnám. Na východe sú hladové doliny, teraz urobia jednu aj z Topoľčian," neodpustí si poznámku muž, ktorý prezradí, to, na čo nechcela odpovedať hovorkyňa.

"Končíme, lebo týždňová výroba spadla z desať až štrnásťtisíc hektolitrov na dva až dva a pol tisíca. Je to o ničom," skleslým hlasom vraví muž, ktorému chýba do penzie možno desať rokov.

Aký bude šarišský Topvar? Chlapík iba mykne plecom a povie, že Šarišania nechceli dať variť do Topvaru Šariš.

"Vraj by sme ho pokazili. A teraz chcú oni variť Topvar."

A možno bude všetko inak. Primátor Topoľčian Peter Baláž predsa len potvrdil, že fáma postaviť si vlastný pivovar, nie je úplne nepravdivá. "Nahovárajú ma na to, aby sme si spravili vlastný pivovar. A možno sa do toho pustíme aj s nejakými osobnosťami."

Prví záujemcovia sa hlásia. Jaroslav Marek, majiteľ najväčšej trenčianskej pivárne Slamený hostinec, už telefonoval do Topoľčian, že je ochotný prispieť na výstavbu mestského pivovaru.

"Stačí, aby mesto dalo pozemok a prídem ako prvý vlastnoručne kopať základy a vložím aj nejaké peniaze do nového topoľčianskeho pivovaru. Určite nebudem jediný, navaríme si v ňom také pivo, na aké sme boli zvyknutí," nebojí sa výzvy Marek. Pivo v Topoľčanoch neumrie. Z pivovaru zostanú sklady.

Prudkým poklesom predaja piva na Slovensku odôvodňuje spoločnosť SABMiller zrušenie výroby piva v topoľčianskom pivovare. "Od začiatku bolo našim cieľom rozvíjať tento výrobný závod. Investovali sme doň aj do značky Topvar významné prostriedky. Žiaľ, realita na slovenskom trhu s pivom pôvodné zámery zmenila,” uviedla pre Pravdu Drahomíra Mandíková hovorkyňa Pivovarov Topvar.

Areál pivovaru sa premení na obchodno-distribučné centrum. Ďalšie využitie technológií sa ešte len analyzuje. Podľa informácií Pravdy sa časť presunie do Šariša a iné údajne až do Rumunska.

Pivovary Topvar potvrdili, že budú aj na rok podporovať šport v meste - hokej a futbal. Primátor Peter Baláž však upresnil, že stolní tenisti, vodní pólisti a hádzanári podporu už nedostanú.

Osudové momenty Topvaru

1. máj 1964 slávnostné otvorenie pivovaru. V celom meste sa zadarmo čapuje Topvar.

Jeseň 1994 štátny podnik Topvar privatizuje zamestnanecká akciová spoločnosť

Rok 2002 Topvar dosahuje svoje maximum, keď sa vyrobí 697–tisíc hektolitrov piva a 80–tisíc hektolitrov Topvarkofy

Marec 2006 predaj Topvaru skupine SABMiller

Január 2007 vznik skupiny pivovary Topvar zloženej z Topvaru Topoľčany a Šariš Veľký Šariš

November 2009 Pivovary Topvar oznamujú, že vo februári 2010 rušia výrobu v topoľčianskom Topvare a presúvajú ju do Šariša„Stačí, aby mesto dalo pozemok a prídem ako prvý vlastnoručne kopať základy a vložím aj nejaké peniaze do nového topoľčianskeho pivovaru.“ Jaroslav Marek, majiteľ najväčšej trenčianskej pivárne Slamený hostinec

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor a foto: Jozef Sedlák


Štramberk má o zase o jednu atraktivitu více. Tou poslední se staly Lašské pivní kúpele, které zahájí dnes slavnostně svůj provoz. Hosté zde mohou pivo nejen pít, ale také se v něm doslova ráchat.

Vůně chmele, dřeva a aromatických solí. To je jen první z dojmů, které dýchnou na návštěvníka Lašských pivních kúpelí v budově Jaroňkovy pekárny na štramberském náměstí. Majiteli, Pavlu Šmírovi, se tak podařilo obnovit ve městě lázeňskou tradici.

Lašské pivní kúpele jsou začleněny do ubytovacího a relaxačního komplexu a společně s hotelem Štramberk a solnými jeskyněmi navazují na místní lázeňskou tradici. „Považoval jsem za jednu z důležitých věcí, obnovit tady lázeňství, které tady v devatenáctém století bylo a skončilo počátkem dvacátých let. Bohužel, středisko, ve kterém bývali dříve, není momentálně opravované, je v soukromých rukou. Nicméně, předběhli jsme dobu a vytvořili pivní lázně tady, protože nemohou být nikde jinde, než u pivovaru. Štramberský pivovar se velmi dobře uchytil, abychom jej ještě více pozvedli a zvýšili jeho prestiž, zprovoznili jsme tyto lázně,“ sdělil Šmíra, kterému patří agentura Relax v podhůří Beskyd, jež spravuje síť penzionů, kaváren, galerií a muzeí ve Štramberku.

A na jakém principu kúpele fungují? Návštěvníka uvítá hned na začátku jeho cesty recepční, která jej poučí o tom, jak se v lázních chovat, jaké jsou možnosti relaxace a jaký program jej čeká. Poté se tento člověk odebéře do šaten, kde uschová věci a vezme si na sebe župan. Do dřevěné vany je mu napuštěna směs vody, piva a solí, které mají uvolňující a harmonizující účinek. Po dvaceti minutách, kdy si host dopřává také Trubače, místního kvasnicového piva, si jde zabalen odpočinout do jakési vyhlídkové terasy s květinami a pohodlnými lehátky. „Podle mě, je to jeden z nejkrásnějších výhledů na okolí Štramberku,“ dodal Šmíra. Co bude pak, záleží už jen na návštěvníkovi, může si dopřát masáže či pokračovat v relaxaci v solné jeskyni jen pár kroků od pivních kúpelí. Už v pátek si pivní lázeň dopřál místostarosta Štramberku Pavel Podolský, jenž si v masivní kádi doslova lebedil. „Je to velice příjemné, má to takový uvolňující účinek, je tu klid, ticho, hudba tady hraje…“ pochvaloval si.

Ideální teplota lázně se pohybuje okolo 37 až 40 °C, pivo, podávané ke koupeli je samozřejmě správně vychlazené. „Koupel obsahuje minerální látky, které má pivo při svém zrání a soli z Mrtvého moře. Nechali jsme si pro pivní koupele vytvořit speciální silici z chmele pro aromaterapii. Ta umocňuje všechny zmíněné prvky,“ dodala provozní kúpelí Petra Pištěková.

Své brány otevřou koupele dnes 5. prosince při Dni otevřených dveří Lašských pivních kúpelí v rámci pátého Štramberského Mikuláše, a to od 10 do 17 hodin. Patronem lázní se stal Josef Laufer.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz | Autorka: Věra Růčková


«« « Strana 560 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň