Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Poprvé ve své historii uvařil pivovar Radegast vedle tradičního výčepního piva a ležáku pivo speciální. Jedná se o Radegast Extra Hořký, který uvede v lednu příštího roku na trh. Nošovičtí sládci při jeho zrodu navázali na odkaz prvního sládka Jaromíra Franzla a vtiskli novému speciálu výraznější hořkost než je obvyklé u ostatních českých světlých piv. Novinka, která rozšiřuje rodinu piv Radegast, bude na celé Moravě k dostání v hospodách, restauracích a zároveň i v půllitrových lahvích v obchodech.

Jak ví všichni milovníci piva v našem regionu, je Radegast typický především svou výraznou příjemnou chmelovou hořkostí. U nového speciálu Radegast Extra Hořký jsme tuto charakteristiku ještě zvýraznili. Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Zatímco běžné ležáky se pohybují v hořkosti kolem 30 jednotek, toto pivo má 42 stupňů hořkosti. Přes svou vysokou intenzitu zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Při výrobě byla zachována receptura typická pro pivo Radegast. Světlý ležák Radegast Extra Hořký je však unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je český chmel nejvyšší kvality.

Radegast Extra Hořký je speciální pivo, které bude k dostání v obchodech i hospodách a restauracích od 3. ledna 2011 do konce března. Čepovaný Radegast Extra Hořký bude nabízen ve stovkách hospod po celé Moravě. Lahvová varianta bude k dispozici v prodejnách. Seznam provozoven, kde bude Radegast Extra Hořký nabízen bude na začátku ledna uveden na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Znojmo má definitivně pivovar Hostan

[středa, 15. prosinec 2010]

Vlastníkem areálu zrušeného pivovaru Hostan v centru Znojma je s konečnou platností znojemská radnice. Dokončení převodu dojednaného ještě minulým vedením města blokovala exekuce nařízená kvůli obchodním sporům na majetek dosavadního vlastníka pivovaru, koncernu Heineken.

Převod pivovaru je již řádně dokončený a vložený na katastrálním úřadu. Vlastníkem je tedy nyní město Znojmo. Nyní se zástupci města domlouváme přesné datum oficiálního předání pivovarského komplexu. Dojít by k němu mělo co nejdříve,“ sdělila mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Znojemští zastupitelé schválili, po dlouhém vyjednávání o podmínkách smlouvy, koupi pivovaru za šestadvacet milionů korun. Do října pak město splnilo svůj smluvní závazek a složilo kupní cenu. Převod ovšem vázl na exekuci, kterou soud přechodně uvalil na majetek pivovarnického gigantu na žádost firmy, která s Heinekenem vedla obchodní spor.

O budoucím využití areálu budou představitelé města jednat. Zatím mají k dispozici první studii, která popisuje jejich historickou a architektonickou hodnotu a nastiňuje obecné možnosti využití.

Do případných plánů může ještě promluvit ministerstvo kultury. „Požádali jsme, aby vybrané části areálu pivovaru byly prohlášeny kulturní památkou. Žádost jsme odeslali v lednu letošního roku. Ministerstvo zahájilo příslušné řízení, výsledek zatím neznáme,“ sdělil Zdeněk Vácha, náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Památkáři navrhli zahrnout do ochrany administrativní budovu se sociálním zázemím a sklady, sladovnu, stáčírnu a varnu i s technologickým vybavením a další technické objekty v areálu. „Zapsání mezi památky navrhujeme kvůli architektonické a technické hodnotě i urbanistickému významu,“ sdělil Vácha.

Už na podzim získalo město do vlastnictví, tentokrát bezplatným převodem, areál Louckého kláštera. Radnice jej získala od státu, který se zchátralý monument marně snažil léta prodat.

Historie výroby piva ve Znojmě

1278 šenkovat pivo v okruhu jedné míle smí jen Znojmo, potvrzuje listina Rudolfa Habsburského

Za Karla IV. se v záznamech objevuje sládek Hostan. Byl na seznamu měšťanů, kteří měli právo vařit pivo

1629 se ve Znojmě ví už jenom o dvou pivovarech

1709 městu připadá pozemek v sousedství znojemského hradu, kde bylo možné postavit nový pivovar

1720 zahájil výrobu

1860 prodalo město pivovar Tomáši Mauralovi za 50.000 zlatých a vznikl tak První znojemský parní pivovar a sladovna

1885 staví Rudolf Wotzilka další pivovar na Horním Předměstí

1924 se oba pivovary sloučily do akciové společnosti První znojemský pivovar a sladovna, která byla největším výrobcem piva v regionu

1948 pivovar byl znárodněn a začleněn do svazku Středomoravských pivovarů a následně do národního podniku Jihomoravské pivovary

1966 proběhlo první stáčení do hliníkových sudů

1991 Pivovar jako jeden z prvních začal hostinským nabízet pravidelné čištění trubek a představil prvního obchodního zástupce

1993 je pivovar privatizován. Od Jihomoravských pivovarů a. s. ho kupuje HOSTAN s. r. o.

2002 došlo k fúzi s a. s. STAROBRNO. Pivovar Hostan se tak stal členem Heineken Group

2005 výroba je přesunuta do pivovaru v Brně.

15. června 2009 výroba piva Hostan ve Znojmě definitivně končí

Prosinec 2010 – areál pivovaru Hostan je definitivně úředně přepsán na město Znojmo

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Do varenia piva sa chcú pustiť od apríla budúceho roka v Prievaloch pri Senici. Malý pivovar firmy Dany Bílikovej by mal produkovať okolo 1000 hektolitrov piva za rok. Názov dostane podľa predchádzajúceho mena Prievalov Šandorf. Projekt firmy je v súčasnosti v štádiu posudzovania vplyvov na životné prostredie.

Bude produkovať svetlé, tmavé i polotmavé pivo

Chceme produkovať svetlé, polotmavé a tmavé pivo, uviedla D. Bíliková. Od veľkých pivovarov sa chcú odlišovať ponukou piva s príchuťami, uvažujú nad čučoriedkovou, vanilkovou, kávovou, zázvorovou a canabis. Šandorfský pivovar bude sídliť v pivničných priestoroch, ktoré v súčasnosti rekonštruujú a po nich príde na inštaláciu zariadení. Firma zamestná dvoch sládkov. Okrem pohostinstva priamo v objekte by malo Šandorfské pivo putovať k zákazníkom v KEG sudoch a litrových a pollitrových fľašiach, osloviť chcú najmä región Záhoria. Tu u nás nie je tradícia varenia piva, najbližší pivovar je až za Bielou horou, v 35-kilometrov vzdialenej Trnave, povedala Bíliková, ktorá doteraz s varením piva nemá priamu skúsenosť.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR


Těšíte se na vánoční svátky? Máte rádi tradičního kapra s bramborovým salátem? Vyrazte se svými (zletilými) kamarády a známými 17. prosince do pivovaru Gambrinus v Plzni! V restauraci Na Spilce si můžete pochutnat na sváteční lahůdce a během speciální prohlídky pivovaru Gambrinus navíc získat dárek pro své nejbližší. A pokud dorazíte alespoň se čtyřmi dalšími kamarády, budete mít každý vstup na prohlídku jen za 50 korun!

Zavítejte 17. prosince od 11:00 do 15:00 hodin do restaurace Na Spilce na mimořádné vánoční menu s rybí polévkou, tradičním kaprem s bramborovým salátem a chutnou vánočkou. Jako bonus k polednímu menu získáte slevový kupón na prohlídku pivovaru Gambrinus a na cestu si můžete vzít plechovku piva Gambrinus.

A to není vše, pivovar Gambrinus pro vás připravil pro tento den speciální prohlídky. Nejen že na vás čeká prohlídka nabitá akcí a zábavou, ale v Gambrinus Aréně si zároveň můžete ulovit vánoční dárek! Prohlídka pro návštěvníky bez předchozí rezervace začíná v 15:00 hodin. Pokud se domluvíte alespoň s devíti kamarády, můžete si rezervovat vlastní čas prohlídky od 8:00 - 14:30 hodin.

Návštěvnická trasa v mladším z plzeňských pivovarů byla otevřena na konci srpna. Poprvé se tak široké veřejnosti nabízí možnost nahlédnout za brány pivovaru Gambrinus, v němž se pivo vaří již od roku 1869.

V provozu pivovaru Gambrinus návštěvník nahlédne pod pokličku výroby piva. Přesvědčí se, jak sládkové dohlížejí na kvalitu piv Gambrinus a pozná suroviny, tradiční postupy a nejmodernější technologie, které stojí za nejoblíbenějším českým pivem.

Neopakovatelný zážitek si každý odnese z unikátní interaktivní „Gambrinus Arény“. Dozvíte se tu, kdo se zasadil o obnovu pivovaru Gambrinus, který byl téměř zničený během náletů v roce 1945. Projedete se v čase na historickém náklaďáku, při fotbalovém utkání si kopnete penaltu proti brankáři Gambrinus ligy nebo se v záři reflektorů stanete kytaristou rockové skupiny. Prostě přijďte a udělejte si s kamarády malé Vánoce s dobrým pivem a zábavou již s předstihem.

A co by to bylo za prohlídku pivovaru bez možnosti ochutnávky! Na závěr prohlídky pochopitelně na účastníky čekají plné orosené sklenice. Zatímco si z nich budou vychutnávat pivo Gambrinus, jeden z pivovarských odborníků jim vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak o něj správně pečovat. Dozvědí se také, jak se pivo správně čepuje, a budou mít možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Nemáte v předvánočním shonu čas na zábavu? Přijďte si prohlídku pivovaru Gambrinus užít v klidu mezi svátky nebo na Silvestra.

Pivovar Gambrinus pro vás rozšířil časy prohlídek, které si nemusíte dopředu rezervovat. Stačí pouze dorazit na daný čas do Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje.

Pokud vás bude 10 a více můžete si zarezevovat vlastní prohlídku kdykoli během otevírací doby.

Vánoční otevírací doba:

Datum | Otevírací doba pivovaru Gambrinus | Časy prohlídek bez rezervace

24.-26.12. | zavřeno | -

27.-30.12. | 8:00 – 17:00 | 13:00, 15:00, 16:30

31.12. | 8:00 – 15:00 | 11:00, 13:00, 15:00

1.1. | zavřeno -

2.1. | 8:00 – 17:00 | 13:00, 15:00, 16:30

Již od 15. listopadu máte možnost navštívit pivovar Gambrinus za zvýhodněnou cenu. Pokud dorazíte na prohlídku minimálně se 4 zletilými kamarády, bude vás vstupné stát pouze 50 korun. Tato akce platí do konce března 2011. Před návštěvou doporučujeme si ověřit časy prohlídek na internetu (http://www.gambrinus.cz/navstevnicka-trasa/).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Téměř polovina řidičů by při vánočních návštěvách chtěla pít nealkoholické pivo, vyplynulo z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos Tambor nejen mezi motoristy. Naopak nejméně je láká čaj, limonády a džusy. Ženy by se pak během svátků obecně rády vyhnuly sladkým syceným i nesyceným nápojům.

Vánoce, Vánoce přicházejí… a s nimi i návštěvy blízkých a přátel. Ne každý si však o svátcích nebo při novoročních oslavách chce připíjet šampaňským. Nejhůře jsou na tom řidiči, kteří si musejí odepřít i oblíbené pivo a sahají po sladkých nealkoholických nápojích. Místo limonády a džusu by ale 44 % řidičů uvítalo raději nealkoholické pivo. To si dosud mohli vychutnat jen na každé čtvrté návštěvě. Nejoblíbenější je přitom Birell, kterého se ročně vypije v průměru přes tři litry na hlavu.

Nealkoholické pivo, jako je třeba Birell nebo novinka Birell Polotmavý, se stává zajímavou volbou i pro řidičky a ty by si ho na vánoční návštěvě rády dopřály v 18 %. Tento nápoj kromě výjimečné chuti oproti sladkým limonádám a džusům obsahuje v průměru jen polovinu kalorií. Zatímco v jedné deci kolového nápoje nalezneme až 200 kilojoulů, Birell jich má jen 80. Obdobný poměr získáme i srovnáním se slazenými džusy, které mohou mít až 230 kJ nebo s ledovým čajem se 120 kJ. Zbytečné kalorie ženám vadí obecně. Dle průzkumu slazené sycené limonády na Vánoce nechce pít na 94 % z nich.

Ani tradiční káva neudělá příliš radost a opravdu ocenit ji na Vánoce dokáže jen 9,2 % všech dotázaných. Ještě hůře je na tom čaj, který si i v průběhu roku rád dopřeje pouze každý dvacátý respondent.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ještě po sametové revoluci byl hlinecký pivovar ve srovnání s pardubickým trpaslíkem, množstvím uvařeného piva za ním zaostával.

Malý pivovar v jižní výspě Pardubického kraje se ale nyní stal jasným lídrem, pardubický i poličský pivovar vaří podstatně méně piva.

Čím to je? V Hlinsku si myslí, že jednoduše dělají dobré pivo za slušnou cenu. Před dvěma roky se navíc pivovar stal součástí české pivovarské společnosti K Brewery, díky čemuž se pivní lahve s nálepkou Rychtář objevují po celé zemi.

Letos hlinecký pivovar Rychtář svoji pověst jedničky v Pardubickém kraji ještě posílil. Zatímco spotřeba piva šla letos dolů o dvanáct procent, Rychtář svůj prodej naopak za poslední půlrok o více než 20 procent navýšil, a to především díky prodeji sudového piva. V Hlinsku letos uvaří něco pod hranicí 100 000 hektolitrů. Větší odbyt sudového piva se dokonce odrazil i ve zvýšení počtu zaměstnanců z 56 na 62.

Příčinu vidím v tom, že lidé více porovnávají poměr kvalita a cena - právě v tomto je Rychtář zajímavou alternativou velkých značek,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.

Poličské pivo sbírá medaile. Výroba ale stále klesá

Dvojkou v kraji podle množství uvařeného piva zůstane letos Měšťanský pivovar v Poličce. Jeho ředitel Karel Witz očekává letos propad z loňských 69 tisíců hektolitrů o sedm procent. Přitom už loni svoji produkci snížil proti předcházejícímu roku o čtyři procenta.

Pivo mají v Poličce velmi dobré, například tmavé pivo v září získalo stříbrnou medaili při soutěži na žatecké Dočesné, ale pivovar příliš nerozšířil okruh zákazníků.

O to se poslední dobou snaží pardubický pivovar Pernštejn, například i větším exportem. Letos posílal kontejnery s pivem do Kanady, Švédska, Itálie i Německa, ještě do konce roku začíná posílat první větší dodávky na Slovensko a jeho vedení si hodně slibuje od vývozu piva na Ukrajinu, s nímž začne v lednu příštího roku.

Letošní produkce pivovaru by měla být opět kolem 55 tisíc hektolitrů jako loni, což ředitel Jan Kvasnička považuje vzhledem k obecnému trendu ještě za úspěch.

Zástupci všech tří velkých pivovarů v Pardubickém kraji tvrdí, že se zdražením piva nepočítají. Tedy alespoň ne hned od ledna.

Jeden z nich však přece jen ještě trochu váhá. „Zatím si netroufnu říci, zdali o nějakých 20 až 30 haléřů podražíme, musíme si to ještě přepočítat. Neradi bychom vybočovali z řady jiných pivovarů, které nezdraží, ale ještě nejsme zcela rozhodnuti. Pokud zdražíme, tak určitě ne od 1. ledna,“ řekl ředitel pardubického pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička.

Od podzimu měl rodinu minipivovarů v Medlešicích a Žamberku navíc posílit další zástupce v Litomyšli. Majitel ho však otevře až na jaře příštího roku.

***

FAKTA

Produkce pivovarů v roce 2009: Rychtář Hlinsko 80 tis.hl; Pivovar Polička 69 tis. hl; Pivovar Pernštejn 55 tis.hl

Odhad roku 2010: Rychtář Hlinsko cca 100 tis. hl; Pivovar Polička cca 64 tis. hl; Pivovar Pernštejn cca 55 tis. hl

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený


Ochutnat kouzlo farmářských trhů a atmosféru nadcházejících Vánoc mohou zájemci v Rožnovských pivních lázních v sobotu 18. prosince.

Na farmářských trzích se lidé mohou těšit na voňavé domácí klobásky, křupavé pečivo právě vytažené z pece, mléčné výrobky či na čerstvé rybí pochoutky z místních rybníků. Nejen čerstvé ryby – kapry, pstruhy, amury, ale také domácí uzeniny, sušené ovoce, čerstvá vejce, mléko, tvaroh, vánoční cukroví a jiné zde bude možnost si zakoupit.

K ochutnání rovněž bude pivo z místního pivovaru - 10,9 º Radhošť, 12,9 º polotmavý Rothschild, černé a medové pivo.

Chybět nebudou ani ručně dělané výrobky, jako např. tkané koberce, ubrusy, nebo háčkované a vyšívané bytové doplňky.

Akce se koná 18. prosince od 9 do 16 hodin na nádvoří Rožnovských pivních lázní nedaleko od Masarykova náměstí v Rožnově pod Radhoštěm.

Zdroj: Novinky.cz


Vzpomínky na starý Most: Průmysl

[neděle, 12. prosinec 2010]

Mostecký deník a sběratel historických pohlednic Jaroslav Hron připravili volné pokračování seriálu o zaniklých obcích. Dnes pokračujeme virtuální procházkou starým Mostem a jeho průmyslem.

Pivovar ve starém Mostě

Foto

Právo vařit pivo mělo královské město Most už od středověku. Udělil mu ho v roce 1273 panovník Přemysl Otakar II. a jeho výroba tehdy patřila mezi přední městské výsady. V téměř dvoukilometrovém obvodu byl dokonce v té době vydán zákaz dalšího vaření piva a všechny místní hostince mohly čepovat jen ve zdejším pivovaru vyrobené pivo. Pivovar v Mostě byl založen již v roce 1470. Poslední známá budova pivovaru byla vystavena v roce 1899. V roce 1902 pivovar již patřil k největším v Čechách. Zaměstnával v té době 95 osob a vyráběl okolo 100.000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství v Mostě mu povolilo, aby směl užívat ve svém znaku říšskou (rakouskou) orlici. Pivovar, který převážně vyráběl výčepní pivo, uvedl 10.12.1905 na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu. Podle bavorského způsobu rovněž vyráběl černé pivo. To bylo z propagačních důvod ů nazváno podle mosteckého "vítěze nad husity" z roku 1421 "Gorenzova várka" (Gorenzbrau). Pivovar dosáhl v letech 1912 až 1913 vrcholu předválečné výroby vyprodukoval celkem 105.843 hl piva. Jeho činnost nakonec byla ukončena odstřelem celého areálu v roce 1972, z čehož vyplývá, že vařil pivo více jak 500 let. Objekt pivovaru stál na okraji Mostu při Žatecké ulici nedaleko Resslových sadů a budovy gymnázia, později průmyslové školy a nakonec dnešního městského muzea. Na demolici a samotnou likvidaci pivovaru bylo třeba 2,5 tun střeliva a 60 tisíc rozbušek.

Zdroj: Mostecký deník.cz | Foto: Jaroslav Hron | Kráceno


Zdravím všechny milovníky zlatavého moku,

píši bakalářskou práci na téma Historie ostravského pivovarnictví a ráda bych se spojila se všemi, kdo pamatují Schtrassmannův pivovar, byli sládky nebo pracovníky pivovarů v Ostravě nebo mají jakýkoliv vzpomínky a poznámky k fungování restaurací a dalších podniků, které pivo z těchto pivovarů odebíraly.

Uvítám přímé spojení i kontakty na pamětníky.

Předem děkuji

Hana Križaničová

krizekhanula@centrum.cz


Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní kamionové přepravy lahvového a sudového piva v rámci primární distribuce. Pivovar nasadil do provozu tři nové tahače značky Scania v celkové hodnotě 190 500 € (asi 4,8 miliónu Kč). Nové tahače jsou technicky dokonalejší a především mají úspornější provoz: průměrná spotřeba nafty se při plném vytížení pohybuje mezi 30 a 32,5 litry/100 km, u původních byla o 2-3 litry vyšší. Motory navíc splňují emisní normu EURO 5, což přinese další úspory na mýtném, které se pro tahače splňující tuto normu nebude v příštím roce zvyšovat. Tahače jsou vybaveny nejmodernějšími digitálními tachografy, které umožňují mimo jiné přesné sledování povinných odpočinkových časů a dob řízení řidičů.

Nové tahače nahrazují opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2007. Staré tahače za tu dobu najezdily v průměru 780 000 kilometrů a náklady na jejich provoz a údržbu již byly nepřiměřeně vysoké. Hlavně se ale začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí referátu dopravy Budějovického Budvaru. „Do vlastní primární distribuce investujeme proto, že je ekonomicky výhodná a je pro nás také zdrojem cenného know-how. Primární distribuce je v podmínkách Budvaru realizována z poloviny vlastní dopravou a zbylých asi 50% realizujeme s vybraným externím přepravcem. Tento systém primární distribuce provozujeme řadu let jako provozně a ekonomicky nejvýhodnější,“ doplňuje Ing. Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budějovického Budvaru.

Pivovar nyní disponuje vlastní flotilou 18 speciálních návěsů pro přepravu piva (tzv. „Budvar Expresů“), které jsou „přepřahány“ čtyřmi tahači. Soupravy s celkovou hmotností 42 tun jezdí do osmi obchodních středisek Budějovického Budvaru po celé České republice po pravidelných trasách ve dvousměnném nebo třísměnném provozu. Návěsy jsou upraveny tak, aby nedocházelo k přetížení zadní nápravy tahače. Při plném ložení se na návěs vejde 33 palet, to je 1320 klasických přepravek pro 20 půllitrových láhví. Za rok se uskuteční asi 2000 jízd plně naložených Budvar Expresů a celkem je tak převezeno 2 640 000 přepravek s pivem. To je asi polovina objemu piva, které pivovar prodá v ČR.

Celkový objem investic Budějovického Budvaru v roce 2010 se bude pohybovat v závislosti na devizových kurzech v rozmezí 190-200 mil. Kč. Větší část investic směřovala letos do výrobní technologie, především do zvýšení výkonu stáčecích linek, dále pak do logistiky a podpory prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Tedy 2,5 milionu hektolitrů nepasterizovaného piva. Právě takové množství se podařilo vystavit Rodinnému pivovaru BERNARD od jeho založení v roce 1991 do konce letošního listopadu. Tento objem piva by naplnil rovnou stovku hasičských vozů, své pivo Bernard by tak mohl vypít každý obyvatel Evropské unie nebo například každý uživatel sociální sítě Facebook.

V době, kdy celý pivovarnický trh zažívá těžké časy a letošní pokles objemu prodaného piva bude podle střízlivých odhadů odpovídat až 15 procentům, stále existuje několik výjimek, kterým se daří. Mezi ty patří právě Rodinný pivovar BERNARD, kterému se za první tři kvartály letošního roku podařilo výstav dokonce o jedno procento navýšit.

Daří se nám především díky naším inovacím v podobě nealkoholických piv a nápojů Bernard s čistou hlavou Švestka a Višeň,“ vysvětluje Jana Hajníková, výrobní ředitelka pivovaru a doplňuje: „Díky jejich velmi dobrému přijetí na trhu jsme se rozhodli připravit i teplou variantu v podobě svařených nápojů. Jedná se o velmi netradiční a inovativní způsob podávání nealkoholických nápojů a reakce zákazníků nás utvrdily v tom, že jde o krok správným směrem.

Zdroj: Finance.cz | Tisková zpráva


Václav Kloub je bytostně spjatý s pivovarem Krušovice. Kdysi pomáhal ke zrodu skvělé pověsti místního piva jako sládek a ředitel, potom dlouhé roky zpovzdálí přihlížel, jak o ni mok z Krušovic mezi českými pivaři přichází. Nyní se pokouší o její znovuzrození. V rozhovoru pro E15 říká: „Největší průšvih je, že se to krušovickému pivu stalo. Že přišlo v Čechách o svoji proslulost. A je jasné, že cesta zpátky bude dlouhá.

Foto

* E15: V krušovickém pivovaru jste byl od roku 1973 do roku 1998. Pivovar jste poznal důvěrně, šéfoval jste stovkám lidí. Spolu s nimi jste vytáhl značku k výšinám. Jak vám bylo, když jste byl odvolán z pozice ředitele pivovaru?

Krutě. A to dost dlouho. Dva tři roky jsem obrazně řečeno rozplakával tu křivdu. Nesl jsem to těžce. Ale pak se to najednou zlomilo a já jsem zjistil, že to vlastně bylo k něčemu dobré. Najednou jsem viděl, že existuje i něco jiného než pivo a dvě stě padesát zaměstnanců pivovaru. Mohl jsem se začít bavit, věnovat se svým koníčkům. Třeba myslivosti.

* E15: Jak k odvolání došlo?

O tom bych se nerad rozšiřoval.

* E15: Dobře, a co mu tedy předcházelo?

Ředitelem jsem se stal v roce 1987. O dva roky později šel pivovar do privatizace. Už tehdy byl jedním z nejúspěšnějších. Majoritním akcionářem se stal fond PIAS. Byli jsme ve shodě, že pokud má pivovar růst, je nutné sehnat strategického partnera.

* E15: Jaký byl tehdy v Krušovicích výstav piva?

Dělali jsme 270 tisíc hektolitrů ročně.

* E15: Kdo se oním strategickým partnerem nakonec stal?

Ta nabídka přišla v podstatě sama. Už v letech minulých jsme totiž spolupracovali s východoněmeckým pivovarem Krostitz, který skončil po sloučení Německa pod křídly koncernu Binding. Reference o nás byly od Krostitzu skvělé, a tak nás Binding oslovil a začala naše spolupráce. V první chvíli to bylo výborné i proto, že do pivovaru investoval ohromné množství peněz. Vytvořil z Krušovic moderní pivovar. Jeden z nejmodernějších u nás. Bohužel jsme se ale neshodli na pivu, na charakteru piva.

* E15: V čem byl problém?

Oni chtěli především exportní pivovar, exportní pivo. A my jsme zase chtěli zachovat naše pivo. Ovšem, jak známo, větší bere. Takže se jelo exportní pivo. To byl počátek pozvolné ztráty obliby našeho piva v tuzemsku.

* E15: Můžete říct nějaká čísla?

Vystoupali jsme až na milion hektolitrů. To ještě přetrvávala euforie z Krušovic, z našeho dřívějšího piva. Pak ale prodeje u nás prudce spadly.

* E15: Zkoušel jste své německé partnery přesvědčit?

Samozřejmě, že zkoušel. Dokonce i hlavní technolog Bindingu byl stejného mínění jako já. Abychom rostli pomalu, nepředbíhali dobu. Ale nebyl jsem vyslyšen.

* E15: Jak jste to prožíval? Zvažoval jste odchod?

Odchod jsem nezvažoval. V rámci služby jsem se snažil dělat to nejlepší, co šlo.

* E15: Asi jste ale nebyl nadšen z reakcí českých pivařů?

Nebylo mi příjemné, když jsem přijel na hon a tam mi říkali: „Ty Krušovice jsou děsný.“ Já jsem ale pořád doufal, že až export dosáhne určitého stavu, bude čas i na tuzemské pivo. Bohužel k tomu došlo až po letech, po nástupu Holanďanů, společnosti Heineken.

* E15: V kolika hospodách a restauracích se tehdy krušovické pivo čepovalo?

V tisících.

* E15: A ty krušovické pivo odhlašovaly postupně?

Tak to nefunguje. Oni to neodhlašují, oni si vezmou jiné pivo. Ono se to odhlásí samo.

* E15: V roce 1998 jste byl, jak vy říkáte, „odejit“. Vaše přestávka od piva trvala jak dlouho?

Jedenáct let.

* E15: Od oboru jste byl po celou tu dobu odtržen?

Ale kdepak. Potkával jsem se s kamarády z oboru, nenechal jsem si ujít ani veletrhy v zahraničí, v Mnichově, Norimberku. Technologie výroby piva se za uplynulé roky nezměnila, změnila se jenom technika. A když jsem z krušovického pivovaru odcházel, pivovar byl prakticky vybudován. Byl jsem exkomunikován jen krátce před otevřením varny, kterou jsem měl tu čest stavět.

* E15: Takže jste měl přesné zprávy, co se v krušovickém pivovaru děje?

Samozřejmě, vesnice je tady malá. A já v ní žiju se svojí rodinou bez přestávky.

* E15: Měl jste nějaké signály, že by mohla přijít nějaká nabídka z krušovického pivovaru?

Ne. Vůbec.

* E15: Jak k tomu nakonec došlo?

Jedna zaměstnankyně z pivovaru mě loni v říjnu požádala, zdali bych s ní nezašel za novými majiteli. Že by rádi, kdybych jim poradil jako sládek. Tak jsem šel. Nabídka zněla zajímavě. Chtěli desítku, která se dělala za mě. Tak jsem řekl: Do toho půjdu, to si pamatuji, to umím. Rozjeli jsme to, ale můj podíl na nové desítce není nijak zvláštní. Tým zdejších mladých technologů je natolik kvalitní, že já tady od počátku působil spíše jen jako oponent. Jen jsem korigoval to jejich mladické nadšení.

* E15: Jestli se neupozaďujete…

Kdepak. Hlavní díl visí pořád na těch mladých klucích.

* E15: Víte, proč vás zástupci krušovického pivovaru, který nyní patří společnosti Heineken, oslovili?

To vědí jen oni. Ale třeba jsem se dozvěděl, že si dělali průzkumy po republice. A byly tam situace, kdy například jeden respondent řekl: „Pivo, jako dělal Kloub, vy stejně nikdy neuděláte.“ Z toho jsem měl neuvěřitelně příjemný pocit. Že i po letech si někdo pamatuje nějakého Klouba. Ale i tady, v pivovaru, samozřejmě všichni věděli, co jsem tady v minulosti dělal, k čemu jsem přispěl, tak to asi rozhodlo.

* E15: Zmínil jste, že se čeští pivaři odvrátili od Krušovic proto, že se tu vařilo evropské pivo. Jaké bylo?

Nechci nijak zlehčovat pivo evropského typu, protože ho pije většina světa, ale bylo to takové hořké, bezpohlavní pivo. U té desítky byl navíc další obrovský problém - byla nehezká na pohled, světloučké pivíčko. Pěnu měla, ale ne tak zcela dle představ.

* E15: Co se muselo stát, aby krušovické pivo v Čechách znovu zabodovalo?

Bylo třeba ho odevropštit. Vrátit ho zpátky do české hlíny. Krušovice byly pověstné tím, že měly světlá piva. Vyloženě jsme si zakládali na tom, že umíme dělat světlé pivo a dobré pivo. Jenže teď došlo k tomu, že si všichni navykli - co je světlé, je evropské a za nic nestojí. A pak jsme se museli také vyrovnat s tím, aby to pivo bylo pitelné.

* E15: Pitelné?

Pitelnost je oficiální termín. Je to vlastnost piva. Pivo by mělo totiž pobízet k dalšímu napití. A teprve třeba třetí pivo vám řekne, jestli vám bude chutnat. A druhá věc je, aby vám to pivo chutnalo, aby zůstalo v puse po napití. Hovořím o plnosti toho piva. Ten chleba, aby tam byl. Což bylo vždy typické pro česká piva. Chlebnatost piva. A tyhle dvě věci se do jisté míry vylučují -pitelnost a chlebnatost.

* E15: Jak jste si s tím poradili?

Museli jsme to vybalancovat, respektive kluci to museli vybalancovat. Prakticky až na hranu, aby to pivo bylo příjemné, když se napijete poprvé, ale aby vás to pořád pobízelo pít dále. Tohle se povedlo. Stal se malý zázrak. Máme teď znovu desítku, která se dobře pije. A přitom má zlatou barvu, chlebnatost, plnost, hustou pěnu.

* E15: Kam byste novou krušovickou desítku zařadil?

Do špičky, ta desítka je ve špičce. To říkám naprosto zodpovědně. A potvrzuje to i zájem zákazníků, začaly ji zase objednávat hospody a restaurace, které ji kdysi přestaly odebírat. Začali ji zase pít čeští pivaři.

* E15: Po svém návratu do krušovického pivovaru jistě sledujete více i konkurenci. Jak se vám jeví budoucnost českého pivovarnictví?

Česká piva jsou dnes výrazně limitována ekonomickou situací toho kterého pivovaru. A tu určují spotřebitelé. Když mají hluboko do peněženek, tak spotřeba klesá. Hodně lidí dnes kupuje pivo v supermarketech podle cenovek. Proto se ostatně objevilo množství malých pivovarů. Ty si mohou více dovolit vyrábět pivo podle svých představ. Větší pivovary musejí šetřit více.

* E15: Na čem?

Třeba na tom, že vyrábějí výčepní piva. Dají méně sladu a mají výčepní pivo. U nich nedeklarujete stupňovitost. Pokud ji totiž deklarujete, máte mnohem vyšší daňové zatížení než u výčepního piva.

* E15: Týká se toto i krušovického pivovaru?

Ne, my nevyrábíme desítku jenom jako výčepní pivo, ale jako desítku. Kdybychom to pivo nenazvali desítkou, máme daňové zatížení podstatně nižší, než když je to nazvané desítka, kdy musíme garantovat, že má opravdu deset stupňů.

* E15: Šetří se i na chmelu?

Jistě, ale ani to není náš případ. My používáme ve vyšší míře žatecký červeňák, poloraný, ten nemá ve světě konkurenci. Ve světě ho mnozí používají jen jako koření. Musím také zdůraznit, že krušovické pivo vzniká podle zákona ze 16. století. Ten umožňuje vařit pivo pouze z vody, ječmene a chmele. A opět jsme jedna z výjimek v tomto státě, která ho vyloženě dodržuje.

* E15: Asi je to od vás i obchodní tah…

Jistě, do jisté míry je to obchodní tah, který považuji za správný. Určitá míra frajeřiny je nutná. Když si můžete dovolit dělat desítku a být daňově zatížený, tak asi víte proč. Děláte ji takovou, aby byla dobrá, aby se prodala. Ale znovu se musím vrátit k ekonomice. Na ni je všechno navázáno. Pivovary jsou tak zdravé, jak zdravá je ekonomika. Dnes lidé více šetří a doléhá to na všechny. Spotřeba piva klesá.

* E15: Zatím však žádný pivovar nezkrachoval

Buďme rádi. Pár malých už ale ze scény zmizelo. Na druhé straně vzniklo mnoho lokálních pivovárků, co vaří jenom pro omezený počet zákazníků. O české pivo strach nemám.

Václav Kloub (63)

Od roku 1970 pracoval ve Výzkumném ústavu chemické techniky v Ústí nad Labem. V roce 1973 nastoupil do pivovaru Krušovice a krátce pracoval jako sládek v pivovaru v Chocni. Po návratu do Krušovic zde nejprve působil na pozici mistra ve výrobě, pak vedoucího stáčírny, podsládka, sládka a v roce 1987 se stal ředitelem pivovaru. Z tohoto postu byl odvolán v roce 1998. Do pivovaru Krušovice se znovu vrátil v roce 2009 a nastoupil na pozici poradce-technologa. Vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka | Foto: Anna Vacková


České pivovary mají za sebou jeden z nejhorších roků za posledních dvacet let. Spotřeba piva klesla víc než o desetinu a ani vyhlídky na příští rok nejsou veselé. Přesto jsou segmenty, na jejichž růst pivovary sází - nealko, nové obaly a pivo z tanku budou dál růst.

Pivovarníci se shodují, že letošní rok pro ně byl bolestivý. Spotřeba českého piva klesla zhruba o 12 procent. Vinu přikládají především razantnímu zvýšení spotřební daně o 33 procent na začátku roku. "To mělo zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

To potvrzují i zástupci dalších pivovarů. "Letošní rok začal pro pivovarníky špatně, stát se s daní přepočítal, nevybral, co předpokládal, a naopak došlo k propadu. Je to jeden z nejhorších roků za poslední období," dodává Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru Bernard.

Nové obaly a chutě

Pivovary se navíc musí vypořádat s poklesem prodeje točeného piva, jehož podíl dlouhodobě klesá, naopak si lidé častěji kupují levnější lahvové pivo domů. Nakonec tak nevypijí tolik jako při posedávání v hospodě.

Pivovarníci se na to snaží reagovat a nabízet nové tvary a velikosti obalů, roste i prodej piva v plastu. "Abychom maximálně využili potenciál trhu, v příštím roce nasadíme do prodeje nové formáty balení jak u světlého ležáku, tak u nealkoholického piva a možná i u dalších produktů," říká Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Infografika

Především pivo balené v plastu kupuje stále víc lidí. "Dnes nejvýrazněji rostoucím segmentem trhu jsou piva v PET lahvích, jejichž tržní podíl již třetím rokem narůstá," říká Pavel Barvík, mluvčí pivovarů Staropramen. Dobře se podle něj prodávají i ležáky.

Naděje na růst si zástupci pivovarů slibují také od nealkoholického piva a nových chutí. "Další produkt s výrazným růstovým potenciálem je nealkoholické pivo. U něho dosahujeme letos zajímavého nárůstu a očekáváme jeho další růst i v roce 2011," dodává Samec.

Hospody kupují tanky

Na speciality sází také Heineken. "Základní potenciál vidíme v prodeji speciálních piv i nealkoholického piva. V letošním roce jsme nabízeli například zelené či dožínkové pivo," uvedla Ludmila Čechová z Heinekenu, kterému patří například Krušovice či Starobrno.

Ačkoli se pivaři z hospod stěhují do svých obýváků, je jedna možnost, jak je na točené pivo přilákat zpět. Jde o pivo z tanku, které stále získává na popularitě.

"Tankové pivo jde bezvadně. Před půl rokem jsem vytočil čtyři tanky za týden, dnes je to už bez problémů osm tanků," říká majitel pražské restaurace U Drahokoupilů Petr Drahokoupil s tím, že právě v nabídce piva z tanků vidí budoucnost pro hospody. "Určitě to jde mnohem lépe než sudové pivo," dodává. Toho si všímá stále víc hospodských a tankovny se objevují mnohem častěji. "V současnosti se blížíme ke zřízení šestisté tankovny. Přibližně desetinu piva, které prodáme v hospodách, tvoří tanky," doplňuje Jiří Mareček.

Foto

Další pivovary mají tanky v desítkách hospod a stále zavádějí další. Důvod je prostý. "Spotřebitelé vnímají tankové pivo jako velmi kvalitní a často dají ve svém okolí přednost provozovně, která ho nabízí," vysvětluje Barvík. Aby hospoda či restaurace mohly mít tankovnu, je zapotřebí, aby měly dostatečně velkou výtoč. Přesná kritéria pro výběr vhodných provozoven určují pivovarníci většinou případ od případu. V současné době většina z nich nabízí tanky s objemem pěti a deseti hektolitrů. Někteří ale uvažují i o menších tancích, které by se hodily i do menších hospod a díky tomu by mohly stoupnout prodeje. "Situaci na trhu stále sledujeme a zavedení menších tanků do budoucna nevylučujeme," říká Petr Samec.

Zástupci pivovarů věří, že příští rok pro ně bude úspěšnější než letošní, ačkoli se zdraží energie a projeví se vládní škrty. "Přesto předpokládáme, že pokles českého pivovarnického průmyslu by se měl zastavit, a pokud se vydaří počasí, mohl by přijít i velmi mírný růst," předpokládá Petr Samec. Podobně odhadují vývoj v příštím roce i další. "Neočekáváme tak velký propad trhu jako letos," říká Barvík s tím, že pokles spotřeby piva by měl být nejvýše do pěti procent.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autorka: Pavla Francová | Foto: Tomáš Krist


Když Češka učí vařit pivo Japonce

[pátek, 10. prosinec 2010]

Jana Hajníková, současná výrobní ředitelka pivovaru Bernard, zasvětila celý svůj život pivu. Po přijetí nabídky rozjet pivovar v Japonsku zůstala sama v zahraničí déle, než si dokázala v prvním, poměrně těžkém půlroce představit.

Foto

Jak jste se do tohoto oboru vlastně dostala? Od kdy v něm pracujete?

Začalo to po vysoké škole, kde jsem studovala kvasné procesy. Hned po studiu jsem nastoupila do ostravského pivovaru, kde jsem se řemeslo naučila a pracovala tam jako šéfka kvality.

Potom, co jsem rozjížděla pivovar v Hlučíně, jsem dostala nabídku práce v Japonsku. Úkolem mělo být rozjet tam pivovar s českým pivem.

Co si pod tím slůvkem „rozjet“ máme představit?

Znamená to, že oni mají technologii, a někdo je musí naučit, jak to samotné pivo vyrobit. Tou osobou jsem měla být právě já.

Nabídku jste tedy přijala?

Ano, ale bylo nutné zjistit, zda nebude vadit, že jsem žena. Kultura je tam jiná. Nakonec v tom problém nebyl, takže jsem odletěla. Původní záměr byl zůstat jeden rok. Nakonec z toho byly čtyři roky. První půlrok byl ale hodně těžký. Neměla jsem s kým promluvit, nebyla tam ani žádná evropská komunita lidí. Tehdy se mi hodně stýskalo po domově.

Po čtyřech letech jste se tedy vrátila do Čech?

Ne, nevrátila. Dostala jsem ještě jednu nabídku rozjet pivovar v Manille na Filipínách. Přijala jsem ji a zůstala zde dva roky.

Takže díky vám existuje další místo, kde si mohou pochutnávat na českém pivu…Co chuť piva, pokud ho připravujete, dá se „vaše autorství“ nějak poznat?

To asi ne, pivo musí být zkrátka dobré, musí chutnat, dobře se prodávat. Záleží také na lidech. V Čechách jsme zvyklí na hodně hořká piva, která by v Japonsku tolik nechutnala. Musí se to přizpůsobit.

Když poslouchám váš příběh, musím říci, že jste měla odvahu! Znáte nějakou jinou ženu, která pracuje v tomto oboru?

Samozřejmě, ženy se v této profesi objevují, několik ji znám. Ale ženu, která jako já samostatně pracovala v zahraničí, to neznám. Taková, myslím, není.

Jak jste to měla s autoritou jako žena?

Neměla jsem s tím problém, lidé mě poslouchali. Naučila jsem je všechno, co bylo třeba k tomu, aby pak mohli fungovat samostatně.

Omezovalo vás někdy to, že jste žena?

To si neuvědomuji. Ale překážkou je určitě to, že vám někdy nestačí fyzické síly. S plnou padesátkou sudem nehnete. Jinak žádné omezení nevidím.

Setkala jste se někdy s opovržením „žena a pivo“?, ať už v například v restauraci, nebo v rámci práce?

V restauraci si dám pivo s jistou samozřejmostí a vůbec nepřemýšlím, jak to vidí druzí. Nevnímám to, o to jsem svobodnější.

Ve svém oboru jsem se s tímto nesetkala, ale zažila jsem to párkrát na prohlídkách, když provázím návštěvníky pivovarem. To se dá zaslechnout: „Cože, ženská?“

A jedna ještě jedna otázka na závěr. Když pivo, tak jaké? Máte nějaké oblíbené?

Já ta piva nerozlišuji. Nemám jedno oblíbené. Záměrně si kupuji stále jiné značky, abych ty chutě mohla porovnat. Nemůžu pít pořád stejné pivo, to bych otupěla. Také záleží, kde zrovna jsem, ráda ochutnávám místní piva.

Zdroj: Žena In.cz | Autorka: Linda Wimmerová


Zástupci Plzeňského Prazdroje včera předali známé pražské restauraci U Labutě certifikát kvality č. 990, který se uděluje po celé České republice restauracím za vysokou míru péče o kvalitu čepovaného piva. V Praze patří certifikát kvality více než dvěma stovkám hospod a restaurací. Slavnostního předávání certifikátu se kromě hostů z Plzeňského Prazdroje zúčastnil i legendární fotbalista pražské Slavie a také velký fanoušek plzeňských piv Pavel Kuka.

Foto

V restauraci U Labutě se vedle tankového prémiového ležáku Pilsner Urquell čepuje také Kozel Černý a nealkoholický Birell. Certifikát kvality péče o pivo s číslem 990 předal starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka do rukou Antonína Částka, majitele restaurace. „Musím říct, že dnes mám dvojnásobnou radost. Vždy je příjemné ocenit hospodu, která se dobře stará o naše piva a tím pádem i o své zákazníky. Pak jsou tu hospody, které mají dlouholetou tradici a zajímavou historii. Znovuzrození legendární restaurace U Labutě považuji za malý zázrak, který nám dokazuje, že přirozený důraz Plzeňského Prazdroje na tradici má svůj nezpochybnitelný smysl. Doufám, že náš certifikát restauraci U Labutě pomůže a přeji jí do budoucna mnoho úspěchů,“ sdělil starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroj Václav Berka.

Foto

Po rozsáhlé roční rekonstrukci se restaurace U Labutě letos 15. července opět otevřela hostům. Restaurace byla v minulosti pověstná právě plzeňským pivem a na tuto pověst chce nyní navázat. Pokud jde o zaměření zdejší kuchyně, tak v restauraci dostává nejvíce prostoru klasická česká kuchyně společně s různými druhy masa na grilu.

Získání certifikátu za vynikající péči o plzeňské pivo je dalším logickým krokem, který jsme na cestě za opětovným dobytím vyhlášené reputace naší hospody udělali. Je nám pochopitelně jasné, že certifikát sám o sobě na posílení dobrého jména nestačí, proto se tu snažíme všichni o maximální péči jak o pivo, tak o hosty. Už po necelém půlroce se dá říci, že máme stálé štamgasty, kteří dokážou kvalitu piva dobře ocenit,“ řekl Antonín Částek, majitel restaurace U Labutě v pražské Krči.

Fotbalový internacionál Pavel Kuka při této příležitosti daroval majiteli restaurace Antonínu Částkovi, který je velkým fandou Slavie, svůj slávistický dres. Společně pak podepsali fotbalový míč, čímž stvrdili přátelstvím mezi Pilsner Urquell restaurací U Labutě a pražskou Slavií.

První zmínky o restauraci U Labutě jsou z přelomu 15. a 16. století, kdy byla prvním místem pro přepřahání koní na cestě z Prahy do Vídně. První dochovaná zpráva o dodávce piva z Měšťanského pivovaru v Plzni je v archivních knihách z roku 1930, toho roku bylo k Labuti dovezeno 120 hl zlatavého moku z Plzně. Do roku 1989 byla provozovna vyhlášenou restaurací, vyhledávanou jak štamgasty, milující značku Pilsner Urquell, tak i významnými a známými osobnostmi. Po revoluci však prakticky 20 let chátrala a její sláva ztratila na lesku, až do listopadu roku 2008, kdy ji získal nový majitel Antonín Částek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Každý z více než dvou tisíc zaměstnanců Plzeňského Prazdroje si na konci roku bude smět odnést domů tři kartony Gambrinusu. Vedení pivovaru tak chce svým lidem před svátky přilepšit k už tak bohatému "pivnímu deputátu", který mohou po celý rok čerpat.

Zaměstnanci dostanou v prosinci tři balení po osmi lahvích piva Gambrinus 11° Excelent nad rámec kolektivní smlouvy. Ta jim zajišťuje v průběhu roku zdarma pivo v hodnotě 2500 Kč.

"Letošní rok nebyl pro české pivovarníky jednoduchý. Za celoroční obětavý přístup k osobním úkolům i chodu celé společnosti ale chceme všem zaměstnancům Prazdroje poděkovat, mimo jiné i tímto vánočním pivem navíc," řekl manažer firemních vztahů v Prazdroji Ivan Balogh.

Plzeňský Prazdroj patří v Plzeňském kraji k firmám s nadprůměrnými platy. Zatímco průměrná mzda v regionu dosáhla ve třetím čtvrtletí 22 418 Kč, v Prazdroji je průměrný plat na nemanažerských pozicích lehce přes 31 tisíc.

"Je to včetně všech příplatků a osobních ohodnocení," sdělil mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz


Historie pivovarů na území dnešní Karviné se začala psát v roce 1447, kdy udělil těšínský kníže Bolek měšťanům ve Fryštátě právo vařit pivo.

Původní pivovar přiléhal k radnici a byl zničen při požáru města v roce 1781. Místo něho se postavil v Pivovarské ulici v první polovině dvacátých let 19. století Městský pivovar. Jeho součástí byly kromě šenkovní místnosti také velké podzemní prostory, táhnoucí se až pod dnešní Masarykovo náměstí.

Výroba zlatavého moku skončila 1. května 1876. Uvolněné prostory si pronajal a později odkoupil Jan hrabě Larisch-Mönnich ke skladování piva ze svého podniku v tehdejší Karviné. Hostinec, ale zůstal v provozu. Podávalo se karvinské pivo, teplá a studená jídla i nealkoholické nápoje.

Budova v dalších letech byla několikrát upravována. Zachovala si však zajímavou místnost pro výčep piva, zvanou Na bečkách. Po období 1. republiky provoz spravoval Josef Baron, pod jehož jménem je také dnes restaurace známá.

Bezprostředně po 2. světové válce zabral prostory Svaz české mládeže. V říjnu 1952 se staly novým vlastníkem Ostravsko-karvinské doly. O pět let později Restaurace a jídelny se sídlem v Českém Těšíně. Po roce 1989 přešla restaurace opět do soukromých rukou. Obnova staré pivovarské tradice se v Karviné v roce 1992 nezdařila.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autor: Josef Pintér


Soud o pivovar

[středa, 8. prosinec 2010]

Za pár dnů čeká město Náchod soud kvůli prodeji městského pivovaru Primátor liberecké společnosti LIF. Neplatnosti smlouvy se domáhá pivovar Holba, který byl mezi zájemci o koupi a tvrdí, že došlo k porušení povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele – to se týká osoby bývalého starosty Oldřicha Čtvrtečky.

Pokud by byla smlouva prohlášena za neplatnou, muselo by město vrátit 150 milionů korun – ale ty už mezitím utratilo za nákup hotelu Beránek a rekonstrukci základní umělecké školy. Osud náchodského piva je zatím ve hvězdách.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Slávka Brádlová


Poškození jater může vzniknout z mnoha příčin. Pravidlem však je, že jim nesvědčí alkohol. Proto milovníkům piva dává naději pivo bez obsahu alkoholu, které si ponechává zdraví prospěšné vlastnosti tohoto nápoje a zároveň neobsahuje škodlivý alkohol.

Zrádné názvy

Nealkoholické pivo neznamená, že je nápoj zcela bez obsahu alkoholu. Pivo s tímto označením totiž ve skutečnosti obsahuje méně než 0,5 % alkoholu (nikoli tedy žádný alkohol, jak by se zdálo). Takzvaná piva se sníženým obsahem alkoholu obsahují méně než 1 % alkoholu. Existují také dia piva pro lidi s cukrovkou, která obsahují naopak více alkoholu než piva běžná, proto jsou zcela nevhodná pro řidiče a pacienty s nemocemi jater.

Blahodárné i bez alkoholu

Nejeden milovník piva zná mnohé léčivé účinky zlatavého moku: je to bohatý zdroj vitamínů, minerálů, vody, zlepšuje trávení, snižuje riziko nemocí srdce a cév, také rakoviny střeva, prsu a dělohy. Naopak špatně působí alkoholické pivo na játra, slinivku a mozek.

Nealko pivo jako ideální řešení?

Obliba nealko piva v České republice stoupla za posledních 10 let šestkrát.

Nealko pivo je vhodné nejen pro řidiče a sportovce, ale i přijatelnou náhradou pro lidi trpící jaterními nemocemi. I nealko pivo s mírou! Lidé s jaterním onemocněním mají oproti zdravým lidem zmenšenou schopnost odbourávat alkohol. Výzkum, který ani po vypití 4 nealko piv po sobě u zdravých lidí neprokázal alkohol v krvi, nemusí platit u osob s poškozenými játry. V jiném výzkumu bylo prokázáno, že nemocná játra jsou náchylnější k poškození alkoholem, než když je tento orgán zdravý. Znamená to, že nealko pivo, nezávadné svým malým množstvím alkoholu pro zdravá játra, může být hrozbou pro játra nemocná. Proto by v těchto případech i pití nealko piva mělo být omezené, zhruba na 1–2 nealko piva za den.

Zdroj: Fifty fifty.cz


Příznivci prémiové zábavy již jistě mají ve svém kalendáři červeně zaškrtnuté datum 15. ledna 2011. V tento den bude totiž v jihočeském Táboře slavnostně otevřen Music Club Kotnov - nový klub v rafinovaném gothic stylu a exkluzivním designu vytvořeném módním návrhářem Josefem Klírem. Stane se novou Mekkou jedinečné zábavy na jihu Čech. Vzhledem k tomuto faktu představuje také atraktivní destinaci pro potenciální partnery. Jedním z nich se dnes stal i český ležák Lobkowicz Premium. V kontraktu se protivínský pivovar, který ležák Lobkowicz vyrábí, zavázal v následujících letech investovat do kotnovského klubu rekordní částku 5 miliónů Kč.

Protivínský pivovar, kde se prémiový ležák Lobkowicz vaří, se sice neřadí mezi největší u nás, nicméně svou velikost mnohonásobně předčí kvalitou vyráběných produktů. Díky tomu patří v současné době mezi expandující pivovary. „Součástí naší aktuální strategie je i proniknutí do unikátních a prémiových podniků. To v poslední době přestává být pouze doménou velkých pivovarů,“ říká Daniel Budějcký, obchodní ředitel pivovaru. „Naopak je zde místo i pro menší podniky, které jsou často schopny nabídnout pestřejší nabídku piv i lepší podmínky spolupráce,“ dodává. To je jeden z důvodů, proč si vedení Music Clubu Kotnov vybralo právě ležák Lobkowicz Premium.

Exkluzivní kontrakt mezi oběma partnery byl slavnostně podepsán 7. prosince 2010 v prostorách protivínského pivovaru. Kromě zástupců obou stran se ho zúčastnil

i kmotr kontraktu a designový guru kotnovského klubu, módní návrhář Josef Klír. Vše bylo stvrzeno doslova symbolicky - pivním mokem.

Foto

Pro zástupce pivovaru představuje spojení piva Lobkowicz s Music Clubem Kotnov velkou výzvu. „Podílíme se na investicích do vybavení klubu, které je oproti podobným podnikům velice nadstandardní. Vzhledem k tomu, že projekt probíhá pod taktovkou zkušeného designéra Josefa Klíra, snažíme se vše maximálně přizpůsobit jeho vizi a vkusu,“ říká Daniel Budějcký. „Toto místo tedy bude pomyslnou výstavní síní našeho pivovaru.“ uzavírá.

Zajímavé překvapení si zástupci pivovaru připravili také na Inception párty, která 15. ledna 2011 slavnostně zahájí provoz klubu. Pouze při této výjimečné příležitosti mohou návštěvníci Kotnova ochutnat pivní speciál s mystickým názvem Kotnovský anděl, uvařený exkluzivně pro tento klub.

Další informace naleznete na www.lobkowicz-premium.cz a www.kotnovclub.cz.

Foto

Protivínský pivovar býval největším pivovarem v prácheňském regionu. Přesný rok jeho založení není písemně doložen, jisté ale je, že již v 16. století se v něm pivo vařilo. V roce 1711 přešel do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů, v němž setrval déle než dvě stovky let. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Music Club Kotnov je nový klubem v rafinovaném gothic stylu a exkluzivním designu vytvořeném módním návrhářem Josefem Klírem. Milovníkům prémiové zábavy nabídne tajemnou atmosféru středověkého hradu i mystická setkání s anděly. Provoz klubu odstartuje 15. ledna 2011 neopakovatelná Inception párty. Ta zahájí nekonečnou éru víkendové zábavy plné jedinečných párty a show pod taktovkou předních českých DJ´s. Návštěvníky vždy znovu překvapí ten nejlepší program plný celebrit, miss i andělsky krásných tanečnic…

Josef Klír se narodil 12. 5. 1972 ve Varnsdorfu. Je absolventem střední průmyslové školy textilní v Liberci, obor oděvnictví. Oblékal finalistky soutěží krásy Miss České republiky a Miss Universe Slovenské republiky. Spolupracoval s Ilonou Csákovou, Lucií Bílou, Leonou Machálkou, Sisou Sklovskou, skupinou Black Milk, Kapelou Support Lesbiens a mnoha dalšími. Dlouhodobě a intenzívně spolupracuje s Terezou Černochovou. Od roku 1999 má ateliér v Praze na Malé straně. Stojí za značkou Josef Klír definitely in! a označením džínové módy a doplňků JKJ. Dvakrát získal titul Návrhář roku v soutěži Svatební šaty. V roce 2006 debutoval na týdnu módy v New Yorku. Ve spolupráci se společností Starorolský porcelán navrhl svou řadu porcelánu, pro hodinářskou firmu PRIM pak navrhl tři modely exkluzivních dámských a pánských hodinek. V letošním roce přišel se svou kolekcí dioptrických obrub a slunečních brýlí a ve středověkém hradě Kotnov v Táboře se podílí se na designu nového Music Clubu.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


«« « Strana 498 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň