Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Češi čím dál častěji objevují krásy domácí kotliny na úkor zahraničí. Minimálně ve středních Čechách to platí. Do největšího tamního pivovaru ve Velkých Popovicích zavítalo meziročně o třetinu návštěvníků více. Rostoucí zájem si v pivovaru vysvětlují popularitou Velkopopovického Kozla. Jeho příznivce zajímá, kde a jak se Kozel vaří. Největší nárůst návštěvnosti mají na svědomí přímo čeští turisté. Do pivovaru jich přišlo o 42% více než v předchozím roce. Celkový počet návštěvníků činil 19 008.

Na meziročním nárůstu se největší měrou podíleli domácí návštěvníci, kterých v roce 2010 zavítalo do pivovaru jedenáct a půl tisíc, tedy 60% všech hostů. U zahraničních turistů zaznamenali v pivovaru zhruba poloviční nárůst proti návštěvníkům z Čech. Nejčastěji do Velkých Popovic míří občané Ruska. Ti v loni tvořili více než pětinu návštěvníků.

Na rostoucí návštěvnost Velkopopovického pivovaru ale rozhodně není dílem náhody. Místní pivovar nemá svojí malebností daleko do krásy Ladových obrázků a svůj podíl na rostoucím zájmu turistů o Velkopopovický pivovar má jistě i nově otevřená prohlídková trasa. Návštěvnost je navíc podpořena i celou řadou kulturních akcí, které se zde každoročně konají a pivovar těží mimo jiné i z blízkosti hlavního města Prahy.

Když jsme letos v srpnu přivítali 10 000. návštěvníka opět o měsíc dříve než v roce předešlém, trochu jsme již v překonání čísel z roku 2009 doufali. Ale přiblížení se metě 20 000 jsme opravdu nečekali. Nicméně více než 19 000 návštěvníků je příjemným překvapením a zároveň oceněním práce všech pracovníků návštěvnického centra, “ chválí si Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Nejúspěšnějšími akcemi v pivovaru v loňském roce byly Pochod krajinou Františka Ringhoffera, Den Kozla, Ladovská zabijačka, nebo letní Velkopopovická pouť s Kozlem. Loňská premiéra Ladovské zabíjačky přilákala do pivovaru více než tisíc návštěvníků, což jen potvrzuje úspěšnost tematických akcí pořádaných v pivovaru. Na druhou stranu v pivovaru zaznamenaly i nárůst individuální turistiky především z řad cyklistů, kteří využívají sítě cyklotras ve středočeském kraji přitom pouhých 15 kilometrů od hlavního města.

Kozel je nejen v České republice stále populárnější, jeho kvalitu potvrdilo i vítězství Kozla Medium a Premium v posledních třech ročnících prestižní soutěže České Pivo roku. A lidé chtějí vidět, kde jejich oblíbené pivo vzniká, “ dodává k rostoucí návštěvnosti Jaroslav Hacko, ředitel Velkopopovického pivovaru.

Milovníci piva a dobré kuchyně ocenili květnové otevření značkové restaurace - Velkopopovické Kozlovny - přímo v areálu pivovaru. V pořadí již šestá Kozlovna s atraktivním interiérem a jedinečným nefiltrovaným pivem Velkopopovický Kozel symbolicky završuje novou prohlídkovou trasu pivovaru. Pivovarský Kozlí obchůdek se suvenýry se v roce 2010 dočkal rozšíření sortimentu. A novinky na prohlídkové trase se chystají i na další turistickou sezónu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Je to spor, který asi nikdy neskončí. Novým bojištěm ve sporu mezi českým pivovarem Budvar a americkým pivním gigantem Anheuser-Busch je Velká Británie.

Po více než třiceti letech, kdy obě firmy vstoupily na jeden z nejdůležitějších evropských trhu s pivem, tak nejvyšší soud v Evropské unii, Evropský soudní dvůr v Lucemburku znovu řeší, kdo má v zemi právo používat světoznámou značku Budweiser.

Celý spor vlastně začal v roce 1976, kdy si budějovický pivovar ve Velké Británii zaregistroval značku Bud. O tři roky později Američané podali přihlášku značky Budweiser, v červnu 1989 pak o Budweiser požádal také českobudějovický Budvar.

Obě firmy společně

Po dlouhých soudních řízeních rozhodly v roce 2000 britské úřady o tom, že Budweiser mohou používat obě firmy.

Američané se ale s tímto verdiktem nesmířili a v květnu 2005 požádali úřad o to, aby registraci značky budějovické firmy prohlásil za neplatnou. "Požádali jsme o značku Budweiser dříve než Budvar, máme na ni právo, " uvedli zástupci amerického pivovaru. Důležité je, že Američané zaútočili na Budvar jeden den před uplynutím pětileté lhůty.

Ta je podstatná, pokud by totiž obě firmy současně značku pět let po sobě používaly, podle práva EU už není možné značku firmám odebrat.

Českobudějovický pivovar se proto obrátil na britský soud a postup pivovaru Anheuser-Busch označil za fintu - jednodenní lhůta totiž českému výrobci vzala možnost účinné obrany.

Americká jednodenní finta

Britský soud ale nerozhodl a nyní se obrátil na Evropský soudní dvůr. Ten má rozhodnout, zda je postup americké firmy v souladu s právem EU vzhledem k tomu, že obě společnosti dlouhou dobu značku Budweiser užívaly společně.

Právní válka mezi oběma pivovary, počet jejichž vzájemných soudních sporů od roku 2000 výrazně přesáhl stovku, tak pokračuje i přesto, že letos v létě rozhodl soud v Lucemburku, že právo na značku Budweiser v celé Evropské unii patří české firmě.

Kromě britského případu se přitom firmy stále soudí o značku Bud. Podle budějovického pivovaru tato značka evokuje místo, kde se pivo vyrábí, tedy České Budějovice.

Američané ale argumentují tím, že spotřebitelé v Evropě nemohou výraz "Bud" vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice v jeho německé verzi (Budweis).

Evropský soud sice před dvěma roky rozhodl ve prospěch Budvaru, podle generálního advokáta Soudního dvora EU by ale měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat.

Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek


Victora Cibicha, slavnou tvář ústeckého piva Březňák, roku 1938 na etiketách nahradil blonďák s árijskými rysy. Světoznámá tvář bodrého pivaře zřejmě padla za oběť nacistických rasových zákonů. Historici míní, že za to může židovský původ paní Cibichové.

Bodrý padesátník třímající orosený půllitr pomáhal jako maskot ústeckých pivovarů prodávat místní pivo po celém světě už od roku 1906. Tehdy Cibich, přednosta železniční stanice Velké Březno na Ústecku, prodal svou tvář na kresbu místnímu pivovaru.

Dle legendy to bylo za doživotní rentu třiceti piv týdně. A i když o deset let později, roku 1916, zemřel, zůstal patronem svého piva až do okupace v roce 1938. Nástupem nacismu se ale tvář ústeckého piva zásadně proměnila.

Korpulentního požitkáře s doutníčkem v ruce tenkrát zastoupil urostlý mladík árijských rysů se zářivě blonďatou hřívou. Neexistuje pro to přímý doklad, ale je velmi pravděpodobné, že někdo na Cibicha vytáhl jeho nevhodný rasový profil, a tak musel z piva zmizet.

Napovídají tomu rodinné dokumenty, které nyní poskytli ústeckému muzeu poslední příbuzní Victora Cibicha, dnes žijící v Norimberku a Weilheimu. Z nich je patrné, že manželka přednosty stanice Augusta se narodila ve významné pražské židovské rodině profesora Edvarda Bunzela.

"V archivu jsme už dříve dohledali doklady, že oba Cibichovi synové, Paul a Bruno, byli za války perzekuovaní. Paul byl propuštěn z rasových důvodů ze svého místa na říšských poštách a v roce 1944 byl nakonec i s bratrem Brunem nuceně povolán na otrocké práce pro Todtovu pracovní organizaci."

Foto

"Doposud nám ale chyběl jakýkoli doklad, že by to bylo kvůli židovskému původu. Ve sčítání lidu totiž celá rodina uvádí římsko - katolické vyznání, " přibližuje záhadu Vladimír Kaiser, ředitel Archivu města Ústí nad Labem.

Po nacistech vadila Cibichova tvář i komunistům

Byť přejala Augusta Cibichová katolickou víru, podle rasových zákonů zůstávala čistou židovkou a děti z jejího manželství s Victorem byly považovány za míšence prvního stupně. Od transportu do koncentračního tábora ji zachránila jen přirozená smrt. Zemřela v 81 letech pouhých pár měsíců před okupací, 9. března 1938.

Bruno a Paul nacistické vyhlazování Židů přežili. Bruno se už do Československa nevrátil. Paul dorazil do Velkého Března poté, co ho američtí vojáci v květnu 1945 vysvobodili z internačního tábora v Derenburgu v Sasku - Anhaltsku.

Jenže už za rok byl bez ohledu na nacistickou perzekuci zařazen jako Němec do odsunu. Nastěhoval se za bratrem do Norimberku, kde oba jako poslední přímí potomci Victora Cibicha zemřeli bezdětní roku 1967.

"Některé dokumenty jsou v češtině, některé v němčině, jiné vydala židovská obec. Příbuzní ani nevědí, co přesně znamenají, " komentoval před časem povědomí rodiny o svém slavném předkovi Hans Helmut Rösler, ústecký rodák a rodinný přítel Bruno Cibicha.

Cibichův obrázek se vrátil na lahve ústeckého piva až 20 let po skončení války, ale jen na pár měsíců. Pro změnu komunistickým ideologům vadila jeho údajná podobnost s Leninem. Plné rehabilitace se tak dočkal až po roce 1989. Tehdy už ale šlo o bezejmennou tvář, jejíž historii rozluštili historici až na začátku 21. století.

Slavná tvář

Cibich coby geniálně zvolené logo celou dobu sklízel obchodní úspěch. Dokazuje to i fakt, že ho v průběhu 20. století nelegálně kopírovaly pivovary v Rumunsku, Francii či Itálii, ale také na Kostarice, v Uruguayi a ve Vietnamu. Některé zahraniční pivovary kresbu s jeho portrétem užívají dodnes.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek


Zatímco členové rozpočtového a zemědělského výboru sněmovny tvrdili, že hlavní je debata o trhu, pivovarníci jim na semináři servírovali boj proti antialkoholické lobby.

Nalákat české poslance do práce je stále těžší. Včera nezabralo ani to, když sněmovní výbory místo v parlamentu odjely zasedat do smíchovského pivovaru Staropramen.

"Těším se, že po letech ochutnám kvasnicové pivo, " tvrdil už předem bývalý pražský primátor za ODS Pavel Bém. Jenže stejně jako většina poslanců včera do pivovaru nedorazil, pokud tedy nepřišel až na neoficiální část - prohlídku a ochutnávku.

Foto

Výlet do největšího pražského pivovaru je přitom skoro jediný, který si poslanci v době velkých úspor a šetření mohou dopřát. Oblíbená kratochvíle z minula - zahraniční cesty do Vietnamu, Peru či třeba jen na Slovensko jsou totiž buď úplně zakázány, nebo omezeny na minimum. "V tomto případě náklady nejsou. Jedeme tam tramvají, a navíc není nutné zajišťovat nocleh, " ujišťuje o úspornosti zasedání komunistický poslanec Jiří Dolejš, který mimochodem před pivovar přijel v luxusním audi. Pravda, neřídil, ale nechal se dovézt.

A proč vlastně členové rozpočtového a zemědělského výboru jednají na půdě soukromého pivovaru, a nikoliv ve sněmovně? "Na programu je zpráva o situaci na trhu a debata o nastavení daní v této komoditě, " vysvětluje vážným hlasem Dolejš. Tím měl patrně na mysli zhruba patnáctiminutovou prezentaci Českého svazu pivovarů, kterou si poslanci vyslechli nad půllitrem piva. Pak totiž následovala už jen prohlídka útrob Staropramenu.

A tak se zdá, že účel setkání nejlíp vystihli sami pivovarníci, když do své brožury napsali, že si "seminář kladl za cíl bojovat proti antialkoholické lobby".

"Loni se tam řešila spotřební daň na pivo v souvislosti s tehdejším Janotovým balíčkem, co se bude řešit nyní, nevím. Takovéhle akce já nesdílím, byť pan tajemník rozpočtového výboru by vám jistě řekl, že je to nejméně desetiletá tradice, " značně skepticky odmítl účast poslanec za ODS Michal Doktor.

Účastníci jednání byli smířlivější. "Vinaři jsou v parlamentu vidět častěji, pivaři vůbec, tak to teď dohánějí, " říká Dolejš.

Poslanci rozpočtového výboru vyráželi na výlety i v minulosti, podívali se třeba do vizovické likérky a nevynechali ani jihomoravské vinné sklepy. Ovšem, když si mají vzpomenout, kdy jednali třeba na půdě nějaké automobilky, jde to hůř. "Podívejte, já jsem tady dvacet let, já si to teď nevybavím. Ale v tomhle funkčním období jsme nikde nebyli, " říká komunista Dolejš.

Jedno se však musí poslancům přiznat - jednání s pivovarníky na rozdíl od loňského roku v nejmenším neskrývali a organizátoři na akci ochotně pustili všechny novináře, kteří měli zájem.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autorka: Marie Valášková | Foto: Martin Svozílek


Další významné jubileum slaví program Gambrinus ŠtamGast. V úterý 11. ledna 2011 prošel branami plzeňského pivovaru Gambrinus již pětitisící účastník, kterým je Ján Krejča, štamgast litvínovské restaurace Taverna u Tasa.

Gambrinus od června 2009 odměňuje své nejvěrnější hostinské a jejich štamgasty pozváním do pivovaru proniknout do tajů piva Gambrinus. Projekt byl pro velký zájem v roce 2010 rozšířen z Plzeňského kraje i do dalších částí České republiky.

Možnost poznat cestu piva Gambrinus od výběru surovin přes výrobu až po čepování tak mělo díky programu ŠtamGast již více než pět tisíc věrných ŠtamGastů, kteří nahlédli „do kuchyně“ piva Gambrinus a prožili zábavné odpoledne s oblíbeným pivem. Padesátiletý Ján Krejča je řidičem z povolání a bydlí v domku hned vedle restaurace. Na svůj oblíbený Gambrinus to tak má kousek, takže je v Taverně u Tasa již osm let pravidelným hostem. Dříve pil ležák Premium, nyní preferuje tradiční desítku. Ve volném čase mimo posezení u Gambrinusu rád zajde do posilovny.

Programu Gambrinus ŠtamGast se dvakrát až třikrát týdně zúčastní skupina sedmi hospodských a pěti jejich nejvěrnějších štamgastů. Všichni společně absolvují návštěvu pivovaru Gambrinus a ochutnávku nefiltrovaného piva přímo z CK tanků. Štamgasti mají příležitost se setkat se sládky pivovaru, seznámit se s procesem výroby, sami si pivo načepovat a přitom si užít pocitu z oceněné věrnosti.

ŠtamGasti jsou opravdoví milovníci Gambrinusu, naši spotřebitelé a štamgasti ve svých oblíbených hospůdkách, kterým takto děkujeme za jejich přízeň. Netradiční forma se setkala s velkým úspěchem a doufáme, že udělá radost ještě mnoha dalším ŠtamGastům z celé republiky, “ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Program ŠtamGast si již vyzkoušeli i plzeňští hokejisté v čele s kapitánem Martinem Strakou a fotbalisté současného lídra Gambrinus ligy, Viktorie Plzeň, kteří zde na podzim pod vedením Pavla Horvátha pokřtili speciální várku piva Gambrinus Půlmistr.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier nebo piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu – to jsou jen namátkou vybrané zahraniční exkluzivní novinky, které budou moci ochutnat návštěvníci XXI. Ročníku reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře. Ty se uskuteční od 1. do 4. února v Hotelu Palcát.

Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice zůstává jak odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z České republiky i ze zahraničí, tak populárním setkáním milovníků zlatého moku nad stovkami druhů piva. Veřejná část slavností se opět odehraje v hotelu Palcát. Zázemím pro náročné degustační soutěže zůstává kongresový sál Jihočeské univerzity v Táboře.

Zlatá pivní pečeť

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos hlásí celkem 92 pivovarů. Jsou mezi nimi tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. Ve srovnání s loňským ročníkem přibylo 5 kategorií.

Seznam kategorií

 nealkoholické pivo

 pivo se sníženým obsahem cukru

 světlé výčepní pivo

 světlý ležák

 světlý ležák prémium

 tmavé výčepní pivo

 polotmavé pivo

 tmavý ležák

 tmavé speciální pivo

 světlé speciální pivo

 polotmavé pivo z minipivovaru

 světlý ležák z minipivovaru

 speciální pivo světlé z minipivovaru

 tmavé pivo z minipivovaru

 kvasnicové a nefiltrované pivo

 tmavé pivo z minipivovaru

 pšeničné pivo

 netradiční pivo

 ochucená piva

 pivo typu ALE

O Zlatou pivní pečeť se ucházejí i dva asijské pivovary.

Do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky také dva asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Přihlásili 4 vzorky do kategorie ležáků a speciálů.

Premiéru absolvují i maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, jeden z Nizozemska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar. V minulém roce hodnotili degustátoři více než 460 vzorků piva z 92 pivovarů a minipivovarů. Letos pořadatelé předpokládají ještě větší počet hodnocených vzorků. Konečné číslo bude zřejmé až těsně před začátkem degustací. Vítězové jednotlivých kategorií k titulu získají i právo užívat příslušné označení na etiketách a k propagačním účelům

Zlatý český pramen

Součástí slavností je i soutěž o nejlepší minerální vodu. O titul Zlatý český pramen budou vedle největších výrobců z České a Slovenské republiky bojovat výrobci z Itálie a Gruzie. Minerálky se hodnotí ve dvou kategoriích – ochucená a neochucená. K dnešnímu dni je přihlášeno 20 vzorků.

Degustace jsou díky naprosté anonymitě a kontrole maximálně objektivní.

Z hlediska účasti pivovarů v odborné degustační soutěži jsou Slavnosti piva v Táboře největší svého druhu v České republice. Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International. „Takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen, “ uvedl hlavní organizátor slavností Alois Srb. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy. Anonymní degustace proběhnou v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře.

Na návštěvníky čeká nejméně 100 druhů piva, k němu tradiční pochoutky a kulturní program.

Během čtyř dnů mohou návštěvníci slavností vybírat ze 100 druhů piva u 46 stánků. Raritou bude například pivo Oktobrfest z Mnichova. Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat také pivo z Dánska, Norska, Francie nebo Anglie. Opakovaně se na slavnostech objeví belgické pivo ze čtyř tamních pivovarů a nebude chybět ani produkce tří bavorských pivovarů včetně točeného Paulanera z Mnichova. Premiéru budou mít na slavnostech i některé tuzemské výrobky. Hosté například poprvé ochutnají pivo z pivovaru Matuška z Broum, Domácího pivovaru Berounský Medvěd z Berouna, Rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belvedér Železná Ruda a dalších.

Pro XXI. Slavnosti piva v Táboře budou opět vyhrazena všechna místa v hotelu Palcát, tedy nejen sál a přísálí, ale i restaurace v přízemí, čínská restaurace nebo P Club a letos poprvé i Klub 604. Návštěvníci se jako každoročně mohou těšit na vybrané pochoutky k pivu – zabijačkové speciality, guláš nebo utopence.

Slavnosti pro veřejnost začínají každý den od 16 hodin. Součástí bude i letos kulturní program s pozvanými hosty - v úterý se představí třeba Ilona Csáková, ve středu Maxim Turbulenc a ČECHO DECHO, ve čtvrtek dívčí kapela The Apples a v pátek vystoupí populární táborská skupina Big Papa, kterou doplní už tradiční diskotéka Radia BLANÍK s Vláďou Slezákem. Richard Dušák z agentury RichArt, který má kulturní program na starost, dodává: , , Kromě těchto hostů vystoupí na slavnostech také tradiční taneční orchestr Melody band Pacov, Jiří Matyáš band Tábor nebo táborský diskžokej Vladimír Kostínek. Věříme, že návštěvníci slavností budou spokojeni a budou se dobře bavit.

Předprodej vstupenek

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011. Za lístky na úterý a středu zaplatí návštěvníci 120 korun. Čtvrteční vstupné je 130 a na páteční slavnostní zakončení festivalu spojené s předáním cen vítězným pivovarům a výrobcům minerálek stojí vstupenka 150 korun.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Závěrečná tisková konference spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města a se bude konat 4. února 2011 v 11, oo hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře.

Vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Prezentace výrobců a obchodních partnerů v Hotelu Palcát v průběhu slavností:

Královský Pivovar Krušovice, a.s. 750 53 Krušovice

Pivovar Krásné Březno Zlatopramen, Drážďanská 80, 400 07 Ústí nad Labem

Starobrno a.s. Hlinky 160/12, 661 47 Brno

Pivovar Velké Březno Březňák, Pivovarská 116, 403 22 Velké Březno

Holbau Kaltenhausen, Salzachtal Bundesstrasse Nord 37, Hallein

Heineken NV, Twede Wetergplantsoen 21, 1017 ZD Amstarodam

Belton, s.r.o., Pivovar Eggenberg, Latrán, Český Krumlov

Pivovar Poutník, DUP – Družstvo Pelhřimov, 393 01 Pelhřimov

Pivovar Ferdinand, a.s. Táborská 306, 256 01 Benešov

Měšťanský pivovar v Poličce, spol. s.r.o., Pivovarská 151, 572 14 Polička

Pivovar Nymburk, s.r.o. Pražská 581, 288 25 Nymburk

Pivovary Staropramen, a.s. Nádražní 84, 150 00 Praha 5 – Smíchov

Pivovar Holba, a.s. Pivovarská 261, 788 33 Hanušovice

Pivovar Litovel, a.s. Palackého 934, 784 01 Litovel

Pivovar Nová Paka, a.s. Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka

Malostránský pivovar Velké Meziříčí, Aqueko, s.r.o. Velké Meziříčí (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovarský Dvůr Zvíkov, s.r.o. Zvíkovské Podhradí 92, 397 01 Písek

Minipivovar Vyšší Brod, Kaplická 28, 382 73 Vyšší Brod

Pivovarský Dvůr Lipan, Dražíč 50, Týn nad Vltavou

Klášterní Pivovar Strahov, Strahovské nádvoří, 118 01 Praha 1

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Dobrovského 2027, 530 02 Havlíčkův Brod

Pivovar Svijany a.s. Svijany 25, 463 46 Příšovice

Rodinný pivovar Bernard a.s. 396 01 Humpolec

Pivovar Platan s.r.o., pivovar 168, 398 11 Protivín

Pivovar Černá Hora, a.s. Pivovarská, Černá Hora

Pivovar Vysoký Chlumec , a.s. 262 52 Vysoký Chlumec č.29 (stánky Palcát 604)

Pivovar Náchod, a.s. Dobrošovská 130, 574 40 Náchod (stánky Palcát 604)

Pivovar Chotěboř, s.r.o. Průmyslová 1755, 583 01 Chotěboř

Brouwerij Bosteels, Kerkstraat 96, 9255 Buggenhout

Brouwerij Lefebbvre, Chemin du Croly 54, 1430 Quevast

Brouwerij Van Steenberge, Lindenlaan 25, 9940 Ertvel

Pivovar na Rychtě spol.s.r.o. Ústí nad Labem (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovar Herold Březnice a.s. (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovar Kocour Varnsdorf s.r.o., Východní 1547, 40 747 Varnsdorf

BERGGQUELL-Brauerei Lobau, Westrstrasse 7, 02 708 Lobau

Budějovický měšťanský pivovar, a.s. Lidická tř. 458/31, 370 01 České Budějovice

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Podskalská 324, 386 01 Strakonice

Bohemia Regent, a.s. Trocnovské náměstí 124, 379 01 Třeboň

Paulaner Brewery GmbH a CO KG, Munchen

BrewDog Ltd., Fraserburgh

Staročeský pivovárek, s.r.o. Křovická 267, 518 01 Dobruška

Pivovar Matuška, U Radnice 115, 267 42 Broumy

Pivovar Berounský medvěd, Tyršova 135, 266 01 Beroun

Pivovar Belvedér, Železná Ruda 189, 340 04 Železná Ruda

Rodinný pivovar Pacov, Jana Autengrubera 318, 395 01 Pacov

Minipivovar Slezan, Leskovec u Březové, Opava

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře


Ve Velké Británii by mělo být brzy k dostání další pivo vyrobené v Česku. Nepůjde však o pivo tuzemské receptury, ale o pivo, které v Pákistánu vaří pivovar Murree Brewery. Ten jej chce dodávat i do pákistánských a dalších asijských restaurací převážně v Londýně.

Vývoz přímo z Pákistánu firmě zakazují tamní přísné islámské zákony. Na výrobě se proto chce Murree Brewery domluvit s některým z českých pivovarů. Pokud se tak stane, bude to první podobná spolupráce mezi českým a pákistánským pivovarem.

Ještě jsme se zcela nerozhodli, kde se bude naše pivo vařit. Jednáme ale s několika pivovary blízko Prahy, “ řekl deníku E15 ředitel společnosti Isphanyar Bhandara. „Vybrali jsme si Česko kvůli dobré kvalitě piva, “ podotkl Bhandara. Který konkrétní pivovar oslovili, neuvedl s tím, že zatím není spolupráce potvrzena. Firmu by ale potěšilo, kdyby našla distributory i v Česku či regionu střední Evropy, dodal.

Britskému deníku Daily Telegraph Bhandara řekl, že chce především opanovat tamní početné asijské etnické restaurace. Nyní je tam totiž k dostání převážně indické pivo a to je pro Pákistánce Bhandaru těžko přijatelné. Murree Brewery má navíc dobré předpoklady k úspěchu, protože vznikl v roce 1860, a je tak dědictvím z doby britské koloniální nadvlády v Indii. Ze zahraničních trhů se ale musel stáhnout s nástupem vlády islamistů.

Licenční výroba zahraničního piva v tuzemských pivovarech není podle šéfa svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nic neobvyklého.

Například Staropramen licenčně vyrábí belgické pivo Stella Artois a vaří i japonské pivo Asahi Super Dry. V Budějovickém měšťanském pivovaru předloni začala licenční výroba značek Pražečka a Černovar pro největšího ruského dovozce piv Russian Tradition Group, který loni v létě koupil pivovar Bakalář v Rakovníku. „Výroba pro pákistánský pivovar, to tady ještě nebylo. Je to až překvapení, “ řekl deníku E15 Veselý.

Zdroj: E15.cz | Autoři: David Klimeš a Dušan Kütner


Rok ve znamení Bernarda

[úterý, 11. leden 2011]

Rodinný pivovar BERNARD má za sebou úspěšný rok. V době všeobecnému útlumu na českém pivovarnickém trhu se mu podařil vystavit rekordní objem piva. Daří se mu především díky strategii, která se zaměřuje na tradičně vařené a chuťově zajímavé pivo.

Rodinný pivovar BERNARD v loňském roce vystavil rekordní objem nepasterizovaného piva, a to celkem 204 tis. hektolitrů. Daří se mu navzdory celkového poklesu českého pivovarnického trhu, který dle nejpesimističtějších odhadů v roce 2010 klesl až o 12 procent.

"V roce 2010 se každý den vypilo přes 112 tisíc piv, nealkoholických piv či ovocných nápojů z Rodinného pivovaru BERNARD, to je pro nás samozřejmě velice příjemná informace, " komentuje rekordní výstav spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Znamená to tedy, že si například každý plnoletý obyvatel města Plzně mohl dát každý den jednoho BERNARDA.

Další pozitivní zprávou je pak zvýšený podíl nealkoholických piv a nápojů na celkovém výstavu Rodinného pivovaru BERNARD. Ten se meziročně zvýšil o 1, 3 procenta. Hlavním důvodem jsou podle pivovaru inovace v podobě nového nealkoholického nápoje na bázi piva Bernard s čistou hlavou Višeň, kterou lze společně se Švestkou připravit i jako svařený nápoj. Oproti předchozím rokům pivovar zaznamenal také nárůst podílu prodeje speciálů a vícestupňového piva na celkovém výstavu.

Rekordní výstav pivovar podpořil také rekordním množstvím ocenění - celkem 24 cen za uplynulý rok. "Všechna ocenění pro nás mají vypovídající hodnotu a velice si jich vážíme. Na druhou stranu, tím nejpodstatnějším pro nás je spokojený zákazník, " doplňuje Stanislav Bernard.

Zdroj. Protext.cz


V táborském informačním středisku na Žižkově náměstí začal předprodej vstupenek na 21. ročník pivních slavností, které se konají v hotelu Palcát. Všichni příznivci zlatavého moku si pivní svátky užijí od 1. do 4. února.

Příznivci piva se začátkem února už pojednadvacáté sjedou do táborského hotelu Palcát. Dříve než tu však budou moci ochutnat známé či méně známé značky, musí do fronty. Vstupenky už jsou v prodeji v informačním středisku.

"Zájem je velký, vstupenek je omezený počet, a proto je možné, že se někteří na ten svůj vybraný program výjimečně třeba i nedostanou, " upozorňuje Alois Srb, ředitel 21. Reprezentačních pivních slavností.

Jedním dechem však dodává, že opozdilci nemusejí být smutní. Na každý den je k dispozici 900 vstupenek v cenách 120 až 150 korun, většina z nich je k sezení.

Největší zájem je o závěrečný den, na ten lístky zmizí z předprodeje za jeden až dva dny. Na ostatní tři dny konání slavností jsou v prodeji maximálně týden. Organizátoři však pamatují i na pivaře, kteří se vypraví do táborského Palcátu na poslední chvíli. Pro ně mívají v záloze pár vstupenek k stání.

Stovka druhů piv z téměř padesátky domácích i zahraničních pivovarů tu poteče plným proudem po všechny dny od 1. do 4. února.

Nezbytnou součástí slavností bude odborná degustace sládky a výrobními řediteli pivovarů. Tato profesionální porota vybere mezi 450 vzorky piv rozdělených do 21 kategorií ty nejlepší, které ocení Zlatou pivní pečetí.

Zlatá pivní pečeť

Letos bude o Zlatou pivní pečeť soutěžit 95 pivovarů z deseti zemí. Nejvzdálenější pivo bude z Japonska, nejexotičtější zřejmě z Kazachstánu.

Táborské pivní slavnosti jsou zároveň jedinou příležitostí na světě k soutěži minerálních vod. Ta nejúspěšnější si odtud odveze ocenění Zlatý český pramen.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz


Životopisy starých hospod jsou často plné příběhů dnes už zapomenutých hostinských a štamgastů. Hostinec U Laušmanů ve Dvoře Králové nad Labem však patří k těm, v jehož štítě je stále jméno zakladatelů a hosté mu jinak neřekli ani v dobách, kdy se na soukromé podnikatele mělo zapomenout.

A může se pochlubit také tím, že nejedno pivo a panáka oblíbeného rumu tady vypil Jaroslav Jakoubek. Muž, jemuž se dodnes přezdívá otec českého šansonu. Dvorní skladatel Ljuby Hermanové, který skládal i textoval písně pro další známé zpěváky a složil například pro Martu Kubišovou a Waldemara Matušku skvělý, leč za normalizace zakázaný duet Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan.

Sál hostince kraloval celému městu, byl v něm i Žižka

Restaurace U Laušmanů leží v České Padharti v severním předměstí Dvora Králové nad Labem od druhé poloviny 19. století. Vystavěl ho hostinský Jan Laušman a na tehdejší dobu to byl podle historiků čin podnikatelsky poměrně odvážný.

Protože Podharť měla necelých sto domů s 639 obyvateli a pitné vody ze starého pramene se jí dostalo teprve v roce 1875 díky jednomu z předků Jana Laušmana, “ uvádí bývalý kronikář Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek, který nás provede historií staré hospody ve Vrchlického ulici.

Po prvním majiteli tu čepoval pivo jeho syn Emanuel a dalším pokračovatelem rodu byl potomek Jan. Od dob Rakouska-Uherska se vnější podoba hostince prakticky nezměnila. Hostinec však musel čelit a obstát v soutěži s ostatními podharťskými hospodami a tak majitelé neustále zvelebovali jeho vybavení.

Podharť totiž měla další čtyři hospody. Klustovu pod nemocnicí, hospodu U Slunce s kuželníkem a hampejzem, Rouskovu pod památníkem T. G. Masaryka a Hakovu v Tyršově ulici. Ve všech hospodách se hostům dostalo i té nejintimnější dámské obsluhy, “ píše místní historik a upozorňuje, že u jediné Laušmanovy hospody není známo, že by kdy hostila „kněžky lásky“.

Laušmanův hostinec měl ale v Podharti výsadní postavení a vždycky si zachoval své původní jméno. Taneční sál hostince byl vyhlášený a byl konkurencí pro další dva ve městě. „Svým vnitřním vybaveným a výzdobou však předčil oba sály předčil, “ upozorňuje Pavel Janoušek.

Stěny tanečního sálu zdobila poprsí našich národních velikánů, například Františka Palackého nebo husitského vojevůdce Jana Žižky. Majitel později k sálu přistavěl prostorné jeviště pro divadelní představení a hudebníky. Vždyť dechové orchestry pánů Kejklíčka, Mühlbauera, Vlka a hasičů bývaly mnohočlenné a vyžadovaly velký prostor, “ říká badatel.

Dík, že nemluvíte o politice. A Stalinovi zdraví

V hostinci se čepovalo Klazarovo pivo, což byl královédvorský pivovarník a jeho pivovar zanikl až v 70. letech minulého století. Na čepu bylo ale i Hermanseifské pivo z Rudníku.

Na rozdíl od dnešních výčepů se pivo pumpovalo ze sklepa z dřevěných sudů vzduchem. „Vzlykající“ pumpa byla po dlouhá léta na chodbě. Majitel královédvorského pivovaru Jan Klazar se také postaral o to, aby majitel pivní potrubí čas od času „profoukl parou“". Pavel Janoušek připomíná, že za protektorátu se čepovalo nejen v Laušmanově hostinci řídké válečné sedmistupňové pivo a to je ještě hospody dostávaly v omezeném množství.

Tehdy prý visela v lokále malá cedulka s nápisem „Děkujeme, že zde nemluvíte o politice“. Ovšem ta nemohla hospodu plnou známých a sousedů odradit. Ti si našli svou řeč, která komentovala například vývoj na bojových frontách slovy „ti jim to zas nandali“. Pouze, když přišel někdo cizí, se řeč stočila rychle na sport. „Na sklonku války se pak v hospodě zdravilo pozdrav Stálý nový zdraví“, což bylo přání vítězícím rudoarmějcům a jejich vůdci Stalinovi.

Pavel Janoušek popisuje i historické interiéry hostince: Nad vstupními dveřmi do lokálu byla hlava bradatého kozla, stěny zdobily historické obrázky, například zobrazené slavné setkání králů Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

O policejní hodině či parketách, které zničilo sušení obilí

V Laušmanově hostinci byly i staré hodiny, takzvané pendlovky. „Hodiny musela mít každá hospoda, protože určovaly zavírací, takzvanou „policejní“ hodinu. Není ale žádným tajemstvím, jak se tato policejní hodina dodržovala. Tichým karbaníkům stačila zatemněná okna, hlučnější společnost se stěhovala do zadní místnosti. Nepolepšitelní hosté ale končili na ulici, “ popisuje bývalý kronikář města Pavel Janoušek. A dodává, že pendlovky od Laušmanů si nakonec odnesl jeden z pozdějších nájemců do jiného královédvorského hostince U Raků.

Všichni původní majitelé byli české národnosti s vlasteneckým cítěním. A dali tomu průchod i v lokále. Starší štamgasti vzpomínali, že se v lokále často zpívalo a že sám Laušman občas vytáhl housle a rád zpívající doprovodil. „Nesměly to však být žádné odrhovačky. Měl rád národní a lidové písně, “ popisuje Pavel Janoušek. a dodává, že o zábavu se v hostinci staral i podharťský heligonkář Olda Vyhledal svými „zednickými“ varhany, jak se heligonce přezdívalo.

V padesátých létech minulého století musel v hostinci skončit původní majitel. Z výčepu zmizelo řízné Klazarovo pivo. Sál podlehl zkáze - parketovou podlahu trvale vyboulilo uskladněné obílí, které se tu sušilo.

Přestože Laušmanův hostinec měl v době, kdy patřil pod státní podnik Restaurace a jídelny řadu horších i lepších hospodských, pod žádným z nich nedosáhla hospoda bývalého lesku. V sedmdesátých letech pak přestalo po uzavření bývalého Klazarova pivovaru v hospodě téci i královédvorské pivo. Vrátil se k němu až nynější majitel Václav Ryba. V Laušmanově hostinci točí místního Tambora, kterého začal před dvěma roky vařit ve Dvoře Králové stejnojmenný nový pivovar.

Před čtvrtstoletím hazard a trosky, dnes hospoda a bowling

V osmdesátých letech proslul hostinec U Laušmanů také jako tajná herna hazardu. Hrálo se v něm takzvané „plátýnko“, česká obdoba rulety, při níž se vyhrávaly nebo prohrávaly poměrně velké peníze. „Hrávalo se v bývalé trafice a bývalém bytě Laušmanů. Od výčepu tam vedlo signalizační zařízení, ve dveřích bylo jen kukátko. A když se objevili esenbáci, dostali hráči hazardu signál. Okamžitě zhasli a ztichli. Jen příslušníkům bylo občas divné, že kolem hostince parkují fára z Prahy, Liberce, Budějovic, Hradce, ale uvnitř sedí jen hrstka místních obyčejných lidí, “ vzpomíná Václav Ryba.

Ten, když v roce 1991 hostinec od rodiny Laušmanů krátce po restituci kupoval, měly historické dokumenty jako úřední datum rok 1895. „Ale už tehdy v nich bylo napsáno, že to byl dříve hostinec, “ říká Václav Ryba, který hospodu postupně renovuje. Když totiž hospodu koupil, byla hodně zruinovaná. „Hospoda byla obouchaná a měla stará rozsekaná okna. Zpočátku sem vozil pravidelně jeden můj známý do Dvora Králové z Krkonoš autobusy holandských turistů. A ti si vždy fotili, kam lezou, “ vzpomíná s úsměvem Václav Ryba, který postupně starý sál proměnil v bowling a opravil vnitřek i vnějšky hostince. Lokálu se ale snaží ponechat vizáž staré, útulné hospody.

Při rekonstrukci také zjistil, že hostinec byl třikrát přistavovaný a našel v něm i kolejnice pro zavěšené maso. „Asi tu byl u hostince i řezník, “ míní Václav Ryba, který dnes vede restauraci U Laušmanů se synem.

Nedávno strávili v hostinci s kamarády a přáteli dvacáté Vánoce. Od rána v lokále už tradičně hrála živá country kapela a domů šli chlapi až před večeří dobře naladěni. Kdo ví, možná s nimi ten den byl i otec českého šansonu Jaroslav Jakoubek.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Petr Broulík | Kráceno


V Martine sa má opäť variť pivo

[pondělí, 10. leden 2011]

V meste Martin sa zrejme opäť začne vyrábať pivo. Spoločnosť Sawpi, s.r.o. totiž plánuje v lokalite Priekopa postaviť minipivovar Martpils.

Ako vyplýva z investičného zámeru, ktorý už spoločnosť predložila na posúdenie vplyvov na životné prostredie (Environmental Impact Assessment - EIA), s výstavbou malého pivovaru by sa malo začať v máji tohto roka, pričom ukončenie výstavby je naplánované o rok neskôr. Vzniknúť by malo desať nových pracovných miest. Výstavba minipivovaru by si mala vyžiadať niečo vyše 68 tis. eur.

Ročne plánuje investor vo svojom pivovare Martpils vyprodukovať šesť tisíc hektolitrov piva. "Pivovar nemá ambíciu byť konkurenciou pre veľkých dodávateľov piva, ale chce ponúknuť domácky varené pivo tak reštauráciám ako aj svojim zákazníkom vo vlastnom výčape, " uviedol investor v posudzovanom zámere. Výrobná hala minipivovaru by sa mala rozprestierať na ploche takmer 450 metrov štvorcových.

Turiec mal takmer 200 ročnú tradíciu výroby piva na Slovensku. Históriu výroby piva v Turčianskej kotline začal písať pivovar v Necpaloch. Ten zanikol v roku 1890. Neskôr pokračovala výroba piva v meste Martin, kde sa vyrábalo pivo Martiner. Posledné roky pivovar v Martine patril do zoskupenia pivovarov spoločnosti Heineken Slovensko. Tá sa v roku 2003 rozhodla pivovar zatvoriť a presunúť výrobu martinského značkového piva do nitrianskeho pivovaru. "Výhodou minipivovaru na pivovarskom trhu je skutočnosť, že pivo vyrobené v minipivovare bude trochu iného charakteru ako pivá vyrábané veľkými pivovarmi, kde sa prejavuje uniformita výroby ako dôsledok znižovania nákladov na výrobu, " konštatuje sa v zámere.

Spoločnosť Sawpi so sídlom vo Vrútkach vznikla podľa výpisu z Obchodného registra SR v roku 2005. Firma sa podľa informácií dostupných na internete zaoberá výrobou a vývojom vyhrievacích telies, špirál a elektrických ohrevných platní používaných v elektrických radiátoroch a v gastronomickom odvetví. Jediným spoločníkom je fyzická osoba.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | SITA


Minipivovary v rozkvětu

[pátek, 7. leden 2011]

První Zpoždění roku 2011 bylo zároveň mým prvním Zpožděním na Radiu Wave. Téma jsem vybral aktuální a vskutku české – minipivovary. Aktuální je z toho důvodu, že minipivovary v současnosti prožívají neuvěřitelný boom. Z jakého důvodu považuji toto téma za české, to asi nemá smysl dále rozvíjet. Mé pozvání na lehce pivní řeči přijal majitel nuselské restaurace Zlý časy Jan Charvát. O jeho přehledu v problematice svědčí už jen fakt, že ve svém vlastním lokále čepuje pivo z 24 malých pivovarů.

Když se řekne „malý pivovar“, zdaleka není jisté, že máme všichni na mysli to samé. Pojem totiž nespecifikuje, jak moc malý ten pivovar je. Navíc existuje ještě celá řada dalších termínů, které příliš světla do této problematiky nevnášejí: minipivovar, restaurační minipivovar, mikropivovar… S definicí toho, co vlastně chci zkoumat, mi pomohl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Charvát. Zároveň jsme probrali „pivní legislativu“ a zhodnotili, jak velký boom pivovary daného typu vlastně zažívají.

Nebude to dlouho trvat a v Kostelci nad Černými lesy už budou místní hasit žízeň pivem z vlastního pivovaru. Bude to přitom velká rarita – společnost Dej Bůh štěstí chce totiž rozjet výrobu pomocí technologií z třicátých let. O návratu černokosteleckého ležáku jsem hovořil se zástupcem společnosti Dej Bůh štěstí Milanem Starcem.

Zatímco v Kostelci se výroba vlastního piva teprve chystá, pražský minipivovar Richter už čepuje zlatavý mok léta, a to nejen v restauraci U Bulovky, ale také v Jihoměstském pivovaru. Pražané za to vděčí majiteli pivovaru a sládkovi Františku Richterovi.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Petr Dušek


Měsíčník Pivo, Bier & Ale vyjde v nakladatelství ROW Pavla Borowiece. Časopis má podle svého vbydavatele zacelit "pivní díru na časopiseckém trhu".

První číslo měsíčníku vyjde 26. ledna. "Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009, " uvedl pro Strategii Borowiec.

Měsíčník Pivo, Bier & Ale podle svého vydavatele a šéfredaktora nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva.

V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem nebo velký profil českého i zahraničního pivovaru.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 s lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu pěti tisíc výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Prodejní cena časopisu bude 49 korun.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky Pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Zdroj: Strategie.cz


Sběrateli učarovaly pivní lahve

[pátek, 7. leden 2011]

Do ucelené kolekce domažlického a koutského pivovaru chybí Stanislavu Poislovi jediná lahev.

Unikátní sbírkou historických pivních lahví se může chlubit Stanislav Poisl ze Kdyně. Ke svému koníčku přišel vlastně náhodou.

Foto

Proč jste začal sbírat zrovna pivní lahve?

Začal jsem před čtrnácti lety díky kolegovi, který už je sbíral. Přinesl jsem mu jednu, kterou jsem dostal. On mi ji však vrátil s tím, že sbírá jen lahve z Plzeňska a Klatov. Lahev mi nejen zůstala, ale navíc jsem dostal ještě čtyři navrch. Tak se mi to zalíbilo, že jsem si také založil sbírku.

Popište nám vaši sbírku.

Podařilo se mi nashromáždit patnáct set lahví. V republice existovalo zhruba pět set padesát pivovarů a téměř každý měl svou vlastní lahev. Existuje spousta jejich variant. Mám zde lahve s litými nápisy z celé republiky. Západní Čechy se snažím rozdělovat podle regionů. Mimo to sbírám i lahve s erby a všechny původem z knížecích a hraběcích pivovarů.

Jaká je pro vás nejcenější?

To nejde jednoznačně říci. Mám jich hodně oblíbených. Jedna z nich je s obrovskými nápisy, kterou jinde v republice nenajdete. Hodně vzácné jsou třeba lahve z hostouňského pivovaru a mnoho je jich tady z dnes už zaniklých obcí.

A váš nejstarší a naopak nejmladší unikát?

Nejstarší jsou lahve z poběžovického a plzeňského pivovaru, ty byly vyrobeny v roce 1885, nebo z roku 1890 tu mám lahev z Tachovska. Většina jich pocházi z let 1910 až 1920. Nejmladší jsou ze staňkovského pivovaru z roku 1928. Lahve s nápisy se přestaly vyrábět v roce 1940. Musím říci, že si na jejich výrobě opravdu dali záležet. Mezi mé unikáty určitě patří ještě plná lahev piva s hrdlem zalitým voskem z roku 1920, která pochází z železnorudského pivovaru.

Co třeba domažlický nebo koutský pivovar?

Z koutského pivovaru mám patnáct oboustranných erbovních lahví. Chybí mi jen jedna varianta, ale tu vlastní pouze sběratel v Příbrami. Co se týká domažlického pivovaru, tak mám kromě jedné varianty kompletní sbírku, v níž nejstarší lahev je z parního pivovaru z roku 1920.

Jak se lahve vyráběly?

Sklo se lilo do forem a pak se foukalo. U lahví z bělského a poběžovického pivovaru byly naprosto geniálně vyřešeny uzávěry a to závity rovnou v hrdle. To žádné jiné v okrese neměli a v republice jich bylo minimum. Většinou se uzavíraly korkovými špunty nebo patentními uzávěry.

Jak zjistíte, odkud která pochází a podle čeho se orientujete?

K tomu existují knihy, které popisují všechny pivovary. Obsahují informace, kdy byly založeny, kdy zanikly, kdo byl jejich majitel, kdo sládek a také obtisky jejich lahví. Díky této literatuře se mohou sběratelé snáze orientovat. Zjistil jsem ale, že spousta lahví, které mám ve své sbírce, v těchto knihách ještě chybí.

Co ještě vaše sbírka obsahuje?

Mám zde půllitry se jmény hostinských. Dříve měl každý domažlický a klatovský hostinský své vlastní půllitry s litými a svéráznými nápisy, například Václav Pojar Nová Kdýň, nebo Jiří Váchal Kouto. Mladší variantou jsou pak půllitry s nápisy vlastníka hospody na dně. Mám i kolem tří set originálních limonádových lahví, několik původních pivních soudků a samozřejmě i vývěsní štíty, které nechyběly nad žádnou hospodou. Mezi starými, na nichž jsou ještě dvoumístná telefonní čísla, mám i vývěsní štít z hospody ve Filipově Hoře, která přestala fungovat nedávno.

Jakou hodnotu mají jednotlivé lahve?

Cena těch běžnějších se pohybuje kolem sta až dvou set korun. Opravdu dobrá lahev se cení tak pěti sty korunami.

Chybí vám nějaké specifické kousky a kolik byste byl ochoten za ně zaplatit?

Největší radost by mě udělalo, kdyby někdo měl pivní lahev z chotiměřského, mutěnínského, poběžovického, ronšperského či trhanovského pivovaru a chybí mi také Královec z Domažlic. Pokud by je někdo měl a byl by ochoten je prodat, může se mi ozvat na tel. 603 158 092. Velmi dobře za každou lahev zaplatím. Za tyto unikáty jsem ochoten zaplatit čtyři až pět tisíc korun.

Komu jednou předáte svoji sbírku?

To nevím. Mám dvě dcery, které to moc nezajímá. Snad ji jednou věnuji nějakému muzeu.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejsem pivař, ale když je pivo dobré, rád si ho dám. Nejvíc si pochutnám na koutské dvanáctce a svijanské třináctce.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Helena Bauerová | Foto: Stanislav Šebek


Náchodský okresní soud vrátil státnímu zastupitelství k došetření případ bývalého starosty Náchoda Oldřicha Čtvrtečky. Ten je podezřelý, že při prodeji náchodského pivovaru zneužil své pravomoci a porušil povinnosti při správě cizího majetku. Za to může jít do vězení.

Soud rozhodl o vrácení případu státnímu zastupitelství při předběžném projednání obžaloby.

Vyšetřovatelé z policejního útvaru pro odhalování korupce tvrdí, že smlouva, kterou Čtvrtečka uzavřel s novým vlastníkem pivovaru, libereckou firmou LIF, neodpovídala návrhu schválenému zastupitelstvem.

Policisté bývalého starostu viní například z toho, že změnil datum na kupní smlouvě o prodeji sta procent akcií pivovaru. Také některé formulace smlouvy prý byly dodatečně změněny.

Podle policie tak vznikla Náchodu škoda 35 milionů korun. Jiný zájemce, který ve výběrovém řízení neuspěl, totiž nabízel víc.

Holba žaluje město

Oním zájemcem byla společnost Holba, která v další kauze žaluje město Náchod a požaduje, aby soud prohlásil kupní smlouvu na bývalý městský pivovar za neplatnou. Prodej prošetřuje také Evropská komise.

Bývalý starosta se ale hájí, že nabídka společnosti Holba byla pro město nevýhodná a žádala odklad platby konečné sumy až na několik let. Podle starosty Holba podmiňovala zaplacení nabízené částky tím, že se pivovaru bude několik let na trhu dařit.

"To je, jako by někdo koupil váš dům, pár let v něm bydlel a teprve potom se rozhodoval, jestli vám ho zaplatí nebo ne, " řekl před časem Čtvrtečka.

Vinu odmítá, poukazuje na rozhodování zastupitelstva jako celku a obává se podjatosti místního Okresního soudu v Náchodě.

Zda na dnešní líčení osobně dorazí není jasné, ve středu před procesem ale nebyl k zastižení. Podle rodinných příslušníků odjel mimo město a nechal doma telefon.

Přestože prodej náchodského pivovaru u řady obyvatel města budil obavy a nelibost, vedení pivovaru dnes tvrdí, že se podniku daří mnohem lépe než dříve. Zaměřil se na speciály a využívá třeba distribuční sítě pivovaru Svijany, který rovněž vlastní společnost LIF.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík


Osud barokního pivovaru, který po loňských zásazích města zůstal bez střechy, je nyní opět tématem číslo jedna v Roudnici nad Labem.

Zatímco za posledních dvacet let se o zchátralou památku nikdo příliš nezajímal, nyní město vede čilou korespondenci s majitelem. Američan, John D. Bailey, který pivovar vlastní, začal s městem komunikovat.

Diskutuje se o prodeji pivovaru do vlastnictví města, vše je ale zatím předmětem jednání. Pan Bailey si klade podmínku zachování pivovaru, “ přiblížil obsah korespondence hlavní iniciátor snah o záchranu pivovaru a v říjnových volbách (zatím neprávoplatně) zvolený zastupitel Roudnice Jiří Brodský. Jak vysvětlil, nabízí se více možností, včetně navázání spolupráce obou stran.

S panem Baileym komunikujeme téměř denně. Stojí o to, aby zůstal pivovar zachován a začalo se s jeho opravou, “ uvedl Brodský.

Pivovar je v současné době bez střechy, k nařízenému provizornímu zastřešení zatím nedošlo. „Jak to bude se zastřešením zatím nevíme, projekt je hotový, ale čeká se na nové zastupitelstvo města, “ vysvětlil Brodský.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Na konci roku se konají různé taškařice a veselice, soubor Furiant z Bakova nad Jizerou jezdívá na exkurze do pivovarů.

Foto

Vánoční a silvestrovské radovánky jsou za námi. A tak nám nezbývá, než si zavzpomínat na pěkné chvíle ve společnosti prima lidí a těšit se buď na další svátky, na dovolenou a nebo na další advent.

A nebo si ten nadcházející rok zpříjemnit třeba takovým zajímavým výletem, jako to udělali na konci roku členové souboru Furiant a jejich známí a kamarádi, když se vypravili na exkurzi do pivovaru. A protože už navštívili v uplynulých letech pivovar v Nymburce a Nové Pace, tentokrát se rozhodli pro pivovar vzdálenější, aby si užili projížďky vlakem.

Je to s podivem, ale z Bakova nad Jizerou až do Rychnova nad Kněžnou bylo pohodlné a celkem rychlé spojení bez zbytečných časových prostojů při přesedání, a že se přesedalo celkem čtyřikrát.

V pivovaru přivítal výpravu v dobových kostýmech jednatel společnosti a po vypovězení krátké historie pivovaru obeznámil přítomné i s dlouhou historií budovy. Pak už skupinu o třiceti lidech vedl rovnou ke zdroji.

Varna je v Rychnově sice malá, ale útulná a hned v úvodu dostanete třetinku výborného piva. Následovala procházka po dalších místnostech pivovaru, kdy se všichni pohodlně usadili v palírně a ochutnávali Zilvara, Kněžnu a Habrováka. Že vám názvy něco připomínají? Správně, knihu Karla Poláčka Bylo nás pět. Ten zde ve městě tvořil a asi by se hodně divil, kdyby potkal Furianty, protože všichni vypadali jako by právě vyšli z povedeného televizního seriálu s Petrem Bajzou v čele.

V palírně se ale ochutnávala i skvělá hruškovice, a tak poté vzaly žaludky přítomných za vděk utopenci, či nakládaným hermelínem. Oběd v hotelu na náměstí byl také bezchybný, a tak se všichni mohli přesunout na nádraží a pohodlně docestovat zase zpět do Bakova.

Ostatní cestující vzali se sympatiemi za společnost rozjařenou partičku a někteří i děkovali, že se mohli s folklórním souborem vrátit o mnoho a mnoho let zpátky. Tak uvidíme, kam nás Furianti pozvou před příštím Silvestrem.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka a foto: Monika Čapková


V Jihlavě uvařili v loňském roce sto čtyřicet tisíc hektolitrů piva. Prodej piva v regionu tak za poslední dva roky více než zdvojnásobili.

Nejvíce jihlavského piva Ježek vypijí obyvatelé Vysočiny. Dopustit na něj nedají ale ani Slováci a spousta jiných národů, včetně exotických.

Jsem rád, že už jsou za námi velkoobjemové exporty laciného piva do Itálie, Maďarska a Polska za bývalých majitelů. Za zcela jiných podmínek již třetím rokem probíhá export kvalitního piva do tradičních a nových odbytišť. Konkrétně je to tradiční Slovensko, Rakousko, Německo, Itálie a Švédsko. Nově Lotyšsko, Litva a Ukrajina. Ze vzdálenějších a exotičtějších zemí pak Hong Kong a Jižní Korea, “ vyjmenoval výrobní ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ještě před několika lety se jihlavský pivovar pohyboval nad existenční propastí. Jeho piva se v roce 2008 uvařilo pro domácí trh méně než třicet tisíc hektolitrů. Od té doby se ale situace výrazně změnila. Vedení pivovaru si dalo za cíl ukončit nevýhodné exporty, vrátit se k původní receptuře Ježka a začít znovu budovat jeho věhlas.

Dnes jihlavské pivo nabízejí stovky restaurací na Vysočině. Jeho prodej loni dosáhl hranice osmdesáti tisíc hektolitrů, což představuje šestnáct milionů pivních půllitrů. Piva celkem v Jihlavě uvařili sto čtyřicet tisíc hektolitrů. Oproti předchozímu roku je to mírné zlepšení.

Za tímto úspěchem stojí především návrat k původní chuti piva. Začali jsme vařit pivo tak, jak jsme vždy chtěli, a vrátili jsme pivu Ježek jeho tradiční chuť. Zároveň jsme znovu začínali s budováním exportu. V našem pivovaru se sešla parta lidí, kterým velmi záleží na našem pivu, a to se pochopitelně odráží ve vynikajících výsledcích, “ vysvětlil Kalina.

Vrchol objemu výroby a exportu piva byl ve středověku. „Je doloženo, že od sv. Jiří roku 1588 do sv. Jiří roku 1589 jihlavské pivovárky navařily 1118 várek po šestnácti sudech. To představuje 17 888 sudů piva. Středověká míra jeden sud se rovnala čtyřem českým vědrům. Jedno vědro pak 56, 6 litru. Meziroční výstav piva tak byl neuvěřitelných čtyřicet tisíc hektolitrů piva, “ uvedl Jaromír Kalina.

V té době se spotřebovala podstatná část v Jihlavě a okolí, část pak byla exportována do Brna a na císařský dvůr do Vídně.

Prodej nejoblíbenějšího piva Ježek 11 se za poslední půlrok zvýšil o více než dvacet procent. Stejně dobře se prodávala také Šenkovní 10 a speciály. Nárůsty jsou patrné zejména v sudovém pivu, u láhví je prodej stabilní.

Pivovar musel na podzim zvýšit cenu svých výrobků, do kterých se promítl nárůst vstupních surovin. „Pokud chceme udržet kvalitu našeho piva, znamená to vařit ho z nejlepších surovin, které na trhu jsou. A ty zdražily. Přesto se naše piva dnes prodávají za ceny nižší, než je obvyklé u ostatních. Je to tím, že pivo nevozíme po celé republice a neinvestujeme miliony do reklamy, “ popsal Miloš Vostrý, obchodní ředitel Pivovaru Jihlava.

Loni slavil jihlavský pivovar výročí sto padesát let od doby, kdy poprvé uvařili pivo. Zároveň si připomenul také téměř sedm set let sladovnictví a pivovarnictví v královském městě Jihlavě, jehož přímým pokračovatelem je současný pivovar.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková


Historie tohoto nejznámějšího belgického klášterního piva sahá až do poloviny 13. století. Tenkrát se mniši během postní doby potřebovali posilnit „tekutým chlebem“, a tak začali vyrábět právě toto svrchně kvašené tmavé pivo se sytě hnědou barvou, silnou, plnou chutí a aromatem praženého sladu. Tyto atributy dodnes dělají z piva Leffe Bruin jedinečný nápoj pro dlouhé zimní večery, které svou chutí a vůní předčí i leckterá vína. Navíc, kromě toho, že představuje víc než lahodný doplněk k chutnému jídlu, lze jej uplatnit i v řadě zajímavých receptů.

První historický záznam o svrchně kvašeném pivu Leffe Bruin pochází z roku 1240. Na soutoku řek Leffe a Meuse byl založen klášterní pivovar – v té době bylo tradicí, že lahodný mok vařily zejména klášterní pivovary – a od prvně zmíněné řeky převzalo později toto jedinečné pivo svůj název. Původně si na něm vedle mnichů pochutnávali i poutníci a náhodní pocestní, vzápětí ho na svůj stůl přizvali i šlechticové a šlechtičny. Leffe Bruin se až dodnes, tedy celých sedm set sedmdesát jedna let, vyrábí podle tradiční receptury, kterou vynalezli zruční mniši.

Svrchně kvašené tmavé pivo Leffe Bruin s obsahem alkoholu 6, 5 % se může pochlubit temně hnědou barvou, silnou, plnou chutí a výjimečným aroma praženého sladu. Staletí vývoje ho přivedla až na samý vrchol sládkovského umění. Leffe Bruin zejména svou barvou a harmonií předčí i burgundská vína, “ vysvětluje Libor Vávra, obchodní sládek společnosti Pivovary Staropramen, výhradního distributora tohoto belgického speciálu u nás.

Leffe se servíruje v originální sklenici, ve které vynikne jeho jedinečná barva, pěna i aroma a přináší konzumentům i výjimečný estetický zážitek.

Čeští konzumenti navíc stále více volají po netradičních pivech. Ačkoliv většinou mají své oblíbené značky, k určitým příležitostem a pokrmům zkrátka dávají přednost speciálům, jež nabízejí novou chuťovou pestrost a variabilitu. Leffe Bruin tuto poptávku dokonale uspokojuje. Dopřávají si ho navíc nejen běžní milovníci piv, kteří dostali chuť na něco výjimečného, ale také lidé, kteří pivu tolik neholdují.

Leffe Bruin se skvěle hodí například ke zvěřině. Jeho plná chuť a aroma je přesně to, co tento druh masa vyžaduje, “ vysvětluje Libor Vávra. Z piva Leffe Bruin můžete připravit vynikající večeři, kterou nepohrdne ani ta nejnáročnější návštěva. Nebo vám konfitovaný bok z mladého vepře se silnou redukcí piva Leffe Bruin a shiso salátkem nepřipadá dostatečně honosný?

Postup je následující: vepřový bůček zbavte kostí a chrupavek, důkladně omyjte, vetřete česnek se solí a kmínem a vložte do pečící nádoby vhodné velikosti – takové, aby vám pokud možno nezbylo příliš prostoru kolem masa. Přidejte sádlo, několik stroužků česneku, rozpůlenou cibuli, celý černý pepř, drcený kmín a tymián a nechte maso při nízké teplotě (cca 85 stupňů Celsia) konfitovat v troubě asi osm hodin. Pivo Leffe Bruin svařte a redukujte tak, že vám tekutina začne houstnout (zhruba na 1, 5 dl). Salát důkladně properte, natrhejte a prohoďte s olivovým olejem, solí a pepřem. Jídlo servírujte třeba s rozpečeným chlebem.

Ať již tedy sáhnete po Leffe Bruin coby samostatném lahodném speciálu, přizvete ho k zimní hostině nebo ho použijete přímo při vaření, rozhodně vás nezklame. Naopak, možná, že až ochutnáte jeho jedinečnou chuť, na „běžná“ piva už zcela zapomenete.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Reportáž z Podkováně II.

[úterý, 4. leden 2011]

Staronová měděná „dvojnádobovka“ postupně nahrazuje v původním prostoru varny svou děravou železnou předchůdkyni a pomalu se tak stává její hrdou nástupkyní - Reportáž ZDE. Práce vrcholí i přes nepřející škarohlídy (diskuzní fórum ZDE) a o dalším vývoji Vás budeme informovat.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz


«« « Strana 513 z 789 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň