Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nejen umělci a známé osobnosti se snaží přesvědčit mladou generaci, aby šla k volbám. Neobvyklým způsobem se prvovoliče snaží k urnám nalákat také majitel pivovaru. Za slib, že půjdou volit nabízí sudy piva.

Letos půjdou k volbám vůbec poprvé mladí lidé, kteří se narodili až po pádu komunistického režimu. Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard si ale myslí, že čeští politici a jejich strany až na výjimky neumějí studenty středních škol, učilišť či vysokoškoláky oslovit.

"Chápu jejich znechucení politikou, ale bez jejich aktivní účasti volby nemají smysl," říká Stanislav Bernard. Rozhodl se proto mladé lidi k cestě k letošním parlamentním volbám vybudit. "S lidmi z našeho pivovaru jsme se dohodli, že vyhlásíme motivaci pro všechny letošní maturitní či poslední ročníky – třídy středních škol a odborných učilišť a všechny vysokoškoláky. Pokud se rozhodnou, že letos přijdou k volbám, čeká je od pivovaru odměna."

Jednotlivci mohou soutěžit o bednu piva

Posledním ročníkům středních škol i odborných učilišť pivovar přispěje sudem piva na oslavu konce školního roku, pokud se alespoň 85% studentů z jedné třídy zaváže přijít k volbám. Pivo získá prvních 250 tříd, které zašlou čestné prohlášení na adresu pivovaru. Zbývající třídy budou zařazeny do slosování o 50 exkurzí s ochutnávkou do Rodinného pivovaru Bernard.

Vysokoškoláci se mohou soutěže úcastnit individuálně - první tisícovka studentů, kteří slíbí, že půjdou v květnu volit, získá po bedně piva. Zbytek bude hrát o vstupenky na Bernadrfest, který se koná na začátku srpna v Humpolci.

Jak soutěžit?

Více informací a podrobnosti týkající se soutěže naleznete na www.pojdtevolit.cz nebo na facebookovské stránce Pojďte volit. Uzávěrka soutěže bude 26. května.

Zdroj: Relax Lidovky.cz


Soud vrátil nemovitosti pivovaru

[sobota, 15. květen 2010]

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s. v konkurzu, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému podíl 35 procent.

Následujícími převody podílů to skončilo 19. září 2006 tak, že v Pivo Eggenberg A.D. zůstal pivovaru jednoprocentní majetkový podíl. Tehdejších jeho 64 procent, odpovídajících vkladu přes 206 milionů, pivovar převedl plzeňské společnosti Tema, a. s., za 80 000 Kč...

Na tomto místě připomeňme jen, že transakce „vyplula“ na povrch, když byl na pivovar 16. května 2008 prohlášen konkurz. Žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce krajský soud loni zamítl.

Podrobnosti tohoto prvního dílu dramatického osudu nemovitostí v centru Českého Krumlova najdete na stránkách www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem „Jak byl vytunelován pivovar “.

Druhé kolo

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna 2009 správce podstaty Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za obchodní podíl ve výši 30 procent.

Skoro po roce začal soud případ projednávat. Tehdejší jednatel A.D. Milan Kašpárek řekl, že byl tehdy osloven, zda by nové společnosti nepomohl sehnat investora „k odkupu nějakého pivovaru“, tedy Eggenbergu. Získal příslib soukromé skupiny, ale nestačilo to, a tím věc pro něho skončila. JUDr. Radim Pařízek, který tehdy Pivovaru Eggenberg poskytoval právní služby, líčil, že se dohodli založit společnost, která by po sehnání investora odkoupila pivovar od akciové společnosti. Ta měla do nové firmy vložit nemovitosti s tím, že její podíl pak ostatní společníci z prostředků hledaného investora odkoupí. Mělo jít asi o 130 milionů, které by se vrátily akciovce. Ze vstupu rozjednaného partnera ale sešlo. Pařízek poté 19. září 2006 svých 35 procent na A.D. převedl plzeňské společnosti Tema za 10 000 korun. U následného rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 procent pro Temu a jedno procento pro pivovar už Pařízek nebyl.

„Chránili“ majetek

Svědek Jiří Shrbený mladší, tehdy člen dozorčí rady Pivovaru Eggenberg, řekl, že ve složité situaci pivovaru chtěli vložením nemovitostí do A.D. zachránit provoz, výrobu. Po dotazech na onu „ochranu majetku“ připustil, že šlo o ochranu před věřiteli. Jiří Shrbený starší, předseda představenstva a. s., rovněž rozváděl těžkou ekonomickou situaci pivovaru. Chtěli udržet výrobu za každou cenu, zachránit pivovar s dlouhou tradicí. Uvítal proto myšlenku na založení společnosti, do níž by Pivovar Eggenberg ohrožené nemovitosti vložil. „Až právníci mi později vysvětlili, že by to mohlo poškodit věřitele,“ ujišťoval. Soud mu připomněl, že v nové společnosti měli až do 19. září 2006 alespoň 65 procent, ale onoho dne z nich 64 procent prodali Temě za 80 000 korun a vzdali se tak i majority. Jak se pak měl vložený majetek akciovce vrátit?! A Srbený řekl, že „se tak dělo za určitých dohod s Temou, které se pak neplnily“.

Foto

Petr Vicenda, jednatel žalované Temy, předeslal, že u vložení nemovitostí do A.D. jeho společnost nefigurovala. Věděl ale, že A.D. je ohrožena exekucí, a dedukoval, že problémy může mít i Pivovar Eggenberg, a. s. Dohodli se prý proto, že obchodní podíl pivovaru a Pařízka v A.D. odkoupí. „Velmi to spěchalo, exekutorka v Táboře už měla připraven příkaz,“ vysvětloval „v podstatě nízkou“ cenu za podíly. Transakcí prý chtěli umožnit, aby českokrumlovský pivovar mohl dál vyrábět, byť v prostorách jiného. Hodlali také využít areálu pivovaru i k dalším činnostem.

„Uklidíme“...

Po čase se podařilo vyhledat zbývajícího „zakladatele“ Piva Eggenberg A.D. 1560, s. r. o., Petra Horáka. Rozvíjel, že pro export do Skandinávie hledal český pivovar, ale s tím, že švédská firma chce mít na něm podíl, aby mohla kontrolovat chod od výroby a ovlivňování cen do konečného prodeje.

Radim Pařízek prý poté „komplexně vymyslel a zařídil“, že když je Eggenberg účetně ve ztrátě a hrozí v něm i „jiní kostlivci“ ve skříni, „uklidíme“, vytáhneme z něho majetek a založíme Pivo Eggenberg A.D. 1560. On že v něm chce ale také „kontrolních“ 35 procent.

Pro další jednání se vyšlo z ocenění nemovitostí pivovaru na 214 milionů. V den podpisu zakládací smlouvy Pivo Eggenberg A.D. její účastníci podepsali dohodu, podle níž měl být Pivovaru Eggenberg, a. s., při případném ukončení jeho činnosti ve společnosti A.D. vyplacen podíl 137 milionů. Nebude-li pak tato částka složena do 30. června, zavázali se společníci Pařízek a Horák převést své podíly na osoby, které určí pivovar. Dál bylo ujednáno, že s nakládáním s nemovitostmi pivovaru musí Pivovar Eggenberg vyslovit souhlas. Jenže pak podle Horáka jednatelé Piva Eggenberg svolali v době Horákovy nepřítomnosti v republice valnou hromadu a v duchu stanov rozhodli o převodu jeho 35procentního obchodního podílu na jiné osoby a Horáka odvolali. „Chtěli tak pivovar ukrást,“ mínil svědek.

Kdo je odpovědný?

Zástupce správce Pivovaru Eggenberg pak závěrem zopakoval, že vložení 214 milionů za 30procentní podíl proti 70 procentům za 40tisícový vklad dalších dvou společníků do A.D. hrubě neodpovídá. Akcentoval výpověď svědka Horáka o účelu založení A.D. , tedy vyvedení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, jejich „uklizení“ před věřiteli. Takový úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil své věřitele, je ze zákona odporovatelný.

Zástupce Temy naopak mínil, že stranami napadeného právního úkonu byli Pařízek, Horák a Pivovar Eggenberg, a žalováni by tedy měli být Pařízek s Horákem, rozhodně ne A.D., která v tu dobu ještě neexistovala. Pivovaru nabídnutých 137 milionů by prý ostatně uspokojilo nároky jeho věřitelů. Úmysl je zkrátit tady tudíž prý není.

Na okraj snad zajímavá odbočka. Během soudního řízení navrhla loni 5. října společnost Eductia, personálně propojená s A.D. a Temou, věřitelskému výboru pivovaru a správci Dohodu o společném postupu v rámci dobrovolné dražby a urovnání vzájemných sporů. Pivovar Eggenberg a A.D. měly prodat areál pivovaru v dražbě s minimálním podáním 130 milionů. Z výtěžku měl Pivovar Eggenberg dostat pět procent jako hodnotu movitých věcí, ze zbytku pak mělo 55 procent připadnout Eggenbergu, 45 procent A.D. Výbor věřitelů i správce nabídku odmítli.

Nepravomocně

Krajský soud posléze ve čtvrtek vyhlásil rozsudek, jímž prohlásil vložení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, a. s., onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů do vznikající společnosti Pivo Eggenberg, A. D., za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent za neúčinný právní úkon.

Soud nepřitakal námitkám Temy, že tato společnost pro spor není pasivně legitimována. „Pivo Eggenberg, A.D., byl adresátem onoho třístranného úkonu vložení majetku akciové společnosti, v jeho prospěch byla transakce provedena,“ řekl soudce s poukazem na insolvenční zákon. Majetkový prospěch získaný plněním z neúčinného právního úkonu zkracujícího možnost uspokojení věřitelů pak musí být osobami, v jejichž prospěch byl učiněn nebo které z něj měly prospěch, vydán do podstaty.

Úmysl takto věřitele zkrátit podle soudu potvrdily i výpovědi obou Shrbených a dalších účastníků ujednání o snaze ochránit majetek pivovaru v situaci, kdy měl prokazatelně stamilionové dluhy. „V této situaci zakládá předseda představenstva novou společnost a vkládá či ,uklízí´ do ní nemovitosti, aby pivovar ochránil,“ řekl soudce a podotkl, že se tak ovšem stalo na úkor věřitelů, tedy jaksi na ochranu před nimi. Přestože pivovar měl za nemovitosti údajně dostat 137 milionů, jakkoliv k tomu stejně nedošlo, za jejich „vyvedení“ měl předseda představenstva chtít 210 milionů, na jaké byly oceněny. V každém případě měl ovšem Shrbený senior s péčí řádného hospodáře podmínit platnost smlouvy vyplacením údajně sjednané částky do pevného termínu, eventuálně ujednat podmínku vrácení nemovitostí do majetku a. s. v případě nezaplacení zmíněné částky. Nic takového neučinil.

Z rozhodnutí krajského soudu se tedy nemovitosti českokrumlovského pivovaru mají vrátit do majetku Pivovaru Eggenberg, a. s. „Právo by mělo také svou troškou přispět spravedlnosti,“ řekl v závěru odůvodnění předseda konkurzního soudu. Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Foto: Václav Votruba


Jak byl vytunelován pivovar

[sobota, 15. květen 2010]

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s., v konkurzu od 16. května 2008, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti vklady po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za 20 000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10 000 korun 19. září 2006 na plzeňskou společnost Tema, a. s. Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg v nové společnosti na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206 789 900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80 000 Kč společnosti Tema.

Neúčinný úkon?

Tento právní úkon správce konkurzní podstaty Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou. Má jej za neúčinný. Celkem 90.000 korun za převod hodnoty převyšující 206,8 milionu není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů. Dožadoval se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206 809 900 Kč do podstaty úpadce.

Promlčeno?

Tema se bránila údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby. Poukazovala na to, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce správce ale upozorňoval, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva pivovaru Jiří Shrbený a jednatelem Temy jeho syn. „Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňoval žalující a dovolával se jiného paragrafu insolvenčního zákona. Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké. „Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé ne–přiměřenosti protiplnění,“ dodal zástupce správce.

Chtěli poškodit věřitele

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám. Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či ke společnosti Bellton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce. Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného pak označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení. K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby. „Tady šlo ale o dvě právnické osoby a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Zamítnuto, ale...

Krajský soud loni v dubnu žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl. „Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti A. D. bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí. Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když byla tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamenalo, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a.s.

Další dějství pozoruhodného vyvedení majetku pak dořešil krajský soud rozhodnutím zmíněným v úvodu. Podrobnosti na www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem Soud vrátil nemovitosti pivovaru.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Finále soutěže pro studenty odborných učilišť, hotelových škol a dalších vzdělávacích zařízení zabývajících se odbornou přípravou číšníků, kuchařů a dalších profesí v cestovním ruchu již po deváté hostil Královský pivovar Krušovice. Ve čtvrtek 13. května se zde sešli vítězové pěti regionálních kol, aby se ve finálovém kole utkali o titul Prince výčepních. „Soutěžilo celkem devět tříčlenných družstev, která se utkala jak v samotném čepování piva, tak i vědomostním testu, který je zaměřen na pivo, jeho historii, správné uchovávání a čepování. Jako nejlepší byl vyhodnocen tým Hotelové školy z Mariánských Lázní, který potvrdil skvělou úroveň odborné přípravy. Studenti z této školy vyhráli již třetí ročník v řadě.“ říká Josef Helebrant z Královského pivovaru Krušovice, který soutěž každoročně organizuje.

Tříčlenná družstva se nejprve při prohlídce vedené vrchním sládkem a manažerem pivovaru Tomášem Kosmákem seznámila s historií Královského pivovaru Krušovice. Účastníci se na následné besedě dozvěděli užitečné informace o zodpovědné konzumaci a zákonné hranici pro podávání piva. „Celá soutěž je koncipována s ohledem na to, že studenti jsou mladší 18 let, cvičí se tedy jen v profesních dovednostech, degustaci musí nechat až na dobu, kdy dosáhnou plnoletosti,“ upřesňuje Josef Helebrant. Pak již následovalo rozlosování pořadí, ve kterém družstva soutěžila. Po té byla zahájena samotná soutěž, a to vědomostním testem. Odpoledne došla řada na praktické zkoušky a každý soutěžící měl za úkol natočit soutěžní třetinku v tříminutovém limitu. Odborná porota v čele s obchodním sládkem Heinekenu Svatoplukem Vrzalou posuzovala v praktické části soutěže velmi přísně jak správnou míru piva, tak i výšku pěny a celkový postup při čepování. A právě na základě vyhodnocení všech disciplín a kritérií bylo určeno následující konečné pořadí finalistů:

Medailisté

1. místo HŠ Mariánské Lázně - Nikola Müllerová, Zdeněk Eisner a Luboš Lev

2. místo SŠ potravinářská a služeb Brno, Charbulova - Robin Mietus, Michal Kameník a Jakub Haluza

3. místo SOŠ a SOU Kladno - Daniel Heler, Adam Ryšavý a Antonín Dvořák

4. místo SOU Baron School s.r.o. Havířov

5. místo SŠ Služeb Varnsdorf

6.místo SŠ Hotelová Český Těšín

7. místo SŠ služeb a řemesel Stochov

8.místo SŠ gastronomie a služeb Nová Paka

9. místo SOU Planá

Vedle hlavní soutěže pro týmy odborná porota vyhlásila i vítěze v kategorii jednotlivců, který získal cenu ředitele Královského pivovaru Krušovice. Touto cenou a titulem Princ výčepních 2010 se může čerstvě pochlubit Adam Ryšavý ze SOŠ a SOU Kladno, stříbrná skončila Jiřina Grymová ze Střední hotelové školy v Českém Těšíně a bronz vybojoval Luboš Lev z Hotelové školy v Mariánských Lázních.

Všichni účastníci soutěže získali drobné dárky. Vítězný tým pak získal pro svoji školu věcnou cenu – kompletní vybavení pro hostinské stoly (ubrusy, sklo, prostírání, tácky atd.) v hodnotě 12 tisíc korun.

Finalisté devátého ročníku Prince výčepního se kvalifikovali v jednom z pěti regionálních kol. Ta se konala od února v Opavě, v Kladně, ve Velkém Březně, v Brně a v Karlových Varech. Předcházejícího ročníku soutěže se zúčastnilo na 35 škol zaměřených na cestovní ruch a pro letošní rok je toto číslo stejné.

Celý letošní ročník byl svou úrovní za devět let konání soutěže zdaleka nejlepší, prakticky rok od roku se zvedá úroveň a vystupování soutěžících, hlavní dík patří učitelům a ředitelům zúčastněných škol, kteří obětují svůj čas a umožňují žákům absolvovat tuto soutěž,“ hodnotí soutěž Josef Helebrant.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Luxusní zájezd pro dvě osoby do Amsterdamu a zajímavá finanční odměna 30 tisíc korun čekají na vítěze letošního, již druhého ročníku soutěže Hvězda výčepu. Je určena všem profesionálům z restaurací, hostinců, barů a dalších provozoven, kde se čepuje pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. „Své síly navzájem změřili nejprve ve třech regionálních kolech a třicítka nejlepších se 20. května, tedy již za týden, utká v pražském finále. Absolutní vítěz se v rámci zájezdu do Amsterdamu podívá do míst, kde se psala a píše pivní historie – do pivovaru Zoeterwoude, muzea Heineken Experience či do ledové jeskyně Extra cold,“ říká Svatopluk Vrzala ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž vyhlašuje.

Klání o prestižní titul bylo zahájeno po uzavření přihlášek na konci dubna nejprve ve třech regionálních kolech, která se konala 10. května v restauraci Tivoli ve Velkém Březně, 11. května v Královském pivovaru Krušovice a 12. května ve starobrněnské Pivovarské restauraci. Z osmdesáti soutěžících vzešla třicítka nejlepších výčepních z celé republiky, kteří budou o titul Hvězda výčepu soutěžit v kbelském Lidovém domě v Praze 20. května.

Mezi třicítkou finalistů bude i loňský vítěz prvního ročníku soutěže Tomáš Huss z restaurace U Gaganů ve Znojmě, který se kvalifikoval v brněnském kole. Mezi favority se záluskem na medailové umístění budou určitě patřit i čerství vítězové a medailisté z regionálních kol, kterými jsouv regionálních kolech:

Březno - 1. místo - Jana Sinková - U Horáků Na Růžku Děčín; 2. místo - Luděk Matoušek - U Matoušků Hořice; 3. místo - Patrik Lamka - Bar No. 1 Žďárky

Krušovice - 1. místo - Zdeněk Uhliar - U Komára - Podbořany; 2. místo - Jiří Kubeš - Na Ostrově Plav; 3. místo - Martin Strečok - U Čapoše - Mělník

Brno - 1. místo - Lukáš Havel- Orlovna Rakšice; 2. místo - Jarmila Ujčíková - U Floriánka Budišov; 3. místo - Irena Pelikánová - U Cvrčka Mašovice

Finále bude mít stejně jako kvalifikační kola tři oblasti: písemný test ze znalosti značky, produktů a pivovarů patřících do skupiny Heineken a také ze správné péče o pivo. V další části dostanou soutěžící prostor pro prezentaci provozovny, ve které působí. V praktické zkoušce pak budou čepovat domácí pivní značky do sklenic s obsahem 0,3 a 0,5 litru a prémiovou značku Heineken do sklenice s obsahem 0,25 litru. Odborná porota bude posuzovat správnou míru a výšku pěny a také vizuální vzhled načepovaného piva. Hodnotit bude také celkový dojem při čepování, od správné přípravy pivního skla přes způsob čepování až po závěrečné servírování.

Správné čepování piva je důležité, protože tím přispívá k vyzdvižení charakteristických znaků piva – především pěnivosti i chuti. Kvalitu piva primárně ovlivňují suroviny použité při výrobě a vlastní výrobní technologie, ale správné čepování a servírování přispívá k celkovému dojmu při jeho pití,“ říká Svatopluk Vrzala.

Finanční prémie a věcné ceny čekají i na stříbrného a bronzového finalistu, kteří získají 10 a 5 tisíc korun. Vedle toho získají materiální prémii i provozovny, ve kterých tři nejúspěšnější soutěžící působí, a to v hodnotách 30, 20 a 10 tisíc korun. I v kvalifikačních kolech získali vítězové zajímavé ceny – první tři obdrželi diplomy a finanční odměnu ve výši 5, 3 a 1 tisíc korun. Všichni soutěžící také dostávají drobné ceny a upomínkové diplomy. Těšit se mohou i na fotografie z průběhu soutěže.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Potěšit sami sebe, ale především své chuťové buňky, můžete v prvním minipivovaru vybudovaném na Moravě po roce 1989. Nápad přestavět budovu ze 14. století na pivovar, restauraci a hotel vznikl již v roce 1990 a pouhé dva roky po vyslovení záměru byl převeden ve skutečnost.

Zajít si na pivo do Pegase je skutečným gastronomickým zážitkem. Již při vstupu do objektu je vám na první pohled jasné, že srdcem pivnice je varna pivovaru, jejíž ráz je umocněn kombinací mědi a dřeva. Nevybrat si z pestré nápojové nabídky, moravské a české kuchyně či specialit k pivu a připravit se o skvělý kulinářský zážitek je téměř nemožné.

Foto

Pivo zde vaří hned ve čtyřech druzích. Neoblíbenějším je světlý ležák. Je vyráběn pouze z přírodních surovin metodou spodního kvašení bez filtrace a pasterizace. Jde o živé přírodní ječné pivo, což potvrzuje nejen svým vzhledem. Dalším druhem piva je tmavý ležák. Technologický postup výroby je stejný jako u světlého ležáku, avšak s rozdílem použití barevných sladů.

Unikátem je pivo s názvem Pegas Gold. Jedná se o speciální polotmavý ležák s vyšším obsahem alkoholu, díky kterému se řadí do skupiny 16° piv. Ovšem otázkou je, kolik takových piv je průměrný konzument schopen vypít. Poslední pivo, které si získalo oblibu především u žen, je pšeničné pivo. Je vyrobeno metodou svrchního kvašení za použití pšeničného sladu. Podává se s citrónem, což na první pohled nepůsobí moc důvěryhodně, ale o to větší má úspěch.

Minipivovar, restaurace a zároveň hotel se nachází v centru města Brna v Jakubské ulici přímo pod hradem Špilberk. Téměř 80 % produkce se vytočí právě ve zdejší pivovarské pivnici. Zbytek je rozvezen po Brně a jeho blízkém okolí. Návštěva minipivovaru je zážitkem, který by si měl na vlastní kůži vyzkoušet snad každý, kdo je jen trochu konzumentem tohoto lahodného moku. Srovnání chutí je skvělou zkušeností a profesionální přístup je zárukou kvality.

Zdroj: Meredit.cz | Autorka: Jaroslava Fuksová


Výborně. Tak to už se těším,“ zajásali kutnohorští pivní patrioti nad zprávou, podle které by již v příštím roce měli zabořit rty do prvního půllitru zlatého moku uvařeného opět „doma“ v kutnohorské pivovaru.

Foto

Výrobu v minulém roce i přes protesty veřejnosti ukončil nadnárodní pivní gigant, společnost Heineken. A město začalo pro místní pivovar hledat nového nájemníka, který by Kutnou Horu opět zavlažil hektolitry domácího ležáku. Novým provozovatelem by se nyní podle vyjádření starosty Ivo Šalátka měla stát česko–švédská společnost, ve které bude mít výrazný podíl také kutnohorská radnice.

Kontrola dění

Chceme, aby město mělo minimálně kontrolu nad tím, co se v pivovaru děje, aby se v důležitých záležitostech nerozhodovalo bez jeho stanoviska,“ uvedl Šalátek. Partnery města v nově vzniklé firmě bude švédská společnost Peter MacLaine Reismüller a česká Quality Oil Company, které radnici společný projekt předložily.

Město ve výběrovém řízení na pronájem požadovalo právě možnost vlastnit podíl ve společnosti, nájemní smlouvu na patnáct let a roční nájem přesahující dva miliony korun.

Nejdřív sudové, potom v lahvích

Podle informací starosty by místní varna zabezpečila v prvních letech regionální trh v Kutné Hoře a okolí. Expanze do pražských náleven je plánována nejdříve za dva roky. „Chtějí vařit sudové pivo a až ve druhé fázi se začne stáčet i do lahví. Kapacita pivovaru je asi dvě stě tisíc hektolitrů. Jeden až dva roky by se vařilo kolem padesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů, přičemž výroba by se postupně zvyšovala,“ tlumočil záměry pivovarníků Šalátek.

Kdyby zastupitelé záležitost projednali a odhlasovali na červnovém jednání, tak do tří měsíců by podle starosty mohlo dojít k převzetí pivovaru novou společností. „Potom běží nějaká technická lhůta na jeho zprovoznění, asi tři až pět měsíců,“ vypočítával dobu, která zbývá do znovuotevření píp s kutnohorským pivem starosta. S první ochutnávkou by se tak s jistou dávkou optimismu mohlo počítat již na začátku příštího roku.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok


Už niekoľko rokov spoľahlivo funguje nadštandardná spolupráca medzi mestom Banská Štiavnica a pivovarom STEIGER, a.s., Vyhne. Táto spolupráca má prazáklad v dávnej spoločnej baníckej minulosti, ako aj fakte, že mesto Banská Štiavnica niekoľko krát v histórii vyhniansky pivovar vlastnila a striedala sa v ňom so súkromnými vlastníkmi. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Na bohatej histórii a príslušnosti k regiónu je založená aj súčasná profilácia značky STEIGER.

V roku 2007 začal pivovar s rebrandingom, postaveným na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. V pečati pivovaru sú teraz zobrazené dve jašteričky, ktoré nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu a dve jašteričky sú aj jej symbolom. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Na viacerých akciách, ktoré organizuje mesto, nechýba ani v súčasnosti zlatistý pivný mok z Vyhní. Sponzorsky ho dodáva pivovar STEIGER na základe zmluvy o reklame.

Mesto Banská Štiavnica na základe tejto zmluvy v roku 2009 pivovar STEIGER propagovala

na týchto podujatiach:

a) Budenie sitnianskych rytierov (jún 2009)

b) Majstrovstvá Slovenska v bleskovom šachu – Open Steiger (18.7. 2009)

c) Živý šach (18.7. 2009)

d) Letné kino v Amfiteátri (júl – august 2009)

e) Filmový klub Oko a premietanie kina Akademik (máj – december 2009)

f) Nezabudnuté remeslá (1.8.)

g) Festival folk & world music (1.8.)

h) Štyri živly (7.8. – 9.8.)

i) Salamandrové dni (10. – 12.9.)

Okrem toho mesto pivovar propagovalo aj na ďalších kultúrnych podujatiach organizovaných Banskou Štiavnicou, ako hlavným organizátorom v roku 2009 v čase máj – december 2009. V závislosti od výšky podpory bolo umiestnené aj logo Pivovaru STEIGER, a.s. na propagačných materiáloch a ďalších miestach, ktoré s podujatím súviseli. Mestu sa zároveň podarilo podporiť festival Jazznica a umiestniť do všetkých materiálov k tejto akcii logo pivovaru. Počas uvedených akcií sa v priestoroch konania ponúkali na pitie (nealko a pivo) produkty Pivovaru STEIGER.

Mesto Banská Štiavnica tak ako protihodnotu získalo od pivovaru finančnú aj tovarovú podporu. V oficiálnom vyhodnotení ,,Spolupráce medzi pivovarom STEIGER a mestom Banská Štiavnica za rok 2009“, ktoré vypracoval Ing. Rastislav MARKO z Mestského úradu v Banskej Štiavnici v marci 2010 sa uvádza: ,,Podujatia, ktoré podporil pivovar STEIGER navštívilo spolu 15 – 17 000 návštevníkov. Logo pivovaru sa ocitlo na všetkých propagačných materiáloch, ktoré súviseli s kultúrnym letom v regióne, ako aj na materiáloch k jednotlivým akciám. Pivovar ako partner bol zakomponovaný aj do dvoch rozhlasových kampaní v rádiu Expres (spolu 25 spotov). Logo pivovaru sa podarilo dostať aj do akcií nad rámec zmluvy – Jazznica, Trať mládeže. Okrem toho sme z prostriedkov, získaných zo sponzorstva (najmä piva) prevzali plnenie pivovaru smerom k akciám Banskoštiavnicko -hodrušského baníckeho spolku, čo zefektívnilo našu spoluprácu. Banner s logom pivovaru bol zároveň počas celého leta zavesený priamo v centre Banskej Štiavnice, na budove Rubigallu. Kultúrne leto v Banskej Štiavnici sa aj zásluhou pivovaru zaradilo medzi najúspešnejšie v histórii“. Dokument zároveň obsahuje námety na spoluprácu v budúcnosti, medzi ktoré patrí udržanie výšku príspevku na úrovni z roku 2009, aj napriek ťažkej dobe. Mesto na oplátku ponúka rozšírenie spolupráce o ďalšie zaujímavé aktivity.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Co nabízejí regionální pivovary

[čtvrtek, 13. květen 2010]

V porevolučním období zaznamenává pivovarství České republiky vlivy globalizace - zejména vstup nadnárodních společností spojený s centralizací výroby, s tlakem na ekonomickou efektivitu výroby, s důrazem na využití nástrojů marketingu či s prodlužováním trvanlivosti výrobků.

S tímto procesem souvisí i uzavírání řady pivovarů, určitá unifikace v chuťovém charakteru značek, snižování výrobních nákladů a naopak nárůst nákladů na marketingovou podporu. Čím mohou regionální pivovary konkurovat velkým pivovarnickým obrům? O tom by mohla vyprávět pivovarnická společnost K Brewery, která ovládá a provozuje celkem sedm menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Černé Hoře (Tas), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter) a ve Vysokém Chlumci (Vévoda).

Kvalita jako konkurenční nástroj

K Brewery nabízí produkty vyráběné tradičními poctivými postupy a z těch nejkvalitnějších surovin. Snaží se, aby se výrobky dostaly k zákazníkovi vždy čerstvé, proto vyrábí pouze malé šarže. Díky tomu nemusí navyšovat garanční doby pomocí extrémní stabilizace a ochuzovat tak chuť piva, naopak běžně nabízí velmi populární kvasnicová nefiltrovaná piva. Podniková filozofie je orientovaná na tradici a poctivost. Každá nová značka piva, se kterou přichází na trh, má za sebou vždy dlouhodobý vývoj.

Když jsme například v loňském roce uváděli na trh dvanáctistupňové pivo Lobkowicz Premium, přes rok jsme testovali jeho chuťové vlastnosti. Snažili jsme se dosáhnout ideální rovnováhy mezi plností a hořkostí, typické pro chuť českého piva. Proto používáme výhradně český chmel odrůd Žatecký poloraný červeňák a Premiant, český slad vyrobený jedině z ječmene odrůdy Bojos a vodu, jež si svou kvalitou v ničem nezadá s vodou kojeneckou.

V různorodosti je síla

K Brewery zastupuje více než 50 značek, což představuje nejpestřejší nabídku na trhu. Značky mají výrazný chuťový charakter, liší se od sebe díky tomu, že jsou vyráběny v různých pivovarech podle rozdílných receptur. Schopnost oslovit široké spektrum zákazníků včetně opravdových labužníků je tedy hlavní výhodou. Vaříme zajímavá tradiční česká světlá piva, ale klademe důraz i na rozsáhlé portfolio speciálů, ať už vícestupňových, tmavých či polotmavých nebo třeba kvasnicové či pšeničné pivo. Jejich oblíbenost dokazuje i úspěch vlastního balení sedmi pivních speciálů ze šesti různých českých a moravských pivovarů, jehož druhou edici jsme nedávno uvedli na trh.

Na trh je třeba reagovat rychle

V letošním roce vyšla z produkce protivínského pivovaru další zajímavá novinka. Je reakcí na stále se zvyšující poptávku po nealkoholickém pivu. Pivo značky Lobkowicz Premium Nealko ocenila odborná porota na letošním Pivexu jako druhé nejlepší nealkoholické pivo na našem trhu. Ačkoliv se toto pivo oficiálně uvádí na trh teprve nyní, vaří se v pivovaru v Protivíně již asi půl roku. Prvně jsme jej nabízeli jen vybraným restauracím a na základě reakcí spotřebitelů jsme dolaďovali jeho chuť k dokonalosti. S jeho recepturou jsme si opravdu vyhráli, nakonec jsme se rozhodli pro tři druhy sladu a tři druhy chmele a navíc jsme použili speciální kmen kvasnic. Zrodilo se tak osvěžující pivo plné chuti, které se velmi blíží chuti klasického piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz | Autor: vrchní sládek, K Brewery


Největší párek v rohlíku v celé České republice vznikne možná již zítra v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Dosavadní rekordní pochoutka měla párek dlouhý 223 centimetrů, rohlík 194 cm a vážila 24 kilogramů. Na regulérnost soutěže dohlédnou nejen návštěvníci, ale i zástupce agentury Dobrý den z Pelhřimova, která podobné rekordy eviduje a potvrzuje jejich platnost.

Vše začne v 11 hodin, návštěvníky čeká spousta doprovodných programů včetně divadelních představení pro děti i dospělé.

Fotogalerii a původní článek naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz


Studenti se utkali ve znalostech. O pivu

[čtvrtek, 13. květen 2010]

Do netradičního klání se v úterý pustili budoucí číšníci a baristé. Středoškoláci z celé republiky se v Brně utkali například v čepování piva či míchání zlatavého mohu s jinými nápoji. Pivem ale okořenili i klasickou atletickou disciplínu. Běh.

Pivní klání brněnská Střední škola potravinářská a služeb v Charbulově ulici uspořádala letos už podeváté. „Soutěžení se letos zúčastnilo celkem osmašedesát studentů vyslaných jednotlivými zúčastněnými školami. Všechny tři disciplíny, v nichž změřili síly, měly co do činění s pivem. Vzhledem k věku soutěžících se však čepovalo zásadně nealkoholické,“ podotkl ředitel Střední škola potravinářská a služeb Brno Ladislav Černý.

Vítěze klání s názvem Radegast Birell Cup, na nímž ochrannou ruku drží i česká Asociace číšníků, ve znalostech o pivu, jeho čepování a servisu budou pořadatelé znát po čtvrté hodině odpoledne.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová


Jižní Morava má svou Hvězdu výčepu

[čtvrtek, 13. květen 2010]

Stovky litrů piva, nervózní i rozvážní soutěžící a přísná porota. Profesionálové z Jihomoravského kraje ve středu změřili své síly v soutěži Hvězda výčepu.

Moderátor v zelené košili se rozhlíží po restauraci, kde se klání koná. „Číslo jedna, čtyři a dvanáct k výčepu a sedmička na prezentaci,“ svolává soutěžící. V místnosti nastává zmatek, a všichni čtyři spěchají k moderátorovi. Tři se rovnou staví k pípám, posledního si bere moderátor k sobě. Ten totiž musí odborné porotě představit svůj lokál. „Tak odkud jste přijel? A vychvalte se co nejvíc,“ zpovídá moderátor soutěžícího Marcela.

Mladík v bílém tričku představuje hospodu a dodává, že k nim chodí mnoho zahraničních hostů. Je pro něj tedy výhodou umět mluvit cizími jazyky. „A co francouzsky?“ zvědavě se ptá moderátor. „Umím i francouzsky, ale jen při líbání,“ odpovídá suverénně Marcel. Lidé v restauraci se smějí a někteří přihlížející vtipné odpovědi i zatleskají.

Dojem při čepování piva

Mezitím se tři soutěžící snaží předvést svůj um u výčepu. Nalévají pivo do půllitru, třídecové sklenice a čtvrtlitrové sklenice. Porota pak posuzuje správnou míru, výšku pěny a celkový vzhled piva. Nezapomíná ani na dojem při čepování a servírování piva. „Máte jednu zkušební, a omezený čas na další dvě. Z těch pak vyberete jednu a tu zhodnotím,“ poučuje pomocnice, která měří míru, blondýnku Jitku. Ta zkušeně načepuje první sklenici. Povedla se.

Ale soutěžní jsou až další dvě. Odhodlaně se nadechuje a jde na to. Běží jí čas. V první sklenici se vůbec neudělala pěna, pivo z pípy nechce téct. Blondýnka naštvaně kroutí hlavou. Zkouší natočit druhou sklenici. Tentokrát teče jen pěna. „Nemůžu to zkusit ještě jednou? Není přece moje chyba, že to neteklo,“ prosí úpěnlivě pomocnici.

Nový pokus sice dopadl lépe, ale Jitka se sebou není očividně spokojená. „Vyberte to, co je podle vás nejlepší,“ radí pomocnice. Blondýnka kroutí zklamaně hlavou a nemůže se rozhodnout. Ani jedno pivo se úplně nepovedlo. Nakonec sáhne po levé sklenici „Strhnu vám dva body, je to hodně pod mírou. Měla jste mi dát to druhé,“ končí hodnocení pomocnice.

Postupně se u všech disciplín vystřídá všech čtrnáct soutěžích. „Dnes tu bylo pouze čtrnáct soutěžících. V předešlých dvou regionálních kolech jich bylo kolem třiceti,“ upozorňuje Kateřina Beute ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž organizuje. Do celostátního kola postupuje deset nejúspěšnějších výčepních.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz


Jako první v Německu nabízí Brauereiausschank i samovýčep piva přímo u stolu

Síť značkových pivnic Pilsner Urquell Original Restaurant se rozšiřuje do další země: první německá PUORka byla otevřena v Düsseldorfu. V Pilsner Urquell Brauereiausschank, jak se německá hospoda jmenuje, plánují ročně vytočit přes 100 000 půllitrů piva.

Foto

K 19 českým restauracím fungujícím podle konceptu PUOR přibyla další v Německu. Po roční rekonstrukci byla restaurace Brauereiausschank znovu otevřena, nově právě v rámci franšízového projektu Pilsner Urquell Original Restaurant. Ačkoliv je Německo spolu s Českem vyhlášené láskou k pivu, doposud v Německu žádná PUORka nebyla. Německá PUOR podle předpokladů zvýší spotřebu sudového plzeňského ležáku v Německu o 100 000 piv.

Stejně jako ostatní PUORy, düsseldorfská restaurace je zařízena tak, aby spojovala to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu. Navíc ale nabízí samoobslužný výčep, který je v ČR stále populárnější. V salonku je na stole výčepní hlavice, takže se hosté mohou obsloužit sami a vyzkoušet si pivo načepovat. V Německu zatím není tento koncept nabízen a dá se čekat, že vzbudí mezi hosty Pilsner Urquell Brauereiausschank velký zájem,“ říká Robert Lobovský z exportního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Rodina Merliani, které restaurace patří, má v oblasti gastronomie dlouholetou tradici. Hostům nabízejí to nejlepší z české a německé kuchyně. „V kuchyni trávím co nejvíce času a jak jen to jde, zapojuji se do přípravy jídel. U nás se nepoužívají žádné polotovary, dokonce i uzeniny si chystáme sami. Přesvědčit se o tom mohou naši hosté v otevřené kuchyni, kde vidí, co a jak připravujeme,“ říká , původně vyučený kuchař a řezník.

Foto

Düsseldorfská pivnice je unikátní v několika ohledech. Nejenže se jedná o první PUORku v Německu, ale nachází se v historickém domě ze začátku 17. století, na jehož fasádě dodnes visí unikátní zvonkohra složená z 18 bronzových různě velkých zvonů. Na 400 m2 ve třech podlažích je přes 200 míst.

Německo je tradičně před Spojenými státy a Slovenskem nejdůležitějším exportním trhem Plzeňského Prazdroje, který ročně vysílá k našim západním sousedům přes 270 tisíc hl piva. Prémiový ležák Pilsner Urquell je díky silné distribuční síti dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech.

Foto

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu. V České republice je 19 těchto restaurací celkem v 9 městech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Provoz pivovaru v Kutné Hoře by po Heinekenu mohla převzít švédská firma Peter Maclaine Reissmüller.

Kutnohorští radní už mají jasno, kdo jim bude po loňském odchodu Heinekenu vařit v městském pivovaru pivo. Na svém úterním jednání potvrdili zájemce, který ve výběrovém řízení jediný splnil všechna požadovaná kritéria – za provozování pivovaru zaplatí roční nájem 2,5 miliónu korun, má zpracovaný vyhovující podnikatelský záměr a také nabídl městu majetkový podíl ve společnosti, která bude pivovar provozovat.

V české pivovarnické branži neznámá švédská firma Peter Maclaine Reissmüller městu nabídla v nově vytvořené společnosti 40 procent, zhruba do roka by měl znovu obnovený kutnohorský pivovar vařit kolem 60 tisíc hektolitrů.

Starosta Ivo Šalátek je přesvědčený, že zhruba do dvou měsíců by měla být připravena zakladatelská smlouva o vytvoření společné firmy, která se provozování pivovaru ujme. Kromě města a Peter Maclaine Reissmüller by v ní měla mít zastoupení i společnost Quality and Oil Company, obchodující s pivem a dalšími komoditami. „Odhaduji, že někdy koncem roku bude možné provoz pivovaru opět spustit,“ tvrdí starosta.

Celý proces se ale může zadrhnout na názoru zastupitelů. O pronájmu městského majetku rozhoduje sice jen samotná rada, ale o vytvoření společného podniku už hlasují zastupitelé. A ne všichni se záměrem pronájmu městského pivovaru souhlasí.

Pivní útok Švédů na Česko

Firma Peter Maclaine Reissmüller, která se už dnes zabývá vývozen českých piv na skandinávský trh, chce podle informací z radnice v prvním případě vařit nové pivo pro místní trh, případně se prosadit s prodejem v Praze. Následně hodlá využít svých obchodních kontaktů ve Skandinávii k exportu nového kutnohorského piva.

Švédi už obnovení výroby piva v Kutné Hoře konzultovali s jednou z českých předních firem v oblasti dodávek pivovarů a kompletních technologií - společností Pivo Praha. A spolupracovat by prý chtěli dál.

Podle spolumajitele Pivo Praha Michala Černého lze po určitých úpravách současnou technologii pivovaru, patřící dosud Heinekenu, na opětovný provoz pivovaru využít. „Záleží ale na tom, jaký odbyt dokážou zajistit,“ soudí Černý.

Zástupce švédské společnosti se nepodařilo kontaktovat, na radnici jeho identitu i název firmy do poslední chvíle tajili.

Heinekenu vadila nerentabilita

Heineken získal kutnohorský pivovar před dvěma lety spolu s dalšími pivovary skupiny Drinks Union. Nemovitosti patří městu, technologie a tradiční značka Dačický Heinekenu. Před rokem zde ale nizozemský koncern i přes bouři nevole místních lidí vaření piva kvůli údajné nerentabilitě zastavil. Pivo Dačický už vaří jinde, technologii by chtěl prodat městu nebo novému provozovateli.

Zastupitelé budou příští týden hlasovat, zda vybavení svého pivovaru vůbec koupí a za kolik. Původně si Heineken cenil technologie na 28 miliónů, pak požadoval 20 miliónů, nyní slevil na deset. A ani za tuto cenu se zástupcům města nechce nakupovat. Technologie totiž kdysi patřila také městu a to ji před lety prodalo za čtyři milióny.

Zdroj. Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Výstav nových jihoafrických pivovarů bude činit 430 000 hl ročně, přičemž se v budoucnosti může i zdvojnásobit.

V rámci svých „projektů multipivovarů“ dokončila společnost SABMiller Africa společně s firmou Krones (Neutraubling, Německo) v roce 2009 výstavbu tří pivovarů postavených v Africe na zelené louce. Jedná se o provozy v Luandě (Angola), Mbeyi (Tanzanie) a v Nampule (Mozambik). Do Nampuly a Mbeyi dodala společnost Krones první kompletní řadu tanků vlastní výroby, které doplnily pivovarskou výrobní technologii z celkového jimi dodávaného sortimentu.

V této oblasti zájmu společnosti SABMiller Africa také oba nové pivovary poprvé instalovaly TFS filtrační technologie. V prosinci 2009 zahájil svůj provoz pivovar v Nampule v Mozambiku a od té doby vaří pivo ve sdružení Cervejas de Moçambique (CdM) pro spotřebitele v severním Mozambiku.

Společný projekt tří nových pivovarů zajistí celkový výstav 430 000 hl ročně, s přibližně 100 hl vytvořenými spoluprací ve výrobě.

Foto

Pivovary vaří čtyři značky piva: 2M, Manica, Laurentina Preta a Raiz, které se stáčejí do lahví. Značky 2M a Laurentina Preta se plní také do KEGů. Eventuálně zde později mohou být vařeny i další jihoafrické značky společnosti SABMiller, jako je Castle Lager nebo Carling Black Label. V konečné etapě výstavby se může plánovaná kapacita až zdvojnásobit.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Jedinečná soutěž, která spojuje dívčí krásu s oblibou českého a moravského piva a chmelařství odstartovala v pátek 7. května v Žatci. Tato netradiční a jedinečná akce se uskutečňuje ve městě chmele a piva již po šesté. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 420 děvčat z celé ČR, z nichž bylo vybráno jedenáct. Poslední, dvanáctou, bude vítězka Miss Agro, kterou nominuje Česká zemědělská univerzita v Praze pro svoje pivo Suchdolský Jeník.

Celkem se tedy utká ve finále dvanáct soutěžících dívek, které budou zastupovat pivní značky:

Petra Pavlíčková z Duchova (25 let) - Bakalář (Czech Brewery Rakovník)

Petra Kabylová z Příbrami (22 let) - Březňák (Velké Březno)

Jana Kadeřávková z Prahy (20 let) - Bernard (Rodinný pivovar Bernard)

Jana Marešová z Hanušovic (24 let) - Holba Šerák (Pivovar Holba Hanušovice)

Simona Fabicovicová z Prahy (21 let) - Chrám chmele a piva Žatec

Guntherová Michaela z Prahy (18 let) - Podžbánské pivo (Mutějovice)

Martina Karkošová z Velimi (18 let) - Postřižinské pivo (Pivovar Nymburk)

Veronika Beňáková z Tisu (22 let) - Rebel (Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod)

(Až vítězka MISS AGRO) - Suchdolský Jeník (Zemědělská univerzita v Praze)

Monika Ruprichová z Turnova (24 let) - Svijany (Pivovar Svijany)

Jana Šimáčková z Roudnice n. L. (20 let) - Zlatopramen (Ústí nad Labem)

Tereza Novotná z Nového Boru (19 let) - Žatec (Žatecký pivovar)

Dívky v průběhu léta postupně navštíví pivovary, kde se seznámí s jeho historií a výrobou „své“ pivní značky. Zároveň budou pivo prezentovat ve svém kraji a regionu při různých akcích a slavnostech. „Vítáme, že se do této jedinečné soutěže postupně zapojují pivovary všech krajů, letos jsou to – Středočeský, Ústecký, Liberecký, Vysočina, Olomoucký i Praha. Tady všude se připojují k letošnímu sloganu naší soutěže: „Dobré pivo, děvy hezké – to jsou dary země České!“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. Soutěže o královny krásy mají všude na světě mnohaletou tradici. Zatím však nikde na světě mimo Žatce nebyla volena Miss zlatého moku a od roku 2006 s přídomkem České republiky.

Vlastní soutěž dívek ve finálových disciplínách bude spočívat:

- osobní šarm a kreativita

- ruční česání chmele

- základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví

- degustace a čepování piva

- tanec s korbelem plným piva na hlavě

- volná disciplina, kterou si zvolí dívka sama – tanec, hudba, zpěv, akrobacie, apod.

- představení v plavkách

Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu ve Stekníku v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Na soustředění od 22. do 29. září, které se uskuteční díky cestovní kanceláři EXIM tours ve SAE v Dubaji, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem října slavnostním večerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět herec Jan Čenský.

Co čeká na vítězku? Mimo jiné rekreační pobyt v cizině, účast na prezentačních akcích pivovarů, hodnotné ceny a na půl roku získá zdarma k používání osobní automobil od firmy AUTO KOPTA majitele Zdeňka Kopty. Samozřejmě, že hodnotné ceny čekají také na všechny ostatní finalistky této soutěže, která vzešla na oslavu českého chmele, sladu, piva a hlavně pracovitých českých rukou v pivovarnictví a chmelařství… Portrét pivní královny bude umístěn v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci.

Co čeká zúčastněné pivovary? Prezentace a reklama výrobku a celého pivovaru v zastoupení krásnou dívkou, která se stane jeho „tváří – Miss pivovaru, a kterou bude mít možnost využívat pro další prezentační a prodejní akce v průběhu celého roku. Prezentace a reklama v médiích proběhne nejen v jeho regionu, ale v celé ČR. Pivovar a jeho pivní značku, kterou bude finalistka zastupovat, čeká také účast na odborné degustaci ve Chmelařském institutu v Žatci v rámci Dočesné. Pivovar s vítěznou dívkou získá i diplom, jehož kopie bude umístěna v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci. Pivovary mohou na základě sjednaných smluvních podmínek s dívkami využívat jejich krásu a půvab při svých akcích a marketingových projektech. Tím bude v podstatě naplněn cíl soutěže - spojení krásy se všemi dalšími pozitivními vlastnostmi, které zdobí pivo.

Zdroj: E Region.cz


Nejlevnější regionální piva v Praze

[úterý, 11. květen 2010]

Krakonoš, Poutník, Rohozec a tak bych mohl jmenovat celou řadu známých pivovarů a točené v Praze pouze za 20,- za půlitr ??? V Praze ??? Jsem blázen ??? NE je to realita pánové a vyznavači pěnivého moku. Od 1.6.2010 v 17 hodin se v Praze na Žižkově otevírá Pivní sklep se šesti kohouty na regiónální pivovary a garantovanou cenou 20,- za půlitr. Budeme rádi když si oblíbíte náš nový podnik. 25.5.2010 zveřejníme veškeré detaily i s pivovary které pokřtí náš nový projekt. Dej bůh štěstí.

Autor: nick Pivní sklep


Mapa Pivovary České republiky 2010

[úterý, 11. květen 2010]

Vážení příznivci českého piva,

po úspěšném prvním vydání z jara loňského roku přichází naše nakladatelství již podruhé na český knižní trh s mapovou publikací Pivovary České republiky.

Naší snahou je aktuálně podchytit bouřlivé dění na české pivovarnické scéně, která se během posledních dvou desetiletí dramaticky změnila a neustále mění. Od data prvního vydání publikace, tedy během dvanácti měsíců, ukončily v naší vlasti výrobu tři historické průmyslové pivovary a zaniklo a naopak vzniklo několik minipivovarských provozů a restaurací s vlastní výrobou piva.

Mnohotvárný svět piva dnes však nepředstavují jen pivovary, sladovny, chmelaři, hospody, restaurace a obchody s pivem. Po desetiletích obnovené a nevybíravé tržní prostředí nutí výrobce piva přicházet nejen s novinkami a modifikacemi svých produktů, ale expandovat i do oblastí dříve opomíjených. Necháme-li stranou sponzoring sportovních a kulturních aktivit, typický dnes především pro velké hráče na trhu, pak se pivovary více či méně snaží profilovat nejen jako zodpovědní producenti a seriózní zaměstnavatelé, ale i jako významní činitelé turistického ruchu v regionech.

Nikdo se již dnes nepozastavuje nad každoročním konáním pivních slavností, festivalů a dnů otevřených dveří. Možnosti exkurze do provozu výroby piva spojené s ochutnávkou jsou běžné stejně jako nabídka pronájmu prostor pivovarů či sladoven pro společenské a kulturní akce. Žhavou novinkou posledních let je provozování pivních lázní a výroba pivní a chmelové kosmetiky. Řada historických pivovarů nabízí pro sběratele i vlastní turistickou známku.

Kdo jiný by měl široké veřejnosti zprostředkovat širokou nabídku atraktivit, spojených s pivní kulturou v naší zemi, než právě jedno z nejvýznamnějších kartografických nakladatelství? Oproti prvnímu vydání mapové publikace Pivovary České republiky se autorský tým zaměřil více na turistickou stránku českého pivovarnictví. Textová část, věnovaná největším dílem abecednímu seznamu pivovarských podniků, obsahuje řadu informací nejen o nabízených druzích a značkách piva, ale právě i o možnostech exkurze, ubytování, stravování, pivovarských prodejnách a muzeích, pivních lázních a kosmetice.

Slavnostní uvedení mapové publikace Pivovary České republiky na trh se odehraje v expozici Kartografie PRAHA na veletrhu Svět knihy Praha 2010, konaném na výstavišti v Praze -Holešovicích. Ve stánku P101 v pravém křídle Průmyslového paláce, v pátek 14. května 2010 ve 13:30, uvedené dílo slavnostně pokřtí za účasti autorů jeho patron a milovník piva, známý karikaturista, mistr sportu Petr Urban.

Všichni, kdo máte rádi české pivo, jste srdečně zváni!

Zdroj: Kartografie Praha


Zlatý pohár PIVEX: pivo 2010

[úterý, 11. květen 2010]

ZUBR se stal šampionem mezi českými pivy

Odborní degustátoři v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX pasovali světlé výčepní pivo ZUBR Classic nejen na vítěze příslušné kategorie, ale také na absolutního vítěze celé soutěže a díky nejlepšímu hodnocení mu patří titul PIVO roku 2010. ZUBR tak navazuje na řadu úspěchů z předchozích let a jeho umístění potvrzuje pozici šampióna mezi českými pivy.

Přerovský ZUBR si úspěšně zachovává svoji výjimečnost. V přerovském pivovaru, kde se vaří pivo klasickou technologií již 138 let dle tradičních receptur, vsadili na na fenomén chuti a vysoké kvality.

Stejně se vyrábí i pivo Holba a Litovel a pověstnou kvalitu jim přináší nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, které ve srovnání s europivy představuje až dvojnásobek, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba piva významnou konkurenční výhodou.

18. ročník soutěže Zlatý pohár PIVEX – pivo 2010 probíhal ve čtyřech kategoriích:

- světlá výčepní piva

- světlé ležáky

- nealkoholická piva

- tmavé ležáky

Celkem se utkalo 43 pivních značek

Odborná porota složená ze sládků a pivovarských odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského po anonymním dvoukolovém zhodnocení kvality a chuti udělila medaile těm nejlepším. Ve dvoukolové soutěži degustátoři anonymně hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i jeho pitelnost.

Dvojí hodnocení zaručuje maximální objektivitu a má potvrdit vyrovnanost značky, aby nemohlo dojít k náhodnému zkreslení. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský v Praze, kde jako součást hodnocení probíhá laboratorní rozbor všech vzorků. To všechno činí z Pivexu vysoce objektivní, nezávislou degustační soutěž a dává prestiž získaným oceněním.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Jana Beránková


Niekdajší pivovar ešte nebúrajú, no jeho časti postupne miznú. Na výstavbu multifunkčného komplexu potrebuje investor zmeniť územný plán.

Kupola opusteného pivovaru Stein na Blumentálskej ulici zhnedla. Zelenú meď z nej olúpali zlodeji. Plechy mizli postupne, a to aj napriek tomu, že obyvatelia z okolia na to opakovane upozorňovali políciu aj majiteľa areálu. Tým je spoločnosť Orco Property Group.

Foto

Počas búrok a pri veternom počasí odlietavali kúsky kupoly do okolia. Jeden veľký pristál aj na dvore priľahlého domu. V tom čase bol našťastie dvor prázdny, veľký medený plech tak nikoho nezranil.

Políciu volali často

Firma tvrdí, že areál je strážený. „O Stein sa stará strážna služba,“ hovorí Martina Březinová, PR Coordinator českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group. „Je poistený.“ Na areáli visí tabuľa Vstup zakázaný a upozornenie, že priestor je monitorovaný kamerou. SBS-kára vidno aj na vrátnici prázdnej budovy.

Pre nočný hluk a vnikanie do objektu volali obyvatelia políciu minulý rok často. Viac zásahov v Steine potvrdil v minulosti aj policajný hovorca František Peczár. Upozornil však, že keď vlastník budovy nepodá trestné oznámenie na zlodejov, musí byť páchateľ po vypočutí prepustený.

Zmena územného plánu

Niekdajší pivovar by sa mal zmeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. Březinová tvrdí, že zámer spoločnosti sa napriek tomu, že areál je už vyše roka opustený, nezmenil. „Mal by tu vzniknúť multifunkčný projekt, ktorý bude kombinovať byty, kancelárie a občiansku vybavenosť,“ vraví Březinová.

Okrem nových budov a výškovej dominanty uvažuje Orco aj nad zachovaním časti terajšieho areálu. Na výstavbu však investor potrebuje zmeniť územný plán. Zatiaľ dokončil urbanistickú a dopravnú štúdiu. „Začiatok prác predpokladáme na rok 2010,“ dodala Březinová. „Postupné dokončovanie bude pokračovať v nasledujúcich rokoch.

Hľadanie spoluinvestora

Predaj pivovaru a areálu, tak ako vlani v prípade rozostavaného luxusného projektu City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou, spoločnosť Orco zatiaľ nepotvrdila.

Březinová povedala, že na projekt hľadajú spoluinvestora. Jeho konkrétne meno prezradiť nechcela. Na otázku, či spoločnosť využíva nejako areál takmer v centre mesta, Březinová odpovedala, že je prázdny.

Priemyselná výroba skončila v roku 2008.“ O tom, že by dal vlastník priestory zatiaľ do užívania napríklad umelcom na ateliéry, ako to urobil napríklad s Cvernovkou, sa nehovorí.

Priveľa požiarov

Pivovar v Bratislave sídlil viac než 130 rokov, jeho areál zaberá 1,6 hektára. Počas demontáže zariadenia v roku 2008 vznikli až tri požiare. Nikto pri nich nebol zranený, no najväčší požiar si vyžiadal uzavretie Legionárskej ulice.

Demontáž vtedy robila firma K+B Slovakia a ako príčina požiarov bola uvádzaná súhra viacerých faktorov. Išlo napríklad o vznietenie izolácie či nedodržanie bezpečnostných opatrení. Areál sa nachádza v blízkosti obytných domov i Nového evanjelického kostola.

Ako sa menila kupola

Bývalý pivovar Stein a okolie začiatkom roku 2009. Kupola bola vtedy ešte zelená, pokrývala ju meď. Rozoberanie sa v tom čase len začínalo.

Foto

Pohľad na kupolu Steinu zo strechy internátu Bernolák – október 2009. Kupolu meď pokrývala už len čiastočne, aj vtedy bol areál oficiálne strážený.

Foto

Pohľad zo strechy internátu Bernolák – október 2009.

Foto

Pohľad na pivovar a okolie dnes. Zelená kupola charakteristická pre Stein už nesvieti, medené plechy zmizli.

Foto

Zdroj: Bratislava SME.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková


«« « Strana 536 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň