Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Otec piva Radegast slaví devadesátiny

[pondělí, 1. prosinec 2008]

Jaromír Franzl, nestor českého pivovarnictví, oslaví poslední listopadový den své devadesáté narozeniny.

Foto

Málokdo dnes ví, že specifickou nahořklou chuť, která je pro Radegast tak typická, „vynalezl“ pan Jaromír Franzl, který do tehdy nově budovaného pivovaru na počátku sedmdesátých let nastoupil jako sládek. „Však nás za to tehdy také štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, když si na něj zvykli, již na něj nedali dopustit,“ vzpomíná dodnes s úsměvem.

Už když jsme chodili do sklepa ochutnávat, věděl jsem, že to bude dobré. Na Moravě se tehdy vařila sladší piva než v Čechách. Chtěl jsem, aby zdejší pivo bylo alespoň tak hořké jako plzeňské, které vždy patřilo ke špičkám. Věděl jsem, že hořkost, která se zdá zpočátku nepříjemná, nutí pít další. Teprve druhé zachutná a na třetí se pak již těšíte,“ vypráví pan Franzl, který je přes pivo a všechno, co se jej týká, skutečným odborníkem.

Pan starý, jak se panu Franzlovi přezdívá, je mimořádná osobnost pivovarského světa, která se obrovským dílem zasloužila o rozvoj vaření piva na Moravě,“ přibližuje svého předchůdce manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Jaromír Franzl je představitelem již šesté pivovarnické generace slavného rodu Franzlů. Prvním pivovarníkem byl jistý Matěj Franzl, panský sládek v Ostrově, který se narodil v roce 1758. Od něj se odvíjí pěkně košatý strom Franzlů, kteří měli vždy něco společného s pivovarnictvím. „Dědeček byl sládkem v Moldávii, tatínek v Rusku, odkud jsme se pak vrátili do České republiky.“ Když odešel mladý Jaromír Franzl studovat medicínu, zdálo se, že tím rodinná tradice končí. „Hitler však zavřel vysoké školy a já se po pátém semestru lékařských studií přeškolil na pivovarského,“ vzpomíná. Pivu pak již zůstal věrný po celý život. Od roku 1942 do roku 1969 prošel celou řadou moravských pivovarů. Vrcholem jeho profesní kariéry byla práce v tehdy nově budovaném pivovaru Radegast v Nošovicích, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1981. I později však ještě pomáhal jako poradce při zavádění technických inovací.

Za své celoživotní zásluhy byl před třemi lety byl uveden do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství, čímž se zařadil mezi největší osobnosti v oboru.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková


Dobrý tah, pivaři si čepují sami

[pondělí, 1. prosinec 2008]

Samoobslužnou pivnici v Poličce si štamgasti pochvalují. Povyšuje pivní kulturu.

Pípa čnějící uprostřed stolu, kolem něhož sedí hosté, kteří si čepují zlatavý mok sami, podle svého gusta. Samoobslužnou pípu vyzkoušeli v Poličce.

Pivaři si chválí, že nečekají nad nedopitým půllitrem. Nevadí jim ani příliš rychlý výčepní, který sází jedno pivo za druhým, aniž by stihli předcházející vypít. Odpadají stížnosti na špatnou míru či spadlou pěnu. Jaké pivo si natočí, takové si vypijí.

Na této novince je založen princip samoobslužných barů, jejichž průkopník v České republice obdržel ocenění. Ačkoli pivní samoobsluhy jsou doménou především velkých měst, objevují se již v regionu. V Poličce naleznete restauraci vybavenou stolem se samostatným výčepním zařízením. „Samoobslužnou pípu jsme instalovali už v květnu, a hosté se na možnost samostatného čepování hodně ptají,“ shodly se obě servírky za barem Herešovy krčmy. V místních podmínkách je tato služba dostupná předem objednaným hostům, kteří se s hospodským domluví na druhu i množství piva, které jim narazí.

Pivní samoobsluha je podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava N. Večerníčka skvělý marketingový tah. Navíc s sebou nese nesporné povýšení pivní kultury, a to hned v několika oblastech. „Pivní samoobsluha je etická, protože každý zaplatí jen to, co doopravdy vypije. Je ekonomická, protože šetří pracovní sílu, je ekologická, protože šetří vodu a saponáty na mytí sklenic, je praktická. Natočíte si právě tolik piva, kolik chcete a také, kdy chcete,“ vypočítává Jaroslav N. Večerníček výhody samoobslužné pivnice.

Zvláště pak pokud jde o dámy. Pro mnohé je třetinka málo a půllitr moc. Není nad to, když si každý natočí pivního moku tolik, nakolik má právě chuť.

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Sylva Horáková


Výrobci alkoholu obecně, včetně výrobců piva, nemají vždy kladný vztah k vyhlášením vlády o nežádoucí konzumaci alkoholu různými zájmovými skupinami. Nealkoholické značky nápojů se ukazují jako řešení konstruktivního dialogu.

Na konci roku 2007 byla britskou vládou vyhlášena kampaň s heslem UVAŽUJ!, která měla zahrnovat spoluodpovědnost výrobců nápojů, mimo jiné i společnosti vyrábějící nápoj Beck´s Alcohol Free. K tomuto tématu byla navržena reklamní kampaň vytvořená tamějším ministerstvem dopravy, vyhlašující varování motoristům, kteří si příliš dopřávají alkoholických nápojů. Měla za cíl upozornit je na možné důsledky jejich nezodpovědné činnosti.

Pití alkoholu není v souladu s řízením motorových vozidel, proto se přísně vyžaduje kontrola obsahu alkoholu v krvi tak, aby se ve Velké Británii uvedly v činnost restrikce vůči těmto prohřeškům. V průběhu roku 2008 se také očekává řešení v rámci vztahů mezi výrobci a vládou k naplnění požadavků akce UVAŽUJ!

Beck´s Alcohol Free je vyvrcholením vlny aktivit vedoucí k výrobě nízkoalkoholického piva. V současné době bylo zveřejněno, že byl zaznamenán astronomický nárůst podílu objemu prodeje za dvanáct měsíců do konce roku 2007, kdy produkce oproti předchozímu roku stoupla o 85 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ivana Hviždalová


Klatovy se po dlouhých desetiletích mohou opět dočkat vlastního vařeného piva. Se záměrem přišla místní obecně prospěšná společnost Úhlava. Tímto počinem chce rozšířit své aktivity.

Zatím jde pouze o záměr, vše budeme ještě posuzovat. Jsme v přípravné fázi,“ informoval předseda správní rady Pavel Honzík. Zařízení s minipivovarem by mělo vzniknout v historickém centru Klatov nedaleko původního měšťanského pivovaru. Víc než o pivo jde ale o výuku. „Naším záměrem je vytvořit technologické výukové zařízení oboru pivovarnictví,“ dodal.

Nejlépe by k tomu posloužil objekt č. 57 ve Vančurově ulici vedle bývalé sodovkárny. Společnost se přihlásila do výběrového řízení na jeho využití a vyhrála. Zastupitelstvo odsouhlasilo předběžně jeho prodej za 4,1 miliónu korun.

Pivo ke Klatovům vždy patřilo. Bylo by příjemné výrobu obnovit a doplnit tak nabídku, která by přilákala do našeho města turisty,“ míní starosta Rudolf Salvetr (ODS). Sám pamatuje jen stáčírnu piva, která se časem přeměnila ve značku Klimo. „Objekt se nachází v historické části města, je určen pro propagaci regionálních výrobků a minipivovar. Společnost teď bude mít zhruba tři roky na to, aby záměr uvedla do života,“ dodal.

Společnost Úhlava spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou a už šest let pod její hlavičkou zajišťuje výuku v Klatovech, obor veřejná správa a regionální rozvoj. „Současně se snažíme naše aktivity rozšiřovat, výukový pivovar by měl být jednou z možností,“ upřesnil Honzík. „Chceme tím vlastně převzít jejich model a know-how. Podobný pivovar má univerzita v pražském Suchdole už dva roky,“ vysvětlil.

V návaznosti na vysokoškolská studia a podporu středního školství spolupracuje společnost Úhlava úzce i se Střední školou zemědělskou a potravinářskou v Klatovech. Právě toto školicí zařízení by mohlo být zázemím pro žáky a jejich výuku. Podle slov Honzíka má v objektu vzniknout také muzeum a přehlídka ukázek technologických postupů.

Finanční náklady na rekonstrukci objektu půjdou do miliónů. Jednou z možností jejich získání je využití různých evropských fondů. Podle předsedy jsou i další alternativy, mluvit o nich je ale předčasné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jindra Pašková


Učí lidi pít pivo. Povolání Zdeňka Bartoše by se zjednodušeně dalo vystihnout právě takhle. Jako zaměstnanec společnosti SABMiller, jejímž členem je i Plzeňský Prazdroj, objíždí hospody v zemích, které nemají bohatou pivní kulturu, a dohlíží na to, zda v nich Prazdroj chutná tak, jak má.

Foto

Jak vlastně zní oficiální název vaší profese a co obnáší?

Jsem specialista kvality exportu. Navštěvuji ty exportní trhy, kde pivní tradice nemá tak dlouhou historii, kde je pivo populárnější až posledních, řekněme, dvacet let. A společně s kolegou se staráme o to, zda je tam Prazdroj skladován a točen tak, aby to nepoškodilo jeho chuť a následně pověst.

Takže objíždíte hospody po světě a inkognito kontrolujete, zda točí dobré pivo?

Inkognito ne, nejsme žádní tajní policajti. (smích) Majitelé i distributoři o mé návštěvě vědí předem.

Jak taková kontrola vypadá konkrétně?

Přijdu do podniku, nechám si natočit pivo – a už při tom sleduji, jak je čepované a servírované. Pak přijde na řadu vizuální kontrola, přičichnutí, poté vlastní ochutnání.

Mým úkolem je poznat, zda je mezi ideální chutí Prazdroje a chutí natočené sklenice rozdíl. A říci, kde se případně stala chyba, a navrhnout řešení.

Deformací chuti piva kvůli špatnému zacházení existuje celá řada a každá má svůj název. Třeba Zásah světla: ta je typická pro lahvové pivo a jde o ni v případě, že bylo pivo vystaveno světlu – a to vyvolalo chemické reakce, které chuť posunuly. Další se týkají teploty při skladování, stárnutí, špatné sanitace pivních trubek v hospodě…

PĚNA PIVO CHRÁNÍ

V Česku rozumí pivu samozřejmě každý, nicméně, jak pozná laik, že je pivo v pořádku?

Na té běžné úrovni bych k tomu přistupoval spíše pragmaticky. Poznáte to prostě podle toho, že pivo pijete s potěšením, že vám na něm nic nevadí, že vás neruší postranní chuti.

Podle barvy se to dá poznat?

Barva není až tak citlivým indikátorem.Z ní poznáte, když je pivo zakalené, vyloženě špatnou sanitaci, tu ale odhalíte mnohem dřív už podle čichu. Pivo je cítit po starých vajíčkách.

Říká se, že pivo by mělo kroužkovat. Platí to jako známka kvality piva?

To už je otázka servírování, čepování piva. Když výčepní použije dobře umytou sklenici, která je navíc chlazená, tedy připravená na teplotu piva, a udělá hustou pěnu, která je vytvořena z piva, ne z mixování piva a vzduchu, měl by za sebou na sklenici nechat každý doušek stopu.

Počítám, že právě s čepováním mají ve světě největší potíže…

Nejen ve světě, popravdě řečeno. Častým prohřeškem i u nás je čepování, jak my říkáme, německým stylem, kdy hospodský pivo mixuje, nechá odstát a po pěti minutách dotáčí. Pivo tím zvětrává. Výčepní často tvrdí, že tak vyhání CO2, ale to je mizerná obhajoba, to se ošetřuje nastavením tlaku.

Jak by se tedy mělo pivo točit, aby k deformaci chuti nedošlo?

Způsobů je více, u nás se setkáváme hlavně se dvěma. Prvním je takzvané točení na hladinku: nejdřív se udělá pěna a poté se pod ni dotočí pivo. My propagujeme točení nazývané „Perfektně natočené plzeňské“: nejprve natočíme pivo a poté ho pomocí krémovače, tedy zpětného chodu výčepního kohoutu, uzavřeme hustou pěnou, která má pivo vlastně chránit před vzduchem. Taková hustá pěna vydrží déle než pěna vytvořená mixováním.

Foto

V českých pivnicích se tradičně setkáte spíše s točením na hladinku, jak to má český pivař rád. Jenže tenhle styl vyžaduje hodně vytočených sudů a tréninku. Na nových exportních trzích jsme vlastně rádi, když hospodské naučíme točit pivo tím druhým, jednodušším způsobem „nejdřív pivo, poté pěna“.

Jaký vliv má na chuť piva sklenice?

Rozhodně se nemá točit do sklenic právě vyndaných z myčky: jsou horké, tlusté sklo má velkou tepelnou kapacitu, takže pivo ohřeje. Sklenici je třeba vypláchnutím zchladit. Předností některých sklenic je, že jsou jako by uzavřené, takže vlastně drží pěnu a brání přístupu vzduchu k pivu.

Občas se i v českých hospodách setkáme s tím, že se pivo točí do půllitrů chlazených v mrazáku. Je to prohřešek?

Pracovně se s tím setkávám hlavně v jižních zemích, jako je Řecko či Španělsko, kde to konzument kvůli horku vyžaduje. Praxe je to ale problematická, protože když je pivo podchlazené, nevychutnáte si jeho plnou chuť, chlad ji přebije. Necítíte vůni ani chuť.

Čepováním do vymražené sklenice navíc dostane pivo tepelný šok.

Chuť ale může přebít také přesycení CO2: pak cítíte spíš jen velmi silný říz, vše ostatní se vám vytratí.

PIVO NENÍ VÍNO

Kolik hospod a jaké země máte pod patronací?

Celkem mám s kolegou na starosti asi 420 hospod v zemích, jako jsou státy bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie, Skandinávie, Řecko, Izrael, Španělsko, Itálie…

V jaké z nich točí nejlepší Prazdroj?

To lze říci poměrně přesně, protože v rámci našich expertních trhů pořádáme soutěž kvality. Za letošní rok ji vyhrála Albánie.

To je vítěz, kterého by asi nikdo nečekal…

Je to obrovské překvapení. Jenže oni, distributor i majitelé hospod, hodně zapracovali. Výhodou v Albánii navíc bylo, že se tam začínalo, pokud jde o pivo, de facto na zelené louce. Hospodští tam neměli žádné zlozvyky, vše jsme si od začátku nastavili tak, jak to dobré Plzeňské potřebuje.

Foto

Kromě skvělého Prazdroje vás v Albánii ale překvapí i kvalita podniků. Země je sice plná prašných cest a rozestavěných domů, když ale přijdete do restaurace, je to něco úplně jiného. Mít hospodu či bar je tam věc prestiže, takže majitelé hodně dbají o interiér. S outletem albánských barů by se podle mého mohl srovnávat jen málokterý podnik v Praze.

V jakých zemích se pivo naopak prosazuje obtížněji?

Řešíme třeba střet vinné a pivní kultury ve Španělsku. Tam musíme startovat fakt od začátku. Vysvětlujeme, že pivo není víno a neplatí, že čím starší, tím lepší. Jasně, tohle pochopí většinou hned, ale k pivní kultuře tam pořád nemají potřebný vztah, sudy nechají klidně stát venku na sluníčku…

Nepokoušejí se ti „neposlušní“ hospodští prohřešky zahladit tím, že vás uplácejí hostinou nebo se pokouší opít?

To ne… spíš se snaží občas schovat nějaký starý sud, abychom ho neobjevili. A někdy se vás snaží umluvit. Říkají pořád dokola: „No jo, ale hosti zmrzlé sklenice chtějí.

Co s tím děláte?

Někdy je ústupek místním zvyklostem na místě. Někteří zákazníci v Řecku si ty sklenice z mrazáku nakonec prosadili. (smích)

Zaměstnání, které se točí kolem piva, má svá jasná úskalí. Stalo se vám někdy, že jste se během práce prostě opil?

Za dva roky, co tuhle profesi dělám, dvakrát. Poprvé to bylo při mé úplně první samostatné cestě. Vyrazil jsem do Finska – a tam jsou lidé, co se pití týče… velmi stateční. (smích) Po celém dni jsem byl rád, že jsem na hotelu a můžu se ze všeho vyspat.

A poté o rok později v Norsku, kde jsme otevírali hospodu… a poté ještě v noci navštívili několik barů. To byl můj druhý přešlap.

DEFORMACE PROFESÍ

Vaše povolání je bezpochyby snem mnoha mužů. Jak se člověk degustátorem piva stane?

Já jsem se k profesi dostal před dvěma lety skrze soutěž v degustační soutěži, kterou plzeňský pivovar pořádal. Zúčastnil jsem se jí jako student vysoké školy chemicko-technologické se zaměřením na potraviny a pivovar mi později nabídl práci.

Foto

Mohl by dělat tuhle práci kdokoli?

Záleží na degustační schopnosti, na chuťových a čichových buňkách. Třeba kuřák by ji mohl dělat těžko, kouření chuťové vjemy omezuje. Plus platí i další pravidla: když se chystám na degustace, nepiji kávu, vyhýbám se ostrým jídlům, cibuli, česneku, prostě tomu, co vám na dlouhou dobu změní chuť.

Teď se o pivo zajímáte profesionálně, jaký vztah jste k němu měl dříve?

Nedá se říci, že bych byl pivař. Hrával jsem hokej, takže jsem po zápase zašel s kamarády posedět, nikdy jsem ale nevypil více než čtyři piva. Dnes si dám dvě maximálně tři malá piva a stačí mi to.

Jak často chodíte na pivo? Odváží se vůbec profesionál, který ví, co vše se může s chutí piva stát, vyrazit do normální hospody?

Jasně, že se odvážím. Nechodím tam ale nijak zvlášť často, přece jen, když se vám kolem piva točí celá práce… A je pravda, že jsem profesí dotčený. Nedokáži se napít piva a neřešit chuť. Když si objednám pivo, udělám mimoděk vlastně všechny degustační procedury, které dodržuji v práci. A když pivo neprojde, jdu pryč nebo si dám třeba vodu.

Existuje nějaké ponaučení, jak se vyhnout hospodě, kde hrozí špatné pivo?

Určitě je na místě vynechat podnik, kde hrozí malá výtoč. Když přijedete do nějaké malé herny nebo zapadlé vesnické hospůdky, kde mají točenou desítku a Prazdroj, je jasné, že její hosté většinou sáhnou po levnější desítce, takže výtoč tam asi nebude úplně stoprocentní – a může se proto stát, že chuť Prazdroje nebude ideální.

A samozřejmě platí, že hospodský, který nedbá o čistotu a hygienu podniku, bude těžko dbát o kvalitu piva.

Kamarádi mi občas říkají: to pivo už není, co bývalo, to se nedá pít – nedávno jsem si dal jedno v bufetu na nádraží a od té doby tu značku už nepiju! Lidé by si ale měli uvědomit, že dobré pivo dostanou pouze v hospodě, kde o ně pečuje dobrý hospodský. Jak říkáme my pivovarští – pivovar pivo vaří, hostinský ho dělá!

Otázka na závěr se nabízí sama: Jezdíte po světě a dohlížíte, zda pivo chutná tak, jak má. Uměl byste ale pivo uvařit?

Znám postupy, jak na to. Uvařit pivo není až tak těžké. Těžké je uvařit dobré pivo. To bych nezvládl.

Zdroj: iDnes.cz


Mezi českými pivovarníky se rozhořel spor o desítky milionů korun: Má nová, největší ryze česká skupina K Brewery nárok na daňové úlevy?

Ve hře je pětadvacet milionů korun jen za letošek. A podezření, že členové skupiny už loni neprávem získali úlevy v řádu milionů.

Oč jde? Zákon dává "malým nezávislým pivovarům" úlevu na spotřební dani. Nejméně dva členové skupiny K Brewery - Pivovar Černá Hora a Pivovar Janáček - jí také loni využili. Každý tím ušetřil asi sedm milionů korun. A pokud letos úlevu uplatní všichni členové skupiny, jak už začátkem roku ohlásili úřadům - uspoří aspoň 25 milionů.

Jenže jak mohou být pivovary "malé a nezávislé" - a zároveň ve skupině, která už svojí produkcí přes milion hektolitrů dostihuje například Budějovický Budvar?

"K Brewery musí daně platit v plné výši. Úlevami proti nám získává neoprávněnou výhodu," tvrdí rozhořčeně zástupce jednoho z konkurenčních pivovarů.

Zákon o spotřební dani říká, že úlevu může mít malý pivovar do výstavu 200 tisíc hektolitrů ročně. To Janáček i Černá Hora splňují. Ale současně musí být podnik nezávislý.

Šéf a spolumajitel celé skupiny K Brewery Zdeněk Radil přitom už od loňského května sedí v představenstvu pivovaru Černá Hora. Zároveň je už rok šéfem představenstva Pivovaru Janáček. A už loni byly také personálně oba pivovary propojeny i s dalším, Pivovarem Svijany.

Předseda představenstva K Brewery Radil odmítá, že by společnost porušovala zákon. "Účast zástupců K Brewery ve statutárních orgánech pivovarů sama o sobě neznamená ztrátu jejich nezávislosti," tvrdí.

Jenže v zákoně je také zřetelně vymezeno, kdy i malý pivovar ztrácí na úlevu nárok: Pokud byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou závislost na jiném pivovaru. Lidsky řečeno - pivovary K Brewery by nesměly využívat výhod společného nákupu surovin, odbytu, bankovních úvěrů - zkrátka nijak spolupracovat. Pak taková skupina ovšem postrádá smysl.

"Z našeho pohledu je tato skupina jen jedním subjektem," potvrzuje také šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. I advokát Dalibor Šalek z České asociace pro soutěžní právo předpokládá: "Pro daňové účely se dá zřejmě mluvit o vzájemné závislosti členů skupiny. Ale konkrétně musí rozhodnout až finanční úřad."

Jasný verdikt však zatím nikdo nechce říci. A pro úřady to zřejmě bude problém. "Například pojem hospodářská závislost nikde není definován," upozorňuje David Neveselý z Advokátní kanceláře Havel - Holásek, který se domnívá, že K Brewery má na úlevy nárok.

Jednoznačně vidí věc prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. "Černá Hora je stále nezávislý pivovar, pan Radil je v představenstvu jako soukromá osoba," říká. Háček je ovšem v tom, že Fusek je šéfem právě Černé Hory. A on, případně jeho syn Daniel, jsou i v orgánech dalších pivovarů K Brewery.

Sám šéf skupiny Radil připouští, že problém nyní konzultuje s právníky. "Nevylučujeme, že jednou z možností může být pro letošek i úhrada daně v plné výši," říká nakonec.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík a Miroslav Petr


Měšťani zaplatí Budvaru 350 000 korun

[čtvrtek, 27. listopad 2008]

Budějovický měšťanský pivovar, a. s. (BMP), neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR

Brojil proti uložení povinnosti zaplatit 350.000 korun Budějovickému Budvaru za neoprávněné užívání známky Budweiser Bürgerbräu.

Budvar se v řízení domáhal ochrany proti neoprávněnému zásahu „měšťanů“ do svých práv k ochranným známkám a proti nekalé soutěži konkurenta na trhu.

Žalovanému měla být uložena povinnost zdržet se prodeje piva pod značkou „Budweiser Bürgerbräu“, distribuce a užívání takto označených reklamních předmětů, povinnost zničit takové výrobky a zaplatit žalobci zadostiučinění jeden milion.

Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2004 zakázal BMP užívat označení Budweiser Bürgerbräu jako dominantního na hlavní břišní a krčkové etiketě láhví, v reklamě a v marketingu. Ostatní návrhy zamítl.

Vrchní soud v Praze (VS) zrušil jeho rozhodnutí co do zamítnutí poskytnutí zadostiučinění. Krajský soud pak v říjnu 2006 uložil BMP nahradit Budvaru nemajetkovou újmu ve „výchovné“ výši 100.000 korun. (Podrobnosti Deník z 20. října 2006.)

Přísnější „Pražané“

Vrchní soud loni v červnu tento výrok doplnil o povinnost BMP zaplatit poškozenému dalších čtvrt milionu korun. Ztotožnil se s tím, že jednání BMP bylo klamavým označením zboží a parazitováním na pověsti.

Užíváním zmíněného označení žalovaný jednoznačně navozoval mylnou domněnku, že jde o pivo Budějovického Budvaru. Žalovaný využil pověsti svého konkurenta a jeho produkce. Způsobená újma byla podstatně rozsáhlejší, než jak s ní uvažoval soud prvního stupně.

Uvedením údaje, jež je zapsaným označením původu výrobku, na etiketě a dalších předmětech jako značky piva jednal BMP v rozporu s dobrými mravy soutěže, obchodními zvyklostmi a své právo v konkurenčním boji zneužil, řekl Vrchní soud.

Za přiměřené zadostiučinění pak VS má celkovou částku 350.000 korun. Budějovický měšťanský pivovar podal dovolání k Nejvyšší soudu ČR (NS).

Budvar prý v řízení neprokázal, že mu byla jednáním žalovaného způsobena újma. Přiznaný „nárok“ pak prý má fakticky formu „sankce“ za porušení tvrzených práv žalobce, což ale český právní řád nezná. Nadto prý nebylo zkoumáno, zda zadostiučinění může být poskytnuto jinou formu, například omluvou.

NS ale konstatoval, že oba soudy shodně zcela správně uzavřely, že jednáním BMP došlo k zásahu do práv žalobce z ochranné známky a k nekalé soutěži.

Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku Vrchního soudu proto NS zamítl.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Bohumil Ortman


Nové fotbalové pivo, do jehož přípravy pivovar Ostravar zapojil širokou fotbalovou veřejnost, získává čím dál konkrétnější obrysy. „Od dnešního dne už můžeme fotbalovému pivu říkat Bazal,“ říká manažer značky Ostravar Pavel Barvík. S uvedením na trh počítá Ostravar na jaře příštího roku.

Do hlasování o novém názvu fotbalového piva se zapojilo téměř šest tisíc fanoušků. Hlasování probíhalo souběžně v hospodách i na internetu a bylo po celou dobu velmi napínavé. „Pokud bych to měl popsat fotbalovou hantýrkou, pak šlo o souboj favoritů vyrovnaný až do konce utkání. V pětaosmdesáté minutě se však Bazal ujal vedení a do závěru zápasu ho udržel,“ popisuje průběh hlasování. „Bazal je pro pivo originální a sebevědomé jméno, které výborně vyjadřuje spojení s Baníkem,“ vysvětluje Barvík. Až za Bazalem skončila jména Baníček, Baník nebo třeba Šutér. Nový název evokuje jméno fotbalového stadionu Baníku Ostrava, kterému všichni v Ostravě a okolí říkají Bazaly.

Zdroj: Deník.cz


Společnost Heineken International spustila internetovou kampaň na podporu zodpovědné konzumace alkoholu nazvanou „Know the Signs - Rozeznejte příznaky“.

Kampaň rozšiřuje osvědčený program „Enjoy Heineken Responsibly - Užívejte si Heineken zodpovědně“ a usiluje o podporu větší volby a lepších návyků spojených s konzumací alkoholu u těch, u kterých se projevuje nezodpovědný model chování. Při kampani bude využita jak internetová technologie, tak i technologie mobilních telefonů a zároveň se jedná o první kampaň takového typu v rámci komunikace spojené se zodpovědnou konzumací alkoholu.

Melinda Eskell, Heineken Brand Communication Manager, komentuje tuto iniciativu následovně: „Angažujeme se při pomoci v rámci nesprávného zacházení s alkoholem a rádi bychom podpořili komunikaci týkající se zodpovědné konzumace alkoholu. Z průzkumu u spotřebitelů víme, že ti, na které je kampaň zaměřena, jsou otevřeni diskuzi na toto téma, chtějí ale komunikovat způsobem pro ně přiměřeným. Náš přístup za pomoci digitálních technologií nám toto umožňuje a zároveň nám umožňuje využít interakce a zapojení spotřebitelů tak, aby se naše poselství týkající se zodpovědnosti při konzumaci alkoholu šířilo dál. Značka Heineken má vedoucí pozici mezi prémiovými značkami piva a tato pozice je výrazně podporována naší komunikační strategií, která upřednostňuje kvalitu před kvantitou“.

Kampaň s názvem 'Know The Signs' byla vytvořena v agentuře Red Brick Road sídlící ve Velké Británii. Tato kampaň je pouze jednou z částí celého programu „Enjoy Heineken Responsibly“, který probíhá už pět let.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Domáce pivo: Varí ho len pre seba

[středa, 26. listopad 2008]

Varenie pivka je jeho zábavou. Jozef Jankovič (73) z Lehoty (okr. Nitra) si pivo pre seba vyrába priamo vo svojom dome.

Foto

Domáci zlatistý mok však chutí aj jeho kamarátom. Jozef svoju domácu výrobu pivka neprepočítava na peniaze, pretože ju vníma ako svoju záľubu, ktorá mu zostala z jeho zamestnania. Celý život totiž pracoval v nitrianskom pivovare. „Nastúpil som tam po skončení školy v roku 1953 a na rozličných postoch som tam vydržal až do roku 1995, keď som odišiel do dôchodku,“ priznáva asi jediný výrobca piva na Slovensku, ktorý si ho varí iba pre svoje potešenie.

Čo mi to napadlo vyrábať si doma pivo? Práca s ním ma bavila, a tak som to chcel skúsiť. Takto si pri jeho pití môžem povedať, že toto je moje pivo,“ dodáva J. Jankovič. Podľa neho vyrobiť si doma pivo nie je pre veci znalého človeka ťažké. On sám si pre seba na jednu „várku“ robí približne 50 litrov 11-stupňového piva. Za jeden rok si ho varí štyrikrát a stačí mu na to 50 kg sladovníckeho jačmeňa. Výroba piva trvá Jozefovi asi dva týždne.

Ešte sa mi nestalo, aby sa mi pivo pokazilo. Veľmi často sa však stáva, že keď by malo byť najlepšie, už ho niet,“ s humorom dodáva J. Jankovič, ktorý si doma varí pivo už 13 rokov.

Ako sa varí domáce pivo?

Sladovnícky jačmeň sa namočí do vody a nechá naklíciť. Potom sa vysuší. Klíčky sa oddelia od zrna a zrno sa zošrotuje. Zošrotovaný slad sa pomaly varí v 32-stupňovej vode až na teplotu 70 - 80 stupňov. Vytvorená sladina sa precedí a očistená tekutina sa znovu varí v kotle, kde sa už pridá aj chmeľ. Zmes sa varí asi 1,5 hodiny. Tekutina sa nechá odstáť a vychladiť. Pridajú sa kvasnice, po procese kvasenia príde na rad sýtenie a nakoniec už len konzumácia.

Zdroj: Čas.sk


Požadavky na čištění a dezinfekci v pivovarských podnicích se značně mění. Kromě efektivity procesu jsou dalšími požadavky zajištění ochrany životního prostředí a zlepšení hospodárnosti.

Pivovar Haller Löwenbrauerei ve Schwäbisch Hall se spoléhá na staré technologické cesty, ale otevírá se i moderním čistícím a dezinfekčním metodám. Řešení otázky čištění a dezinfekce, z úplně nového zorného úhlu, bylo navrženo specialisty ze společnosti Ecolab z Düsseldorfu. Celý projekt šetří okolní životní prostředí i finanční prostředky.

Přepracovaný koncept čištění a dezinfekce je již přes rok úspěšně v provozu. Běžné náklady za provozní a odpadní vodu, logistiku a čistící prostředky jsou rozhodujícím způsobem sníženy v porovnání s dřívějšími vysokými provozními náklady. Pivovar Haller Löwenbrauerei získal touto přestavbou také lepší využití chemických prostředků při současném zajištění bezpečnosti celého výrobního procesu. Díky změně koncepce byl celý proces zcela optimalizován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Iva Hvízdalová


Prazdroj investuje do rekonstrukce

[středa, 26. listopad 2008]

Plzeňský Prazdroj dá více než 54 milionů korun do rozvoje pivovaru v Plzni. Hlavním cílem je zlepšit dopravní situaci v objektu.

Unikátní a pro Plzeňany velmi viditelným projektem bude také oprava Kroftových domů, které lemují Rokycanskou třídu. Domy dostanou nejen novou fasádu, ale budou opravena i všechna jejich historická okna včetně kování. „Abychom zachovali vzhled oken, opálíme a natřeme rámy i křídla oken,“ říká manažer Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík.

Hodně úsilí věnuje Prazdroj změnám, které uleví provozu na Rokycanské třídě. Funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř závodu. V takto vzniklém prostoru přímo v pivovaru budou parkovat čekající kamiony. Pořadí jejich nakládky pak bude určovat informační systém, který také bude organizovat kontrolu naložených aut před výjezdem. Parkoviště bude mít 20 míst pro vjíždějící kamiony a 10 míst pro kamiony vyjíždějící.

Zdroj: Kurzy.cz


Václav Berka hostem Radiožurnálu

[úterý, 25. listopad 2008]

Především o pivu byla řeč v pondělním Dopoledním Radiožurnálu. Jeho hostem byl totiž Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru. Kolik toho může denně ochutnat pivovarský sládek? Proč se v posledních letech množí nářky na zhoršující se kvalitu českého piva? A nakolik jsou tyto stesky opodstatněné?

Foto

O profesi sládka panuje všeobecně sdílená představa, že náplní jeho práce je především pití piva. Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru, v Dopoledním Radiožurnálu tento mýtus vyvrátil. Zdůraznil, že sládek pivo nepije - on ho ochutnává, zda už je várka připravená. "Samozřejmě přístroje změří všechno," dodal k tomu, "ale chuť piva je nezaměnitelná. A to musí stále dělat lidé."

Svou první várku piva uvařil Václav Berka před třiceti lety na letní brigádě v pivovaru. Jak se práce sládka od té doby změnila? "Za těch třicet let se dramaticky změnila technika, ale co je důležité - výrobní kroky, technologie, teplota, časy, všechny postupy, původní suroviny, to se vždy zachovávalo." Původní suroviny - těmi má Václav Berka na mysli vodu, slad a chmel. Přestože podle slov plzeňského sládka některé z jiných pivovarů do piva začínají přidávat i jiné přísady a získávají tak konkurenční náskok, Plzeňský pivovar touto cestou jít odmítá - ctění tradice kvality českého piva je pro něj stále na prvním místě.

Právě s kvalitou piva souvisejí i současné stesky některých českých milovníků piva, že se postupně snižuje jeho pitelnost. Kde leží příčina? Podle Václava Berky nižší pitelnost nesouvisí s tím, jak se piva vyrábějí, jako spíš s tím, co se s nimi děje na cestě z pivovaru až do sklenice hosta. "Platí staré přísloví, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá," shrnuje plzeňský sládek. Abychom tomu rozuměli správně - vrchní již pivo lepší neudělá, ale může ho pokazit.

Proto, aby špatných piv v českých sklenicích ubývalo, existuje takzvané Desatero dobrého výčepního. A jaký je dobrý výčepní? Václav Berka rozdíl mezi dobrým a špatných vrchním shrnuje takto: "Je třeba rozdělit výčepního, který si stoupne za pult a znuděně kouká, co se děje v hospodě, a výčepního, který si pohraje se sklenicí, krásně ji vyčistí, umí se postarat o trubky a zažertovat s hosty - zkrátka pivo prodat."

Mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne se Lucie Výborná Václava Berky zeptala například i na to, zda se pivu, které se nedrží tradičních výrobních postupů, dá stále ještě říkat tradiční. Nebo se již jedná spíše o takzvané "europivo"? A existuje vůbec něco jako "europivo"? Proč v posledních letech zažívají takový boom nejrůznější ovocná či barevná piva? A jak nahlíží plzeňský sládek na domácí přípravu tohoto tradičního českého nápoje?

Záznam celého rozhovoru s Václavem Berkou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz


Bývalé pivovary začnou zase vařit

[úterý, 25. listopad 2008]

Pivovary, kterých bylo na Kolínsku v minulosti hodně, postupně zanikaly a opuštěné areály chátraly. Dnes jako by zažívaly renesanci. Kromě jejich oprav k jiným účelům, jako je třeba plánované umístění městské knihovny do někdejší kolínské sladovny, se totiž hned na dvou místech chystá výroba zlatavého moku.

V Kostelci nad Černými lesy, který nyní patří do okresu Praha-východ, ale dlouho spadal pod Kolín, bude brzy možné uvařit si pivo. Pod dozorem zkušeného sládka si zájemce klasickou technologií vyrobí vlastní várku. Zdejší pivovar, který od roku 1994 chátral, se rozhodli zrekonstruovat lidé ze společnosti Dej Bůh štěstí. Ti jej navíc od roku 2001 podle původních plánů opravují a vybavují skutečným zařízením, které nacházejí v jiných chátrajících pivovarech. Počítají navíc s otevřením muzea. To funguje už nyní, zájemce o prohlídku se ale musí předem objednat. „Stálé otevírací doby chceme zavést od příštího roku, alespoň o víkendech,“ uvedl jeden z členů společnosti Milan Starec.

V areálu otevřou také dobový hostinec, v němž se už nyní konají rauty, svatby či kulturní akce, od jara by se měl ale stát klasickou hospodou. A vaření piva? „Podstatné technologie jsou na místě a pracujeme na jejich zprovoznění,“ uvedl Starec, který věří, že by výrobu mohli zahájit příští rok.

Objekt v Českém Brodě chátral čtyřicet let

Pivovar opravují také v Českém Brodě, kde areál chátral čtyřicet let a byla nutná kompletní rekonstrukce. „V roce 1994, kdy jsme jej koupili, byl vstup do areálu doslova životu nebezpečný. Museli jsme zbourat některé zdi a objekt zastřešit. Dnes tu máme kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá poslední krok - začít vařit pivo,“ popsal pokroky Jan Klinecký, jednatel společnosti, která objekt vlastní.

Klinecký věří, že i přes ekonomické problémy ve světě, které podle něj záměr ještě ztížily, by mohl v Českém Brodě pivovar ožít za dva až tři roky. Značku však změní. „Vymýšlení názvu si necháváme nakonec jako třešničku na dortu, nápady ale už samozřejmě jsou,“ dodal jednatel. Společnost chce v objektu bývalé sladovny otevřít penzion s restaurací.

Již nyní se však na Kolínsku pivo vyrábí. Ve sklepě svého domu v Polepech je vaří Martin Karaivanov. Začal s tím již v roce 1996, kdy ho lákalo vyzkoušet si návrh zařízení pro jeho výrobu. Poprvé mu tehdy vyšlo osmistupňové, podruhé šestnáctistupňové pivo. „Technologie výroby je daleko náročnější než třeba v případě vína,“ míní Karaivanov.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Hejduková


Anheuser-Busch InBev emitoval nové akcie

[úterý, 25. listopad 2008]

Predaj nových akcií má spoločnosti pomôcť pri financovaní nedávnej akvizície belgického Anheuser-Busch, ktorý InBev získal za 52 mld. USD

Najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete Anheuser-Busch Inbev v pondelok uviedla na trh svoju plánovanú emisiu akcií na čiastočné financovanie nákupu belgického pivovaru Anheuser-Busch, ktorý InBev získal za 52 mld. USD. Nové akcie bude spoločnosť ponúkať s diskontom v hodnote 6,45 eur za kus, čím sa na trh dostane 986,1 mil. nových akcií v celkovej hodnote 6,36 mld. eur. Predaj nových akcií za nižšiu cenu však počas pondelkového obchodovania spôsobil 2,1-percentný pokles hodnoty súčasných podielov spoločnosti.

Akcionári s kontrolným podielom získajú nové akcie v celkovej hodnote 2,8 mld. eur. Pivovarnícka skupina, ktorá prevzatie Anheuser-Busch uskutočnila minulý týždeň, pôvodne plánovala vydanie akcií už minulý mesiac, no v dôsledku volatility na finančných trhoch ju odložila. "Zo strategického pohľadu má dohoda opodstatnenie, pretože ponúka viacero možností na úsporu nákladov," uviedol Kristof Degraeve, analytik belgickej divízie spoločnosti SG Private Banking.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: SITA


Valašský pivovar v Kozlovicích

[pondělí, 24. listopad 2008]

Plakát

Zdroj: Kozlovice.cz


Česko vydělává na tom, že je pivní velmocí

Pivovary v zemi by letos mělo navštívit kolem 380 000 turistů, což znamená více než 8,5 procentní nárůst oproti loňskému roku. Tím by se pivní turistika stala nejrychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu.

A návštěvníky lákají jak velké, zavedené pivovary, tak i malé regionální výrobny piva. Více než 180 000 turistů z celého světa zavítalo do pivovaru Plzeňského Prazdroje.

Ten návštěvníkům nabízí prohlídku stáčírny, varny, haly slávy a sklepů, které nabízejí možnost ochutnání nefiltrovaného a nepasterizovaného piva přímo z dubových ležáckých sudů.

Celá prohlídková trasa je navíc bezbariérová," řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Asi polovinu návštěvníků této industriální památky tvoří Češi, jezdí sem ale i Němci, Američané i Číňané.

Kromě Prazdroje pořádají pivní prohlídky také v jihočeském Budvaru, Královském pivovaru Krušovice či ve Velkých Popovicích.

Pivní turistika ale není výsadou pouze velkých pivovarů. „Tomuto druhu turistiky se věnují i malé pivovary rodinného typu," prozradil Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting, jež se zabývá analýzou cestovního ruchu.

Například Staročeský pivovárek v Dobrušce, ve kterém se vaří pivo Rampušák, nabízí turistům prohlídku pivovaru a sladovny s ochutnávkou piva. "Program prohlídek jsme zavedli teprve letos, ale zájemců registrujeme hodně, pořád někdo chodí," uvedl jednatel pivovaru Milan Vedra.

Myšlenku pivních stezek, jak se cestování po pivovarech říká, převzali čeští pivovarníci od jejich bavorských kolegů. „Jsou totiž vhodnou a účinnou reklamou. Cílem stezek je také nabídnout domácím i zahraničním turistům nová zajímavá místa vhodná pro návštěvu," míní Beránek.

Kromě prohlídek uspořádaly pivovary v letní turistické sezóně asi 200 kulturních, sportovních a společenských akcí, které odhadem navštívilo přes půl milionu především domácích návštěvníků.

Zdroj: Finance.Aktuálně.cz


Brodský Rebel se značkou České pivo

[pondělí, 24. listopad 2008]

Od poloviny listopadu ponese pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod označení České pivo, jako první přichází na vánoční trh Sváteční speciál Rebel.

V úterý 18. listopadu Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. stočil do lahví nový výrobek Sváteční speciál Rebel, jedná se pivo s vyšší stupňovitostí s objemem alkoholu 5,4 procent. Je to světlé speciální pivo vařené tradičním postupem a technologií výroby, navazující na oblibu světlých speciálů v regionu kraje Vysočina. Pivo charakterizuje jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz,“ přiblížil Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Podle jeho informací splňují všechna piva vyráběná v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod kritéria pro právo označení symbolem Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo. Do konce roku by měly projít změnou všechny etikety, které budou opatřeny nejen tím symbolem, ale dojde k významnému redesingu stávajících etiket. Cílem je podtržení kvality piva Rebel, jehož prodej v kraji Vysočiny významně stoupá.

V letošním roce získalo brodské pivo už deset ocenění za kvalitu ve světlých, tak v tmavých pivech. Stejně jako v roce 2007 patří pivo Rebel k nejoceňovanějším pivům České republiky. Právě proto havlíčkobrodský pivovar obdržel, na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva, titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

Růst prodejů sudového piva značky Rebel v letošním roce přesahuje deset procent i přesto, že celorepubliková spotřeba sudového piva klesá o více než pět procent. Takto úspěšné výsledky prodejů představují velkou odpovědnost. Za rok 2007 a 2008 přesáhnou investice do výroby dvacet milionů korun.

Počátkem tohoto roku byla v pivovaře dokončena jedena z největších investičních akcí v novodobé historii, a to moderní stáčení linka na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu byla dokončena další skladovací hala a listopadu začal Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. po čtyřech letech opět vyrábět svůj vlastní slad. Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislý na dodávkách od dalších stran a budeme si moci tak do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová


Pivní Kurýr 9/10 2008 byl poslední

[neděle, 23. listopad 2008]

Vážení minipivovarští,

bylo nám ctí, že jsme v posledních několika letech mohli stát po Vašem boku a v Pivním kurýru informovat o neskutečné renesanci, kterou jste Vy českému pivovarnictví v době nechutné globalizace a nárůstu europiv dali výraznou naději, že klasické české pivo jen tak nevymizí z mapy světa.

Bylo nám ctí, když jsme při našich návštěvách nebo i náhodně mohli okusit Vaše skvělá piva. Děláte pivovarské řemeslo, které má v Čechách téměř tisíciletou tradici a ve Vašem erbu stojí ono správné „Dej Bůh štěstí“, které by naopak průmyslovým fabrikám na dozrzava obarvenou vodu příslušet nemělo.

Bylo nám ctí, když jsme se při dvou ročnících Jarní ceny českých sládků mohli společně sejít a navzájem degustovat ve Zvíkově Vaše skvělá piva a v atmosféře více než přátelské prožít něco, co se neděje zase tak často.

Bylo nám ctí, že jsme byli u toho.

Bohužel, každá profese má své limity. Týká se to i našeho časopisu. Vydávat ho můžeme jen tehdy, když se v něm někdo chce prezentovat. Tak už to chodí. Děkujeme všem, kteří v uplynulém čase našli onu chuť a odvahu dát najevo svou přízeň našemu časopisu. Víme, že ani Vy nemůžete rozhazovat a proto Vám ze srdce přejeme, abyste měli co nejvíce zákazníků a milovníků Vašeho piva.

Bylo nám ctí. Jestli se má pověst klasického českého piva udržet, Vy jste ti praví. Takže: „Dej Bůh štěstí“ a držte se.

Richard Crha a Pavel Jákl

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz


Potrefená husa přilétla do Bratislavy

[pátek, 21. listopad 2008]

Pivovary Staropramen mají novou značkovou restauraci Potrefená husa Beerpoint v Bratislavě. Již od 11. listopadu si mohou návštěvníci bratislavského Avion Shopping Parku zpříjemnit nakupování skvělým gastronomickým zážitkem. Oslavy otevření této pobočky jsou naplánovány na 25. a 30. listopadu. Přijďte se pobavit a zasoutěžit si o praktické ceny!

Naším cílem je představit novou Potrefenou husu zákazníkům obchodního centra, kteří si u nás mohou zpříjemnit své nakupování. Rozhodli jsme se proto uspořádat oslavy otevření naší nové slovenské pobočky a to hned ve dvou dnech. Lidé si budou moci restauraci prohlédnout, ochutnat jednohubky z naší kuchyně, zasoutěžit si o poukazy na volnou konzumaci, vyfotit se s živou husou či jejím maskotem a ti nejmenší dostanou na památku balónky“, láká na oslavu otevření nové Potrefené husy Beerpoint manažer značkových restaurací Pivovarů Staropramen David Petřík.

Potrefená husa Beerpoint je první restaurace tohoto typu v Bratislavě. „Cítíme, že slovenský gastronomický trh má vzrůstající tendenci a rádi bychom byli součástí tohoto rozkvětu. Vybudování nové Potrefené husy Beerpoint v OC Avion Shopping Park vidím jako obrovskou příležitost. Náš koncept není jen o skvělé gastronomii, ale snažíme se celkově o zlepšení kultury pití piva. V České republice máme s tímto konceptem velice dobré zkušenosti a věřím, že na Slovensku to zákazníci také uvítají. V příštím roce plánujeme rozšíření slovenských poboček Potrefená husa o restauraci v Nitře“, popisuje myšlenku konceptu Petřík.

Restaurace nabízí široký výběr piv z Čech i z celého světa a také neodolatelné delikatesy ze slovenské i české domácí kuchyně. Jídla jsou připravována špičkovými kuchaři a mezi speciality nové restaurace například patří:

• Pappaderdele e Spagheti Nero s grilovaným lilkem, paprikou, hříbky, feferonou a lupínky parmazánu

• Beefsteak z býčí svíčkové se zeleninovým ragů, pečeným tomatem a omáčkou z celozrnné hořčice

• Krém panacotta s polévkou z lesního ovoce a bílého vína, dekorovaná lístkem čerstvé máty

Po skvělém gurmánském zážitku Vás zchladí točený Staropramen světlý, Staropramen Granát, Stella Artois či Hoegaarden White nebo lahvový Staropramen ležák, Velvet, Kelt, Stella Artois nealko, Staropramen nealko, Leffe Briun či Leffe Blonde.

Restaurace Potrefená husa je místem k příjemnému posezení s přáteli, kolegy ale také k odpočinku po náročném nákupu. Výhled z restaurace na nově vybudovanou ledovou plochu okouzlí nejen sportovce, ale také děti a rodiče, kteří mohou využít plochu k odpolední zábavě.

Avion Shopping Park je v rámci Bratislavy nejnavštěvovanější obchodní centrum. Do nedávné doby zde nebylo žádné gastronomické vyžití, kromě klasických restaurací typu Fast Food. Nově zrekonstruované západní křídlo je nyní celé věnované gastronomii. Restauraci Potrefená husa Beerpoint naleznete v prvním patře.

Shrnutí základních údajů

 Datum otevření: 11. listopadu 2008

 Oslavy otevření: 25. a 30. listopadu vždy od 10:00 do 16:00 hodin

 Kapacita: 130 míst

 Adresa: Avion Shopping Park, Inter Ikea Centre Slovensko s r.o, Ivanská cesta 16, Bratislava

 Kontakt: + 421 02 43 64 22 24

 Otevírací doba: PO – NE 9:00 - 22:00

Gastronomickým partnerem, který se podílel na otevření této provozovny, je společnost F&B Concepts. Provozovatelem nové pobočky je firma Gastro – Perla s.r.o. jednatele inženýra Mikuše.

Více na www.staropramen.cz a www.fbconcepts.cz .


«« « Strana 619 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň