Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Takové pivní perpetum mobile

[úterý, 23. únor 2010]

Vypadá to jako geniální plán. Litoměřická radnice chce oživit místní pivovar a obnovit v něm po letech výrobu piva. A plánuje, že by k tomu využila domácí štamgasty, kteří by se stali podílníky v pivovarnické akciové společnosti.

Znamenitě to zní, však posuďte sami: vložíte své peníze do akcií, pijete své pivo, a čím víc ho vypijete a čím víc utratíte, tím víc nabývají vaše akcie na hodnotě, tím vyšší jsou vaše dividendy a tím víc vyděláváte na další popíjení. A tak pořád dokola. Takové pěkné pivní perpetuum mobile, které, zdá se, nemá žádný háček.

Minimálně jeden přesto vidím. Kdyby podle plánu města stála jedna akcie tisíc korun, muselo by se složit na obnovu pivovaru opravdu hodně pivařů. A potom ve chvíli, až na štamgasty nezbyde místo u stolu a výše zmíněný finanční plán vezme za své, nastane mela, chlapi se porvou o židle a z podniku udělají kůlničku na dříví. Ale koneckonců, proč by to tak nakonec nemohlo dopadnout. Městu jde hlavně o novou turistickou atrakci, a tak když už pořádá každý rok vinobraní, co by se tu nemohla stejně tak uchytit originální tradice pivopraní?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jiří Needrle


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne napriek hospodárskej kríze v roku 2009 zvýšil predaj tmavého 11° piva medziročne o 3,4 percentá a celkovo ho tak vystavil 14 500 hektolitrov (hl). Pri celkovom poklese slovenského trhu, to znamená nárast trhového podielu STEIGRA v tomto sortimente. Každé štvrté tmavé pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza zo STEIGRA a pivovar tak odhadom zaberá na slovenskom trhu vystaveného tmavého piva cca štvrtinový podiel. Tmavý STEIGER sa za posledných 10 rokov stal nielen na Slovensku priam fenoménom chuti tmavých pív. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,STEIGER je hrdý na to, že aj v čase krízy a zatvárania pivovarov v zahraničí i na Slovensku je jeho hospodárenie opäť ziskové. Za rok 2009 STEIGER dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, dosiahol zatiaľ neauditovaný zisk po zdanení 900 000 eur a vystavil z vlastnej produkcie 180-tis. hektolitrov piva. K vlaňajšiemu nárastu tržieb prispel aj rast predaja importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel. Objemy predaja všetkých týchto značiek stúpli. Pivovar STEIGER tak vlastní na trhu najbohatšiu ponuku sortimentu pív, vyrobených vo vlastnom pivovare, aj distribuovaných značiek iných pivovarov. Všetky značky v našej ponuke sa vyznačujú tradičnou výrobou bez urýchľovania procesov, dlhodobým ležaním a používaním najkvalitnejších pravých pivovarských surovín“, konštatoval E. Mihálik.

Dodal, že kríza zmenila spotrebiteľské návyky a vytvorila nové trendy. Ľudia viac pijú doma a menej v reštauračných zariadeniach. ,,Tak ako v Nemecku a Česku, aj na Slovensku ide do popredia predaj fľašového piva na úkor sudového. O množstve predaného piva čoraz viac rozhoduje jeho cena, ale pri zachovaní požadovanej kvality. Práve to je silná stránka pív varených priamo v STEIGRI i v partnerských pivovaroch v ČR, distribuovaných vyhnianskym pivovarom. Pivovar STEIGER si takto už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Za dobré ekonomické výsledky vďačí dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a kvalitným službám pri predaji čapovaného piva. Dôležitý je pre nás aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, okomentoval vývoj E. Mihálik.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 86.666 eur a vlani zamestnával priemerne 180 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


V Braníku chátrá technická památka. Zároveň je pomníkem jedné zmizelé staropražské profese.

Komplex ledáren na břehu Vltavy vznikl jako společný podnik majitelů pražských restaurací. Led potřebovali, aby mohli po celý rok chladit ve sklepech pivo.

Led v zimě „dobývali“ z Vltavy a ukládali ho do nejvýše položené místnosti sklepa, kde ho pak ochlazoval vzduch. Podle zákonů fyziky studený vzduch plynul do nižších pater a celý prostor ochlazovala také voda z tajícího ledu.

Ze Štvanice do Braníka

Původní ledárny stály na Štvanici. Moderní areál v Braníku vznikl v letech 1908 až 1911 a byla v něm řada technických vymožeností. Na řece byl vytvořený umělý záliv, ze kterého vedly dva výtahy, kterými se vozil led přímo do budovy ústřední lednice. Na těžkých nákladních povozech pak putoval do hostinců v Praze.

Areál utrpěl dlouhodobou devastací, nikdo ho nevyužíval a neudržoval,“ říká šéf Národního památkového ústavu v Praze Michael Zachař.

Ledárna je architektonicky unikátní stavbou, dokonale přizpůsobenou své funkci. Jednu z nejstarších železobetonových konstrukcí v Čechách doplňuje důmyslný systém větrání a kanalizace. Dokonalou tepelnou izolaci od okolí zajišťovala dva a půl metru široká cihlová zeď s izolační vzduchovou vrstvou i vysoký násyp nad stropem.

Původní funkce ledáren zanikla v padesátých letech minulého století, po dokončení vltavské kaskády, která navždy zabránila zamrzání Vltavy.

V objektu byla poté skladovaná zelenina, protože poskytoval jedinečné klimatické podmínky. Bez odpovídajícího využití ale začal chátrat, zmizelo vnitřní technické zařízení.

Výjimečný objekt

Stavba je vzhledem ke specifické konstrukci mimořádně problematická, pokud jde o možnosti jejího využití. Potvrzuje to i architekt Václav Aulický, který vede ateliér na Fakultě architektury ČVUT. Jeho studenti v minulosti vypracovali několik ročníkových prací na téma využití areálu branických ledáren.

Objekt je památkově chráněný a skutečně výjimečný. Není možné ho vzít a předělat,“ vysvětluje Aulický.

Místo pro volný čas

Radnice čtvrté městské části představila před časem projekt, podle kterého by měl v Braníku během pěti let vzniknout areál pro trávení volného času.

V plánech je vodní svět, tobogan, pláž, lanové centrum, hřiště a horolezecká stěna. Zároveň má být v objektu ledáren část věnovaná speciálně odpočinku seniorů.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Robert Oppelt


Minipivovary z kraje slaví úspěchy

[pondělí, 22. únor 2010]

Svatý Florian, Velkorybnický Hastrman, Permon, Velichovský forman, Jantar a Prokop - to jsou názvy piv, která vaří rodinné a domácí minipivovary v Karlovarském kraji.

Měšťanský minipivovar v Sokolově expeduje pivo Permon. Majitel pivovaru Ladislav Sás si v sobotu v Chebu nenechal ujít návrat Chebské Hradní 11°. Prozradil při tom i své podnikatelské plány. „Vaříme na nové varně. Loni jsme byli na šesti stech hektolitrech a letos chceme mít dvanáct set. Začínáme dodávat do restaurací. Připravujeme i nová lahvová piva. Do Chebu jsme se přijeli podívat, jak jim to tady půjde,“ prozradil podnikatel důvod své návštěvy. Na nejprestižnější tuzemské soutěži Česká pivní pečeť v Táboře získal sokolovský Permon minulý měsíc v kategorii světlá piva speciál Zlatou i Stříbrnou pečeť. Diplom Zlatá pivní pečeť putoval také do zámeckého minipivovaru Chyše.

Potvrdilo se, že minipivovary v Karlovarském kraji vaří nejlepší pivo. Zlatou pečeť jsme získali s pivem Permon 13 speciál. Stříbrnou pečeť s Permonem 16 speciál,“ uvedl Ladislav Sás. Pivo s chráněnou značkou Permon začal vařit v prosinci 2006. Pětatřicet konkurentů z celé republiky nechal za sebou v Táboře zámecký minipivovar Chyše. Zlatou pečeť si odvezl za jedenáctistupňové pivo Prokop.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Sládkové by měli bydlet na vesnici

[pondělí, 22. únor 2010]

Tenhle víkend jsem se vydal k rodičům na venkov. Ve městě, kde jsem přestupoval, zbývala půlhodina do příjezdu autobusu. Nádražní hospoda, jejíž žluté záclony pamatují ještě její zakladatele, nabízela jediný kloudný azyl před zimou. Přesvědčoval jsem sám sebe, že v pět odpoledne si prostě pivo nedám. Dám si limonádu a bude to.

Jenže. Vrchní se sladce usmívala, místní štamgasti do sebe místní pivo vlévali s ohromnou slastí. Najednou se mi to rozhodnutí rozleželo. Však co, jedno pivo odpoledne alkoholismus ještě neindikuje. Změna rozhodnutí za to stála. To pivo totiž nebylo ani to, co ho mají skoro všude v Praze, ani to horší, co dělají v Plzni, a už vůbec ne to, kterým se častují v Brně. Žádné globální pivo bez chuti, europivo pro všechny, co mají pocit, že pivo je to, co je v krýglu. Bylo prostě jako křen. A já bloud ho tolik let nepil.

Večer jsem se už velice těšil do naší vesnické hospody na jakýsi bál klasického střihu. Tombola, v níž se dá vyhrát litr zabíjačkové polívky nebo vlastnoručně vyrobený popelník, muž s klávesami, který zvládne všechny rádiové šlágry posledních padesáti let, obyvatelé obce od šestnácti do devadesáti let, z nichž někteří podle oděvu přišli na ples v opeře, někteří zase na heavymetalovou diskotéku.

Vlastně bych se tomu i vyhnul, ale vzpomínka na pivo z nádražky byla silnější. V té hospodě totiž točí to stejné. U druhého jsem si sliboval, že už nikdy nebudu pít ta hrozná piva chuti „pro všechny (a tudíž pro nikoho)“ a raději si s výběrem hospody dám práci. Přece nebudu dávat vydělat těm, co si neumějí najít kloudného dodavatele.

Asi byste si netipnuli, kdo byl hvězdou toho večera. Ne, nebyl to ani starosta, který shání dotace, ani místní doktor, který má k pacientům přístup jako felčar z filmu Vesničko má, středisková, ani nikdo z trojice úslužných vrchních, ani traktorista, který poslední měsíc svým pluhem zachraňuje možnost pohybu v bílé záplavě. Ne, tentokrát to nebyl ani osmdesátiletý pán, bývalý letec, který nejvíc pije, nejvíc tančí a vypadá ze všech nejzdravěji.

Ten muž, kamkoli se vrtnul, neunikl poplácávání po zádech, třesení rukou a dalších projevů zbožné úcty. Je to sládek. Je jedním ze sládků zrovna toho pivovaru, který všichni pili v hospodě. Sládek od té hospody bydlí pár metrů. Na pivo je jaksepatří pyšný a okolí si jej považuje. Dokonce i nad pisoáry mu muži děkovali. Přece jen má ohromnou zodpovědnost, když s jeho produktem někteří začínají svůj každý nový den a téměř všichni končí

Přemýšlel jsem ale nad těmi nebohými sládky z pivovarů v Brně, Praze či Plzni. Jak to dělají, když chtějí jít do hospody na pivo? Ve své vesnici by to jistě schytali. Sládek vstoupí do lokálu, všichni ztichnou, hospodský mu krýglem významně praští o stůl, všichni si ostentativně objednají limonádu... Snad bydlí ve městě, tam zas hospodští a štamgasti o sládcích takový přehled nemají.

Zdroj: Deník Referendum.cz | Autor: Ivo Bystřičan


Letos v září přivítá první Pivovarnické muzeum v Hanušovicích své první návštěvníky. Muzeum vzniká v budově bývalé školy, řadu let nevyužívané, kterou pivovar odkoupil od města. Nyní objekt prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Výsledkem bude moderní společenské centrum s muzeem, restaurací informačním centrem a přilehlými venkovními plochami pro sport i relaxaci.

V současné době je ukončena přístavba, hrubé stavební práce a pracuje se na vnějším zateplení. Na to plynule naváží topenářské a poté dokončovací práce uvnitř objektu a na jaře získá budova novou fasádu.

Práce nyní komplikují velmi nízké teploty. Pivovarnické muzeum i restauraci chceme totiž otevřít už v září a do té doby je třeba dokončit výstavbu teras, dvorany i zatravnit terén,“ vyjadřuje Vladimír Zíka z pivovaru Holba.

Celková investice přesáhne 17 mil. korun, z toho část pokryjí finance z evropských fondů na podporu regionu.

Pivovar loni navštívilo na 12,5 tisíc turistů a zájem podívat se do pivovaru každý rok roste. Unikátem hanušovického pivovaru je možnost spatřit tradiční výrobu klasicky vařeného piva v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů prohlídky zprostředkovávají izolovaná návštěvnická centra.

Chceme podpořit národní tradici pivovarského řemesla i jeho historii a představit ho široké veřejnosti“, komentuje záměr Vladimír Zíka z pivovaru Holba. V nové budově se počítá také s degustační místností pro návštěvníky pivovaru a vybavenými učebnami pro odborná školení.

Celý objekt je řešen jako bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby. Venkovní plochy se zatravněnou piknikovou loukou a festivalovou dvoranou poskytnou zázemí pro společenské akce, které pivovar každoročně pořádá. Součástí bude i dětské hřiště a minigolf s 18 drahami. Oddychová zóna přinese možnost relaxace a sportovního vyžití nejen místním obyvatelům, ale také návštěvníkům města.

Jedná se o významnou investici do mikroregionu Hanušovicko, která zvýší jeho atraktivitu a tím podpoří návštěvnost. Celá rekonstrukce se provádí s ohledem na původní historickou podobu areálu pivovaru a současně s využitím moderních řešení pro zajištění komfortu návštěvníků.

Výzva pivovaru HOLBA pro sběratele na Moravě a ve východních Čechách

V Muzeu pivovarnictví pivovar Holba vystaví celou řadu historických předmětů souvisejících s pivovarnictvím. K rozšíření výstavy může přispět každý, kdo vlastní starý pivovarnický nástroj nebo předmět, který s výrobou piva nebo jeho konzumací souvisí. Pokud jste ochotni předmět do muzea zapůjčit, kontaktujte pivovar Holba, Ing. Lenka Kellerová, krellerova@holba.cz, tel. 583 300 879 nebo 724 776 879.

Zdroj: Holba.cz


České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí - CICPEN - konstatuje, že studie životního cyklu nápojových obalů v ČR, jejíž provedení zadalo MŽP, se shoduje s řadou dalších studií provedených na toto téma v různých zemích EU v těchto čtyřech obecně přijímaných tezích:

1. Environmentální důsledky používání vratných skleněných lahví, nevratných PET lahví a kompozitních nápojových kartonů jsou přibližně stejné. Každý z těchto typů obalů exceluje v některé kategorii hodnocení vlivu na životní prostředí. Z celkového hlediska ochrany životního prostředí jsou pak tyto obaly zcela srovnatelné.

2. Zatížení životního prostředí při distribuci nápojů strmě klesá s rostoucí recyklací používaného obalu. Jedinou výjimkou z toho pravidla tak zůstává nevratný skleněný obal, který zatěžuje životní prostředí několikrát více než PET obaly nebo nápojové kartony, a to i při vysoké dosahované recyklaci. Potvrzuje se tak dlouhodobý názor našeho sdružení, že jedinou skutečnou ochranou životního prostředí je koncepční zajištění efektivního tříděného sběru obalového odpadu a jeho následná recyklace.

3. Mezi environmentální účinností tříděného sběru PET lahví a účinností jejich sběru za pomoci zálohování není žádný rozdíl. Tím bylo ověřeno, že ani v českých podmínkách by nedošlo přechodem na zálohování PET obalů k automatickému snížení zátěže životního prostředí.

4. Velké balení je vždy environmentálně výhodnější než malé. Díky tomuto obecnému pravidlu pak velká PET balení v řadě sledovaných parametrů překonávají i opakovaně používané sklo. To pro spotřebitele znamená, že pro ochranu životního prostředí udělá více výběrem velkého balení místo malého, než může učinit výběrem toho či onoho obalového materiálu.

Zveřejněná studie potvrdila odborníky mnohokrát opakované argumenty. Nepřekvapilo, že studie označila celkový vliv nápojového průmyslu na životní prostředí za marginální ve srovnání s jinými oblastmi lidské činnosti. Podíl nápojového průmyslu a pivovarů se, dle kategorie zátěže, pohybuje od setin po desetiny procenta celkového zatížení životního prostředí v ČR.

V souvislosti s výsledky této studie chceme upozornit na to, že díky ekologickému chování členů CICPEN dochází v poslední době ve výrobě k výraznému odlehčení nápojových obalů a tím k dalšímu snižování jejich dopadů na životní prostředí.

Více na www.cicpen.cz.

Zdroj: Zubr.cz | Autor: Jan Bláha, tajemník CICPEN


Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva. Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou datum příletu čápa na pivovarský komín. Datum příletu sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru. Každý účastník spoutěže může zaslat pouze jeden tip, kdy čáp přilétne.

Zasláním předpokládaného data příletu, emailové adresy, jména a příjmení na email cap@pivovar-herold.cz nebo odesláním data příletu, emailové adresy, jména a příjmení pomocí emailového formuláře je soutěžící zařazen do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Herold.cz


České pivovary vaří už mnoho speciálních piv. Nyní se však na trhu objevilo pod názvem Bar-King speciální pivo pro psy.

Pivo, jehož základ tvoří stejně jako u klasického českého nápoje slad a voda, obsahuje dále masový vývar, macerát z bylin a čerstvou zeleninovou šťávu. "Vývar děláme z kvalitního jehněčího masa," informoval spolumajitel firmy, která pivo vyrábí, Martin Jirotka.

Protože se při výrobě nepoužívají kvasnice, nemá pivo žádný alkohol, není v něm CO2 a neobsahuje ani chmel, který je pro psy nevhodný. Jeho chuť nahrazuje benedikt lékařský.

Foto

"S výrobou jsme začali v lednu a zatím jsme ho prodali řádově stovky litrů," říká Jirotka. Prodává se hlavně v obchodech s potřebami pro chovatele v láhvích o objemu 0,33 litru. K dostání je už i na Slovensku. Doporučená cena je 55 korun za láhev.

Pivo dostávají k narozeninám

"Chovatelé ho svým psům kupují za odměnu a třeba také k narozeninám. Psi pivo pijí buď samotné, nebo je jím také možné zalívat granule," vysvětluje Jirotka.

Podle výsledků testování, na kterém se podíleli kromě zkušených chovatelů také veterináři, prý současná chuť piva vyhovuje 97 procentům psů. Přesto chystají také výrobu piva s hovězím vývarem.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Radek Pecák


S platností od 29. 3. zvyšuje Plzeňský Prazdroj zálohy na 50l sudy. Nově označené sudy se budou prodávat a následně vykupovat za 1000,- Kč. Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že Plzeňský Prazdroj zaznamenal v poslední době ztráty 50l sudů. Tímto opatřením chceme předejít zneužívání našich sudů, jejich přepracování a přeprodeji jiným subjektům, doma i v zahraničí.

Sudy bez nového značení se budou nadále prodávat a vykupovat za původní zálohu platnou v době nákupu, tj. 600,- Kč až do 31. 3. 2011. U ostatních sudů Plzeňského Prazdroje, a.s. o objemu 30 litrů a 15 litrů se záloha nemění, tzn. zůstává ve výši 600,- Kč.

Sudy nově zálohované za 1000,- Kč bude možné rozeznat pomocí nových identifikačních prvků, kterými jsou elastický pás po obvodu sudu, identifikační kód na horní straně sudu, sériové číslo a číslo dávky na spodní straně sudu.

Obchodní partneři a zákazníci Plzeňského Prazdroje již byli, anebo jsou v současné době informováni v souladu s obchodními podmínkami. S dostatečným předstihem dostanou také detailní popis nového značení společně s grafickým znázorněním a fotografiemi. Informace budou také v nejbližší době dostupné na webových stránkách Plzeňského Prazdroje na odkazu http://www.prazdroj.cz/cz/obchod/zaloha. Změna zálohy je v souladu v souladu s platnou legislativou.

Stávající typ sudů používá Plzeňský Prazdroj přibližně od roku 1993, od té doby se záloha neměnila.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V pivovaru je rušno

[pátek, 19. únor 2010]

V bývalém Korunním pivovaru Litoměřice je rušno. A to i přesto, že výroba piva zde byla ukončena již před několika lety. Pracovníci technických služeb města totiž vyklízejí budovy tak, aby byla umožněna případným investorům pohodlná a bezpečná prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru. Do současné doby bylo vyvezeno téměř dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

Foto

Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu,“ informoval místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly žádné písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Foto

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Regiony24.cz | Autorka: Eva Břeňová


Pivaři to dopracovali

[pátek, 19. únor 2010]

Je mi 50 let, vážím 90 kg, měřím 190 cm, nekouřím, denně sportuji. Mám jedinou slabost – po kvalitním sportu nebo po dobrém jídle si dám pivo desítku. Ale je zde problém!

Jako podnikatel jezdím denně autem.

Takže i když se nijak neopíjím, musím nyní pečlivě zvažovat, mohu-li dobré jídlo zapít jednou desítkou, když budu muset přibližně za hodinu a půl řídit. Anebo skončím-li po jedenadvacáté hodině večer trénink a půjdeme s kamarády do hospody, mohu si dát tři až čtyři desítky, když už v sedm ráno pojedu? Vím bezpečně, že v obou případech, lapen běžnou silniční kontrolou, budu ve stavu, který nijak negativně neovlivní mé reakce a schopnost řídit automobil, ale co když nadýchám nějakých 0,09 promile? Jako podnikatel přijdu o řidičák minimálně na půl roku, což by mělo pro mne a mou rodinu naprosto katastrofální dopad. V těchto věcech jsou naši zákonodárci bohorovní, ale upravit zákon tak, abychom se přiblížili vyspělé západní Evropě, tedy povolit nějakou toleranci na alkohol (ve Velké Británii 0,8, jinde vesměs 0,5 promile), je nenapadne. Mají imunitu, a tak si mohou bourat a demolovat dle libosti. Je to nepálí, a tedy nezajímá! Důsledkem budou jen pokusy o úplatek a zmatečné kličkování a ujíždění před hlídkami PČR.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Nekvinda


Koupim funkční pivovar

[čtvrtek, 18. únor 2010]

Koupim funkcni pivovar v ceske republice!

Nabítky nebo jakekoli informace o prodeji prijimam na adrese jirikalis@seznam.cz

za informaci o prodeji (provize)


Otázka pro Tomáše Lindu, zastupitele Chebu:

Již tuto sobotu Chebský pivovar slavnostně narazí první sud Chebského hradního.

Kdy a kde budou mít možnost Chebané toto jedenáctistupňové pivo ochutnat?

To záleží především na provozovatelích jejich oblíbených hospůdek a restaurací. Určitě moc pomůže, když se budou po novém chebském pivu ptát. Obchodní oddělení Chebského pivovaru pod vedením pana ředitele Radka Vomočila v těchto týdnech intenzivně pracuje na zavádění piva na trh. Podrobnější informace o místech, kde se bude Chebské Hradní čepovat, budou průběžně doplňovány na webu www.hradni.cz .

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová


Ve čtvrtek 18. února 2010 proběhne v prostorách Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí v Brně slavnostní předávání certifikátů Garance kvality, které jsou udělovány provozovnám v nichž se o pivo z portfolia Heinekenu Česká republika čepuje způsobem, který zaručuje vysokou kvalitu gastronomických služeb a dodržování standardů. Certifikáty, které po rok trvajícím hodnocení převezme 45 majitelů a provozovatelů gastronomických zařízení v Čechách i na Moravě, předá obchodní ředitel českého Heinekenu Jiří Daněk. Celkově se tak počet zařízení, jejichž vysokou úroveň Heineken tímto způsobem oceňuje, rozroste na 145.

Heineken Česká republika nabízí svým gastronomickým zákazníkům od roku 2008 v rámci jejich vzdělávání a podpory komplexní projekt, jehož cílem je pomoci, poradit a motivovat k neustálému zvyšování kvality služeb v gastronomii. Hlavními milníky tohoto projektu jsou Akademie gastronomických umění jako vzdělávací program, Garance kvality jako certifikát a označení všech provozoven, které splňují všechny představy společnosti o kvalitě piva a služeb s tím spojených a klub „Liga garantované kvality“ jako odměna pro certifikované zákazníky. Tyto programy se vzájemně prolínají a doplňují a jsou určeny pro všechny gastronomické zákazníky společností Heineken Česká republika, a. s. a Drinks Union a.s., které tvoří skupinu Heineken Česká republika.

Akademie gastronomických umění

Je vzdělávací vícesemestrální program pro gastronomické zákazníky Heinekenu Česká republika. Jeho cílem je poskytnout veškeré dostupné a užitečné informace z mnoha oblastí gastronomie. Poskytuje tak ucelený návod a soubor doporučení z oblasti správné péče o pivo od jeho příjmu do provozovny přes jeho skladování, péči o sklo, správnou péči o výčepní technologii až k čepování a servírování. Zajímavá je jistě i část poskytující užitečné informace z oblasti obchodních znalostí a dovedností, fakta z obchodního marketingu o tom, jak se zaměřit na zákazníka, právní náležitosti a informace související s provozem gastronomického zařízení, základní penzum o hygienických normách, práci s personálem a historii jednotlivých značek z portfolia Heinekenu. Zákazníci se mohou dozvědět také o gastronomických trendech.

Do vzdělávacího programu se od jeho zahájení v roce 2008 zapojilo 255 provozoven.

Garance kvality

Vybrané provozovny a absolventi Akademie gastronomických umění jsou v průběhu roku monitorováni obchodními sládky, kteří kontrolují správnou a kvalitní péči o pivo od příjmu a skladování přes péči o pivní sklo, čistotu a hygienu pivního vedení a celé provozovny až po čepování a servírování piva. Cílem tohoto monitoringu je zjistit, které provozovny odpovídají standardům kvality Heinekenu Česká republika a ty následně označit, certifikovat. Certifikát „Garance kvality“ pak slouží jako záruka vysoké kvality gastronomických služeb a dodržování standardů.

Certifikátem Garance kvality se k zítřejšímu datu bude pyšnit 145 provozoven v celé České republice.

Liga garantované kvality

Liga garantované kvality je název klubu certifikovaných zákazníků Heinekenu Česká republika. Členství v klubů je jednak odměnou pro zákazníky, kteří splňují představy Heinekenu o kvalitě, ale zároveň i motivací pro ostatní zákazníky ke zvyšování kvality služeb. Členství v klubu vzniká automaticky udělením certifikátu a pojí se s ním řada výhod od komunikace těchto provozoven ke konzumentům přes speciální webové stránky www.lgk.cz a webové stránky Heinekenu, prostor ve vlastních periodikách (Pivovarská revue), pravidelné akce a setkání členů klubu, speciální akční nabídky pro členy klubu, speciální vybavení až po nadstandardní péči odborníků Heinekenu.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla o Královský pivovar Krušovice a. s. V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s. V roce 2009 bylo Starobrno, a. s. fúzováno do společnosti Královský pivovar Krušovice a. s. Na počátku roku 2010 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní společnosti, kterou byla společnost Královský pivovar Krušovice a. s. přejmenována na Heineken Česká republika, a. s. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Zdroj: Listy JM.cz


Za zavřenými dveřmi jednali ve smíchovském pivovaru Staropramen členové rozpočtového výboru sněmovny se zástupci pivovarů. Tématem jednání byla nezbytnost pivovarnictví pro českou ekonomiku a dopady protikrizových opatření vlády.

Pivovarům se nelíbí postup zákonodárců při zvyšování spotřební daně na pivo. "Rádi bychom poukázali na to, že například víno nemá žádnou spotřební daň, ačkoli je z výrobního hlediska mnohem jednodušší. Na rozdíl od piva se nemusí vařit, takže není tak náročné na energii," uvedl ředitel pivovaru Staropramen Zbyněk Kovář s tím, že pivovarnictví nyní v ČR zaměstnává téměř 55 tisíc lidí.

Zákon, který zvyšuje spotřební daň na pivo, v úterý podepsal prezident Václav Klaus. Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva, což je podle pivovarů součet zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty.

Podle poslance za ODS, který si nepřál být jmenován, mají vinaři výhodnější pozici díky jejich "povedené" lobby.

Zvýšení spotřební daně bylo součástí tzv. Janotova balíčku, který sněmovna schvalovala loni na podzim. Návrh vyvolal odpor senátu, který chtěl daň na pivo opět snížit. "Vtip je v tom, že vinařská lobby si prosadila, aby na víno byla nulová daň. To je v této hospodářské situaci úplně padlé na hlavu, aby daň na zbytnou pochutinu byla nula procent. Naopak se má zvýšit daň na pivo, protože vinaři si od toho zřejmě slibují, že lidé začnou více pít víno," řekl tehdy senátor Jaroslav Kubera, který snížení daně navrhl. Sněmovna však Kuberův návrh odmítla a zákon se dostal k prezidentovi v původním znění.

Poslanci zástupcům pivovarů řekli, že by se nevyvážená situace mohla změnit, řešení však nevidí v rušení daně na pivo, ale v omezení ústupků vinařům. Změna současné daňové zátěže legislativní cestou však prozatím není pravděpodobná. "Současná sněmovna to už zcela určitě nezmění, to všechno čeká na příští vládu a příští sněmovnu. Stejně jako reforma důchodů a řada dalších věcí," řekl člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM).

Podle průzkumu provedeného firmou Ernst & Young je pivovarnictví pro českou ekonomiku nezbytné. Přesná čísla však pivovarníci zatím nehodlají zveřejnit. "Je ovšem třeba dodat, že pivovarnictví je významné nejen samo o sobě, ale váže na sebe celou řadu dalších průmyslových odvětví, například výrobce etiket, skláře, výrobce sudů, sladovny a řadu dalších," řekl Kovář.

Podle pivovarníků povede zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty ke snížení spotřeby piva a stát na tom prý nakonec stejně prodělá. „Výroba piva klesla od roku 2003, kdy byla zavedena spotřební daň, o 23 procent,“ uvedl Kovář.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Lisabonská smlouva, jejímž hlavním smyslem je prohloubit integraci EU, může mít ve svých důsledcích negativní dopad na exkluzivitu ochranných známek národního podniku Budějovický Budvar.

Smlouva totiž prohlubuje nadřazenost evropského práva nad dřívějšími bilaterárními dohodami, podle nichž je právo ve známkoprávních sporech s americkým pivovarským koncernem Anheuser-Bush na evropských na straně Budvaru. V současné době vede Budvar s Anheuserem - Bush známkoprávní spory po celém světě. V různých stádiích je přes 100 sporů a správních řízení.

Riziko přehodnocení dosavadních známkoprávních sporů existuje i podle bývalého dlouholetého sládka Budvaru a člena Síně slávy českého pivovarství a sladařství Josefa Tolara.

Staré smlouvy nemají dost velkou právní sílu

"Revizi současných výsledků známkoprávních sporů mezi Budvarem a Anheuserem-Bush v zemích EU nelze vyloučit. My jsme měli s Rakouskem uzavřenou bilaterální smlouvu, která se netýkala jenom piva, ale celé řady ochranných označení. Jenže ačkoli tady byla historická důležitost té smlouvy, tak proti našemu předpokladu neměla dostatečně velkou právní sílu proti novým předpisům," podotýká Tolar.

Sládek tak reagoval na verdikt Evropského soudního dvora v Lucemburku ze září loňského roku, který tehdy zpochybnil nárok Budvaru na výhradní používání značky Bud na rakouském trhu. Podle tehdejšího rozsudku totiž "nemůže být značka Bud v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazené unijní právo". Budvar přitom tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá.

O její registraci přitom podle exministra zemědělství Petra Gandaloviče uvažoval v době, kdy byl ministrem zemědělství, i samotný resort. "Nakonec jsme ale došli k závěru, že značku Bud nelze v EU registrovat," podotýká Gandalovič.

Postup InBev je zatím velkou neznámou

Každopádně, kvůli verdiktu lucemburského soudu může Budvar o používání značky Bud v Rakousku přijít. "Evropský soudní dvůr pochybuje, že je v EU možné chránit některé výrobky na základě dvoustranných smluv," uvedl totiž v odůvodnění svého rozhodnutí soud. Konečné stanovisko ale mají mít ve sporu o značku Bud či obdobných sporech národní soudy.

Přesto se možná nic dramatického neděje. Podle Tolara totiž není jisté, zdali se v budoucnosti bude Anheuser-Bush s Budvarem dále o tuto známku soudit. Loni totiž převzala tento pivovar belgická pivovarnická skupina InBev, která nesází na tradici značek zdaleka tolik, jako bývalí soupeři Budvaru. "Myslím si, že známkoprávní spory Budvaru s Anheuserem Bush nebudou prioritní. Tím není řečeno, že budou odloženy, ale nový majitel se chová úplně jinak, než se chovala americká firma. Zatímco Anheuser-Bush si vážil své tradice, InBev demonstruje účelové spojení s cílem maximalizovat zisk a tradicionalistické pohledy jsou pro ní zátěží," podotýká Tolar.

Pokud by se ale ukázalo, že ochranné známky Budvaru představují dobrý byznys, může prý Budvar čekat skutečně tvrdého soupeře.

Podle Ministerstva zemědělství ČR (MZe) nicméně není riziko přehodnocování již rozhodnutých sporů na základě Lisabonské smlouvy pravděpodobné. "Již před Lisabonskou smlouvou platilo, že bilaterální dohoda mezi členskými státy EU musí být v souladu s nadřazeným komunitárním právem. Nutno podotknout, že takové smlouvy jsou v EU Českou republikou uzavřeny jen dvě - s Rakouskem a Portugalskem," tvrdí ministerstvo. Kromě toho není podle právníků MZe možno "v tomto směru aplikovat retroaktivitní účinnost Lisabonské smlouvy".

Půjde také o ementál?

Bilaterální dohody týkající se označování potravinářských výrobků se přitom nemusí týkat pouze známkoprávních sporů Budvaru. V minulosti například existovala podle tajemníka mlékařské federace Oldřicha Obermaiera dohoda mezi ČR, Švýcarskem a Francií o používání značek Ementál a Cammembert. "Zejména ementál nešlo chránit ochrannou známkou, neboť jde o takzvaný generický název pro celou skupinu podobných mlékárenských produktů," říká Obermaier.

Zmiňované dohody však byly omezeny časově a v současné době již neplatí. Přesto se problém bilaterárních dohod o označování potravin může zřejmě v budoucnosti v některých případech vynořit.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Petr Havel


O pořádnou motivaci v nadcházejícím play-off má postaráno kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Se zástupcem Radegastu Petrem Koublem totiž uzavřel netradiční sázku. Pokud se Olomouci nepodaří postoupit do finále I. ligy ČR play-off, půjde kapitán na směnu do pivovaru Radegast. V opačném případě bude Petr Kouble uklízet šatnu a plnit roli kustoda v jednom zápase olomouckých hokejistů.

Foto

Věřím tomu, že spoluhráči by mě rádi viděli makat v pivovaru. Ale jsem přesvědčen, že postoupit do finále I. ligy play-off by byl pro všechny větší zážitek," řekl kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Pokud by sázku prohrál, doufá, že mu v pivovaru Radegast najdou zajímavou práci. „Možná bych se osvědčil jako degustátor. Dobré pivo určitě poznám," dodal s úsměvem Richard Brančík.

Zástupce Radegastu Petr Kouble se splnění sázky nebojí. Připouští ale drobné komplikace: „Úklid šatny snad zvládnu, i když předpokládám, že mi to hráči nějakou drobnou zlomyslností zpestří. S plněním úkolů kustoda mi určitě pomůže odborník na tuto činnost v olomouckém týmu Petr Přecechtěl."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


S nadsázkou řečeno - Budějovický Budvar plave v Německu proti proudu. Zatímco spotřeba piva v Německu klesá, tak export Budvaru do této pivní Mekky roste. Vloni v meziročním srovnání o více než devět procent.

Německo je nejdůležitějším exportním trhem Budějovického Budvaru. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny.

Foto

V roce 2009 prodal Budějovický Budvar v Německu 204 755 hektolitrů ležáku Budweiser Budvar. Znamená to meziroční zvýšení o 9,3 %. Velký podíl na loňském výsledku má skvělá práce kolegů z naší dceřiné společnosti, kteří dokázali v době ekonomické krize dokonale využít potenciál a vysokou image naší značky,“ říká Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Celková spotřeba piva v Německu přitom podle německého svazu pivovarů loni poklesla o 3 %. V Německu klesá spotřeba piva dlouhodobě – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu ročně, loni jen asi 106 litrů. "Tržní podíl Budějovického Budvaru v Německu se tak dlouhodobě zvyšuje. Podle posledního průzkumu společnosti Nielsen byl v roce 2009 ležák Budweiser Budvar dokonce nejprodávanější značkou prémiových importovaných ležáků v německých maloobchodech," uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

K růstu prodejů značky Budweiser Budvar došlo loni jak v segmentu maloobchodu, tak i v gastronomii. Ležák Budweiser Budvar je v současnosti nabízen ve více než 1000 stylových restauracích a klubech. Právě pro gastronomii byla loni na německý trh uvedena speciální láhev („Club-Flasche“), která by v budoucnu měla přispět k dalšímu nárůstu prodejů v tomto prodejním kanálu. „Naší výhodou v Německu jsou i mimořádně věrní zákazníci a konzumenti, kteří naši značku považují za prémiovou a vysoce důvěryhodnou. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ dodal Chrt. Kvůli vyšší ceně ležáku Budweiser Budvar v Německu navíc prakticky neexistuje zpětný dovoz tohoto piva do České republiky.

Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě a originální chuti si značka Budweiser Budvar vybudovala mimořádně silnou a stabilní pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků. Němci jako znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup.

Export Budějovického Budvaru byl loni úspěšný. Pivovar loni vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva, což je prakticky stejný objem, jako v roce 2008. Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 % se jedná o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na 18-20 %. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Václav Pancer


Čtyři druhy piva začne letos o prázdninách vařit nový minipivovar v Žatci. Zákazníci budou v restauraci dostávat chmelový nápoj přímo ze zásobních nádrží. „Bude to živé pivo, nepasterizované, bude mít trochu jinou chuť než ta v obchodech. Vařit ho bude zkušený sládek, takže to bude výsledek starého pivovarnického řemesla,“ říká Jiří Vent, manažer Chrámu chmele a piva.

Vyráběné pivo bude bez konzervačních přísad, pouze z vody, sladu a žateckého chmele, hosté restaurace budou tedy pít zlatavý mok, jaký se vyráběl v minulých staletích.

Minipivovar, restaurace a kavárna budou součástí vznikajícího Chrámu, nové městské turistické atrakce. Ten se otevře během letošního léta, stejně jako nová rozhledna při něm. Další atrakcí pro návštěvníky bude bludiště nebo orloj s chmelařskými postavami.

Žatecký minipivovar má za rok vyrobit 200 tisíc piv. Podobné už v Ústeckém kraji fungují například v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


«« « Strana 560 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň