Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovar Litovel navštívil prapravnuk jeho zakladatele, který si v minipivovaru dokonce uvařil svoje pivo. K návštěvě Aleše Nováka i jeho rodinu zlákala vzpomínka na otce jeho praděda Josefa Svozila ze Seničky, který měl největší zásluhu na vzniku pivovaru před 118 lety a významně se zapsal do historie i vedení podniku.

I když se pan Novák výrobě piva profesně nevěnuje, tradiční výrobu zlatého moku vnímá jako národní fenomén. Proto rád navštívil nejen jednotlivé provozy litovelského pivovaru, ale uvítal i možnost uvařit si své vlastní pivo v nedávno otevřeném minipivovaru.

Rozhodl se pro polotmavý třináctistupňový speciál, který vznikal klasickou technologií pod odborným dozorem sládka a za spolupráce rodinného týmu. „Práce nám šla výborně od ruky a dá se očekávat, že vnikne pivo, se kterým budou jeho tvůrci spokojeni,“ říká Vojtěch Grecman z pivovaru Litovel, který výrobu vedl a ocenil zručnost i celkový přístup nejen pokračovatele rodu, ale všech členů skupiny. Nyní 200 litrů polotmavého speciálu už pomalu dozrává a dokváší v ležáckých tancích, kde zůstane až do ledna příštího roku, kdy se po finální degustaci stočí do sudů a bude připraveno ke konzumaci. Podle vyjádření pana Nováka se očekává zdařilé dílo, jehož kvality však potvrdí až poslední degustace před stáčením.

Minipivovar je součástí areálu pivovaru Litovel a funguje od léta. O možnost uvařit si tady své vlastní pivo je velký zájem a kromě toho mini provoz slouží k testování nových druhů piva nebo srovnávání technologických postupů, takže jeho přínos je nejen marketingový, ale i odborný.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Litovel


Světlé pivo s příchutí vína

[středa, 7. prosinec 2011]

Německý pivovar Schneider Weisse uvedl v říjnu 2011 na trh pivo s označením „TAPX Mein Nelson Sauvin“. Název souvisí s hnědou odrůdou chmele (Nelson Sauvin), která se zatím pěstuje jen na Novém Zélandu, a která pivu dodává ovocno-vinné aroma. Poměr ječného a pšeničného sladu je 40 : 60. Pivo se prodává v sudech i v lahvích objemu 0,75 l. Zlatavý mok připomíná silné bílé víno jako Sauvignon Blanc, jehož chuť je zaokrouhlena jemnou chmelovou hořkostí. Obsah alkoholu je 7,3 % obj., extrakt původní mladiny 16,8 %, obsah oxidu uhličitého 6,5 g/l.

Foto

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Irena Suková | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=115762&ids=173


V Želivě se bude opět vařit pivo

[středa, 7. prosinec 2011]

V neděli 11. prosince v 14.00 se otevřou brány nově rekonstruovaného želivského klášterního pivovaru. Slavnostní požehnání pivovaru provede želivský opat Bronislav Ignác Kramár. Součástí nedělního zahájení bude exkurze s výkladem vedená sládkem Jiřím Novákem a také posezení s ochutnávkou piv.

Pivovar je postaven na výrobní kapacitu dvě stě až čtyři sta hektolitrů piva ročně. Nejedná se tedy žádný velký pivovar. Naším cílem bylo vybudovat malý zážitkový pivovar, který by navázal na tradici vaření klášterního piva v Želivě. Návštěvníkům budeme nabízet exkurze s výkladem o dějinách vaření piva a našich výrobních postupech. Specifickou nabídku budeme mít pro pivní fandy, kterým nabídneme možnost si uvařit „vlastní pivo“ pod vedením našeho sládka, během víkendového pobytu v pivovaru, “ přibližuje záměry pivovaru jednatel společnosti a správce želivského kláštera František Marek.

Pivovar bude vařit světlá, tmavá i polotmavá piva, jako jsou ležáky Haštal a speciál Salesius. Tyto piva jsou vařená podle upravených původních historických receptur. Pro pivní fajnšmekry máme připraveny i u nás neobvyklá piva typu American Ale a Abby Ale. Jedná se o svrchně kvašená piva za použití speciálních svrchních kvasnic,“ doplňuje sládek Jiří Novák.

Z historie želivského pivovaru

Prokazatelně se pivo vařilo na Želivě už od roku 1617, i když první ne příliš jasné zmínky jsou už z 14. stolení. Premonstráti vařili pivo skoro 300 let do roku 1907, kdy budovy zničil rozsáhlý požár. V padesátých letech zde byl internační tábor a od roku 1956 až do roku 1992 psychiatrická a protialkoholní léčebna. Premonstráti se dvěma společníky obnovili vaření piva v roce 2003. Pivovaru se ale příliš nedařilo pro jeho zastaralou technologii a tak jeho činnost byla o šest let později zastavena.

Začali jsme připravovat obnovu pivovaru, podařilo se nám získat dotaci na výrobní technologii z Programu rozvoj venkova. V loňském roce jsem upravil prostory a teď v prosinci bude nový pivovar požehnán a znovu se v něm začne vařit pivo,“ říká s úsměvem František Marek.

Piva, která se budou v Želivě vyrábět:

Haštal, dvanáctistupňové světlý ležák – nefiltrovaný ležák s dlouhou sladkohořkou chutí. Je vařený z moravského sladu, žateckého chmele a vody ze Želiva podle dochovaných receptur.

Haštal, dvanáctistupňové polotmavý ležák - nefiltrované pivo vařené ze tří druhů sladu. Karamelová vůně se mísí s bylinkami a žateckým chmelem.

Haštal, dvanáctistupňové tmavý ležák – speciální nefiltrované pivo vařené ze čtyř sladů. Chuť je kávově-čokoládová.

Salesius – patnáctistupňový světlý speciál vyráběný podle upravených historických receptur.

Milo – světlé pivo typu AMERICAN ALE. Kvašené pivo vyráběné s použitím ječného sladu, kalifornských kvasnic a oregonského chmele.

Drslav – speciální světlé pivo trapistického typu ABBY ALE. Jedná se o silně svrchně kvašené, kvasnicové, nefiltrované pivo původem z Belgie a Nizozemí vařené v trapistických klášterech.

Program zahájení:

Slavnostní požehnání nově rekonstruovaného želivského klášterního pivovaru proběhne 11. 12. v 14. 00 v budově opatství, Želiv 1.

1. Přivítání hostů PhDr. ThMgr. Jáchym Jaroslav Šimek O. Praem provizor kláštera a jednatel společnosti Želivský klášterní pivovar s.r.o.

2. Slavností požehnání pivovaru provede želivský opat ThMgr. Bronislav Ignác Kramár O.Praem

3. Hudební vystoupení

4. Výklad výroby piva a exkurse pivovarem Jiří Novák sládek

5. Posezení s ochutnávkou vyrobených piv a drobné pohoštění

Zdroj: Tiskovky.info

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/v-zelive-se-bude-opet-varit-pivo


Prezident Ruskej futbalovej únie (RFU) Sergej Fursenko plánuje v Štátnej dume lobovať za návrat "pivnej" reklamy na štadióny. Podľa platnej legislatívy je reklama na pivo na futbalových štadiónoch zakázaná.

"Opakovane som hovoril, že zdroje financovania futbalu sú obmedzené. Reklama na pivo je jedným z kanálov, ktorý nám môže pomôcť zvýšiť príjmy klubov," povedal šéf RFU a pokračoval: "Minimálne pre rok 2018, keď budeme organizovať majstrovstvá sveta, aj tak potrebujeme výnimku z tohto zákona. Pre mňa osobne je však zmena nevyhnutná už teraz."

Jedným z hlavných sponzorov FIFA je pivovar a Rusi aj preto musia zmeniť zákony. Fursenko bude apelovať na poslancov, aby povolili aj predaj piva na štadiónoch, čo by mohlo do klubových pokladníc priniesť ročne 5 až 15 miliónov dolárov. "Bol by to vážny doplnok klubových rozpočtov. Spoľahlivé štatistické údaje hovoria, že reklama na pivo nezvyšuje všeobecne jeho pitie. Jednoducho má len efekt na prerozdelenie trhu," dodal Fursenko.

Zdroj: Športky.sk | SITA

http://sportky.topky.sk/c/76272/ruske-kluby-chcu-navrat-pivnej-reklamy-na-stadiony#ixzz1fl56CIOl


Pětice pivovarů z Královéhradeckého kraje považuje letošní rok za velice úspěšný. Žádnému se pivo nehromadí ve skladech, některým se daří stále víc pronikat do zahraničí. Pro pivaře mají dobrou zprávu: zdražení, alespoň zatím, nechystají.

Když jeden sládek před druhým řekne, že kolem komína už je plno, obvykle si dělá starosti, že v blízkém okolí se svým pivem už asi neprorazí. I pivovary z Hradeckého kraje však v posledních letech zjistily, že nemusí "hnízdit" jen na svém komíně, a tak s úspěchem začaly dobývat zahraniční trhy.

Třeba novopacký pivovar se chlubí tím, že hned 40 procent jeho produkce směřuje do USA, pobaltských zemí, Španělska nebo Jižní Koreje. "Trh už je sice rozdělen, ale naše pivo se dobře ujímá ve vzdálenějších regionech," spokojeně se usmívá Pavlína Krejčová z marketingu packého pivovaru.

Zahraniční úspěchy sklízí také "specialista na speciály", tedy náchodský Primátor. Jeho letošní export dosahuje 23 procent ze zamýšlené produkce 126 tisíc hektolitrů piva.

"Vyvážíme na Slovensko, do Polska, Ruska, Řecka, Švédska, Anglie, Německa, Litvy, Jižní Koreje, Brazílie a USA. Letos k nim přibyly i nové země, jako je Ukrajina a Španělsko," sdělila šéfka markertingu Primátoru Markéta Flousková. A dodala, že pivovar letos získal stříbrnou pivní hvězdu na veletrhu Brau Beviale v Norimberku a pivo Weizenbier získalo ocenění na soutěži The World Beer Awards 2011 v Londýně.

O mírném zdražení uvažují jen v Broumově

Pivovary v kraji nemají větší existenční potíže. Ztráty z chladného léta většinou smazaly i díky různým festivalům či novinkám. Navíc stále platí slova rychnovského sládka: "Lidi budou pít pořád".

Mnohé pivovary dokonce zatím neuvažují ani o zdražování. "Ta otázka skutečně není na pořadu dne," brání se prozatím zvýšení cen Karel Janko, ředitel pivovaru Krakonoš.

Jisté sice je, že zdraží Opat, avšak nic dramatického se nechystá ani v Broumově: "Ještě nejsou hotové kalkulace a navíc si nejsem jist, zda podražíme už od začátku roku nebo až v březnu," říká majitel Jaroslav Nosek.

Právě olivětínským sládkům se letos povedlo pořádně provětrat velmi konzervativní anglický trh. Pro srpnový festival v Londýně vyrobili speciál, od kterého možná ani oni sami nečekali žádný zázrak: koriandrový kvasničák.

"Různé soutěže nespadají do naší filozofie, ale export do Anglie považuji za obrovský úspěch. Zatím jsme tam dováželi klasický nefiltrovaný ležák, ale koriandrové pivo mělo skutečně veliký ohlas," pochvaluje si Nosek, který uvádí, že Opata si oblíbili rovněž Poláci.

"K pivním soutěžím mám své osobní výhrady, takže se jich neúčastníme. Naše pivo nejčastěji rozvážíme v okruhu 100 kilometrů, ale povedlo se nám proniknout i do Polska a na Slovensko," chlubí se Janko.

S PET lahvemi pivovary váhají

Na trh PET lahví sice vtrhli i významní hráči, avšak krajské pivovary jsou dál poměrně zdrženlivé. "Petky vůbec nevyrábíme," odmítá z Trutnova Janko.

"My ano, ale stáčíme do nich pouze nefiltrované pivo, které nejčastěji prodáváme v našem muzeu nebo ve specializovaných pivotékách po celé republice," dodává Nosek.

Mezi nepřehlédnutelné pivovary se dere i královédvorský Tambor, který existuje dva a půl roku, ale letos investoval do rozšíření ležáckých sklepů, chystá linku na plnění lahvového piva a neustále zvyšuje výstav piva, které míří z osmdesáti procent do sudů.

"Vloni jsme navařili přes tři tisíce hektolitrů, letos 5 200 hektolitrů piva. Zdražovat zatím nebudeme. Pivem zásobujeme hlavně region, takže vedlejší náklady na výrobu piva, například na pohonné hmoty, v nákladech moc nepociťujeme," říká ředitel Tamboru Nasik Kiriakovský.

Zdroj: iDnes.cz | Autoři: Petr Záleský a Petr Broulík

http://hradec.idnes.cz/pivovary-z-hradeckeho-kraje-letos-bodovaly-i-v-norimberku-ci-londyne-1ih-/hradec-zpravy.aspx?c=A111202_1694443_hradec-zpravy_klu


Rádi bychom vás touto cestou pozvali na příjemnou předvánoční akci na Veselku v Litomyšli dne 17. 12. 2011. Chtěli bychom vám pomoci uvolnit atmosféru předvánočního shonu naší pohodovou akcí. Začátek je ve 14:00 hod. Navštívit nás přijde sládek z minipivovaru ve Svitavách a možná i další pozvaní sládci. Sejdou se zde domácí vařiči piva, kteří se přijdou pochlubit se svými výtvory. Zlatým hřebem večera bude divadelní vystoupení.

V 18:00 hod vystoupí v přilehlém sále restaurace divadelní spolek Zběsilá Pípa působící při ostravském pivním klubu Hobit (srdce ostravského minipivovaru Qásek) se svojí 90 minutovou pivní zpěvohrou s názvem Josef 2 aneb České národní opruzení. Autorem hry je Martin Jarošek. Při popisu hry uvádíme jeho vlastní slova.

Po pivním crazy muzikálu Únos Heinekena se ostravské divadélko Zběsilá Pípa (Protistátní prodělečná dezorganizace) chystá uvést premiéru dalšího kusu, který je zkomponován v podobném duchu - pivní zpěvohru Josef 2.

Tentokrát autor sáhl po výhradně historickém materiálu. Letos v Českých zemích a na Moravě slavíme (jak kdo) již 230. výročí zrušení nevolnictví. Toto téma autora zajímá již přes 30 let, proto je další pivní muzikál přesně o tom. Děj hry je velmi prostý. Nevolníci po úmorné robotě v obci Kocovidlo vejdou do šenku, kde je na čepu zkažené a zkyslé pivo, které chutná jen místnímu prasáckému drábovi. Jako nevolníci si nemohou volně zajet na pivo někde jinde, proto chystají rebelii, která by jim pomohla z jejich utrpení. Nejprve je fyzicky napaden zlořečený sládek Hložek původem z Nového Bydžova, který do hospody neuváženě vstoupil, pak je problém nekvalitního moku diskutován s geniálním sládkem F.O. Poupětem, který se v Kocovidle zastavuje na svých cestách.

Když je příchozím fanatickým páterem A. Koniášem vedle husitské literatury spálena též česká Příručka pro výčepníky a historický almanach Kwasní nápojowé králowství českého, rozhodne se osazenstvo krčmy napsat protestní petici samotnému císaři Josefovi 2.. Ten nic netuše bohémsky popíjí se svou matkou Marií Terezií na svém zámku ve Vídni, avšak když se mu donese jakému strádání je vystaven sprostý venkovský lid, napíše Patent o zrušení nevolnictví a o svobodě výběru pivních značek a Patent toleranční, kterým legalizuje evangelickou víru. Tyto svoje revoluční počiny jede hned prezentovat do Kocovidla, kde F.O. Poupě a napravený Hložek zrovna uvařili nové chutné pivo...

Děj doplňuje ještě vlašský dřevěný panáček Pivocchio, který díky svému enormně dlouhému nosu nemůže řádně pít pivo z půllitru a autor si ve hře zahraje svou oblíbenou jiráskovskou postavu českého bratra Žalmana.

Před i po divadelním vystoupení se můžete pobavit s domovarníky o tom, jak se vaří pivo doma. Budete moci ochutnat i vzorky jejich výtvorů. Dále bude na čepu v průběhu dne devět druhů vánočních točených speciálů z ČR a zahraničí, můžete ochutnat speciality mistra kuchaře vařené na pivu a potkat lidi se stejným zájmem. Srdečně vás zve kolektiv restaurace Veselka v Litomyšli.

Zdroj: Restaurace Veselka Litomyšl


Do pivovaru na vánočky, betlém a koledu

[pondělí, 5. prosinec 2011]

V pivovaru ve Velkých Popovicích proběhne třetí adventní neděli tradiční oslava vánočních svátků. V neděli 11. prosince ve 12 hodin odstartuje program, kde se bude kromě ochutnávky piva stavět betlém nebo prohlížet obrazy. Součástí programu bude mimo jiné i zpívání koled v podání velkopopovické umělecké školy. Vyvrcholením pak bude odměna v soutěži o nejlepší vánočku, do které se můžete zapojit i vy.

Za nejlepší vánočku karton piv a spoustu dárků

Zlatým hřebem letošní Kozlí nadílky bude první ročník soutěže o nejlepší vánočku, do které se může zapojit široká veřejnost. Vzorky vánoček budou posuzovány na základě chuti i vzhledu. Porotci se stanou všichni návštěvníci restaurace Velkopopovická Kozlovna, ve které klání proběhne. Odměna je připravena nejen pro tvůrce vítězné vánočky, ale také pro hlasující. Výherci budou odměněni balením velkopopovických piv dle vlastního výběru, dárkovým balíčkem z Kozlího obchůdku a poukazem do Kozlovny. Pro vylosovaného hlasujícího je připravena sada originálních rohatých půllitrů. Vítězný recept bude zveřejněn ve Velkopopovickém zpravodaji a na webových stránkách pivovaru.

Odměnit se můžete i speciální vánočkou od Velkopopovického Kozla. Do této vánočky je přidán Velkopopovický Kozel Černý, který zajistí její vláčnou a zajímavou chuť. Recept si samozřejmě budete moci odnést.

Program soutěže:

9:00 – 11:00 Přihlášení vánoček v pivovaru

12:00 – 16:00 Hodnocení vánoček návštěvníky

16:30 Vyhlášení nejlepší vánočky,

slosování hlasujících o ceny

V rámci vánočního odpoledne v pivovaru bude mít každý návštěvník jedinečnou šanci zúčastnit se prohlídky nových prostor historických sklepů. Trasa začíná u návštěvnického centra a vychází se v 13:00, 14:00 a v 15:00 hodin.

Velkopopovičtí budou mít svůj perníkový betlém

V restauraci Kozlovna se bude vytvářet velkopopovický betlém. Dřevěný skelet betlému, který vytvořili bednáři pivovaru, o velikosti 100 x 65 cm bude doplněn a nazdoben postavičkami z perníku, které mohou vlastnoručně vytvořit sami návštěvníci restaurace. „Pro betlém již máme připravené místo. Po dobu vánočních svátků bude zdobit návštěvnické centrum pivovaru, kde jej umístíme do jednoho z oken. Jistě to bude pro návštěvníky příjemné zpestření již tak originální výzdoby,“ těší se na reakce hostů vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková. Všichni zájemci se mohou zapojit do tvorby betlému v průběhu celého odpoledne.

Tip na vánoční dárek - nová zimní kolekce Kozlího oblečení

Velkopopovickou nadílku můžete využít také k nakoupení netradičních dárků jako odměnu pro své blízké. V Kozlím obchůdku bude zahájen prodej nové kolekce Kozlího oblečení a dalšího sortimentu. V období od 12. do 23. prosince navíc každý návštěvník dostane k nákupu nad 300,- Kč malý vánoční dárek.

Zpívání koled a výstava obrazů

K vánoční atmosféře patří beze sporu zpěv koled. Toho se v rámci Kozlí nadílky zhostí žáci základní umělecké školy Velké Popovice. Sbor vystoupí od 15 hodin před návštěvnickým centrem pivovaru. Na své si přijdou také milovníci umění, kteří si mohou prohlédnout výstavu abstraktních obrazů od průvodkyně pivovaru, paní Hany Kroupové. Výstava bude umístěna v prostorách návštěvnického centra do konce roku.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla


Komplexní audit na veškeré hospodaření firmy Jihomoravské pivovary a.s. Vyškov jejichž jediným akcionářem je Ministerstvo zemědělství požaduje místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím po ministru zemědělství Petru Bendlovi.

Důvodem tohoto podnětu je skutečnost, že ve věci hospodaření uvedené firmy byla dne 25. 6. 2010 podáno trestní oznámení, které je ve stádiu sdělení obvinění a přípravy zpracování žaloby státním zastupitelstvím. Nicméně soudní řízení se bude zabývat zejména trestně - právní odpovědností zodpovědných osob a mohlo by se stát, že vzniklé finanční škody nebudou nakonec státu uhrazeny. Z tohoto důvodu považuji za nezbytné, aby jste jako představitel jediného akcionáře firmy nařídil provedení komplexního auditu jejího hospodaření tak, aby mohla být vyžadována náhrada případně vzniklých škod po těch, kteří je svým jednáním způsobili," uvádí v žádosti o audit Jarolím.

A není toho málo, čím by se měla kontrola zabývat. Jde například o prodej sodovkárny Tečovice, prodej areálu pivovaru Kroměříž, prodej rekreačního střediska Karolínka, výběrové řízení pronájmu Vyškovského pivovaru, prodej Záhlinické sladovny, prodej pivovaru Uherský Ostroh, prodej sodovkárny Uherské Hradiště, prodej pivovaru Černá Hora a prodej pozemků ve Znojmě. Věci Veřejné jsou již delší dobu přesvědčeni, že za vyšetřovaným a dosud stále neobjasněným tunelováním majetků kolem Vyškovského pivovaru a dalších objektů může být i bývalý ředitel pivovaru Vyškov a současný starosta tohoto města Jiří Piňos (ČSSD), který je skutečně v souvislosti s případem možného podvodu policií vyšetřován.

Sociální demokracii a samotného Piňose Véčkaři vyzvali, aby odstoupil z funkce či se vzdal mandátu alespoň do doby, než bude prokázána jeho vina či nevina.

Již bylo zahájeno trestní stíhání Jiřího Piňose, vyzýváme sociální demokracii, aby po dobu než bude zjištěna a objasněna jeho vina či nevina, aby Jiří Piňos nevykonával funkci starosty Vyškova. Respektujeme presumpci neviny, ale závažnost situace se neslučuje s výkonem takové funkce," uvedl Jiří Krutílek, předseda VV ve Vyškově.

Předpokládám, že sociální demokracie ve Vyškově nebude skákat tak, jak Véčkaři pískají. Osobně se necítím ničím vinen ovšem kdyby vyšetřování dopadlo v můj neprospěch, pak vím, co se sluší a patří," reagoval na nátlak starosta Vyškova. Pińos opakovaně také uvedl, že podobné útoky považuje za politický boj. Na nejasnosti kolem prodeje vyškovského pivovaru upozornili jako první podle vlastních slov právě členové Věcí veřejných ve Vyškově, kteří podali také první trestní oznámení na neznámého pachatele. O peníze podle dosavadního policejního vyšetřování přišel vyškovský pivovar respektive společnost Jihomoravské pivovary při prodeji sodovkárny v Tečovicích na Zlínsku. Akcionář rozhodl o prodeji majetku zadlužené firmy, v zadání soutěže však stálo například, že předmětem prodeje nejsou zásoby sodovkárny, tedy sirupy, cukr a rozpracovaná výroba, ani obalové materiály. Prodejce se pak v rozporu se zadáním v kupní smlouvě zavázal, že prodává i suroviny a obaly. Podle vyšetřovatelů také nebyla dodržena podmínka, aby celá kupní cena byla uhrazena na účet nejpozději dva dny před podpisem kupní smlouvy. Kupující firma zaplatila pouze částku půl milionu korun a zbytek až dosud vůbec neuhradila. I proto podal Tomáš Jarolím ministru Bendlovi oficiální žádost o udělení auditu, protože se obává, že věc jednak může jít do vytracena a hlavně - že stát přijde o peníze, které již měl prokazatelně dostat.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Martin Šimák

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/215566.aspx


Klenot medzi českými pivami už 430 rokov

[pondělí, 5. prosinec 2011]

Krušovice – kráľovské pivo, ktoré pozná každý fajnšmeker, oslavuje tento rok už 430. výročie. Príbeh o počiatkoch piva Krušovice siaha až do 16. storočia, keď si ich zo svojho osobného majetku vybrala jeho kráľovská výsosť Rudolf II. Exkluzívny zlatistý mok je symbolom prémiovej chuti a výnimočnosti pre každého, kto si potrpí na kvalitu.

Skrýva sa v čistote a prírodnom charaktere ingrediencií piva Krušovice. Varí sa z najvychýrenejšej a najdrahšej odrody chmeľu – žateckého poloraného „červeňáku“. V spojení s jedinečnými aromatickými silicami vytvára dokonale vyváženú jemne horkú príchuť a príjemnú vôňu. Jačmeň pre prémiové pivo Krušovice sa pestuje iba v starostlivo vybraných oblastiach Českej republiky. Krištáľovo čistá voda z artézskych studní Křivoklátskych lesov je ďalším poznávacím znamením pravých Krušovíc. Moravský jačmeň, žatecký chmeľ a voda z chránenej krajinnej oblasti Křivoklátsko - to sú 3 zázračné prísady na elixír, ktorý vás prenesie v čase priamo k šľachtickému stolu.

Stáročia skúseností

Vyvážená chuť je výsledkom starostlivej prípravy. Krušovické pivo sa varí dodnes priamo v Krušoviciach pod dohľadom vychýrených majstrov. Stáročia skúseností sú pravým receptom pre výnimočnosť chutného moku. Kráľovským pivovarom a pravým klenotom medzi českými pivami sa Krušovice stali už v 16. storočí, keď prirástli k srdcu samotnému cisárovi. Krušovický dvor a pivovar spolu s celým křivoklátskym panstvom patrili cisárovi Rudolfovi II. od roku 1583. Ako vášnivý obdivovateľ dokonalosti a znalec alchýmie dodal tento panovník krušovickému pivu neopakovateľné fluidum. Punc jedinečnosti si pivo Krušovice získalo čistotou ingrediencií a pečaťou, ktorú pivu vtlačil sám cisár. Odvtedy prešlo už 430 rokov, čo si sladovnícki majstri v Krušoviciach z pokolenia na pokolenie odovzdávajú tradičné umenie varenia piva. Jeho kvalita ho stále radí medzi pivné klenoty.

Korunovaná kráľovská chuť

Kvalitu piva Krušovice opätovne potvrdilo aj medzinárodné ocenenie a to z prestížnej svetovej súťaže The International Beer Challenge 2011. Z Londýna si tmavé pivo Krušovice odnieslo zlatú a Krušovice Imperial striebornú medailu. Získalo tak punc najvyššej kvality a výnimočnosti a kráľovská chuť bola právom korunovaná.

Oslava chuti

Pivný klenot Krušovice láka k ochutnaniu už na pohľad. Je zdravým a osviežujúcim doplnkom k jedlám z diviny či plodom mora. Pomáha i k lepšiemu tráveniu. Jeho chuť umocní správne vychladenie na 7˚ Celzia. Správne načapované pivo Krušovice má hustú penovú čiapku, ktorá jemne presahuje okraj pohára.

Ak patríte k fajnšmekrom, ktorí vedia oceniť kvalitu, doprajte si Krušovice ako zlatý klinec každého dňa. Atmosféru stretnutí s priateľmi, oslavu úspechu, či príjemné chvíle oddychu dotvorí tento klenot medzi pivami. Krušovice sú odmenou, ktorú si dožičí každý pivný gurmán. Oslávite spolu s Krušovicami ich okrúhle jubileum. Viac informacií nájdete na stránke www.krusovice.sk

Zdroj: Topky.sk

http://www.topky.sk/cl/13/1292435/Klenot-medzi-ceskymi-pivami-uz-430-rokov


Pivovarům v Pardubickém kraji se letos dařilo. O značky Pernštejn či Otakar je větší zájem než před rokem a zvýšily i svoji produkci. Spolu s Rychtářem, který údaje o produkci nezveřejnil, jsou úspěšné i v soutěžích a jejich pivo zákazníkům stále chutná.

Foto

"Tyto informace bohužel s ohledem na konkurenci neuvádíme," řekla obchodní ředitelka hlineckého pivovaru Rychtář Lenka Vedrová. Je pravda, že zatímco celý český pivní trh loni poklesl o 8 %, hlinecký pivovar zvýšil prodeje piva Rychtář o 18 % a jeho výstav se poprvé v historii přiblížil magické hranici 100 tisíc hektolitrů. A tak výjimečné výsledky se jen těžko dají zopakovat.

Úspěšnější proti loňsku je letos určitě jak pardubický Pivovar Pernštejn, tak Měšťanský pivovar Polička. "Pokud trend prodejů našeho piva nepoleví, uvaříme v tomto roce zhruba o 10 % piva více než loni," řekl předseda představenstva poličského pivovaru Karel Witz. Loni vyprodukoval jeho pivovar kolem 64 tisíc hektolitrů piva.

Příčin vzestupu je podle něj víc. Od roku 2009 pivovar žádné pivo nepasteruje, od loňska ho skladuje v ležáckých tancích a při stáčení ve dvojité ochranné atmosféře dusíku a oxidu dusíku. Pitelnost piva tedy má přednost před jeho trvanlivostí.

Pardubice vyváží na Slovensko

Navíc mají v Poličce prodej piva non-stop, který využívá 42 % odběratelů, proto se může pivovar zaměřit při rozvozu na vzdálenější oblasti, jako jsou Brněnsko, Ostravsko či Praha. Ve hře je i motivace lidí. "Pokud prodáme minimálně pět tisíc hektolitrů piva za měsíc, obdrží každý pracovník za pivo nad tento limit odměnu," dodal Karel Witz.

Ředitel pardubického Pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička pokládá za příčinu vzestupu zvýšeného odbytu v roce oslav 140 let od založení pivovaru vyrovnanou kvalitu výrobků, větší zviditelňování pivovaru, nové etikety s novým logem a také značné personální posílení obchodního úseku.

Pardubičtí vyváží do zahraničí desetinu piv, nejvíc na Slovensko, nejdál do Dominikánské republiky. Obdobně jako na Slovensku má připravenou obchodní firmu na Ukrajině. Polička letos s výjimkou malé dodávky do Finska pivo neexportuje. Rychtář zamířil hlavně do Německa, Švédska a Itálie.

Pivo v nejbližší době nezdraží

Všechny tři pivovary prodají více sudového piva než v lahvích. V Pardubicích dokonce začali zkoušet dodávky v PET lahvích. "Pokud bude zachovaná kvalita a současný zájem o tyto výrobky, zahájíme dodávky," uvedl Jan Kvasnička.

Dobrou zprávou je, že pivovary v nejbližší době nehodlají zdražovat. "Jsou takové obchodní domy, které na nás vymáhají u lahvového piva minimálně 0,5 procenta zlevnění. Leč marně. Protože kromě povinného zvýšení cen, které bylo dané zvýšením daně od 1. ledna 2010 a od toho samého dne o jednoprocentní zvýšení DPH, jsme naposledy zvýšili ceny k 1. lednu 2008. Příští rok nechceme hýbat s cenami, raději zvýšíme výstav," uvedl šéf poličského pivovaru.

Ani Rychtář letos nezdražoval a v nejbližší době se ceny zvyšovat nechystá. V Pardubicích o zdražení uvažují, ale až po srovnání s vyššími cenami vstupních surovin a energií. Přesné datum však zatím nezveřejňují.

V kraji přibývá množství minipivovarů

O tom, že lidé rádi vyhledávají speciální chutě, svědčí vzrůstající počet minipivovarů v Pardubickém kraji. Už zavedené jsou v Medlešicích a Žamberku. Nový malý pivovar s chutným kvasnicovým pivem se objevil letos ve vesnici Žlebské Chvalovice nedaleko Ronova nad Doubravou.

Ve Svitavách začali čepovat tři nové druhy piv v Restauraci Na Kopečku. V areálu bývalého pivovaru v Dašicích na Pardubicku vaří ve vlastní varně Dašické pivo podle originálních receptur. V příštím roce vznikne nový minipivovar také v Litomyšli.

Letošní ocenění krajských pivovarů

Rychtář Hlinsko

Pivo České republiky 2011 - Rychtář Premium - 2. místo

Znojemský hrozen 2011 - Rychtář Speciál - 2. místo

Sdružení přátel piva - Rychtář Speciál - 2. místo

Pernštejn Pardubice

Pivo České republiky 2011 - Klasňák - 1. místo

Zlatá pivní pečeť 2011 - Klasňák - 1. místo

Stříbrná pivní pečeť 2011 - Pernštejn Vilém 11° - 2. místo

Znojemský hrozen 2011 - Pernštejn Granát 13° - 2. místo

Regionální potravina Pardubického kraje - Pardubický Taxis 14°.

Měšťanský pivovar Polička

Zlatá pivní pečeť - 10° tmavá Hradební - 1. místo

Bronzová pivní pečeť - 12° Záviš prémiový - 3. místo

Sdružení přátel piva - 11° Otakar světlý ležák - 3. místo

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený | Foto: Radek Kalhous

http://pardubice.idnes.cz/pivovary-pernstejn-otakar-a-rychtar-uspely-v-soutezich-u-zakazniku-1g5-/pardubice-zpravy.aspx?c=A111202_1694538_pardubice-zpravy_kol


Nedávno vyšel nový díl společenské pivní hry Chlastej - Návštěva pivovaru. Užijte si opravdovou zábavu, které neuniknete! Pokud nevíte co pod stromeček, tak tímto dárkem rozhodně potěšíte a hlavně pobavíte! Společně si pak můžete užít i silvestrovskou párty, která se s Chlastej rozhodně příjemně rozjede ;)

Hru si můžete objednat přímo na www.chlastej.cz , nebo v některém z partnerských obchodů

Nový díl Chlastej - Návštěva pivovaru

Poslanecký Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj zasedal na Vysočině. V tomto týdnu navštívili jeho členové havlíčkobrodskou Starou radnici i brodský pivovar.

Na Staré radnici proběhlo setkání se starosty z okolních měst a obcí. Diskutovali jsme takřka o všem,“ řekla poslankyně Jana Fischerová, která je také členkou výboru.

Po oficiální části se poslanci rozhodli navštívit Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pivovar, a. s. „Rozvinula se čilá debata. Poslanci se zajímali hlavně o provoz měšťanského pivovaru, například odkud bereme suroviny, kolik lahví v poměru k sudům se plní, sortiment piva a podobně,“ popsal místopředseda představenstva Jaromír Hlaváč.

Členové výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se nevyhnuli také ochutnávce havlíčkobrodského piva. „Musím říct, že mnozí z mých kolegů jsou odborníci na pivo, ale pivo Rebel ještě nepili,“ prozradila s úsměvem poslankyně Jana Fischerová.

Debata se na závěr otočila i k názvu Rebel. Jak vůbec vznikl?

V roce 1964 přišel do havlíčkobrodského pivovaru nový sládek Josef Bouda,“ vypráví Jaromír Hlaváč. „Ten po vzoru už tehdy značkových piv, jako byl třeba Regent, vyhlásil soutěž o název pro tmavé čtrnáctistupňové pivo.

Podmínkou bylo, aby byl spjatý s městem nebo významnou osobností. „Nápadů bylo mnoho, z toho vzešel jako vítěz Rebel. Protože v Brodě bydlel známý politik, novinář, ekonom a také samozřejmě rebel Karel Havlíček Borovský, propojení je jasné,“ doplnil kus historie Jaromír Hlaváč.

Název Rebel se časem stal značkou pro všechna světlá i tmavá piva z produkce havlíčkobrodského pivovaru.

Poslanci si v rámci návštěvy Havlíčkova Brodu prohlédli místo, kde se uplynulý týden boural panelový dům z osmdesátých let, i zrekonstruované Havlíčkovo náměstí.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autorka: Erika Nováková

http://www.vysocina-news.cz/clanek/poslanci-navstivili-brodskou-radnici-i-ochutnali-pivo-rebel/


Fajnšmekři, kteří si pochutnávají na nymburských speciálních pivech, mají o důvod víc, proč se letos těšit na Vánoce.

Foto

Nymburský pivovar přichystal mimořádnou edici a nabízí své nejsilnější a nejkvalitnější produkty v dárkovém balení. „Je to vánoční balení s názvem Postřižinské speciály. Obsahuje deset lahvových piv. Čtyři Něžné Barbary, tři Bogany a tři sváteční speciály, které vyrábíme pouze o Vánocích a Velikonocích,” vyjmenoval obsah balení ředitel pivovaru Pavel Benák.

Pro nezasvěcené: Něžný Barbar je relativně nový polotmavý zhruba třináctistupňový ležák. Bogan je světlý třináctistupňový speciál a sváteční speciál je dokonce čtrnáctistupňový. „Balení Postřižinských speciálů bude k dostání od 2. prosince jednak v pivovarském stánku na kraji areálu pivovaru a v prodejnách COOP Jednota,” řekl Benák.

Dnes je tedy první den, kdy by toto unikátní balení mělo být na trhu. Zajímavá inspirace pro vánoční nadílku...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/nb-pivo20111201.html


Pivovar Janáček zkusí vsadit na propagaci pivovaru názvem svého sídla. Jde o zásadní obrat kursu, neboť dosud byste zmínku o Uherském Brodě hledali na etiketě marně. Piva od Janáčka se dobře drží na Moravě i na Slovensku, dál už však jejich prodej vázne. Příčinou je podle zjištění pivovaru právě nejednoznačná značka.

Foto

Konzumenti, kteří nejsou z našeho kraje, si myslí, že název piva je odvozen od hudebního skladatele Leoše Janáčka. V Praze se našemu kolegovi dokonce stalo, že mu k točenému Janáčkovi donesli malou smetanu s tím, že je to akce „dva hudební velikáni“,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery, pod kterou pivovar spadá.

​Nyní tak bude etiketám nově dominovat právě název Uherského Brodu. „Věříme, že se lidé takto s pivem identifikují lépe. Nejedná se o nic nového. V historii byl vždy název města dominantní. Pivovar přece začínal jako Uherskobrodský pivovar Janáček a syn,“ doplnil obchodní ředitel Tibor Nechala. S novou podobou etiket vyrazil Janáček na trh symbolicky s letošní novinkou. Speciální desítka Perun uspěla nad očekávání dobře, a tak se ji pivovar rozhodl nabídnout i stočenou v lahvích. „Původně jsme chtěli jen vedle desítky Primy nabídnout ještě jednu chuťově výraznější desítku. Perun však ihned v oblibě Primu dalece předčil. Výsledkem je, že ji Perun zcela nahradí, poslední várku Primy jsme stočili počátkem listopadu,“ doplnil Nechala.

​Kromě sázky na název města se na etikety vešel i lev. Podle zástupců pivovaru je to odkaz na to, že Brod býval královským městem. Nová strategie pivovaru pochopitelně těší i zástupce radnice. "Jsem hrdý na to, že v našem městě máme pivovar, který vaří skvělé pivo. Myslím, že anonymních piv s nejasným původem výroby jsou plné obchody. Proto je skvělá zpráva, že se pivovar Janáček chce na pivních etiketách opět hlásit ke svému městu i regionu. Věřím, že tento krok může být ku prospěchu nejen pivovaru, ale i samotnému Brodu. Vždyť ve Zlínském kraji, kdysi bohatém na pivovary, je uherskobrodský Janáček poslední,“ řekl Patrik Kunčar, starosta Uh. Brodu.

Pokud by se nové etikety ujaly, pivovar zváží i změnu svého loga.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/na-pivni-etikety-se-vraci-nazev-mesta-uhersky-brod/ef3fe50a-67bd-102f-a118-00e0814daf34/


V posledních dvou letech v Česku ubývá restaurací, hospod a výčepů s točeným pivem, ročně jich podle odhadu odborníků zmizí z mapy až několik set. Ve čtvrtek o tom informoval deník E15.

Pokles počtu podniků s nabídkou čepovaného piva nastává od roku 2009 a tento trend stále pokračuje. Jde o roční úbytek zhruba o procento až dvě,“ řekla deníku výkonná ředitelka výzkumné agentury Data Servis informace Marcela Šimková. Důvodem je obecný pokles spotřeby čepovaného piva způsobený dopady krize a snahou lidí šetřit, ale také změnami v chování a zvyklostech návštěvníků hospod a restaurací.

Konzumují menší počet piv při jedné návštěvě podniku, než tomu bylo před několika lety, a preferují nealko nápoje nebo je častěji kombinují s pivem. „Částečně za tímto poklesem může být i mírně rostoucí spotřeba piva doma, na chatách a chalupách,“ podotkla.

S údaji Data Servisu souhlasí i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Spotřeba čepovaného piva klesá od roku 2008 podle odhadu svazu o tři procenta ročně, naopak o procento roste prodej lahvového a o dvě procenta pak fenomén posledních dvou let prodej piva v PET lahvích. Tržby za čepované pivo v restauračních zařízeních přitom podle Veselého tvoří zhruba čtvrtinu všech příjmů podniku.

Další čtvrtinu tvoří jídlo a zbylou polovinu pak ostatní položky z jídelního a nápojového lístku, například káva, čaj, víno a tvrdý alkohol. Pokles spotřeby čepovaného piva tak má výrazný vliv na tržby hospod a některé to neunesou.

Počet hospod po revoluci prudce stoupl, takže nyní se vývoj projevuje jejich poklesem,“ podotkl Veselý. Největšího počtu dosáhly hospody s čepovaným pivem předloni, kdy podle odhadů existovalo na území České republiky přes 50 tisíc zařízení s nabídkou jídla a pití, zhruba v polovině z nich i s čepovaným pivem; ostatní jsou například fast foody či stánky s občerstvením, kde se pivo netočí.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Libor Popela | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/295747-e15-v-cesku-ubyva-hospod-po-stovkach-rocne/


Rekonstrukci ležáckých sklepů v pivovaru Holba zahájili před rokem v létě. Nyní jsou úpravy v hlavní fázi realizace, do níž spadá náročná instalace přetlačných tanků. Jedná se o významnou investici do kvality piva, zvýšení kapacit a v neposlední řadě je její přínos také ekologický.

Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. „Plnou kapacitu sklepa potřebujeme už na jaře, kdy začínáme s výrobou pro letní sezónu", komentuje realizaci, která bude ukončena v březnu příštího roku, Vladimír Zíka z pivovaru Holba. "Tady se totiž pivo vyrábí tradiční metodou pomalého zrání a ve sklepích např. ležák dozrává až 2 měsíce.

Ležácké sklepy jsou tady rozděleny do 5 oddělení, z toho jedno je přetlačné se 6 novými přetlačnými tanky a celkovou kapacitou 4500 hl. Slouží k přečerpání piva po provedené filtraci na stáčírnu nebo přímo do cisterny, což dříve nebylo možné. Nové přetlačné tanky se od původních liší materiálem, vyšším objemem i umístěním a to se pozitivně promítá do manipulace s pivem, která je šetrnější, ale i jeho výsledné kvality. Přetlačné tanky jsou vyrobeny z ušlechtilé potravinářské oceli a umožňují automatickou sanitaci pomocí instalovaných rotačních hlavic.

Modernizace se netýká pouze přetlačného oddělení, ale také dalších čtyři oddělení ležáckého sklepa, kde pivo dokváší a dozrává. Kromě ležáckých tanků dojde k výměně hradících armatur, důležitých pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, který ovlivňuje říz i pěnivost piva. V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C a to vyžaduje spolehlivý a současně výkonný chladící systém, z toho důvodu v Holbě původní žebrovice nahradily chladící registry. „Pozvolné dozrávání je nejdelším procesem při výrobě piva a významně ovlivňuje jeho chuťové vlastnosti. V případě, že při něm dojde k teplotním výkyvům, promítnou se do nežádoucích příchutí nebo vůní piva,“ vysvětluje Vladimír Zíka.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytná sterilita všech technologických zařízení včetně rozvodů, proto ty původní skleněné nahradily nerezové, umožňující důkladnou sanitaci. Důležité je i to, že pivovar používá jako chladící médium místo původní solanky ekologický glykol, který nezatěžuje životní prostředí a na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Je celkem běžné, že z lanové dráhy Ráztoka – Pustevny nepozorným turistům během jízdy upadnou různé věci – termosky, rukavice nebo třeba čepice. V úterý před polednem však z lanovky padaly ve velkém PET lahve. A nešlo o žádnou náhodu.

Zástupci pivovaru Radegast zde totiž zkoušeli, co všechno jejich „petka“ přímo v beskydském terénu vydrží.

Ještě předtím, než dvouhodinový test odolnosti odstartoval, manažer značky Marek Málek naznačil, že „petka“ má již nějaké neoficiální zkoušky za sebou – například při opakovaných pádech z přibližně pěti metrů na beton „přežila úplně v pohodě“.

Zástupci Radegastu v úterý zvolili několik míst, ve kterých „petky“ testovali.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník.cz | Autor: Marek Cholewa

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20111129lanovka-pivo-test.html


Po roce od převzetí klíčů od pivovaru zůstávají otazníky nad budoucím využitím areálu v sousedství rotundy. Radnice nevylučuje ani provoz hotelu či malého pivovaru.

Foto

Zatím stále nevyužitý je areál znojemského pivovaru. Představitelé města mají v rukou studii budoucího využití všech budov, co s atraktivním areálem bude dál, však není jasné.

Všech objektů včetně přístupových cest je třináct, z toho samotných budov je devět. Chceme mít v rukou kompletní uchopitelný projekt na využití tohoto areálu. Nyní jsme v poslední části přípravy studie,“ uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Radnice se musela vypořádat s požadavky krajských památkářů. Těm se nelíbily plány města na výstavbu parkovacího domu v areálu bývalého pivovaru ani plány na lanovku, množství střešních vikýřů či zvažované využití lokality pro bydlení.

Pokud by město chtělo pokračovat v koncepčním rozvoji bývalého pivovaru, mělo by splnit několik základních podmínek. Musí dořešit úpravy prostor okolo rotundy, zpracovat standardní stavebně-historický průzkum pro objekty prohlášené za kulturní památky, zvláště na bývalou sladovnu,“ sdělil již dříve náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Podle starosty Gabrhela se s těmito připomínkami město již vypořádalo. „Pokud mám informace, tak všechny připomínky jsou již v konceptu využití areálu zakomponované. Pracoval na tom autorizovaný architekt Jaroslav Poláček. Nyní se zabývá dokončením dokumentace, takzvanou pasportizací,“ sdělil Gabrhel.

Hotel nebo pivovar

Město nevylučuje, že by v areálu mohl vzniknout menší hotel, případně i malý pivovar. „Potřebujeme však výhradní souhlas společnosti Heineken, která městu pivovar prodala s jistými podmínkami. Nemyslím si, že by takovému koncernu mohl malý pivovárek konkurovat,“ naznačil starosta.

Koncept územní studie, kterou zpracoval architekt Poláček, uvažuje i o využití pro výstavní prostory, pro sport a zábavu jako například posilovna či kuželny.

Opravy budov pivovaru včetně přístupové cesty a Hradní ulice by podle představitelů města měly přijít přibližně na pět set třicet milionů korun.

Znojmo ale má ve svém majetku podstatně větší oříšek. Je to rozsáhlý areál Louckého kláštera, na jehož opravy by byla potřeba částka ve srovnání s pivovarem podstatně větší. „Před šesti lety si město nechávalo vypracovat rámcovou studii, ze které vyplývá, že opravy Louckého kláštera by vyšly na jednu miliardu korun,“ řekla mluvčí Bártová.

Podle exstarosty Petra Nezvedy to dnes bude nejspíš ještě více. „Jde o starou studii. Odhaduji, že dnes by opravy stály asi jednu a půl miliardy. Město musí aktivně hledat možnosti využití jednotlivých rozparcelovaných částí,“ upozornil Nezveda.

Současné vedení Znojma chce podle starosty Gabrhela otevřít o dalším využití kláštera širokou veřejnou diskusi.

Budoucí využití bychom rádi konzultovali s obyvateli Znojma. Proto nyní chceme společně s vysokou školou ekonomickou udělat průzkum, abychom zjistili názory lidí na další využití tohoto komplexu,“ zakončil Gabrhel.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš | Foto: Daniel Smola

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-je-uz-rok-mesta-zatim-stale-nevyuzity.html


Pokud se Rusa zeptáte, co si vybaví, když se řekne "Češi a Česká republika", zpravidla bez váhání odpoví "pivo".

České pivo má v Rusku skutečně výborný zvuk, což ovšem na druhou stranu láká řadu nepoctivých podnikatelů, kteří cítí šanci se na dobré pověsti českého piva přiživit.

Případ falzifikace krušovického piva

Ve druhé polovině října t.r. proskočila v českých i ruských novinách zpráva ze zapadlého městečka Anochino poblíž sibiřské metropole Ťjumeň. Vyšlo najevo, že v tomto městečku již nějakou dobu funguje minipivovar, který vyrábí padělané pivo značky Krušovice. Produkce byla stáčena do sudů a dodávána do restaurací a obchodů v Ťjumeni i okolí. Nápisy na etiketách nenechávaly nikoho na pochybách, že jde o pravé krušovické pivo. Jeho kvalita a chuť však byla údajně v příkrém rozporu s pravým krušovickým pivem (na rozdíl od jiných známých značek, jako je Pilsner Urquell, Staropramen, Velkopovický kozel a dalších, které jsou v RF vyráběny licenčně v rámci ruských pivovarů, je legální krušovické pivo výlučně importní, vyráběné v ČR), což nakonec vedlo k víceméně náhodnému odhalení této nelegální výroby.

Nespokojení zákazníci si totiž nenechali svůj názor pro sebe a podělili se o něj na místních internetových fórech a sociálních sítích. Toho si všimli zástupci koncernu Heineken (pod jejichž portfolio spadá i pivovar Krušovice), kteří se s bloggery spojili a následně zalarmovali policii a další orgány, které jednaly s nebývalou rychlostí a efektivitou. Při razii v minipivovaru bylo zkonfiskováno několik set litrů piva připraveného k prodeji a výrobci byli obviněni z trestného činu nezákonného užívání obchodní značky a výroby nelegální produkce podle ruského trestního zákona. Společnost Heineken nyní zvažuje, že bude po výrobcích i prodejcích konečnému spotřebiteli požadovat náhradu škody, jejíž výše se podle ruského tisku může pohybovat od 300 tis. do 5 mil. RUB (pozn. 1 EUR = cca 42 RUB) za každý prokázaný případ realizace nezákonného zboží.

Díky bdělosti pracovníků společnosti Heineken jde tedy (alespoň prozatím) o příběh se šťastným koncem. Nicméně, jak přiznávají i sami zástupci společnosti, je zřejmé, že takových případů mohou být v Rusku desítky a většinou dojde k jejich odhalení až po dlouhé době, případně vůbec ne. Cena piva dovezeného z evropských zemí je díky celním a dalším poplatkům velmi vysoká (v moskevských restauracích obvykle začíná na 200-250 RUB za půl litru), což pochopitelně přímo vybízí k nelegální výrobě nekvalitních, ale zato cenově dostupných falzifikátů. Vzhledem k tomu, že české pivo je vedle piva německého v Rusku zdaleka nejpopulárnější, je zřejmé, že zavedené české značky podvodníky lákají.

Zneužívání označení původu

Vedle nelegální výroby piva pod známou českou značkou se však v posledních letech v Rusku rozmohl ještě jeden nešvar, proti kterému se čeští výrobci bohužel zatím nemohou bránit. Jde o to, že se zde vyrábí piva různých značek, které lživě odkazují na český původ a tím parazitují na dobré pověsti českého piva. Loga těchto značek bývají obvykle ruskojazyčná, často však obsahují i různé české nápisy, mnohdy s úsměvnými gramatickými chybami. Jako příklady můžeme jmenovat (v překladu) např. „Český standard“ (centrální Rusko, Povolží), „Karlovar“ (centrální Rusko) „České světlé“ a „České tmavé“ (Altaj). Už ani nepřekvapí, že během uplynulého léta běžela v Moskvě reklamní kampaň na známé slovenské pivo Zlatý bažant se sloganem „pivo iz Bogemii“. Ne, že by slovenské pivo mělo v Rusku špatnou pověst, právě naopak, ale proč by si místní dovozce ještě trochu nepomohl, vždyť je to skoro jedno, že...

Základním kamenem úrazu je, že ČR dosud nemá v rámci dvoustranných smluvních vztahů s RF dohodu o ochraněoznačení původu (GI – Geographical Indication). Můžeme doufat, že v rámci nové PCA (Partnership and Cooperation Agreement), o níž v současné době EU s RF jedná, bude tato ochrana zakotvena. V takovém případě ČR bude moci těmto praktikám účinně čelit.

Doporučení exportérům českého piva

Čeští exportéři by si měli vzít příklad z kolegů z Heinekenu a soustavně sledovat ruský trh, zejména prostřednictvím internetu. V případě podezření z padělání jejich značky doporučujeme, aby se spojili s místními orgány činnými v trestním řízení. Nejen začínajícím exportérům se v takovém případě zpravidla vyplatí spolupráce s některou z místních renomovaných advokátních kanceláří, která může pomoci prokázat více případů zneužití a tím zvýšit potenciální objem požadované náhrady škody. Nejdůležitějším ruským orgánem na úseku ochrany práv fyzických i právnických osob je Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek (oficiální zkratka „Rospatent“ – www.fips.ru), která je podřízena Ministerstvu školství a vědy RF. Mnohému může napomoci i předpokládaný vstup RF do WTO.

Ve prospěch našich vývozců hovoří i fakt, že ruský spotřebitel není naivní, a již dávno ví, že mezi „českým pivem“ vyrobeným v RF a skutečným českým pivem bývá diametrální rozdíl. Toto povědomí již mají nejen obyvatelé evropské části RF (t.j. ti, kteří nejčastěji mívají bezprostřední nebo zprostředkovanou zkušenost s návštěvou ČR, při které si zpravidla ani zapřísáhlí abstinenti nenechají ujít možnost ochutnat pravé české pivo v pravých českých hospodách), ale i obyvatelé vzdálených sibiřských oblastí. Z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme při marketingové propagaci zboží co nejvíce akcentovat skutečnost, že jde o opravdové české pivo, vyrobené v ČR, z českých surovin a pomocí českých technologií.

Zdroj: iRU.cz

http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114008000000-uralsky-fo/114008006000-tjumenska-oblast/307-pravo-zakony/22182-zneuzivani-dobre-povesti-ceskeho-piva-v-rusku-pokracuje/


Milovníci piva si přišli na své v hotelu Belveder v Železné Rudě. Konala se tam mezinárodní soutěž Pohádkové pivo 2012, na kterou se sjeli zástupci z třiceti pivovarů a k ochutnání bylo 101 druhů piv.

Pivo sem k nám přivezli Češi, Moraváci, Slováci a Bavoráci. Soutěžní piva byla rozdělena do šesti kategorií, světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo a speciální piva - svrchně kvašená piva a spodně kvašená. Piva pro porotu byla podávána anonymně, aby nevěděli, který druh hodnotí. Nejzajímavější pivy k ochutnání byly asi speciály, například s příchutí puškvorce, borůvek, malin a podobných příměsí. Tato ovocná piva se vyrábějí v malých pivovarech spíše pro něžné pohlaví, aby pivovárky nalákaly k pití piva i ženy. Většině žen se zdá české pivo příliš hořké, ale pro nás chlapy jsou česká hořká piva naopak chutnější než piva německá, která jsou hodně sladká,“ informoval majitel hotelu Belveder František Strnad.

Domácí pivovar měl čtyři želízka v ohni. „Měli jsme naše piva ve čtyřech kategoriích, a to ve světlém ležáku, polotmavém ležáku, tmavém ležáku a spodně kvašeném ležáku speciálu. Speciál byl šestnáctistupňový Kat, což je silné pivo, u kterého jde vypít jedno, maximálně dvě,“ uvedl Strnad.

Do poroty usedli odborníci na pivo i návštěvníci. Hodnotili barvu, pěnu, chuť a celkový dojem. „Věnuji se pivu už osm let, takže nemám problém s posuzováním. Mám pivo rád, takže jsem začal s jeho vařením. Nejvíce mi chutná klasický český ležák. Jsou zde piva olympijská, vynikající, ale také piva, která jsou absolutně nepitelná, takže nechápu, jak je může někdo vyrábět pro další spotřebitele,“ řekl Deníku Igor Nešpůrek z pivovaru Padochov.

Po několikahodinovém ochutnávání přišel výsledky soutěže vyhlásit Mikuláš s čertem. V kategorii světlý ležák vyhrál první místo pivovar Harrach, v kategorii polotmavá piva zvítězil pivovar Sokolov, v kategorii tmavá piva zlatou příčku obsadil pivovar Padochov, nejlepší pšeničné pivo vaří v pivovaru Purkmistr, první místo za nejlepší svrchně kvašené pivo speciál si odnesl pivovar Joes Garage Brewery a za nejlepší spodně kvašené pivo si zlato vybojoval pivovar z Kvildy.

Nejvíce ocenění převzaly pivovary z Moravy. „Je to hodně hezké. Konečně jsem se po třech letech dočkal prvního místa a mám z toho opravdu radost. Podařilo se mi vyhrát současně první místo za světlý ležák a třetí místo za pšeničné pivo. Náš pivovar ročně nabízí čtrnáct druhů piv. Mám rád všechna naše piva, ale pokud bych měl dát nějakému přednost, tak Vídeňskému speciálu. Jde o pivo, které se dělá z jednoho druhu sladu, a to Vídeňského, který je krásný pomerančový,“ sdělil po vyhlášení Josef Zatloukal z pivovaru Harrach z Velkého Meziříčí.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autorka: Daniela Loudová

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/foto-na-belvederu-se-misily-chute-piva20111128.html


«« « Strana 462 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň