Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Cesta za nejhutnějším pivem světa

[čtvrtek, 16. říjen 2008]

Domy, na kterých je napsáno ,,zde slowe od starodawna", jsou vždy atrakcí. Tento dům je spojen s velmi dlouhou tradicí vaření piva. U Medvídků v ulici Na Perštýně se vaří pivo průkazně již od roku 1466. Po dlouhá desetiletí byl hlavně baštou Budějovického Budvaru, ale v posledních letech sem specialisté chodí za zcela jiným mokem.

Foto

Sledujte Slovany s bedekry

Najít nejmenší minipivovar v Praze není tak úplně snadné. Je ukryt buď za spletí stolů a chodeb se schodištěm, když procházíte klasickou pivnicí U Medvídků, nebo je nově otevřen pohodlnější vchod z pasáže Metro. Ale možná, že vám pomůže, když se v centru Prahy zaposloucháte do směsice jazyků a budete následovat Rusy. Ti dokáží se svými bedekry a snad i čichem vyhmátnout ty nejlepší pivnice v Praze.

Prostory jsou starobylé a útulné, vzduch je prosycen vůní sladu, protože spilka a vše potřebné k vaření piva je jen několik metrů od vás. Podstatně dál je do kuchyně, protože pivovar logicky využívá té, která vyváří pro celý objekt. To se odráží i na práci obsluhy. Chodit za každou objednávkou desítky metrů není slast. Udržet si kvalitní obsluhu není jednoduché a pro ni není jednoduché udržet si dobrou náladu.

Nabídka jídel je široká, odpovídá velké restauraci zaměřené na turisty. Samozřejmě k pivu se nabízí především české speciality, dal jsem přednost před různými úpravami vepřového a hovězího krůtí rolce. Nebyla to nejlepší volba. Maso bylo suché a původní vůně asi i dlouhou cestou z kuchyně vyvanula. Spíše doporučuji dát si něco jednoduchého k pivu, jako je lepenice, pražská šunka od kosti, pivovarské prkýnko (šunka, domácí tlačenka, klobása) nebo variace českých sýrů.

Hlavní tahák? Pivo

To, proč sem chodí labužníci, je přece jenom pivo. Starobylé pivovarnické zařízení sloužilo svému účelu již před mnoha desítkami let a nyní již čtvrtý rok opět ožilo díky sládkovi Ladislavu Veselému. Ten má velké zkušenosti. Přes dvě desetiletí pracoval ve Výzkumném ústavu pivařském a kromě jiného vařil pivo i šest let v Japonsku. U Medvídků se mu plní jeho sny. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004.

Ve chvilkách volna vysvětluje tajemství dvou piv: ,,Oldgott je nefiltrovaný polotmavý ležák, připravovaný dnes již nepoužívanými postupy, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem. Naší pýchou je polotmavý speciál X-Beer 33. Začali jsme s malými várkami po 30 litrech dvakrát ročně, nyní již vařím každý měsíc."

K tomu je nutné dodat, že sládek zásadně používá jen přírodní suroviny, to je vodu, slad, chmel a kvasnice, nepřidává žádný cukr či další látky, které by daly pivu ještě větší říz. Ten už je i tak neobyčejně vysoký a na světě neexistuje žádné silnější pivo podle výše stupňovitosti, to je extraktu původní mladiny, který činí neuvěřitelných více než 33 procent. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Náročnost přípravy ospravedlňuje i cenu, tři decilitry stojí 111 korun.

Pivo si je možné koupit v přilehlém stánku v lahvích s patentním uzávěrem a pan Veselý doporučuje ještě ho nechat odležet, i když už před stočením leželo v sudech půl roku.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko


Pivo Pilsner Urquell má i přes odlišný způsob výroby stejné vlastnosti jako před sto lety. Tvrdí to alespoň rozbor institutu Labor Veritas ze švýcarského Curychu.

Nedávno jsme v pivovarském archivu nalezli knihu, v níž byly i výsledky měření hodnot našeho piva, které provedla jedna švýcarská chemická laboratoř v roce 1897. Řekli jsme si, že by bylo zajímavé porovnat kvalitu tehdejšího a dnešního piva,“ vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Zástupci pivovaru proto vyhledali nástupnický institut a požádali jej o prozkoumání vzorku zlatavého moku, který se vyrábí v plzeňském pivovaru dnes.

Hodnoty se liší pouze o desetiny procent, což je při výrobě piva běžná odchylka,“ pokračuje Jurina. Pivovar tak získal doklad, kterým se může bránit proti nařčení, že ukončením tradiční výroby se změnila kvalita jeho nejvýznamnějšího produktu. „I když se mění stroje na výrobu, pivo zůstává pořád stejné,“ doplňuje s tím, že využívání nejmodernějších technických prostředků bylo filozofií pivovaru od jeho vzniku.

Mnohem více si ale pivaři stěžují na další produkt pivovaru, kterým je Gambrinus. „Už to není, co bývalo. Určitě do toho přidávají nějakou chemii. Ještě tak před pěti lety jsem byl spokojený. Teď už ne,“ svěřuje se student Radek. K tomu se připojuje i Plzeňan Martin Vyskočil. „Dříve jsem pil jenom gambrinuskou desítku, ale teď si dám raději Svijany, nebo Koutské. Chutnají mi a jsou levnější,“ říká.

A co si o tom myslí zástupci pivovaru? „Samozřejmě, že jsme takové stížnosti zaznamenali. Není to ale o tom, že by se snížila kvalita Gambrinusu. Ta je neustále stejná. Kontroly jsou přísné. Kvalita menších pivovarů ale v poslední době rapidně vzrostla,“ domnívá se Jurina. Odmítá, že by pivo bylo nějak chemicky ošetřené. „To u nás v žádném případě nehrozí. Máme odsouhlaseno, že prostředky, jako je například stabilizátor pěny, používat nebudeme,“ ujišťuje Jurina.

V západočeské metropoli už nějakou dobu neplatí, že by v místních hospodách byly k dostání pouze piva z místního pivovarského gigantu. „Lidé teď prahnou po různých druzích piv. U nás jsou k dostání hned tři. Gambrinus sice ve výtoči pořád vede, ale ostatní se mu přibližují,“ říká provozovatel jedné z plzeňských restaurací.

Příznivci piv z Prazdroje si budou muset od listopadu připlatit. Pivovar totiž plánuje zdražení v průměru o čtyři procenta.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Známá českobudějovická restaurace Masné krámy, kterou provozuje pivovar Budějovický Budvar, n.p., získala cenu „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Diplom dnes slavnostně převzali zástupci Budějovického Budvaru na Krajském úřadu Jihočeského kraje. Ocenění „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ se letos udělovalo již po sedmé. V Jihočeském kraji ho letos získalo celkem 20 subjektů z nejrůznějších oborů podnikání, mezi nimiž byly celkem čtyři restaurace.

Ceny od Sdružení českých spotřebitelů si velmi vážíme. Masné krámy byly oceněny za interiér, špičkové gastronomické služby a vysokou úroveň obsluhy i pro cizince,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a těší se velkému zájmu zákazníků. Během letošního roku tam hosté vypili již přes 1150 hektolitrů piva, především „kroužkovaného ležáku“ Budweiser Budvar, který se tam čepuje, jako na jediném místě na světě, přímo z tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tiosková zpráva Budějovického Budvaru


Kategoricky proti zdražení se postavil šéf poličského pivovaru: Nikdo k tomu prý nemá důvod, cena sladu šla dolů.

Když na konci září Plzeňský Prazdroj oznámil zdražení piva, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy ho budou následovat pivovary menší.

Však si také šéfové východočeských pivovarů zalepili ústa a otázky na to, kdy, o kolik a zda vůbec, odbývají frázemi o tom, že „v nejbližší době zdražení neplánujeme, ale vyloučit ho nemůžeme.

Jinými slovy, čekají na to, jak se zachová konkurence. V jejich případě ostatní malé pivovary v regionu.

Zatím jsme o tom nemluvili, termín zvýšení cen našeho piva není stanoven. Plzeň však pro nás není vůbec směrodatná, to spíše pivovary v nejbližším okolí, se kterými bojujeme na trhu,“ potvrdil ekonom broumovského pivovaru Karel Krejčí.

Podle řady analytiků totiž českému pivnímu trhu hrozí totéž, co se stalo nedávno u cigaret: masivní odliv zákazníků od prestižních a drahých značek k levným pivům. A vyklízet pozice a přizpůsobovat se zdražování, se kterým přišel Prazdroj, by tak mohlo být pro malé pivovary zkázou.

Vyčkávací taktika se týká většiny malých pivovarů ve východních Čechách. Minimálně do Vánoc s cenou nechce hýbat ani pardubický Pernštejn. Trochu opatrněji mluví i vedení trutnovského pivovaru či šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

Dopracovávají se smlouvy na dodávku surovin v příštím roce, pak se teprve uvidí. Je to na vážkách. Musíme také analyzovat, co případnému zdražení řekne trh,“ dodal Vedra.

Jediným, kdo se včera v anketě Deníku ve východočeských pivovarech postavil kategoricky proti jakémukoliv zdražování, je šéf poličského pivovaru Karel Witz.

Ke zvýšení cen nemají pivovary nejmenší důvod. Například cena sladu, která představuje 40 procent výrobních nákladů, šla radikálně dolů – z 12,5 tisíce na 10 tisíc korun. A ceny dalších vstupů, například energií? Vždyť začal zlevňovat i benzin,“ podotkl Witz.

Plzeňské pivo bude dražší od listopadu, průměrně se jeho cena zvedne o 70 haléřů za půllitr. Když Prazdroj zvyšoval ceny vloni, malé pivovary ho brzy následovaly.

Letošní prodej piva nebyl podle předběžných odhadů „žádná sláva“. Češi loni v průměru vypili 158,8 litru piva na hlavu včetně kojenců.

Zdroj: Hradecký deník.cz


Během dne otevřených dveří využilo mnoho zájemců z řad veřejnosti možnosti prohlédnout si interiér tohoto významného podniku ve městě, který zaměstnává 60 lidí.

Exkurze do sladovny, stáčírny a dalších prostor zaujala nejen muže, kteří holdují pivu.

Tento lahodný mok bylo možné dopřát si přímo u brány pivovaru a dokonce zde i zakoupit dvoulitrová balení určená pro vývoz do zahraničí.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Alena Kaňková


Objekty na Českokrumlovsku, kde se vařilo pivo, už na staré časy mohou jenom vzpomínat. Jejich další osud je nejistý.

Obřadní místnost vznikne v blízké budoucnosti v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Nyní je vše ve fázi projektování.

Zatím tam probíhají uklízecí a udržovací práce, aby nám to nespadlo. Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ řekla starostka Dolního Dvořiště Helena Panská.

Menších pivovarů bylo kdysi Českokrumlovsko plné. Některé vzal čas, jiné ještě stojí, avšak s jejich využitím je problém.

Dneska se v něm nic neděje. Měli jsme ty prostory pronajaté od zemědělského družstva. Dělali jsme tam různé výstavy, ale nakonec jsme to stejně pustili, protože město koupilo starý dům zvaný Kantůrkovec, který nyní pod dozorem památkářů dáváme dohromady,“ řekl Zdeněk Korbela ze Společnosti přátel města Velešín. „Pivovar zanikl v roce 1927. Jak moc je starý, nikdo pořádně neví. Zápisy ho ale zmiňují už v 16. století,“ zavzpomínal Korbela.

Navrácení velešínského piva by Korbela, stejně jako mnoho dalších místních pivařů, uvítal. „Pokud by o tom někdo uvažoval, bylo by to určitě fajn. Pokud by se ale tak vážně stalo, určitě už by to nebylo v původním pivovaru, který je ve špatném stavu,“ uvedl Korbela. „Je tu hostinský, který vaří občas své pivo. Ale jenom pro své známé,“ podotkl starosta Velešína Josef Klíma.

To poslední se mu moc povedlo. Bylo vážně dobré. Byl ho ale jen soudek,“ dodal Korbela.

Pivovar měl například i Benešov nad Černou. Nyní objekt slouží jako sklad. Podle slov starostky Veroniky Korchové zatím nehrozí, že by se v obci zase vařilo pivo. „Budova je opravená, takže ve špatném stavu není. Přemýšlelo se o její budoucnosti, ale zatím zůstane tak, jak je,“ řekla Korchová. „Bylo by zajímavé, kdyby se tu zase vařilo pivo, ale to by se musel najít nějaký nadšenec, který by se o to postaral,“ usmála se.

Časem zapomenuté

Málokdo ví, že svůj pivovar měly i křemežské osady Chlum a Chlumeček. „Opravdu tu byly pivovary. V Chlumu se z něj stal velkostatek, který po válce užívalo družstvo. Po devadesátém roce se vrátil k původnímu majiteli, který objekt rekonstruuje. Je to náročné, práce trvají již několik let. Majitel tam chce mít výstavní expozici,“ popsal Josef Troup, starosta Křemže, ve které podle spekulací také možná stál kdysi pivovar.

Podobná situace je i v sousedním Chlumečku. Dnes objekt pivovaru, ze kterého se také stal statek, vlastní stát. Jeho využití je nulové. „Objekt je v dezolátním stavu. Co s ním bude dál, nikdo netuší. Snad nedopadne tak, jako v Omleničce, aby se musel zdemolovat,“ řekl Troup. Podle jeho slov je ale využití této budovy těžké, protože se nachází na nestrategickém místě. „Vidím to zle. Objekt stojí uprostřed obce a je obkroužený komunikacemi. Prakticky není k čemukoliv rozumnému použitelný,“ dodal.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba


Majitelé historického objektu někdejšího pivovaru v Buštěhradu nenašli dosud s představiteli města a zástupci obyvatel společnou řeč. Budovám tak stále hrozí zbourání nebo postupné chátrání.

Zbourání pivovaru je barbarbaství! Taková prohlášení padala včera dopoledne na adresu majitelů buštěhradského pivovaru ze strany památkářů a představitelů obce, kteří nedokáží dlouhodobě najít společnou řeč vedoucí k záchraně jedinečné dominanty Buštěhradu.

Historická budova pivovaru, na níž se výrazně podílel barokní stavitel Anselm Lurag, je nyní v ohrožení kvůli tomu, že by měla nadobro ustoupit moderní výstavbě.

Objekt někdejšího pivovaru, později galvanovny a dále skladu zeleniny, vlastní od roku 1993 firma Level, jež zde provozuje sklad stavebního materiálu. Společnost přišla před časem s návrhem projektu, který by umožnil demolici pivovaru a výstavbu moderních bytových domů. Lidé z města se ale proti tomu ostře postavili a za iniciativy občanského sdružení Buštěhrad sobě a památkářů usilují, aby celý areál pivovaru byl neodkladně zapsán na seznam chráněných památek.

Přestože představitelé společnosti Level údajně již osm let hledají kompromisní řešení jak pivovar smysluplně využít či přestavět, vedení města a architekti vidí za jejich úmyslem pouze snahu o likvidaci objektů.

Při úterním jednání vyjádřili kromě dalších zúčastněných také renomovaní odborníci z oblasti architektury opakovaně obavy, aby jediným chybným rozhodnutím nezmizel jedinečný objekt z povrchu zemského.

„Jednání se nijak nepohnula kupředu. Po celou dobu na nás byla vyvíjena pouze mediální kampaň, aby byl náš záměr poškozen a vypadali jsme jako nějací lumpové. Před časem jsme předložili projekt, který stál naši firmu nejméně milion korun. Ten se nelíbil, takže bych byl rád, kdyby nám naopak Buštěhradští nabídli svoje řešení a my ho nakonec dokázali přijmout. Takhle to dojde pouze do té fáze, že objekt bude nadále chátrat, až nakonec spadne,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Level Pavel Šustík, jenž doplnil, že mají zájem se s městem domluvit. Do dnešního dne prý firma vyčerpala veškeré možnosti a odmítá dělat další nové zbytečné návrhy za nové peníze.

Ke spolupráci města a soukromého subjektu nabádal přítomné i odborník z oblasti architektury a ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamín Frágner.

„Znám případy z jiných měst i ze zahraničí, kdy se podařilo rekonstruovat pivovar v jeho původní podobě. Je potřeba, aby došlo k určité synergii veřejného a soukromého zájmu. Cena pro budoucnost i firmu bude vyšší, když se vytvoří smysluplná konverze původního objektu, který bude mít za pár let větší cenu než novostavba,“ navrhuje Frágner, jenž nepopírá, že takové řešení je v mnohém složitější.

Tyto návrhy se sice Buštěhradským zalíbily, ale starosta města Václav Nový na ně reagoval zamítavě hlavně kvůli tomu, že obec nemá dostatek finančních prostředků na jejich uskutečnění a firma Level se odmítá v současné době podílet na financování dalšího nejistého projektu.

„Nelíbí se mi, že cokoli jsme dosud přednesli, bylo špatně. Teorie je jedna věc, ale jsem zvědavý, když se celý pivovar stane kulturní památkou a my ho na základě přísných požadavků draze přebudujeme třeba na bytový dům, nevím, kdo si ty předražené byty nakonec koupí,“ doplnil ředitel Levelu Šustík.

Jestli se všechny zúčastněné strany po včerejší bouřlivé diskusi dokáží domluvit, je nyní otázkou. „ Podle mě mají představitelé firmy v hlavě stále ten nejjednodušší návrh, nemít problémy a postavit nové bydlení. Bylo by třeba jednat dále a přesvědčit je o tom, že v jiných městech se to povedlo.

Tvrdím, že když se chce, tak to je možné všechno. Jestli je ale jejich zájem věc protahovat a potom pivovar výhodně prodat, je otázka druhá,“ uzavřela členka občanského sdružení Buštěhrad sobě a architektka v jedné osobě Daniela Javorčeková.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Kateřina Husárová


Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku věnoval osmašedesát tisíc korun ze vstupného letošních pivovarských slavností charitativním organizacím. Město Hanušovice jako spoluorganizátor slavností darovalo charitě přes pětašedesát tisíc.

Předání finančních darů proběhlo v prostorách organizace Dětský klíč v Šumperku, kde se sešli zástupci pivovaru a hanušovické radnice s charitativními organizacemi. Mezi Denní stacionář Šimon, působící na území okresu Jeseník, obecně prospěšnou společnost Dětský klíč Šumperk a Sagapo Bruntál rozdělilo vedení pivovaru osmašedesát tisíc korun. „Je to způsob, jakým může i společnost jako pivovar částečně pomoci handicapovaným lidem. I nadále chceme organizovat akce, které přinášejí lidem zábavu a navíc podpoří dobrou věc,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Stacionář Šimon Jeseník chce finanční dar věnovat na vybavení relaxační místnosti a vybavení dílen pro pracovní terapii. Pro šumperský Dětský klíč představuje dar část financí potřebných na vybudování tzv. odlehčovacího bytu pro autistické děti. V něm bude probíhat nácvik pobytu dítěte bez rodičů za podpory asistenta. V Sagapu Bruntál finance poslouží k nákupu monitorovacího zařízení pro osoby s epilepsií.

Starosta Hanušovic Petr Malcharczik (nezávislý) předal při této příležitosti Charitě Šumperk přes pětašedesát tisíc korun, které jsou výtěžkem radnice z pivovarských slavností. Ty se konají pravidelně v srpnu v hanušovickém pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony.cz


Karla IV. zastínil obří lahváč

[úterý, 14. říjen 2008]

Turisté i domorodci mají nyní v historickém centru hlavního města novou atrakci - reklamní plachtu s obří lahví piva Pilsner Urquell.

I když je reklamních ploch v Praze tisíce, tento gigantický "lahváč" upoutal na Křižovnickém náměstí pozornost obyvatel. Svou velikostí a barevností totiž zastínil takové pražské skvosty, jakými jsou například Staroměstská mostecká věž, kostel svatého Františka i socha Karla IV.

Sám vladař působí před poutačem jen jako figurka. Reklamní plachta je natažena přes celou budovu kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Uprostřed ní je na potisku veliký gotický výklenek, a v něm se tyčí pivní lahev s obrácenou zátkou, která vypadá jako královská koruna. Pod celým výjevem je pak napsáno velkými písmeny PILSNER I.

Je to šílené. Základní památky přece nemůžeme zaprodat sponzoringu. Opravdu nedokážu pochopit důvody, které by ospravedlňovaly takové užití reklamy,“ komentoval včera mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Žádný zákon ale porušen není. Jakákoliv vyhláška nebo předpis, které by takové užití reklamy regulovaly, v Praze totiž neexistuje. „Řešili jsme to a já jsem tam posílal kontrolu. Ta plachta ale jen zakrývá lešení, pod kterým probíhají opravy. A z té reklamy se část té rekonstrukce bude financovat, což je podle nás v pořádku,“ uvedl radní pro kulturu a cestovní ruch Milan Richter.

Zdroj: Strategie.cz


Kulturní dům voní pivem

[úterý, 14. říjen 2008]

Nahlédnout až na dno lahví kdysi naplněných mělnickým pivem mohou návštěvníci Masarykova kulturního domu při výstavě k padesátému výročí ukončení zdejší výroby tohoto nápoje.

Historií pivovarů na Pšovce a v Mělníku-Podolí je provedou texty autora projektu Martina Klihavce, jenž vedle lahví s tlačenými nápisy například o objemu 0,9 či 1 litru sesbíral etikety, fotografie, reklamy, plány, dokumenty a informace o majitelích pivovarů i stavitelích pivovarnických budov.

Mezi poutači zaujme i nápis „Žádejte 15° Pšovan z Lobkowiczkého pivovaru“, který připomíná, že výrobou piva se v Pšovce zabýval rod Lobkowiczů, jenž ji převzal od řádu mnichů augustiniánů po zrušení jejich kláštera. První zpráva o zdejším pivu přitom pochází z roku 1407. Výstava trvá do 31. října.

Zdroj: MF Dnes.cz


V patře pivovarská restaurace a v přízemí reprezentační prodejna. Tak by mohly vypadat nové vstupní prostory do Měšťanského pivovaru.

Foto

Terénní zlom v tomto místě podle architekta města Davida Andrlíka k něčemu takovému přímo vybízí.

Někteří obyvatelé města však na pivovarskou restauraci hledí s nedůvěrou. Jedním z nich je i pětapadesátiletý Karel Skalník. „Nezdá se mi, že by se na takovém místě mohla uživit,“ namítl. Na to odpověděl David Andrlík: „Zatím vůbec není rozhodnuto, zda to bude plnohodnotná restaurace, kde se bude i vařit, či jen občerstvení.

Návrh má vyřešit i způsob dopravy. Zatím se tam na jedné komunikaci kříží automobily přijíždějící ke stánku a zásobování pivovaru. „To chceme do budoucna oddělit. Příjezd k obchodu bude asi odspodu,“ vysvětlil Andrlík. Parkoviště by podle něj mělo zůstat na svém místě.

Konkrétní podobu vstupních prostor pivovaru navrhne architekt Roman Schmitt, kterého vybrala radnice. „Zatímco dosud se jednalo o studie, nyní půjde už o konkrétní projekt,“ dodal Andrlík.

Ještě jedna změna přední část pivovaru čeká. „Chceme oddělit tamní objekt s nájemními byty tak, aby byl samostatně přístupný,“ dodal.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová | Foto: Filip Kadlec


Pěnivý mok šesti různých pivovarů, pivní punč a další speciality mohli ochutnat návštěvníci prvních Krajských pivních slavností.

Ty se konaly v sobotu po celý den na nádvoří Regiocentra Nový pivovar. „Myšlenka uspořádat pivní slavnosti se zrodila už tehdy, když se přestavovala budova bývalého pivovaru na sídlo Královéhradeckého kraje. Pivo se vrací tedy zpátky tam, kde by mělo být,“ uvedla za organizátory Petra Škopová, která také poznamenala, že by se ze slavností mohla stát každoroční tradice.

V jednom z rohů nádvoří se grilovala libůstka nejen pro labužníky. Býk na rožni, který vážil přes tři metráky, představoval 160 kilogramů masa, jež se peklo už od pátečního večera.

Kdo na něj měl chuť, ten si však musel vystát bezmála hodinovou frontu. „Čekám tady už víc než půl hodiny. Hodně lidí to už vzdalo. Nemají to moc domyšlené,“ rozčiloval se ve frontě Martin Čížek. Obdobná tlačenice byla i u stánku s gulášem. „Je to zadarmo, tak se lidi cpou,“ znělo davem. Lepší situace už byla u dam, které prodávaly stejky a klobásy.

Oblíbenými se staly pivovarské soutěže, ve kterých šlo o rychlost i šikovnost. Závodníci si to mohli „rozdat“ v pití piva na čas, v pití piva brčkem, v pivním slalomu a také v pivní poznávačce.

Přestože soutěžící se rekrutovali především z řad mužů, našlo se i několik odvážných žen. Jedna z nich dokonce ve dvou disciplínách porazila mužské protějšky. „Chlapy jsem porazila hned dvakrát, a to v pití piva brčkem a pak také v pivní poznávačce,“ pochlubila se Hradečačka Vlasta Hodková, která kupodivu není „pivařka“.

Na zahrádce v létě si dám dvě nebo tři pivka, ale malá. Normálně pivo nepiju. Rozhodně je to pro mně obrovská čest, porazit mužské,“ dodala.

V doprovodném programu se představilo několik kapel, mezi nimi K2, Bárbekjů či The Coolers. Slavnosti podle odhadů navštívilo 5500 příchozích.

Foto zde...

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Silvie Růčková


Kultura a produkce piva

[pondělí, 13. říjen 2008]

V letošním roce se na počátku srpna konal na Havaji Světový pivovarnický kongres (WBC). Byl pořádán Americkou společností pivovarských chemiků (ASBC) a Americkou asociací učitelů pivovarnictví (MBAA). Předmětem konference byl pohled na konzumaci vysoce senzoricky hodnotných druhů piva. K hojné účasti sládků a dodavatelů v pivovarském sektoru na kongresu napomohlo to, že má tato zeměpisná oblast velice půvabné prostředí. Akce se pyšnila celou řadou přednášek s pestrým obsahem, lákavým programem se sedmnácti přednáškovými cykly s techologickou tématikou a se zhruba 150 tematickými postery. Kongresu se zúčastnilo 100 vystavovatelů z celého světa. Do havajského kongresového centra proudilo velké množství účastníků, kteří měli zabezpečené veškeré potřebné podmínky.

Celá akce proběhla v pěti náročných dnech a v účastnících zanechala dojem velmi dobrého obsahu i organizace. Je třeba brát v úvahu, že pivo má velice starou kulturu. V jednom z příspěvků německé odbornice na význam piva byl hodnocen jeho vliv na zdraví. Zároveň, ale vyrovala i před jeho negativními účinky.

Zmínila se o velmi častých důvodech. Za prvé přednesla argument, že je v některých oblastech světa (v Africe, Asii a v Latinské Americe) ho konzumuje pouze malá skupina spotřebitelů. Podotkla, že na světě má dlouhodobý úspěch mimo jiné i pěstování vína a jeho konzumace. Je pokládáno za zdraví prospěšný alkoholický nápoj, což bylo rovněž předmětem odborné diskuse.

Za druhé je sledována hodnota vědeckých podkladů k různým tvrzením, což souvisí s otázkou sledovanou zejména investory. Předpokládá se, že soustředěná činnost sládků má vliv na celkový obraz piva v kulturním prostředí, kdy se má zlepšit jeho kvalita a zvýšit konzumace, což bývá zbožným přáním při poklesu odbytu piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Pánové, máme pro vás dobrou zprávu! Britští vědci nyní tvrdí, že pití piva je zdraví prospěšné. A pokud si na pivko zajdete do hospody, účinky jsou ještě blahodárnější!

Vědci z univerzity v Leedsu přišli na to, že se muži v prostředí hospody při pokecu s kamarády lépe uvolní. Právě to je hlavním důvodem, proč chodí pánové do hospody. Pouze o nasávání se zajímá prý jen jeden muž z deseti. A to zdaleka není vše! Tady je 10 důvodů, proč je dobré pít pivo.

Pomáhá proti vředům

Umírněná konzumace piva chrání tělo před bakterií Helicobacter pylori, která způsobuje žaludeční vředy, či dokonce rakovinu žaludku.

Bříško po něm neroste

Podle vědců neexistuje spojitost mezi množstvím vypitého zlatavého moku a pivním bříškem. Půllitr piva obsahuje 200 kalorií, což je méně, než má třeba jablko v županu.

Obsahuje křemík

Tento minerál posiluje kosti, a chrání tak tělo proti osteoporóze. V pivu ale najdeme i řadu dalších minerálů a vitaminů (je zdrojem magnezia, selenu, fosforu, vápníku a vitaminu B).

Chrání proti cukrovce

Další výzkum, kterého se zúčastnilo 5 tisíc dobrovolníků, prokázal, že půllitr piva denně snižuje riziko onemocnění cukrovkou typu 2.

Prodlužuje život

Pivo obsahuje polyfenoly. Díky těmto látkám má pozitivní vliv na lidské zdraví a délku života.

Zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů

Finští vědci přišli na to, že člověk, jenž vypije lahev piva denně, snižuje riziko tvorby ledvinových kamenů o 40 procent.

Snižuje riziko infarktu lépe než víno

Zapomeňte na červené víno, proti srdečním onemocněním vás lépe uchrání pivo. Vitamin B6 pomáhá snížit hladinu homocysteinu – chemické látky, která zvyšuje riziko infarktu. Etanol (alkohol obsažený v pivu) ředí krev a podporuje hladinu tzv. zdravého cholesterolu HDL.

Obsahuje vlákninu

V jednom půllitru piva se skrývá 20 procent doporučené dávky vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

Po pivu se nehloupne, naopak!

Nizozemská studie už dříve prokázala, že lidé starší 50 let, kteří denně vypijí jedno až tři malá piva, jsou o 42 procent méně ohroženi demencí než abstinenti. Pokud jste ale těžký pijan, riziko se naopak zvyšuje.

Chrání proti šedému zákalu

Tmavá piva obsahují antioxidanty, které chrání proti šedému zákalu.

Zdroj: Aha Online.cz


Pivo krátí život až o 23 let

[sobota, 11. říjen 2008]

Dopřávat si jeden půllitr za druhým znamená také ničit si jeden orgán za druhým, tvrdí němečtí vědci.

Na základě poznatků centrálního německého vědeckého kuratoria pro otázky závislosti odborníci došli k závěru, že je nutné provést zásadní korekci přípustných hranic denní dávky alkoholu.

U mužů ji stanovili na 0,5 až 0,6 litru piva a 0,25 až 0,3 litru vína, tedy 20 až 24 gramů etanolu. Ženy by se měly omezit dokonce na poloviční dávku. Ovšem ani pak není popíjení zcela bez rizika.

Trpí i nervové buňky

I pak ovšem existuje nebezpečí, že v podstatě mírný denní konzum vyvolá závislost na alkoholu. Odborníci proto doporučují zříci se alespoň na dva dny v týdnu jakéhokoli pití víceprocentních nápojů. Tím lze předejít vzniku chronických onemocnění, jež dokáže vyvolat i nepatrné množství alkoholu.

Nejznámějšími chorobami, jež napadají pravidelné konzumenty alkoholu, jsou cirhóza jater a rakovina slinivky břišní. Ovšem bez rizika nejsou ani další orgány. Dochází totiž k ničení nervových buněk, které ovlivňují jejich činnost.

Například kostní buňky se při konzumaci tří piv denně nereprodukují v plné a žádoucí míře, a proto se kosti snadněji lámou. Odumírají mozkové buňky, což má za následek poruchy paměti a chápání.

Ničí inteligenci

K tomu se přičítá úbytek inteligence, změny osobnosti i nebezpečí mozkové mrtvice. Množí se případy rakoviny plic, stoupá nebezpečí nádorového onemocnění dutiny ústní, zažívacího traktu a hltanu, stejně jako poruch srdečního svalu a hypertenze.

Trpí i žaludeční sliznice, na níž se tvoří záněty. Kromě toho se objevují i změny ve výměně látkové a imunitním systému, vzhledu kůže, nadváha, problémy s potencí.

Při sečtění celkových škod na lidském organismu, které pravidelným nadměrným pijákům alkohol způsobuje, odborníci došli k 23 letům, o které se jim může zkrátit život.

Zdroj: Zdraví Žena.cz | Autor: Korzo


Největší pivovar v Libereckém kraji, Pivovar Svijany, včera slavil hned dvoje narozeniny. Jednak 444 let od uvaření první várky piva ve Svijanech a jednak 10 novodobých mimořádně úspěšných let.

V roce 1998 byl pivovar ve Svijanech před likvidací a nebýt Františka Horáka, tak by včera již nebylo co slavit. Dnes již bývalý ředitel Horák dokázal sehnat partu lidí a hromadu peněz a pivovar zachránil před zánikem. Sám se pivovarnictví věnuje již od roku 1957 a včera měl velkou radost z rekordu, který pivovar letos zřejmě dosáhne.

Již třikrát jsme v tomto roce přesáhli třicetitisícový výstav a za celý rok bychom měli vyrobit více než tři sta tisíc hektolitrů piva,“ uvedl současný ředitel Roman Havlík. Ten se u příležitosti výročí pustil do počítání a vyšlo mu, že za 10 let ve Svijanech bylo vystaveno 1 732 000 hektolitrů piva.

V takové báječné sestavě v jaké tu dnes jsme bychom to pili asi pět set let,“ uvedl Havlík na slavnosti v zaplněném obřím stanu. Třistatisícová hranice není pro pivovar konečná. Současná varna je schopná vyrobit ročně 400 tisíc hektolitrů a po dalších úpravách by se Pivovar Svijany mohl dostat až na půlmilionovou hranici. „Nikdo nemusí mít obavy, že by to bylo na úkor kvality, protože to je naše nejhlavnější reklama,“ konstatoval Havlík.

Investice do pivovaru za deset let přesáhly 350 milionů korun a jen v letošním roce to bylo 60 milionů do nové expedice, firemní prodejny a robotizace. „Jsme jedním z mála pivovarů, které mají robotizované paletizace na linkách,“ pochlubil se Havlík.

Zdroj: MF Dnes.cz


Koupím pivní kelímky

[pátek, 10. říjen 2008]

Co je pro někoho bezcenným kusem plastu, pro jiného může být vzácností nad vzácnost. Pokud se vám tedy nějaký ten kelímek doma "válí" a nemáte k němu žádný citový vztah, rád jej od vás odkoupím. Za novodobé plastové kelímky mohu dát 1-20 Kč, za starší voskované 15-30 Kč. Na objemu ani tvaru nezáleží, sbírám to podle loga.

Nabídky, prosím, zasílejte na marek.kamlar@gmail.com. Možná i výměna za jiný kelímek či něco jiného od piva. Díky.

Foto pouze pro ilustraci. Inzerát platí stále.

Koupím pivní kelímky

V sobotu 11. října se v tomto městě uskuteční historicky první Krajské pivní slavnosti

Návštěvníky čeká po celý den bohatý program včetně soutěží a vystoupení řady hudebních skupin. Začátek bude v 10 hodin na nádvoří Regiocentra Nový pivovar.

Kromě bohatého výběru piva bude samozřejmě připravena i široká nabídka občerstvení, z níž si vybere opravdu každý. Velkou atrakcí bude určitě býk na rožni. Součástí doprovodného programu se stanou vystoupení celé řady zajímavých hudebních skupin.

O dobrou náladu se konkrétně postarají například stále populárnější dívčí rocková skupina K2, dále skupina The Coolers, kterou mohli nedávno vidět a slyšet i návštěvníci letošních Královéhradeckých krajských dožínek, nebo dětská skupina Bárbekjů. (zr)

Pivo se 11. října 2008 vrací do areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, kde se uskuteční první Krajské pivní slavnosti. Nabízet své nejlepší pivo je připraveno šest pivovarů. Každou hodinu budou moci milovníci piva soutěžit v jeho pití na čas, znalci mohou změřit své síly v poznávání značky, ve slalomu s pivními přepravkami nebo v klání o nejlépe natočené pivo. Pro návštěvníky se bude opékat býk, vařit guláš a další speciality. O správnou pohodu se z podia postarají doprovodné kapely s programem pro všechny generace.

Areál bude otevřen od 10:00 do 18:00 hodin, vstup volný, ochutnávky býka a guláše zdarma.

To nejlepší ze své produkce představí a nabídnou Pivovar Náchod, Pivovar Nová Paka, Pivovar Malý Rohozec, Pivovar Holba, Pivovar Krakonoš, Pivovar Svijany, Restaurace U lva nabídne klasickou plzeň a představí se také Pivovar Rambousek, jehož sídlo je přímo v samotném Regiocentru.

Jedním z hlavních cílů této akce je upozornit širší veřejnost na to, že existují také menší regionální pivovary, které vaří výborné pivo. Zájemci se mohou těšit rovněž na prezentaci speciální pivní prodejny Pivoňka, která kromě řady pivních speciálů představí i originální pivní kosmetiku.

Zdroj: Hradecký deník.cz


Kam zajít na pivo v roce 2009 se budou moci rozhodnout všichni příznivci oblíbených hospůdek podle druhého vydání průvodce po hospodách a restauracích Pilsner Urquell Pub Guide 2009. Knižní vydání vzniká na základě celoročního internetového hlasování hostů a milovníků plzeňského piva na stránkách www.pilsner-urqell.cz. Hlasování pro novou publikaci končí 30. listopadu 2008.

V databázi je 1060 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky, ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostane do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace v pěti kategoriích. Hodnotí se kvalita piva, kuchyně, služeb, možnosti vyžití a prostředí. Dále lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací bude Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.

Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell. Loňské vydání bylo sestaveno na základě 77 000 spotřebitelských hlasů, nejvyššího hodnocení dosáhl brněnský hostinec U Bláhovky.

Tento průvodce dobře doplňuje obdobné gastronomické projekty. Dokazuje to i spolupráce s Pavlem Maurerem, uznávaným odborníkem na gastronomii a vydavatelem každoroční publikace Maurerův výběr Grand Restaurant. „Knižní průvodce zaměřený na pivo až do loňského roku na trhu chyběl,“ říká Pavel Maurer, a dodává: „Jsem přesvědčen, že přehled TOP 100 hospod uvedených v publikaci Pilsner Urquell Pub Guide 2009 bude zárukou vysoké úrovně kvality čepovaného piva. Vždyť si je vybrali hosté sami.“

Hosté, zákazníci, štamgasti a milovníci piva, kteří se zúčastní internetového hlasování během října a listopadu, mají šanci získat pivní odměnu. Stačí pouze ohodnotit pět hospod, odpovědět na tipovací otázku a být nejblíže ke správnému výsledku. Slavnostní vyhlášení výsledků hlasování a křest publikace se uskuteční v lednu 2009 v Praze.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


STEIGER vsádza na kvalitu, cenu a informovaných štamgastov

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne sa neobáva dôsledkov americkej krízy. Očakáva, že slovenský pivný trh bude zasiahnutý iba minimálne a to hlavne prípadnou zníženou kúpyschopnosťou obyvateľstva. STEIGER sa však spolieha na to, že ho v takom prípade podržia jeho verní zákazníci, pretože pivári patria medzi najkonzervatívnejších spotrebiteľov. Navyše konzumenti STEIGRA dostávajú výnimočný produkt prírodne vareného a poctivo uležaného piva, ktoré sa kvalitatívne líši od uniformných europív. A to za cenu viac ako prijateľnú, keďže rad pív STEIGER má jedny z najlepších pomerov ceny a kvality. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,V krízových časoch ľudia znižujú náklady na produkty a služby, ktoré považujú za nadštandardné a zrejme čiastočne obmedzia návštevnosť reštaurácií, hotelov a výčapných zariadení v rekreačných strediskách. Domáca konzumácia piva by nemala byť obmedzená, je dokonca možné, že sa dočasne predaj flaškového piva zvýši na úkor čapovaných. Možný je aj presun časti pivárov od ležiakov k menej percentným pivám, čo je trend, ktorý je pozorovateľný aj bez vonkajších dopadov. Zákazníkom čoraz viac chutia desiatky a jedenástky. STEIGER je na takýto vývoj pripravený. V prvom polroku tohto roka inštaloval novú stáčaciu linku od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk“, vysvetlil J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov a ktorému záleží na jeho regióne a ten všemožne podporuje. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

,,Ľudia to vedia a majú radi ak sa môžu stotožniť s regionálnymi značkami - navyše celoštátne známymi svojou kvalitou. Štamgasti STEIGRA nechodia len na pivo, oni chodia ,,na STEIGRA“. Navyše vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. Takáto tradícia stojí za rozvíjanie. Nezabúdame ani na pridanú hodnotu, ktorým je informačná starostlivosť o zákazníkov. Väčšina našich spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Naučili sme ich na kvalitu. Máme public relations o akom môžu veľkí iba snívať, konzumentov hýčkame informáciami, ktoré považujeme za pridanú hodnotu nášho produktu. Netrpíme vnútorným kanibalizmom značiek - naše si navzájom nekonkurujú - Všetky pochádzajú zo STEIGRA a varia sa vo Vyhniach.

,,Čo je malé, to je pekné“. Steiger je taký akurátny pivovar - ešte spadá pod malé pivovary do 200.000 hl produkcie ročne, ale už je dosť veľký na to, aby sa mohol starať o svoju značku a ešte viac o svojich zákazníkov. Nemáme na to, aby sme pre nich poriadali veľké hudobné festivaly, ale zato sme im darovali šnúru koncertov od Olympicu. Každoročne ich tešíme Dňom otvorených dverí, kde majú pivo zadarmo, k tomu prehliadku pivovaru a hrajú im obľúbené kapely ako napríklad Vidiek“, povedal J.Vysloužil.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


«« « Strana 625 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň