Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Svoji novou knihu Vaření piva v českých zemích a zaniklé pivovary na Sokolovsku představil v úterý večer historik Jiří John. Slavnostní křest, který se konal v sokolovském klášteře, si lidé nenechali ujít. Přišli totiž za autorem, aby mu vzdali hold a požádali ho o autogram.

Pro 85letého historika to byl velký okamžik, neboť knihu připravoval celý rok a na její vydání se hodně těšil. Publikace obohacená o 150 dobových fotografií vyšla v nákladu 600 kusů. K dostání bude v sokolovské firmě Fornica či místním infocentru.

Zdroj: Sokolovský deník.cz | Autor: Milan Hloušek


Pivovar Bernard loni zvýšil tržby

[středa, 4. březen 2009]

Humpolecký pivovar Bernard loni díky rostoucímu prodeji utržil 328 milionů korun, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů. V pivovaru loni stoupl výstav o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Hospodářský výsledek za minulý rok činil 6,3 milionu Kč.

Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi, řekl mluvčí podniku Zdeněk Mikulášek. Export se na loňském výstavu podílel více než 12 procenty. Celkový objem vyvezeného piva meziročně stoupl skoro o 29 procent, více než polovina směřovala na Slovensko. Humpolecké pivo ale mohli ochutnat zákazníci i v řadě dalších zemí, například v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA.

"Velice slibný trh je ve Velké Británii," uvedl mluvčí. Díky úspěchu v soutěži tam Bernard vstoupil do sítě jednoho velkého obchodního řetězce, letos začíná v jeho obchodech prodávat i nealkoholické pivo. Mok bez alkoholu vaří Bernard jako jediný pivovar na Vysočině, a to od léta 2006, za hranicemi ho zatím prodává jen na Slovensku.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu Kč. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů Kč, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů Kč.

Zdroj: E15.cz


Kolaloku pijú nielen uvedomelí kovboji. Legendárny nápoj z komédie Limonádový Joe vyrábajú aj vo vyhnianskom pivovare.

Foto

Ostáva len dúfať, že mužov, ktorí alkohol vymenia za tento kultový nápoj, bude pribúdať.

Počas jednej hodiny naplníme približne 50 súdkov nealkoholickým nápojom Kolaloka," vysvetľuje Emil Mihálik z vyhnianskeho pivovaru. Kultový nápoj vyrábajú už šiesty rok a jeho obľuba podľa Mihálika stále rastie. „Kolaloka ani pri väčšom množstve nezaťažuje žalúdok, uhasí smäd a osvieži, najmä v lete," dodáva Mihálik. Nápoj však neplnia do fliaš, len do súdkov, z ktorých sa potom čapuje. Pollitrák stojí 0,85 € (25,61 Sk). Kolaloku vymysleli tvorcovia slávnej paródie na western v roku 1964 v známom filme ju popíjal kladný hrdina Limonádový Joe. A hoci má Kolaloka bylinkovú, jemne citrusovú chuť, výrobcovia alkoholu sa zrejme o svoju existenciu obávať nemusia.

Paródia na kovbojky

Legendárny český film Limonádový Joe bol paródiou na kovbojky a westerny. Príbeh o krásnom kovbojovi, ktorý pije len kolaloku, je vždy upravený v snehobielom obleku a hladko víťazí nad protivníkmi, u divákov zaznamenal obrovský úspech. Vo filme ho stvárnil český herec Karel Fiala. Na XII. medzinárodnom filmovom festivale v San Sebastian získal Limonádový Joe ocenenie Strieborná mušľa.

Zdroj: Čas.sk


Pivaři už vědí, na jaké pivo by měli v nejbližší době zajít. V Brně bylo totiž vyhlášeno nejlepší pivo roku 2009.

Prestižní ocenění Zlatý pohár Pivex 2009 v hlavní kategorii ležáků získalo pivo Březňák, všeobecně méně známý produkt pivovaru Velké Březno. "Tento výrobek je skutečně znám především v severních Čechách, kde má také největší odbyt, lahvové je ale k dostání po celé republice,“ řekl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Drinks Union, která pivovar ve Velkém Březně vlastní.

Svého vítěze má i kategorie výčepních piv, kde dominoval Velkopopovický kozel. Milovníci nealkoholického piva by měli vyzkoušet pro změnu přerovského Zubra.

Kdo ale dává přednost jiným značkám, nemusí mít strach. Podle odborníků, kteří o výsledích soutěže rozhodovali, se totiž v České republice špatné pivo nevyrábí. "Naše piva jsou obecně velmi dobrá a výsledky soutěže vlastně jen odráží chuť a momentální náladu porotců, kteří se například zaměří na určité specifické vlastnosti vzorků,“ vysvětlil ředitel Výzkumného ústavu pivovarského sladovnického Karel Kosař.

Podobný názor má i další z odborných poradců, soudní znalec v oboru pivovarnickém Antonín Kratochvíle: "S pivem je to jako se ženami. Je lepší blondýna nebo černovláska? Každému se prostě líbí jiná.

Zdroj: tn.cz | Autor: Dušan Vrbecký


Kulinářské zázraky stejně jako půvaby dobrých vín Brňanům slibuje čtvrtý ročník veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H. Tři dny veletržních požitků v úterý zahájil sedmnáctý galavečer pivovarníků a sladovníků. Vyvrcholil vyhlášením výsledků klání o nejlepší piva roku 2009.

Foto

Slavnostního večera v hotelu Voroněž se zúčastnil i jihomoravský hejtman Michal Hašek. Soutěžilo tam čtyřicet pivních značek a předání zlatých pohárů Pivex – pivo 2009 provázelo nadšené očekávání výrobců. „Oceněné pivovary vědí, že v soutěži uspěly. Přesné výsledky ale neznají,“ vysvětlil ještě před vyhlášením Richard Morávek z organizátorského týmu. Ačkoliv dvoukolové hodnocení proběhlo už v říjnu a lednu, výsledky tak zůstaly až do úterního večera tajemstvím.

O volbě vítězného zlatého moku rozhodovala v každé dvacítka zkušených sládků. Kromě nezávislých expertů se anonymní degustace vzorků zúčastnili i sládci soutěžících pivovarů. „Úspěchu si vážíme tím víc, že naše pivo ocenili odborníci konkurence,“ vysvětlila Hana Matulová, mluvčí přerovského Pivovaru Zubr. „Pivo vyrábíme tradiční způsobem, stejně jako před stovkami let. Naší specialitou je dvojí chmelení a také zkrácené kvašení nealkoholických piv,“ nechala Matulová nahlédnout pod pokličku soutěžního úspěchu.

Veřejnosti nepřístupné veletrhy slibují nabitý program také v příštích dnech. „Představíme sto sedmdesát vystavovatelů ze třinácti zemí,“ uvedl mluvčí veletrhů G+H a Vinex Martin Střítecký. „Přestože i obor gastronomie pociťuje dopady hospodářské krize, letošní veletrhy si na nezájem vystavovatelů nestěžují. Na čekací listině dokonce zůstali zájemci, pro které veletrh nemá kapacitu,“ dodal Střítecký.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Lucie Hrabcová | Foto: Drahomír Stulír


Prezident Slovenskej republiky Ivan Gašparovič dnes navštívil pivovar Topvar v Topoľčanoch. Počas svojej návštevy sa zaujímal nielen o proces výroby piva, ale aj o investície a ľudí zamestnaných v topoľčianskom závode.

Ivan Gašparovič dnes po prvýkrát počas svojho funkčného obdobia na poste prezidenta Slovenskej republiky navštívil pivovar Topvar v Topoľčanoch. Slávnostne ho privítali Paolo Lanzarotti, generálny riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. a Jozef Špirko, manažér závodu. Hovorili spolu nielen o aktivitách spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. na slovenskom trhu, ale aj o rozsiahlych investíciách, ktoré už priniesla od svojho vstupu do pivovaru skupina SABMiller, ktorej topoľčiansky pivovar patrí.

Ivan Gašparovič, vo svojej vtedajšej funkcii predsedu Národnej rady Slovenskej republiky, navštívil topoľčiansky pivovar po prvýkrát v júli 1995, kedy slávnostne uviedol do prevádzky novú linku na stáčanie piva do fliaš. Tá dodnes patrí medzi najmodernejšie na Slovensku. V roku 2004 navštívil ako kandidát na prezidenta SR pivovar Topvar po druhýkrát. Dnešná návšteva je však prvou počas jeho pôsobenia na poste prezidenta SR.

Od poslednej návštevy prezidenta sa v pivovare Topvar zrealizovalo množstvo pozitívnych zmien, medzi jednu z najvýznamnejších patrí aj vstup skupiny SABMiller v roku 2006. Tá od svojho vstupu preinvestovala nemalé finančné prostriedky do modernizácie a rozvoja pivovaru a značky Topvar.

Pán prezident si počas svojej návštevy so záujmom prezrel výrobné priestory topoľčianskeho závodu, ktorými ho previedol skúsený obchodný sládok našej spoločnosti Ján Píry. Zaujímal sa o aj o technológie a celý výrobný proces v topoľčianskom závode. Počas prehliadky pivovaru sa tiež stretol so zamestnancami, s ktorými hovoril o špecifikách práce v pivovarníctve,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Topvar/omni


Pivovar rozdělil grant

[středa, 4. březen 2009]

Sto patnáct tisíc korun rozdělilo vedení Pivovaru Černá Hora mezi pět talentovaných sportovců z Blanenska.

Podle mluvčího pivovaru Huberta Adámka se částka Grantu pro sportovce letos navýšila. „Abychom mohli podpořit více sportovců, navýšili jsme grant o patnáct tisíc korun,“ upřesnil Adámek. O peníze se v projektu, který má podpořit talentované sportovce, ucházelo patnáct jednotlivců a jedna sportovní dvojice.

Komise složená z redaktorů regionálních médií, starostů a dalších významných osobností rozhodla o tom, že nejvíce peněz dostane atletka Jana Sotáková a biketrialista Václav Kolář,“ prozradil Adámek. Oba úspěšní sportovci z Blanska si nakonec domů odnesli šek na pětatřicet tisíc korun.

Další v pořadí skončila cyklistka z benešovského oddílu Moravec Nikola Hlubinková, kterou pivovar podpořil dvaceti tisíci korunami. Hned za ní se umístil tenista Tomáš Elisek a získal tak částku patnáct tisíc korun. Pátá s odměnou deset tisíc korun skončila několikanásobná mistryně republiky, plavkyně Silvie Rybářová.

Z pokladny pivovaru putují každý rok téměř tři miliony korun právě na podporu sportu v regionu.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová


Letošního 17. ročníku odborné degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 se zúčastnilo 18 pivovarů s celkovým počtem 40 značek piv.

Soutěž piv proběhla ve třech kategoriích – světlé výčepní pivo (16 piv), světlé ležáky (16 piv) a nealko piva (8 piv). Soutěž spolupořádají Veletrhy Brno, a.s. a SNIP & CO, reklamní společnost, s.r.o. Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Soutěž je uznávána pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice.

Ve dvoukolové anonymní degustaci pod dohledem notáře, zástupců odborného garanta a organizátora soutěže se hodnotila především chuť piva, jeho plnost, vůně, říz, hořkost i další eventuální chuťové vlastnosti či jiné příznaky (např. barevnost, jasnost apod.). V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení VÚPS Praha. Výsledky obou kol se sčítají, přičemž se zveřejňuje pořadí piv umístěných na prvních třech místech v celkovém pořadí. Vítěz obdrží „ZLATÝ POHÁR PIVEX“. Piva, která v obou částech soutěže dosáhla mimořádných výsledků (dle zvláštních kritérií) a neumístila se na prvních třech místech obdržela „CERTIFIKÁTY KVALITY“.

Výsledky soutěže byly oficiálně vyhlášeny v Kongresovém centru hotelu Voroněž v Brně na Galavečeru pivovarníků a sladovníků v úterý 3. března 2009 v předvečer zahájení Mezinárodního veletrhu gastronomie a hotelových služeb G+H 2009.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2009 - výsledky 17. ročníku degustační soutěže piv

KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK (11–12% EPM)

1. Místo – BŘEZŇÁK ležák světlý - DRINKS UNION a.s.

2. MÍSTO RADEGAST Premium - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Radegast

3. MÍSTO STAROBRNO Medium - STAROBRNO, a.s.

KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO (DO 10% EPM)

1. Místo – VELKOPOPOVICKÝ KOZEL světlý - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Velké Popovice

2. MÍSTO ZUBR Gold - Pivovar ZUBR a.s.

3. MÍSTO KRUŠOVICE MUŠKETÝR - Královský pivovar Krušovice a.s.

KATEGORIE NEALKOHOLICKÉ PIVO

1. Místo – ZUBR Free - Pivovar ZUBR a.s.

2. MÍSTO RADEGAST BIRELL - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Radegast

3. MÍSTO STAROBRNO FRÍÍ - STAROBRNO, a.s.

CERTIFIKÁTY KVALITY za vyrovnanou kvalitu za ročník 2009 obdržela tato piva:

KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK

LITOVEL Premium Pivovar Litovel a.s.

VELKOPOPOVICKÝ KOZEL Medium Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Velké Popovice

GAMBRINUS Premium Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Plzeň

KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

GAMBRINUS Světlý Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Plzeň

STAROBRNO TRADIČNÍ STAROBRNO, a.s.

KATEGORIE NEALKOHOLICKÉ PIVO

LITOVEL Free Pivovar Litovel a.s.

PRIMÁTOR Nealko Pivovar Náchod a.s.


Reprezentační ples Pivovaru Pernštejn a.s., který se konal dne 14.02.2009 v KD Na Dukle, tak na tento den se spoustu lidiček těšilo. Ženy přemýšlely co obléct za róbu, jaký účes, střevíčky aby oslnily nejenom své drahé polovičky a muži měli jistě velkého těšíka že si dají pivko, proloží to sem tam nějakým panáčkem a budou celý večer debatit o ženách, fotbale, autech, politice …..a samozřejmě že se bude tančit, ale na to zas myslely spíše ženy.

Foto

Na ples byla přichystána bohatá tombola /dárkové balíčky, uzeniny, květiny, pytle s obilím, brambory a jako jedna z lákavých cen bylo divoké prase. Na začátek večera bylo připraveno předtančení a barmanská show. Celým večerem provázela v hlavním sále kapela Pernštejnka , Bingo band a v malém sále hrál DJ Kofola a ten to uměl rozjet….

Zahájení plesu se ujal jako každým rokem Ing. Karel Spilko, ředitel společnosti Pivovaru Pernštejn a.s.. Popřál všem pohodovou zábavu a ples v prvotním hudebním doprovodu Pernštejnky nabral na obrátkách. Následovalo předtančení, které bylo velmi líbivé a snad každý si v koutku duše přál umět také tak tančit.

Největší fronty se na začátku tvořily u prodeje a následně výdeje tomboly. Aby ne, ceny stály opravdu za to, si chviličku postát….pak už se jen pilo, jedlo, tančilo a zábava v plném proudu trvala do 02.00 hod. I přes pokročilou dobu se spoustě lidem domů nechtělo. Někteří více unavení putovali přímo do postelí a Ti vytrvalejší pokračovali za další zábavou. A co my jako zaměstnanci Pivovaru Pernštejn a.s.?... usínali jsme s dobrým pocitem na duši že se ples vydařil a moc se těšíme na ten další. Doufáme, že ti kteří byli na plese s námi také.

Zdroj: Pernštejn.cz


Ocenění udělené komisí Středočeského kraje potěšilo všechny pracovníky pivovaru Herold, je to další potvrzení že i v nelehkých podmínkách se dá vařit výborné pivo. Zvláště v dnešní době totálního reklamního útoku průmyslově vyráběných europiv je to vítané povzbuzení.

Hodnotící kritéria byla následující:

I. senzorické posouzení, chuť, vzhled, vůně apod.

II. použité materiály, suroviny a způsob výroby-technologická hlediska a způsob zpracování

III. design výrobku-označení, vzhled, ochrana před poškozením

IV. inovativnost ve zpracování - originalita, nebo tradice výrobku

Tak si na Heroldu pochutnejte, potěšte oko zlatavou barvou ve které je sluníčko, přičichněte k nádherné chlebové vůni a vychutnejte osvěžující říz chmele.

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Prodej Pivovaru Náchod

[úterý, 3. březen 2009]

* Jak to vidí generální ředitel Pivovaru Náchod

Nechci komentovat, zda je schválení prodeje pivovaru firmě LIF správné, nebo ne, jsem ale rád, že se konečně něco stalo. Až za rok či více let uvidíme, zda jsme učinili dobře. Každopádně máme za sebou téměř roční martýrium, na jehož konci se záměr prodat pivovar uskutečnil. Těch devět měsíců, kdy zamýšlený prodej procházel opakovaně a bez nějakého konkrétnějšího výsledku jednáními zastupitelů, bylo značně nervózních. A za takové situace, kdy není jasná budoucnost, je někdy těžké motivovat zaměstnance či udržet obchodní vztahy. Po verdiktu zastupitelstva už můžeme zase jet naplno. A třeba nám v tom pomůže i současný propad koruny, protože jsme hodně zaměřeni na export a loňské posílení koruny nás trochu postihlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod


Svátek sv. Patrika bude probíhat ve dnech 13.03.-17.03.2009 v Pivovarském dvoře v Plzni - Černicích.

Obr

"Zvu Vás na svátek svatého Patrika v PURKMISTRU! Mám připraveno speciální irské menu, které můžete konzumovat za poslechu tradiční irské hudby. Sládek Petr Krýsl navařil speciální "zelený ležák 12% svatého Patrika". Zelené pivo stáčíme do lahví, džbánků čepujeme na výčepu přímo z tanku! Těším se na Vás!", říká Václav Pach, šéfkuchař.

Obr

Ve dnech svátků svatého Patrika jsou v pivnici připravené kvízové otázky, které budou slosovány. Pět z vás vyhraje pět džbánků zeleného piva Purkmistr 12%. Neváhejte a přijďte den svatého Patrika oslavit k nám!

Zdroj: Purkmistr.cz


Rakovnický pivovar slaví 555 let

[úterý, 3. březen 2009]

O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, není pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat, museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici....

Foto

Investice

Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračuje do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyrábí pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová.

Rok 2008

Minulý rok se rakovnický pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“ řekla Steinbachová. V současné době se rakovnický Bakalář dováží nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Aneta Kochová


Lahodný mok bude do konce března k dostání poprvé i v Itálii a Španělsku.

Počet zemí, kde je tmavé pivo k dostání, se tak zvýší na třiadvacet. „Původně jsme o prodeji tmavého ležáku ve Středomoří vůbec neuvažovali, protože v jižních státech není podle průzkumů trhu tmavé pivo příliš oblíbené. Překvapil nás ale obrovský úspěch v Chorvatsku a relativně velký zájem v Řecku,“ říká vedoucí exportu Budvaru Renata Pánková.

Od pondělka pak začal Budvar tento ležák vyvážet na Ukrajinu nejen v lahvích, ale nově i v sudech.

V roce 2008 se vývoz tmavého Budvaru meziročně zvýšil asi o pět procent. Tmavý ležák tvoří doplněk sortimentu Budvaru – na celkové výrobě se podílí asi dvěma procenty. Nejdůležitějším produktem je světlý ležák.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Dohnal


Mĕšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného svĕtlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat nĕkolik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Mĕšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plznĕ rychle vydobylo doma i v zahraničí, začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar před 150 lety, 1. března 1859, nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo).

Tehdejší konkurenti se ale i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i tĕžit z dobré povĕsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a nĕmeckou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes.

O jedinečnost označení místa původu pivovar přestal postupnĕ usilovat, ale přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu svĕtlého piva vařeného metodou spodního kvašení. Plzeňský ležák se tak stal pravzorem všem ostatním svĕtlým pivům a toto označení nese po celém svĕtĕ podle informací plzeňského pivovaru každé osmé pivo z deseti vypitých.

Pivovary se v Plzni začaly budovat údajnĕ již od 14. století, popudem pro produkci nového piva byla nespokojenost tamních radních s kvalitou zdejšího piva.

První várku spodnĕ kvašeného ležáku uvařil v Mĕšťanském pivovaru 5. října 1842 nĕmecký sládek Josef Groll. Tak jako u mnoha jiných geniálních objevů stála i u zrodu plzeňského piva údajnĕ náhoda. Mĕšťanský pivovar byl určen k výrobĕ tzv. bavorského piva, tedy piva vařeného metodou spodního kvašení, a především proto byl angažován Groll. To, co uvařil, však údajnĕ překvapilo i jeho samotného.

Ačkoli byl výsledný produkt prý úplnĕ jiným pivem, než jaké zamýšlel, rozhodnĕ nelitoval. Nové pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Mĕšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mĕlo překvapivĕ skvĕlou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvĕla se zlatová jeho barva a snĕhobílá pĕna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivĕ dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek."

Podle expertů se na úspĕchu nového plzeňského ležáku podílela nejen Grollova šikovnost, ale i místní podmínky včetnĕ pískovcových sklepů a zejména zdejší voda. Pozdĕji k originální chuti přispĕl i český chmel.

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stĕžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Nĕmecka do Británie. Úřady v Londýnĕ ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu. Další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí.

V současnosti je Plzeňský Prazdroj, nejvĕtší pivovarnická skupina v Česku i ve střední Evropĕ, členem druhé nejvĕtší svĕtové pivovarnické skupiny SABMiller. V ČR ovládá pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

Loni pivovar prodal v Česku a v zahraničí 10,7 milionu hektolitrů piva, což bylo oproti rekordnímu předloňskému roku o dvĕ procenta ménĕ. Ochranná známka "Pilsner Urquell" je zaregistrována ve 120 zemích svĕta.

Zdroj: Finančník.cz


Pivovar získal peníze na muzeum

[pondělí, 2. březen 2009]

Miliony korun z Regionálního operačního programu Střední Morava získaly dva velkorysé projekty v šumperském regionu. V Hanušovicích díky krajským dotacím vyroste Muzeum historie pivovarnictví, Vikýřovice zase vylepší centrum obce.

Smlouvy o poskytnutí financí v pátek v hanušovickém pivovaru podepsal hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD).

Regionální operační program, do kterého plynou peníze z Evropské unie, do roku 2013 rozdá sedmnáct a půl miliardy korun. Pro letošní rok bylo vybráno pět projektů. Kromě dvou zmíněných na Šumpersku se jedná také o revitalizaci náměstí v Uničově, rozšíření hotelu v centru Bouzova a rekonstrukci lázeňského zařízení ve Slatinicích na Olomoucku.

Muzeum věnované pivovarnictví bude v Hanušovicích otevřeno na konci příštího roku. Vybudováno bude v nevyužívané budově bývalé školy, zdaleka se ale nebude jednat pouze o poučnou expozici. V plánu je řešení celého prostoru, takže hned v těsné blízkosti muzea se bude nacházet také oddechová zóna, která bude sloužit především obyvatelům Hanušovic.

Máme řadu zajímavých exponátů, které ale nemáme kde vystavit. V celém projektu jsme chtěli přispět také obyvatelům Hanušovic, pro které prostor bude tvořit oázu pěkné přírody. Ta ve městě zatím chybí. Počítáme například s vybudováním minigolfového a dětského hřiště, lidé budou moci využívat piknikovou louku. V prostorách muzea chceme otevřít také stylovou pivovarskou restauraci a prodejnu našich výrobků a suvenýrů,“ řekl předseda představenstva Pivovaru Holba Zdeněk Konečný.

Celková investice představuje čtyřiadvacet milionů, dotace z kraje činí čtyřicet procent.

Pro letošní rok regionální rada Olomouckého kraje rozdělila mezi pět žadatelů více než sto milionů korun.

Zdroj: Šumperský deník | Autor: Hana Kubová | Kráceno


V pondělí 23. února zastupitelstvo města Náchoda rozhodlo o prodeji "městského stříbra" - náchodského pivovaru. Podobná rozhodnutí o prodeji vlastního majetku jsou celkem běžná a činí je vedení každého města. Proces, který tomuto konkrétnímu prodeji předcházel, však zdaleka běžný nebyl a jeho výsledek také není zrovna logický a běžný. Protože když se město vzdá částky 34 milionů korun, mělo by pro to mít opravdu dobré důvody. Město Náchod však žádné takové důvody nemá. I proto musí každého napadnout, jestli náhodou tedy ony "dobré důvody" nebudou mít někteří členové městského zastupitelstva.

Celý případ prodeje náchodského pivovaru se táhne již delší dobu a je od svého počátku minimálně podivný. Nejprve se město rozhodlo, že pivovar prodá bez jakéhokoli výběrového řízení. Zájemcem, který tuto nesoutěž vyhrál, byla společnost LIF, a. s. z Liberce s nabídkou 90 milionů korun za 100 procent akcií Pivovaru Náchod. Již v té době ale znalo vedení města nabídku jiné společnosti v téměř dvojnásobné výši. Poté, co se celá věc dostala na veřejnost a začalo se o ní velmi bouřlivě diskutovat, bylo město donuceno přímý prodej jednomu zájemci zrušit a přeci jen přistoupit k vypsání výběrového řízení. Přesto se ale pivovar opakovaně prodat nedařilo. Zastupitelstvo nakonec odhlasovalo prodej až při čtvrtém pokusu.

Do posledního výběrového řízení se přihlásili tři zájemci - jedna fyzická osoba, jejíž nabídka na první pohled podmínky nesplnila, dále společnost Pivovar HOLBA a. s. a již zmíněný LIF, a. s.

V podmínkách soutěže si město vyžádalo potvrzení vlastního i základního kapitálu uchazečů o pivovar ve výši minimálně 72 milionů korun. Nabídka společnosti Pivovar HOLBA, a. s. obsahovala pouze potvrzení výše základního kapitálu (209 tisíc), pro město to pak bylo jedním z důvodů, proč nabídku Holby vyřadilo. Město si nicméně mohlo snadno ověřit, že vlastní kapitál této společnosti je ještě vyšší než základní kapitál (jak už to tak většinou bývá). LIF, a. s. pak ve své nabídce uvedl výši jak základního, tak i vlastního kapitálu. Základní kapitál společnosti (20 milionů) ovšem nesplnil jednu z podmínek soutěže. Přesto LIF, a. s. vyřazen nebyl. Zajímavostí je také fakt, že tato firma předložila rozvahu z roku 2007.

Ačkoliv pro město byla dalším důvodem pro vyřazení vyšší nabídky společnosti Pivovar HOLBA, a. s. údajně nevyhovující forma potvrzení Komerční banky (KB) o připravenosti podílet se na financování nákupu Pivovaru Náchod, a. s., to, že LIF, a. s. místo potvrzení o blokaci 150 milionů korun na účtu pro účel nákupu pivovaru, předložil jen potvrzení o tom, že jsou tyto peníze k blokaci připraveny (až) po doručení smlouvy o blokaci KB, městu nevadilo.

Dalším důvodem pro vyřazení nabídky Holby byla některá ustanovení ve smlouvě, kterou Holba předložila. Ty však mohlo město jednostranným rozhodnutím změnit.

Zcela zásadní skutečností byla nabízená výše ceny - HOLBA nabídla 185 mil. Kč, LIF 150 mil. Kč. Rozdíl opravdu značný, vždyť částka 35 milionů korun v tomto případě tvoří o téměř 23 procent vyšší zisk. A výsledek výběru? Společnost HOLBA byla z formálních důvodů vyřazena a vyhrála společnost LIF. Přestože mělo město všechny důvody pro to, aby výběr zrušilo a znovu jednalo s oběma zájemci, protože formální podmínky nesplnil ani jeden z nich, byla vyšší nabídka vyřazena a již jednou "předvybraná" společnost může slavit úspěch. Přes svou povinnost chovat se jako řádný hospodář a pečovat o svěřený majetek, se vedení města rozhodlo pro menší zisk. Doufejme, že proto má opravdu dobré důvody - a že tyto důvody nespočívají v péči o vlastní majetek jeho představitelů.

Na závěr je třeba zdůraznit, že výše nabízené částky za Pivovar Náchod ze strany společnosti LIF je o 61 milionů vyšší, než když se rada města pokoušela bez výběrového řízení prodat pivovar poprvé. Nabídka Holby je dokonce o 95 milionů vyšší, tedy více než dvojnásobná (čisté srovnání po započítání převodu části Hotelu U Beránka z pivovaru na město).

To jasně ukazuje, že vedení města na začátku z neznámých důvodů hrubě podcenilo cenu Pivovaru Náchod, a. s. a svým postupem mohlo připravit pokladnu města o několik desítek milionů korun.

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Petr Pakosta, senátor PČR


Velcí pijáci piva jsou ohroženi srdečním selháním. Naopak mnohem menší riziko hrozí sportujícím konzumentům mírného množství vína.

"Vypití například čtyř půllitrových sklenic piva zatíží organismus dvěma litry tekutin. Pro srdce je to velmi namáhavé, nestačí tolik tekutin přečerpat. U těchto náruživých pijáků dochází časem ke zbytnění srdce," uvedla vedoucí Centra pro chronické srdeční selhání Marcela Schejbalová. Naopak konzumace malého množství vína, tedy zhruba dvou decilitrů denně, podle ní blahodárně působí na krevní oběh i srdeční činnost.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné dodat okrajovým tkáním dostatek kyslíku a dalších živin. Srdce nemůže správně fungovat jako pumpa. Příčinou je řada chorob, které buď poškozují přímo srdeční sval, nebo jinak brání jeho funkci. Na selhání srdce se nejvíce podepisuje ischemická choroba srdeční a dlouhodobý vysoký tlak.

Schejbalová uvedla, že deset procent lidí starších 70 let trpí ve vyspělých zemích touto chorobou, polovina pacientů umře do čtyř let. V Česku se ročně zjistí 40 tisíc nových onemocnění. Choroba se projevuje dušností, únavou, nespavostí a nechutenstvím. Dá se léčit léky, operativně či pomocí implantátů. Poslední možností je transplantace srdce.

Schejbalová upozornila, že důležitá je prevence. "Je to především dodržování správné životosprávy a pravidelný pohyb. Doporučujeme zdravou výživu, málo soli, přiměřené množství alkoholu a denně nejméně půlhodinku rychlé svěží chůze," uvedla. Dodala, že je nutné také včas a dobře léčit vysoký krevní tlak a cukrovku, protože obě tyto choroby negativně ovlivňují činnost srdce.

Nemoc se postupně stává kardiologickou epidemií 21. století. V evropských zemích se vyskytuje u 0,4 až dvě procenta populace, u lidí nad 70 let již v deseti procentech. Není však neobvyklá ani v mladších kategoriích. "Trpí jí například velmi pracovně vytížení manažeři, kteří kvůli práci přecházejí virózy, angíny a jiná onemocnění," dodala Schejbalová.

Zdroj: Regiony24.cz


Čísla hovoří jasně, Češi loni na hlavu vypili opět nejvíce piva na celém světě. Na druhé místo se dostali Rakušané a setřásli tak z našeho zadku již tradiční dvojku Němce.

Jenže těm se to pranic nelíbí. A jejich deník Die Welt okamžitě přišel s vysvětlením, proč Rakušané skutečně Němce překonali. Za vše prý můžou němečtí turisté, kteří pili v Rakousku.

V žebříčku konzumace piva na hlavu pro rok 2008 Češi obhájili první pozici, jako pijani chmelového moku jsme několik let neotřesitelní. Rakušané s nadšením přijali, že loni nebyli třetí, nýbrž druzí. To se ale vůbec nelíbí jiné tradiční pivní baště – Němcům. A ti hned našli vysvětlení, jímž prý byl loňský Evropský fotbalový šampionát, který se konal právě v Rakousku. Do země pod Alpami prý vtrhli masově právě Němci, kteří tak konzumaci piva v zemi výrazně zvýšili.

Podle statistiky vypili Češi loni opět kolem 159 litrů, Rakušané 109,3 litru a Němci 108 litrů piva na hlavu.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Plynová kríza Steigru neubrala

[pátek, 27. únor 2009]

STEIGER v januári zvýšil trhový podiel na 7%

V pivovare STEIGER, a.s., Vyhne v januári tohto roku napriek plynovej kríze vystavili (predaná produkcia) 12 950 hl piva, čo bolo iba o 2 percentá menej ako za január 2008. Všetky ostatné pivovary zaznamenali v januári určité zníženie produkcie, keď sa Slovensku spolu vystavili 185 539 hl piva, čo bol 17-percentný medziročný pokles. Trhový podiel vystaveného piva zo STEIGRA sa tak v januári zvýšil na 7 percent, z vlaňajších 5,9 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Počas zníženia dodávok plynu väčšina zamestnancov pracovala a tak sa na ekonomike firmy výpadok plynu negatívne nepodpísal. Zdá sa však, že počas kumulovanej plynovej a hospodárskej krízy si konzumenti dopriavali menej piva. Je dôležité, aby sa takéto výkyvy už neopakovali. Doplácajú na to výrobcovia, aj konzumenti, ktorí to nespôsobili", konštatoval J.Vysloužil.

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. V roku 2008 STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl a zaznamenal medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu.

Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý ta dosiahol cca 25 miliónov Sk. Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a licenčnej Kofoly.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


«« « Strana 619 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň