Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Podnikatel Stanislav Bernard je důkazem toho, že když si člověk něco usmyslí a je ochoten za to bojovat, má velkou šanci na úspěch. V 90. letech se mu podařilo přesvědčit politiky z vládních i opozičních stran, aby podpořili jeho návrh na změnu zákona.

Foto

Prosadil nižší spotřební daň pro malé pivovary a zachránil tak ten svůj i řadu dalších před převálcováním konkurencí. Dokázal to bez úplatků, pokud se nepočítá symbolické pivo zdarma, které před hlasováním navezl do sněmovny. "Věděl jsem přesně, co chci, a byl jsem přesvědčen, že bojuji za správnou věc. To tehdy sehrálo největší roli," vzpomíná majitel pivovaru, který kandiduje do Senátu.

HN: Řekněte, jak může sám podnikatel změnit zákon?

Sám by samozřejmě nezmohl vůbec nic. Já to věděl, a proto jsem v Humpolci založil Svaz malých nezávislých pivovarů, což už byl orgán, který mohl být partnerem pro jednání. Než jsem cokoli podnikl, zmapoval jsem terén a připravil si argumenty. Zjistil jsem, že v Evropské unii existovala oficiální směrnice o tom, že členské státy mohou využít principu, kdy malé pivovary neplatí plnou spotřební daň, ale odstupňovanou podle velikosti. Toho jsem se chytil.

HN: A jak jste s tím naložil? Navštívil jste přímo nějaké politiky?

Nejprve jsem se vypravil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tam jsem neuspěl. Pak jsem to zkusil přes ministerstva. Ministr zemědělství Josef Lux pokýval hlavou, řekl, že to stojí za pomoc, ale neudělal nic. Ministr financí Ivan Kočárník naše argumenty pochopil. Připustil, že by se zákon mohl změnit, a uvedl to i v Lidových novinách.

HN: Vzbudilo to nějakou reakci?

Případ se dostal na veřejnost, ale ministerstvo financí z celé věci vycouvalo. Zjistil jsem, že tudy cesta nevede, a začal jsem lobbovat přímo v parlamentu. Jeden poslanec byl můj kamarád. Zprostředkoval mi setkání s dalšími poslanci. Mohl jsem vysvětlit, o co mi jde.

HN: Jak na vás tehdy koukali? Byl jste už známou osobností?

Tehdy ještě moc ne. Vystupoval jsem jako prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

HN: Jak jste argumentoval?

Vysvětlil jsem jim, jak špatnou perspektivu pivovary mají, a že pokud by zákon neprošel, většinu z nich by převálcovala konkurence. Zdůraznil jsem význam malých pivovarů: jsou nositeli kultury, historie, tradice a jsou důležité pro turistický ruch. Argumentoval jsem i tím, že v Německu a dalších zemích mají daň odstupňovanou. Měl jsem možnost přesvědčit asi osm pravicových poslanců. Oni mi uvěřili, že je užitečné navrhovanou úpravu udělat, a to byl základ úspěchu.

HN: Případu se chytla i média...

Ano, hodně se o tom mluvilo a psalo. Řekl bych až neúměrně v porovnání s tím, o jaké sumy šlo. Občas jsme udělali tiskovou konferenci, pak už si mě média zvala sama.

HN: To jste asi měli dobře připravenou půdu pro hlasování.

Celkem ano. Ještě si vzpomínám, že před hlasováním jsme všem poslancům dali disketu s počítačovou hrou. Po prvním kole se jim zapnula stručná prezentace proč hlasovat pro nás. Teprve až si ji přečetli, mohli hrát dál. Návrh zákona tehdy podali poslanci Levého bloku, celá opozice byla pro a v koalici bylo dost těch, kteří návrh podpořili. Po dvouročním vyjednávání to byl velký úspěch, se kterým jsem ze začátku nepočítal. Politici hlasovali napříč politickým spektrem.

HN: Proč myslíte, že jste uspěl?

Přesně jsem věděl, co chci. Nikoho jsem neuplácel, pouze jsem pevně věřil tomu, co říkám.

HN: Mohlo by se něco podobného povést dnes?

Pokud něco nezkusíte, nemůžete vědět, jestli by to šlo. Ale ten princip by měl být použitelný kdykoli. Je pravda, že tehdy šlo do politiky spousta lidí s entuziasmem a chutí něco zlepšit. Od té doby udělala politika obrovský krok směrem do propasti.

HN: Proč myslíte?

Politici, především z levé části spektra, jen házejí granáty přes demarkační čáru. A vlastně nekomunikují. V jejich vyjádřeních postrádám obsah. Využívají naprosto účelových tvrzení s jediným cílem - zalíbit se voličům. Jsou schopni kdykoli změnit názor podle průzkumu veřejného mínění. Na pravici zase dnes vidím spoustu rozhádanosti a bohužel i rozporů s liberálními principy. Jde o konkrétní lidi, kteří tam jednoduše řečeno, dávno nemají co dělat.

HN: Mluvíte o špatných poměrech v politice. Sám nyní kandidujete do Senátu. Co očekáváte?

Nedělám si iluze, že bych dokázal změnit svět. Sám jsem zvědav, zda bude vůbec možné něco prosadit. Když ne, tak tam nebudu. To říkám otevřeně. Nemíním zbytek života někde sedět a tvářit se důležitě.

HN: Lidem ale přece musíte nabídnout něco, proč vás mají volit. Je možné se do politiky dostat bez účelových tvrzení?

Budu otevřeně říkat, o čem jsem přesvědčen, že je správné. I když to jsou možná menšinové názory. Věřím, že lidé, kteří je pochopí, mi dají hlas. Neberu svoji kandidaturu nijak fatálně. Pokud mě zvolí, rád tam půjdu. Když ne, budu se bavit něčím jiným. Možností je dost.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Miroslava Jirsová


Společnosti Pramerica Real Estate Investors a BarHill Real dokončily přeměnu bývalého holešovického pivovaru v Praze na moderní komplex kancelářských a obchodních ploch s názvem A7 Office Center. V areálu vzniklo deset tisíc čtverečních metrů kanceláří a 4500 čtverečních metrů obchodních ploch. Pramerica Real Estate Investors působí na celém světě a spravuje reality v hodnotě 725 miliard korun.

Foto

Zdroj a foto: iHNed.cz


Z pivovaru bude penzion pro důchodce

[čtvrtek, 25. září 2008]

Lůžka pro seniory v bývalém pivovaru se Unii zamlouvají. Jeden z chrudimských brownfieldů tak dostane evropské peníze na stavbu sociálního centra pro penzisty.

Foto

Mezi projekty, které se ucházely a uspěly v žádosti o evropské peníze prostřednictvím regionálního operačního programu, je i objekt bývalého pivovaru.

„Je to zajímavý projekt. Z tohoto chrudimského brownfieldu se stane školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory,“ uvádí první místopředseda Regionální rady NUTS II Severovýchod a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Objekt se nachází v soukromém vlastnictví. O projektu se tudíž příliš neví. „Rozhodně to nebude žádný domov důchodců, spíše půjde o penzion,“ míní jeden z krajských úředníků, který si nepřeje zveřejňovat své jméno.

Chrudimský pivovar byl postaven v roce 1868 podle plánů Františka Schmoranze staršího. Zlatavý mok se v něm vařil ještě tři roky před ukončením druhé světové války. Potom se na několik let stal areál sladovnou. K velké devastaci areálu došlo po roce 1989, kdy se stal pivovar předmětem finančních zástav a soudních sporů. Už má naštěstí vlastníka, který zdárně spěje k navrácení krásy tohoto historického objektu.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Foto: Karel Dvořák


Pivovar Steiger zdražovať nebude

[středa, 24. září 2008]

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ceny svojich pív v najbližšej dobe nezmení. Nepridá sa tak k medializovaného novembrovému zvýšeniu cien plzeňského Prazdroja, vedúcej spoločnosti na českom trhu piva. Portfólio značiek pivovaru STEIGER tak naďalej ostane medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Zdražovanie piva nie je predmetom aktuálnych krátkodobých a strednodobých plánov. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami hýbať nemienime. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval J.Vysloužil.

Poukázal na to, že konečné ceny pív STEIGER v reštauráciách a krčmách, sa podobne ako u ostatných pív odvíjajú od jednotlivých stupňovitostí, regiónov a kvality poskytovaných služieb v prevádzkach, kde sa pivo podáva. Čapovaný Steiger 12° sa v súčasnosti predáva v rozpätí 20 - 25 korún. Samozrejme sú výnimky smerom dole aj hore. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

J.Vysloužil nevylúčil, že konečnú predajnú cenu v prevádzkach môžu mierne ovplyvniť očakávané cenové pohyby cien plynu, tepla, či pohonných hmôt. To je však už v kompetencii prevádzkovateľov reštauračných zariadení. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti STEIGER je dôležitý fakt, že pivovar STEGER predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar, v celkovom obrate 2,5 milióna eur (75,315 milióna Sk) ročne. Ceny týchto pív budú závisieť od ich výrobcov.

STEIGER ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger


Modrý hroch dostal peníze za pivo

[středa, 24. září 2008]

Více než třicet jedna tisíc korun putovalo ze Bzence nadačnímu fondu Modrý hroch.

Ten peníze použije pro Kliniku dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno. Obnos Bzenečtí získali z nedávných slavností kněžihorského piva.

Dvacet tisíc korun poslouží k nákupu přenosného oxymetru a zbytek na dovybavení dětských pokojů,“ uvedla při předání ředitelka fondu Monika Chasáková. Ta si původně na Slovácko jela pro rovných jednatřicet tisíc. Odvezla si ale o šest set korun více.

Členové pořádajícího sdružení Přátelé Kněží hory si připravili hotovost a na ukázku i originální vstupenky na slavnost. Během předání si však přítomní začali zpětně přikupovat další vstupenky. Peníze pak hned přesunovali přes svého předsedu Miroslava Kováře k rukám ředitelky fondu. Podobné nadšení pro dobrou věc provázelo celé pořádání oslav i následující týdny.

Mnoho účinkujících se zřeklo honorářů a naopak ještě sami nakupovali věci potřebné ke svým vystoupením. Firma Kovosteel, která zdarma pronajala motorový vláček, například ještě dodatečně věnovala peníze vybrané na jízdenkách, bzenecká radnice zase převzala placení dvacetitisícového honoráře pro nejmenovanou dechovku.

Kolikrát dotujeme kulturní vystoupení, na které přijde dvacet platicích diváků a stovka důchodců zadarmo. Tady byly stovky lidí a bavily se celý den i noc. Schválení dvacetitisícového příspěvku jsme vzali jako svou povinnost přispět,“ řekl starosta Bzence Pavel Čejka.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zdeněk Šmýd


Žatecký pivovar se stal nejúspěšnějším pivovarem tradiční Žatecké degustace na Dočesné 2008 v Žatci. Degustaci organizoval Chmelařský Institut v Žatci, což samo o sobě je zárukou profesionálně připravené a realizované soutěže jednotlivých piv a pivovarů. V nejprestižnější kategorii Ležák Světlý triumfoval Žatecký pivovar se svým pivem ŽATEC EXPORT. Tmavý speciál ŽATEC XANTHO získal 2. místo v kategorii Speciální piva tmavá a pivo LUČAN PREMIUM TMAVÉ obsadilo 3. místo mezi Ležáky Tmavými.

Zdroj: Žatecký pivovar.cz


Proč se zase zdražuje pivo?

[středa, 24. září 2008]

Host: Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven

Foto

Přední výrobce českého piva Plzeňský Prazdroj od listopadu zdražuje pro své odběratele ceny. V průměru o čtyři procenta. Prodejcům piva například půllitr plzeňského podraží o necelý padesátník, Gambrinus je vyjde o 80 haléřů dráž. Prazdroj naposledy pivo zdražil loni v listopadu, a to o šest procent. Zdražení po této informaci nevyloučil ani Budvar. O kolik by se ceny mohly zvednout a kdy, tento výrobce upřesnit nechce. Proč pivovar zdražil? Co bude zdražení znamenat pro spotřebitele? Zdraží i ostatní výrobce piva nebo si dokáží udržet nižší ceny a krok Prazdroje povede k rozkvětu menších pivovarů? Jsou skutečně náklady pivovarů tak velké, aby museli zdražovat?

Na tyto a podobné otázky jste se mohli ptát včera od 20 do 21 hodin ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

***

skalenak 20:03

Jen zdražujte, budou z toho mít prospěch menší pivovary. Vždyť nejste jediní. Zřejmě nemůžete zůstat poslední ve zdražování.

Všichni pivovarníci mají o čtvrtinu dražší náklady kvůli surovinám, dále benzín, elektřina, mzdy, atd. Dříve nebo později to budou do cen promítat všichni. Odpověď na všechny otázky o cenách - uvědomujete si, že od revoluce rohlíky zdražily desetkrát, zatímco pivo ani ne čtyřikrát?

Pája 20:05

I tak jsou uz dnes hospody poloprazdne.Lituju hospodske, kteri maji pronajem a ztezi na to vydelaji. Jak vysoko míní s cenou jit do budoucna, bude to jako u cigaret podle EU diktát. Dik Krnov

Celková spotřeba v restauracích od roku 1990 je stále stejná - počet provozoven však vzrostl pětkrát

Tomáš 20:05

Dobrý den chtěl jsem se zeptat o kolik se zdraží např Heineken nebo Budvar

Nevím, každý to tají

jirka 20:05

dokazete odhadnout kolik je vyrobní cena jednoho pulitru piva třeba gambrinus desítky? pokud ne kolik si myslíte vy sám ,že je tato cena-náklady na vyrobu pulitru piva?

tatáž odpověď

Zdena Pokorná 20:08

Dobrý večer, není česká spotřeba piva příliš velká? Díky

Spotřeba piva na hlavu a rok je 18 let prakticky stejná lehce pod 160 litry. Nejméně 30 litrů vypijí turisti a jejich podíl pořád roste. Takže reálná spotřeba Čechů je na úrovni Irů - 130 litrů

Rozlučka 20:10

Mají malé české pivovary vůbec budoucnost? Nevytlačí je velké společnosti z trhu? přece jen by to byla škoda... Jak se můžou bránit?

Určitě ano, musí hledat speciality, jiné výrobky než nabízejí velcí. Musí být pružní v péči o zákazníka a sázet na tradiční českou kvalitu a lokální patriotismus

Petr 20:10

Dobrý den, proč vlastně pivo zase zdražuje?

Už jsem odpověděl

Pavel 20:12

Jaký druh (značku) piva máte vy osobně nejraději?

Jsem zaměstnancem Českého svazu pivovarů a sladoven, nesmím veřejně upřednostňovat žádnou značku

Radek 20:13

Dobrý den,chci se zeptat o kolik korun se pivo cca zdraží?? Děkuji Radek Plzeň

Můj odhad je kolem pěti procent. Kdyby pivovary promítly celý nárůst nákladů do ceny, musely by zdražit o čtvrtinu

Roman Sebera 20:13

Dobry den, Zajimalo by mne jake jsou skutecne naklady na vyrobu jednoho pullitru piva. Dekuji za odpoved.

Už jsem odpověděl

Standa K. 20:14

Nemyslite ze uz Prazdroj je dost drahy oproti konkurenci? Tak proc ho jeste zdrazovat?

To je otázka pro Plzeňský Prazdroj, ne pro mne

Jana 20:18

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Příčinou jsou nemravně vysoké ceny nealko. Jeho výrobci nemají v ceně náklady na zemědělce, na sladaře, na vaření a kvašení piva. Nemají ani spotřební daň z alkoholu. S pivovarníky mají společné jen náklady na stáčení a distribuci. Jejich zisky jsou nemravně vysoké. Nejvíc však na nealko vydělávají v gastronomii - víte, že lahvičku minerálky kupují do restaurací za 4 koruny?

Petr 20:19

Zdražujete, dobrá, ale proč je vaše pivo levnější v německu než je tomu u nás v ČR? Tomu opravdu nerozumím.

Opět otázka pro Prazdroj

Jiří 20:21

dobrý den,ja piju pivo tak jednou za týden a to v pátek když se třeba chcu odreagovat od školy,takže zdražování o tu korunu me zas tak netrápí,a chtel bych se zaptat jak vy často pijete pivo??

Já vypiju zhruba tolik piva, kolik doporučují lékaři - tedy dva půllitry denně. Navíc však nejméně stejné množství nealko piva

Zemědělec 20:28

Pane řediteli, co říkáte tomu, že výkupní ceny sladovnického ječmene jsou cca o 50% nižší než v loňském roce??? Nezdá se Vám tedy to zdražení a matení veřejnosti trochu nefér???

Výkupní ceny sladovnického ječmene v poslední době na burze klesají. Jde však o neprodaný zbytek, naprostá většina obilí byla nakoupena brzy na jaře včetně vyplacených záloh, aby měli zemědělci na orání, setí atd. Obecně ceny vzrostly ze sklizně 2007 na dvojnásobek proti sklizni 2006. Příčinou je pokles ploch osetých obilím, protože zemědělci vyrábějí dotované suroviny pro biopaliva. Letos propad ploch pokryl mimo řádný výnos. Díky hloupé politice podpory biopaliv budeme všichni kupovat dražší potraviny (včetně piva), abychom si mohli koupit dražší benzín

michal 20:29

Zatím jsem slyšel o zdražování jen láhvového piva! Bude se týkat zdražení i čepovaného piva? Pokud ano kolik to bude dělat?

Můj odhad je, že se zdraží víceméně všechno

Anon 20:35

DOPORUČENÍ : Nepijte :-)

Díky, nechci riskovat, kdo nepije vůbec, má výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních chorob než ten, kdo pije denně cca 40 gramů stoprocentního alkoholu - tedy dvě desítky. Dámy ovšem méně, mají menší játra a nižší obsah alkoholdehydrogenázy - enzymu, který štěpí alkohol

multitech 20:36

díky vám přestanu pít pivo protože zdraží další pivovary, kdyby to byla pravda jak praví přísloví zdraží pivo padne vláda tak to bych si jednu týdně koupil.

To byste nás tedy moc nevytrhnul - jak se praví v Postřižinách, musíte se více snažit

george 20:37

dobrý den,chtel bych se zeptat ,kolik penež asi dáváte ročně do českého fotbalu.?

Já mluvím za pivovarský svaz, takže nedávám nic.

Martin 20:42

Dobrý večer pane Veselý. Podnikám již řadu let a velice rád bych se zeptal : proč vždy zdražují největší pivovary a to i přestože vstupní produkty mají podstatně levnější než například soukromně hospodařící nebo regionální pivovary. Pro mne je pobuřující, že ač značkové pivo, ale stále pivo české stojí 2x tolik co pivo regionální a občas bezesporu kvalitově lepší než ,,naše" velké pivovary. Jejich vedení by mělo dostat jasný impuls, že takto tedy ne!!!! Rád bych znal Váš názor na tento problém..... děkuji

Zdražit potřebují všichni - ti menší ale čekají až co Prazdroj a pak dříve nebo později následují. Konkurence je strašně tvrdá a všichni se bojí odlivu poptávky k levnějším značkám. Velké pivovary mají obvykle levnější cenu surovin, protože nakupují hodně najednou. Zato však utratí daleko víc za obchod (různí velkoobchodníci atd) a za distribuci, protože vozí daleko a snaží se pokrýt celý trh

StandaCheb 20:44

Dobrý večer.Zajímalo by mě,proč se neustále pivovary vymlouvají na zvyšující se ceny surovin,energie atd. a přitom desítky milionů Kč vyhazují sponzoringem a přeplácením "hvězd" našeho fotbalu a hokeje.Mám na mysli např. Gambrinus ligu.Tyto vyloženě vyhozené peníze pro těžce přeplácené "hvězdy sportu" by se daly využít např.na vyrovnání nákladů na výrobu piva

Kdyby velcí nezdražovali a nevytvářeli tak prostor pro následné zdražení u malých - tak by tito malí nepřežili

Vilda-pivař 20:46

Dobrý večer. Jste pěkní všiváci, zdražujete i to, co nám nejvíce chutná- to jest pivo!! Budete zdražovat tak dlouho, až se naserem a budou poloprázdné hospody a budem pít pouze lahváče doma. Taktéž si zahráváte s ohněm, když se říká: ZDRAŽÍ-LI PIVO, PADNE VLÁDA I VY-MONOPOLNÍ VÝROBCI. Malé pivovary jsou levnější. Přes to zlatavému moku zdar!!

Já mám tu výhodu, že pracují pro malé i velké. Proto vám děkuji hlavně za závěr - myslím si, že děláme nejlepší pivo na světě

Juránek 20:53

Dobrý večer, sladovnický ječmen se letos začal nakupovat za 6 tis. Kč/t a dnes je cena pod 4 tis. Kč/t. Tak pak nerozumím argumentu, že na zvyšování ceny má vliv cena sladovnického ječmene. Ani to, že je cena vyšší než před dvěma lety. To jste loni po žních, kdy byla cena ječmene snad rekordně vysoko nezdražovali? Děkuji za odpověď.

Na hlavní část otázky jsem už odpověděl. Vývoj cen na plodinové burze se týká jen malé části prodejů a nevypovídá nic o cenách v úhrnu - viz předchozí odpověď. Po loňském zvýšení cen ječmene skutečně většina pivovarů nezdražila a doufala, že ceny letos podstatně klesnou - nestalo se. Příští rok, pokud nebude zase nadúroda dojde nejen k nárůstu cen sladovnického ječmeneí, ale i k jeho nedostatku. Pro zemědělce je výhodnější zasít řepku pro biopaliva.

pivni_pupek 20:57

Dobry vecer, kdy predpokladate dalsi zdrazeni???

Řadu otázek jsem přeskočil, protože jsou směřovány na Prazdroj. Na vaši otázku odpovědět nesmím - už takhle jsem byl vyslýchán na ÚOHS. Bojí se vzniku cenového kartelu, tedy vzájemného domlouvání cen

Jana 21:03

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Opilců je tady nejméně z celé Evropy včetně severských zemí s jejich slavnou prohibicí. Dramaticky tam zvýšili daně a tím i ceny a lidé přešli na ilegální výrobu hygienicky nekontrolovaného alkoholu, masově dováží alkohol ze zahraničí a při první příležitosti se opijí jako zvířata. Je prokázáno, že výrazné zdražení ovlivní spotřebu umírněných konzumentů, ti, kteří nad alkoholem nemají kontrolu (tj. u nás zhruba 3-4%) pijí stejně a sociálně o to více ruinují rodinu

DooDA 21:08

Dobrý večer,chtěl jsem se zeptat jak je možné, že v zahraničí je "naše české" pivo levnější v přepočtu, nemělo bý to snad být naopak?A čím je to zapříčiněno?Děkuji

To je otázka individuální politiky pivovarů, většinou prodávají pivo do zahraničí dráž, protože u nás je stále nejlevnější. Může se stát, že dovozce v cizině se snaží prorazit za cenu podstatného zlevnění - býcvá to však jen dočasné

Jana 21:17

Dobrý den, proč u nás nalévají opilým další piva? V Austrálii například nedostane opilec další pivo nebo jiný alkohol a mají tam mnohem méně dopravních nehod než u nás. Tady každému jde jen o ty špinavé prachy a je jim jedno kolik je mrtvých na silnicích díky tomu, že je tu tak levné pivo a pořád jim hospodští nalévají. A proč se nalévá dětem a mladistvým? Měli byste tlačit na politiky aby byli mnohem tvrdší zákony.

Skutečně my všichni pivovarníci podporujeme tvrdé postihy za nalévání nezletilým a řízení opilých řidičů. Proto nebudeme nikdy vyvolávat jednání o zvýšení povoleného obsahu alkoholu v krvi řidičů na evropskou úroveň. Jinak je zajímavé, že procento dopravních nehod s přítomností alkoholu je u nás nižší než je v Evropě bežné, je to kolem 4% nehod. Závěrem vás ubezpečuji, že my pivovarníci stejně rádi jako pivo běžné prodáváme i pivo nealkoholické - mimochodem jsme jediní výrobci alkoholických nápojů kteří mají nealko alternativu.

Děkuji vám za otázky a loučím se s pivovarským Dej Bůh štěstí

Zdroj a foto: TN.cz


Anna Schlindenbuch z 1. pozitivní v předminulém čísle M&M s povzdechem konstatovala, že jejich agentura, ačkoliv by chtěla, ještě nikdy nepracovala pro žádnou pivní značku. A bohužel si sama v textu i nechtěně odpovídá proč. Podle ní se totiž komunikace pivních značek pravděpodobně omezuje pouze na televizní reklamy, od nichž navíc prostě vyžaduje, aby byly „vtipné“. A odkazuje neurčitě na Bud Light a velmi konkrétně na Kevina Kavendishe z dva roky staré reklamy na Carlton Draught alias „Flashbeer“. Předpokládám, že její okouzlení těmito televizními spoty vyplývá z hluboké znalosti amerického, respektive australského trhu a komunikačních cílů obou značek. Potom také jistě ví, že oba tyto trhy jsou od toho českého diametrálně odlišné a pivo a reklama na něj má u nás zcela jiné postavení, dané například historickými souvislostmi nebo geografickými podmínkami. Kritizovanému faktu, že si značky vybraly svoji „škatulku“, v rámci níž komunikují, se říká positioning. A právě jeho jasná definice je alfou a omegou komunikace produktu typu piva, kde hmatatelné rozdíly mezi jednotlivými značkami jsou prakticky nulové. Teprve positioningem se stávají navzájem odlišitelné, protože jak víme, většina pijáků jednotlivé značky podle chuti moc nerozezná.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Cyril Boor


Světlé výčepní pivo Pardál má za sebou vydařené letní období. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území České republiky prodalo celkem 65 548 hektolitrů piva Pardál. Meziročně to představuje zvýšení o 144 procent. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007.

Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Pivo Pardál bylo na trh v jižních Čechách uvedeno 1. března 2007. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Prodejní plán v letošním roce je 150 000 hektolitrů. „Za situace, kdy celková letošní spotřeba piva v Česku zřejmě poklesne, vezme Pardál zajímavý tržní podíl své konkurenci,“ dodává Horejš.

Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat. Pardál však již navždy zůstane prvním českým pivem vyladěným samotnými pijáky. Žádné jiné pivo u nás do této chvíle nevzniklo s tak intenzívní účastí jeho spotřebitelů,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětluje Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero. „Pardál vznikal netradičně, proto i jeho představení zákazníkům probíhalo netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál byl všude tam, kde zákazníci trávili chvíle odpočinku či dovolenou a kde se bavili s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří,“ dodává Mazancová.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Ze zchrátraliny bude pivovar

[úterý, 23. září 2008]

Nevyužívaný objekt v centru města získá občanská společnost Úhlava. Zázemí zde najdou učni i dospělí.

Minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. S tímto záměrem kupuje obecně prospěšná společnost Úhlava dům čp. 57/I ve Vančurově ulici v Klatovech. Jeho pořizovací cena je čtyři miliony 102 tisíc korun.

Prodej objektu odsouhlasili při svém posledním jednání klatovští zastupitelé, podmínili jej ale zachováním průchodu pro veřejnost na navazující parkány.

O objekt se vedly diskuse už před více než půl rokem, kdy se prodej objektu dostal na program jednání zastupitelstva. Město tehdy vyhlásilo soutěž mezi zájemci o jeho co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však zastupitelům nelíbil záměr ani jednoho z nich, navíc diskutovali o tom, zda by se vůbec mělo město objektu zbavit. „Náklady na opravu objektu jsou propočteny na 3,6 milionu korun na vnitřní prostory a 3 miliony na vnější. Naopak výnosy z nájmu za tři nebytové prostory a dva byty jsou nesrovnatelně nižší,“ řekl tehdy v diskusi zastupitel Stanislav Míka. Zastupitelka Alena Mazancová tehdy trvala na tom, aby si město vymínilo zachovat pro veřejnost přístup na parkány.

Jak včera Deníku potvrdil tajemník Městského úřadu v Klatovech Miroslav Šafařík, v soutěži bylo vyhlášeno druhé kolo. „Do něj se jako jediný zájemce přihlásila obecně prospěšná společnost Úhlava,“ řekl Šafařík. Ta od města odkoupí zmíněný objekt i s pozemkem za cenu danou městem.

Obecně prospěšná společnost Úhlava spolupracuje ve využití zakoupeného objektu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. „Hlavní využití bude pro potravinářské školství. Zřízení minipivovaru je součástí projektu,“ uvedl zástupce společnosti Úhlava Pavel Honzík.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská


Pivo se v něm vaří teprve dva roky, přesto malý pivovar v centru Olomouce nedávno pronikl až na stránky prestižního britského listu The Times. Ten totiž otiskl článek spisovatele a odborníka na pivo a gastronomii Evana Raila, který sestavil žebříček nejzajímavějších tuzemských pivovarů a jejich produktů. Autor knižního pivního průvodce po Praze a České republice v něm zařadil na třetí místo olomoucký pivovar Moritz. Evan Rail před časem inkognito navštívil řadu pivovarů v Česku a sestavil žebříček z těch, které považuje za nejzajímavější. „Mysleli jsme, že je to obyčejný anglický turista, kterého jen více zajímá náš pivovar. Sládek ho proto provedl a všechno mu ukázal. Až dodatečně jsme zjistili, kdo to ve skutečnosti byl,“ říká jeden z majitelů Moritze Martin Řehák. „Umístění v takovém žebříčku, navíc v listu jako The Times, je pro nás obrovské překvapení a velká pochvala pro našeho sládka Stanislava Nožku,“ dodává Řehák, který pivovar se společníkem Milošem Kolomazníkem založil teprve předloni. „Když jsme se tehdy rozhodli, že to zkusíme, o něčem podobném jsme ani nesnili. Chtěli jsme jen vařit vlastní pivo,“ podotýká Řehák, jehož pivovar ročně vyrobí asi 150 tisíc piv, takřka výhradně pro vlastní hospodu.

Jediná zmínka o olomouckém pivovaru ve světoznámém deníku přitom vyvolala o krajské město zájem i daleko za hranicemi. „Mám ohlasy nejen třeba z Rakouska, ale i z ruského Petrohradu nebo až z Brazílie, kde dokonce po uveřejnění článku dvě cestovní kanceláře zařazují Olomouc jako tip do své nabídky zážitkové turistiky. Já se snažím naše město propagovat po celém světě při svých obchodních cestách, takže tohle je pro mě příjemný bonus,“ dodává Martin Řehák.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jakub Štos


Dostat se do míst, kde se vaří pivo, se stalo jedinečnou příležitostí pro návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Klášter.

Krátce po otevření brány veřejnosti vyráží první skupinka lidí do varny. Provoz je zde nepřetržitý a 210 hektolitrů piva trvá uvařit osm hodin. Vaří se 4 až 5 dnů, poté následuje několikadenní odstávka, při které se varna sanuje. Jak říká průvodkyně exkurze, velkou roli při výrobě piva hraje voda. Tu má pivovar vlastní. Čerpá ji z hloubky 74 metrů.

Z varny putuje zchlazená mladina do spilky, po přidání kvasnic se začíná tvořit alkohol. Teplota ve spilce nepřesahujeosm8 stupňů Celsia, respektive čtyři v ležáckých sklepích. „Kvasnice mají velmi léčivé účinky. Je to totiž ohromná zásobárna vitamínu B,“ říká průvodkyně.

Během exkurze sestupujeme až osmnáct metrů pod zem. Jsou zde obrovské ležácké tanky. Dvanáctistupňové pivo zde leží nejméně 50 dnů. Desetistupňové, což je pivo výčepní, zůstává v tancích 35 dnů. Zde také mohli lidé ochutnat kvasnicové pivo.

Na nádvoří pivovaru čekal na návštěvníky bohatý program. Skupiny Tuplák a Český ráj Všeň hrály celý den. Nechybělo ani několik soutěží. Při první se pět odvážlivců zakouslo do pivního štrúdlu. Důležité bylo do svého žaludku nacpat celý štrúdl dřív než soupeři. To všechno za neustálého zapíjení klášterským pivem. Nejlepšímu borci stačilo ke zdolání jen pár minut. Ne všichni přitom dokázali celý štrúdl dojíst. Ceny z produkce pivovaru Klášter si domů odnesl ale každý.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek


Pivo nemusí podražit všude

[úterý, 23. září 2008]

Pro kroky k tomu, aby se zvýšily cenu piva, mohou některé pivovary najít reálné důvody. V rozhovoru to včera uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) František Krakeš.

Plzeňský Prazdroj v pondělí oznámil zvýšení svých produktů od listopadu o čtyři procenta. Budou-li skutečně další pivovary následovat krok lídra tuzemského trhu, Plzeňského Prazdroje, si Krakeš netroufá odhadnout. „Je to věc marketingové politiky jednotlivých podniků,“ uvedl Krakeš.

Předseda ČSPAS nicméně připomněl, že náklady na výrobu piva se stále zvyšují. „Loni se dramaticky zvýšila cena sladovnického ječmene a letos ještě nedošlo k poklesu jeho cen. Kromě toho rostou náklady na pohonné hmoty a energie,“ konstatoval Krakeš.

Jenže podle statistických údajů například náklady na sladovnický ječmen meziročně už výrazně poklesly. Zatímco v současné době činí cena za tunu této komodity na Plodinové burze Brno (PBB) 4 165 korun, loni touto dobou se na PBB prodával sladovnický ječmen za 6 041 korun.

Přestože obvykle menší pivovary krok Plzeňského Prazdroje v minulosti následovaly, letos tomu tak být nemusí. Jak již dříve uvedl výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý, řada výrobců piva se zdražování brání z obavy před ztrátou svých pozic na trhu.

Zdroj: Královehradecko24.cz


Hostan čeká útlum, potvrdilo Starobrno

[pondělí, 22. září 2008]

Pivovar Hostan čeká útlum. Dlouhodobé spekulace o ukončení výroby potvrdila v pondělí mluvčí Starobrna, které znojemský pivovar vlastní. Termín ukončení výroby ovšem zatím odmítla potvrdit. Podle neoficiálních zdrojů má Starobrno ukončit výrobu ve znojemském pivovaru v první polovině příštího roku. Kdy přesně, to vedení společnosti nechce komentovat.

Společnost Starobrno ve znojemském pivovaru dlouhodobě potýká s celou řadou provozních a logistických problémů. Největším z nich je poloha přímo v historickém centru města v bezprostřední blízkosti památkově chráněných budov, jako je rotunda. To značně omezuje dopravní dostupnost,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Kvůli omezením nemůže vlastník do znojemského pivovaru investovat. „Už nyní nemůžeme ve Znojmě ani pokrýt přímo ve znojemském pivovaru poptávku po pivu Hostan a limonádách Zulu. To jsme už dříve řešili tím, že jsme část výroby přesunuli do starobrněnského pivovaru,“ dodala mluvčí.

Zamýšlené úplné ukončení výroby piva ve Znojmě podle ní nezpůsobí konec značky Hostan. „Uvědomujeme si její význam ve znojemském a vůbec jihomoravském regionu. Proto ji budeme nadále podporovat. Pro její výrobu ale chceme používat kapacity starobrněnského pivovaru. Kvalita i chuťové vlastnosti zůstanou samozřejmě zachovány,“ ujišťovala mluvčí.

O budoucím využití budov chce vedení pivovaru jednat se znojemskou radnicí. „Budeme se tím zabývat v nadcházejících měsících. Termín ukončení výroby ve znojemském pivovaru ale není stanoven. Konec letošního roku, který se objevil v některých úvahách je pouhou spekulací,“ doplnila Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Den otevřených dveří přilákal do pivovaru Klášter tisíce lidí. Návštěvníci si tak prohlédli například varnu, kde se pivo vaří, dokonce sestoupali i několik metrů pod zem. Tam se nachází spilka. Teplota zde nesmí přesáhnout osm stupňů Celsia. V ležáckých sklepích pak teplota nepřesahuje čtyři stupně. Odtud pivo putuje do ležáckých tanků. Právě zde také na návštěvníky čekala ochutnávka kvasnicového piva. Ti ostatní si mohli pochutnávat na klášterském zlatavém moku přímo na nádvoří pivovaru. Tam na ně také čekala řada soutěží. Například se pojídal pivní štrúdl a utopenci. Na vítěze čekalo mnoho zajímavých cen ze sortimentu pivovaru Klášter.

Foto zde...

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Od augusta, ktorý je jedným z kľúčových v predaji piva, sme však očakávali ďaleko viac. Teší nás, že sme za august ako jediní zvýšili medziročný predaj, veď už tretí rok po sebe zaznamenáva značná časť slovenských pivovarov v auguste prepad produkcie. Zlom predaja zvyčajne nastáva v druhej polovici augusta, čo si pivovarníci vysvetľujú presunom rodinných výdavkov väčšiny slovenských domácností na nevyhnutný nákup stále drahších školských pomôcok, potrieb a oblečenia do škôl. Pridružujú sa aj letné zahraničné dovolenky – mnoho pivárov si dopriava pivo v zahraničí a po dovolenke majú už hlboko do vrecka a na domáce pivo im neostane. Predaju nesvedčalo ani striedanie daždivých a tropických dní“, konštatoval J.Vysloužil.

Podľa neho tento trend ilustrujú aj tohtoročné čísla. Kým vlani v auguste slovenské pivovary spolu vyexpedovali 433 990 hektolitrov (hl) piva , tohtoročný august bol slabší až o 16 percent, keď pivovary predali iba 373 994 hl piva.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Predovšetkým v lete vylepšuje ekonomiku firmy aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. STEIGER je najstarší pivovar na Slovensku, nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. Pivovar má najúspešný polrok v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger


Pivovarník z kláštora

[pondělí, 22. září 2008]

Kláštorné pivo už nie je možné koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi

Vlastnú reštauráciu v Jihlave Libor Pavelec zásoboval z vlastného minipivovaru, ale vydržal len tri roky. Do večera to tam bývalo v pohode, potom sa začala schádzať agresívna klientela, ktorá nebola podľa jeho gusta. Odmontoval všetko zariadenie a odišiel s tým do kláštora v Želive.

Niekdajšieho opáta kláštora premonštrátov v Želive poznal Libor Pavelec už dávnejšie. Od neho vedel, že až do požiaru v roku 1907 tam mnísi varili pivo. Aj by pivovar obnovili, ale nik sa v tom nevyznal.

Keďže L. Pavelec bol sládek, zbystril pozornosť. Dobré pivo je jeho srdcová záležitosť. Už sa mu nechcelo otravovať vo vlastnej jihlavskej reštaurácii a s opátom sa veľmi rýchle dohodol. Od roku 2003 varí v Želive špeciálne kláštorné pivo.

Štyridsaťdvaročný muž v lennonovských okuliaroch sa podchvíľou ospravedlňuje, že mu opäť a opäť zvoní mobil a hovor nemá kto iný vybaviť. Všetok personál tvorí on. Iba na fľaškovanie si najíma brigádnikov. Dcériných spolužiakov alebo zopár mníchov, ak majú čas.

Foto

Podčiarkuje, že on nie je mních, ale „civil“. Mních v bielej sutane, ktorý sa pred niekoľkými rokmi objavil pri varnom kotle kláštorného pivovaru na fotke v akýchsi novinách, nebol sládek profesiou, ale mních Evermot, občianskym priezviskom Sládek. Odvtedy sa rozkríklo, že tam varia mnísi.

Občas sú nepresné informácie dobrou reklamou, niekedy však vyrobia problémy. Zo zle preloženej informácie vo francúzštine na webe vyšlo, že Želiv varí trapistické pivo.

Okamžite sa ozvali trapistickí mnísi z Belgicka, že iba oni môžu variť také pivo. „Varíme síce podľa starých receptúr, ale pivo kláštorné, nie trapistické,“ vysvetľuje sládek. „To je ako so šampanským. Je iba z oblasti Champagne, ostatné je sekt.

Stredoveká receptúra

L. Pavelec siahol po stredovekej kláštornej receptúre, ale používa súčasné technológie. Kedysi sa totiž varilo v otvorených nádobách na ohni. Ak teplota stúpla nad 130 stupňov Celzia, jednoduché cukry v mladine začali pri horúcej stene karamelizovať a pivo dostávalo jemnú pripálenú chuť.

Dnes má vo varnici elektrické vyhrievacie tyče a musí si vyrátať, ako dlho mladinu variť do karamelizácie. „Pivo robím len zo svetlého sladu, farba a chuť je iba z karamelizácie,“ vysvetľuje. „Nechcem nijaké farbené slady ani kulér (tmavohnedé potravinárske farbivo). Dôležité je aj varenie mladiny s chmeľom, lebo dnes nemožno pivo koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi.

Sládek a podnikateľ L. Pavelec žil pivom ešte pred dospelosťou. Pretože mal mamu Rakúšanku a pobabraný kádrový profil, mohol ísť vraj iba na strednú poľnohospodársku školu.

Tam sa dal na pivovarnícko-sladovnícku špecializáciu. Zachutila mu, urobil si preto nadstavbu, začal aj vysokú, ale po dvoch rokoch vyletel, keď si s kamarátmi založil spoločnosť priateľov absolútnej reality.

Pravoverní mu odporučili návrat k pôvodnej profesii. Štyri roky preto po kravínoch odoberal vzorky mlieka a nudnú robotu mu odpustili, až keď dostal alergiu. Tak mohol do prvého pivovaru.

Mená po opátoch

L. Pavelec dnes šéfuje jedinému českému kláštornému pivovaru a varí to, čo nik iný. Najmä štrnásťstupňový Gottschalk, kvasené pivo kláštorného typu s plnou až telnatou chuťou, pomenované po prvom opátovi kláštora.

Foto

Po opátovi menom Castulus, ktorý založil pivovarskú tradíciu, je zasa pomenovaný zlatistý mok, v ktorom sa snúbi jemná a výrazná chuť kláštorného piva s medovinou. Také varí iba Želiv a je jediným pivom, ktoré sa odporúča ako nápoj k múčnikom.

Tretím želivským pivom, pomenovaným po ďalšom opátovi, je ružovkastý Siad Falco, obľúbený dámsky drink z prírodného višňového extraktu. Má harmonickú vyváženosť surovín a hoci je bez cukru, má sladkastú chuť pripomínajúcu sherry.

Plnotučné pivá

Desiatku nepijem, je ako mŕtva voda, mám rád pivá, ktorým hovorím plnotučné, od dvanástky hore,“ hovorí. Najmä anglický a belgický štýl. Pod kláštornými klenbami rozvíja nápady. Fredericus bude s papričkou čili.

Pripravuje aj pivo dokvasované nie v tanku, ale vo fľaši. Bez pasterizácie či chemickej stabilizácie vydržalo sedem mesiacov. „Vydržalo by aj viac, ale nebolo už čo testovať, lebo som s priateľmi vypil posledné vzorky,“ smeje sa. Chystá aj jačmenné pivo známe ako barley wine, ktoré má mať 35 stupňov.

Na webe pivovaru má aj recepty na polievky, mäsové i rybacie špeciality a múčniky pripravené na pive. Autorom nie je profesionál, ale amatérsky kuchársky virtuóz a pivovarníkov kamarát Karel Vavrečka z vedľajšej dediny.

Kláštorný pivovar v Želive patrí k siedmim desiatkam českých malých pivovarov. Pred štyrmi rokmi ich bolo iba tridsať. L. Pavelec ten boom vysvetľuje jednoznačne: „Česi pochopili, že iba niekoľko druhov piva nestačí. Labužník má rád miestne špeciality. Gastronomické aj tekuté. Sú už nielen vínne, ale aj pivné cesty a malé pivovary s reštauráciami zväčša na malebných či historických miestach sa oplatí navštíviť.

Foto

Trapistické a kláštorné

Vo svete je iba šesť pivovarov, ktoré môžu variť trapistické, silné, chuťovo výrazné, kvasené pivo typu Ale. Dozrieva vo fľaši a má zvyčajne viac zvyškového cukru.

Pivovary vlastní mužský rád trapistov v Belgicku a Holandsku. V iných krajinách smú takéto pivo variť aj iné rády, nazýva sa však kláštorné. Môže byť iba z pivovarov cirkevných rádov alebo z pivovarov, kde má rád majetkový podiel.

V Želive, malom pivovare, ktorý môže variť ročne maximálne desaťtisíc hektolitrov, má tretinu spoločnosť s ručením obmedzeným Opátstvo Želiv, tretina patrí L. Pavelcovi a tretina dvom slovenským firmám.

Kláštor do firmy vložil priestory, meno, tradíciu a peniaze na stavebné úpravy. Čapované kláštorné dostať v kláštore, v jednej reštaurácii v Prahe (onedlho pribudne ďalšia) a v jednej v Brne. Až 95 percent piva sa plní do tretinkových fliaš a 65 percent vyvážajú.

Zdroj a foto: ETrend.sk | Autor: Ján Blažej


V sobotu zahájený 175. Oktoberfest překonává vše, co dosud Terezina louka v Mnichově zažila. Včetně cen. Už dopoledne byly kvůli přeplnění zavřeny pro další zájemce všechny obří pivní stany. Svůj dosavadní rekord překonal také mnichovský starosta Ude, který narazil první sud na pouhé dva údery. Do rekordních hlubin peněženek musejí ale sáhnout i pijáci piva.

Foto

Socialistický mnichovský starosta Christian Ude (SPD), Bavory jsou jinak jako celek dosud pevně v rukou křesťanských sociálů (CSU), potřeboval ke slavnostnímu naražení dvousetlitrového sudu pouhé dva údery.

Zvoláním "O'Zapft is!", „Je naraženo!", Oktoberfest už tradičně začíná. Jeho tentokrát zdařilé úsilí sledovalo ve stanu Schottenhamel devět a půl tisíce lidí.

Foto

Dámy se rozjíždějí... Tedy, zatím ještě dámy.V uplynulých letech se pánu na mnichovské radnici podařilo otevřít sud zpravidla na tři až čtyři údery. Když roku 1992 usedl Ude do starostenského křesla, potřeboval na to ještě úderů sedm. Lidé ve stanu tehdy začali už nespokojeně volat: „Přestat! Přestat!"

Tradiční první jeden máz, tedy zhruba litr, zlatavého moku ze slavnostního sudu si vychutnal bavorský premiér, letos poprvé Günther Beckstein (CSU). Už 175. ročník největší akce svého druhu by měl na Terezinu louku v bavorské metropoli přitáhnout více než šest milionů turistů s celého světa.

Foto

Oficiálně byly pivní slavnosti zahájeny v pravé poledne. Už od časného rána se ale před vchodem na Terezině louce řadily stovky a tisíce zájemců, kteří chtěli mít jistotu, že usednou na některém ze zhruba stovky tisíc míst, které jsou na Oktoberfestu k dispozici. Většina žen měla na sobě tradiční kroj, dirndl, a muži kožené kalhoty - se všemi možnými doplňky, které k tomu v Bavorech patří. Hlavní brána se otevřela v 09.00 hodin.

Sudy se už valí.Cena sklenice piva na „wiesn", jak Starobavoři říkají Terezině louce, se letos pohybuje od 7,80 do 8,30 eur. To je o 40 centů více než nejvyšší cena za máz loni.

Výkonem sociálnědemokratického politika Udeho se konzervativec Beckstein nenechal zahanbit. Máz bavorského lektvaru značky Spaten vychutnával s viditelnou rozkoší a bylo vidět, že lásku k pivu nepředstírá.

Foto

Jinak by taky tento týden nepronesl politicky téměř sebevražedný výrok, že po vypití dvou litrů piva v rozmezí šesti či sedmi hodin je možné řídit automobil. Jak se to vše projeví v podpoře politiků, se ukáže až příští víkend, kdy Bavorsko uprostřed Oktoberfestu zvolí nový zemský parlament.

Jistou nelibost nejen u části návštěvníků Oktoberfestu vzbudila Becksteinova manželka Marga, která nepřišla v dirndlu a zvolila kostýmek v selském stylu. "Jsem si abolutně jist, že je to vhodné oblečení," hájil svou choť premiér

Předehru slavnostnímu zahájení Oktoberfestu obstaral dopolední hodinový průvod sládků a dechových kapel, které hrály říznou pochodovou hudbu. V čele průvodu jel na koni maskot slavností, Münchener Kindl, jakési pivní jezulátko.

Kultura bierzeltů, pivních stanů.V jednom z prvních kočárů, přepychově vyzdobeném květinami, seděl i starosta Ude.

Foto

Hlavní část pivních slavností se odehrává ve 14 velkých stanech a takzvaných slavnostních síních, do nichž dodává pěnivý mok šest "dvorních" pivovarů Oktoberfestu - Augustiner, Spaten, Löwenbräu, Paulaner, Hofbräu a Hacker-Pschorr.

V hangárech, které zvnějšku imitují selská stavení, se pije, zpívají se lidovky i popové hity a debužíruje na klobásách s kyselým zelím, kuřecích křidélkách nebo rožněných kačenách.

Žije to však také venku mezi stany, kde se prohání mládež na kolotočích či horských dráhách, které spolu s dalšími atrakcemi, jako jsou domy hrůzy a střelnice, Oktoberfestu propůjčují spíš ráz obrovské poutě než pivního festivalu.

Bavorský premiér Beckstein jako správný Bavor. I když je z Frank.Letos by na slavnosti mělo zavítat i několik světových celebrit včetně Britney Spearsové a Pamely Andersonové. Možná přijde i Michael Jackson či první dáma Francie Carla Bruniová-Sarkozyová.

Název Oktoberfest se vztahuje ke svatební veselce z října roku 1810, kdy si vzal bavorský korunní princ Ludvík princeznu Terezu Saskou-Hildburghausenskou. Tehdy Oktoberfest začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem na dnešní Terezině louce. Původně mělo toto prostranství o více než 30 hektarech skutečně sloužit koňským dostihům, ale dostihy v konzumaci piva je brzy vytlačily.

Odpověď na otázku, zda bude překonán loňský rekord v množství vypitého piva, bude známa až v první říjnovou neděli, tedy 5. října. Loni vypilo 6,2 milionu návštěvníků Oktoberfestu 6,9 milionu litrů "tekutého chleba".

Zdroj a foto: Týden.cz


V duelu Radiofóra budeme debatovat o tom, proč se Sdružení přátel piva nelíbí, že se české značky vaří, na základě licencí, i v zahraničí? S předsedou sdružení Tomášem Erlichem bude debatovat Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pište nám své názory a e-mailovou adresu radioforum@rozhlas.cz a poslouchejte po 18.30h.

Zdroj: Česká média | Autor: Jana Vondráčková


Slunce ve skle roztočí pípy v Plzni

[pátek, 19. září 2008]

Plzeň bude 20. září patřit minipivovarům a jejich pivním speciálům. Většina ze všech 71 nejmenších českých výrobců piva s ročním výstavem od 500 do 1500 hektolitrů představí své produkty na prvním ročníku festivalu českých minipivovarů Slunce ve skle, který v sobotu 20. září pořádá Pivovarský dvůr v Plzni. Podobná přehlídka piva, kam by "nesměly" větší pivovary, prý v Česku zatím není.

"Smyslem akce je dát ochutnat lidem pivo vyrobené poctivým českým způsobem, které na trhu nelze koupit. Na všech českých pivních slavnostech jsou přítomni také pivovary s výstavem kolem 300 000 hl, což už je průmyslová výroba," řekl zástupce Pivovarského dvora Petr Míč. Plzeňští návštěvníci si budou moci odvést pivo například ze dvou "mikropivovarů" z Ostrova na Karlovarsku nebo z Prahy. Součástí akce, která začne ve 13 hodin, bude prezentace pivních specialit jednotlivých producentů.

"Přihlásilo se nám už 12 výrobců z Čech, ale to je teprve začátek. Doufáme, že ze solidarity přijedou také Moravané, i když víme, že je to k nám daleko," řekl Míč. Na programu bude degustace piv laickou porotou, jejímiž členy budou náhodně vybraní návštěvníci.

Tvrdý obchod s pivními tácky

Součástí akce bude prodej tácků, nálepek, plakátů a dalších propagačních předmětů nejmenších českých výrobců piva. "Nebudeme tyto předměty, ani viněty, nabízet zdarma. Víme, že se s nimi tvrdě obchoduje," řekl zástupce plzeňského restauračního pivovaru. Například za etiketu Švejnarův hradní speciál nebo Dvořákův svatební ležák, jichž Pivovarský dvůr vyrobil kolem 200 kusů jako dárek, se na internetových burzách nabízejí ceny v řádu stovek korun. Etiketa tak bude k mání nejméně za desetikorunu.

"Poradil jsem všem miniaturním pivovarům, kam rád jezdím, aby ani etikety na PET lahve nedávaly zdarma. Burziáni je obratem nabízejí za padesátikorunu a skvěle na tom vydělávají," řekl pravidelný návštěvník českých pivních burz z Plzně. Jako příklad jmenoval viněty deset let fungujícího Pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech na Plzeňsku, kam přijížděly měsíčně desítky lidí a žádaly zdarma obrázek do sbírky. Pak jsem je potkal na burze a nestačil jsem se divit, dodal.

Zdroj: Týden.cz


«« « Strana 628 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň