Za vínem se už cestuje ve velikém měřítku. Proč tedy necestovat za pivem a s ním spojenými zážitky?

Západní Čechy má v souvislosti s pivem většina lidí spojené hlavně s Plzní a jejím obřím pivovarem, vyrábějícím světově známý Prazdroj. Ostatně jméno Pilsen (Pils) dnes označuje na celém světě nejrozšířenější typ piva. Mnozí milovníci piva jsou však poslední dobou nespokojeni s vývojem jeho kvality, přibližující se tzv. europivu. Chtějí poznat různé chutě a vyhledávají jiné pivní zážitky.

Plzeň, město pivu zaslíbené

Takovým lidem vycházejí vstříc v samotné Plzni hned tři restaurační minipivovary, a to pivovar Groll s pivem „LOTR ze z Plzně", pivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň -Purkmistr.

Pivovárek Groll se nachází v centru Plzně na Rychtářce v nově zrekonstruovaném objektu ze 17. stol. a vaří polotmavý ležák a 12% světlý ležák. Restaurační minipivovar U Rytíře Lochoty stojí v Plzni Lochotíně a vaří vlastní kvasnicové pivo. V Pivovarském Dvoře v Plzni - Černicích můžete ochutnat světlý i tmavý 12% ležák Purkmistr, pšeničného 12% Písaře či dokonce borůvkové a konopné pivo.

Kousek za Plzní směrem na Klatovy stojí v Dobřanech na náměstí restaurační pivovar a hotel Modrá Hvězda. Pivamilovný návštěvník zde může ochutnat světlé 10%, světlý ležák 12%, tmavý speciál 14%, polotmavý speciál 16%, světlý speciál 17%, různá ochucená piva a také pivní pálenku. Za poplatek 40 korun je možné absolvovat prohlídku varny a pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou kvasnicového piva.

Lahodný Kout Západních Čech

Když byl v roce 1996 uzavřen Domažlický pivovar, zanikl s ním i poslední pivovar jihozápadních Čech a nástupu pivovarských gigantů už nestál nikdo v cestě. Srdce milovníků piva zaplesalo roku 2005, kdy byl znovuotevřen pivovar v Koutu na Šumavě mezi Domažlicemi a Kdyní, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1969.

Celý objekt je značně zchátralý a jeho celkové zprovoznění si vyžádá nemalé investice, nicméně pivo zde vařené je vynikající chuti a kvality, což oceňují jak porotci v nejrůznějších soutěžích, tak pijáci, kterých neustále přibývá. Jak říká majitel pivovaru Jan Skala, je zájem o čtyři druhy piva (výčepní světlé pivo 10%, světlý ležák 12%, tmavé speciální pivo 14% a tmavé speciální pivo 18%) takový, že ani nestačí všechny zájemce uspokojit. Přímo v Koutě můžete ochutnat místní pivo v přilehlé hospodě Korbelka, pivo se točí i v Plzni, Domažlicích a Klatovech.

Rodinné Stříbro

V bývalém horním městě Stříbře v zrekonstruovaném komplexu historických budov stojí od roku 2007 restaurační minipivovar U Rybiček. Jako ve většině nově vznikajících restauračních minipivovarů je i zde měděná varna umístěna přímo v restauraci, která tak dostává specifickou atmosféru. V rodinném pivovaru U Rybiček se nepasterované a nefiltrované pivo točí přímo z ležáckých tanků. Názvy jednotlivých piv vycházejí z historie města Stříbra a ochutnat tak můžeme Stříbrňák 10%, Argent 12%, Pšeničný weissbier Duchmaus 14% (podávaný s plátkem citronu a pojmenovaný podle stříbrského skřítka), Horník tmavou 13%, speciální pivo Ostrostřelec 14% - 17% a na závěr třeba třešňové pivo.

Chodské pivo

Pivovar Chodovar v Chodové Plané údajně vznikl nad sklepy původního chodského hrádku, ke kterým se váže pověst o psu Albim. Ten zde měl objevit vydatný pramen vody, ze kterého se dodnes pivo vaří a který se také stáčí do lahví jako minerální voda. Duch Albiho je prý stále přítomen, ostatně Albi se dostal i do znaku pivovaru.

Chodovar patří k těm pivovarům, které se nespoléhají jen na prodej piva ve svém okolí, ale v co největší míře využívá turistický ruch. Však má taky turistům co nabídnout. Kromě stylové restaurace v rozsáhlých sklepeních vytesaných v žulovém masivu jsou to především první pivní lázně v České republice, nabízející pivní koupele, zábaly a jiné wellness procedury. V pivovarském obchůdku si můžete zakoupit mimo jiného i koupelové pivo, různou pivní kosmetiku a samozřejmě všech sedm druhů piva zde vařeného. Z nich vyniká hlavně ležák President Premium, 13% světlý Zámecký ležák a Kvasnicový skalní ležák. Zážitkem je návštěva samotné restaurace Ve skále s malým pivovarským muzeem, kdo by se chtěl dozvědět víc o pivovaru a samotné výrobě piva, pro toho je připravena prohlídka pivovaru a sladovny s ochutnávkou, každý den ve 14 hodin.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Jan Piroch

Téměř neznámé značky z malých pivovarů, ale i piva, která najdete v každém supermarketu, bodovaly v soutěži České pivo 2008. Čtyřiadvacet odborníků vyhodnotilo jako nejlepší ve svých kategoriích piva Velkopopovický kozel, Zubr, Rebel, Janáček a Radegast.

Chuťové buňky degustátorů dohromady zhodnotily 64 vzorků. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven a v záplavě klání o nejlepší pivo bývá považována za jednu z nejdůležitějších. Ani jí se však nezúčastnily všechny tuzemské pivovary. Zastoupeno bylo 31 z necelé čtyřicítky firem, které v Česku vaří pivo v průmyslových pivovarech.

Specifikem Českého piva je způsob, jakým se vybírají vzorky pro degustaci. Narozdíl od jiných soutěží je neposílají pivovary samy, ale přímo v pivovarech si je vybírají odborníci z Výzkumného svazu pivovarského a sladařského. Organizátoři se tak snaží předejít tomu, aby výrobci do soutěže nominovali vzorky, které jsou pro účely hodnocení kvalitnější než ty běžně prodávané v obchodech.

"Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," zhodnotil výsledky Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Z malých pivovarů zabodovaly třeba uherskobrodský Janáček, pardubický Pernštejn či Černá Hora. Nejvíce medailových pozic získaly pivovary ze skupiny PMS Přerov - Holba, Zubr a Litovel.

Jak se pivům dařilo

SVĚTLÝ LEŽÁK

1. Velkopopovický Kozel Medium

2. Velkopopovický Kozel Premium

3. Litovel Premium

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Zubr Gold

2. Holba Classic

3. Janáček Patriot

TMAVÝ LEŽÁK

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Pernštejn tmavý ležák

TMAVÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Janáček tmavé výčepní

2. Zubr Classic

3. Dačický tmavé výčepní

3. Litovel Dark tmavé výčepní

NEALKOHOLICKÁ PIVA

1. Radegast Birell

2. Svijanský Vozka

3. Litovel Free

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Útlum výroby piva Hostan ve znojemském pivovaru lze očekávat ne v řádu let, ale ještě dříve. Tak neurčité sdělení přivezli do Znojma zástupci vedení Starobrna a nizozemského mateřského koncernu Heineken.

I když do Znojma dorazil také šéf české části koncernu Lieven Van der Borght, nic konkrétnějšího se od něj zhruba tři desítky zaměstnanců nedozvěděly.

Základní informaci o tom, že se chystá ukončení výroby ve Znojmě, vědí přitom z neoficiálních zdrojů už delší dobu. A jistí si jsou i tím, že se tak stane zřejmě už příští rok.

"Mluvili jsme s nimi přes hodinu, nic konkrétního ale zase nevíme. Prý sem přijeli hlavně proto, že se o tom nyní začalo psát v novinách," uvedl MF DNES jeden ze zaměstnanců, který byl na schůzce přítomen.

"Schůzku jsme svolali hlavně proto, že nám bylo velice líto, že se naši zaměstnanci dozvídají nějaké nepotvrzené zprávy z médií. Řekli jsme jim, že bohužel v tuto dobu nejsme schopni říci žádné konkrétní datum, protože plán nebyl dosud ukončen. Ale že je budeme informovat hned, jakmile budeme mít trochu přesnější časový plán," uvedla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Ráno se vedení Heinekenu a Starobrna sešlo i s vedením znojemské radnice. Představitele města hlavně zajímalo, co bude dál s areálem pivovaru, který je součástí historického znojemského hradu.

"Dohodli jsme se, že urychlíme práce na studii o výhledovém využití areálu pivovaru. Oni vyjádřili ochotu dál na tom spolupracovat s městem a i my si myslíme, že je to nejlepší varianta," uvedl starosta Znojma Petr Nezveda.

A dodal, že vedení Starobrna ve chvíli, kdy ukončí výrobu ve znojemském pivovaru, začne zřejmě hledat vhodného investora, který by společné plány pivovaru i města uskutečnil. "Protože oni jsou pivovarníci, ne developeři," doplnil Nezveda.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

Speciální sedmnáctistupňový Svatováclavský ležák navařil sládek minipivovaru v zámku v Ostravě-Zábřehu. Jeho slavnostní křest proběhl dnes dopoledne.

Pivo má v sobě deset ingrediencí. Kromě tradičních - tedy vody, chmelu, sladu a kvasnic - jsou v něm ještě tři druhy sladu, a to bavorský, karamel a pražený. Specifickou chuť mu dodává jarní jesenický med a bylinky, které jsou tajemstvím sládka Václava Barona. „Zjistili jsme, že právě med je surovinou mimořádně vhodnou pro výrobu piva. Dává mu výjimečnou barvu, vůni i chuťovou plnost. Myšlenka deseti přísad se pak prolíná s etikou deseti božích přikázání. Navařeno máme 900 litrů, které jsou ode dneška na čepu. Tohle pivo je již sedmým speciálem, který jsme zde za rok fungování minipivovaru uvařili,“ řekl Baron.

Pivo z minipivovaru se nikam neexportuje, konzumuje se jen zde. „Co si navaříme, to si vypijeme. Ležák budou moci ochutnat návštěvníci Svatováclavských slavností, které na zámku o víkendu pořádáme,“ dodal manažer zámku Radovan Koudelka.

Mezi speciálními pivy sládka Barona je třeba také pohankové devítistupňové pivo, jež jako jediné mohou pít i lidé trpící celiakií, kteří mají bezlepkovou dietu.

Zdroj: Regiony 24.cz | Autor: Mediadax

Nejméně 16 českých sládků pracuje v současné době v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, Rusku a Rakousku. Od roku 1990 jich v zahraničí vařilo pivo téměř 50. Informace uvedl Český svaz pivovarů a sladoven.

Kromě Antarktidy působili čeští sládci na všech světových kontinentech a vařili pivo i na takových místech, jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Čeští sládci mají ve světě pověst zkušených odborníků schopných vyrobit pivo nejen českého typu, ale také podle místních požadavků.

Ačkoliv je toto povolání spíše doménou mužů, připravovala na Filipínách pivo také česká zástupkyně. Mnozí čeští sládci pracují v zahraničí rovněž při kontrole licenční výroby českých piv. Licenčně se dnes vyrábí například Plzeňský Prazdroj v Rusku a Polsku.

Podle sládka Pavla Ferkla, který během své kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu či Indii, patřilo sladovnické řemeslo po staletí k řemeslům vandrovním. "Ani zkušení sládci nezůstali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků", dodává Ferkl.

Vynikající světová pověst českého piva je dána nejen surovinami a technologií výroby, ale také zkušeností a znalostmi sládků, říká ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pivo vařili už předchůdci Slovanů

Kvašený nápoj z obilí připravovali dle archeologických nálezů už příslušníci předslovanských kmenů. První písemné doklady o výrobě piva v Čechách pocházejí z 10. a 11. století. Vědecké vysvětlení biologických procesů probíhajících při výrobě piva v 19. století pak nastartovalo české pivovarství jako průmyslové odvětví. Vzniklo zde odborné školství a výzkumné ústavy, vysvětluje Ferkl.

Odborné středoškolské či vysokoškolské vzdělání je dnes u sládků, kterým se v českých pivovarech říká "pane starý", samozřejmostí. Osobité autorství sládků se v současnosti uchovává v malých pivovarech a minipivovarech a umožňuje na trhu uchovat pestrost jejich výrobků vedle produkce velkých závodů. V malých a středních pivovarech totiž zůstává práce dle Ferklových slov "představením jednoho herce" a veškerá technická rozhodnutí jsou zde zcela soustředěna v rukou jednoho člověka.

V současné době je v ČR 48 průmyslových pivovarů a kolem sedmi desítek pivovarů malých. Povolání sládka se dle odhadů věnuje kolem 200 Čechů.

Zdroj: Týden.cz | Autor: ČTK

Prodejme městský pivovar. S takovou výzvou přišla včera strakonická zastupitelka za 4 vize Hana Roudnická na zasedání zastupitelů. Její návrh ale nikdo nepodpořil.

Diskuse o pivovaru se vyhrotila poté, co zastupitelé měli rozhodnout, zda nemovitosti uvnitř závodu patřící městu převedou právě na Měšťanský pivovar Strakonice. „Než abychom investovali desítky milionů korun do oprav, tak pivovar prodejme. Mohl by vydat volně obchodovatelné akcie, které by si mohl kdokoliv koupit. A například starosta nebo zastupitelstvo by mohlo mít předkupní právo,“ přednesla svůj návrh Roudnická. Zastupitelé měli diskutovat o tom, zda má vůbec smysl hledat způsob, jak pivovaru převést budovy za desítky milionů korun. Úvahy o prodeji pivovaru, který zprivatizovala radnice v roce 2005, vůbec neměly padnout. „Jde o to, jestli budovy převést bezplatně, nebo prodat či jak tento vztah vyřešit,“ řekl starosta města Pavel Vondrys.

Ředitel pivovaru Jaroslav Tůma jen nevěřícně na návrh zastupitelky zíral a kroutil hlavou. Naopak, pokud město převede budovy, uleví se podniku finančně především při investicích. „Město není plátcem DPH, takže se například stavební práce nebo údržba objektů prodražují,“ vysvětlil Tůma. Podle Vondryse by touto „fintou“ radnice ušetřila až miliony korun.

Strakonice ho zvýhodňují. Ačkoliv se názor zastupitelky Hany Roudnické příčil jejím kolegům, někteří obyvatelé města, kteří od začátku říkají, že radnice nemá podnikat, tleskají. „Nevytváří to konkurenční prostředí. Když je pivovar radnice, tak ta jej zvýhodňuje. Například prezentací při různých městských akcích,“ namítl Jindřich Matějka ze Strakonic.

O tom, zda je vhodné, aby radnice podnikala skrze zprivatizovaný podnik, se přou i ekonomové. Její společnost má totiž v tržním prostředí výhody. „Radnice může díky svému politickému vlivu propagovat tento svůj podnik, i když je vlastně ekonomicky i právně samostatný,“ sdělil ekonom z českobudějovické poradenské firmy CEVE Martin Janoušek.

Zdroj: MF Dnes.cz