Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Výrobu piva od A do Z můžete sledovat v jihlavském pivovaru. Ten totiž pořádá exkurze, při nichž bývalí sládci provedou návštěvníky pivovarem a ukážou jim v podstatě celý proces výroby piva.

Platí to celoročně. Za ty dva roky, co jsem získal angažmá v jihlavském pivovaru, tak si myslím, že se ztrojnásobil,možná zečtyřnásobil počet lidí, kteří na tu exkurzi chodí,“ počítá obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. „Je to spojené s ochutnávkou,“ dodává ještě.

Ideální skupina na exkurzi je od 15 do 30 lidí. Prohlídka trvá asi 40 minut, pak návštěvníci s průvodci mohou ještě posedět v restauraci a vyptávat se, co je zajímá.

Exkurzi v Pivovaru Jihlava je třeba objednat předem na telefonu 800 153 495.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Češi pijí málo piva, stěžují si velké pivovary. Objevují kvalitu, kontrují malí výrobci v čele s pivovarem Svijany, největším výrobcem speciálů, který letos uvaří o 15–20 % více piva než loni. Jaký mají malé pivovary recept na úspěch?

Tradiční postupy jsou drahé

"Velkým pivovarům se dařilo, když se nedařilo malým, teď se role obrátily," vysvětluje současnou situaci sládek pivovaru Svijany Petr Menšík. Po revoluci jim pomohly k uchvácení trhu kapitály nadnárodních koncernů. Ty do výroby zavedly vlastní, v zahraničí prověřené postupy. Původní česká piva ovšem svůj typický charakter ztrácela. "Ten souvisí s tradičními českými výrobními postupy, které jsou drahé. Malé pivovary neměly dostatek financí na inovace a tradiční výroba se nyní stává jejich předností, odlišná chuť je pro konzumenty zajímavější," tvrdí Menšík.Pivovar Svijany.

Ve Svijanech investovali v uplynulých dvanácti letech zejména do zařízení podporujících kvalitu piva, například do nové spilky (kde probíhá kvašení) a sklepů, tzv. ležáckých, v nichž pivo zraje. Všechny úpravy se však prováděly v souladu s postupy prověřenými staletími. Peníze šly pouze do technologií, kterými lze ušetřit lidskou práci a energii, aniž by byla ohrožena výsledná kvalita piva. Slad tu prochází dvojím rmutováním a pivo kvasí v nerezových kádích, ze kterých se sbírají nečistoty.

"Při používání moderních CK tanků se veškeré látky rozpustí v pivu, což zapříčiňuje jeho nepříjemnou hořkost, ale ušetříte tak až 10 % chmelu," vysvětluje odlišnost výroby konkurence Petr Menšík. Oproti mnohdy obrovským tankům na zrání používaným ve velkých pivovarech, o průměru i několika metrů, udržují ve Svijanech již po staletí identický průměr 240 cm. "Spolu se správnou teplotou a časem je klíčem k dobré pěnivosti piva, kvasinky klesají spolu s kaly ke dnu a CO2 stoupá vzhůru." Pivo vyrábějí v týdenních cyklech podle aktuálních požadavků trhu, hotové je za dva měsíce. Nepasterují je ani nestabilizují, proto nezmění chuť, vůni ani pěnivost. Do distribuce jde do dvou týdnů po stočení.

Aby chutnal i druhý lok

Svijany sází na pojem, jenž je v pivovarnictví v posledních letech velmi frekventovaný: pitelnost. V zásadě jde o to, jestli konkrétní značka piva poslouží jen k ukojení žízně, nebo zda konzumenta přiměje k opakovanému pití. Jinými slovy, jestli mu výjimečně zachutná, aby si ji zapamatoval a vyhledal znovu.

"Nikdo neví, čím je pitelnost způsobená. Je to souhra více faktorů, ukazuje se ale, že pivo s použitím moderních procesů pitelnost ztratilo. Proto spotřeba piva v Čechách klesá," tvrdí Menšík. Letos ve Svijanech plánují uvařit 400 000 hl, desetkrát více než v roce 1998, kdy malý regionální pivovar před krachem koupila společnost LIF. Od té doby získalo každé svijanské pivo alespoň jedno ocenění. Místní pivo chutná jinak, ale má svůj charakter. Ochutnat je můžete 17. července na Svijanských slavnostech nebo při prohlídce pivovaru vedené třeba Miss zlatého moku.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Kristina Šemberová


Z úředníka byznysmenem. Na kariéru ministerského úředníka Jiří Fusek rychle zapomněl. Zmodernizoval pivovar Černá hora a začal budovat sítě sportovních areálů a hotelů. Svou činnost by teď rád omezil.

Když zazní jméno Fusek, někteří lidé z pivovarnické branže kývají uznale hlavou, jiní se za ni chytají. Pětašedesátiletý moravský patriot, který do byznysu zapojil postupně všechny tři své děti, tvůrce úspěchu pivovaru Černá Hora a dosluhující prezident evropského i tuzemského svazu malých nezávislých pivovarů, si získal za léta v oboru pověst neřízené střely. Schopný podnikatel, jenž za všech okolností říká, co si myslí. Nutno podotknout, že většinu toho, co si usmyslel, také uskutečnil.

Působil i v představenstvu "velkého", tedy Českého svazu pivovarů a sladoven, kde ho pivovarníci využívali jako "beranidlo" v situacích, kdy potřebovali upozornit na nějaký problém. Jako třeba v případě, když stát od letoška zvyšoval spotřební daň, což i přes vypjatý konkurenční boj a obrovsky klesající spotřebu přinutilo pivovary zdražit. Přitom z vína stát nevybírá spotřební daň vůbec. Byl to právě Fusek, kdo koncem loňského roku přišel s plánem na oficiální přejmenování piva na "sladové víno", což by prý mělo osvobození od daně zaručit.

Místo piva sladové víno

Ovšem žádný z velkých ani menších pivovarů se k němu nepřidal, ani když začal mluvit ještě o podání ústavní stížnosti. Při vypnutých diktafonech přiznávali, že je to poněkud nadsazené. Fusek to však myslel vážně. Neuspěl, zvýšení daně nezabránil, ale všude se psalo o sladovém vínu a problémech, které vyšší daň způsobí. Ve Fuskově téměř dvacetileté podnikatelské kariéře to byl ale jeden z mála neúspěchů. Vystudovaný stavař působil na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako šéf cihelen, krátce po revoluci nastoupil na ministerstvo průmyslu coby ředitel sekce stavebních hmot. Tam byl u privatizace cementáren, cihelen a další firem. Už v roce 1992 prý však poznal, že úřednická práce pro něho není. Se čtyřmi kolegy se tehdy na Přerovsku zapojil do privatizace výrobce stavební hmoty Heraklit, koupili i výrobnu polystyrenu Plastik Slavětín. Jako manažer se zřejmě osvědčil, jinak by si ho nevybrali lidé z německé firmy Schwenk a rakouské Heraklith, kteří společně tyto podniky od Fuska a jeho kolegů v roce 1996 koupili. Tyto továrny z pozice generálního ředitele řídil dál. Plus čtyři další firmy.

Po třech letech stresu a nepřetržitých obchodních cest po celé Evropě prodělal ale Fusek druhý infarkt. "Došlo mi, že takhle to dál nejde. Dal jsem výpovědi a řekl si, že musím ubrat," komentuje svou tehdejší situaci. Ono "ubrat" ovšem znamenalo, že se pustil do obnovy pivovaru v Černé Hoře na jižní Moravě, jejž koupil se třemi společníky v roce 1996. Se synem Danielem přitom v témže roce pronajali pozemek v Přerově obchodnímu řetězci, a tak začala souběžně i další Fuskova podnikatelská činnost - stavba sportovních areálů, většinou v sousedství vlastních pozemků pronajímaných supermarketům. Těch dnes mají po republice deset, k tomu ještě provozují dva hotely a třetí - tentokrát čtyřhvězdičkový s moderním wellnes vybavením a pivními lázněmi - dokončují nákladem více než stovky milionů korun v Černé Hoře. Fuskovi také provozují čerpací stanici v blízkém Krhově, ze které se postupně stal nejen servis pro řidiče, ale téměř gastronomické centrum regionu s prodejem sýrů, masa a dalších potravin od místních dodavatelů. Přilákat turisty na jídlo, ale i zážitky, bylo přitom strategií, již úspěšně aplikovali i v pivovaru.

Pivo jako výkladní skříň Česka

Fuskovým snad nejčastějším výrazem je slovo "pivečko". Ač moravský patriot, nepovažuje za výkladní skříň Česka víno, nýbrž kvalitní pivo. Navíc asi snad nikdo jiný u nás - s výjimkou Fuskova konkurenta a spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda - tak vehementně nekritizuje "europiva" velkých nadnárodních gigantů, nikdo tak zatvrzele nehájí co nejtradičnější způsob vaření piva. Jeho vztah s Bernardem je je však, mírně řečeno, napjatý.

Byl to Bernard, kdo v devadesátých letech prosadil v parlamentu daňové zvýhodnění malých pivovarů a inicioval obnovení Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Jenže pak prodal polovinu humpoleckého pivovaru belgickému a o poznání většímu Duvel Moortgat a přišel na čas o statut "nezávislého" pivovaru. Do čela svazu se tak dostal Fusek, jehož sám Bernard původně označil za svého nástupce. Kamenem úrazu se však staly čachry kolem vyřazení Bernarda jako zástupce malých pivovarů z předsednictva velkého Českého svazu pivovarů a sladoven. "Oba jsme ambiciózní, těžko se necháváme ovládat jinými," říká dnes Fusek. Z Bernardova vyjádření je cítit, že Fuska považuje za schopného podnikatele, ale více to nechce nijak komentovat. "Pan Fusek mne už nezajímá," říká.

V roce 2001 inicioval Fusek vznik Evropského svazu malých nezávislých pivovarů, ve kterém se sdružily pivovary z Česka, Německa, Polska, Švýcarska a Rumunska. Fusek se stal prezidentem. Jeho pivovarnická kariéra gradovala. Uspěl prakticky ve všech projektech, do nichž se pustil. Čím to? "Musí se všemu dát nějaká duše. Musí vás to bavit. A nesmíte mít strach," říká muž, který letos prodal svůj podíl v Pivovaru Černá Hora skupině K Brewery. Odešel i z Českého svazu pivovarů a sladoven a rezignoval na své funkce v evropském i tuzemském svazu malých nezávislých pivovarů. "Slíbil jsem manželce, že v pětašedesáti se vším skončím," říká s tím, že teď už bude pouze pomáhat dětem.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Mimořádná valná hromada Pivovarů Staropramen změnila vlastnickou strukturu firmy, společnosti Malvil Consulting, Starbev Czech Republic a Pivovarů Staropramen zfúzovaly do jedné.

Fúzí dojde ke zjednodušení akcionářské struktury po změně vlastníka naší společnosti. Nová nástupnická společnost ponese nadále název Pivovary Staropramen a.s.,“ řekla Edita Šilhánová, ředitelka právního oddělení a oddělení vnějších vztahů Pivovarů Staropramen.

I po dokončení fúze zůstane vlastníkem skupina CVC Capital Partners a společnost bude nadále součástí skupiny Starbev. Fúze nebude mít žádný dopad na běžný chod společnosti Pivovary Staropramen,“ dodala Šilhánová.

Pivovary Staropramen změnily vlastníka v prosinci loňského roku, kdy skupina Anheuser-Busch InBev (ABI) prodala společnosti CVC Capital Partners.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Při vernisáži ve Sladovně pokřitil starosta Miroslav Sládek nové pivo Portyčák z pivovaru Dražíč.

Sál Vysoké trámy v písecké Sladovně zabere od dnešních 16 hodin výstava, která v těchto prostorách není obvyklá. Obrazy a sochy vystřídal Svět piva 2010.

Klub sběratelů pivovarských suvenýrů v Písku připravil již třetí ročník výstavy pivovarských etiket a dalších suvenýrů, která patří k největším v zemích Evropské unie.

Foto

Návštěvníci se mohou těšit na pivní artefakty z 205 zemí celého světa, které pro výstavu zapůjčilo dvanáct sběratelů, z toho sedm píseckých, a dále sedm pivovarů,“ uvedl předseda pořádajícího klubu Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako v předcházejících ročnících velkou část expozice tvoří pivní etikety. Ta první na území Rakousko – Uherska byla vyrobena v roce 1896 pro plzeňský pivovar. Průkopníkem v používání etiket byl také Měšťanský pivovar v Písku, jeho první etiketa pro pivo Kozel pochází z roku 1911.

Zajímavá je historie pivních tácků. „Ty první byly filcové a dávaly se ne pod, ale na pohár, aby do něj nepadaly mouchy a jiný hmyz. První tácky pod půllitry byly porcelánové, u nás se až do roku 1946 vyráběly v Karlových Varech. Výroba papírových začala v roce 1892 v Drážďanech, od roku 1906 se na ně začala dávat loga pivovarů,“ poodhalil kousek historie pivních tácků Řehůřek, sám jejich dlouholetý sběratel.

V jedné z vitrín je uložena historie skleněných lahví. Ty původní, ručně foukané, byly dost těžké, ale zato pěkně zdobené. V 19. století nahradily ruční výrobu automaty a v roce 1935 začali Američané „balit“ pivo do plechovek.

Za zastavení určitě stojí expozice s pivními papírovými ubrousky, i když je zde jen malá ukázka z jejich největší sbírky u nás. Její majitelkou je Alena Šedová a ve sbírce má více než 50 000 kusů z mnoha zemí. „Není bez zajímavosti, že pivní ubrousky se začaly používat už ve dvanáctém století. Byly ovšem látkové, s papírovými se setkali naši předkové až ve století osmnáctém,“ doplnil Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako na předcházejících dvou ročnících, i tentokrát jsou zde unikáty. Jsou to ukázky světlého a tmavého piva Mahina, které přivezl strakonický Pavel Pavel z Velikonočního ostrova, kde byl zkontrolovat přemístěné sochy moai. Pivo zde vyrábí chilský majitel minipivovaru, který v Česku studoval.

Poprvé mohou návštěvníci ve Sladovně také vidět krásně zdobené poháry, první ceny z pivních soutěží v Táboře a Českých Budějovicích.

Výstava potrvá do 22. srpna.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka a foto: Libuše Kolářová


Program péče o kvalitu piva běží 10 let a začíná druhou tisícovku hospod

Pankrácká pivnice Na Pláni se stala 1000. provozovnou certifikovanou za vynikající péči o nejvyšší kvalitu čepovaného piva. Komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích čepujících jeho značky po celé České republice spustil Plzeňský Prazdroj v roce 1999 a počet certifikovaných hospod dnes stojí na prahu druhé tisícovky. Slavnostnímu předání certifikátu kvality byl přítomen i herec David Suchařípa, známý milovník plzeňského ležáku.

Foto

Pivo je nejlepší v momentě, kdy opouští brány pivovaru. Potom vyžaduje velkou péči, aby neztrácelo na kvalitě: odpovídající teplota skladovaného piva, správné tlačné médium, dobře nastavený tlak ve výčepním zařízení, čisté a chladné sklenice, ideální teplota piva, správné čepování, pravidelné čištění pivního potrubí a správné servírování.

„Pokud hostinský pečuje o pivo ve všech parametrech, dostane se hostům na stůl pivo ve špičkové kvalitě. A v pankrácké pivnici Na Pláni se toto vše daří,“ řekl obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Pavel Průcha, když slavnostně předával majiteli restaurace panu Janu Matuštíkovi certifikát s magickým číslem „1000“.

Kvalitní piva z Plzeňského Prazdroje čepujeme nejen Na Pláni, ale i v dalších třech pražských restauracích Bredovský dvůr, Antal a Kobyla, které také získaly a pravidelně obhajují své certifikáty za péči o kvalitu piva. Symbolická tisícovka potěší, ale mnohem podstatnější je systematická a dlouhodobá péče o kvalitu piva ve všech našich provozovnách,“ řekl Jan Matuštík při přebírání certifikátu.

Foto

Na plzeňské pivo chodím hrozně rád, ale zejména tam, kde se o něj perfektně starají. U Zlatého Tygra jsem se naučil pít Plzeň ještě za socialismu, protože už tehdy tam o pivo pečovali vynikajícím způsobem. Dnes hodně cestuji po republice a mám radost pokaždé, když narazím na restauraci, kde plzeňský ležák hýčkají a čepují v té nejlepší kondici, jako třeba v Konviktu na Starém Městě a jak jsem se dnes přesvědčil, i na pankrácké Pláni,“ potvrdil David Suchařípa.

Historicky první certifikát, podle kterého se mohli čeští pivaři orientovat, získala v roce 1999 legendární staroměstská pivnice U Zlatého Tygra, která jej navíc každoročně dokázala obhájit. Majitel Zlatého Tygra pan Karel Hulata proto dnes společně s Pavlem Průchou a Janem Matuštíkem narazil dřevěný soudek s pivem Pilsner Urquell a předal „Pláni“ s tisícovkou na certifikátu symbolickou štafetu.

Foto

Pavel Průcha s oběma restauratéry poté pokřtili nové instruktážní DVD Plzeňského Prazdroje, které pomůže výčepním a majitelům restaurací ve správné péči o české pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Varíme pre fajnšmekrov. Našou novinkou je najsilnejšie slovenské pivo,“ víta ma vo dverách svojho reštauračného pivovaru Kaltenecker Ladislav Kovács. Pivovar spolu s reštauráciou, zimnou a letnou terasou stojí na okraji rožňavského sídliska už trinásť rokov. Z hlavnej cesty na Košice, ktorá tesne míňa Rožňavu, sa medzi panelákmi vyníma netypická architektúra. Zelená stavba imitujúca hradné múry so strážnou vežičkou. Znalci dobrého, a hlavne netradičného piva ju veľmi dobre poznajú. Kaltenecker dosiaľ uviedol na trh dvadsať druhov piva a pivných špeciálov. Vyrába ich zásadne nepasterizované a v ponuke má aj netradičné zázvorové, limetkové, kávové, čili či pivá s tokajským vínnym extraktom.

Receptúry priniesli baníci

V súčasnosti sa dosť experimentuje s chuťami, ale naším najúspešnejším pivom je stále tmavý trinásťstupňový špeciál, ktorý získal viacero ocenení i v zahraničí,“ chváli sa Kovács. Pivovar stavia na rôznorodosti a na protiváhe dlhodobej dominancii ležiakov plzenského typu na stredoeurópskom trhu. Vychádza však i z historicky doloženej bohatej pivovarníckej minulosti Rožňavy. V neskoršom stredoveku patrilo toto banské mesto medzi najbohatšie v Uhorsku, fungovalo tu niekoľko malých pivovarov, ktoré boli súčasťou hostincov a ponúkali unikátne druhy piva.

Z archívnych dokumentov sme zistili, že v polovici sedemnásteho storočia založili majitelia šiestich takýchto pivovarov prvý spolok,“ vysvetľuje Kovács. Najstarším známym druhom piva bol tzv. marz a pravdepodobne ho do mesta priniesli nemeckí banskí majstri. Varilo sa v marci a malo viac modifikácií, od piva na každodennú konzumáciu až po silné, ktoré sa pilo až po niekoľkomesačnom odležaní na jeseň.

Bojujú proti pivnej nude

Z takýchto pôvodných receptúr vznikla aj posledná extra silná novinka Kalteneckra, dvadsaťsedemstupňové tmavé pivo, ktoré dozrieva pol roka v dubových sudoch. „Varíme ho podľa postupov našich predkov a okrem chmeľu a sladu je dochucované aj koriandrom, borievkami a mladými smrekovými výhonkami,“ prezrádza majiteľ pivovaru. Hodí sa podľa neho ako exkluzívny aperitív alebo digestívum, zásadne však nie na hasenie smädu. V letnom podvečere sa terasa Kaltenecka pomaly zapĺňa štamgastmi. V ponuke pivovaru je dostatok pív i na doplnenie stratených tekutín počas horúceho dňa. Od výčapného pultu putujú k smädným krkom najmä kvasinkové desiatky a jedenástky s miestnym názvom Kras, ale i tmavá trinástka. „Najprv mi veľmi neseklo, bol som zvyknutý na tradičné ležiaky, ale neskôr som zistil, že tie sú nudné. Objavil som celú paletu chutí a odvtedy iné pivo nepijem,“ hovorí jeden z verných fanúšikov rožňavského minipivovaru.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Alexander Buzinkay


Velmi rozmanité. Právě takové budou letošní Slavnosti pivovaru Ostravar. Kromě velkých hvězd české hudební scény nabídnou pivní Slavnosti také hudební produkci nejlepších místních kapel. Pivovar Ostravar od dnešního dne začíná na svých internetových stránkách přijímat jejich přihlášky k vystoupení na Slavnostech pivovaru Ostravar.

Pro místní kapely je vystoupení na Slavnostech pivovaru Ostravar velmi lákavé. Loni si chtělo v Ostravaru zahrát 71 kapel. “Kdybychom dali příležitost všem, musely by naše Slavnosti trvat čtrnáct dní v kuse,” říká manažer značky Ostravar Michal Útlý. “Z došlých přihlášek proto sestavíme na internetu hitparádu a necháme rozhodnout naše příznivce,” vysvětluje Útlý.

Přihlášky mohou kapely podávat od 1.7. do 18.7 na internetových stránkách www.ostravar.cz. Ostravar ze všech došlých přihlášek připraví speciální hitparádu s ukázkou produkce každé kapely. Od 1. do 15. srpna pak spustí pivovar hlasovací část, ve které fanoušci rozhodnou, kdo nakonec dostane nabídku vystoupit na Slavnostech pivovaru Ostravar.

Ve srovnání s loňským rokem připravil Ostravar 2 podstatné změny. Za prvé chce dát ostravský pivovar na Slavnostech příležitost pouze místním kapelám. „Za místní kapelu budeme považovat každou, která pochází z Moravskoslezského kraje,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. Tento postoj koresponduje s projektem Fandíme místním partám, která pivovar Ostravar spustil na začátku června.

Také druhá změna bude mít teritoriální charakter. Při hlasování budou kapely rozděleny podle místa bydliště. „Chceme, aby na Slavnostech byly zastoupeny všechny regiony z našeho kraje. Proto přihlášené kapely rozdělíme teritoriálně do 6 skupin: Ostravsko, Havířovsko, Opavsko (Opava, Krnov, Bruntál) Karvinsko (Karviná, Český Těšín, Bohumín), NovoJičínsko (Nový Jičín, Odry, Fulnek) a Frýdecko-Místecko (Frýdek-Místek, Třinec). Následné hlasování se stane jakousi neformální hitparádou místních kapel v jednotlivých regionech našeho kraje,“ uvádí Michal Útlý, manažer značky Ostravar

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivárska sezóna sa po daždivom máji sľubne rozbehla v júni

Podľa výsledkov za jún 2010 sa podarilo pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne zlomiť nepriaznivý trend v pivovarníctve. Pozitívny vývoj v júnovom predaji všetkých pív distribuovaných pivovarom STEIGER, a.s., Vyhne, sa prejavil v dosiahnutom objeme 33 200 hektolitrov (hl), čo je oproti rovnakému mesiacu minulého roka nárast na 116 %. Pivovar tak dohnal aj slabší predaj za predchádzajúce mesiace, predovšetkým za daždivý máj, keď za prvý polrok 2010 dodal na slovenský trh spolu 138 000 hl piva, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil.eur. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým zdarný nástup tohtoročnej pivárskej sezóny, pretože vlaňajší jún bol mimoriadne studený, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike. Za mimoriadny úspech považujeme aj zvyšujúci sa export, predovšetkým predaj 2500 hl sudového piva v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom“, vysvetlil vývoj na trhu J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Vyhniansky pivovar prešiel krízou pomerne dobre, zachoval si ziskovosť i podiel na trhu. Vďačí za to aj tomu, že slovenskí pivári uprednostňujú klasickú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Pivovary Staropramen rozšiřují portfolio své největší značky o další novinku – točené nealkoholické pivo Staropramen Nealko. To doposud bylo k dispozici jen v lahvích a plechovkách. Průzkum trhu i pilotní provoz ve vybraných restauracích potvrdily, že Češi mají o točené nealkoholické pivo enormní zájem. Restauracím zapojeným do testovacího provozu stoupla spotřeba nealko piva až o 66 %. Pivovary Staropramen zahájily distribuci nealkoholického piva v balení 20 l KEG do restaurací v České republice odebírajících pivo z jejich nabídky.

Točené nealkoholické pivo Staropramen ocení nejen milovníci piva, kteří potřebují krátce po návštěvě restaurace řídit motorové vozidlo. Je ideální i pro všechny aktivní sportovce, kteří zejména v letním období vyrážejí na výlety na kolech a na pěší túry či na in-liny a hledají v restauracích chlazené točené nealkoholické nápoje, které by nebyly sladké a osvěžily by je.

Nealkoholické pivo v Česku dlouhodobě funguje jako ideální volba pro všechny, kteří si z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí dát pivo alkoholické. Zavedením točeného nealkoholického piva Staropramen do restaurací jim chceme přispět k ještě většímu vychutnání si tohoto stále oblíbenějšího typu piva,“ říká Vít Vojtěch, manažer značky Staropramen.

Staropramen se pro zařazení točeného nealko piva do svého portfolia rozhodl kvůli enormnímu nárůstu poptávky po tomto produktu. Stejně jako u alkoholického piva totiž Češi v restauracích preferují i nealkoholické pivo raději točené, které čepováním do originální sklenice získá správnou teplotu a říz. Pilotní provoz točeného nealkoholického piva ve vybraných restauracích přitom výrazně předčil očekávání. Po zavedení se jeho prodeje zvýšily až o 66 %. Všichni majitelé testovacích provozoven proto jednoznačně převzali točené pivo Staropramen Nealko do své stálé nabídky.

Jednou z restaurací, v níž proběhl test točeného piva Staropramen Nealko, byla restaurace Staropramen Potrefená husa v Hybernské ulici v centru Prahy. „Potrefená husa v Hybernské ulici je velice populární pro svá polední menu, kdy se každý den přes dobu oběda prodá řádově několik set obědů,“ říká David Petřík, manažer konceptu značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen. „Na obědy sem chodí zejména lidé z okolních kanceláří, kteří se vracejí do práce nebo se autem přesouvají na obchodní schůzky. Zavedení točeného Staropramenu Nealko pro restauraci znamenalo výrazný nárůst celkových prodejů nápojů, protože velká část hostů si k obědu objednala právě toto pivo. A to i ti, kteří by si jinak nedali žádný nápoj,“ dodává. Nárůst prodeje nealkoholického piva byl přitom výrazný i během večerů a víkendů, kdy se lidé chodí bavit s přáteli.

Potenciál nárůstu prodeje v souvislosti s nabídkou točeného nealkoholického piva je přitom výbornou zprávou pro řadu restauratérů, kteří se v současné době spojené s dopady ekonomické krize potýkají se stagnací či poklesem tržeb. Točené nealkoholické pivo nijak nekanibalizuje prodeje alkoholického piva a může zvýšit tržby jak za nápoje, tak za jídlo a jiné pochutiny k němu konzumované.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivovar předal první certifikáty kvality

[čtvrtek, 1. červenec 2010]

Špičkovou kvalitu náchodského piva PRIMÁTOR dokazuje mnoho ocenění získaných na nejrůznějších tuzemských i zahraničních degustačních soutěžích. Mnohdy je však problém dostat pivo v původní kvalitě ke konečnému konzumentovi. Aby tomu tak skutečně bylo, rozhodl se pivovar PRIMÁTOR nově zavést systém certifikace kvality čepovaného piva pro jednotlivé restaurace a hospody.

Certifikace by měla zákazníkům ukázat, která provozovna s pivem PRIMÁTOR se o pivo stará tím nejlepším způsobem a dodržuje všechny standardy kvality požadované pivovarem. Certifikace je prováděna na základě dodržování řady požadovaných náročných kritérií, jakými jsou např. čistota výčepní techniky, pravidelná sanitace pivních vedení, čistota skla, mikrobiologická čistota piva a dalších. Takovéto provozovny, označené získaným certifikátem, by měly zákazníkovi garantovat, že mu zde bude načepováno originální nepasterované pivo PRIMÁTOR tak, jak jej, po téměř tříměsíčním výrobním cyklu, chce sládek pivovaru prezentovat veřejnosti.

My pivovarští vnímáme české pivo jako největší tradici a součást kultury českého národa, proto se v pivovaru Primátor snažíme pozvednout jeho pití na opravdový zážitek. Každé naše pivo doporučujeme podávat v originálních sklenicích ideálních pro jejich konzumaci, ve kterých vynikne barva, pěna i výjimečné aroma a chuť. Navíc díky našemu širokému výběru speciálních piv jsem schopni nabídnout dnes pivo k jakémukoli jídlu a umocnit tak gastronomický zážitek zákazníka“ řekl obchodní sládek Pavel Kořínek.

Jako první získaly certifikát kvality provozovny:

1. Restaurace Pod Terasami, Hradec Králové

2. Snack bar – herna, Josefov

3. Restaurace Sport, Náchod

4. Restaurace Na Koupališti, Náchod

Součástí získání certifikace je samozřejmě povinnost dodržovat standardy kvality. Tu má zajistit pravidelná kontrola certifikovaných zařízení. Další podmínkou je také vzdělávání výčepních v oblasti péče o pivo. „Tento certifikát je skutečným oceněním té nejlepší péče o čepované pivo a pivovar jeho udělením dává najevo, že v takto oceněných provozovnách je podáváno pivo tak, jak má být.“ říká Jiří Holubář, obchodní manažer pivovaru Primátor.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


V pivu byl objeven silikon

[čtvrtek, 1. červenec 2010]

Známe ho všichni a téměř každý z nás ho pije – ano, řeč je o zlatavém moku národa českého, pivu. Málokdo ale tuší, že pitím tohoto lahodného nápoje pomáháme našim kostem…

Pivo obsahuje silikon, který se v tomto nápoji vyskytuje ve formě OSA – tedy kyseliny ortosilické. Právě ta podporuje vývoj a růst kostí. Přispívá tedy rovněž ke snížení rizika osteoporózy.

Pšenice pokulhává za ječmenem

Výzkumná studie zahrnovala celkem 100 piv a zkoumala obsah jejich silikonu. Byl zjištěn obsah silikonu v průměru od 6,4 do 56,5 miligramu v litru. Podle vědců tak prý stačí denně vypít od jednoho do dvou litrů piv.

Ovšem tato rada se týká pouze vhodnosti vlivu piva při osteoporóze, a ostatní účinky piva, ať už pozotovní či negativní, ponechává stranou. neznamená tedy v žádném případě doporučení, abycho pili dva litry piva denně!

Také je nutné upozornit, že není pivo jako pivo. Druhy s velkým množstvím ječmene a chmelu také obsahují dostatek silikonu. To se už nedá říct o pšeničných druzích.

Pivo nahradí třeba vločky

Problém nastává v okamžiku, kdy někteří jedinci pivu jednoduše neholdují. I tady vědci znají radu – stačí jíst dostatečné množství cereálií, vlákniny či ovesných vloček.

To je dobrá rada i pro ty, jimž pivo není cizí. Kombinace pití zlatavého moku s vyváženou stravou je lepší volba než samotné vypití čtyř velkých piv denně.

Zdroj: Zdraví Centrum.cz


Budvar vystavil v roce 2009 1 275 271 hektolitrů piva. Podnik tak posílil podíl na české výrobě piva na 7,1 procenta.

Výstav piva v Budějovickém Budvaru poklesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 2,8 procenta. "Je to však výrazně lepší výsledek než je průměr v tomto odvětví v tuzemsku. V celé ČR poklesla produkce piva o 5,9 procenta. V roce 2009 tak posílil podíl Budvaru na celkové výrobě v Česku," řekl Boček. "Celkem 84,4 procenta produkce tvořila piva pod značkou Budweiser Budvar, 15,6 procenta výroby tvořila značka Pardál," dodal.

Díky úpravám cen a úsporám v nákladech však vzrostly vloni tržby i zisk společnosti. "V roce 2009 jsme dosáhli zisku před zdaněním ve výši 298,6 milionu korun, v roce 2008 to bylo 213 milionů korun. Přitom však registrujeme pokles tržeb, v roce 2009 to bylo 2,313 miliardy korun oproti 2,340 miliardy korun v roce 2008. Konečný výsledek hospodaření však ovlivnilo v roce 2009 také to, že jsme jednorázově zúčtovali 93 milionů korun do rezervního fondu podniku," vysvětlil Boček.

V roce 2009 činily investice do podniku celkem 313 milionů korun. Nejdražší byl nový plně automatizovaný sklad, který stál 87 milionů korun. Nákup nových přepravek a sudů stál 64 milionů korun a zvýšení výkonu lahvových linek přišlo na 56 milionů korun. Do manipulační techniky investoval Budvar 22 milionů korun, rozšíření obchodních středisek 12 milionů korun a informační technologie stály sedm milionůl korun. "Veškeré investice Budvar financoval z vlastních zdrojů, nejsme v tomto závislí na bankovním sektoru a nemáme žádný úvěr," dodal Boček.

Export podniku v roce 2009 dosáhl objemu 579 947 hektolitrů piva. "Exportujeme 45,4 procenta výroby, což je nejvíce mezi velkými českými pivovary. Z toho připadá 56,6 procenta na ležák, tedy prémiové pivo, objem vývozu výčepního piva činí 41,4 procenta. Zbytek tvoří nealko pivo a speciální piva," řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Objem vývozu Budvaru poklesl v roce 2009 o 0,3 procenta oproti roku 2008. "Považujeme to za výrazný úspěch, pokles exportu piva z ČR činil celkově 10,4 procenta," doplnil Chrt.

Nejvýznamnějšími importéry Budvaru byli v roce 2009 Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Rusko. Vývoz do těchto zemí činil 78 procent objemu exportu. "Vynikajících výsledků jsme dosáhli v Německu, tam jsme navýšili export o 9,3 procenta a stali jsme se druhým nejprodávanějším importovaným pivem. V sektoru prémiových piv jsme v off trade sektoru dokonce nejlepší. Historického maxima prodeje jsme dosáhli na Slovensku, meziroční nárůst tam činil šest procent. V Rakousku se zvýšil prodej o 5,8 procenta a Budvar je nejprodávanějším českým pivem s podílem na trhu 55 procent. Pokles prodeje ve Velké Británii činil dvě procenta a nejhorší situace byla v Rusku, tam činil pokles prodeje o 40,3 procenta," vypočítal Chrt.

Na českém trhu prodal Budějovický Budvar v roce 2009 celkem 695 324 hektolitrů piva. Meziročně tak poklesl prodej Budvaru o 4,9 procenta. "V tržbách však registrujeme pokles pouze o 1,3 procenta. I v tomto hledisku jsme na tom výrazně lépe, než ukazuje český průměr, kde pokles činí 5,8 procenta," doplnil Chrt.

Pivovar hodnotí příznivě i vývoj soudních sporů s tradičním rivalem Anheuser Bush. "V roce 2009 nebyl ukončen žádný ze sporů, máme však příznivou bilanci. Ze 115 ukončených sporů jich Budvar vyhrál 82, sedm případů skončilo smírem či remízou. Zbývá dokončit 22 sporů ve 14 zemích," dodal ředitel Boček. V roce 2009 navýšil Budvar základní kapitál o jednu miliardu korun z 2,1 na 3,1 miliardy korun. "Navýšení jsme provedli z vlastních zdrojů z akumulovaného nerozděleného zisku z minulých let," uvedl ekonomický ředitel podniku Petr Žáček.

Zdroj: První zprávy.cz


Starobrno Medium nově v Maxilahvi

[středa, 30. červen 2010]

V novém, větším balení se od začátku července představí Starobrno Medium. „Úspěch 1,5litrové Maxilahve Starobrno Tradiční nás přesvědčil o tom, že zákazníci větší balení jednoznačně přivítali. Proto jsme se rozhodli nabídnout v tomto unikátním obalu i náš vlajkový produkt – jedenáctistupňové Starobrno Medium,“ říká Martin Kašpar, group brand manažer odpovědný za značku Starobrno.

Uvedení nového balení Starobrna Medium doprovodí podpůrná kampaň v místě prodeje a ve vybraných obchodech také proběhne propagační akce s hosteskami, při které budou moci zákazníci získat drobné dárky. „V maloobchodní síti se Starobrno Medium v Maxilahvi objeví v červenci, a to především v největších sítích hypermarketů a supermarketů, stranou ale nezůstanou ani menší distributoři jako je Coop, Brněnka nebo nezávislí maloobchodníci. Soustřeďujeme se především na jižní a střední Moravu, kde je Starobrno doma a kde dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější pivní značky,“ upřesňuje Martin Kašpar.

Novinka si také vyžádala změnu dosavadních etiket Starobrno Medium a Starobrno Tradiční, obě se nyní představují ve speciální úpravě pro Maxilahve. „Tento typ obalu cílí především na aktivní, mladší zákazníky. Proto je design etiket modernější a atraktivnější. Etikety obou produktů jsme zároveň přizpůsobili tak, aby jejich vzájemné odlišení bylo maximálně snadné,“ dodává Martin Kašpar.

Změnu také zaznamenají obaly určené pro multipack Starobrno Medium a Starobrno Tradiční v Maxilahvích. Zatímco přebal multipacku o šesti kusech pro Starobrno Tradiční bude zobrazovat vedle pivní lahve s novou etiketou motiv ječmene a jasně modré oblohy, přebal multipacku Starobrno Medium bude mít ústředním motivem obilí ve světle jasně žlutého počínajícího západu slunce.

Maxilahev je unikátní obal s názvem beer pack, který byl vyvinut speciálně pro pivo. Od běžných PET lahví se liší především svým složením a větší šířkou a pevností plastu. Tento obal zajišťuje 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu a 2x vyšší ochranu proti průniku CO2. Poskytuje také lepší teplotní stabilitu piva, které si díky tomu zachová na dlouhou dobu svoji nejvyšší kvalitu. Spotřebitelé oceňují také nerozbitnost a větší kapacitu Maxilahve, stejně jako lehkost, díky které lze pivo brát s sebou například na výlety nebo pikniky, a také znovuuzavíratelnost.

Heineken plní své Maxilahve na nové stáčecí lince v pivovaru Starobrno. Linka byla uvedena do provozu v polovině dubna 2010, při plném, tzv. štítkovacím výkonu naplní až 14 tisíc lahví za hodinu (u lahví s objemem 1,5 litru). Spuštěním nové stáčecí linky ve starobrněnském pivovaru reaguje Heineken na dosavadní úspěchy značek Starobrno, Zlatopramen a Březňák v tomto typu pivního obalu na českém trhu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Dosavadní prodejní úspěchy Zlatopramenu 11° v Maxilahvi korunovala bronzová medaile v kategorii alkoholických nápojů na mezinárodní soutěži, udělované odbornou porotou v rámci mezinárodního potravinářského veletrhu SIAL D´OR. „Medaile si ceníme o to více, že Maxilahev do soutěže nominovali nezávislí odborníci. Pařížský veletrh SIAL D´OR je v potravinářství jednou z nejdůležitějších a nejprestižnějších světových událostí vůbec a ocenění je pro nás obrovský úspěch, protože jej uděluje mezinárodní odborná porota,“ říká Jiří Imrýšek, marketingový ředitel společnosti Heineken Česká republika, do jejíhož portfolia značka Zlatopramen patří. Cenu za český Heineken převzali Jiří Imrýšek a Josef Danihelík 23. června v areálu Občanské plovárny na šestém pravidelném setkání odborníků na podporu a rozvoj retailu, které se nazývá Retail Business Mixer.

Do soutěže o medaile SIAL D´OR nominují výrobky výhradně nezávislí odborníci, kteří za svoji zemi mohou v každé z devíti soutěžních kategorií nominovat pouze jeden výrobek. Navíc se musí jednat o výrobek uvedený na trh v posledních 24 měsících. „Za Českou republiku tak bojovala v ostré konkurenci zahraničních výrobků mezi alkoholickými nápoji jen Zlatopramen Maxilahev, takže už samotná nominace do soutěže nezávislým odborným sdružením Atoz byla pro nás velkou poctou. Zisk bronzové medaile nás proto velmi těší, logo soutěže a obrázek medaile z toho důvodu umístíme i na obal Zlatopramen Maxilahve,“ dodává Jiří Imrýšek.

Zisk mezinárodního ocenění také potvrdil, že kvalitní inovace jsou spotřebiteli žádané a odborníky ceněné. Uvedení zcela nového pivního obalu totiž bylo konkurencí považováno za riskantní a cesta k Maxilahvi nebyla jednoduchá. „Naši spotřebitelé se řadí k nejkonzervativnějším v Evropě, navíc naše konkurence se v minulosti pokusila poměrně neúspěšně nabídnout pivo v obalu s větším obsahem. O to větší byla výzva, před kterou jsme stáli,“ říká Josef Danihelík, group brand manažer společnosti Heineken Česká republika. Nejprve proto přišly na řadu průzkumy mezi spotřebiteli. Ukázalo se v nich, že více jak 70 procent dotázaných by uvítalo nerozbitný pivní obal a 60 procent by přinejmenším nové balení piva vyzkoušelo. Další motivací byly pozitivní zkušenosti z jiných trhů – Polska, Ruska a Slovenska, kde je prodej piva v plastových lahvích již několik let úspěšný a dosahuje až 40procentního podílu z celkových maloobchodních prodejů piva.

Hlavním kritériem úspěšnosti nového obalu bylo zachování vysoké kvality piva, na kterou jsou spotřebitelé zvyklí u tradičnějších typů obalů. Hledali jsme proto materiál, který by zaručil stabilitu a trvanlivost piva, ochránil jej před průnikem CO2. Důležitá také byla nerozbitnost a lehkost nového materiálu,“ popisuje vznik nového obalu, tzv. beer packu, Josef Danihelík. Přestože již bylo na trhu pivo v lahvích podobných těm, v nichž jsou spotřebitelé zvyklí kupovat nealkoholické nápoje, cílem nového obalu bylo vybudovat nový, svébytný obalový pivní segment. Proto bylo rozhodnuto, že v novém obalu, pojmenovaném Maxilahev, se budou nabízet zavedené a oblíbené značky – Zlatopramen 11° a Starobrno Tradiční, obě značky v lahvích s obsahem 1,5 litru.

Samotné uvedení Maxilahve na trh v dubnu roku 2009 provázela silná marketingová a reklamní podpora. Cílem bylo profilovat nový obal jako nejvhodnější variantu pro nejrůznější volnočasové aktivity – výlety, pikniky, grilování nebo jinou zábavu s přáteli. Na tento záměr tematicky navázala veškerá nadlinková komunikace – televizní spoty, tištěná inzerce i další aktivity. Zlatopramen 11° v Maxilahvi se také od počátku prodával v největších maloobchodních sítích na českém trhu – spotřebitelé je tak našli v prodejnách Tesco, Spar a Hypernova.

Úspěch nového obalu na sebe nenechal dlouho čekat. Jen za pouhý rok od uvedení získal Zlatopramen v Maxilahvi více než 60procentní tržní podíl v segmentu plastových pivních obalů a jeho prodej v maloobchodních sítích se díky novému obalu zdvojnásobil. Zlatopramen se tak stal nezpochybnitelným leaderem trhu v této nové oblasti. Prodej piva v plastových lahvích na celém trhu zaznamenal v roce 2009 růst o 45 procent v porovnání s rokem předchozím. Díky úspěchu nového obalu také zaujala značka Zlatopramen s 50procentním tržním podílem vedoucí postavení mezi jedenáctistupňovými pivy. Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken uvedla na trh další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou láhev pro značku Březňák pod názvem Velký Březňák. Následně letos v červenci přibude v sortimentu Heinekenu další maxivarianta, tentokrát Starobrno Medium v 1,5 litrové Maxilahvi.

Heineken Česká republika také ve svém pivovaru Starobrno vybudoval první stáčecí linku pro tento typ obalů v naší zemi. Linka byla uvedena do provozu v polovině dubna 2010, při plném, tzv. štítkovacím výkonu naplní až 14 tisíc lahví za hodinu (u lahví s objemem 1,5 litru).

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Doppel-Doppel Bock, jednadvacetistupňové pivo s tímto neobvyklým názvem, který by šel přeložit jako Dvojitý samec, ale i jako Dvojitá chyba, zraje ve sklepích velkobřezenského pivovaru. Po obrovském úspěchu červeného Svatojánského piva zdejší sládek-inovátor Petr Hauskrecht, který šéfuje pivovarům v Krásném i Velkém Březně na Ústecku, připravuje další novinku.

„Doppel-Doppel Bock bude nejsilnějším pivem vyráběným v koncernu Heineken. Nyní bude tři měsíce zrát ve sklepích. Čím je zrání pomalejší, tím je pivo silnější a lahodnější,“ popisuje chystanou novinku Hauskrecht.

Devět set hektolitrů speciálního „samce“ se bude prodávat pouze 28. září na svatého Václava. „Chceme tak netradičně oslavit patrona českých pivovarníků,“ prozradil sládek. Věří prý, že pivo bude minimálně stejně úspěšné jako minulý týden červené Svatojánské. Přestože se tohoto třináctistupňového piva vyrobilo 1,3 tisíce hektolitru, v mnoha restauracích už večer nebylo. „Prodalo se všechno a velmi rychle a chválili mi ho i kolegové z branže,“ říká Hauskrecht.

To ale zdaleka není jediné překvapení, které sládek pro milovníky zlatavého moku do konce roku chystá. Na Vánoce se bude po 80 letech ve velkobřezenském pivovaru opět vyrábět pivo Regenerátor. „Výroba této značky byla ve Velkém Březně ukončena mezi první a druhou světovou válkou. Přesné datum ale nikdo nezná. A bohužel ani původní receptura se nedochovala,“ přiblížil Hauskrecht, který tak v laboratoři začíná od nuly. Jedno je jisté, bude to pivo silně chmelené, pouze z českých surovin a zrát bude při 2 °C minimálně 60 dnů. A zatímco původní Regenerátor bylo čtrnáctistupňové pivo, jeho novodobý jmenovec bude o stupeň silnější. O tom, jestli to bude jen příležitostné vánoční pivo, nebo zda se bude vyrábět celý rok, pak rozhodnou štamgasti. „Loni na Vánoce jsme připravili nové 14° pivo a mělo takový úspěch, že se vyrábí standardně. Možná bude mít Regenerátor stejný osud,“ doufá sládek.

Heineken sází na „speciály“ i ve svých dalších pivovarech a v zásobě má i tam další překvapení, třeba na dožínky se bude v Krušovicích vyrábět pšeničné pivo.

Další severočeské speciality už Hauskrecht neprozradil. Všechny je ale můžete ochutnat 11. září na Pivních slavnostech ve Velkém Březně.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Trestní řízení ve věci obecného ohrožení stále trvá.

Věci se konečně pohnuly, a tak v Chýnově už bude bezpečno. Alespoň co se týče pivovaru, jehož střecha ještě do včerejšího dne hrozila zřícením.

Na neopravené části chýnovského pivovaru se podepsala letošní sněhová nadílka. Část střechy se zřítila, naštěstí do vnitřního traktu objektu, takže se nikomu nic nestalo. Poničená konstrukce ale ohrožovala dál.

S majitelem nebyla řeč. Dlouho se nám nedařilo donutit ho k tomu, aby začal s demolicí. Termíny stále posouval, takže jsem ani nevěděl, že přijedou zrovna dneska,“ řekl včera Deníku starosta Chýnova Pavel Eybert.

Foto

Policie na liknavost majitele reagovala zahájením trestního řízení ve věci obecného ohrožení. To stále trvá.

Trestní stíhání zastaveno nebude. Vlastně až do odstranění střechy obecné ohrožení trvalo. Věc byla předána na oddělení vyšetřování do Tábora. Rohodne o ní vyšetřovatel, potažmo státní zástupce,“ informoval bývalý šéf chýnovských policistů Miroslav Peroutka.

Bude nová střecha?

Během včerejšího dne bylo hotovo. Najatá firma odstranila nakloněnou špičku výtahové věže, část střechy směrem na hlavní silnici i tu část u dětského hřiště.

Do oběda budeme hotovi. Během prázdnin by se pak měla sundat celá střecha a na podzim se snad začne se stavbou nové. Do zimy by chtěl mít majitel hotovo,“ prozradil včera Dušan Lanžhotský, majitel firmy LD střechy, která demoliční práce prováděla.

Plány jednatele pražské firmy Walboria Stanislava Valka, který pivovar vlastní, jsou velké. A to i přesto, že objekt je stále v aktivní nabídce realitní kanceláře Avareal.

Kupec, který o pivovar projeví zájem, si musí připravit necelých třináct milionů korun. Vyjádření majitele se nám ale nepodařilo získat.

Kromě chýnovských občanů si nejspíš oddychne i radnice. Pokud by majitel nezačal v dohledné době s demolicí, musela by ji provést na vlastní náklady. Peníze by pak následně vymáhala po Stanislavu Valkovi.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Nimrichtrová


Úvodní prodloužený koncert 1. 7. vyvrcholí ohňostrojem

Populární cyklus čtvrtečních koncertů na nádvoří pivovaru Léto v Prazdroji láká své příznivce již sedmým rokem. I na letošní červenec a srpen připravil Plzeňský Prazdroj pro obyvatele i návštěvníky Plzně zajímavé hudební menu, protože osm koncertů představí jak známé kapely, ale dá prostor i méně známým plzeňským hudebníkům. Na konci srpna pozve Prazdroj všechny příznivce hudby a dobrého piva na Pilsner Fest, tradiční oslavu plzeňských piv.

Letošní sérii letních koncertů v Prazdroji odstartuje ve čtvrtek 1. 7. v 19:30 plzeňská skupina Semtex, jedinečné hudební seskupení hrající styl jako country-brutal-technofolk, zatímco Laik, další energická kapela z Plzně „přednese“ kinder punk. „Protože se tento koncert koná přesně v polovině roku, zahájíme cyklus slavnostně a velkolepě. Koncert protáhneme až do půlnoci, kdy ohňostrojem oslavíme takové PF 2010 a půl," láká Jitka Froydová z organizačního týmu Plzeňského Prazdroje.

Rozhoupat plzeňské publikum jamajskými rytmy přijede 8. 7. skupina Švihadlo z Mladé Boleslavi, zatímco skupina Siláž posbírala své členy v Plzni a v bezprostředním okolí. Černé kalhoty, černé brýle, černé kravaty a bílé košile, tedy Laura a její tygři s písněmi od funku přes soul, jazz až po rock se v pivovaru objeví 15. 7. Protipólem jí bude V3ska, která hraje své písně převážně na druhou dobu, tedy ska, s doplňky punku a reggae. Dvanáctičlenná kapela TOP Dream Company, která se inspiruje funky – soulovou hudbou, vystoupí 22. 7. s plzeňskou High Gain. V dalších čtvrtcích se můžete těšit na Guločar + Pillow Figur (29.7.), Extra Band Revival + Whitesnake revival unplugged (5. 8.), Mediterian + Fenomendés (12. 8.), Marek Ztracený + Jakub Kořínek (19.8.)

Vyvrcholením letošního Léta v Prazdroji bude Pilsner Fest, oslavy plzeňského piva Pilsner Urquell a Gambrinus ve dnech 27. – 28. 8. Milovníci dobré hudby a netradičních kulturních a gastronomických specialit chutnajících s plzeňským pivem budou mít z čeho vybírat. „Na Pilsner Festu vystoupí celkem 25 kapel, tedy o dvě více než loni. K největším tahákům patří kapely jako J.A.R., Mig 21, Support Lesbiens nebo Tři sestry. Poslední zmíněná si pro Pilsner Fest připravila zcela novou písničku, která poprvé zazní právě v Plzni na konci srpna," nastiňuje Karel Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Oblíbený prázdninový hudební cyklus pořádá Plzeňský Prazdroj již sedmým rokem. Koncerty se konají vždy ve čtvrtek od 19:30 hodin na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj za každého počasí a vstup je již tradičně zdarma. Vloni přišlo na koncerty Léta v Prazdroji více jak 13 000 návštěvníků, kteří vypili více než 200 sudů piva.

Podrobný program Léta v Prazdroji je dostupný na webových stránkách Plzeňského Prazdroje http://www.prazdroj.cz/cz/prijedte-k-nam/pivovar-plzen/akce/leto-v-prazdroji

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zájemci o pronájem vyškovského pivovaru odešli s prázdnou. Vedení podniku zastavilo plánované propouštění zaměstnanců. O dalším osudu pivovaru rozhodne nová vláda.

Petiční výbor, zaměstnanci vyškovského pivovaru a všichni kterým na něm záleží, se v úterý dočkali potěšující zprávy. Státní společnost Jihomoravské pivovary, která včera rozhodovala o novém nájemci pivovaru, vydala nečekané prohlášení.

Jednání představenstva společnosti trvalo od osmi hodin ráno do půl dvanácté. Před branou pivovaru stál po celou dobu hlouček lidí, který řešil, jak asi včerejší jednání dopadne. Optimističtí ale příliš nebyli. Stát už dal jasně najevo, že plánuje výrobu ve Vyškově kvůli ztrátovosti ukončit. Největší obavy měli zaměstnanci. „Jsem už šedesátiletý dědek, když mě vyhodí, těžko říct co se mnou bude dál,“ zaznělo například v hloučku.

Verdikt si přišli poslechnout také lidé z petičního výboru, strany Věcí veřejné, nebo třeba bývalí zaměstnanci. „Doufáme, že všechno dobře dopadne,“ řekla za petiční výbor Hana Dostálová. A její slova jako by lidé z představenstva vyslyšeli. Po dvanácté hodině vyšel z pivovaru David Šigut, který je pověřený jeho řízením. „Dostal jsem za úkol předat vám tiskovou zprávu,“ řekl stroze Šigut a odešel.

Jediný zájemce o pronájem neuspěl

Představenstvo podle ní oslovilo dvě firmy, které dříve projevily zájem o pronájem pivovaru, a to AGRA Group a společnost AGC. Nabídku podala pouze společnost AGRA. Ta ale nevyhověla stanoveným podmínkám, a proto vedení pivovaru nájemce nevybralo. „Představenstvo odmítá předloženou nabídku a neuzavře smlouvu s žádným z účastníků nabídkového řízení,“ shodlo se představenstvo.

Učinilo ale ještě jedno důležité prohlášení. Vzhledem k tomu, že v nejbližší době neuzavře žádnou smlouvu s nájemcem, pozastavilo představenstvo některé kroky spojené s útlumem výroby. Patří mezi ně třeba propouštění. „Společnost nebude propouštět zaměstnance v plánovaném rozsahu, protože je nutné zabezpečit zpracování všech zásob v pivovaru a tak předejít ztrátám na majetku,“ rozhodlo představenstvo. Zástupci Jihomoravských pivovarů dále doporučili nechat konečné rozhodnutí o osudu pivovaru novému vedení ministerstva zemědělství.

Proč se najednou stala taková změna? „Museli udělat určitý ústupek. Prvním krokem byla petice, druhým zájem veřejnosti a politiků, kteří reagovali na naše dopisy. Každopádně máme radost, že jsme zatím dokázali alespoň toto,“ řekla Dostálová. Potěšení byli i zaměstnanci. „Je to pro nás dobrá zpráva. Chceme dokázat, že svoji práci umíme, že pivovar je životaschopný a že jsme schopní pracovat i pro dalšího nájemce,“ tvrdil zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Na ministerstvo přišlo několik dopisů, které proti zavření vyškovského pivovaru protestují. Například od vyškovského starosty Petra Hájka a senátora Ivo Bárka. Mezi poslední pisatele patří třeba hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek, který vyjádřil podporu pivovaru a požádal ministra o přehodnocení rozhodnutí o ukončení jeho činnosti.

O pivovar projevila zájem také církev, kterou petiční výbor oslovil, protože na podniku vázne restituční řízení. Ta by po letech situaci ráda vyřešila. „Obrátíme se na ministerstvo a připomeneme naše restituční nároky. Ozval se nám také americký odběratel Vyškovského piva, který by měl o dodávku zájem,“ vzkázal olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

V celé záležitosti se začala angažovat strana Věci veřejné, jejíž členové včera přišli k pivovaru, aby si vyslechli rozhodnutí představenstva. „Strana Věci veřejné podala trestní oznámení na neznámého pachatele z důvodu nesprávného hospodaření se státním majetkem,“ vypověděl člen strany Jiří Krutílek.

Na tuto politickou stranu se obrátil i Jan Skala z pivovaru Kout na Šumavě. Upozornil na zvláštní bod v podmínkách nabídkového řízení. „Předmětem převodu užívacích práv nebudou žádná práva k ochranným známkám, tradičním výrobním postupům Vyškovského piva, jakož ani jakémukoliv dalšímu know-how Pivovaru Vyškov. V druhém kole už tedy nebyla podmínka, že by se v pivovaru muselo vařit pivo,“ upozornil Krutílek.

Představenstvo ale svoje rozhodnutí přehodnotilo a pivovar tak dostal novou šanci. Nyní záleží na tom, jak se k problému vyškovského pivovar postaví nový ministr zemědělství. Tím by podle předběžných informací měl být člen politické strany TOP 09 Pavol Lukša.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Budějovický Budvar, n. p., a pivo značky Pardál budou i letos partnery ekologické akce „Čištění Malše“. Třetí ročník se uskuteční v sobotu 29. května od 12 hodin v rekreační lokalitě u Malého jezu. Dno řeky prohledají členové klubu sportovního potápění Octopus České Budějovice. Jejich úkolem bude odstranit z koryta veškeré předměty, které tam nepatří. V loňském roce vylovili potápěči z krátkého úseku řeky přes 250 kilogramů odpadu.

Tento úsek řeky jsme vybrali z jednoho prostého důvodu. Jde totiž o místo, které od jara do podzimu pravidelně využívají obyvatelé města ke koupání. Jen málokdo by věřil, kolik nebezpečných předmětů lze v řece nalézt. Cílem naší akce je nejen přispět k čistotě řeky, ale také ochránit koupající se od možných poranění,“ uvedl Karel Exl, instruktor potápění z klubu Octopus České Budějovice.

Počin potápěčů je velmi užitečnou ukázkou praktické ekologie. Věříme, že na veřejnost zapůsobí především výchovně a pomůže omezit odhazování odpadků do volné přírody,“ dodává Ing. Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, který je partnerem akce.

Budějovický Budvar podporuje svůj domácí region i investicemi do dalších, zejména kulturních projektů. V letošním roce to jsou například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. V sobotu 12. června proběhne v Českých Budějovicích již čtvrtý ročník rockového festivalu Budvar Fest. Významnou akcí s bohatým hudebním programem bude i tradiční Den v Budvaru, který se letos uskuteční 11. září.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


«« « Strana 560 z 804 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň