Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Do pivovaru zamířily tisíce lidí

[pondělí, 31. srpen 2009]

Tradiční Den otevřených dveří pivovaru Rychtář si nenechaly ujít tisíce návštěvníků ze všech koutů republiky. Jako každé dva roky touto akcí vyvrcholilo Léto s Rychtářem, série letních koncertů v přírodním amfiteátru pivovaru. O vysoké návštěvnosti svědčí i auty přeplněná Resselova ulice od centra až k Blatnu, včetně ulic navazujících.

Návštěvníky tak během soboty lákaly k návštěvě hlineckého „chrámu piva“ zpěváci a kapely zvučných jmen, vynikající občerstvení, soutěže, kulturní program, nabídka všech druhů zlatavého moku místní produkce i 13stupňový speciál uvařený právě k 96. výročí pivovaru.

Nemalým lákadlem návštěvníků byly i exkurze po útrobách pivovaru, kde příchozí mohli spatřit technologii výroby jejich oblíbeného nápoje – od varny přes spilku a sklepy až po stáčírnu. Osm vyškolených průvodců tak útrobami hlineckého pivovaru provedlo na 1500 návštěvníků. Pro velký zájem nakonec museli pořadatelé počet plánovaných exkurzí dokonce navýšit.

Na své si v Hlinsku přišly všechny generace. V průběhu odpoledne vystoupily kapely Hlinečanka, Mistříňanka i folklorní soubor z Itálie, který se o víkendu účastnil i Adámkových folklorních slavností v místní historické části Betlém. V podvečer pak program osvěžil legendární hlinecký Artur či oblíbená country skupina Trampoty

Večer v pivovaru posléze vrcholil koncertem vynikajících interpretů. Bouřlivý potlesk sklidila v Hlinsku stálice českého popu Marie Rottrová se svými hity. Závěr večera pak patřil Hudbě Praha a kapele MIG 21.

Celodenní maraton koncertů, soutěží i prohlídek protnul po deváté hodině i divácky vždy velmi oblíbený ohňostroj. Tisíce návštěvníků si tak „otevřené dveře“ u Rychtáře dosyta užívaly. Na další akci tohoto druhu si však návštěvníci budou muset počkat až do roku 2011. Den otevřených dveří se v hlineckém pivovaru koná totiž jen každé dva roky. Již teď ale pořadatelé chystají další ročník koncertů Léto s Rychtářem na příští sezonu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Chrudimský deník.cz


Čtyři druhy piva a rekordní počet kapel čekal na návštěvníky sobotních Slavností pivovaru Ostravar. Milovníky piva a dobré zábavy přitom neodradil ani déšť, přišlo jich osm a půl tisíce. V takový počet organizátoři slavností kvůli počasí ani nedoufali.

Jednou za rok už jedenáct let po sobě zaplaví areál pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici tisíce lidí. Ani letos to nebylo jinak a Slavnovnosti pivovaru si mohou odškrtnout další úspěšný ročník.

Jestliže pro nás bylo překvapením, kolik lidí si v nepříznivém počasí našlo cestu do pivovaru, pak stejným překvapením bylo i množství vypitého piva,“ uvedl manažer značky Ostravar Michal Útlý. V chladném a deštivém počasí totiž lidé vypili téměř třicet tisíc půllitrů. „S nadsázkou se dá říct, že v sobotu skvělé pivo porazilo vytrvalý déšť,“ řekl Útlý.

Vyvrcholením slavností byl koncert slovenské skupiny Horkýže Slíže. „My vas ľúbime, Ostrava,“ volal zpěvák několikrát v průběhu vystoupení, na kterém zaznělo mnoho hitů této populární kapely. Příležitost představit se lidem mělo i několik začínajících kapel. Pivovar totiž zřídil druhou menší scénu, amatérské kapely, které tam vystoupily, vybrali předem sami fanoušci na internetu.

Zájemci mohli také nahlédnout do varny

Letos to bylo vynikající, byl jsem spokojen. Déšť mi rozhodně nevadil, naopak. Třeba před dvěma lety se tu nedalo ani pohnout, teď, pravděpodobně díky počasí, je to příjemnější,“ zhodnotil akci pravidelný návštěvník Petr Svačivý.

V rámci slavností si lidé mohli částečně prohlédnout i zázemí pivovaru, například prostory varny a osahat si suroviny, jako plzeňský a barevný slad či granulovaný chmel, ze kterých se pivo vaří. Pivovar ročně vyprodukuje asi pět set padesát tisíc hektolitrů piva, naplnilo by se tím pro představu asi patnáct velkých plaveckých bazénů.

Program slavností měl i další taháky – třeba autogramiádu fotbalistů Baníku Ostrava. Lidé si tam mohli i zasportovat, a to na nádvoří pivovaru, kde probíhal pátý ročník Ostravar Ball Cupu.

Slavnosti pivovaru Ostravar se konají od roku 1999, kdy se ještě uskutečnily jako klasický den otevřených dveří. Obvykle se konají v červnu. Loni slavnosti přilákaly 8000 návštěvníků, předloni to bylo dokonce 12 tisíc lidí. Lidé loni vypili asi dvacet tisíc piv.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Iva Havlíčková


Pivo v PET lahvích mizí

[pondělí, 31. srpen 2009]

Pivo v ´petkách´jde na odbyt v restauracích i supermarketech. Lidem nevadí ani to, že si do hospody musí kvůli hygieně nosit plastové lahve z domova. Tři nebo čtyři piva natočená do pet lahví od limonád jsou v létě hitem. Pro pivo si tak chodí do restaurací nejen chataři, ale i lidé v Plzni, kteří se chtějí doma svlažit studeným nápojem. Nezbrzdil je ani nový zákon, který říká, že host si musí svou petku přinést s sebou. Na nový trend už zareagovaly také pivovary, které začaly některá piva stáčet do plastu. Jde hlavně o levnější, takzvané ekonomické značky a v plzeňských supermarketech mizí z regálů rychle.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Prvá pivotéka na Slovensku

[sobota, 29. srpen 2009]

Keď sa povie vínotéka, nič vás neprekvapí, lebo ich je na Slovensku dosť. Ale pri slove pivotéka určite zbystríte pozornosť. Na Slovensku otvorili prvé takéto zariadenie v bratislavskej Karlovej Vsi.

Foto

Prvá slovenská pivotéka sa nerodila ľahko. „Hľadal som niečo, s čím by som mohol podnikať a na internete som narazil na belgické pivá,“ povedal jej majiteľ Peter Blahút. Dalo mu veľa námahy, kým našiel dovozcu špecifických pív na Slovensko. „V Belgicku sa pivovarníctvo rozvíjalo už od stredoveku. Vyrábajú špeciálne druhy, dokonca ovocné či korenisté. Sú typické vysokým podielom alkoholu,“ vysvetľuje Blahút.

Foto

Ceny piva v prvej slovenskej pivotéke:

najlacnejšie pivo – 1,20 eura (36,20 Sk)

najdrahšie pivo – 5,75 eura (173,20 Sk)

najlacnejší pohár – 2,50 eura (75,30 Sk)

najdrahší pohár – 12 eur (361,50 Sk)

Foto

Každé pivo má originálny pohár

Na svete je vyše 15 000 druhov zlatého moku, z toho vyše 800 majú samotní Belgičania. „Jeden z najznámejších je Trappist. Vyrábajú ho mnísi v siedmich kláštoroch a proces výroby poznajú len štyria sladisti,“ hovorí majiteľ slovenského obchodu, kde majú 44 druhov piva. Prekvapia vás viaceré. Od ovocných pív, ktoré nerozoznáte od malinovky, až po pivo, ktoré chuťou konkuruje šampanskému. Popri nevšedných druhoch piva ponúkajú v novej predajni aj originálne pivné poháre. „Je to tradícia a prestíž každého pivovaru, že si vytvoria svoj vlastný tvar pohára. Pri niektorých pivovaroch je slávnejší pohár ako samotné pivo,“ usmeje sa Blahút. Poháre so širokým hrdlom vypustia pri nalievaní viac oxidu uhličitého do vzduchu a tým viac penia, naopak s úzkym hrdlom menej napenia a aj pena v pohári dlhšie vydrží.

Druhy piva:

Trappist

Trappistické pivá sa dodnes varia pod dohľadom mníchov už len v siedmich trapistických kláštoroch, pričom šesť je v Belgicku a jeden v Holandsku. Len tieto môžu svoje pivá označovať výrazom „trappist“. Mníšske umenie sa však šíri aj prostredníctvom komerčných pivovarov, ktoré používajú meno kláštora, ktorý im na to udelil licenciu – tieto označujú pivá výrazom „abbey“.

Ale

Ale je termín používaný na označenie pív kvasených tzv. vrchným kvasením prebiehajúcim obvykle pri vyšších teplotách okolo 20 – 24 °C, keď sú kvasinky počas fermentácie vynášané na hladinu vznikajúcim oxidom uhličitým.

Lambic

Lambikmi sa označujú pivá spontánne kvasené divokými kvasinkami. Tým sa odlišujú od iných druhov, kde sú kvasinky starostlivo kultivované. Pri spontánnom vrchnom kvasení sa do piva dostávajú prírodné kvasinky a vďaka prúdeniu vzduchu aj mikroorganizmy. Pivo tým získava osobitú suchú chuť pripomínajúcu víno alebo mušt. Zlatý mok dozrieva v dubových sudoch až niekoľko rokov (obyčajne tri), novšie a staré pivo sa pri niektorých typoch mieša, a tým sa získava vyrovnanejšia chuť. Neraz prekvapí jemnou rozdielnosťou chutí pri rôznych ročníkoch toho istého piva, podobne ako pri vínach. Tento spôsob výroby patrí medzi najstaršie a je typický pre belgickú oblasť Senna Valley, kde sa nachádza aj Brusel.

Witbier (belgické pšeničné)

Witbier je označenie pre belgické vrchne kvasené pšeničné pivá, ktoré sú veľmi svetlé, matné, jemne kyselkavé, s výraznou pšeničnou a jemnou chmeľovou chuťou. Často sú dochucované pomarančovou kôrou a koriandrom, prípadne je pridaný ovos na zjemnenie chuti. Sú osviežujúce, najmä v letnom období.

Flámske sour ale

Tieto pivá sú kvasené divokými kvasinkami a vyrábané vo flámskej časti Belgicka. Pri výrobe sa často mieša staršie (niekoľko rokov uležané) a nové pivo, ktoré spolu dozrievajú do rôznych podôb sladkokyslých chutí. Červené druhy sú vo všeobecnosti kyslejšie a menej sladové, kým hnedé druhy zvýrazňujú sladovosť (karamelové a čokoládové chute). Chuť chmeľu nie je takmer vôbec zastúpená a nasýtenie oxidom uhličitým je zvyčajne nízke.

Saison

Saison je typ vrchne kvaseného, suchého, ľahko kyselkavého piva s vysokým nasýtením oxidom uhličitým a pomerne vyšším obsahom alkoholu. Tento typ piva je charakteristický pre belgický región Valónska. Prídavkami niektorých bylín a korenín je dotváraná komplexná ovocná alebo citrusová chuť.

Pale Lager (svetlé ležiaky)

Svetlé ležiaky sú najkonzumovanejším druhom piva, za čo vďačia svojmu neutrálnemu charakteru chuti. Farba sa pohybuje od veľmi svetlých po ľahko medené odtiene. Sú obľúbené najmä v letných dňoch na osvieženie a zahnanie smädu.

Bock

Bock je typom silného ležiaka (spodne kvaseného pri nižších teplotách) s pôvodom v nemeckom meste Einbeck v 14. storočí. Tradičné bocky mali tmavú farbu a varili sa z veľmi tmavého sladu. V súčasnosti sa môžeme okrem tmavých stretnúť aj s jantárovou či svetlou farbou. Sú sladšie s chlebovým až karamelovým nádychom.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: Rasťo Michalko | Foto: Matěj Kalina


Pivovar otevře dveře i amfiteátr

[sobota, 29. srpen 2009]

Letošní ročník série kulturních akcí pod názvem Léto s Rychtářem zakončí zítra tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 96 let od svého založení.

Program dne otevřených dveří se odehraje v areálu pivovaru včetně přilehlého amfiteátru, ve kterém se konají v rámci Léta s Rychtářem pravidelné samostatné koncerty populárních skupin. Na výčepech budou samozřejmě všechna piva Rychtář a právě pro tuto příležitost uvařený polotmavý Speciál 13%,“ řekl jeden z organizátorů Jan Lippert.

Kromě hudebních vystoupení nabídnou organizátoři také exkurze pivovarem, které návštěvníkům umožní zhlédnout výrobu piva.

Na nádvoří pivovaru vyroste Šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev a také ohňová show. Večer pak osvítí pivovar ohňostroj.

Úvodní hudební program na nádvoří obstará především dechová hudba v podání domácí Hlinečanky a souboru Mistříňanka. Zpestřením programu bude italský folklorní soubor Gruppo folkloristiko verbicaro a k tanci zahraje seskupení Artur. Závěrem večera pak provede tradiční country skupina Trampoty,“ uvedl Lippert.

Vystoupení hudebních skupin v amfiteátru zahájí po druhé hodině rockoví Debill Heads, na ně naváží mladí punkeři Rybičky 48 a návštěvníky odpoledne roztancuje plzeňské ska v podání Tlekače. Podvečerní program nabídne neobvyklé hvězdné vystoupení. S kompletní skupinou dorazí přední česká zpěvačka Marie Rottrová. Večer pak vyvrcholí koncertem skupiny Mig 21 v čele s Jiřím Macháčkem.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku je zdarma. Akce začíná po dvanácté hodině na nádvoří pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Svátek plzeňských piv Pilsner Fest představí letos obě tradiční plzeňské značky, Pilsner Urquell i Gambrinus. Návštěvníci oslaví 167 let od zrození prvního spodně kvašeného ležáku, ale také kulaté 140leté výročí mladšího plzeňského Gambrinusu. Oslava umění plzeňských sládků vypukne ve dnech 4. a 5. září. Dvoudenní festival nabídne 23 kapel, mezi největší taháky bude patřit vystoupení kapely Kryštof s gospelovým sborem. Návštěvníci Pilsner Festu se také pokusí překonat rekord v hromadném přípitku na náměstí Republiky. Příznivci plzeňského se mohou těšit také na tradiční piva také v netradiční podobě, Pilsner Urquell i Gambrinus se budou čepovat nefiltrované a nepasterované.

Minulý ročník Pilsner Festu přitáhl pozornost 30 tisíc hostů. A jak to bude letos? „Je těžké odhadovat počty, jisté ale je, že jsme připravili velmi atraktivní program, takže bychom se mohli předcházejícímu ročníku minimálně vyrovnat. Oproti loňsku jsme přidali tři kapely a dvě hudební scény. Dobrou hudbu a zábavný doprovodný program doplní vynikající plzeňské pivo, takže návštěvníci si určitě přijdou na své. Příští pátek a sobota v Plzni budou patřit Pilsner Festu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Pilsner Fest nachystá návštěvníkům také jedno velké překvapení. „Slavíme plzeňská piva, a proto budeme čepovat něco výjimečného. Poprvé v historii budou moci pivaři ochutnat nefiltrovaný Gambrinus, kterým si připijí ke 140. výročí, které letos slavíme,“ doplňuje Jiří Rákosník, který má v Prazdroji na starosti marketing značky Gambrinus.

23 kapel a 4 pódia, to je hudební Pilsner Fest

Na čtyřech pódiích se představí celkem 23 kapel, které pokrývají hudební žánry od rocku a popu až po hip-hop. Slavnostní program vypukne na náměstí Republiky v pátek v půl páté. Začínat se bude zostra, zábavu rozjedou a první hudební zážitky nabídnou Monkey Business a Dan Bárta s Ilustratosphere. Hlavní dění ovšem patří pivovaru, tam se také přesune večerní zábava. Na dvou hudebních pódiích - Pilsner Urquell scéně a Gambrinus scéně se bude pokračovat i v sobotu. Čtvrté pódium bude připraveno ve Štruncových sadech na plošině kamiónu, který vozí po českých festivalech atrakce G‑City. Zde se představí letošní vítězové Gambrinus MP3 parády a na závěr vystoupí Bára Zemanová.

Prohlídky pivovarem i mistři výčepní

V průběhu celého Pilsner Festu mají návštěvníci možnost netradiční prohlídky jak v pivovaru, tak Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. „Lákadlem rozhodně není jen zlevněné festivalové vstupné. Prohlídky ozvláštníme o doprovodný program, v pivovaru bude trasa procházet i bednárnou, která není běžně přístupná. Připravujeme také oblíbené noční prohlídky v Pivovarském muzeu, a to v pátek i sobotu. Všechny prohlídky budou díky speciálnímu programu zajímavé i pro Ty, kteří je už v minulosti absolvovali,“ říká Jitka Froydová z oddělení návštěvnictví v Plzeňském Prazdroji.

Svátek plzeňského piva navštíví také nejlepší z českých výčepních, finalisté prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kteří budou učit zájemce správným technikám čepování piv plzeňského typu.

Pobyt na festivalu plzeňských piv ozvláštní atrakce, jako například živá socha u vchodu do pivovaru, která bude představovat Jana I., vévodu Brabantského, zvaného Gambrinus. Ten je patronem pivovarníků a sladovníků. Své dojmy budou moci návštěvníci sdělit na Zdi vzkazů. Ozvláštnění programu představuje také městečko G‑City ve Štruncových sadech, které nabídne nafukovací horolezecké plechovky vysoké přes 5 metrů, atrakce Gladiátor (kdy se hráči snaží vyvést protihráče z rovnováhy a shodit ho z podstavce), či Moucha - lepící stěna, na kterou se soutěžící ve speciálním obleku snaží přilepit v co možná nejpodivnější poloze.

Fanděte s Gambrinusem

Na fotbalové fanoušky čeká skutečná lahůdka. Fotbalové legendy budou dávat autogramy v zóně fanoušků. Účast přislíbili Josef Masopust, Jan Bergr, František Veselý nebo Antonín Panenka. Následovat bude velkoplošná projekce mezistátního utkání České republiky proti Slovensku v kvalifikaci na MS 2010.

Festival nabídne i dobré jídlo a především chuťový zážitek pro milovníky piva, kteří ochutnají obě plzeňské pivní legendy v nefiltrované podobě. Zatímco Pilsner Urquell je nefiltrovaný na čepu i v průběhu roku v restauraci Na Parkáně, nefiltrovaný Gambrinus ještě nikdy nebylo možné v této podobě ochutnat. Pro řidiče bude na čepu také nejoblíbenější české nealko pivo Birell, příznivci pivních speciálu si budou moci dopřát Master 13° polotmavý.

Spoluorganizátorem dvoudenního festivalu je město Plzeň, kandidát na evropské hlavní město kultury 2015.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Holandský pivovarnícky gigant Heineken dosiahol v 1. polroku 2009 lepšie, ako očakávané výsledky, aj napriek poklesu výroby. Dôvodom je zvýšenie cien jeho produktov a úsporné opatrenia.

Zvýšenie cien sa pritom podieľalo na celkových príjmoch spoločnosti až 6,2 % a takmer vyrovnalo pokles objemu produkcie o 6,6 %. Okrem toho, Heinekenu pomohlo aj zlacnenie vody a energií, a tiež zníženie nákladov na marketing.

Zisk firmy pred úrokmi a zdanením (EBIT) sa v 1. polroku vyšplhal na 993 miliónov eur (29,91 miliardy Sk) z 925 miliónov eur (27,87 miliardy Sk). Analytici pritom odhadovali, že dosiahne 927 miliónov eur (27,93 miliardy Sk).

Čistý zisk pivovarníckej skupiny v sledovanom období sa zvýšil na 489 miliónov eur (14,73 miliardy Sk) z 407 miliónov eur (12,26 miliardy Sk) v 1. polroku 2008.

Tržby tretieho najväčšieho producenta piva na svete vzrástli o 11 %, vďaka kúpe britského pivovaru Scottish & Newcastle. Keby sa výsledky britského závodu nezapočítali do celkového hospodárenia Heinekenu, jeho odbyt klesol o 0,4 % na 7,15 miliardy eur (214,40 miliardy Sk).

Množstvo piva, ktoré koncern predal v krajinách strednej a východnej Európy kleslo o 13 %, najmä pod vplyvom oslabenia najväčších ekonomík regiónu Ruska a Poľska. V západnej Európe sa odbyt piva znížil o 3,9 %.

Zdroj: TASR.sk


Kamion se sladem skládají i radní

[středa, 26. srpen 2009]

Tam, kde býval varný kotel, zůstala jen obrovská díra v zemi. „Vše, co se dalo prodat do kovošrotu, bylo pryč,“ popisuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala stav, v němž pivovar před sedmi lety koupil. Díra po bývalém kotli je tu stále – pro vaření piva se využívá jiná část rozsáhlého komplexu budov. „Opravujeme po částech. Jednou bych chtěl pivovar uvést do původního stavu,“ sní Skala.

Do jeho kanceláře občas ze sousední varny nahlédne sládek Bohuslav Hlavsa. Ten se vrátil k vaření piva po osmi letech – dříve býval třicet let sládkem v nedalekém domažlickém pivovaru, který však Plzeňské pivovary v polovině 90. let zavřely. „Potkali jsme se náhodou, když po zavření pivovaru v Domažlicích pracoval ve stavebninách jako skladník a prodával materiál,“ popisuje setkání Skala.

* Pivo se v Koutě přestalo vařit v 70. letech. Věřil vám někdo, že se opět začne?

Nevěřil tomu nikdo. Ani místní starosta a zastupitelé. O to víc nám dneska drží palce. Když přijede kamion se sladem, tak nám ho celé zastupitelstvo pomáhá skládat.

* Od koupě pivovaru po první uvařenou várku uplynuly čtyři roky. Co vše jste tu udělali?

Bylo třeba to tu vyklidit. Odvezli jsme 156 nákladních aut sutě a odpadu. Pak jsme museli udělat novou střechu na sladovně – ta byla propadlá podobně jako sklepy. Následovaly drobnější opravy.

* Kolik vás to stálo? Uvádí se částka 25 milionů.

Nevím, kdo na to přišel. O ceně jsem se nikdy nebavil, dělalo by to velkou závist mezi lidmi.

* Je těžké nechat v padesáti letech dosavadního podnikání a pustit se do něčeho nového?

Bylo to ráz na ráz. Byla příležitost, tak jsem to koupil. Vždycky se tu dělalo dobré pivo, rozhodl jsem se, že na tu tradici navážu.

* Sháněl jste se i po bývalých zaměstnancích, aby vám případně s něčím poradili?

Setkal jsem se s paní, která tu dříve dělávala mistrovou. Chtěl jsem od ní zjistit, jak fungovalo nějaké zařízení ve sladovně, ale už je jí hodně přes osmdesát, tak si to nepamatovala.

* Bylo vůbec něco z původní technologie využitelné?

Naprosto nic. Všechno jsme museli do areálu přivézt a postavit znovu. S původním pivovarem to má společnou budovu a vodu. Ta je hodně důležitá, protože koutské pivo bývalo právě díky ní vyhlášené. A když máte dobrou vodu, dobré suroviny a dobrého sládka, tak by z toho mělo vyjít dobré pivo.

* A jak najít dobrého sládka?

S Bohuslavem Hlavsou jsme se potkali, když jsem ještě na vaření piva nikoho neměl. Našel jsem ho náhodou, ve stavebninách. Když jsem mu nabídl, že by mohl jít vařit pivo ke mně, nerozmýšlel se ani chvíli. Říká, že cihlu či vápno nelze ochutnat a že za léta u řemesla v něm zůstalo zakořeněné, že by měl člověk svůj výrobek ohodnotit.

* Domažlický pivovar přece jen vařil víc než koutský. Takže je to asi trochu jiná práce.

(Do hovoru vstupuje sládek Bohuslav Hlavsa): Rozdíl je v množství. Tady vařím dvacet hektolitrů na várku, v Domažlicích to bylo tři sta. Základ je však pořád stejný. Jiné by bylo srovnání s velkými pivovary, kde vše řídí počítače. To by se mi nelíbilo. Jak si na to člověk nemůže sáhnout, je to špatně.

* Slyšel jsem, že vaříte podle původní receptury, sto let staré.

Pokračuje Jan Skala: Pozor, dvě stě let!

* Kde jste k ní přišli?

Objevili jsme ji náhodou. Obnovovali jsme kotelnu, z níž zbyly jen obezděné propadlé stropy a dva staré kotle. Když jsme je vybourávali, objevili jsme varní knihu, do níž se zapisovaly podrobnosti o jednotlivých várkách.

* Je v tak staré receptuře něco jiného než v těch dnešních?

Postupy jsou stejné, liší se pouze poměr jednotlivých surovin.

* Vaše pivo se prodává nejen v blízkých vesnicích, ale i v Praze a jejím okolí. Zatím ho však nestáčíte do lahví. Proč?

Lahvovací linka je nákladná záležitost. Ale už máme jednu vyhlédnutou. Lahve jsou totiž důležité pro vývoz – máme zájemce ze Švédska, USA či Švýcarska.

* V Česku ke koupi nebudou?

Určitě ano. Ale nechci jít do supermarketů. Rád bych pivo rozvážel po vesnicích. Dělal bych pivo a limonádu a vozil je až na práh.

* Limonády? Vždyť trh si rozdělilo trio největších firem, které doplňují superlevné nápoje pod značkami supermarketů.

A to je právě ono! Není limonáda jako limonáda. Já si limonádu v supermarketu nekoupím. Raději bych si koupil dražší, v níž bude opravdové ovoce. Dříve se dělávaly limonády i v Koutě, mám originální recepty na výrobu. A lahvovací linka umí i limonády – je k ní připojeno zařízení, které smíchá sirup s vodou a může se plnit.

* Co dnešním limonádám chybí? Právě to ovoce?

Nejde o to, co jim chybí, ale o to, čeho je tam hodně: umělá sladidla, stabilizátory, éčka. To nechci dělat. Chtěl bych vyrábět přírodní, dobrou biolimonádu.

* A tu pak točit vedle piva ve vlastní restauraci. Nebo v pivovaru nebude hospoda?

Bude, ale musíme si na ni vydělat. Plánuji ji v bývalé sladovně, ale nejdřív tak za pět let.

* Vaříte pivo, které získává ocenění na soutěžích, stále zvyšujete výrobu. Jste spokojený?

Úplně spokojený budu, až bude pivovar cítit novotou, dole bude restaurace, budou sem jezdit zájezdy na pivo i s prohlídkou, protože je tady spousta věcí, které se dají ukazovat jako rarita. Třeba na štokách máme krov, který jinde v republice nenajdete.

***

Zachránil jsem pivovar

Vizitka Jan Skala (57) chodíval do pivovaru v Koutě na Šumavě brigádničit. Na začátku 70. let se výroba piva zastavila a pivovar chátral. Skala, který vlastní několik restaurací v západních Čechách, ho koupil v roce 2002, začal opravovat a po čtyřech letech uvařil první pivo. Kromě něj pracují v pivovaru i jeho dva synové a sládek Bohuslav Hlavsa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


První vaření piva v Hradci Králové je doloženo v roce 1390. Podle historika Zdeňka Doubka to bylo po celá staletí jedno ze základních městských práv a právováreční měšťané si toto privilegium bedlivě hlídali.

Každý dům s tímto právem měl oprávnění vařit pivo,“ řekl Doubek. Pivo se ale nevařilo v jednom pivovaru. V Hradci k tomu sloužily tři pivovary, které uvařily mladinu a na voze ji pak rozvážely po městě. „Každý právovárečný dům vlastnil dřevěné koryto, kterým tuto vzácnou tekutinu sváděl do připravených sudů,“ dodal Doubek. V sudech pak pivo dozrálo. Pivo se ale nevařilo, jak kdo chtěl. Vycházelo se z takzvané týdenice, tedy várky. Kromě místních hospod se hradecké pivo vyváželo do Wroclawi nebo do Kutné Hory. Změna nastala v polovině 19. století, kdy se hradečtí měšťané rozhodli založit Právovárečný městský pivovar. Do města pak mohly dovážet pivo i jiné pivovary.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Budú mať plastové poháre na pivo

[úterý, 25. srpen 2009]

Plány britskej vlády obmedziť násilnosti pod vplyvom alkoholu plošným zavedením plastových pivových pohárov v puboch nebudú populárne, varovali dnes majitelia reštaurácií. Britské ministerstvo vnútra zadalo objednávku na nový dizajn plastových pohárov na pivo.

Cieľom návrhu je zabrániť využívaniu sklených pohárov ako zbraní. Podľa oficiálnych štatistík sa každý rok iba v Anglicku a Walese stane 5500 ľudí terčom útoku skleným pohárom či fľašou. Združenie britského piva a pubov uviedlo, že si neželá povinné zavedenie plastových pohárov na pivo.

"Konzument má z pintového (0,568 litra) pohára lepší pocit, má dobrú váhu a nápoj pohár krásne vyfarbí. Preto chodia ľudia na pivo, aby si to užili," argumentuje. Minister vnútra Alan Campbell sa nechal počuť, že nový dizajn pivových pohárov by mohol významne znížiť počet zranených pijanov.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR


U příležitosti oslav 135 let pivovaru uspořádá Holba největší narozeninovou párty. První víkend v září se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Velká pivovarská slavnost, která připomene historii pivovaru a vše co souvisí s tradici výroby hanušovického piva.

Plakát

Počítáme, že pivovarské narozeniny přijde oslavit až 10 tisíc lidí a proto přípravy probíhají už nyní. Jde o naši největší společenskou akci, navíc s významným charitativním podtextem,“ vyjadřuje Vladimír Zíka, výkonný ředitel Holby. Na pátek pivovarníci připravili exkurze do výroby a posezení na nádvoří s hudební kulisou v podání Honzy Nedvěda. Holba se stále vyrábí tradičním způsobem podle původních receptur, proto je prohlídka provozu obzvláště zajímavá. Zajímavá je nejen varna s původními měděnými káděmi z 30. let minulého století, ale i otevřená spilka s káděmi plnými piva a ležácké sklepy. Další den oslav zahájí královský průvod, naražení sudu a přípitek slavnostním speciálem Holba Šerák na nádvoří pivovaru. Připravuje se i ceremonie udělení várečného práva městu v přítomnosti krále i jeho družiny. Celá slavnost bude ve znamení dobrého piva, hudby a her. Holba poteče ze 40 výčepních zařízení a nebudou chybět ani Zubr a Litovel. Během dne vystoupí kapely Bladex, Confession, Nightwish revival, Karát - Kabát revival a v kontrastu žánrů taky Bludověnka, cimbálová muzika Korečnica a další kapely.Večerním tahákem se stane vystoupení známých No Name a celou akci zakončí slavnostní ohňostroj.

Pivovarská slavnost je typickým příkladem, jak lze zábavu vhodně spojit s dobročinností. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar daruje na pomoc postiženým dětem v regionu.

O Pivovarské slavnosti budou informovat plakáty v Šumperku a okolí a vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v předprodeji.

Zdroj: Holba.cz


Holbu Šerák poznám bezpečně,“ říká půvabná černovláska Monika Kobzová z Písařova, která v soutěži Miss zlatého moku zastupuje Holbu Šerák.

Foto

Jednou ze soutěžních disciplín je totiž degustace piva při které má dívka poznat značku, za kterou kandiduje. Moniku učil degustovat sládek pivovaru Luděk Reichl a díky němu ví, jak se pivo vaří i jak má správně chutnat.

Nejvíce mě v pivovaru zaujaly obrovské kádě na spilce, kde pivo kvasí. Je to jako z filmu Postřižiny. Měla jsem možnost poznat poctivou výrobu i to, jak má chutnat a naučila se piva srovnávat. Nejsem žádný odborník, ale i já už rozdíl mezi pivy poznám. Teď dobře vím, co je to správný říz i co ho ovlivňuje, proč má být pěna hustá,“ vysvětlila Monika Kobzová.

Na finále soutěže Miss Zlatého moku se Monika bude připravovat v luxusním rekreačním centru IFA Schönek v Německu. Původně mělo být soustředění na Mallorce, kvůli krachu cestovní kanceláře Tomi Tour museli pořadatelé hledat jiné místo.

Do Německa dívky odejely v pondělí 24. srpna, čeká je nácvik choreografie promenády v plavkám a volné disciplíny. Monika Kobzová volnou disciplínu dlouho zvažovala a nyní to vypadá, že dá přednost malování před tancem.

Tančím ráda, ale myslím si, že se pro tanec rozhodne většina dívek. Proto jsem si zvolila něco originálnějšího. Budu malovat, ale co konkrétně a jak, to zatím neprozradím,“ komentuje přípravy Monika Kobzová.

Do soutěže Miss zlatého moku ČR se letos přihlásilo celkem 220 uchazeček z celé republiky. Ve finále soutěže nakonec bude bojovat 10 dívek zastupujících známé pivní značky jako jsou např. Krušovice, Regent, Zlatopramen a další.

Pivovar Holba se soutěže zúčastní poprvé a jako tvář značky si zvolil dívku z kraje ryzího piva z hor, studentku propagační grafiky z šumperské průmyslovky.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Orlický deník.cz | Autor: Hana Kubová


Také patříte k milovníkům českého piva? Určitě by si každý z nás chtěl vyzkoušet něco exkluzivního a jedinečného, co se piva týká. A právě v Pivovarském dvoře Zvíkov se zrodila historicky první várka naprosto unikátního tmavého piva. Nese originální jméno Královská Zlatá Labuť a má 26º.

Foto

Výrobci se snažili vytvořit takové pivo, které by mohli zákazníci užívat jako například Portské. A to se jim také podařilo, stejnou jiskřivost, jakou spatříte jen u opravdu kvalitních červených vín, uvidíte při pohledu na pohár Královské Zlaté Labuti. Barva piva je tmavě hnědá až mahagonová s odlesky zlaté. Může vás napadnout, že chuť tohoto piva pro jeho vysokou stupňovitost musí být sladká, a však výrobci dosáhli toho, že je pouze lehounce sladká, jinak je lahodně nahořklá a díky perlivosti lehce štiplavá.

Foto

Při pití Královské Zlaté Labuti se však musíte držet určitého postupu, nelze ji pít jako klasické pivo, pro ten nejlepší zážitek s chuti, musí být ledově vychlazená, aby se kvasnice ustálily při dnu lahve a poté ho musíme opatrně a velmi pomalu nalévat do sklenek, které jsme dali na několik minut do mrazu. Složení tohoto piva je jedinečné, proto je ohraničené sérií 150 půllitrových lahví s jedinečným designem a může tedy uspokojit každý rok jen 150 zákazníků. Cena jedné luxusní dřevěné soupravy s lahví a dvěma skleničkami je 1000 Kč.

Zdroj: MaxiLuxus.cz


Málokterý sládek u nás se může pochlubit tím, že vařil pivo v Japonsku a na Barbadosu. Štěpánu Křížovi, který je již rok a půl sládkem v dalšickém pivovaru, se to podařilo už ve dvaadvaceti letech.

Foto

Povolání sládka je opravdu ojedinělé, jak jste k němu dostal?

Odpověď by byla na dlouhé povídání. Když to zestručním, tak nejprve člověk musí vystudovat nějakou teorii ve škole, která ho musí zajímat. Potom to chce nějaký ten rok praxe, a pokud to jde – tak ve více pivovarech. A nakonec, když se k tomu všemu přidá štěstí a ctižádost, tak to člověk dotáhne na sládka. No a takhle to bylo i se mnou.

Jak dlouho už tuto práci děláte?

V pivovarech se pohybuji od roku 1991, kdy jsem nastoupil do učení. Sládka jsem, částečně díky náhodě a štěstí, začal dělat již v roce 1998.

To zní přímo napínavě. Jaké bylo to vaše štěstí?

U mě se sešlo víc věcí najednou. Na průmyslovku přišla nabídka na místo sládka v Japonsku, a protože jsem byl známý svým zájmem o obor a tehdejší zaměstnání mě příliš neuspokojovalo, dlouho jsem se nerozmýšlel a této příležitosti jsem využil. Za čtrnáct dní už jsem seděl v letadle do Tokia.

To byla opravdu velká příležitost.

Byl to úplně nový pivovar, ve kterém se nikdy předtím pivo nevyrábělo. První měsíc tam se mnou byl zaučovací sládek od výrobce zařízení. Shodou okolností to byl také Čech. Vše ostatní už potom bylo na mně. Troufám si tvrdit, že je málo lidí, kteří dělali ve 22 letech sládka v japonském pivovaru.

Jak dlouhou dobu jste tam strávil?

Nakonec jsem tam vydržel šest let.

Jak se liší japonské pivo od našeho? Má nějaká svoje specifika?

V Japonsku má české pivo velice dobrý zvuk, proto si také vyžádali sládka z Čech. Mým hlavním úkolem bylo vyrábět takové pivo, aby se blížilo co nejvíc našemu. Pochopitelně to nešlo hned, musel jsme se přizpůsobit japonské chuti, což znamenalo vařit pivo méně hořké. Po nějaké době, když se vytvořil okruh stálých zákazníků, jsem pomalinku začal hořkost zvyšovat a postupně jsem Japonce zvykal. Na hořkost českých piv jsem se ale stejně nikdy nedostal.

Jsou Japonci v konzumaci piva také tak náruživí jako Češi?

V Japonsku se pije pivo hodně, ale Japonci, na rozdíl od nás Čechů, nejsou tak konzervativní. To znamená, že kromě spodně kvašeného ležáku českého typu, Japonec rád ochutná i jiné druhy piv, které by český pivař nepil. Ovšem pro českého sládka to byla výborná šance, protože jsem si mohl vyzkoušet vyrábět i piva, o kterých většina mých kolegů pouze čte v učebnicích a odborné literatuře. Co se ale týká množství, tak japonský pivař vypije mnohem méně piva. Asi byste těžko hledali japonského chlápka, který večer co večer utrhne deset kousků, ale netvrdím, že nejsou.

Jak dobře umíte japonsky?

Vzhledem k tomu, že jsem byl v odlehlé části Japonska, kde se domluvíte pouze japonsky, angličtina v Japonsku totiž končí branou mezinárodního letiště, musel jsem se naučit komunikovat japonsky. Po těch šesti letech jsem se docela slušně domluvil, ale nikdy jsem se nenaučil číst a psát. To vyžaduje pilné studium a mě přece jen víc baví pivo než jazyky.

Chtěl jste být sládkem odmalička? Jaké byly vaše začátky a jakou školu jste musel vystudovat?

Lhal bych, kdybych řekl, že jsem chtěl být sládkem odmala. Vlastně mne to ani nikdy nenapadlo. Vždy jsem byl spíš nadšenec do techniky. Naše zahrada vypadala jako autodílna. Když jsem se ale začal rozhodovat co dál, řídil jsem se tatínkovou radou. Ta zněla, že pivo se bude pít pořád. A pak to bylo jasné, nastoupil jsem do učení v Pražských pivovarech v oboru biochemik pro výrobu piva a sladu. Tak se to skutečně jmenovalo, ale šlo o tradiční obor sladovník – pivovarník. Můžu zodpovědně prohlásit, že mne obor nadchl od prvního okamžiku, což se projevovalo také ve studijních výsledcích. Prostě mi to šlo skoro samo.

Pokračoval jste ve studiu dál?

Ano, po vyučení jsem studoval při práci Střední průmyslovou školu potravinářských technologií, obor kvasné technologie. S odstupem času jsem zjistil, že bylo velice výhodné se nejprve vyučit a střední školu dělat při zaměstnání, protože jsem po celou dobu studia byl také v kontaktu s praxí. To by na denním studiu nebylo možné.

Platí pro toto povolání, že s přibývajícími zkušenostmi sládka se lepší také kvalita piva?

Kvalita piva je ovlivňována mnoha faktory. Začíná to kvalitou zařízení, přes výběr surovin, až po poctivost pracovníků při dodržování technologických postupů. Pravdou ale je, že zkušený sládek dokáže vše lépe sladit a dokáže si lépe poradit s nepravidelnostmi, které se dříve nebo později objeví.

Co je na této práci podle vás nejdůležitější?

Pro mě osobně je důležité, aby práce měla nějaký cíl, aby někam směřovala. Pořád je co zlepšovat a není nic horšího, než když člověk přešlapuje na jednom místě a nic neřeší. Pochopitelně, že k tomu musí být vytvořeny podmínky. Mnohokrát jsem se setkal s tím, že i zcela jednoduché nápady a návrhy sládka jsou ze strany majitelů pivovarů nevyslyšeny.

A co myslíte, že je ve vašem oboru nejnáročnější?

Celá výroba piva je týmová práce, pokud se nejedná o vyloženě malý pivovar, kde vše zvládá jeden člověk. Pro sládka je pak velice důležité sestavit tým spolupracovníků tak, aby se na ně mohl spolehnout na sto procent. Po zkušenostech z posledních let je podle mě výběr spolupracovníků tím nejnáročnějším. Rozhodně nečeká před branou pivovaru deset uchazečů o práci a sehnat vzdělaného, zodpovědného, pracovníka je velice těžké. Bez poctivých lidí nelze dosáhnout úspěchu.

V tom máte jistě pravdu. Pokud tedy všechno klape a je v pořádku, můžete prozradit, jak vypadá váš běžný pracovní den?

Pracovní náplň se liší podle množství piva, které je třeba vyrobit. Jsou týdny, kdy stihnu akorát naplánovat výrobu a pak už jsem pořád jen na varně, nebo ve sklepích a vařím a vařím a vařím. Pokud je práce méně, vrhnu se do papírování, kterého nejsem ušetřen a doháním, co jsem nestihl v perných dnech. Ať už je práce více, či méně, musím vše kontrolovat. A samozřejmě nechybí ochutnávka. Bez degustace se sládek neobejde. A abych se nenudil, vymýšlím způsoby, jak vařit piva více, ve stejné nebo lepší kvalitě.

Co se vám na této práci nejvíce líbí?

Tím, že jsme pivovar poměrně malý, mám možnost se podílet opravdu na celé výrobě vlastníma rukama a výrobu tak skutečně ovlivňuji. To je výhoda, kterou sládci z velkých pivovarů nemají. Když potom vidíte a slyšíte, jak lidem naše pivo chutná, je to balzám na duši. Kvůli takovým chvílím potom člověk zapomene na hodiny a hodiny strávené v práci.

Neodpustím si trochu záludnou otázku na závěr. Jaké pivo máte nejraději?

Vůbec nepiji piva z velkých pivovarů. Všechna jsou stejná, nezajímavá. Ať už jsem kdekoliv, vždy si dám pivo z regionálních pivovarů a pivovárků a hledám v nich něco nového, a nikdy mne nezklamou. Pokud se ale ptáte, které pivo piji nejčastěji, tak pochopitelně že svoje.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Pavla Krčálová | Foto: Michaela Hasíková


Netradiční cesta západočeskými lázněmi čeká na zájemce v sobotu 22. srpna. Vlak z Karlových Varů do Mariánských Lázní a nakonec do hlavního cíle: Chodové Plané, kde s konají tradiční Slavnosti piva Chodovar 2009. České dráhy vypravují zvláštní vlak s názvem Chodovar Expres.

Zvláštní vlak vyjíždí z Karlových Varů horního nádraží v 10.00 hodin a přes stanice Karlovy Vary dolní nádraží, Bečov nad Teplou a Teplou zamíří do Mariánských Lázní. „Vzhledem k výluce na trati Mariánské Lázně – Cheb zajistíme přepravu z nádraží v Mariánských Lázních do areálu pivovaru v Chodové Plané náhradní autobusovou přepravou - dvěma historickými a případně i jedním moderním autobusem,“ uvedl Vladimír Omelka, ředitel Krajského centra osobní dopravy v Karlových Varech.

Jízdenky do Chodovar Expresu jsou k dostání v předprodeji a u pokladen ČD na horním i dolním nádraží v Karlových Varech, dále v Sokolově a v Ostrově. Majitel jízdenky zakoupené v předprodeji, která současně platí i jako místenka, dostane ve vlaku jedno pivo zdarma jako pozornost rodinného pivovaru Chodovar. Jízdenku je možné zakoupit i v den odjezdu přímo ve vlaku, pak už ale není zaručen vychlazený nápoj. Zpáteční jízdné činí 100 Kč a jízdenka platí zároveň i jako vstupenka na slavnosti do areálu pivovaru.

Na účastníky slavností čekají v době od 10:00 do 13:00 hodin netradiční prohlídky pivovaru se hranými scénkami ze života sladovníků a odemčené pivovarské sklepy s připravenou ochutnávkou kvasnicového piva z ležáckých sudů. Hlavní program začíná ve 13:00 hodin v pivovarské zahradě. Zahrají Plzeňští heligonkáři, Chodovarka, Orion, od 21:00 hodin vystoupí rocková legenda Turbo. Součástí programu je také krátké divadelní představení v podání četnické stanice Habersbirk.

Jízdní řád Chodovar Expresu 22. srpna 2009

Vlak Autobus Autobus Vlak

Karlovy Vary (horní nádraží) 10:00

Karlovy Vary (dolní nádraží) 10:07 23:12

Bečov nad Teplou 10:45 22:30

Teplá 11:15 21:57

Mariánské Lázně 11:45 21:20

11:50 21:15

Chodová Planá, parkoviště u pivovaru 12:00 21:00

Na zpáteční cestě navazují v Karlových Varech na dolním nádraží na vlak Chodovar Expres pravidelné osobní vlaky do Nejdku a do Ostrova, Klášterce nad Ohří a Chomutova. Návštěvníci slavností můžou k dopravě do a z Chodové Plané využít i mimořádně zastavující autobusy náhradní dopravy ČD. Tyto autobusy zastaví i na autobusové zastávce „Chodová Planá, aut. St.“ na návsi, a to:

· z Chebu směr Planá, Stříbro a Plzeň v 16:45, 18:45 a 20:45 hod.

· z Plzně směr Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart a Cheb v 17:05, 19:05, 21:05 a 23:10 hod.

Z Plzně vyjíždí v 9:30 hodin na Slavnosti piva Chodovar BUS Express.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Letošní ročník série kulturních akcí pod názvem Léto s Rychtářem zakončí tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru v sobotu 29.srpna. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 96 let od svého založení.

Program dne otevřených dveří se odehraje v areálu pivovaru včetně přilehlého amfiteátru, ve kterém se konají v rámci Léta s Rychtářem pravidelné samostatné koncerty populárních skupin. Na výčepech budou samozřejmě všechna piva Rychtář a právě pro tuto příležitost uvařený polotmavý Speciál 13%.

Kromě mnoha hudebních vystoupení jsou připraveny exkurze pivovarem, které návštěvníkům umožní nahlédnout do tajemství výroby jejich oblíbeného piva. Na nádvoří pivovaru vyroste Šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev a také ohňová show. Večer pak osvítí pivovar tradiční ohňostroj.

Úvodní hudební program na nádvoří obstará především dechová hudba v podání domácí Hlinečanky a souboru Mistříňanka. Zpestřením programu bude italský folklórní soubor Gruppo folkloristiko verbicaro a k tanci zahraje legendární Artur. Závěrem večera pak provede tradiční country partička Trampoty.

Vystoupení hudebních skupin v amfiteátru zahájí po druhé hodině rockoví Debill Heads, na ně naváží mladí punkeři Rybičky 48 a návštěvníky odpoledne roztancuje plzeňské SKA v podání Tlekače. Podvečerní program nabídne neobvyklé hvězdné vystoupení. S kompletní skupinou dorazí přední česká zpěvačka Marie Rottrová, aby zahrála nesmrtelné písně jako Řeka Lásky nebo Řekni, kde ty kytky jsou.

Večer pak vyvrcholí koncertem skupiny Mig 21 v čele s vynikajícím frontmanem a oblíbeným hercem Jirkou Macháčkem. Migové jsou známí především svojí struhují a vtipnou pódiovou show. Po následujícím ohňostroji bude podium patřit rockové legendě Hudba Praha. Večerním Hlinskem tak budou znít popové písně Snadné je Žít, Malotraktorem a další, na které navážou rockové Časy zlý nebo Máma táta. O závěr celého Dne otevřených dveří se postará vynikající beatlesovský revival The Spiders.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku 29. srpna je samozřejmě zdarma. Akce začíná po 12:00 na nádvoří pivovaru a bohatý kulturní program je naplánovaný až do 24:00. Kromě výčepních míst se všemi pivy značky Rychtář bude i mnoho stánků s občerstvením a pochutinami všeho druhu. Také bude možnost zakoupení propagačních předmětů a suvenýrů.

Sedmý ročník Léta s Rychtářem, který nabídl koncerty skupin jako Tři Sestry, Horkýže Slíže nebo Harlej s Alkeholem, Dnem otevřených dveří pivovaru končí. Ročník 2010 je již v přípravě a jistě nabídne neméně zvučná jména. Aktuálně můžeme prozradit, že se příští rok do amfiteátru vrátí skupina Divokej Bill, a také se můžete těšit na premiérové vystoupení skupiny Kryštof.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Rychtář

Den otevřených dveří pivovaru Rychtář

Po osmi letech se vedení Pivovaru Vyškov rozhodlo nejen pro změnu designu etiket svých piv, ale některé značky pivního moku budou plněny i do nových lahví, které nesou označení „České pivo“. Od klasických tzv. NRW lahví se odlišují zejména svým moderním designem. V současné době se již pivo stáčí do nových lahví s novými etiketami. Prvním pivem, které opouští pivovar v novém kabátě, je 11° pivo Džbán.

Foto

Při návrhu nových etiket pro nás bylo důležité především vizuálně zdůraznit názvy jednotlivých značek piva. Na stávajících etiketách je totiž nejvýraznějším prvkem samotný název Vyškovské pivo

a nápis informující o konkrétní značce našeho piva zaniká. Nové etikety jsou také dostatečně reprezentativní, aby obstály i při exportu. Moderní, svěží, ale i mírně luxusní design nových etiket

má zákazníkovi naznačit, že se setkává s kvalitním pivem s poctivými základy,“ uvedl ředitel pivovaru David Kaprál.

Vyškovský pivovar tak představí dvě hlavní řady s novým designem – zlatou prémiovou a stříbrnou tradiční. Zlatá řada je tvořena světlým prémiovým ležákem Březňák, světlým speciálním ležákem Generál a tmavým ležákem Havran. Poslednímu jmenovanému pivu bylo loni v listopadu uděleno na festivalu European Beer Star prestižní ocenění „Zlatá hvězda“. Stříbrná řada je pak tvořena klasickou světlou Desítkou, světlým ležákem Džbán a výčepním světlým pivem Atlet. Do této řady spadá i, zejména u ženské části spotřebitelů oblíbený, Řezák.

Foto

Nové etikety jsou zpracovány tak, aby měly jednotnou vizuální podobu a ulehčily tak spotřebitelům orientaci v jednotlivých druzích piva. Z řady návrhů byl nakonec vybrán minimalistický design, využívající k znázornění objektu pouze několika stylizovaných křivek. Spodní pole obsahuje logotyp pivovaru Vyškov. Na pravém spodním okraji je u odpovídajících značek umístěno označení Chráněného evropského označení „České pivo“, kterou je Vyškovský pivovar oprávněn používat od letošního roku. Identifikace jednotlivých piv je dále usnadněna odpovídajícím ilustračním obrázkem.

Vedení vyškovského pivovaru je přesvědčeno, že díky novým etiketám dostalo jejich pivo jednotný, vizuálně atraktivní vzhled, který sehraje důležitou úlohu při dalším postupném posilování image značky. A hlavně, že takto bude při pohledu na láhve Vyškovského piva zákazníkovi okamžitě jasné, že má před sebou láhev plnou kvalitního a poctivě vařeného piva.

Změna designu etiket s sebou přináší i jemné úpravy v receptuře nejprodávanějšího piva Džbán, které mají zvýraznit charakter jeho chuti. Při těchto úpravách reagoval pivovar na připomínky svých zákazníků. Další novinkou je použití Chráněného zeměpisného označení „České pivo“ pro většinu sortimentu. Označení „České pivo“ garantuje tradiční český způsob přípravy piva za použití pečlivě vybraných a přesně specifikovaných českých a moravských surovin. Výsledkem je typické kvalitní pivo, které je známé po celém světě.

Zdroj: Ve Vyškově.cz | Autorka: Dana Ambrosová


Obří živé géčko se objevilo včera odpoledne pod plzeňskou pivovarskou věží. Vytvořila jej tam více než stovka pracovníků pivovaru Gambrinus.

Foto

Bylo to dobré. Jen trochu těsno. Hlavně když jsme ve formaci dělali vlnu,“ říká se smíchem Ivan Tichý. Byl součástí jednoho ze šestnácti týmů, které po vytvoření obrazce vyrazili po plzeňských hospodách. Jejich úkolem bylo debatovat s pivaři u zlatavého moku, připravit pro ně hry a kvízy a rozdat jim dárky.

Mám z toho trochu obavy, ale myslím, že by snad neměl nastat žádný problém. Řekl bych, že budou lidi spíše rádi. Navíc jsme vyfasovali samé čtyřky, tak to bude pohoda,“ směje se Tichý.

Akce se uskutečnila v rámci oslav 140 let od vzniku pivovaru Gambrinus. Společnost ji navíc pojala jako teambuildingovou akci pro zaměstnance finančního a IT oddělení. Podobné projekty mají za úkol stmelit kolektiv.

Každý z týmů měl obejít čtyři hospody. Zapojili jsme do toho ty, které mají v Plzni asi největší výtoč. A nejen ty v centru, ale i v okrajových částech západočeské metropole,“ uvedl Martin Šourek z Gambrinusu. Zakončení pak bylo na nádvoří Plzeňského Prazdroje, kde se v rámci festivalu Léto s Prazdrojem uskutečnil koncert kapely Bluesberry.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Potomci posledního majitele královédvorského pivovaru Františka Klazara ocenili snahu navázat na tradici

Zajímavé setkání nabídla malá slavnost, která doprovodila uvaření tisícího hektolitru královédvorského piva Tambor.

Setkaly se tu vlastně minulost a současnost dvorského piva. Na pozvání majitele Tambora, Nasika Kiriakovského , přijeli z Prahy manželé Růžičkovi, přímí potomci posledního majitele bývalého pivovaru, Františka Klazara. „Jsem velice rád, že mám možnost představit náš moderní provoz zástupcům rodiny, která začala historii pivovarnictví ve městě psát,“ vysvětlil Kiriakovský.

Setkání se zúčastnil také místostarosta Vasil Biben, tajemník městského úřadu Kudrnáč a zástupci Deníku. Sládek Martin Vrba vysvětlil, že ve skutečnosti se vaří 1017 litr královédvorského piva, což je čtyřicátá várka. Potom všichni přítomní ochutnali sladinu, teplý pivní nápoj bez alkoholu, ale plný výživných látek. „V současné době připravujeme další historickou událost. Po desítkách let se královédvorské pivo opět zúčastní mezinárodní degustační soutěže v Žatci. Povezeme stovku vzorků všech našich pěti vyráběných piv,“ doplnil Kiriakovský. Tambor počítá i s účastí na dalších soutěžích.

Manželé Růžičkovi ocenili, že se současný majitel pivovaru snaží navázat na tradici, která skončila v roce 1948 zestátněním Klazarova pivovaru. Ten v současné době už slouží jiným účelům. „V oboru sice nikdo z nás nepůsobí, ale vzpomínky na královédvorský pivovar jsou stále v nás,“ uvedli manželé Růžičkovi. Před několika lety uspořádalo městské muzeum výstavu o Klazarově pivovaru, kterého se zúčastnil i Gaston Klazar, syn posledního majitele. Ten po znárodnění pracoval ve výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Od roku 1958 se stal vedoucím pracovníkem Pokusného a vývojového střediska v Praze. Patří mezi autory Dia piva a nealkoholického Pita.

Nasik Kiriakovský provedl manžele Růžičkovi celým pivovarem a vysvětlil jim funkce jednotlivých provozů. Hovořili také o další spolupráci, která by mohla ještě víc propojit minulost a součastnost královédvorského piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


Produkce českého piva klesla klesla v prvním pololetí o 6,81 procenta, to je zhruba o jedno procento více, než se očekávalo. Vyplývá to z údajů Rodinného pivovaru Bernard. Útlum se ovšem netýká právě malých pivovarů, kterým prodeje naopak mírně rostou: Bernardu produkce nepasterizovaného piva vzrostla o pět procent a nealko piva o 15,3 procenta.

Celkově se přitom objem stáčeného nealkoholického piva zvýšil pouze o 1,3 procenta. „Bernard byl v krizi deset let a nyní již profitujeme z našich zkušeností,“ uvedl s nadsázkou na středečním setkání s novináři Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí firmy.

Stoupající prodej humpoleckého piva se odrazil i na finančních ukazatelích malého pivovaru. Tržby Bernardu za prodej piva v prvním pololetí meziročně vzrostly o zhruba osm procent na 168 milionů korun, zatímco obrat se zvýšil z 164 milionů na 178 milionů korun. Pivovar proinvestoval sedmnáct a půl milionu hlavně do výrobních a skladovacích kapacit. Další investice by měly směřovat do vodních vrtů, protože pivovar musí v současné době částečně využívat technologickou městskou vodu.

Pro porovnání - nadnárodní skupině SABMiller, jejímž členem je i tuzemská jednička Plzeňský Prazdroj, ve druhém čtvrtletí klesl v Evropě odbyt piva zhruba o sedm procent (přesná čísla Prazdroje nejsou k dispozici, analytici však očekávají pokračování sestupného trendu z minulého roku, který byl tři procenta).

Výroba piva klesá pouze velkým nadnárodním společnostem, takzvaným europivovarům,“ uvedl Mikulášek. Podle některých odborníků to je způsobeno tím, že menší pivovary snáze inovují svou produktovou řadu a na změny na trhu reagují hbitěji (například Bernard do obchodů začal dodávat nový švestkový nealkoholický nápoj, jehož prodej si pivovar pochvaluje). Většina takových pivovarů se označuje za prémiovou značku, což jim může rovněž pomoci k většímu odbytu.

Mnozí analytici přitom předpovídali, že celková spotřeba alkoholu bude za doby hospodářské krize naopak růst. „Ukazuje se ale, že to tak není,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 marketingový šéf Bernardu Tomáš Lipták. Na snížené spotřebě piva se kromě krize podepsal i menší počet turistů, kteří zavítali do Česka, a poměrně studené a proměnlivé počasí během prvního půlroku.

Rodinný pivovar Bernard patří k malým hráčům na trhu, když na něm zaobírá asi jedno procento.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý


«« « Strana 578 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň