Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovarská skupina Drinks Union v účetním období, které trvalo od října 2006 do konce prosince 2007, dosáhla tržeb v hodnotě 1,761 miliardy korun. V tomto období společnost vykázala ztrátu ve výši 51,8 milionu korun. V důsledku fúze jednotlivých pivovarů nelze porovnávat výsledky Drinks Union s předešlým obdobím. V letošním roce očekává skupina kladný výsledek ve výši přibližně 20 milionů korun. Informace vyplývají z výroční zprávy společnosti.

V uplynulém účetním období společnost investovala celkem 86,8 milionu korun. Do budoucna plánuje Drinks Union odprodat dceřiné společnosti Granette a Zlatopramen Polska.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je společnost Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: WebReporter.cz


Chrání pivo jako křen i patoky

[úterý, 16. prosinec 2008]

Definici splní také eurobeer, pokud výrobce dodržuje pravidla

Čtyři roky trvalo tuzemským pivovarníkům, než přesvědčili Evropskou unii, aby našemu národnímu nápoji přidělila ochrannou známku České pivo. Jaké je to vítězství? Určitě je důležité pro domácí pivaře a pomůže jim při vývozu. Zeměpisné značení je k ničemu. Setkat se lze s oběma protichůdnými názory. Faktem je, že nápis České pivo na lahvi nebo plechovce zdaleka není zárukou kvality. Pivní fajnšmekři se dohadují, jaká piva vyhoví požadavkům pro používání značky a přetřásají hlavně nejvíce stáčený Gambrinus. Ponesou logo oprávněně i takzvaná europiva, jejichž výroba je rychlejší a méně nákladná?

Většina se vejde

Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, který o přiznání chráněného značení usiloval, říká: „Kritéria splňuje většina pivovarů. Z ročního výstavu téměř dvacet milionů hektolitrů piva může značku teoreticky nést bezmála 19 milionů hektolitrů.“ Vysvětluje proč je známka důležitá: „Jednak je nyní díky tomu jasné, co ještě může být české pivo a co už ne. Jednoduše se rozliší tuzemské výrobky od importních a pomůže to při vývozu.

Eminentní zájem o získání značky měly od vstupu Česka do unie pivovary Zubr, Holba a Litovel, sdružené v české skupině PMS Přerov. Antonín Chytil z této firmy si od udělené ochrany slibuje především marketingovou podporu a do budoucna i možnost udržet klasický výrobní postup, který je náročnější na pracnost a spotřebu energií. „Evropská unie vymýšlí stále přísnější normativy ve snaze chránit životní prostředí a nepochybně bude dále tlačit k úsporám energií i surovin. Jenže pak by se už nedalo vyrobit tradiční české pivo. Díky tomu, že schválená pravidla podchycují technologii jako typickou zvláštnost, umožní nám ochrana zeměpisného označení zachovat klasickou výrobu českého piva,“ zdůrazňuje Chytil. Další přínos vidí v jistém odbytu českého chmele a sladu vyrobeného z ječmene vypěstovaného v tuzemsku.

Naopak europoslanec Vladimír Železný se domnívá, že sousloví České pivo nikdo na světě nezná, a jde proto o bezcennou známku. „Všichni vědí, co je plzeňské pivo, a tuto ochranu jsme měli chtít. Jenže bychom narazili na odpor majitele pivovaru,“ je přesvědčen Železný. S takovým názorem ale neuspěl u šéfa Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiřího Fuska, spolumajitele pivovaru Černá Hora. „Pan poslanec neví, oč jde. České pivo je svým charakterem a způsobem výroby na světě unikát. Je jedině dobře, že tento pojem už nemůže kdokoli používat a někdy klamat zákazníka,“ brání Fusek přiznané značení. Chápe ho i jako ochranu této země, protože pivo je po památkách největším lákadlem pro zahraniční turisty.

Až tři miliony za podvádění

Ochrannou značkou, ztvárněnou libovolným písmem s nezbytným modrožlutým „štemplem“ EU, se vedle poctivých dobrých piv může honosit i nepitelná tekutina. „Jde-li o pivo z tradičních surovin a tradičně vyráběné, je podstatně větší šance, že bude kvalitní,“ tvrdí Jan Veselý. Oprávněnost používání značky má kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která za porušení pravidel může udělit pokutu maximálně tři miliony korun. „Pokud by někdo značku užíval neoprávněně, musí mu být toto právo odňato a má být zveřejněno, kdo se provinil,“ přimlouvá se Fusek. Jak doplnil, při respektování pravidel mohou být jako Česká piva značena i europiva, pokud výrobce skutečně dodrží předepsanou technologii. „Ale vždy tomu tak není,“ dodal.

Pro světoznámé Pilsner Urquell a Budějovický Budvar by geografické značení na etiketách bylo nošením dříví do lesa. U Gambrinusu se s jeho používáním počítá. „Podmínky toto pivo splňuje,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Nemyslí si to však mnozí diskutující na pivních webech a stejný názor sdílí i někteří lidé z branže, i když veřejně to potvrdit nechtějí. Jako České pivo není možné ochraňovat nealkoholická piva, méně než osmistupňová a více než třináctistupňová piva, definici nevyhoví ani všechny speciály. Kritéria nesplní u stanovené technologie Staropramen. Skupina Heineken s uváděním známky na některých tuzemských pivech počítá. „Ponesou ji značky Krušovice a Březňák,“ upřesnila Kateřina Vlčková z Heinekenu ČR.

Jaké je České pivo

 s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 až 6 procenty alkoholu

 vařené pouze v České republice

 vyrobené z domácího chmele a sladu dle klasického postupu

Předepsaná technologie

Zásady pro výrobu Českého piva

 Ve varně se smíchá rozemletý slad s vodou a rmutuje - dekokčním jedno- až třírmutovým způsobem, nepoužívá se infuzní způsob. Nejméně 80 procent celkového množství sladového šrotu tvoří slad vyrobený ze schválených odrůd.

 Po rmutování a scezení nerozpustitelných částí sladu začíná příprava mladiny chmelovarem, což trvá 60 až 120 minut a musí se při ní odpařit alespoň šest procent objemu. Přidávání chmele lze rozdělit až na tři části. Minimální množství českého chmele nebo produktů z něj vyrobených činí třicet procent u světlých ležáků a nejméně patnáct procent u ostatních variant piva.

 Po dokončení vaření se mladina zchladí na šest až deset stupňů Celsia a provzdušní. Přikládají se pivovarské kvasnice využívané výhradně pro spodní kvašení, které probíhá při maximální teplotě do čtrnácti stupňů Celsia. Musí jít o dvoufázové kvašení. Proces druhého kvašení probíhá při teplotách blížících se nule. Pak se pivo filtruje, lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Pro konečný produkt jsou předepsané kvalitativní parametry.

Pramen: Úřední věstník Evropské unie

Zdroj: Euro.cz | Autor: Táňa Králová


Desítky milionů korun chtějí Dešeničtí investovat do opravy tvrze. „Celý objekt je významnou historickou památkou. Pokud nezačneme s opravami, bude dále chátrat a náklady na opravu se budou zvětšovat,“ vysvětlil dešenický starosta Jan Rejfek.

Foto

Původní sídlo vzniklo už ve 13. století, jádro stavby pochází ze 14. století, dnešní podobu získala tvrz při barokní přestavbě roku 1729, kdy sídlo patřilo hraběti Prokopu Krakovskému z Kolowrat.

V první etapě rekonstrukce tvrze je plánována oprava severní části a renesančního křídla stavby. „Chceme do tvrze přesunout kanceláře úřadu městyse, kanceláře lesů městyse, knihovnu, a pokud bude ještě fungovat, tak i poštu,“ popsal plány starosta. V opravené části by podle plánů měly být umístěny i spolkové místnosti hasičů, myslivců, klubu žen nebo sportovců.

Součástí tvrze jsou i dvě výstavní místnosti, do jedné z nich chceme umístit expozici týkající se historie tvrze a pivovaru. Druhá bude určena pro putovní výstavy, které pořádáme v tvrzi už více než deset let v rámci poutí a přeshraniční spolupráce s Lamem,“ doplnil Rejfek.

Rozpočet na první etapu rekonstrukce je více než 32 milionů korun, městys bude žádat o dotaci z Regionálního operačního programu.

Ve druhé etapě chtějí Dešeničtí obnovit ve tvrzi pivovar. „Pivovar fungoval v objektu až do roku 1946 a na tuto tradici bychom chtěli navázat zprovozněním malého pivovaru. V plánovaném využití je i restaurace, turistická ubytovna a domov pro seniory,“ nastínil Rejfek.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan


Po půl roce plánování renovačních prací a sedmi týdnech rekonstrukce se v ulicích Plzně opět objevují koně a historický povoz s pivními sudy. Vůz z roku 1942 byl pečlivě zrekonstruován podle historických dokumentů a na jeho kozlíku opět sedí Jana Míčová, pokračovatelka rodinné povoznické tradice.

Foto

Plzeňský pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru. Pak bylo užívání koní zrušeno a znovu se na plzeňských ulicích objevili až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. Až do jara 2006 na jeho kozlíku seděl Jan Šůs, legendární plzeňská postava. Po jeho smrti uchopila opratě dcera Jana Míčová, která se rozhodla opustit práci ekonomky a pokračovat v tradici svého otce, známé po celé Plzni.

Čas se však nepříznivě podepsal na technickém stavu koňského povozu. Plzeňský Prazdroj proto za bezmála 400.000 korun zajistil kompletní rekonstrukci povozu.

Jak probíhala rekonstrukce povozu

Nejprve bylo nutné provést přesné zaměření povozu a detailně zpracovat grafický návrh nové podoby formou trojrozměrného modelu. Užitečné byly i historické podklady z pivovarského muzea. Design vychází z historických fotografií, co se nedohledalo v historických pramenech, bylo citlivě zrekonstruováno - např. plachta. Přípravy designu a konceptu trvaly 15 měsíců. Samotná renovace povozu začala letos v říjnu a sedm týdnů na ní nepřetržitě pracovalo několik řemesel - klempíř, kovář, umělecký truhlář a šičky autoplachet.

Při renovaci byl povoz "rozebrán do posledního šroubku". Při speciálním tlakovém čištění základní ocelové konstrukce s pomocí písku se ukázalo, že konstrukce byla natřena více než patnácti vrstvami laku. Na konstrukci bylo na několika místech také vyraženo výrobní datum - rok 1942. Vady na konstrukci vzniklé léty provozu byly opraveny a některé díly nově nahrazeny. Staré dřevěné části povozu nahradilo kvalitní dubové dřevo. Na voze jsou nově také výklopné bočnice a odnímatelné lavice, které umožňují po drobné úpravě i přepravu 8 osob v nákladovém prostoru povozu.

Pokračovatelkou povoznické tradice je Jana Míčová z rodiny Šůsů

Koncem listopadu byl zrenovovaný povoz předán majitelům, manželům Míčovým. Povoz, který táhnou kobylky Barna a Bajka, nyní jezdí třikrát do týdne s nákladem pivních sudů po trase "U Mansfelda" - radnice - "U Švejka" - "Pod Parkánem" - Františkánská zahrada, a udržuje tak v povědomí Plzeňanů již téměř zaniklou živnost a tradici.

"S novým valníkem se jezdí dobře, má teď dobré pérování a na novém polstrování se sedí pohodlněji. Ovládání povozu se ale nezměnilo, je to náš starý dobrý valník, i když zrekonstruovaný," říká Jana Míčová, která s povozem jezdí i na svatby, masopusty, folklórní slavnosti jako jsou akce baráčnických obcí, Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy, kdy vezla dokonce plzeňského biskupa Františka Radkovského.

Technický popis povozu a rekonstruovaných částí:

Před renovací byl dřevěný jen kozlík a ložná plocha, bočnice byly z kovových tyčí - nyní vše z trvanlivého dubového dřeva.

Dříve šlo vozit jen náklad, nyní dvě odnímatelné lavice pro 8 osob.

Lavice i kozlík jsou polstrované (šedostříbrná mikroplyš).

Původní pneumatiky byly zpuchřelé a tento rozměr již žádný výrobce dlouhá léta nevyrábí. Proto renovátoři použili malá kola od traktoru a do jejich středu umístili výměnnou poklici s imitací loukoťových kol.

Rezervní kolo i hever se nachází ve speciální bedničce pod povozem.

Povoz má ruční brzdu, jejíž páka je umístěna na pravé straně na kozlíku. Brzda je zpřevodovaná na zadní kola, ve kterých jsou bubnové brzdy.

U kozlíku je schránka na nářadí.

Na valník se vejde 30 KEG sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Budějovický Budvar dosáhl významného úspěchu u Soudu prvního stupně Evropských společenství ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush.

Soud prvního stupně Evropských společenství v úterý zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), který v minulosti zamítl námitky českého podniku proti tomu, že si Anheuser-Bush může v Evropě zaregistrovat svoji obchodní značku Bud. Server iHNed.cz o tom informovala Zuzana Trebulová z tiskového oddělení Soudu prvního stupně Evropských společenství.

Budějovický Budvar tak dosáhl významného evropského úspěchu ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush. Soud prvního stupně Evropských společenství je druhým nejvyšším soudem Evropské unie.

Soud v Lucemburku tak zrušil rozhodnutí OHIM. Ten už dříve námitky společnosti Budějovický Budvar zamítl v plném rozsahu s tím, že označení Bud nemůže být považováno za označení původu, že Budějovický Budvar neprokázal skutečné užívání označení původu Bud v oblasti obchodu a že toto označení společnosti Budějovický Budvar neposkytuje právo zakázat užívání výrazu Bud jako ochranné známky v Rakousku nebo ve Francii. Podle OHIM nemohou evropští spotřebitelé výraz Bud vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice, jehož německá verze je "Budweis".

Soud: OHIM pochybil ve více bodech

OHIM podle Soudu pochybil, když nezohlednil všechny skutkové a právní okolnosti relevantní k určení, zda rakouské a francouzské právní předpisy poskytují společnosti Budějovický Budvar právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. OHIM musí podle Soudu zohlednit starší práva chráněná v členských státech, aniž by mohl zpochybnit jejich kvalifikaci. Navíc má Soud za to, že Budějovický Budvar prokázal, že dotčená označení jsou užívána v obchodním styku.

Proti rozhodnutí Soudu lze podle Trebulové podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení opravný prostředek omezený na právní otázky k Soudnímu dvoru Evropských společenství.

Více než stoletý souboj pivovarů

Český pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Anheuser-Busch zavedl svou vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Tyto pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny už přes sto let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar podle listu Wall Street Journal ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Téměř polovina produkce Budějovického Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o devět procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v loni meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Nejhodnotnější položkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček


Predvianočný trh obohatil aj pivovar Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý začal v týchto dňoch distribuovať svoj špeciál, ktorým je „Vianočné pivo STEIGER 14°“. Obmedzená séria 300 sudov, každý po 50 litrov dlhodobo kvalitne uležaného piva, je určená ako vernostné poďakovanie pre cca 300 TOP odberateľov v oblasti HORECA (krčmy a reštaurácie). Svetlá vianočná ,,Štrnástka“ sľubuje štamgastom výnimočný gastronomický zážitok a táto obmedzená séria je ponímaná ako poďakovanie verným zákazníkom. Po minuloročnej premiére sa takýto špeciál distribuuje druhý raz v histórii pivovaru. Odozva v radoch zákazníkov je veľmi priaznivá a pivovar mieni v rodiacej sa vianočnej tradícii pokračovať. Informoval o tom hlavný sládek pivovaru STEIGER Ing. Ján Šimonovič.

,,Naši konzumenti dostávajú k Vianociam výnimočný produkt prírodne vareného a poctivo uležaného piva, ktoré sa kvalitatívne líši od uniformných europív. Všetky naše pivá majú jedny z najlepších pomerov ceny a kvality. Ale takýto výnimočný špeciál určite poteší srdce každého štamgasta. STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť“, konštatoval J. Šimonovič.

Dodal, že k tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. ,,Ľudia to vedia a tak naši štamgasti nechodia len na pivo, oni chodia ,,na STEIGRA“. Vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varí nepretržite od roku 1473, čo bolo ešte pred objavením Ameriky. Väčšina našich spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Steiger je taký akurátny pivovar - ešte spadá pod malé pivovary do 200.000 hl produkcie ročne, ale už je dosť veľký na to, aby sa mohol starať o svoju značku a ešte viac o svojich zákazníkov“, uzavrel J. Šimonovič.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Porter v novém kabátu

[neděle, 14. prosinec 2008]

Nové balení porter. Nevratná láhev 0,33l. Multipack 7 lahví 0,33l. K dostání v prodejnách Pivovarka a také v maloobchodní síti.

FotoFoto

Zdroj: Pernštejn.cz


Přímo v prostorách nádvoří pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku se dneskonala pravá domácí zabíjačka. Již pošesté se tak pivovar loučil s uplynulým rokem.

Kromě ovaru, zabijačkové polévky, jitrnic a klobás čekal návštěvníky také Vánoční speciál. Toto polotmavé pivo má stupňovitost 13,51, která je stejná jako nadmořská výška jesenického kopce Šerák.

Pivovar je v podhůří Jeseníků a stává se cílem turistů. „Za uplynulý rok navštívilo pivovar čtrnáct tisíc turistů, z toho pět tisíc jich absolvovalo přímo exkurzi do pivovaru,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba je desátý největší v republice, má vlastní vrty, ze kterých čerpá vodu na výrobu piva a stále používá původní měděné varné kádě z počátku minulého století.

Kromě každoroční zabíjačky pivovar pořádá na podzim Pivovarské slavnosti, v létě Setkání Holbů a Šeráků a každoročně sládek odměňuje zákazníka, který měl pořadové číslo stejné jako letopočet. Letos tedy soudek piva získal 2008. návštěvník pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Na svém historickém motocyklu značky Jawa 250 - zvaném též pérák - přivezl včera „správce“ pivovaru do velkobřezenské restaurace Tivoli soudek s třináctistupňovým červeným pivem, které pivovar ve Velkém Březně uvádí na trh jako svůj vánoční speciál. Tam ho slavnostně předal panu Cibichovi, jehož tvář je vyobrazena na všech etiketách velkobřezenských piv.

Role správce a řidiče motocyklu se ujal novinář a milovník historie Martin Krsek, pana Cibicha ztvárnil ústecký herec František Sysel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vedie pri medziročnom porovnaní predaja za 11 mesiacov, keď od začiatku roka zaznamenal výstav (predanú produkciu) 185 360 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. STEIGER je celý tento rok nad úrovňou minuloročného predaja, má od začiatku roka 2008 najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,18 percenta za 11 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,64 percenta. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až november 2008, dosiahol 3 283 393 hl. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Spolu sa vo Vyhniach varíme 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Medziročný nárast bol akcelerovaný aj varením Steinu. Pre vývoj tržieb a ekonomiku našej spoločnosti je dôležitý fakt, že predávame na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivovar STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia.

,,Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje a tým sa neoberá o kvalitu. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia zaručujú kvalitu a hygienu. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Europivo tradici nepřeválcuje

[pátek, 12. prosinec 2008]

Střet s unifikací prý tradice ustojí, lidé jsou ochotni za kvalitu platit

Chci, aby i ženy byly hrdé na české pivo, říká Nataša Rousková, sládková přerovského Zubru, jednoho z největších pivovarů na Moravě.

* LN Pivovarnictví má většina lidí spojené především s muži. Jak jste dokázala proniknout do tohoto prostředí?

Určitě nebylo mým dívčím snem stát se sládkovou. Studovala jsem vysokou školu chemicko-technologickou, kde byla katedra zabývající se kosmetikou nebo parfémy. Tímto směrem jsem se chtěla ubírat.

* LN Co se stalo, že se budoucí odbornice na kosmetiku stala odbornice na pivo?

V třetím ročníku, kdy se studenti dělí na specializace, jsem objevila obor kvasná chemie a inženýrství. To mě chytilo a věděla jsem, že kosmetika padá. A co si budeme namlouvat, v kosmetice přece jenom nejsme taková velmoc jako v pivovarnictví, takže jsem měla možnost učit se od světově uznávaných odborníků.

* LN Jaké jsou výhody být ženou v pivovarnictví? Přece jenom pivo pijí především muži...

Je to práce jako každá jiná. O pohlaví ani moc nejde. Mým přáním ale je, abych k pivu dokázala přitáhnout i ženy, aby si k pivu dokázaly vybudovat vztah tak jako muži. Oni jsou na české pivo hrdí, a právem. A já jsem taky, protože v České republice se vaří nejlepší pivo na světě!

* LN Proč tedy ženy nepijí pivo ve větší míře?

Já myslím, že to hodně ovlivňuje dnešní svět superštíhlých modelek. A pivo je přece jenom více kalorické a ženy mají pocit provinění, když si dají pivo. A to je tmářství, protože vysokou kalorickou hodnotu mají i všechny ty džusy a sladké nápoje.

* LN Mají k vám mužští podřízení respekt?

Je několik kategorií mužů. Především muži pivovarníci, se kterými jsem studovala nebo se potkáváme na pivovarnických akcích. Není mezi námi obchodní rivalita, naopak si vzájemně pomáháme. Pak jsou lidé z jiných oborů, které to možná trochu zarazí, ale nakonec se domluvíme. A mí podřízení sice ze začátku mohli mít problémy, ale k žádným problémům nikdy nedošlo.

* LN Někteří odborníci tvrdí, že stoupá počet žen pijících pivo. Existují třeba nějaké speciály určené výhradně pro ženy?

Ještě jsem se nesetkala s pivem, které by bylo uvařené přímo pro ženy. Nevím, jestli se procento žen zvyšuje. Mám ale zkušenost, že mladé dívky si v hospodě k obědu pivo klidně dají. Večer už ne. Když se jich ptám, proč si pivo nedají i večer, tak mi říkají, že je příliš kalorické, a především hořké. Takže pokud vyrobit ženský pivní speciál, měl by být určitě méně hořký.

* LN Český pivní trh je nasycený. Dá se vůbec někam růst? Neotevírá se cesta právě formou různých speciálů?

Máte pravdu, že trh je nasycený. U speciálů je problém, že jsou náročnější na výrobu. Když se ptám lidí, co jim chybí, tak oni řeknou, že speciály. Už ale nedokážou specifikovat, jak by si je představovali. Také si musíme uvědomit, že Češi jsou konzervativní, což potvrzuje fakt, že všechna ta piva s třešňovou nebo karamelovou příchutí se u nás neuchytila. Zatím. Uvidíme, třeba se to do budoucna změní.

* LN Ale právě Vánoce jsou obdobím, kdy lidé v obchodě sáhnou spíše po jiných a nezvyklých pivech než po tradiční desítce...

Ano. Lidé v tomto období chtějí ochutnat něco nového a nakupují hlavně silnější piva s výraznou a netradiční chutí.

* LN Co je při vaření piva nejdůležitější?

Alfou a omegou je hygiena. Bez té to prostě nejde a mít pořádek v pivovaru je základním předpokladem pro výrobu kvalitního piva. Důležitá je proto kvalita surovin, úroveň technologického postupu i úroveň technického zařízení.

* LN Pokud je pro vás důležitá hygiena, kvalita surovin, jak se díváte na fenomén takzvaného europiva, které dostanete ve většině hospod? Člověk už možná ani nepozná rozdíl mezi kvalitním pivem a europivem...

Je to o tom, jak pivo vaříte. Důležité je zachovat tradiční postup vaření, což ne všechny pivovary dělají. My máme štěstí, že na nás ten ekonomický tlak není tak velký, tak můžeme tyto tradiční receptury nadále používat. Ekonomicky je to samozřejmě náročnější. Myslím ale, že Češi rozdíl poznají. Europivo nemá tu chmelovou plnost, je prázdné, je přesycené kysličníkem uhličitým a po napití vám v puse zůstává taková nepříjemná ulpívající hořkost.

* LN Neobáváte se, že europiva převálcují ta tradiční? Češi se stále orientují podle ceny.

Neobávám. Naopak tradiční piva jsou regulátorem piva. Proto existuje i známka České pivo, která tu tradici ochraňuje. Navíc v mnoha případech jsou europiva dražší než klasická česká piva.

* LN Jak vůbec vnímáte evropskou registrační známku České pivo? Může to posílit jeho postavení na trhu?

My už tuto etiketu dlouho používáme. Navíc jsme byli jedním z iniciátorů tohoto projektu. Výhodou je, že se uchová tradice a charakter českého piva. Z marketingového pohledu přispěje k lepší orientaci zákazníka na trhu a je to samozřejmě dobré i pro export.

* LN V posledních měsících hýbe světem finanční krize. Jaký vliv může mít na pivovarnictví?

Samozřejmě se toho obáváme. Lidé mají tendenci šetřit a omezovat se, takže teoreticky by se krize měla projevit negativně. Ale šetřit a hlídat náklady musí firma pořád, takže snad nic zásadního se nezmění ani v dalším roce.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm


Na Valné hromadě Českého svazu pivovarů ve středu 10. prosince byl do jeho čela zvolen Ing. František Šámal (* 1956). Ve funkci nahradil Ing. Františka Krakeše, který bude nadále působit v předsednictvu svazu.

Profesní kariéra Františka Šámala je spojena především s Pivovary Staropramen, a.s., kam (tehdy Pražské pivovary) nastoupil po několikaletém působení v Západočeských pivovarech. Šámal je absolventem oboru kvasná chemie na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde také absolvoval postgraduální kurz ekonomiky a řízení potravinářské výroby. František Šámal zastával funkce podnikového technologa, dále byl postupně mj. výrobním ředitelem, ředitelem pro logistiku a techniku a výrobně-technickým ředitelem. V současnosti je místopředsedou představenstva Pivovarů Staropramen, a.s.

Zvolení do funkce předsedy svazu vnímám jako příležitost pokračovat v nastoupeném procesu ČSPS a prosazovat zájmy a potřeby českého pivovarského průmyslu, tedy pivovarství, sladařství, ale i všech dalších organizací a institucí, které k nim patří a pomáhají na domácím i zahraničních trzích v dosažených úspěších. S ohledem na celosvětovou ekonomikou situaci, ale i vzhledem ke změnám, k nimž dochází na trhu piva u nás i ve světe v souvislosti s měnícím se životním stylem spotřebitelů si zároveň uvědomuji potřebu nových přístupů, které před námi stojí a něž bude třeba reagovat,“ uvedl Ing. František Šámal, nově zvolený předseda Českého svaz pivovarů a sladoven. „Využívám i příležitosti k tomu, abych svému předchůdci poděkoval za vykonanou práci,“ dodal František Šámal.

Na valné hromadě byli za nové členy Českého svazu pivovarů a sladoven přijati společnost Mráz Agro CZ za přispívajícího člena a pivovar Rakovník za činného člena. Český svaz pivovarů a sladoven v současné době sdružuje 60 organizací činných v pivovarství a sladařství. Členy ČSPS je 33 pivovarů, dále 9 sladoven a 18 přispívajících, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty. Svaz má ve svých řadách i jednoho čestného člena, dlouholetého pivovarsko-sladařského odborníka. Předchůdce dnešního svazu byl založen v roce 1873.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: Agris


Slavnostní otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích je sice plánováno až na 20. prosince 2008, tedy v čase, kdy se v Kozlovicích koná jubilejní 10. ročník mezinárodního folklorního festivalu Souznění, ale již nyní se zde na tuto velkou událost pilně připravují. „Aby nebylo nic ponecháno náhodě, zkušební provoz pivovaru – pravděpodobně od druhé půlky listopadu – by měl vyladit kozlovické pivo tak, aby si návštěvníci při slavnostním otevření mohli už jen plně vychutnávat jeho lahodnou chuť,“ prozradil Lukáš Hlisnikovský, manager restauračních provozů značky Relax v podhůří Beskyd, pod kterou je kozlovický pivovar společně s pivovarem štramberským i pikopivovarem frýdlantským spravován.

Všechny tyto pivovary mají také svého odborného garanta. Tím se stala inženýrská společnost Pivo Praha s.r.o., která byla založená roku 1991 odborníky s více než 20ti letou praxí v pivovarském oboru. Organizace je zároveň členem Českého svazu pivovarů a sladoven a Asociace poradenských firem v průmyslu. Jeden ze zakládajících členů společnosti Pivo Praha, ing. Václav Potěšil, při své říjnové návštěvě pivovaru potvrdil, že v současném trendu zakládání osobitých malých pivovarů bude i ten kozlovický mít své zvláštní postavení, svá kouzla a specifika. „Od Městského pivovaru Štramberk se liší především kapacitou. Celoroční výstav kozlovického pivovaru po předpokládaném rozšíření bude činit 1700 hl piva ročně, tedy asi pětkrát více, než je tomu ve Štramberku. I Valašský pivovar Kozlovice má své měděné varny, každá z nich má ale velmi vzácné a kvalitní ručně vykované klobouky. Dnes už je jen velmi málo odborníků - mědikovců, kteří dokáží odvést takovou precizní práci. Je dost pravděpodobné, že do deseti let jejich řemeslo vymizí úplně a takové ručně opracované kusy již nikde nepořídíte.

Pražská společnost pro Kozlovice řešila kompletně dodávku technického a výrobního zařízení pivovaru, vč. technologie výroby a kvality piva, technického dozoru montáží atd. Dodávky pikopivovarů (výstav 100 – 500 hl / rok) a restauračních minipivovarů (500 – 20 000 hl / rok) na klíč – ať již ve stylu moderním, klasickém či historickém – na domácím i zahraničním trhu však tvoří jen část profilu činnosti. Společnost např. také organizuje výběrová řízení na dodavatele technologie jednotlivých provozních souborů či udržuje vlastní sbírku pivovarských kvasinek obsahující vedle kmenů pro výrobu ležáku i řadu různých kmenů pro výrobu piv typu Ale, Weizen, Stout. Majitelé společnosti jsou současně vlastníky malého pivovaru s restaurací „Pivovarský dům” v Praze. Mimochodem, právě zde byl vyškolen nový kozlovický sládek Ivan Šubjak.

Na další zajímavost kozlovického pivovaru upozornil Marek Pietoň, vrchní sládek (Městského pivovaru Štramberk a Valašského pivovaru Kozlovice): „Máme zde k dispozici prostorové chlazení a otevřené kvasné kádě z nerezu, což nám umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů hlavního kvašení i zrání piva. Pivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.

V současné době je v České republice přibližně 70 pivovarů. Zda v něm bude Valašský pivovar v Kozlovicích skutečně zaujímat své důstojné místo, rozhodnou především návštěvníci. Ti se mohou již nyní těšit na několik pivovarských „lahůdek“:

Lahůdka stylu – Budiž požehnána první republika! Současná budova pivovaru, která byla (vč. restauračních kapacit, kuchyně, ubytování pro personál, skladovými a jinými prostory) rekonstruována průběžně po dobu dvou let, vychází z původních hospodářských budov starého fojtství, tj. dnešního areálu Fojtství č.p.1 v Kozlovicích, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Zachování původních cihlových klenutí stropů společně s prvky kamene a dřeva patří k základním rysům interiéru.

Na střechy pivovarského areálu bylo spotřebováno přibližně 700 m2 ručně štípaného šindele. Nezbytnou součástí střešní krytiny se staly stylové dřevěné zábrany proti sněhu.

Zázemí pivovarské restaurace dýchající atmosférou první republiky nabízí kapacitu 80 míst; stejnou kapacitu nabízí i klasický reprezentativní salón v prvním patře budovy. Na stěnách přízemní kamenné pivní restaurace naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století! Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku…

Lahůdky na stole – K dobrému jídlu místní kvasničák!

Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, bude hostům nabízet tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy. Záleží na vás, čím svou specialitu zapijete. Ponejvíce osobní pozornosti zde bude podle očekávání věnováno kvalitě domácího kvasnicového nefiltrovaného ležáku plzeňského typu – tj. světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt. V anketě, kterou vyhlásil provozovatel společně s periodikem Trubač v březnu letošního roku, se rozhodlo také o novém názvu speciálního svátečního piva – „Kozlovjan“ a o sloganu, který bude doplňovat pivní tácky i jiné nezbytné atributy , po kterých bude prahnout nejedna vášnivá ruka sběratele – „Dobré pivo kozlovické – z čisté vody ondřejnické!“ Připomeňme, že výhercem ankety se v obou případech stal místní rodák Jiří Tobola, který se na slavnostním prosincovém otevření Valašského pivovaru dočká slibované odměny.

Doufáme, že kvalita místního piva (nejen zmiňovaného světlého Valašského vojvody) se bude vzájemně doplňovat s kvalitou místního folkloru, která je už léta spjatá s činností souboru Valašský vojvoda. Ten je také jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Souznění, během kterého bude pivovar slavnostně otevřen, a to za přítomnosti veřejnosti a vzácných hostů, mezi kterými nebude chybět „kmotr“ pivovaru – Rodinný pivovar Bernard,a.s., resp. jeho představitel, starosta obce a samozřejmě členové souboru Valašský vojvoda…“ doplnil na závěr Marek Pietoň. Zástupce odborného garanta ze společnosti Pivo Praha, spol. s.r.o., ing. Václava Potěšila, 20.prosince v Kozlovicích nenajdete, neboť v té době se podílí na vzniku nového pivovaru ve Vietnamu. Mimochodem, s výjimkou australského a amerického kontinentu objevíte pivovary dodané zákazníkovi na míru touto českou inženýrskou společností všude na světě…

Doprovodný program slavnostního otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích

v sobotu 20.12. 2008 od cca 11:00 hod.

• Tře králové na koních – Divadelní soubor Kozlovice

• Živý betlém

• Pásmo pijáckých písní – Valašský vojvoda

Netradiční hudebně pěvecký projekt gospelového žánru – Alfa Gospel Praises ze Zábřehu na Moravě

Doprovodné výstavy v areálu Fojtství

Výstava nově a odborně zrekonstruovaného památného betlému, který byl získán pro expozici sakrálního umění v dubnu tohoto roku. Do roku 1920 byl tento dřevěný betlém v orientálním stylu v majetku místního faráře, později přešel do vlastnictví rodiny Marie Prudké.

Zdroj: Relax v podhůří.cz


Biopotraviny najdete i v mnoha zapadlých obchodech. Tím však invaze ekologického zemědělství nekončí. Na českém trhu se objevily i biopiva a biodžusy za poměrně solidní cenu. Jaké bionápoje můžete v obchodech sehnat a které jsou nejpopulárnější?

Ještě nedávno bylo docela náročné sehnat v obchodě něco více než biomouku či biomouku. Nyní se do České republiky začala dovážet i biopiva, a to především z německých biopivovarů. Konzumenti mají na výběr z kompletní nabídky, v níž jsou jak silnější ležáky, tak piva s nízkým nebo téměř nulovým obsahem alkoholu. Nechybí ani pivní speciály. Mezi nimi je zajímavé například špaldové či bezlepkové pivo.

Biopiva se od klasických piv liší zejména tím, že při jejich výrobě jsou použity suroviny jako je ječmen, pšenice, špalda a přírodní chmel pocházející pouze z ekologického zemědělství. Kvalitu BIO zaručují přísné normy a pravidelný dohled inspektorů na jejich dodržování při celém výrobním procesu.

Sortiment biopiv je překvapivě široký

Zajímavá je zejména produkce německého biopivovaru Neumarkter Lammsbräu. Svou šíří sortimentu (zhruba šestnáct druhů biopiv, včetně speciálních nealkoholických piv, jako je například tmavé či kvasnicové nealko) potěší každého znalce piva. Největší zájem je o klasický bioležák plzeňského typu EdelPils (0,33 l, cena: 28 Kč) a roste obliba i jeho nealkoholické varianty. EdelPils vyniká především kořenitostí s jemnou chutí chmelu.

Foto

Oblíbené je však i tmavé, špaldové či pšeničné kvasnicové biopivo (0,5 l, cena: 37 Kč) a rovněž biopivo se sníženým obsahem alkoholu. Novinkou je bezlepkové biopivo klasické chuti s přírodním chmelem (0,33 l, cena: 35 Kč). „Bionápoje se prodávají stejně jako ostatní biopotraviny,“ říká Ondřej Bělský z internetového obchodu Biosféra. „Konkrétně biopivo není zrovna mezi nejoblíbenějšími produkty, ale to může být dáno mnoha faktory. V restauracích bude situace asi jiná,“ dodává Bělský. Podle něj je mnohem žádanější biovíno.

V obchodech může zákazník narazit i na další výrobky biopiv různých producentů. Jedním z nich je například bio bezlepkové pivo s citrónovou příchutí od německého výrobce Schnitzer (0,33 l, cena: 45 Kč), které je pro svůj snížený obsah alkoholu (2,6%) vhodný i pro dámy.

Foto

Zajímavým produktem je rovněž biopivo s konopným výtažkem (0,33 l, cena: 39 Kč), které kromě vody, sladu a chmele obsahuje konopné květy. Biopivo od německého výrobce obsahuje 4,9% alkoholu a patří k certifikovaným produktům kontrolovaného ekologického zemědělství.

Osvěžení poskytnou i biolimonády

Kromě biopiv je na českém trhu prezentována i široká nabídka biolimonád. Limonády v kvalitě BIO jsou vyráběny z přírodních šťáv a jsou doslazovány medem.

Kromě tradičních ovocných příchutí jako je pomeranč, citron, jablko-třešeň, je nabízena i limonáda s příchutí koly, ovšem bez kofeinu (0,33 l, cena: 30 Kč). Sortiment doplňuje i nápoj BioSport (0,33 l, cena: 30 Kč), který je vhodný především po sportovní činnosti nebo fyzicky náročné práci, neboť tělu rychle dodá ztracenou energii. Z nealko bio nápojů se podle zkušeností Ondřeje Bělského nejlépe prodávají přírodní mošty a limonády. „Limonády jsou na rozdíl od konvenčních produktů vyrobené z přírodních ovocných složek, slazeny ovocnými cukry nebo bio cukrem a neobsahují žádná barviva, umělá aromata a konzervanty,“ vysvětluje základní rozdíly Bělský.

Sortiment uvedených bionápojů nabízí řada specializovaných prodejen s biopotravinami a racionální stravou, dále jsou výrobky k objednání v internetových obchodech se zdravou výživou a bioprodukty (např. www.biorganic.cz, www.biosfera.cz). Nicméně dostávají se již i do nápojových menu v restauracích zdravé výživy a nově je naleznete také v nabídce řetězce BioCafés.

Zdroj: Nazeleno.cz | Autor: Gabriela Hrázská


Čeští chmelaři si užívají druhou nejvyšší úrodu za posledních deset let. V letošním roce sklidili o 1 100 tun chmele více než loni, urodilo se ho více než 6 700 tun. Lepší sklizeň by jim měla pomoci zahojit ztráty z předchozích let.

"Proti minulému roku narostly příjmy pěstitelů o nějakých 250 až 300 milionů korun," říká Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Zvýšení příjmů pomohl i nárůst cen - meziročně zhruba o 15 procent.

Zdražení ale podle Rosy pokrylo pouze zvýšení nákladů. "Je nutné se vyrovnat s posilováním koruny či vyššími investicemi do výstavby chmelnic nebo závlah," vyjmenovává Rosa.

Pěstitelé by neměli mít při vyšší úrodě problém s odbytem. "Prodává se podle dříve uzavřených smluv s pivovary, které se většinou podepisují na tři až pět let," vysvětlil Rosa. Přes čtyři tisíce tun sušeného chmele také míří do zahraničí. Největším odběratelem je Japonsko - pivovary Asahi, Kirin, Sapporu a Suntory odebírají zhruba 40 procent české úrody.

Vývoj cen chmele příliš neovlivňuje to, kolik nakonec stojí pivo. V poměru k cenám energií či sladovnického ječmene se pro pivovary jedná o mnohem nižší položku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz


Se spotřebou téměř 160 l na osobu za rok je Česká republika na čele v konzumaci piva ve světě. Pro značnou část české populace je pivo důležitou součástí denní stravy. Pivo je snadno stravitelné a je důležitým zdrojem vitaminů (zejména B6 a kyseliny listové), dále draslíku, hořčíku, fosforu a jiných stopových prvků, aminokyselin, bílkovin a jiných látek (např. organických kyselin, antioxidantů, iso-α-kyselin).

Stanovení volných aminokyselin hraje důležitou úlohu při posuzování nutriční kvality potravin a nápojů. Specifické aminokyseliny slouží jako indikátory falšování a transformace během procesu výroby a skladování.

Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývali stanovením volných aminokyselin v pivu a porovnáním tuzemských a zahraničních značek piv z hlediska jejich obsahu. V rámci studie se porovnávala piva vyrobená v ČR, Nizozemí, Irsku, Německu a Austrálii. Celkem se analyzovalo 16 volných aminokyselin v 35 komerčních značkách piva na trhu v ČR. Stanovení volných aminokyselin v pivu se provádělo optimalizovanou analytickou metodou (HPLC).

Celkový obsah volných aminokyselin ve studovaných pivech se pohyboval v rozmezí 120–660 mg/l. Pro česká piva bylo charakteristické, že měla vyšší obsah volných aminokyselin ve srovnání s dovezenými pivy, zvláště pokud šlo o hořké (isoleucin, leucin, lysin, fenylalanin a histidin), hořko-sladké (valin a prolin) a slané-umami (glutamová kyselina a aspartová kyselina) aminokyseliny. Na rozdíly, které přispívají ke specifickým chuťovým vlastnostem českých piv, mají pravděpodobně vliv použité suroviny, kmen kvasinek a technologický postup.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Alexandra Kvasničková


Z pivovaru Budějovický Budvar byla ve středu odeslána první dodávka piva do Kyrgyzské republiky. Dva zateplené kontejnery se 180 hektolitry lahvového ležáku Budweiser Budvar směřují do hlavního města Biškeku (dříve Frunze). Zásilku tvoří kartony s láhvemi 0,5 a 0,33 litru.

České výrobky a zvláště pivo mají ve všech zemích bývalého Sovětského svazu dobrý zvuk. „Kyrgyzský trh je sice malý, ale v posledních letech dynamicky rostl. Do roku 2013 by se tam měla konzumace piva ztrojnásobit. Navíc asi 70 procent spotřeby tvoří v Kyrgyzstánu importované pivo,“ říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru.

Ležák bude na pultech stát 70 - 90 Somů (asi 35 – 45 korun). „To je asi dvojnásobek ceny běžných piv na místním trhu,“ dodává Bártů. Lahvové pivo se bude prodávat i ve vybraných restauracích ve větších městech.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík


O pětilitrové pivní „pártysoudky“ je největší zájem před Vánoci. Oproti teplým letním měsícům jsou prodeje pártysoudků v prosinci o 130 % vyšší. S ohledem na meziroční růst oblíbenosti tohoto balení by se podle odhadů značky Gambrinus v letošním prosinci mohlo prodat až 3500 pártysoudků, tedy o více než 2000 kusů více než o rok dříve. Každý druhý prodaný soudek je přitom tzv. XXL plechovka s pivem Gambrinus světlý výčepní.

Typickou sezónou pro pivní pártysoudky je sice léto, ale jsou i oblíbeným vánočním dárkem, protože v prosinci opakovaně prodáváme nejvíce XXL plechovek. V poslední době si navíc pártysoudky oblíbily i obchodní řetězce, které je využívají jako motivátor, respektive odměnu za nákupy,“ říká Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Trh pětilitrových pártysoudků je segment, který jde jako jeden z mála opačným směrem než čepované či lahvové pivo. Zatímco tam se v posledních letech zvyšuje zájem o ležáky, jejichž podíl se zvýšil na 30 procent, u pártysoudků od loňského roku naopak vzrostla preference výčepního piva, které nyní tvoří 50 % prodejů tohoto balení, především díky světlému výčepnímu Gambrinusu v tzv. XXL plechovce.

V roce 2007 se celkový český prodej piva v pártysoudcích meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně

(z 25.000 5l soudků na více než 100.000), zejména díky uvedení pětilitrové Gambrinus XXL plechovky, a i letos tento segment vykazuje slušnou dynamiku.

O rostoucí oblibě pártysoudků svědčí také meziroční srovnání jejich prodejů v letních měsících (červen, červenec, srpen): ačkoli bylo loňské léto teplejší, prodalo se „jen“ 70.000 soudků, zatímco letos to bylo už 177.000 kusů, z toho 95.000 XXL plechovek Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vánoční pivo v Chyši

[středa, 10. prosinec 2008]

Zalijte Vánoce chyšským speciálním tmavým 22° vánočním pivem. Od 5. prosince k mání ve vašem Zámeckém pivovaru.

Etiketa

Od 9. prosince žádejte lahvové pivo se speciálními vánočními etiketami!

Etiketa

Zdroj: Chyše.com


Byty místo pivovaru

[středa, 10. prosinec 2008]

Zchátralý areál bývalého pivovaru v chebské Dyleňské ulici nedaleko zimního stadionu čeká demolice, místo něj by měly vyrůst tři obytné a jedna komerční budova. V první etapě, zřejmě v roce 2010 vzniknou dva obytné domy s třemi desítkami bytů.

O definitivním prodeji firmě Cheb Invest, která je pobočkou společnosti Fuertes Development z Kuřimi, mají rozhodnout městští zastupitelé už zítra. Společnost na jaře vyhrála výběrové řízení, několik měsíců ale trvalo upřesnění a doladění smlouvy.

Problém byl v tom, že se jedná o hodně staré stavby, pod nimiž je množství sklepů. A nikdo neví, jestli se neobjeví nějaké ekologické zátěže,“ řekl chebský místostarosta Miroslav Plevný. „Šlo nám o to, aby se na nás investor nemohl kvůli možným zátěžím hojit. Museli jsme vyřešit i závazky firmy, pokud nedodrží termíny,“ neskrýval obavy místostarosta Plevný. „Domluvili jsme se, že do tří až čtyř let musí vzniknout dva bytové domy s upraveným terénem v okolí,“ sdělil Miroslav Plevný.

Areál o rozloze přes pět tisíc metrů čtverečních prodá město za asi 3,2 milionu korun. O komplex měl zájem i teplický podnikatel Jaroslav Třešňák, který před časem získal bývalá kasárna Dragoun. Ten však podle starosty Jana Svobody nabídl za pivovar mnohem méně, kolem dvou milionů korun.

Rudolfinum je varováním

Další zájemci se nenašli, což podle starosty Svobody jednání nijak neusnadnilo. „Nechtěli jsme ale v žádném případě dopadnout stejně jako při prodeji pozemků bývalého Rudolfina, kde měl už před několika lety stát nový hotel,“ řekl Jan Svoboda. Ten připustil, že právě nedotažená smlouva s investorem při prodeji Rudolfina zavinila spory radnice s investorem, které skončily až u soudu. „Jakmile uzavřeme s městem smlouvu o budoucí smlouvě kupní, začneme pracovat na přípravě projektu pro územní rozhodnutí,“ uvedl včera jednatel Fuertes Development Zdeněk Přichystal. „Navíc se musí kvůli narovnání Dyleňské ulice změnit územní plán. Pokud nedojde k žádnému dalšímu zdržení, mohli bychom stavbu dvou domů dokončit v roce 2010,“ naznačil Zdeněk Přichystal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Michal Houdek


«« « Strana 628 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň