Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Celá Plzeň slaví vítězství v kandidatuře na Hlavní evropské město kultury pro rok 2015. K oslavě vítězství, které patří všem Plzeňanům, se rozhodl Plzeňský Prazdroj přispět plzeňskými pivy Pilsner Urquell a Gambrinus - každá značka rozdá 2015 půllitrů.

Gambrinus vyčepuje symbolických 2015 piv příznivcům fotbalové Viktorky Plzeň již tuto neděli před utkáním FC Viktoria Plzeň vs. MFK Ústí nad Labem. Brány stadionu budou otevřeny v 15.00 a fanoušci si budou moci při oslavě vítězství Plzně vychutnat nejen skvělé pivo Gambrinus, ale i kulturní program a grilované sele od společnosti Pernarecké uzeniny.

Na dalších 2015 půllitrů Pilsner Urquell se mohou Plzeňáci těšit při veřejné oslavě získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015, kterou v současných dnech připravuje tým kandidatury jako poděkování všem občanům za podporu při kandidatuře. Termín a místo konání oslavy se občané včas dozvědí z médií.

Celá republika vidí, jak hodně k vítězství Plzně přispěla podpora plzeňské veřejnosti a jak hodně mají Plzeňané z titulu radost. Proto jim chceme oslavy zpříjemnit plzeňským pivem, které k našemu městu nerozlučně patří,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vyškovský sládek Dušan Táborský pracuje ve vyškovském pivovaru už šestnáct let. Za tu dobu nasbíral spoustu zkušeností. Stál i u zrodu nových druhů piv.

Foto

Jak začala vaše kariéra?

V pivovaru pracuji od roku 1991. V podstatě jsem začínal v dělnické profesi a udělal si základní přehled znalostí. Od roku 1994 do roku 2004 jsem potom pracoval jako podsládek. A od roku 2004 jsem převzal místo sládka.

Co všechno má sládek na starosti?

Nákup surovin, sledování jejich kvality, hlídání hygieny provozu, dodržování receptur a vývoj nových produktů. Dále také kontakt se zákazníky v případě nějakých závad spojených s pivem. A na starosti mám i exkurze.

Jaké suroviny potřebujete pro výrobu piva?

To popisuji lidem hodinu a půl při exkurzi, ale zkusím to stručně. Tři základní suroviny jsou chmel, český slad a voda. Je podloženo, že voda je na pivu to nejdůležitější a dává mu punc kvality. Slad je zdrojem cukrů, které potřebujeme proto, aby ho kvasinky přeměňovaly na alkohol. Chmel je vlastně koření, a úkolem správné kombinace v našem případě několika českých odrůd chmele je dát pivu správnou hořkou chuť a chmelovou vůni.

Jak tedy pivo vzniká?

Je několik základních kroků a těmi jsou vaření piva, kvašení, filtrace, stáčení do obalů. Suroviny musíme varem přeměnit na mladinu, což je, laicky řečeno, ochmelený sladký roztok. Mladina se potom vyčistí, zbaví se kalu, zchladí, a následně skončí v kvasné kádi, kde se zakvasí pivovarskými kvasinkami. Tento postup je první fází kvašení, tedy hlavním kvašením při nízké teplotě. Trvá asi deset dnů.

Dál se děje co?

Prokvašená mladina se potom suduje do ležáckého tanku, což je uzavřená kovová tlaková nádoba, kde mladé pivo zraje při teplotě okolo dvou stupňů Celsia jeden až tři měsíce. Tento postup platí pro naše standardní druhy piva. Máme tady i speciální piva, která mají dobu ležení delší. Třeba čtyři až šest měsíců. Účelem kvašení je vyzrání produktu na kvalitu, kterou můžeme předložit konzumentovi. Pivo se chuťově harmonizuje a přirozeně sytí kysličníkem uhličitým, protože je v tlakové nádobě a má tedy ten správný říz.

Jaká je poslední fáze?

Poslední fáze je filtrace piva, což je v podstatě zastavení kvašení. Potom se pivo stáčí do lahví a do sudů, což je neméně důležité, protože musíme dbát hlavně na čistotu obalů. Hlavně proto, že jsou to vratné obaly, které jsou znečištěné. Důležité je tedy perfektní umytí lahví a sudů.

Slyšela jsem, že jste studoval obor, který se týká piva. Naučili vás tedy všechno ve škole, nebo se stále učíte něco nového?

Ano, studoval jsem pivovarskou průmyslovku v Praze. Škola poskytne základ, ale praxi a schopnosti dá až samotná práce. Dvacet let v oboru mi dalo samozřejmě víc než čtyři roky školy. Stále se ale musím vzdělávat, protože výroba piva se dál vyvíjí. Účastním se různých seminářů či setkání sládků, kde se diskutují nové trendy v pivovarství.

V čem se vyškovské pivo liší od ostatních piv kromě chuti?

Svojí recepturou, která je originální pro tento pivovar, i když základní postup výroby českého piva je víceméně stejný pro všechny. Za odlišnost bych považoval třeba skladbu surovin, dále pak velmi dobrou vodu. Neměl bych však opomenout 330 let dlouhou tradici výroby piva v pivovaru Vyškov, kterou se nemůže pochlubit většina pivovarů v tomto státě.

Které z vyškovských piv vám chutná nejvíc?

Piju rád všechna naše piva. Mám rád silnější piva, takže od ležáku výš. Dám si taky výčepní piva, jako osmičky a desítky. Nemůžu ale opomenout tmavého Havrana, to je v poslední době pivo, na které jsem hrdý.

V restauraci, kde nemají vyškovské pivo, abstinujete nebo volíte jiný druh?

Když můžu, pivo si dám rád, většinou volím regionální značky. Když musím abstinovat, tak nejradši prostou vodu, poněvadž barevným nealko produktům moc nevěřím.

Trošku to vypadá, že vaření piva zvládá jen sládek. Pomáhá vám ještě někdo?

Samozřejmě je to týmová práce. Někteří kolegové mají navíc stejné vzdělání jako já. Mám podsládka, pana Martina Obruču, pak je zde laboratorní kontrola a samozřejmě lidi ve výrobě, tedy široký tým lidí.

Vyrábí vyškovský pivovar i nějaké nealkoholické pivo?

Ano. V roce 2006 jsme uvedli na trh pivo Alkostop. Recepturu jsme si tady ušili na míru. Je to tedy pivo tradičně vyráběné zkráceným kvašením.

Je Alkostop poslední nový druh piva, který jste uvedli na trh?

V poslední době jsme uvedli na trh to nejsilnější pivo, v roce 2005 zmiňovaný Jubiler a v roce 2006 nejslabší Alkostop. Je tedy posledním novým druhem.

Chystáte v současné době nějaký další nový druh piva?

Když se pivovar dočká nájemce (poznámka redakce: vlastníkem vyškovského pivovaru je stát, který ho plánuje pronajmout), tak si myslím, že bude hledat i nové druhy piva pro trh. Ve světě je přibližně dvaačtyřicet druhů piv. Ale jsem na to připravený a už mám nějaké nápady.

Stalo se vám, že jste ve svých začátcích vyrobil něco, co se pak prostě nedalo pít?

I mistr tesař se někdy utne, ale snažím se chyby minimalizovat. Navíc by to mohlo ohrozit hlavně pivovar. Je to ale týmová práce, takže laboratoř kontroluje mě, já kontroluju lidi a proces. Je to provázané tak, aby chyby byly opravdu minimální, nejlépe žádné.

Dá se chuť piva ještě po uvaření změnit?

Chuť piva se dá změnit záměrně. Existují různá ochucená piva, v německy mluvících zemích pijí radlery, což jsou piva s ovocnými chutěmi nebo piva s kolou či spritem. V Polsku si do piva dávají třeba ovocný sirup. V Česku se tato piva objevují sporadicky, co se týká dochucování, jsme zatím ještě konzervativní.

Je vůbec v dnešní době pro zaměstnavatele snadné najít sládka?

Na sládka nelze vystudovat, tím se stáváte. Musí vás tedy někdo z vedení pivovaru nominovat. A ta šíře vědomostí, jež musíte znát, je taková, že všechno vás ve škole nenaučí. Vzniká až léty praxe. Sládkovi se někdy říká také pan „starý“. Je to myšlené jako nejstarší z mistrů. Měl by to být člověk, který má o oboru nejširší povědomí. Sládka si tedy pivovary často vychovávají, anebo najímají na základě referencí. Rozhodně není lehké najít „dobrého“ sládka, ale to je asi ve všech řemeslech stejné.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka a foto: Petra Daňková


Kouká z billboardů, etiket i tácků. S pivem, které vyrábí, spojil vlastní tvář. Přesto se pivovarník Stanislav Bernard jako celebrita necítí, ani jako ta pivní. "Jsem normální člověk, jen jsem víc vidět," vysvětluje. Po 19 letech ho už šéfovat tak nebaví a rád to nechává jiným. Je to prý osvobozující.

Foto

Jaký je to pocit, vidět se všude na billboardech?

Produkt, který moje firma vyrábí, se prostě jmenuje po mně. Dřív jsem se bránil dělat reklamu naší značce a tvrdit, že je náš nápoj výborný. Říkal jsem si, že mi to nepůjde přes pusu. Postupně si ale zvyknete.

A pak jste si dal na hlavu švestku a teď nově i višni.

S nápadem na "čistou hlavu" přišel můj kamarád Dejan Štajnberger, ředitel jedné z nejúspěšnějších reklamních agentur. Nejprve jsem se zděsil a "vyhnal ho". Ale pak jsem si řekl, proč to nezkusit. Původně to měly být jen billboardy, časem došlo i na etikety, ten fór je silný, dělám si legraci sám ze sebe.

Nemáte už tedy problém s tím, že lákáte zákazníky na vlastní tvář?

Znáte princip uvařené žáby? Když ji hodíte do horké vody, vyskočí. Kdežto když ji dáte do studené vody a postupně ji ohříváte, uvaří se. Tak jsem se uvařil já. Beru to jako součást byznysu.

Cítíte se jako celebrita?

To slovo je špatné, takhle bych to nenazýval. Jsem normální člověk, akorát jsem trochu víc vidět.

A co v běžném životě? Poznávají vás lidé na ulici?

Celkem ano a reakce jsou naštěstí pozitivní. Většinou si z toho dělám legraci. Když mě někdo osloví "Jste to vy?", občas zalžu a řeknu, že jsem svůj bratr.

Foto

Jste exhibicionista?

Nemyslím si.

Tak jinak, když jste ve společnosti přátel, jste vy ten, kdo udává rytmus a tempo zábavy?

Jsem spíš extrovert.

Už si nemusím nic dokazovat

Jak moc ambiciózní plány jste měl na začátku podnikání?

Se společníky jsme měli jasnou představu, že chceme být úspěšnou firmou, známou, obdivovanou. V začátcích jsme samozřejmě úplně jasno neměli, ale základní vize tady byla: "Vlastní cestou". Mít poctivé pivo vyrobené tradičním způsobem, ale též inovovat, mít věci, které jiní nedělají: dřevěné bedýnky, vlastní pivní láhve, originální sklenice. Proto vydáváme, jako jediný z pivovarů, vlastní magazín, proto ta různá nealkoholická piva…

Když jste s firmou začínal, kolik věcí jste si musel odříct?

V prvním půlroce jsem měl pocit, že nebude čas na nic jiného. Přestal jsem sportovat. Pak jsem zjistil, že to nejde, a ke sportu se vrátil. Nemám pocit, že bych si musel něco odříkat. Pivovaru jsme věnovali strašně moc, ale pořád jsme měli čas zajít si na pivo, zahrát si tenis, fotbal, lyžovat. Bez aktivního odpočinku to nejde. Jakmile někdo začne dělat jen jednu věc, dříve nebo později vyhoří.

Trávíte dnes v práci hodně času?

První roky jsme tu byli od rána do noci. Teď mám kolem sebe naštěstí kupu mladých, chytrých lidí, kteří jsou schopni dělat odbornou práci lépe než já, protože na to mají školy. Jenom je občas inspiruji.

Foto

Jaký jste šéf?

Nevím. Upřímně řečeno, po těch devatenácti letech mě šéfovat už tolik nebaví. Nemusím si dokazovat, že jsem šéf. Spíš potřebuju, aby firma fungovala a já mohl co nejvíc denního řízení delegovat a dělat to, co mě baví.

Co to je?

Soustřeďuju se na strategická rozhodnutí o investicích, na marketing, PR a firemní kulturu. Mojí ambicí je, aby lidi dělali to, co v nich je. Když jim dáte volné ruce, udělají víc, než kdybyste je do toho nutil. Je dobré mít kolem sebe lidi, kteří mají jiné vlastnosti než vy. A je dobré zapomenout na vlastní ješitnost. Pokud někdo přijde s jiným pohledem, dám mu prostor, pokud to není úplně proti naší filozofii. Ono se to někdy opravdu vyplatí. Pestrost pohledů je inspirující.

Nepropadáte nejistotě, když už lidi neřídíte přímo?

Máme základní rámec fungování firmy a chování zaměstnanců. Těch osmero firemních hodnot dávali dohromady sami zaměstnanci a je to nástroj, který provoz koriguje. Jejich páteří je otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost, pozitivnost. Lidi sami zjistí, že se jim v takovém prostředí pracuje lépe.

Připomínáte si je občas i vy?

Kdybych řekl, že ne, lhal bych. Když přijde šéf do práce naštvaný, lidi to hned poznají. To raději hned zmizím, abych nekazil atmosféru.

Foto

Myslíte si, že jsou vaši zaměstnanci spokojení?

Lidi u nás dělají rádi. Mají spousty různých benefitů. Nepotřebují odbory. Manažeři jsou motivováni i formou pohyblivých složek, které jim mohou dělat víc než základní mzda. Pokud u nás kdokoli přijde s návrhem, který uspoří náklady firmě a neohrozí to bezpečnost a kvalitu, dostane z roční úspory sedm procent.

Pivo nepiji každý den

Když přijdete ráno do práce, běžíte hned ochutnat?

Popravdě, dám si nejdřív kafe. Ochutnávám až večer, po sportu, hokeji či kole. Doma mám průřez produkce, dva stojany na šest beden, v každé bedně je jiný druh. Bez výjimky tam mám dva druhy nealko, alkoholické druhy střídám. To proto, abych měl kontakt, že chutnáme tak, jak máme chutnat.

Konkurenční piva tam máte?

Nemám, ta ochutnávám při jiných příležitostech.

Jak se dobré pivo pozná?

V prvé řadě musí dobře vypadat a mít pěknou pěnu, stabilní a hustou. Musí mít jiskru nebo být kalné, to záleží, zda je filtrované, či ne. A nesmí v něm být žádné cizí vůně.

Jaký je základní rys dobrého českého ležáku?

Plná chuť, ta vzniká díky zbytkovému extraktu. Proto mám rád naše pivo. Europiva, to je průměr, šeď a nuda. Vaří to většina západní Evropy a bohužel se to začíná objevovat i u nás. Když pivo dopiju, nesmí být doznívající hořkost ani moc hořká, ani moc drsná. Nejlepší je harmonie mezi plností a hořkostí. Nesmíte cítit nic, co by vás rušilo. Když harmonie dozní, máte po chvíli chuť napít se znovu.

Foto

Kolik dáte piv naráz?

To nevím, nejsem rekordman. Na Bernard Festu jich ale vypiju víc než obvykle. (smích)

Víno si taky někdy dáte?

Ano. Mám doma pár kartonů dobrého vína. Naposled jsem přivezl z vinařství Špalkovy rodiny. Vynikající. Na jižní Moravě se v posledních letech kvalita vína hodně zlepšila.Tvrdím, že v bílém vínu jsme světová špička. Na červená vína nemáme tolik sluníčka.

Příroda a hospůdka

Když máte všeho plné zuby, kam vyrazíte raději? Příroda, nebo město?

Ideální je kombinace přírody a občerstvení v pěkné hospůdce. Základem je ale volnost, možnost sednout na kolo a vnímat krásu Vysočiny. Když si dám dvě tři hodiny na kole, dokonale se mi vyčistí hlava.

Jak často se během roku dostanete na dovolenou?

Většinou jezdím na prodloužené víkendy, buď na kolo, nebo na lyže. Na kole jezdím nejraději v terénu po turistických stezkách. Rád jezdím do Beskyd nebo Jeseníků, ale loni jsme byli třeba i na cyklo-lodi v Chorvatsku

Řešíte na dovolené práci, nebo je to pro vás tabu?

Radši si k tomu na dvacet minut denně sednu a vyřídím to nejdůležitější, protože kdo má po dvou týdnech vyřizovat to e-mailové peklo. Občas mám v emailu i soukromé věci, na které je lepší reagovat hned.

Když už jsme u volného času, za co utrácíte?

Pokud utrácím, tak za něco kolem domu, tam je stále něco potřeba. Teď budu investovat do tepelného čerpadla. Jinak to jsou vesměs věci kolem sportu, lyže, kolo, vybavení na hokej. Také za výlety.

Co luxusní věci?

Nejsem sběratel starožitných hodinek. Teď jsem si koupil kvalitní plnicí pero, ale to je spíš drobnost.

Foto

Jak moc řešíte oblečení?

Nechodím moc rád v obleku. Nejraději mám rád džíny, trička či košile. Mám kamarádku stylistku, ta mi občas poradí. Obecně nakupuji nerad. Několikrát jsem zajel do obchodů do Drážďan, bývá tam dobrý výběr a málo lidí.

Závisti už není tolik

Jste aktivní v politice. Po dvě funkční období zasedáte v místním zastupitelstvu. Napadá mě, jaký máte vliv tady ve městě?

Nemám žádný větší vliv. A někdy mě to i limituje…

Jak to myslíte?

Ve městě je grant na opravu fasád, na každý dům se dává čtvrt milionu korun. Já jsem o něj ale nepožádal, aby nikdo nemohl říct, že jsem si to jako zastupitel přihrál. Administrativní budovu jsme si opravili za své.

Jste spokojený s tím, jak zastupitelstvo šlape?

Někdy mám jiný názor než ostatní. Nechci být jeden z mnoha. Ale zas tak si nestěžuji. Za celou dobu tu nebyla jediná korupční aféra, město není dlužené. Pokud se rozhoduje, jestli se někde má investovat, nebo nemá, já bývám zastáncem opatrnosti a šetření. Krize stále existuje, byť je na ústupu...

Budete kandidovat i v nadcházejících volbách?

Bylo mi to navrženo, tak jsem nakonec kývl.

Jak berou pana Bernarda z reklamy místní?

Hraju tady tenis, fotbálek, hokej, mám široký okruh známých, se kterými si tykám, berou mě jako kámoše, normálního člověka, ne jako pana Bernarda z reklamy. Pak jsou lidi, se kterými se neznám, ale pozdravíme se. Občas zarazím na někoho "zakyslého", který se podívá jinam, když mě vidí. To je ale všude. Obecně se to výrazně posunulo k lepšímu. Byly roky, kdy tu závist převládala, teď je naprosto minoritní.

MÝMA OČIMA

Stanislava Bernarda rozhodně nepřehlédnete. Urostlý, charismatický chlapík, který se jen tak ničeho asi nezalekne. Nebojí se při hokeji postavit protihráči do cesty, nemá strach z konkurenčních obřích pivovarů.

Působí ležérně a vám je od první chvíle jasné, že humor patří k jeho práci stejně jako um naslouchat druhým. Tvrdí sice o sobě, že móda ho zas až tak nezajímá, ale mám silný pocit, že rád na ulici "září".

Bylo to jedno z těch nejpříjemnějších povídání s mužem, který ví, co chce, ale nejde za tím přes mrtvoly. Takový novodobý "Baťa", kterých není nikdy dost.

Zdroj: Xman iDnes.cz | Autor: Marek Odstrčilík | Foto: Jiří Švorc


Budějovický Budvar zve v sobotu 11. září veřejnost na oslavy 115. výročí uvaření první várky piva. Mluvčí pivovaru Petr Samec řekl agentuře Mediafax, že zábavný program se uskuteční v areálu pivovaru Budvar v ulici Karolíny Světlé od 10 do 23 hodin.

Letošní Den v Budvaru připomíná 115. výročí založení pivovaru a nese podtitul „Show plná až po okraj“.

"O tom, že název akce nepřehání ani v nejmenším, návštěvníky na místě přesvědčí bezmála 20 kapel a hudebníků, kteří se budou starat o dobrou náladu na třech scénách. Pro případ nepříznivého počasí je prostor Budvar scény s kapacitou zhruba 2000 diváků zastřešen. V areálu pivovaru je připraveno více než 1200 míst k sezení," řekl Samec.

Program doplní prohlídky výrobních prostor pivovaru i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, které budou probíhat každých 20 minut od 10 do 17:40 a budou zdarma.

"U Pardál scény si návštěvníci budou moci za razítka za čtyři vypitá piva značky Pardál a poplatek 40 korun vyladit své originální tričko Pardál, které si mohou hned obléci, nebo navrhnout papírový karton na pivo Pardál a zúčastnit se soutěže o 100 lahvových Pardálů," dodal Samec.

Lidé si budou moci v areálu Budvaru zakoupit i speciální upomínkové předměty, vyrobené při příležitosti 115. výročí založení pivovaru. "Je to dárkový 4-pack s pivem dle vlastního výběru, papírové podtácky, dárkové krabičky s lahví a sklenicí nebo unikátní půllitry, kterých se vyrobila jen 1500 kusů," doplnil Samec.

Po celý den bude zajištěno občerstvení i nealkoholické nápoje. V provozu bude 30 výčepů piva, které nabídnou celý sortiment piv z produkce Budějovického Budvaru a především nepasterovaný světlý ležák Budweiser Budvar. K dopravě do pivovaru lze zdarma využít „Budvarbus“, který bude jezdit kyvadlově každou hodinu na trase Nádraží – Mariánské náměstí – Budvar a zpět. První spoj odjíždí v 9:30 ze zastávky Nádraží, poslední v 17 hodin ze zastávky Budvar.

Loni navštívilo akci asi 10 000 lidí. Výrobní prostory pivovaru vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 zájemců si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev


Pivovar Radegast je atraktivní turistický cíl regionu a k letošnímu 40. výročí svého založení nadělil všem zájemcům o správně hořké pivo nové lákadlo. Zástupci Radegastu společně s primátorkou Frýdku-Místku Evou Richterovou a bubeníkem skupiny Buty Richardem Kroczkem totiž slavnostně otevřeli zbrusu nové Návštěvnické centrum. To mohou zájemci poprvé spatřit v sobotu 11. září na tradičním Radegast dni. Pivovar Radegast ročně navštíví takřka 10 tis. lidí. Přes 10 % návštěvníků přijíždí do Nošovic ze zahraničí.

Návštěvnické centrum doplní tradiční prohlídky pivovaru. Svým interiérovým řešením vypovídá o tom, že Radegast je pivo pro pravé chlapy, které má 40letou tradici a je pevnou součástí regionu. Důležitou roli hrála i inspirace beskydskou přírodou, která dává pivu Radegast základ v podobě vynikající vody z Morávky,“ přiblížil Návštěvnické centrum pivovaru Radegast jeho manažer Ivo Kaňák.

Významnou část interiéru pokrývá expozice o historii piva Radegast. Součástí je také kinosál, ve kterém si návštěvníci prohlédnou filmy. Chybět nemůže ani prodejna s širokou nabídkou předmětů z kolekce Radegast.

Z Návštěvnického centra vyrazí návštěvníci na prohlídku výroby. „To, že jsme jeden z mála pivovarů v Evropě, kde lze spatřit reálný proces vaření piva, se nemění. I nadále se mohou návštěvníci podívat našim sládkům doslova přes rameno,“ dodal Ivo Kaňák. Závěr prohlídky obstará oblíbená degustace ve vyhlídkové restauraci nad pivovarem s výhledem na panoráma Beskyd.

Pivovar Radegast je stále oblíbenějším turistickým cílem regionu, který ročně navštíví až 10 tis. návštěvníků. Svou oblibu má i u zahraničních turistů, kterých dorazilo v roce 2009 do Nošovic přes 1.200. Prohlídku je možné si rezervovat na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Malým pivovarníkom hrozí zánik. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska zlikvidovať by ich mohla zvýšená spotrebná daň z piva z 1,65 eura na 2,45 eura za hektoliter (hl) a v prípade malých pivovarov z 1,22 eura na 1,82 eura/hl.

"Malé nezávislé pivovary sú dnes na Slovensku niečo ako ohrozený druh. Ak ich nebudeme spoločne chrániť, hrozí, že slovenskí zákazníci definitívne prídu o tradičnú chuť piva vareného klasickým spôsobom bez urýchľovania a o rozmanitosť chutí," konštatuje v stanovisku pre médiá predseda asociácie Ľubomír Vančo z Banskobystrického pivovaru.

V súčasnosti viac ako 90 percent slovenského trhu s pivom ovládajú nadnárodné spoločnosti. "Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," pripomenul Vančo. Asociácia tak navrhuje zaviesť novú kategorizáciu spotrebných daní z piva pre malé podniky.

Momentálne zvýhodnená sadzba platí pre výrobcov do 200.000 hl piva ročne. "Chceli by sme zaviesť novú kategorizáciu spotrebnej dane tak, že výrobcovia do 200.000 hl by mali 30-perentnú zľavu na spotrebnej dani, výrobcovia do 100.000 hl 50-percentnú, výrobcovia do 50.000 hl 70-percent a minipivovary do 2000 hl 90-percentnú zľavu," vysvetľuje zámer asociácie Vančo. Vplyv na štátny rozpočet by po zmene bol podľa neho malý.

Predseda odborového združenia OZ KOVO Emil Machyna pre TASR uviedol, že pri poslednom zvýšení spotrebnej dane z piva prišlo v tomto segmente o prácu približne 1200 ľudí. "Zatvorili sa pivovary. Takže toto sú pohľady, ktoré sa nám nezdajú celkom rozumné, pokračovať v navyšovaní dane takýmto spôsobom," dodal.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR


Pivní bar The Prague Beer Museum, který čepuje třicet značek speciálních piv malých a středně velikých pivovarů, otevírá své brány všem milovníkům a znalcům dobrého českého piva!

Ve čtvrtek večer proběhne slavnostní otevření a od pátku 10. září můžete každý den od 12 hod. odpoledne do 3 hod. do rána ochutnávat českou klasiku i odvážné speciality. Bar s více než sto místy a vlastní zahrádkou najdete v Dlouhé ul. 46 v Praze 1.

Logo

Na své si zde přijdou všichni fanoušci různých druhů a chutí piv – v nabídce jsou tmavé a světlé ležáky, piva nepasterizovaná, pšeničná nebo s medovou či vanilkovou příchutí atd.

The Prague Beer Museum nabízí 30 druhů čepovaných piv malých a středně velikých pivovarů z celé České republiky. Každé pivo je zde popsané – jeho složení, chuť a pivovar, kde bylo uvařeno. Navíc se tyto značky budou každý měsíc obměňovat, takže vždy bude možno ochutnat něco nového,“ říká Se Padilla, majitel The Prague Beer Museum, a dodává, „v roce 1989 se v České republice vařilo jen jedno speciální pivo, v minulém roce to bylo již více než 178 druhů piv malých pivovarů a dalších 83 netradičních druhů piv velkých pivovarů. A právě jen u nás je možnost je postupně ochutnat.

Foto

Pivní speciály jsou unikátní svou chutí a hned tak vám nezevšední. Nejsou to piva, která pijete jako vodu. Naopak si je musíte skutečně vychutnat a často jim i takzvaně přijít na chuť. U piva neplatí, že je nemůžete míchat, proto považuji za přínosné mít možnost ochutnat více druhů na jednom místě,“ řekl k otevření nového pivního baru sládek a majitel minipivovaru Matuška Broumy Martin Matuška a dodal, „pivní speciality často překvapivě zachutnají i těm, kteří běžná piva nemají rádi. Dámy obvykle ocení například pšeničná piva. Je to skvělá příležitost, jak doprovodit partnera, až půjde ,na jedno‘, a přitom si pochutnat.

Speciální akce podniku: Noc vyprazdňování sudů – na konci každého měsíce se bude konat „výprodej piva“ tak, aby se uvolnilo místo pro nové značky. V pivním baru se čepují i pivní koktejly, bar také plánuje večery s ochutnávkami piv za přítomnosti sládků nebo různé pivní hry. Pro hosty budou také zajištěny prohlídky pivovarů a pivních lázní.

The Prague Beer Museum se nachází v Dlouhé ul. 46 v Praze 1. Nabízí klasický interiér pivního baru s přátelskou, neformální atmosférou. Nabízí 80 míst k sezení a více než 30 míst ke stání a v létě je hostům k dispozici zahrádka. Bar nabízí 30 druhů čepovaného piva z malých českých pivovarů, 100 různých koktejlů a vždy něco k zakousnutí. Sortiment nabízených piv a více informací naleznete na www.praguebeermuseum.com nebo na www.facebook.com/BeerMuseum.

Se Padilla, rodák z Kalifornie, přišel do Prahy v roce 2001. Již více než dvacet let provozuje restaurace a bary jak v USA, tak i v České republice, některé s ročním obratem vyšším než 1,5 mil. USD.

Pivní speciály v nabídce pivního baru The Prague Beer Museum naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva The Prague Beer Museum


Roční náklady prozradí až první sezona, důležité také bude, kolik přijde turistů. Optimistické plány hovoří až o padesáti tisících návštěvnících. Chrám chmele a piva by měl zaměstnat zhruba dvacet lidí.

Foto

Jeho výstavba stojí čtvrt miliardy korun. Chrám chmele a piva je bezesporu novou a lákavou dominantou Žatce.

Kolik ale jeho provoz bude město Žatec ročně stát nebo jestli na projektu metropole chmele a piva vydělá a turisté a peníze se jen pohrnou, to se zatím neví. Napovědět má příští, první kompletní sezona.

Peníze přišly na unikátní turistický projekt hlavně z Evropy, hodně přes 200 milionů korun Žatec dostal. Město na Chrám chmele a piva zaplatilo jen menší, i když také několikamilionovou část, za kterou by ale snad nevydláždilo a krásně neupravilo ani dříve opomíjené náměstíčko Prokopa Velikého.

Na kolik přijde provoz nové atrakce?

Chrám má být novým turistickým lákadlem a potenciál na to jistě má, jen ho využít. Kolik ale bude provoz stát žateckou pokladnu každý rok? Nebo naopak do kasy nějaké peníze potečou? To je zatím ve hvězdách. „Dnes nedokáže nikdo zodpovědně a s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, i když samozřejmě nějaké odhady máme, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, všechno jsou jen odhady,“ připustil pro Deník Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva. Oni odhady ale nechtěl zveřejnit. „Jsou to jen naše propočty, hodně hrubé,“ řekl.

Jak na tom budeme, by měla napovědět první kompletní, tedy příští sezona. Známe například zhruba mzdové náklady, ale nevíme, kolik protopíme, kolik přijde lidí, nikdo nemáme zkušenosti, teprve začínáme. Až se trochu rozjedeme, budeme chytřejší,“ řekl Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva.

Bude něco platit město formou provozní dotace? S velkou pravděpodobností ano, minimálně v začátcích. Na zastupitelstvu by měla v příštích dnech vzniknout nová příspěvková organizace města. „Všechno závisí na tom, kolik dokážeme sami vydělat a samozřejmě i na výši nákladů. Je zatím předčasné o tom mluvit,“ řekl Vent.

Kolik přijde návštěvníků?

Na počtu návštěvníků jsou závislé příjmy. V dřívějších vyjádřeních se objevily optimistické plány na až 50 tisíc turistů ročně. Chrám chmele a piva otevřel své brány před několika týdny. „Už provázíme, návštěvníci chodí, od nás i z ciziny,“ pochlubil se Vent. „Kolik návštěvníků ale celkově bude, a jaké tedy budou příjmy ze vstupného, to si nedovolím odhadnout. Máme určitě velkou šanci, náš projekt má velký potenciál, teď ho musíme společně využít,“ pokračoval.

Projekt podpoří i zaměstnanost. „Počítáme s tím, že postupně by měl Chrám dát práci zhruba dvaceti lidem,“ dodal.

Chrám chmele a piva v Žatci už zpřístupnil regionální informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň, rozšířené Chmelařské muzeum a řadu dalších atrakcí. V září by měl být zpřístupněn pivní maják, v říjnu pak restaurace s vlastním minipivovarem. Kompletní projekt, včetně rekonstrukce klášterní zahrady a historické sladovny, by měl být hotov na jaře příštího roku. Vyjde na čtvrt miliardy korun, Evropská unie poskytne 211 milionů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný


Budweiser Budvar má na německém trhu velmi dobrou pozici. Pravidelný audit agentury Nielsen jej uvedl jako nejprodávanější značku importovaného piva v německých maloobchodních prodejnách a zároveň nejdražší české pivo na německém trhu.

Máme zde mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ řekla prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo Dominika Kovaříková.

V loňském roce zde bylo prodáno přes 200 tisíc hektolitrů piva, tedy o devět procent více než v roce 2008. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budweiser Budvar podílel v prvním pololetí letošního roku celkem 13 procenty, což znamená meziroční posílení o více než jedno procento. Půllitrová láhev Budweiser Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů.

Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budweiser Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Pavlína Dvořáková


Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí.

V novodobé historii děčínského pivovaru mělo být datum 10.10.2010 sváteční. Právě v tento den se počítalo s otevřením obchodně společenského centra. Tak si to alespoň před časem naplánovali majitelé pivovaru. Jenže žádná sláva se ve zmíněný den konat nebude. Pohled zvenčí dokonce budí dojem, že se v pivovarském areálu prakticky nic neděje.

Je to skutečně jen zdání. Vždyť už jsme tady investovali zhruba sto dvacet milionů korun. Za těmito výdaji se skrývají rozsáhlé bourací a vyklízecí práce včetně terénních úprav a připravenosti na novou výstavbu. Ta může začít klidně zítra,“ poznamenal Vojtěch Ryvola, předseda představenstva společnosti Pivovar Děčín. Tato pražská akciovka vznikla na konci roku 2007 právě kvůli děčínskému multifunkčnímu projektu. Náklady na jeho uvedení v život se teď pohybují na hranici 760 milionů korun, před necelými třemi roky to byla suma o skoro sto milionů vyšší.

Hlavním důvodem, proč práce nesměřují k rychlému dokončení stavby, prý není nedostatek financí. „Vedle vlastních peněz počítáme s bankovními úvěry. Zárukou k jejich poskytnutí mají být mimo jiné uzavřené smlouvy s budoucími nájemci. Jejich zájem o podnikání v budovaném centru trvá, ale své aktivity tam chtějí rozvíjet nejdříve v horizontu dvou let. Možná i později,“ vysvětlil Vojtěch Ryvola důvody, proč dochází k posunu výstavby nového centra. Kromě víceúčelového sálu a rehabilitačního zázemí má nabídnout skoro 19 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Tu má obsadit více než osmdesát prodejen.

Budoucí uživatelé prodejních ploch teď ale vesměs dávají najevo, že jejich ekonomická situace není nejlepší.

Proto se uzavírání smluv o pronájmu protahuje. Nemělo by smysl centrum rychle dokončit a pak čekat, kdo prázdné prostory obsadí,“ přidal další důvod oddálení výstavby místopředseda společnosti Pivovar Děčín Martin Král. Za reálný považuje termín dokončení centra na sklonku roku 2012. S největší pravděpodobností to bude ale ještě o rok déle.

Obchodně společenské centrum vznikne rekonstrukcí a dostavbou souboru památkově chráněných budov někdejšího měšťanského pivovaru. Už v době prezentace projektu odpůrci výstavby argumentovali tím, že stovky projíždějících aut budou otravovat život lidem v Sofijské ulici, Marie Majerové i na Slovanské.

Viděl jsem ty plány a nedokáži odhadnout, jestli třeba hladina hluku bude výrazně vyšší. V každém případě se dopravní frekvence v oblasti naší školy nezvýší tak, aby mě to nějak děsilo. Spíš uvítám, když okolo pivovaru zmizí nejrůznější křoví, kde se často povalují i injekční stříkačky od feťáků. A také věřím, že areál po dokončení nabídne i možnost rozšíření aktivit našim dětem,“ uvedl tehdy ředitel školy Vít Průša.

Určité výhrady k projektu v souvislosti s očekávaným zvýšením hladiny hluku měli hygienici.

Ostatní stanoviska k ohlášenému záměru byla vesměs souhlasná. A to i v případě správy CHKO České Středohoří. Tamní ochránci přírody považují za dostatečná opatření navrhovaná k zachování části stávající zeleně.

Bohužel, situace je teď pro investory komplikovanější, než se jevilo před nějakými třemi roky. I tak jsem ale přesvědčený o tom, že projekt bude přínosem pro rozvoj města v oblasti Podmokel,“ uvedl děčínský primátor Vladislav Raška.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk


Pivovarské slavnosti Ferdinand

[úterý, 7. září 2010]

Benešovský pivovar Ferdinand Vás zve na své tradiční, tentokráte XIX. Pivovarské slavnosti, které se konají v sobotu 18. září 2010 v areálu pivovaru.

Plakát

Od 12 hodin vypukne bohatý kulturní program, kde si v hudební části máte možnost poslouchat a zavzpomínat si s Kameliemi, zazpívat si se skupinou Keks, ocenit hosta z Berlína - skupinu Cosmonautix, seznámt se rytmy "Afriky" v podání Lucie Kostelecké, přivítat návrat Blanky Šumové, zpěvačky Tiché Dohody, užít si příjemný rock Bílá Nemoc a písničky Gabriely Goldové. Novinkou je druhá scéna "Pod lipami", kde Vám bude střídavě vyhrávat Vranovanka a Český šraml Honzy Slabého.

K programu patří jistě i soutěže o zajímavé ceny, bohatá pivní tombola, koňský povoz, mažoretky a pro děti různé aktivity a soutěže, při kterých se určitě pobaví.

Ve stáncích na Vás pak čeká kvalitní občerstvení pro celou rodinu a k popití samozřejmě točené vynikající pivo Ferdinand včetně kvasnicového. A kdo chce vědět, jak se vaří, vydá se na prohlídku pivovaru.

Zkrátka: pohodová hudba, dobré jídlo a chuťovky, posezení pod stany, program pro malé i velké a poctivé české pivo Ferdinand, co víc si přát...

I proto se těšíme v sobotu 18.9. na pivovarském dvoře nashledanou a to za každého počasí, stany budou připraveny stejně, jako překvapení na závěr.

Zdroj: Pivovar Ferdinand Benešov


Bílina prodává bývalý pivovar

[úterý, 7. září 2010]

Objekt bývalého pivovaru v Bílině na Teplicku je na prodej. Shodli se na tom na svém posledním jednání zastupitelé města. Našel se totiž zájemce, který chce pivovar odkoupit za symbolickou jednu korunu. Během následujících pěti let by pak měl v historické budově vzniknout malý pivovar, obchody a ubytovací prostory. Pivovarem by měla vést i malá pěší zóna. Město ale neprodává pivovar za symbolickou korunu, chce za něj více než dva miliony korun. Není tak jisté, jestli česká společnost, která chtěla objekt odkoupit za jednu korunu, nabídku využije.

Foto

Zdroj: iTeplice.cz


Hlavní vodácká sezona skončila a na březích řek jsou stále patrné známky vodáckých radovánek. Proto se Gambrinus rozhodl podpořit akci Čištění Vltavy. Ta se uskuteční v sobotu 11. září od 9.00 hodin a pořádá ji Sdružení pro Vltavu ve spolupráci s Povodím Vltava, s.p., ČSOP a Nadačním fondem Veolia na Vltavě. Zapojit se může úplně každý, sraz je ráno v Novém Spolí. Na účastníky čeká kromě prospěšné práce také pivo Gambrinus, občerstvení a doprovodný zábavný program. Čištění Vltavy proběhne na vodácky nejexponovanějším úseku řeky Vltavy z Vyššího Brodu do Boršova.

Celý úsek řeky Vltavy bude při čištění rozdělen do sedmi částí. Gambrinus vypraví na akci dva rafty s posádkou, která se postará o úklid řeky v oblasti Českého Krumlova. Pro účastníky čištění Vltavy připravil Gambrinus také zábavný program. V sobotu večer se na tábořišti Spolí u Českého Krumlova rozezní živá hudba a k dispozici budou dvě zábavní atrakce G-City. Program je určen nejen pro účastníky čištění Vltavy, ale také pro širokou veřejnost a všechny příznivce vodáctví.

Gambrinus představil letos poprvé akci Léto na Vltavě, která zpříjemňovala vodákům splavování řeky. A protože si uvědomujeme, že je nutné se o přírodu starat po všech stránkách a nejen si ji užívat, rozhodli jsme se také zapojit se do akce Čištění Vltavy. Věříme, že lidé a zejména vodáci na tuto výzvu uslyší. Jako vždy si navíc s Gambrinusem užijí skvělou zábavu a dostanou jako odměnu pivo Gambrinus zdarma,“ uvedl František Korál, manažer společnosti Plzeňský Prazdroj.

Veškerý sesbíraný odpad bude uložen do kontejnerů, jejichž odvoz zajistí provozovatelé tábořišť, obce v jejichž katastru Vltava protéká a Povodí Vltavy, s.p..

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Královský pivovar Krušovice právě představuje nový gastronomický koncept, Šalanda - vzorný podnik krušovický. První originální restauraci pod tímto názvem je možné navštívit v Praze 1 na Národní třídě č.7. Na milovníky tradičního krušovického piva zde dýchne nostalgická atmosféra zlaté éry třicátých let minulého století a to nejen díky příjemnému interiéru a nejlépe ošetřenému pivu, ale i pro menu inspirované klasickou českou kuchyní. Přijďte ochutnat skvělý nepasterizovaný Ležák točený přímo z tanku a další krušovická piva.

Foto

Nová krušovická Šalanda vypadá jako z filmů pro pamětníky a přitom je klasickou hospodou. Podle Miroslava Harašty, manažera Trade marketingu se jedná o první vlaštovku nového konceptu gastronomické provozovny Královského pivovaru Krušovice. „Pivaři si zde přijdou na své. Čeká na ně zejména Ležák, který je typický svou výraznou chutí a současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Té je dosahováno díky použití vybraných odrůd českého chmele z žatecké chmelařské oblasti. Ochutnat zde můžete i nefiltrovaného Mušketýra a další piva z nového krušovického portfolia připravená podle tradičních receptur - tedy Staročeský Malvaz, Desítku, Černé, ale i nealkoholické Fríí", doplňuje Harašta.

V Šalandě čeká na fajnšmekry nepasterizovaný Krušovický Ležák z tanku, který je typický svou hustou krémovou pěnou plnou piva. Pěna je na povrchu jemná a rovná, po napití kreslí po stěnách sklenice kroužky. Pivo je servírováno na keramických táccích, které ještě více dotvářejí dobovou atmosféru, a prodává se za velmi příznivé ceny, půllitr Krušovického Ležáku Vás přijde na 25 Kč.

Foto

Kromě krušovických piv přináší Šalanda jednu z nejširších nabídek moravských pálenek z pálenice Rudolf Jelínek. K pivu je samozřejmě připraven také originální jídelní lístek inspirovaný klasickou prvorepublikovou kuchyní a zaměřený zejména na speciality z masa, pochoutky k pivu a lehké saláty. Těšit se můžete na pečenou kachnu či králíka, dále třeba originální Pražskou šunku, v poledne je v Šalandě připraveno chutné obědové menu.

Interiér Šalandy byl inspirován historickými materiály od fotografií, tiskopisů, filmů až po jednotlivé dobové artefakty", říká MgA. Zuzana Wiesnerová ze společnosti Heineken, která prostor navrhla. Výraznou roli hraje použitý grafický design prvorepublikových novin, který mimo jídelních a nápojových lístků zdobí i stěny restaurace. Kromě prvorepublikové novinové inzerce jsou v interiéru umístěny také historické 2D a 3D předměty týkající se pivovarnictví. „Záměrem bylo vytvořit příjemný a jednoduchý prostor s atmosférou prvorepublikové restaurace, kde lze pocítit opravdovost poctivého řemesla", dodává Wiesnerová.

Název Šalanda se odvozuje od původního označení pro ubytovací a stravovacího zařízení určeného chase a čeledi, nad kterým měl dozor samotný sládek. Jednalo se o místo kulturního života pivovaru. V době nedávno minulé se toto označení používalo pro označení zateplené místnosti v ležáckém sklepě, kam se jejich pracovníci chodili ohřát za přítomností mázu plného piva točeného přímo z ležáckých tanků. I tady se jednalo o místo důležité pro sociální život celého pivovaru. Toto inspirovalo pro použití názvu Šalanda pro restauraci - vždyť i zde se jedná se o místo setkávání po náročném pracovním dni u skvělého krušovického piva a vybraného jídla, Snad jen s drobným rozdílem, že již nemusíme do pivovaru...

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči a chuťové pohárky, že i dnešní Šalanda nabízí příjemné posezení, chutné jídlo a nejlépe ošetřené krušovické pivo.

Zdroj: GastroTrend.cz


"Jednoho Mazla, prosím!" Tak takhle si budou už 9. října objednávat své nové pivo štamgasti právě dokončovaného ústeckého minipivovaru Na Rychtě. V anketě o jméno pro nejmladší pivní mok regionu dnes zvítězil netradiční návrh Mazel. Jeho autor obdrží poukaz na tisíc půllitrů piva.

Foto

Komise, v níž zasedali pivovarníci, historici a novináři, vybírala z více než 600 návrhů. Fantazie Ústečanů vyplodila velmi pestrou skladbu potenciálních pivních značek.

"Název Mazel použitý pro pivo je dvojsmyslný. První význam je s láskou dělané, vymazlené pivo a druhý v jidiš znamená štěstí. Židé při přípitku říkají nebo zpívají "mazel tov", což znamená dobré štěstí," popsal mnohotvárnost Mazla člen komise archivář Vladimír Kaiser.

Minipivovar bude vyrábět více druhů piva, názvy pro další také vzešly z ankety. Mezi novými pivními značkami se tak objeví Ústecký Rychtář, Vojtěch nebo Ústečan.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec


V pátek a v sobotu se do pivovaru sjelo 7 tisíc lidí a to i přes chladné počasí, které v Jeseníkách panovalo. Největším lákadlem bylo dobré pivo a koncert skupiny Olympic.

Z několika desítek výčepních zařízení tekla nejen Holba, ale také Zubr, Litovel a dokonce slovenský Steiger. Nejen fajnšmekři si mohli vychutnat také Holbu Šerák Speciál, kterou pivovar uvařil speciálně pro tuto příležitost. Slavnosti letos zahájily salvy z historických zbraní, po nichž následoval přípitek Holbou Šerák z právě naraženého sudu. Součástí zahajovací ceremonie se stal také křest knihy O Hanušovicích, okořeněný zábavným komentářem známého baviče Josefa Aloise Náhlovského. Křtilo se jak jinak než Holbou Šerák s přáním zdárného uvedení knihy do života.

Velký ohlas měly soutěže karaoke, které lákaly nové talenty na zlatou odměnu v podobě kartonu Holby. Pivovarské slavnosti proběhly ve znamení dobrého piva, hudby, tance a zajímavých vystoupení. Tradičně patří k nejvýznamnější společenským akcím v regionu, navíc s dobročinným podtextem. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar věnuje na výstavbu dětského hřiště v Hanušovicích.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Plzeňský Prazdroj uvádí na trh nový vratný obal piva Pilsner Urquell, tzv. poloviční přepravku, která obsahuje 11 klasických vratných lahví světlého plzeňského ležáku. Výhodou nového balení je především jeho nízká váha, snadná odnositelnost a manipulovatelnost.

Foto

Nová poloviční přepravka má bezmála o polovinu menší váhu než ta klasická. Snažíme se tak spotřebitelům zprostředkovat pohodlnější nákup piva Pilsner Urquell ve vratném a tím pádem i ekologicky šetrnějším obalu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Zatímco klasická pivní přepravka s 20 lahvemi váží přes 17 kg, poloviční přepravka s 11 pivy váží jen cca 9 kg. Váha poloviční přepravky s plzeňským ležákem je tedy takřka totožná s balením 6 kusů 1,5litrových minerálních vod, se kterým spotřebitelé běžně manipulují jednou rukou.

Jedná se o vratný a tím pádem ekologicky šetrnější obal. Spotřebitel ho může vrátit společně s prázdnými láhvemi zpět do obchodu, záloha na půl přepravku přitom činí padesát korun. V zahraničí jsou pivní poloviční přepravky zavedeným i osvědčeným balením a Česká republika v tomto ohledu nebude pravděpodobně výjimkou.

V nejbližší době proběhne distribuce nových polovičních přepravek Pilsner Urquell do několika obchodních sítí. První budou hypermarkety Globus, kde si toto balení spotřebitelé mohou koupit již od tohoto víkendu. Od října se pak plzeňské poloviční přepravky objeví i dalších obchodních řetězcích.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovarské slavnosti ničil déšť

[pondělí, 6. září 2010]

Až do sobotní půlnoci se protáhly tradiční Pivovarské slavnosti Holba, které začaly již v pátek 3. září. Počasí sice v sobotu nebylo optimální, do pivovaru se přesto vydaly stovky návštěvníků s deštníky a pláštěnkami.

Kromě stánků s pivem a jídlem byl velký zájem o exkurze ve výrobních prostorách pivovaru. Úderem druhé hodiny pak na nádvoří vjel kočár ozdobený chmelem, který přivezl hanušovického starostu Petra Malcharczika, výstřely z mušket vojenské gardy pak odstartovaly hlavní odpolední program. Ten vrcholil v nočních hodinách koncertem Olympicu a ohňostrojem.

„Pro diváky jsme připravili vystoupení tří desítek kapel různých žánrů od popu až po dechovku. Z každé vstupenky pivovar věnuje pět korun na charitativní účely“ řekla mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová


Tak například správný ležák leží třicet dní, někdy dokonce čtyřicet. A jeden z nejkvalitnějších typů pivního chmelu roste na Žatecku. I to se o pivu mohli dozvědět lidé, kteří v sobotu zavítali na den otevřených dveří v brněnském pivovaru Starobrno. Těsně před zahájením programu se jich u bran areálu tísnil doslova dav.

A na prohlídku vnitřního zařízení pivovaru se stála fronta. „Já jsme měl štěstí, protože jsem šel tak trochu bokem. A podařilo se mi ty davy předběhnout,“ řekl Brňan Miloš Šnédar, který byl jedním z prvních třiceti návštěvníků, kteří se do útrob areálu dostali. Pivo, které se v něm vaří, prý pije už čtrnáct let. Ale rozhodně mu nenadržuje. „Například nedávno jsem se byl podívat v pivovaře v Černé Hoře. Všechno tam bylo nové, z nerezu. Tak se těším, že to porovnám s tím, co uvidím tady,“ dodal Šnédr.

Výroba piva má na Mendlově náměstí každopádně dlouhou tradici, jak se návštěvníci vzápětí dověděli od průvodkyně. Vařilo se tam už v někdejším ženském klášteře ve čtrnáctém století. I když od té doby se mnohé změnilo. Poslední velká rekonstrukce varny pivovaru skončila přesně před dvěma lety. „Opravovala se za plného provozu, bylo to tedy opravdu velmi náročné. Hlavním důvodem přestavby bylo zvýšení kapacity, která je nyní o asi čtyřicet procent větší. Zároveň se rekonstrukcí snížila spotřeba energie při vaření a také třeba únik emisí do ovzduší,“ vysvětlila průvodkyně pivovaru.

Kromě prohlídky obohacené o podrobný komentář si návštěvníci v sobotu mohli užít i vystoupení řady hudebních hvězd, na dni otevřených dveří vystoupila například Lenka Dusilová. Několik vylosovaných šťastlivců se na brněnský pivovar navíc podívalo z neobvyklé perspektivy. Ptačí. Jednou z atrakcí akce totiž byl stůl se sedadly zavěšený na speciálním jeřábu. Výherci losování si tak pivo vychutnali v pětačtyřice­timetrové výš­ce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová


Foto

Vo vraku lode v Baltskom mori, kde v júli objavili zrejme najstaršie pitné šampanské, našli aj fľaše piva. Potápači veria, že je to najstaršie pitné pivo na svete. Fľaše tohto obľúbeného nápoja objavili pri tom, ako na povrch vyťahovali spomínané šampanské. Počas toho jednu z fliaš poškodil vysoký tlak a začala z nej presakovať tmavá tekutina. Potápači si uvedomili, že je to pivo. Fľaše objavili vo vraku nachádzajúcom sa v oblasti fínskej provincie Alandy. Ten sa zrejme potopil medzi rokmi 1800 a 1830, pravdepodobne išlo o nákladnú loď smerujúcu z Dánska do Petrohradu. "V tomto momente veríme, že sú to najstaršie fľaše piva na svete," uviedol Rainer Juslin z ministerstva vzdelávania, vedy a kultúry na Alandách. Ako dodal, pivo je podľa neho stále pitné, pretože v 50-metrovej hĺbke, kde sa nachádza vrak, sú ideálne skladovacie podmienky - teplota vody je relatívne stála, pohybuje sa okolo štyroch až piatich stupňov Celzia, a do takejto hĺbky neprenikne svetlo. Ako informoval hovorca výskumného tímu Björn Häggblom, výskumníci ochutnali nápoj z poškodenej fľaše a tvrdili, že im chutilo. Odborník na pivo Göran Winbergh však pochybuje o jeho pitnosti. Úrady kontaktovali miestneho výrobcu piva, či by bolo možné zistiť receptúru tohto chmeľového moku. Vo vraku sa stále nachádza množstvo ďalších predmetov, na povrch ich dostanú zrejme až o niekoľko mesiacov.

Zdroj: Finančník.cz | SITA


«« « Strana 513 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň