Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Malé pivovary s vlastními restauracemi či pivnicemi jsou vítaným zpestřením pro turisty, některým pivovarníkům stačí zájem sousedů z nejbližšího okolí. Minipivovary obvykle sázejí na tradiční receptury staré desítky i stovky let.

V Královéhradeckém kraji je několik minipivovarů, které nabízejí své pivo ve vlastních hospodách. Mnohé, třeba dětenický pivovar se středověkou krčmou, se těší značné oblibě. V Dobrušce je k zase vidění historická varna z roku 1936 a nejmenší sladovna v republice.

Kněžna, Kaštan a Zilvar, tak se jmenují piva, která mohou lidé ochutnat v Rychnově nad Kněžnou v hospůdce přímo u pivovaru nebo v tamním hotelu Havel.

Tajemství rychnovského piva?

Původní receptury

Jsou to klasická kvasnicová nefiltrovaná piva vařená starou českou technologií. Jejich tajemství spočívá v původních recepturách sládka JanaMikše z 20. a 40. let minulého století. Ten pivovar koupil v roce 1918 od šlechtického rodu Kolowratů, ale s nástupem komunistů k moci o něj v roce 1948 přišel. Pivo se tam vařilo až do roku 1962.

Piva tam připravují bez náhražek a konzervačních látek, chmel odebírají ze žatecké oblasti a vodu čerpají z vrtu u nedalekého Synkova. Dvanáctistupňového kvasnicového Rampušáka podle původní receptury vaří Staročeský pivovárek v Dobrušce. Světlý ležák už ochutnali v mnoha městech, točí ho i některé hospody v Hradci Králové. Prodává se v pivovarské prodejně a u několika odběratelů. V dobrušském pivovaře si návštěvníci mohou chvílemi připadat jako ve skanzenu. Kromě posezení a ochutnávky piva si totiž mohou prohlédnout i varnu z roku 1936, kde se Rampušák vyrábí, a pivovarský klenot - sladovnu. Ta je nejmenší v České republice a převažuje v ní ruční práce.

Za „medvědím“ pivem do vrchlabské bašty

Hotel s minipivovarem Pivovarská bašta se nachází na břehu Labe na severním okraji Vrchlabí. Minipivovar dodává pivo do restaurací v širokém okolí, především však zásobuje vlastní zařízení. Interiér restaurace je rozdělen do tří sálů. V pivnici mohou návštěvníci vidět varnu, ve sklepě je Rytířský sál, odkud je prosklenými okny vidět další část sklepení s kvasnými káděmi i ležáckými a stáčecími tanky. Do restaurace a pivnice v areálu minipivovaru míří především zahraniční návštěvníci Krkonoš. Lahvové pivo a upomínkové předměty je možno koupit v tamní prodejně.

V minipivovaru se čepuje Krkonošský medvěd tmavý ležák s příchutí třešní, Krkonošský medvěd tmavý ležák, Krkonošský medvěd granát s příchutí medu a Krkonošský medvěd světlý kvasnicový ležák. Pivovar pořádá také prohlídky provozu.

Kdo z Hradečáků by neznal malebný hostinec s pivovarem u Hušků, který stojí na návsi vesničky Běleč nad Orlicí, nedaleko krajského města. Mnoho cyklistů prohánějících se hradeckými lesy si v tomto pivovaru dá jedno pivo na osvěžení. Vaří tam světlý kvasnicový ležák Car, příležitostně i tmavé amedové pivo. Pivovar byl založen roku 1994.

K nejpopulárnějším v kraji patří zámecký pivovar v Dětenicích na Jičínsku. Jeho majitelé vsadili na výrobu piva podle receptu z 18. století. Pivo se tam vaří z tradičních surovin původním postupem na otevřeném ohni. Pivovar svým návštěvníkům nabízí prohlídku dobových interiérů, sladovny, bednárny, varny, laboratoře, chmelnice, ležáckých sklepů, spilky a ledárny.

Co budete chlastat a žrát?

ptají se krčmáři v Dětenicích

Středověk pak dýchne na příchozí především v historických sklepích, v nichž vznikla středověká krčma a kde stylově oděná obsluha oslovuje hosty jadrnou staročeštinou. Krčma je útočištěm "žebráků", návštěvníky baví tanečnice, šermíři, kejklíři či fakír.

Pivovarnickou tradici vMiletíně oprášil sládek Svatopluk Ďupal, který vaří pivo v nově založeném sousedském pivovaru. Zatímco jiné pivovary s vlastními restauracemi sázejí na propagaci, aby přitáhly turisty, v Miletíně se vaří pivo hlavně pro sousedy.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Broulík s přispěním Pavla Bednáře


Na domácí atmosféru, speciály, pivní lázně, ale i to, že si tu můžete vlastní nápoj sami vyrobit lákají malé pivovary. V Olomouckém kraji je jich necelá desítka a na návštěvnost si nestěžují. Dokonce zatímco jinde se pomalu vzpamatovávají z hospodářské recese, majitelů malých rodinných pivovarů každým rokem přibývá.

Jak je to možné? „Krize se dotkla celé gastronomie, malé pivovary nevyjímaje. Jsou však pružnější, mohou vařit speciály, na které lákají. Navíc se dá říct, že krize částečně pomohla rozšířit minipivovary z turisticky zajímavých lokalit i jinam,“ řekl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Lidé jsou podle něj ochotni kvůli kvalitnímu českému domácímu pivu sáhnout do svých peněženek hlouběji. Potvrzují to i majitelé pivovarů.

Krize se nás dotkla jen minimálně, na dva roky se zvedly ceny surovin, takže jsme museli o trošku zvednout i cenu piva. Lidé sice chvíli nadávali, ale i tak si pivo koupili, chutná jim,“ říká spolumajitel a sládek Prvního soukromého pivovaru společenského v Lipníku Radek Sekanina. Ten vaří pivo se svým tchánem Pavlem Adámkem už od roku 2004. Oba byli kdysi v oboru nováčky, přesto už za své pivo sbírají ocenění u běžných konzumentů i odborníků. „Pivo nepasterizujeme ani nefiltrujeme, ale při správných teplotách vydrží klidně tři měsíce,“ řekl Sekanina. V pivovaru oba sládci provozují i nekuřáckou restauraci, která je zařízená v dobovém duchu a zaměřuje se na českou kuchyni.

Na několika místech Olomouckého kraje můžete popíjet pivo, které předtím zrálo v ležáckých sklepích přímo pod vámi. Tak totiž fungují malé rodinné pivovary, které bývají spojené s restaurací.

Nechtěl jsem tady mít televizi nebo automaty. Chci, aby sem přišli lidé posedět a přečíst si noviny, tak jak to bývalo dřív,“ dodal sládek. Stejně jako on se pro vlastní malý pivovar rozhodlo dalších několik provozovatelů v Olomouckém kraji.

A jak malé pivovary fungují? Většinou jde o restaurační provoz, kde se v jedné místnosti vaří pivo a v té druhé, kde je hospoda, se točí rovnou z ležáckých tanků zákazníkům do sklenic. „Varnu piva máme přímo v restauraci, takže se lidé mohou dívat, jak se pivo vaří,“ řekl provozovatel minipivovaru Parník Přerov Alois Karas.

Nejen název přerovského pivovaru, ale i jeho interiér nabízí návštěvníkům pocit, že se ocitli na záoceánském parníku. Atmosféru dokreslují i jména čepovaných piv jako desetistupňový Námořník, jedenáctistupňový Jantar, polotmavý třináctistupňový Pirát a v současnosti i tmavý hořký žitný speciál Přerovský Negr. „Dříve jsme říkali, že budeme speciály vařit jen při větších příležitostech, ale máme hodně nových receptur, které chceme vyzkoušet, tak teď na čepu nabízíme vždy alespoň jeden speciál,“ dodal Karas. Ani Parníku se podle Karase krize nedotkla nijak významně. „Lidé k nám sice v létě chodí méně, ale s krizí bych to rozhodně nespojoval.

Minipivovarů je v Česku osmdesát, lákají pivaře i turisty

Počet malých rodinných pivovarů každým rokem narůstá. „V roce 1990 byl v Česku jeden malý pivovar v Praze U Fleků, dnes jich je osmdesát a do dvou let jich bude sto,“ řekl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Dobré pivo je stále obrovským lákadlem nejen pro české pivaře, ale i pro turisty. Majitelé malých pivovarů to vědí, proto vymýšlejí stále další a další nápady, kterými lákají zákazníky. Kromě tradičních piv nabízí již zmíněné speciály, ale také staví své pivovary v zajímavých lokalitách nebo lákají na pivní lázně či exkurze smožností uvaření vlastní várky.

Potvrzuje to i majitel a sládek nejmladšího minipivovaru v kraji František Halaxa. Za dobu své roční existence se stal pivovar v Loučné nad Desnou vyhledávaným místem. „O zákazníky nemám nouzi, pivovar leží v turisticky zajímavé lokalitě a prostředí restaurace Na Staré poště má skvělou atmosféru. Chodí turisté i místní,“ řekl Halaxa. Než postavil svůj Rodinný pivovar Bravůr, patřily Jeseníky k bílým místům na mapě českých pivařů. V současnosti sládek vaří světlý ležák Loučenský Václav, polotmavé třináctistupňové pivo, Kalifornské Ale, Mnichovské jedenáctistupňové, ale i tmavé, pšeničné či medové pivo. Majitel své pivo nabízí také dalším hospodám, narazit tak na něj můžete v Olomouci, na Vysočině nebo dokonce v Praze.

Také v Olomouci lákají na výjimečný pivařský zážitek. Pro toho, kdo se nespokojí s pouhým pitím svého oblíbeného nápoje, si provozovatelé Hostinského pivovaru Moritz připravili jednodenní exkurze, na kterých se zájemci dozvědí základní informace o výrobě piva, a také si sami uvaří jednu várku. Nekuřácká pivnice nabízí kromě popíjení také česká a haličská jídla. Dát si tu můžete světlé desetistupňové, jedenáctistupňové a dvanáctistupňové pivo Moritz.

Za na místě vyrobeným pivem můžete v Olomouci zamířit také do Svatováclavského pivovaru. Podnik, který si lidé zvykli navštěvovat přímo v centru města, se nedávno přestěhoval na novou adresu. „Ačkoliv jsme provoz zahájili teprve před dvěma měsíci, na návštěvnost si nemůžeme stěžovat. Se začátkem školního roku čekáme také studenty, kteří mohou využít snídaní nebo wi-fisítě,“ řekla majitelka pivovaru Renata Kubíková.

Také tady chystají pro zákazníky další služby. „V září chceme otevřít pivní lázně pod pivovarem. Lidé si mohou kromě koupele s pivními silicemi vyzkoušet také solnou saunu a do budoucna chystáme masáže,“ dodal majitel lázní Josef Knapek.

A co si v pivovaru můžete nechat načepovat? Vaří se tu desetistupňový Vašek, Svatováclavské dvanáctistupňové a třináctistupňová piva višňové, medové, Hefe-weizen a Černé pivo pana Bruna. V nekuřácké restauraci se zahrádkou si lidé mohou dát k pivu českou kuchyni nebo steak. „Naše pivo zatím neochutnáte v žádné jiné restauraci ani na slavnostech, chceme se nejprve zaměřit na vlastní pivnici,“ upřesňuje Kubíková. A jestli vnímají druhý olomoucký pivovar jako konkurenci? „V žádném případě. Myslím, že Olomouc je dost velká na dva pivovary. Dokonce si navzájem chodíme ochutnávat a chválit pivo.

Na domácí pivo vsadil i nejstarší z dosud fungujících minipivovarů, který otevřel provozovatel před jedenácti lety v Prostějově. První domácí pivovarUkrále Ječmínka nabízí Prostějovské desetistupňové, tmavé, višňové a pšeničné třináctistupňové a také Prostějovské šestnáctistupňové speciál.

***

FAKTA

Kam na pivo

vařené na místě?

Svatováclavský pivovar

Olomouc

Vašek 10°

Svatováclavská 12°

Černé pivo pana Bruna 13°

Řezané pivo pana Jošta

višňové 13°

medové 13°

Hefe-Weizen 13°

Hostinský pivovar Moritz

Olomouc

Moritz 10°

Moritz 11°

Moritz 12°

První domácí hanácký pivovar

U krále Ječmínka

Prostějov

Prostějovská ječná desítka

Ječmenný ležák 12°

Černý Anděl 13°

Pšeničný Weissbier 13°

višňové pivo 13°

První soukromý pivovar společenský v Lipníku

Lipník nad Bečvou

Lipnický světlý ležák 11°

Lipnický tmavý ležák 12°

Rodinný pivovar Bravůr

Loučná nad Desnou

světlý ležák Loučenský Václav

polotmavé pivo 13°

Kalifornské Ale

Mnichovské pivo 11°

tmavé, pšeničné či medové pivo

Parník

Přerov

Námořník 10°

Jantar 11°

Pirát polotmavé 13°

Přerovský Negr 13°

Zdroj: jednotlivé pivovary

Varnu piva máme přímo v restauraci, takže se lidé mohou dívat, jak se pivo vaří.“ Alois Karas Parník Přerov

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Barbora Taševská


Originální stolní pivní hra Chlastej!

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Před nedávnem spatřila světlo světa zcela originální stolní společenská hra Chlastej!, která se točí výhradně okolo piva! :)

Tato hra by neměla chybět žádnému správnému českému pivaři, a to zejména v těchto parných ledních dnech!

Při Chlastej! nikdo neunikne zábavě! XD

www.chlastej.cz

Originální stolní pivní hra Chlastej!

Projekt Austerlitz se dohodl na exkluzivní spolupráci se značkou piva Lobkowicz Premium. Znamená to tedy, že se na jeho akcích bude objevovat výhradně tato značka. Pivo Lobkowicz chce vítězit stejně jako vítěz od Slavkova – Austerlitz. Tedy promyšlenou strategií a kvalitou proti přesile četných soupeřů.

Na prosinec 2010 připadá 205. výročí bitvy u Slavkova, ve světě proslulé pod německým názvem města – Austerlitz – a také jako bitva tří císařů, francouzského císaře Napoleona, rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra. Bitva, jejíž průběh přirovnává z francouzské strany prof. Tulard spíše než k partii šachu, k partii pokeru, fascinuje i po dvou staletích nejen vojenské historiky, a je právem považována za Napoleonovo největší vítězství, protipól Waterloo, jehož významné 195. výročí si připomeneme v červnu.

Projekt Austerlitz, v jehož rámci jsou historické události spojené s obdobím prvního císařství připomínány od roku 1998, připravuje pro rok 2010 na slavkovském bojišti dvě vzpomínkové a kulturně společenské akce – Napoleonské dny 2010, jež 14. a 15. srpna připomenou 241. výročí narození Napoleona Bonaparta, a 4. a 5. prosince vzpomínkovou akci Austerlitz 2010, jež bude svým rozsahem s ohledem na významné výročí a vysoký zájem účastníků i veřejnosti oproti tradičním každoročním akcím dvojnásobná.

Napoleonské dny 2010

Napoleonské dny 2010 budou neseny v duchu jednak dozvuků 210. výročí bitvy u Marenga (vzpomínková akce proběhne v Itálii 12. a 13. června) a 195. výročí bitvy u Waterloo (vzpomínková akce v Belgii proběhne 19. a 20. června), jednak jako příprava na kulaté 205. výročí bitvy u Slavkova. Armády zavítají do města Slavkova u Brna již v pátek 13. srpna 2010, kdy v zámeckém parku jednotlivá vojska rozloží svá vojenská ležení: vojensko-historického programu se zúčastní na 250 členů spolků vojenské historie z řady zemí Evropy. V sobotu se budou zúčastněné jednotky věnovat výcviku a manévrům, jež vyvrcholí odpoledne bitevní ukázkou.

Současně proběhne na golfovém hřišti Austerlitz tradiční golfový turnaj Napoleon Golf Cup, pro VIP hosty a partnery projektu Austerlitz. Na nádvoří zámku proběhne mezinárodní soutěž a výstava vín, Grand Prix Austerlitz, které se účastní vinaři z Čech, Moravy, Rakouska a Francie, jejíž výsledky budou večer slavnostně vyhlášeny v historickém sále slavkovského zámku. Armády provedou slavnostní přehlídku k výročí Napoleonova narození; celý program uzavře slavnostní ohňostroj. Po celý den bude v centru města a v zámeckém parku probíhat dobový jarmark a celá kulturních řada akcí se zaměřením především pro děti.

V neděli ráno se budou moci návštěvníci seznámit s životem tehdejší doby ve vojenských leženích, a na programu bude druhá bitevní ukázka, s odlišným scénářem a průběhem. Záměrem je seznámit veřejnost zábavnou formou s částí naší i evropské historie.

Austerlitz 2010

Hlavní vzpomínková akce věnovaná napoleonské historii ve střední Evropě proběhne ve Slavkově a na slavkovském bojišti ve dnech 3. – 5. prosince 2010. Hlavními body programu budou sobotní bitevní ukázka pod kopcem Santonem (14:00), večerní defilé s přehlídkou a ohňostrojem ve Slavkově u Brna (19:00 – 20:00) a nedělní pietní akt na Mohyle míru, místu nejtěžších bojů bitvy tří císařů (10:30).

Bitva u Slavkova patří mezi nejvýznamnější momenty světové vojenské historie, císař Francouzů Napoleon I. v ní během několika hodin rozhodl tažení roku 1805, válku třetí protifrancouzské koalice. Poražený car Alexandr I. se svou armádou opustil střední Evropu; válka mezi Francií a Ruskem pokračovala až do roku 1807 bitvou u Friedlandu a podpisu tylžského míru. Rakouský císař František I. přistoupil na podmínky příměří podepsaného 6. prosince na zámku ve Slavkově a posléze i na podmínky tvrdého bratislavského míru z 26. prosince 1805. Tvrdost podmínek a Napoleonův rostoucí vliv v Německu vedly po třech letech k eskalaci napětí mezi Rakouskem a Francií, válce roku 1809, jež vyvrcholila opět na jižní Moravě, u Znojma. Napoleonská epopej pokračovala tažením do Ruska, válkou 6. koalice v letech 1813–1814, a vyvrcholila bitvou u Waterloo.

Plánovaný počet účastníků akce Austerlitz 2010 je 1500; jde o členy evropských spolků napoleonské vojenské historie v uniformách armád Francie, Rakouska, Ruska a jejich spojenců. Obsah vojensko-historických bodů programu zajišťují členové Středoevropské napoleonské společnosti. Program a zázemí celé akce jsou připravovány členy Projektu Austerlitz, jehož členem je i město Slavkov u Brna za úzké spolupráce dalších obcí Slavkovského bojiště. Součástí projektu je také propagační akce ve Vídni na přelomu září a října, jejímž cílem je pozvat občany i návštěvníky rakouské metropole na Moravu a připomenout, mj., společné dějiny obou národů.

Napoleonská epocha se těší v celém světě mimořádnému zájmu a rok 2010 bude opět plný zajímavých událostí a akcí. Akce Austerlitz 2010 bude poslední akcí roku, který se ponese ve znamení významných výročí událostí revolučních a napoleonských válek. Kromě Slavkova a Waterloo proběhne také vzpomínková akce 210. výročí bitvy u Marenga. Akce Austerlitz 2010 může být jeho důstojným vyvrcholením.

***

Programy a podrobnější informace k oběma akcím budou průběžně zveřejňovány na serveru www.austerlitz.org; v rámci Projektu Austerlitz je možná prezentace partnerů a sponzorů. Akce jsou pořádány Projektem Austerlitz každoročně, od r. 1998. Návštěvnost hlavního bodu programu, rekonstrukce bitvy, se pohybuje mezi 5 a 10 tisíci, v roce 2005, kdy se 200. výročí zúčastnilo 3500 „vojáků“ z 24 zemí světa, přišlo na 30 tisíc diváků. Akce má značný ohlas v médiích nejen v České republice, ale v celé Evropě, s ohledem na náročnost a rozsah letošního projektu jsou případní noví partneři a sponzoři akce vítáni.

Zdroj: Tisková zpráva projektu Austerlitz


Pivo z malých pivovarů se těší stále větší oblibě. Na východě Čech přibývá restaurací, které vsází na originalitu.

Speciální ležáky, piva s příchutí medu nebo třešní, i takové lahůdky se dnes vaří na východě Čech. Přibývají nové druhy piva i minipivovary a restaurace, které se na ně specializují. V Hradci se koncem prázdnin otevře hostinec, kde se bude čepovat hlavně pivo uvařené malým pivovarem Pavla Kubíka.

Začal jsem s prvními pokusy vaření piva již před desítkami let. Postupně jsem vypiplal své pivo tak, aby mi chutnalo. Zájem mezi známými byl velký, a tak jsem výrobu postupně rozšiřoval a nyní dokončuji další úpravy a začnu pivo i prodávat,“ řekl Kubík, jehož pivovar v přístavku u rodinného domu na Novém Hradci začne produkovat první „oficiální“ pivo během pár týdnů.

Pro novou restauraci v Gayerových kasárnách vytvořil pivo podle požadavků „na míru“. Světlá nefiltrovaná desítka dostala jméno podle vznikající hospody - Kohout. Ta se chce vyjma plzeňského piva specializovat na malé pivovary.

Budeme nabízet několik dalších piv z menších českých pivovarů a jednou za čas chceme představovat zajímavé zahraniční značky,“ uvedl jeden z provozovatelů restaurace Petr Matys.

Petr Hošek si zřídil minipivovar U Antéňáka ve sklepě pod svým bytem na Pospíšilově třídě, kde se jednou za měsíc scházejí členové jeho Privátního klubu přátel dobrého piva. Má už třiašedesárt členů, noví členové se přijímají hlasováním jednou za dva roky. Vaří se tam dvanáct druhů piv, včetně těch, které se vaří ve větším pivovaru v Žamberku.

Je to dvanácti až osmnáctistupňové pivo. Nejznámější je asi Stoják, Světlý ležák, Tmavý ležák, černý Stout Bard,“ vyjmenoval Hošek.

Zájem o piva z malých pivovarů stoupá

Lidé přišli na to, že jsou lacinější a daleko chutnější než komerčně vyráběná. Vaří se poctivě jen ze surovin, které jsou k tomu určeny - ze sladu, vody, kvasnic, chmele, neředí se a nepřidávají žádné urychlovače. V Hradci si hodně lidí vaří pivo, i doma na sporáku, spousta si jich ke mně chodí pro kvasnice,“ řekl Hošek.

Pivo se vaří i v Bělči nad Orlicí U Hušků.

Včelka ochucená medem, světlý nefiltrovaný kvasnicový ležák Car a druhým rokem tmavý nefiltrovaný ležák Carevna,“ uvedl sládek Josef Voltr.

Pouze na zakázku vyrábí minipivovar Milana Rambouska v budově krajského úřadu.

Specialitou je třináctiprocentní kaštanomedový Speciál s pravým a čistým kaštanovým medem. Podstatná část surovin je však bohužel dovozová, aby se zachoval ten správný požadovaný charakter piva. Další specialitou je Chilli pivo Arizona, Halloween-dýňové pivo, které se vyrábí pouze v době sklizně těchto plodů, známé je šestnáctiprocentní černé pivo a jako vzpomínka na Hradec z let 1499 se ojediněle vyrábí Hradecké bílé - pivo pšeničné, které tehdy mělo dosti výraznou tradici,“ vysvětlil Rambousek.

Minipivovary si v kraji stihly vybudovat dobrou tradici. Hradec Králové letos hostil i první pivní festival malých a středních pivovarů z regionu. Mimo Hradecka fungují další minipivovary v Dětenicích, Miletíně, Rychnově nad Kněžnou a ve Vrchlabí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Jana Krejčová


Stát chce zachránit vyškovský pivovar

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Vedení vyškovského pivovaru postihlo zemětřesení. Ministerstvo zemědělství předchozí úřednické vlády ještě stihlo odvolat předsedu představenstva vlastníka pivovaru, společnosti Jihomoravské pivovary, Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Informoval o tom server iHNed.cz.

Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ citoval iHNed.cz zdůvodnění z úst mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové.

Pivovar, který chtělo ministerstvo po hospodářských propadech úplně zavřít, povede šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Ten chce podle svých slov zachovat v podniku výrobu. Vyškovský pivovar je podle něj perspektivní. Ideální by prý byl pronájem fabriky některé firmě, jež se výrobou piva už zabývá. O to se už ale stát marně pokoušel.

Každopádně rozhodnutí ministerstva přivítali zbývající zaměstnanci, již měli být podle původních plánů už dávno bez práce. „Máme radost, že je teď už bývalý předseda představenstva Zdeněk Řehák odvolaný. Vnímáme to jako pozitivní věc,“ svěřil se například zaměstnanec pivovaru a člen jeho dozorčí rady Martin Obruča.

Změnu kurzu oceňuje i vedení vyškovské radnice, které vyzývalo bývalého ministra zemědělství, aby výrobu piva ve Vyškově udržel. „Rozhodně je to pozitivní krok, musíme ale být opatrní. V celé záležitosti ještě přetrvává celá řada úskalí a problémů,“ prohlásil vyškovský starosta Petr Hájek.

Naráží především na skutečnost, že pivovar stojí na církevních pozemcích a stát ještě nevypořádal restituce. „Kdyby se vyškovský pivovar dostal do církevních rukou, byl by zachráněný. Určitě by to znamenalo zachování výroby,“ domnívá se starosta.

Podle něj je přitom docela dobře možné, aby do pivovaru vstoupilo jako spolupodílník i město Vyškov. „Jako klíčové vidím zachování výroby piva, která do této části městské památkové zóny patří. Největší nebezpečí vidím v tom, že si někdo areál pronajme nebo odkoupí a udělá tam třeba tržnici. Výrobu už pak nikdo nikdy neobnoví,“ naznačil Hájek.

Dodal, že touto problematikou se bude muset zabývat příští vedení města vzešlé z komunálních vo leb.

Záměr zrušit výrobu ve vyškovském pivovaru do konce června oznámilo ministerstvo zemědělství koncem května. Na dlažbě se mělo ocitnout čtyřiadvacet zaměstnanců. Hlavním důvodem byly ztráty, jež dosáhly třiceti milionů korun. Zatímco v roce 2002 činil roční výstav podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva, vloni to bylo už pouhých čtyřiadvacet tisíc. Po protestech radnice, senátora Ivo Bárka, zaměstnanců, obyvatel i sympatizantů z celé republiky, nakonec stát svoje rozhodnutí přehodnotil.

Zdroj: Deník.cz | Autoři: Michal Sklenář a Petra Daňková


Ministerstvo zemědělství vyměnilo šéfy statutárních orgánů státem ovládaného a předluženého vyškovského pivovaru – společnosti Jihomoravské pivovary. Pivovar, který předchozí vedení přivedlo na hranici krachu, teď řídí někdejší prezident Agrární komory a zemědělský podnikatel Václav Hlaváček. Chce za každou cenu zachovat provoz a pivovar případně pronajmout.

Ministerstvo zemědělství ještě v jednom ze svých posledních rozhodnutí před výměnou ministrů vyhodilo z jednočlenného představenstva Zdeňka Řeháka a šéfa dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Nejednali podle mluvčí rezortu Terezy Dvořáčkové v zájmu společnosti.

Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolventního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí. Nové vedení v čele s Václavem Hlaváčkem má podle ní jediný úkol – zabránit zadlužování firmy a zamezit hrozbě insolvenčního řízení.

Ostatně už před časem lidé z pivovaru upozorňovali na některé přinejmenším podivné praktiky minulého vedení, které přispěly k nárůstu kumulované ztráty tohoto druhého ze dvou státem ovládaných pivovarů (po Budějovickém Budvaru) na víc jak 81 miliónů korun. Tržby přitom loni klesly na necelých 34 miliónů korun.

Objevily se například informace o některých podezřele předražených zakázkách, nelogickém odmítání nabídek od obchodních řetězců nebo vývozců piva do zahraničí. V pivovaru, který je sice ve velké ztrátě, ale nemá větší dluhy, už zahájila minulý týden šetření kriminálka. Zabývá se trestním oznámením na „neznámého pachatele“, podaného vyškovskými zástupci strany Věci veřejné.

Nečekaný obrat: výměna vedení

Ministerstvo nejprve chtělo obří ztrátu řešit „utlumením“ provozu – tedy propuštěním většiny z víc jak třicítky zaměstnanců, ukončením výroby a pronájmem jednotlivých částí zařízení a nemovitostí.

Pak ale obrátilo. Na konci června zastavilo plán na ukončení výroby a krátce poté vyměnilo vedení. „Bylo to hodně rychlé. Ale je to pro mne výzva,“ reaguje nově dosazený šéf a zároveň jediný člen představenstva. Hlaváček - dnes šéf jihomoravské pobočky Agrární komory a dřívější prezident celorepublikové komory, velký propagátor regionálních výrobků a zemědělský podnikatel (společnost ZVOS Hustopeče) by měl využít svých manažerských zkušeností. A od začátku má v jedné věci jasno: „Pivovar má stále velký potenciál, který musíme využít. Vyškovské pivo je kvalitní a má šanci na rozšíření minimálně na regionální úrovni. Podstatné je, že nebyla přerušena výroba.

Za ideální považuje, aby si vyškovský pivovar, jehož produkce rok od roku klesala po tisících až na loňských sotva 25 tisíc hektolitrů, pronajala některá ze společností, která už pivo v Česku vaří a prodává. Stát totiž svůj pivovar nemůže prodat, nemovitosti jsou blokované jako budoucí církevní restituce.

Ale ani s pronájmem to nebude mít Hlaváček snadné. O to samé se snažili i jeho předchůdci. Najaté právní kanceláři zaplatili celkem přes milión korun za dvě výběrová řízení. Výsledek byl nula. Do tendru se přihlásili jen majitelé třeboňského pivovaru Regent, ale nakonec ani nepodali závaznou finanční nabídku.

Zavřít vyškovský pivovar by byl zločin,“ reagoval už před časem prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Už dávno podle něj neplatí, že piva z Vyškova se nedají pít. Ale teď je to spíš naopak.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Plzeňský Prazdroj jako dobrý zaměstnavatel právě odměňuje zaměstnance nad rámec kolektivní smlouvy a jako dárek u příležitosti 40. výročí založení pivovaru Radegast v Nošovicích rozdává navíc lahvový ležák Radegast Premium.

Zaměstnanecké pivo je jedním z nejoblíbenějších benefitů a podle současné kolektivní smlouvy v Plzeňském Prazdroji mají zaměstnanci nárok na roční poukázku v hodnotě 2.500 Kč.

Zaměstnavatel se navíc dohodl s odbory na dalším navýšení odběru zaměstnaneckého piva, které v uplynulém roce dostávali zaměstnanci převážně nad rámec kolektivní smlouvy. Letos v době dovolených proto zaměstnanci dostávají šest kartonů po osmi lahvích ležáku Radegast Premium jako dárek ke 40. výročí založení stejnojmenného pivovaru v Nošovicích na úpatí Beskyd.

"Ačkoli nošovický pivovar patří k nejmladším a nejmodernějším pivovarům v Česku, letos slaví už čtyřicáté narozeniny. Naši předchůdci zde stvořili výrazně hořký Radegast, který je mezi moravskými pivaři dlouhodobě nejoblíbenější pivo. Dnes pivovar ročně produkuje přes 2,2 mil hektolitrů tohoto vynikajícího piva a jeho 270 zaměstnanců patří k pilířům celého Prazdroje. Proto jsme při výběru piva na letošní dovolenou zvolili nošovickou vlajkovou loď, ležák Radegast Premium, který navíc v červnu přivezl bronzovou medaili ze soutěže Australian International Beer Awards a na podzim získal stříbro v soutěži Zlatý pohár Pivex," říká Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje.

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje, hodnotí výdej piva také kladně. "Jsme velice rádi, že zaměstnavatel realizuje dohody, které byly uzavřeny při kolektivním vyjednávání. Zaměstnanci přijali tento dar s potěšením a bude jistě příjemným zpestřením ve dnech odpočinku. Díky a na dovolenou s Radegastem!"

Zdroj: Severní Morava Regiony24.cz | Mediafax


Třeboňští radní schválili udělení výjimky z vyhlášky města ohledně provozní doby hudební produkce na nádvoří pivovaru Bohemia Regent.

Foto

Výjimka se vztahuje na tento víkend,. Budou tam totiž Pivní slavnosti. Muzika podle schválené výjimky může hrát v sobotu od rána od 10 do nočních 2 hodin, ale také každý pátek nebo sobotu v červenci a srpnu od 20 do 24 hodin, kdy musí být dodrženy městem stanovené podmínky ohledně hudební produkce.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autorka a foto: Stanislava Koblihová


Litoměřičtí chtějí ukázat, že to s návratem pivovarnictví do města myslí vážně. Pomoci jim k tomu mají i pivní slavnosti, jejichž datum konání stanovili radní na svém posledním jednání na 24. července.

Uskuteční se tak v roce, kdy si město připomíná 290 let od založení pivovaru.

Litoměřicím chceme vrátit tradici. Pivní slavnosti zde ještě před ukončením výroby piva probíhaly. Navíc bychom rádi ve větší míře přilákali pozornost investorů, protože bez jejich pomoci se zde zlatavý mok vařit hned jen tak nebude,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Jednání s případnými investory o obnovení provozu přitom již nějaký čas probíhají. Prozatím však nebyla korunována úspěchem.

Pivní slavnosti proběhnou na nádvoří pivovaru. Část programu se uskuteční v Lidické ulici. V následujících letech by se akce mohla rozšířit i na prostranství před gotickým hradem, případně na parkoviště U Hvězdárny.

Návštěvníci dostanou šanci ochutnat několik druhů piv, různé pivní speciality, chybět nebudou stánky s občerstvením, ani pivní soutěže. Rýsuje se i podoba doprovodného kulturního programu.

Vystoupí v něm Chřestýši a některé místní kapely, jako například Veselý lidi nebo Dekáda,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

Naším přáním je, aby se třetí nebo čtvrtý ročník pivních slavností konal na nádvoří již fungujícího pivovaru,“ prezentoval myšlenku vedení města místostarosta Tvrdík.

Prezentovat se budou pivovary Nymburk, Žatec, Holba, Rohozec a Svijany.

Zdroj: Litoměřický deník.cz


Za prvních šest měsíců roku 2010 navštívilo pivovar ve Velkých Popovicích již 8 321 návštěvníků, což je o 11,5% více než za stejné období loňského roku. Po úspěšném prvním pololetí se ve Velkých Popovicích připravují další akce, které by do regionu měli nalákat více návštěvníků.

Většinu návštěvníků pivovaru, přes 65%, tvoří čeští turisté. Z cizinců do pivovaru nejčastěji zavítají návštěvníci z Ruska, Maďarska, Finska a Holandska, tedy převážně ze zemí, kde Kozla díky dovozu nebo licenční výrobě znají. Pivovar ale navštěvují i hosté ze vzdálenějších zemí jako je Austrálie, Kanada nebo Izrael.

Ačkoliv největší zájem o exkurze v pivovaru bývá tradičně v květnu až červnu a následně v září a říjnu, nemalý počet návštěvníků zavítá do Velkopopovického pivovaru i během letních měsíců. „To k nám častěji míří různé organizované skupiny. Jde jak o návštěvníky, kteří si do pivovaru nalezli cestu sami, tak klienty cestovních kanceláří nebo firmy, které prohlídky využívají i jako formy teambuildingu,“ vysvětluje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice. Pivovar ve Velkých Popovicích je také jediným ve středních Čechách, který nabízí exkurze bez předchozího objednání.

Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává zejména v době konání různých akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří, nebo prosincová nadílka v pivovaru. Oblibě se těší také každoroční jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kdy je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

V posledních letech jsme do zlepšení areálu pivovaru hodně investovali. Loni jsme otevřeli nové návštěvnické centrum a letos se podařilo otevřít celkově již šestou restauraci Kozlovna a to přímo v areálu pivovaru,“ dodává Eva Kršňáková.

Zajímavá akce se bude v pivovaru konat i v neděli 8. srpna. V rámci Velkopopovické pouti v duchu konce 19. století zde bude vyhrávat flašinetář, návštěvníci si budou moci vyzkoušet umění artistů – žonglování a chůzi na vysokých chůdách. Připraveny budou i soutěže o ceny. Pro dospělé návštěvníky pouti bude k osvěžení připraveno nefiltrované pivo v pivovarské restauraci.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Od okamžiku, kdy Heineken Česká republika uvedl na trh novou samostatnou značku nealkoholického piva nazvanou Fríí, uplynulo právě 12 týdnů. Díky přízni zákazníků, skvělému počasí, promočním a sponzorským aktivitám se Heineken může za toto období pochlubit meziročním nárůstem prodejů svých nealkoholických piv o 73%. Značka Fríí nahradila v portfoliu Heinekenu piva Starobrno Fríí a Zlatopramen Nealko, z jejich receptur a úspěchů však vychází. Heineken Česká republika na trh dodává také nealkoholické pivo Zlatý Bažant.

Na letošní léto si nealkoholické pivo Fríí, nováček v tomto stále se rozvíjejícím segmentu pivního trhu, připravilo řadu promočních aktivit. Jednou z nich je soutěž o vstupenky na závody srpnové Moto GP, které se budou konat na brněnském Masarykově okruhu „Lidé mohou vstupenky získat při nákupu limitované série multipacku. Celkem se hraje o 600 lístků na závody konané od 13. do 15. srpna,“ upřesňuje Daniela Klančíková, brand manažerka značky Fríí.

Pro tuto akci byla vyrobena speciální série čítající celkem 30 tisíc multipacků a každý z nich obsahuje 10 půllitrových lahví nealkopiva Fríí. Součástí každého balení je i malý dárek – aroma visačka s logem Fríí, a ve vybraných najdou spotřebitelé i vstupenky na srpnové závody Moto GP. Spotřebitelskou soutěž doprovází vizuál propagující spolupráci značky Fríí a Automotodrom Brno. Tváří celé kampaně je úspěšný motocyklový závodník Karel Abraham.

Značka Fríí je od letošního roku partnerem podniků Moto GP na brněnském autodromu, a to na tři roky. Právě propojení svébytné značky nealkoholického piva se sportem považuje Daniela Klančíková za správný směr v oblasti sponzoringu sportu a kultury producenty alkoholických nápojů. „Navazujeme tak na naše dlouhodobé aktivity propagující zodpovědnou konzumaci alkoholu, jako jsou například projekty Rozpoznej příznaky! či zatím naše nejnovější kampaň Pijte s Mírou!,“ dodává Daniela Klančíková. Propojení s motoristickým sportem není ojedinělou aktivitou, letos v červnu byla značka Fríí partnerem českého kola Světového poháru v plážovém volejbalu a podporuje například bikera Richarda Gasperottiho.

Nealkoholický nápoj Fríí je výrazně podobný klasickému pivu – barvou, chutí i bohatou pěnou. Na český trh novou značku uvedla společnost Heineken letos v květnu jako samostatný produkt, který nemá svoji alkoholickou variantu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Vysoké teploty výrazně zvyšují odbyt piva Holba z produkce hanušovického pivovaru.Výrazný nárůst poptávky je především u piva v sudech. Některé provozovny s venkovním posezením v těchto dnech prodávají až dvojnásobek piva, záleží na jejich umístění i kapacitě. K nejoblíbenějším patří výletní restaurace. Nejvíce jde na odbyt Holba Šerák, která se stala symbolem Jeseníků a ochutnat ji chce každý turista. Nejvýše položeným místem, kde Vám Holbu načepují, je chata Sv. Jiří na Šeráku s výškou 1351 m.n m.

Na zvýšenou poptávku pivovar reaguje posílením výroby i distribuce. Od června varna běží v 6 denní cyklech nepřetržitého provozu a stáčí se na 3 směny. "V ležáckých sklepích máme dostatečné zásoby, posílená je i distribuce, takže plynule vykrýváme všechny objednávky,“ říká Zdeněk Mareš z hanušovického pivovaru. Holba v těchto dnech prodává v průměru 2.100 hl denně, což je o 700 hl více ve srovnání s loňským rokem. Denní rekord už překročil 2300 hl piva, tj. 460 tisíc půllitrů piva a zatím největší množství, které v jednom dni opustilo brány pivovaru.

Letním hitem a zpestřením nabídky je Holba Kvasničák, typicky zahrádkové pivo, které se letos stalo Pivem České republiky. Více se pije také nealkoholické pivo Holba Free. Počet jeho příznivců se stále zvyšuje. Výborně zažene žízeň a čím dále častěji se stává zdravou i chutnou náhražkou slazených nápojů. Červencové prodeje úspěšně vyrovnávají pokles prodeje sudového piva, který způsobila dlouhá zima. Zvyšuje se také export Holby. Ryzí pivo z hor prodává např. v Chorvatsku, Slovinsku, Litvě nebo Polsku.

HOLBA sází na pohodu

Letní kampaň pivovaru Holba vsadila na pohodu a odpočinek. Holba, ryzí pivo z hor, nyní přináší motivaci k odpočinku ze všech sil a vtipně využívá pozice značky ve spojení s nasazením i pohodou.

V podhůří Jeseníků v Hanušovicích se vyrábí nejen poctivé pivo Holba, ale stejně tak se zde i žije – poctivě, naplno. Ať jde o práci, starost o střechu nad hlavou, koníčky, zábavu nebo odpočinek. Proto se „Odpočívej ze všech sil“ stalo klíčovým sdělením kampaně Holba.

Slogan se objeví v regionální billboardové kampani, rozhlasovém spotu, plakátech i sérii pivních tácků v restauracích. Nově kampaň využívá také online média. Microsite www.odpocivejzevsechsil.cz umožní aktivně relaxujícím horalům i „lidu z nížin“ získat nejen inspiraci, ale také zajímavé zajímavé ceny. Za skvělý relax, skvělá odměna!

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Nepřetržitě už více než pět set let se v Praze vaří domácí pivo. Týdeník Sedmička přináší stručného průvodce sedmi pražskými minipivovary.

Spojení dobrého jídla s dobrým pivem. Vlastním. To nabízí stále více minipivovarů. Lidé si v nich mohou dát různě kořeněná a speciálně kvašená piva doplňující tradiční nabídku.

Domácí pivo se v Praze vaří od roku 1499 U Fleků. Je jediným pivovarem ve střední Evropě, kde zlatavý mok vaří nepřetržitě přes pět set let. Další domácí pivovary začaly v metropoli vznikat po roce 1989.

1) Pivovarský dům Praha

Do povědomí Pražanů vstoupil na konci minulého tisíciletí experimenty, jako je kávové či višňové pivo. Češi si ale potrpí na klasiku, proto je hitem klasický domácí světlý a tmavý ležák Štěpán. Půllitr za osmatřicet korun. Specialitou je pečené vepřové koleno. Podle spolumajitele Aleše Dočkala na něj jezdí lidé až z Bavorska. V Karlíně byla nedávno otevřená pobočka - Pivovarský klub.

Lípová 15, P-2, tel. 296 216 666, www.gastroinfo.cz/pivodum. Otevřeno 11.00–23.30.

2) U Bulovky Richter Pub

Že v této napohled normální hospodě vaří pivo, prozrazuje vůně chmelu. Speciály tvoří hlavně německé typy, tedy hutné moky. Majitel a sládek František Richter, Čech z Hamburku, léta vařil pivo pro krajany v prádelním hrnci. „Chci pokračovat v tradici vyhlášeného českého pohostinství a najít lék pro hosty znechucené tím, jak k pohostinství přistupuje konkurence,“ říká Richter. Součástí podniku jsou dvě měděné varny, jídla doplňují pivní speciály, které stojí kolem devětadvaceti korun za půllitr.

Bulovka 17, P-8, tel. 284 840 650, www.pivovarubulovky.cz. Otevřeno 11.00-24.00, so 12.00-24.00, ne zavřeno.

3) Klášterní pivovar Strahov

Je prvním místem v Česku, kde se vařilo pivo, a to kolem roku 1400. Nebyl to ale klasický pivovar. Tím se stal až po velké rekonstrukci v roce 2001. Zároveň s ním přišlo na svět i čtrnáctistupňové pivo Sv. Norbert, které dnes doplňuje také třinácti a osmnáctistupňové. V pivnici se mohou hosté zeptat přímo sládka na výrobu tamního piva. Celoročně točená piva Sv. Norbert jantarový (13°) a Sv. Norbert tmavý (14°) stojí devětapadesát korun za čtyři decilitry, respektive půllitr.

Strahovské nádvoří 301, P-1, tel. 233 353 155, www.klasterni-pivovar.cz. Otevřeno 10.00-23.00.

4) První novoměstský restaurační pivovar

Díky tradici si vysloužil přezdívku Největší pivnice v Praze. Jde o rozlehlý minipivovar tvořený labyrintem místností se stylovými interiéry v různých stavebních slozích. Rozprostírá se ve dvou podlažích. „Pokladem“ je Novoměstský tmavý a světlý kvasnicový, nefiltrovaný ležák vařený přímo před očima návštěvníků. Za půllitr zaplatí osmatřicet korun. K jídlu si mohou dát vyhlášené pečené koleno. Partičce pivařů přijde k desetilitrovému soudku přímo na stůl nebo k menšímu dvoulitrovému Pivnímu válci zřejmě vhod předem objednané selátko či pečená husa.

Vodičkova 20, P-1, tel. 222 232 448, www.npivovar.cz. Otevřeno 8.00-23.30, so 11.30-23.30, ne 12.00-22.00.

5) Minipivovar U Fleků

Kromě roku vzniku, 1499, je dalším významným datem nejznámějšího a nejdéle provozovaného českého pivovaru letopočet 1843. To začali U Fleků vařit po bavorském způsobu Flekovský tmavý 13° ležák (čtyři decilitry stojí devětapadesát korun). Kuchyně je staročeská, k pivu je ideální Flekovská bašta: čtvrtka kachny, vepřová plec a klobása.

Křemencova 11, P-1, tel. 224 934 019, www.ufleku.cz. Otevřeno 9.00-23.00.

6) Minipivovar U Medvídků

Návštěvníci pivovaru v místech původní sladovny si mohou prohlédnout otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy či ruční plničku na lahve s patentním uzávěrem. Pravidelně tam vaří 13° polotmavý ležák Oldgott (půllitr za padesát korun) a jednou měsíčně X-BEER 33 (dva decilitry za osmašedesát korun) – nejsilnější pivo na světě podle výše stupňovitosti. V nabídce jídel je tradiční česká kuchyně a pivní speciality.

Na Perštýně 7, P-1, tel. 224 211 916, www.umedvidku.cz. Otevřeno 11.30–23.00.

7) Sousedský pivovar U Bansethů

Do jednoho z nejmladších pražských minipivovarů chodí hosté od roku 2007. Tamní specialitou je dvanáctistupňový polotmavý ležák Bašta (půllitr za třicet korun). Sládek ho podle majitele Vladimíra Bašty vaří dvourmutovým postupem, který dodává pivu při použití plzeňského, karamelového a mnichovského sladu plnou, příjemně nahořklou chuť. Zvláštností pivovaru je „výčep do lokálu“, kdy je personál součástí dění v hospodě. K jídlu je většinou staročeská klasika ze sousední restaurace U Bansethů, jehož součástí minipivovar je.

Táborská 389/49, P-4, tel. 261 222 530, www.ubansethu.cz. Otevřeno 11.00-24.00, so, ne 15.00-24.00.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Michal Pavec


Japonské aerolinky All Nippon začaly na palubách svých vnitrostátních linek točit pivo.

Jeden půllitr ale nevyjde nijak levně, je to pochoutka finančně poměrně náročná, neboť sklenice bude stát tisíc jenů, tedy asi 225 korun.

Každá posádka bude mít od vzletu k přistání k dispozici jeden malý soudek s technologií chlazení CoolKeg o objemu dvaceti půllitrových piv. Jen na lince z Tokia do Okinawy nabízejí aerolinky k dispozici až čtyřicet piv.

První točené pivo více než deset kilometrů nad zemí si vychutnají pasažéři už příští úterý. „Jsme první aerolinky světa, které nabízejí točené pivo,“ tvrdí mluvčí společnosti All Nippon.

Technologii CoolKeg vyvinula německá společnost Cool-System. Pivovary ji používají k výrobě samochladících sudů, které se hodí především na garden party a všude tam, kde nemůže být použito chladící zařízení z jakýchkoli důvodů.

Sud má dvoukomorový dutý plášť, ve vnitřní komoře je voda, ve vnější minerál zeolit. Po otevření uzávěru mezi komorami zeolit absorbuje vodní páru, tím ochladí vodu a následně i obsah sudu. Teplo je odváděno do vnějšího pláště, ten se prudce zahřívá na vysokou teplotu, takže sud je pak na dotek horký.

Technologií je možné ochladit až dvacet litrů piva za zhruba hodinu na teplotu 5 °C. Vychlazené vydrží pivo dalších dvanáct hodin.

Zdroj: Super.cz


První plovoucí várka piva

[úterý, 20. červenec 2010]

Na palubě obrovské lodi AIDAblu (délka 252 m, šířka 32,2 m, hloubka 7,3 m, 14 palub, 1 096 kajut, 4 naftové motory 36 000 kW, pohonný elektromotor 2x24 800 kW, příďový propulzor 2x2 300 kW, záďový propulzor 2x1 500 kW,rychlost 40,74 km/h), která 9. února 2010 vydala z německého Hamburku na svou první plavbu po moři, se nachází lodní pivovar s kapacitou výstavu 5 hektolitrů.

Jak skleněná varna (1000 l), tak cylindrokónické kvasné a ležácké tanky a zbylá kompletní pivovarská technika jsou od mnichovského výrobce Joh. Albrecht Brauertechnik. Vše bylo vyrobeno speciálně pro tento účel a smontováno přímo na lodi. Tento mobilní provoz vyhovuje všem normám a předpisům včetně požadavků na veřejné zdraví při provozu na lodi.

Celý pivovar byl zkonstruován tak, aby byl stabilní i v kritických situacích. Pára, stejně jako chlazení, je závislá na centrální přípravě na lodi a je k dispozici pro všechny plující. Centrální konvertorové chlazení zásobuje pivovar chladícím médiem o teplotě 10 °C.

Důležitým tématem zde je i voda. V pivovaru na lodi se zpracovává voda z různých zdrojů. Pivovar má možnost odebírat vodu, která je skladována ve dvou zásobnících, kam je načerpávána v Gibraltaru nebo v Hamburku nebo v dalších jiných přístavech, kde je na loď také nakládán i slad. Voda je skladována za takových podmínek, aby se dala dva nebo tři měsíce používat aniž by docházelo ke změnám její kvality. Také se dá upotřebit i mořská voda. Tato voda se buď za pomocí odpadního tepla z lodních generátorů destiluje nebo se změkčí reverzní osmózou a pak se podle přání sládka upraví její tvrdost. Pivovarský provoz zahrnuje i vlastní laboratoř a propagační stanici.

Pivovar vaří tři druhy piv. Žádné z nich však není svrchní pšeničné pivo. Dva druhy (jeden je 13,5) jsou v nabídce stálé, třetí se mění podle požadavků a sezónnosti.

Na varnu lodního pivovaru je vidět proskleným průzorem z pivovarské restaurace s 220 místy.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Po úspěšném přijetí nového německého banánového nápoje na bázi piva Cab Banana & Beer umístila společnost Krombacher na trh pod obchodním názvem Cab Cherry & Beer další atraktivní chuť. Jedná se o mix pšeničného piva ochucený pitahájí.

Foto

Nový míchaný nápoj na bázi piva se skládá z 50% z pšeničného piva a z 50% z limonády s třešňovou příchutí. Obsahuje na 2,5 obj. % alkoholu a tím rozšiřuje sortiment řady Cab. Poprvé lze na německém trhu vychutnat tento pivní mix také z láhve.

Nový nápoj Cab Cherry & Beer je k dispozici v 0,33 l lahvi s dlouhým hrdlem typického stylového designu výrobků řady Cab. Novinka je uváděna do oběhu v balení po šesti a v balení 4x6.

Nový produkt je adekvátním způsobem pro danou cílovou skupinou prezentován v rozhlase a v online médiích.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Mezi pravidelně sponzorované kulturní události Jihočeského kraje, které podporuje Budějovický Budvar, n. p., patří Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Letošní, již devatenáctý ročník tohoto hudebního svátku bude slavnostně zahájen dne 16. července 2010 operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury.

Budějovický Budvar, národní podnik již od roku 2003 sponzoruje Mezinárodní hudební festival (MHF) Český Krumlov a letošní ročník, již devatenáctý, není výjimkou. Budějovický Budvar, nepodporuje pouze českokrumlovský hudební festival, ale také významně přispívá na kulturní dění v Jihočeském kraji v mnoha dalších oblastech a prémiová značka piva Budweiser Budvar tak může prostřednictvím špičkových kulturních projektů efektivně oslovovat své zákazníky. V případě MHF Český Krumlov to platí dvojnásob.

Náš prémiový ležák Budweiser Budvar lze, s trochou nadsázky, považovat za českou klasiku, také naše pivo patří mezi nejlepší reprezentanty České republiky doma i v zahraničí. O české hudební tvorbě, a jejích nejvýznamnějších akcích, to platí také. Festival je pestrý, koncerty mají ojedinělou atmosféru a všechny jsou na špičkové úrovni,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka a doplňuje: „Je potěšující zprávou, že můžeme rok od roku sledovat stále stoupající úroveň festivalu, k čemuž se snaží pomoci i Budějovický Budvar.

Budějovický Budvar směruje ve svém domácím regionu podporu do více kulturních projektů. V letošním roce to jsou kromě krumlovského hudebního festivalu například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo festival Mighty Sounds. Budějovický Budvar sponzoruje především zavedené projekty, které se postupem času osvědčily a vytvořily si osobitou tradici, k níž Budějovický Budvar patří.

Devatenáctý ročník MHF Český Krumlov bude slavnostně zahájen dne 16. července operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury. Do 21. srpna festival nabídne 17 koncertů různých žánrů, na nichž se představí 2 symfonické orchestry, 12 komorních orchestrů a souborů a více než dvě desítky umělců z celého světa. Chybět nebude ani tradiční operní produkce inscenovaná na Otáčivém hledišti ve spolupráci s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Budějovický Budvar, n. p. vykázal červnové meziroční zlepšení ve svém hospodářství, meziroční nárůst prodeje činí více než 11 procent, přičemž minulý měsíc Budějovický Budvar prodal takřka 137 tisíc hektolitrů piva. V letošním červnu je také možné sledovat výrazný vliv teplot a charakteru počasí na prodej piva. Chladný začátek a teplý závěr měsíce přináší diametrální rozdíly v prodeji a konzumaci piv Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar, národní podnik zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s loňským červnem, tento meziroční nárůst činí 11,33%. Minulý měsíc Budějovický Budvar prodal 136 718 hektolitrů piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budějovický Budvar, přestože je pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a letošní první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.

Velmi důležitou proměnnou, která stimuluje prodej piva, je vedle makroekonomických vlivů samozřejmě zmiňované počasí. Měsíce duben, květen a červen jsou klíčové, letošní extrémně nízké teploty se dotkly hlavně sezonních provozoven, návštěvnost byla kvůli počasí velmi nízká. Pro lepší ilustraci vlivu počasí je na místě uvést porovnání prvního a posledního týdne v červnu, které vykazovaly značně odlišné teploty. Rozdíl mezi prvním chladným a posledním teplým týdnem činí 37% u prodeje piva Budějovického Budvaru jako celku, u světlého výčepního piva je rozdíl prodeje v ČR ještě patrnější, jedná se o 60%.

Přestože je letošní počasí pravým opakem toho, co by si pivovary přály a hlavní pivařská sezona začala namísto v dubnu až v červnu, považujeme červnové prodejní výsledky Budějovického Budvaru za dobrý impuls a příslib do budoucna,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje.

Vlajkovou lodí Budějovického Budvaru je samozřejmě značka Budweiser Budvar, včetně jejích variací Budějovický Budvar, Bud a Czechvar, která se na prodejích podílí přibližně z 85%. Samotný ležák Budweiser Budvar vykazuje nadpoloviční objem výroby Budějovického Budvaru, konkrétně jde o 55% z celkové produkce. Výrobní lhůta ležáku Budweiser Budvar je 102 dní (90 dní zrání, 12 dní hlavní kvašení) a varna Budějovického Budvaru má hlavní špičku v březnu a dubnu, kdy pracuje nepřetržitě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Letošní léto na rozdíl od zemědělců, jejichž výnosy se vlivem horka a sucha snížily, pivovarům přeje. Také březnický Pivovar Herold zaznamenává v posledních měsících rapidní nárůst tržeb, vyvolaný větší žízní dospělých i turistickou sezonou.

Teplé počasí opravdu zvýšilo spotřebu piva, ale někdy je už takové horko, že lidé, bohužel, ani pivo přes den nepijí. Také se někdy stane, že pivo v hospodách dojde, a proto musíme operativně zavážet, což se nám, díky nonstop službě naší vrátnice, daří,“ potvrzuje Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Pivovaru Herold.

Pivo v létě nejen osvěží, ale jeho spotřeba roste také na různých akcích, jako jsou turnaje ve volejbale, tenise a na jiných soutěžích. „Na takové akce půjčujeme vlastní výčepní zařízení a našeho piva se tam vypije dost, což nám samozřejmě dělá radost,“ říká Tomáš Kopřiva.

Letos jsme se na sezonu připravili, takže jsme navařili několik sudů dopředu, ale dnes už jsou sklady téměř prázdné. Lidé se však nemusejí obávat, že by nám alkoholický nápoj došel,“ dodává Kopřiva. Pivovar Herold totiž pracuje na všechny obrátky, čemuž přispívají i sezónní brigádníci, kterými podnik posílil své řady.

Malé pivovary frčí

Pivovaru Herold pomáhá i trend posledních let, kdy lidé upřednostňují značky z malých pivovarů před velkými pivovarskými řetězci, které vyrábějí takzvané europivo. „Za dosavadních šest měsíců jsme prodali tolik piva, jako za celý loňský rok,“ potvrzuje František Pinkava, vrchní sládek pivovaru. Březnický Herold nezůstává pouze na Příbramsku, ale vyváží do několika zemí. „To je pivo do Ruska, tohle zase do Velké Británie. A tady ty sudy jsou určeny do Švédska, kde je naše značka hodně oblíbená,“ popisuje obchodní ředitel při průchodu skladem.

Letní osvěžení

Pivovar Herold dnes vyrábí šest druhů piv: deseti a dvanáctistupňové, dvanáctistupňové pšeničné, třináctistupňové tmavé a polotmavé a nakonec pivo, které je přímo určené do parného léta, čtrnáctistupňové polotmavé granátové pivo. „Je to pivo pro letní měsíce. Má v sobě živiny a vitamíny, je zdravé, nefiltrované a přírodní. Obsah alkoholu je 6,1%, ideální pro sportovce“ popisuje sládek Pinkava.

Se značkami našich piv se mohou seznámit návštěvníci Farmářských trhů, které se uskuteční v sobotu 24. července v Příbrami v prostorách Hořejší Obory,“ doplňuje ho Tomáš Kopřiva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Štěpán Vitha


«« « Strana 534 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň