Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Druhý největší pivovar Pardubického kraje v nejbližších dnech dostane konkurenci ze sousední Vysočiny. Zbrusu nový pivovar v nedaleké Chotěboři nabíhá výrobu a chystá se na trh. Ačkoliv zlatavý mok z Hlinska putuje i do podniků na Chotěbořsku, Hlinečtí se konkurence neobávají.

V souvislosti s plánovaným otevřením nového pivovaru v Chotěboři neočekáváme žádný zásadní přesun spotřebitelů od našeho piva,“ říká hlinecký sládek Milan Vedra a dodává: „Naopak dlouhodobě výborná kvalita našeho piva potvrzená řadou odborných ocenění i rostoucí poptávka v našem regionu i mimo něj jsou důkazem, že se obávat nemusíme.

Oproti nováčkovi z Chotěboře s kapacitou 10 000 hl (výhledově až 25 000 hl) je ten hlinecký s téměř stoletou historií a loňským výstavem necelých 80 000 hl zasloužilým matadorem.

Důvody k obavám tak Hlinečtí nemají. V loňském roce se navíc Rychtář začlenil do ryze české skupiny pivovarů K Brewery, čímž došlo ke kapitálovému posílení podniku.

Pod křídly této skupiny se nyní nachází vedle Rychtáře i pivovary Platan, Klášter, Janáček, Ježek či Lobkowicz. „Začleněním do této skupiny se nám otevřely nové možnosti i trhy. Je tak možné očekávat další zájem o pivo i v jiných regionech,“ dodává ke změně vlastníka hlinecký sládek.

Pivovar nyní investuje do rozšiřování ležáckého sklepa, připravuje instalaci nových přetlačných tanků včetně sanitační stanice a obměnu vozového parku

Již samozřejmostí je řada kulturních akcí pořádaných v areálu pivovaru. Letos rovněž nebude chybět šestý ročník tradiční série koncertů Léto s Rychtářem. Nejbližší plánovanou akcí je 27. června vystoupení skupin Harlej a Alkehol.

Letošní Léto s Rychtářem zakončí návštěvníky velmi oblíbený Den otevřených dveří – ten se letos uskuteční už 29. srpna. Do Hlinska v tento den zavítá i skupina MIG 21 či nestárnoucí zpěvačka Marie Rottrová.

Zdroj: Chrudimský deník.cz


Priestory bratislavskej Incheby budú od piatku 29. mája do nedele 7. júna vyhradené pre 6. ročník hudobno-zábavného podujatia Junifest. Festivalu "spoznávania nových priateľov," podujatia, ktoré "nepozná žiadnu krízu," ako povedal riaditeľ obchodnej siete Junifest - Partners Kamil Križan. Bratislavčania, ale nielen oni, lebo vítaní sú všetci a zo všetkých končín Slovenska, si budú môcť užiť desaťdňový program pre mladých všetkých vekových kategórií, rodiny s deťmi, žánrovo pestrú hudbu a tanec, súťaže, atrakcie, ale napríklad aj turnaj v pokri, k tomu chutné jedlo, či na Junifeste neodmysliteľnú ochutnávku piva. Ako na dnešnom stretnutí s novinármi povedal programový riaditeľ podujatia Peter Kotus, "za spoločným stolom" budú všetci, ktorí majú radi rock, funky, country, latino, či folklór. Na tohtoročnom Junifeste vystúpi kubánsky spevák Miguel Mendéz a jeho Latino Fiesta, Tublatanka, Taktici, Kmeťoband, Gladiátor, Hex, Rytmus, Čistychov, Allan Mikušek s americkým hudobníkom Wayneom Lawom, Funkiez, Tereza Černochová z Českej republiky, Cigánski diabli, Očovanská salva, ale aj mnohí ďalší. Vstupné je 6 až 8 eur, k tomu nákupné šeky, ale aj možnosť vyhrať cestu okolo sveta, automobil, peknú dovolenku a ďalšie ceny. Týždňové podujatie, ktoré sa v piatok začne vystúpením kaskadérov a skupín vrátane Tublatanky, bude mať svoje tematické dni. Tak napríklad sobota bude v duchu Kabaretu v hriešnom Moulin Rouge s krásou a temperamentom brazílskeho tanca, v ďalšie dni pribudne funky nálada, hip hop, aerobik, ale aj Horúčka latino noci, Šarm, sexepíl a energia v slovenskom kroji. Laso a kolty v sedle mustanga zažijú účastníci v nedeľu, Deň detí s Junifestom bude 1. júna s jazdením na železnom a drevenom koni, súťažami, ale aj tanečnou školou samby pre deti s inštruktormi Tanečnej školy latinsko-amerických tancov Miguela Méndeza. Sponzorom podujatia v dňoch 29. mája až 7. júna je Železničná spoločnosť Slovensko (ŽSR), ktorá pre mimobratislavčanov pripravila zľavy na cestovné lístky. "Stačí, keď pri kúpe lístka do Bratislavy poviete, že idete na Junifest a na spiatočný lístok dostanete 25-percentnú zľavu. Cestou domov si však nezabudnite pripraviť vstupenku z Junifestu," vysvetlil obchodný manažér Vladimír Podracký. Podrobnejšie informácie o 6. ročníku Junifestu nájdete na webovej stránke www.junifest.sk. SITA

Zdroj: Noviny Všetko.com


Stovky návštěvníků, hektolitry zlatavého moku, hodiny hudební produkce – tak takovou podobu měl sobotní Den s Primátorem, který probíhal v areálu náchodského pivovaru.

Již před desátou hodinou u vstup do pivovaru postávali první nedočkavci, kteří čekali, až je pořadatelé úderem desáté pustí na pivovarský dvůr. Na něm už na první žíznivce čekaly ve stáncích a improvizovaných výčepech naražené sudy s různými druhy náchodského piva. Velký zájem byl zejména o novinku v podobě světlého jedenáctistupňového ležáku, který je na trhu teprve pár dnů.

Velkému zájmu mezi návštěvníky se těšila exkurze v provozech pivovaru. Ti, za nimiž se zavřela vrata vedoucí do skladu sudů, si pak prošli přes varnu, spilku, ležácký sklep a stáčírnu lahví celou provozovnu a na jednotlivých místech se dozvěděli zajímavosti o výrobě piva.

Zatímco v ležáckém sklepě byla teplota jen pár stupňů nad nulou, venku slunce pálilo na pivovarský dvůr, kde si své odehráli Roxette revival, Dukla Vozovna, Petr Bende, Bagr a Teplá Buchta. Z laviček na nohy ale návštěvníky zvedli až uvolnění Heebie Jeebies.

Po dvacáté hodině pivovarský dvůr osiřel a po odcházejících hostech zbyly jen stovky prázdných kelímků a uvolněné lavičky.

Foto a video zde...

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar


Je to tak trochu schizofrenní situace. Po letech snah získalo Starobrno od Evropské unie zeměpisnou ochrannou známku na název "Znojemské pivo". Jediné pivo, které se na Znojemsku vaří, je ale Hostan. A jeho výrobu chce Starobrno coby jeho majitel během letoška ve Znojmě ukončit a stáhnout do Brna.

Evropská ochranná známka však může být použita jen v místě zeměpisného označení. Vypadá to tedy, že na žádné etiketě s nápisem Znojemské pivo nespočine v budoucnu ani kapka pivní pěny.

Vedení Starobrna si tak nyní s nově nabytou evropskou ochrannou známkou, na kterou obecně žadatelské firmy čekají jako na hotový poklad, evidentně neví rady. "Proces udělení známky trval dlouhou dobu, v současné době nemáme s touto ochrannou známkou žádné specifické plány," přiznala mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

Starobrno je již šestým rokem součástí nizozemské pivovarnické skupiny Heineken. Ta už před čtyřmi lety převedla lahvovou výrobu Hostanu do Brna a letos by se tam měla přesunout i výroba sudového. Kdy přesně se tak stane, ale vedení společnosti stále tají. "Pokud se jedná o pivovar ve Znojmě, nemáme nyní žádné nové zprávy. Ihned, jak budou nějaké nové skutečnosti k dispozici, budeme o nich informovat," dodala Eliášová.

Čeká se na další známky

O ochrannou známku "Znojemské pivo" žádalo Starobrno před několika lety společně s jinými ochrannými známkami, například "Brněnské pivo" či "Starobrněnské pivo". Ty zatím ještě nemá.

Na prestižním seznamu českých výrobků, které již ochrannou známku získaly, figurují třeba českobudějovické pivo Budvar, pardubický perník či hořické trubičky. Z regionu je to pak třeba pohořelický kapr.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivo před jízdou je problém i nadále

[úterý, 26. květen 2009]

Prolomení nulové tolerance alkoholu za volantem nehrozí. Policie bude i nadále prošetřovat jakékoliv jeho naměřené množství.

Deník o tom v pondělí ujistil jak mluvčí ministerstva dopravy (MD) Martin Kupka, tak šéf dopravní policie Leoš Tržil. Oba tak popřeli informace, že by dopravní policista mohl nechat bez jakéhokoliv postihu ujet od kontroly řidiče, který nadýchá do 0,24 promile.

Připustili ovšem, že nedávný průzkum opravdu zjistil, že výsledky alkoholtesterů jsou v určitých případech nepřesné. Právě proto MD vydalo pokyn, aby správní orgány napříště přivřely oči v případech, kdy řidič nenadýchá víc než zmíněných 0,24 promile. „Týká se to však jen případů, kdy policisté nedokáží požití alkoholu jinak, třeba svědectvím nebo krevní zkouškou. Rozhodně varujeme řidiče před tím, aby uvažovali způsobem, že jedno pivo si kvůli tomuto nařízení dát mohou,“ uvedl Kupka a dodal, že tento pokyn je pouze dočasný a ministerstvo bude zkoumat další možnosti, jak nepřesnost alkotesterů řešit.

S krokem MD nemají oslovení dopravní experti ani lékaři zásadní problém. „Ukazují-li přístroje s odchylkou, je tolerance nezbytná. Šikanovat řidiče za 0,2 promile by bylo zbytečné,“ myslí si dopravní expert Robert Šťastný s tím, že rozhodnutí je v souladu s evropským trendem. „V Evropě je snaha harmonizovat přípustnou hranici na 0,2 promile,“ doplnil.

Obavy z toho, že by se teď řidiči utrhli ze řetězu a masivně usedali za volant s jedním pivem či dvoudeckou vína v žaludku nemá ani lékař a bojovník proti alkoholu Karel Nešpor. „Řidič by měl mít na paměti, že i po jednom pivu může nadýchat daleko víc než 0,24 promile, zvláště pak v létě, kdy je dehydratovaný,“ vysvětlil.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Korbel


Trendy v německém kvasném průmyslu

[úterý, 26. květen 2009]

Bohatá nabídka míchaných nápojů na bázi piva, stejně jako stále větší množství nově zaváděných nápojů určených ke konzumaci jak v domácnostech, tak i mimo domov, reaguje na přetrvávající impulsy poptávky.

Tento stav také odpovídal situaci v roce 2008. Co se týče množství vyráběných nápojů na bázi piva to vzrostlo o čtyři procenta, v cenách dokonce o dvanáct procent. Trh získal oproti předcházejícímu roku na dynamice, což také velmi výrazně souviselo s registracemi nových nápojů a jejich uvedení na trh v průběhu roku 2007.

Při pohledu na různé druhy míchaných nápojů na bázi piva se ukazuje, že u „ostatních příchutí“ bylo dosaženo nárůstu 41 procent. Byly porovnávány s ostatními druhy sledovaných nápojů: pivo a limonáda, pivo a citron, pivo a cola. Naproti tomu v této oblasti trhu zřetelně ztrácí pivo s citrónovou příchutí, které zaznamenalo pokles o 26 procent. Důvody pro návrat tohoto druhu míchaného nápoje leží na aktivitách výrobců jednotlivých druhů odpovídajících značek.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


V britském Oldhamu omezí prodej piva

[úterý, 26. květen 2009]

Dvě piva a dost. To je nový lék na vandalství a hospodské rvačky v anglickém městě Oldham poblíž Manchesteru. Hospodští budou evidovat, kdo kolik vypije, a nedostane víc než dvě piva najednou, aby si pijáci neobjednávali donekonečna jednu rundu pro celý stůl naráz. Zákazníci navíc budou na pivo čekat za provazovou bariérou, podobně jako v bance.

Zdroj: Impuls.cz | Autor: Hana Kracíková


Třebíčská slavnost zlatavého moku

[pondělí, 25. květen 2009]

Dva dny neutuchající zábavy, dvacet pivovarů na jednom místě, stylové občerstvení, bohatý doprovodný program a nezapomenutelná atmosféra několika tisíci lidmi navštíveného pivního města – to je výzva nejen pro ‚pivní turisty‘, ale také pro všechny hudební fanoušky.

Poslední květnový víkend – přesněji pátek a v sobotu 29. a 30. května – se uskuteční na třebíčském Karlově náměstí počtrnácté slavnosti piva.

Již tradiční Třebíčské slavnosti piva jsou jedinečným svátkem s přehlídkou zlatavého moku v podání českých i zahraničních pivovarů. Unikátem je hojná účast malých pivovarů z různých koutů naší země, které zde opravdovým labužníkům představí svoje pivní speciality,“ vysvětluje za pořádající agenturu D. A. N. production Eliška Blažková, jež dále předesílá: „V letošním roce se zúčastní tohoto festivalu dvacet pivovarů, které představí téměř šedesát druhů piv.

Vzniklou pivní Mekku na Vysočině budou tvořit tři scény s bohatým hudebním programem – hlavní tribuna, regionální a country stage, mezi nimiž budou umístěny centrální velkostany a haly jednotlivých pivovarů. „V krytých prostorách s výčepy bude připraveno sezení několika tisícům návštěvníků. Vstupné letos činí 109 korun v předprodeji nebo 149 korun na místě. Prvních tisíc prodaných lístků je označeno speciálním razítkem. Návštěvníci si za ně budou moci na místě vyměnit poukaz na pivo zdarma,“ doplňuje Eliška Blažková.

V pátečním programu vystoupí mimo jiné skupiny Reflexy, ABBA stars, Turbo, Walda gang či Kabát revival. V sobotu nebude chybět Iveta Bartošová, Marek Ztracený s kapelou, Peter Nagy a Indigo, R&B Embolly nebo Kiss revival.

Na své si přijdou i milovníci místní rockové muziky. Na regionální stage se během obou dnů vystřídají legendy třebíčské hudební scény i nové formace. Na country stage zahrají skupiny Druhej dech a Handlíři,“ neopomíná připomenout PR manažerka Blažková.

Atmosféru akce, která se koná za každého počasí, v závěru jistě podtrhne sobotní komponovaný ohňostroj nad třebíčským náměstím. Více najdete na www.slavnostipiva.cz.

Čepují se také pop-rockové hity

Návštěvníci slavností piva budou po dva dny hodnotit nejenom kvalitu čepovaných značek – desítek nebo dvanáctek či druhů, které nejsou běžně k dostání, ale také kvalitu, úroveň hudebních produkcí – ať to budou regionální skupiny nebo věhlasní zpěváci, někdy obdivovaní, jindy zatracovaní.

Posoudit však může jen ten, kdo vypije pivo do dna, či ten, kdo si poslechne kapely a interprety naživo.

Dostanou se na špici někdejší talentovaní reprezentanti socialistického Československa – Iveta Bartošová, Peter Nagy – kteří mají stále věrné publikum v Česku i na Slovensku, ale rovněž procestovali s hudbou kus světa? Jejich výkony bude přímo v Třebíči poměřovat divácký vkus s místními kapelami, které mají asi k pivu i k tradici slavností blíž. V pomyslné hitparádě ‚budou soutěžit‘ písně z Bartošové repertoáru Tři oříšky, Víš, lásko, To je naše věc či Hej, pane diskžokej s Nagyho šlágry Profesor Indigo, Psi sa bránia útokom, Korálky od Natálky, S nohami na stole a Sme svoji.

Nebo se vytáhne česká pop-rocková formace Turbo s texty Hráč, Přestáváš snít, Chtěl jsem mít, Nedej, lásko, na pomluvy? Extatickými vibracemi má lidi správně vyladit Dan Nekonečný revival. A co předvede skupina ABBA stars?

Vyšplhá se letos počet návštěvníků nad dvacet tisíc?

Za třináct let bylo na Třebíčských slavnostech piva vypito více než půl milionu piv!“ prozrazují astronomické číslo pořadatelé tohoto festivalu.

A k tomu přikládají neuvěřitelný nárůst vývoje návštěvnosti – v devadesátých letech se pivního festivalu zúčastňovalo kolem tří čtyř tisíc lidí, po roce 2000 jich však přicházel dvojnásobný nebo trojnásobný počet, v roce 2005 se jejich počet vyšplhal až na číslo 18 600, loni dokonce na dosavadní rekordní cifru: 19 300. Bude-li příjemné počasí, lze letos očekávat, že padne hranice 20 000 návštěvníků.

Vůbec I. třebíčské slavnosti piva se konaly v roce 1996 na zimní stadion za účasti pivovarů a pivních značek Hostan, jihlavský Ježek, Rebel, Starobrno, Měšťanský pivovar v Poličce, Bohemia Regent, Krušovice a Stein. O programové zpestření se tehdy postarali například Petr Novotný a Jan Čenský.

V rámci slavností je každoročně připraven bohatý doprovodný program pro všechny věkové kategorie s předními českými a slovenskými umělci. V minulých letech to byli třeba No Name, Lucie Vondráčková, Petr Kolář, Katapult, Petr Bende & band, Ewa Farna, Gypsy.cz, Citron, Walda gang, Banjo band Ivana Mládka, Gába al Dhába, L. B. P., Martin Maxa a mnoho dalších,“ vybírá některé z populárních osobností a hudebních skupin Eliška Blažková z agentury D. A. N. production, která připomíná: „Skutečnost, že v devadesátých letech minulého století nebyl na Třebíčsku žádný pivovar, přispěl ke zrodu myšlenky uspořádat v Třebíči lidové slavnosti s pivní tematikou. Tento nápad se osvědčil a slavnosti se za dobu svého trvání vypracovaly z regionální akce na prestižní celorepublikovou dvoudenní show s bohatým kulturním programem, občerstvením a s mnoha jinými atrakcemi pro všechny generace. Jsou také jedinečným místem pro prezentaci pivovarů, obchodní jednání a přátelská setkání.

Jubilejních Desátých třebíčských slavností piva se zúčastnily tyto tuzemské, ale i zahraniční pivovary: Litovel, Pilsner Urquell, Gambrinus, Hostan, Starobrno, Bohemia Regent, Staropramen, Poutník Pelhřimov, Budweiser Budvar, Ježek nebo Zlatý bažant a Topvar (Slovensko), Heineken či Amstel (Holandsko), Berliner Pilsner, Hasseröder, Warsteiner, Klosterbräu Neuzelle (Německo). Padesát druhů piv teklo proudem – vytočilo se na šest set sudů. V roce 2006 se na slavnostech představilo celkem sedmnáct pivovarů a vypilo se čtyři sta osmdesát sudů piva, přestože se vše odehrávalo za nepříznivého počasí, dorazilo 16 800 návštěvníků.

Dvanácté třebíčské slavnosti piva, kterých se zúčastnilo devatenáct pivovarů, zaznamenaly na Karlově náměstí zcela mimořádnou návštěvnost 19 100 lidí. Vytočeno bylo více než pět set padesát sudů piv,“ vyzdvihují organizátoři.

A jaké to bude letos? Nezmění se řeka Jihlava v pivní stoku? Nepřijdou soutěžící v kuriózních disciplínách o zdraví? Diváky však určitě pobaví. Ti, co přijdou, budou moci ochutnat mok, který generace chutná téměř všem. Vždyť jde o slavnost – nejen kvas piva, ale i setkávání se.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Nezvyčajne teplý apríl sa priaznivo odrazil aj v spotrebe piva na Slovensku. Všetky slovenské pivovary, ktoré zverejnili svoje výstavy (predaná produkcia) prekonali minuloročné čísla. Po troch nepriaznivých mesiacoch klesania, zaznamenali za mesiac apríl nárast predaja. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v apríli 2009 vystavil 18 010 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 37 hl viac ako vlani. Za prvé štyri mesiace roku 2009 tak spolu vystavil 58 295 hl piva, čiže medziročne menej o 5%. Opäť sa raz ukázalo, že najdôležitejším faktorom predaja piva je počasie. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Slnečné dni umožnili predaj na terasách a povzbudili aj spotrebu obyvateľstva. Ukázalo sa, že počasie je silnejšie ako kríza. Ani sľubný aprílový predaj však zatiaľ nestačil zmazať nižšiu spotrebu od začiatku roka (v januári celoslovensky až –17%), kedy konzumenti šetrili na výdavkoch za potraviny a zníženie tržieb za pivo kopírovalo pokles tržieb za nápoje v maloobchode, veľkoobchode a tržieb reštaurácií a pohostinstiev. Pokračovanie teplého počasia v máji je však dobrým signálom pre spotrebu piva a tak očakávame, že rastový trend bude pokračovať. Potešiteľný je aj príklon spotrebiteľov k pivu, keď spotrebitelia prišli na to, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivo je dnes najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Zaznamenávame trend presunu - od koncentrovaných liehových nápojov i prechemizovaných a predražených nápojov nealkoholických nápojov, k pivu“, okomentoval vývoj na trhu J.Vysloužil.

Pivovar STEIGER za prvé štyri mesiace štvrťrok tohto roku vyviezol 1032 hl piva, kým vlani za rovnaké obdobie 586 hl, čím zaznamenal nárast exportu o 76 percent. STEIGER začal v poslednom období rozširovať svoje exportné aktivity na francúzsky, ruský a fínsky trh. Zákazník v Marseille si objednal zásielku svetlého 12° piva STEIGER a k doterajšiemu tmavému 11° pivu pribudlo pre ruský Kaliningrad fľaškové 10° pivo a pre fínske Helsinky, tiež k tmavému11° pivu, flašové 11° svetlé pivo STEIGER. Okrem nových trhov STEIGER vyváža tradične do Maďarska, ČR a Rakúska. Špecifikom je aj čapovanie STEIGRA v Slovenskej kolibe v nemeckom Wildau, blízko Berlína. Aj keď vývoz je zatiaľ iba doplnkom k tradičného domácemu predaju, rastúci záujem zo zahraničia o kvalitné, tradične vyrobené pivo, pivovarníkov z Vyhní teší, konštatoval J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Nošovický pivovar Radegast včera uvítal vzácnou návštěvu: zavítali sem diplomaté ze všech sedmadvaceti členských zemí Evropské unie.

Foto

Výrobu nejoblíbenějšího piva na Moravě si prohlédli členové výboru stálých představitelů s názvem Coreper, kteří jsou v těchto dnech na návštěvě Moravskoslezského kraje. Právě pivovar Radegast totiž dodává nealkoholické pivo Birell na všechny oficiální společenské a politické akce v rámci českého předsednictví EU.

České pivo je svými vlastnostmi jedinečné. V pivovaru Radegast vaříme nejprodávanější pivo na Moravě a určitě se máme čím pochlubit nejen českým turistům ale i návštěvám z celé Evropy,“ říká Jiří Mareček, mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj, jehož je nošovický pivovar součástí.

V rámci svého programu v kraji navštíví diplomaté například zámek v Hradci nad Moravicí či hrad Hukvaldy.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková


Ačkoliv se některé podniky už dlouhé měsíce potýkají s poklesem výroby kvůli krizi, dva pivovary na Českobudějovicku si nestěžují.

Nezájem zákazníků netrápí ani skutečného obra na trhu – Budějovický Budvar, n. p., ani malý rodinný podnik Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči.

Vyšší tržby v Budvaru například stačily vyrovnat i nepatrný pokles výroby.

Pivovar vystavil během čtyř měsíců letošního roku celkem 374 538 hektolitrů piva. To je sice v meziročním srovnání oproti loňsku o 1,6 % méně, ale tržby za uvedené období ve srovnání s minulým rokem o 2,28 % vzrostly. „Je to hlavně díky exportu a příznivému kursu koruny,“ řekl k ekonomickým výsledkům tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Snížení produkce bylo způsobeno menším prodejem v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšuje výrobu. V březnu prodal Budějovický Budvar o čtyři procenta piva více a v dubnu dokonce o osm procent piva více, než ve stejných měsících loňského roku.

Úspěšný měsíc

Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu výsledku výrazně přispěl export, který se zvýšil o 20 % ve srovnání s rokem 2008.

Věříme, že výpadek prodeje ze začátku roku se nám podaří nahradit. Dubnové výsledky exportu i prodeje v tuzemsku signalizují dobrý start do nadcházející sezóny,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Stáčecí linky Budvaru pracují od dubna na plný výkon ve třech směnách a některé další provozy mají od počátku dubna nepřetržitý provoz. „S obdobným provozem se počítá i během následujících měsíců. Z důvodu výrazného zvýšení výroby bylo do výrobního úseku pivovaru přijato jedenáct pracovníků,“ poznamenal Samec.

Duben byl nadprůměrný i pro Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči, který ale ve srovnání s Budvarem připomíná příslovečného Davida. „Na přelomu března a dubna jsme rozšiřovali výrobu,“ poukázal na jednoduchý důvod lepšího výsledku sládek Jan Papula s tím, že zvýšená kapacita by mohla roční výstav přiblížit metě 1000 hektolitrů.

Hlavní sezonu v Lipanovi očekávají v létě. „V létě prodáme třikrát víc piva než přes zimu,“ dodal Papula a připojil, že ve vesnických restauracích je podle jeho zkušenosti odbyt hlavně v létě, zato ve městech spíše v zimě.

Celkový roční výsledek si ale pro letošek zatím troufne předpovědět málokdo.

Na odhad celkových letošních výsledků je opravdu příliš brzy,“ říká Robert Chrt. „Prodejně nejdůležitější období je teprve před námi. Přesto jsme rádi, že jsme na počátku roku neztratili tempo nárůstu prodejů z loňského roku,“ dodává obchodní ředitel Budvaru.

Klíčovým produktem pivovaru zůstává světlý ležák Budweiser Budvar, který se v letošním roce podílí z 53 % na celkových prodejích.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


„A co Češi? Jdeme na pivo!“ To byl reklamní slogan, který před časem masíroval oči a uši diváků z televizních obrazovek.

O jeho pravdivosti se sládkové a majitelé pivovarů přesvědčují dnes a denně. Češi totiž pijí pivo krize nekrize. A pivovary jedou na plný plyn. Včetně těch nejmenších.

Ochutnat půllitr z jejich produkce mohou od včerejška po příštích devět dní všichni lidé, kteří zavítají do pražské restaurace Zlý časy v Praze 4.

Rozhodl jsem se uspořádat přehlídku produkce minipivovarů z celé republiky,“ popisuje provozovatel restaurace Jan Charvát.

V nabídce tak bude postupně pivo z více než 40 minipivovarů. „Z těch pražských to bude pivo ze strahovského minipivovaru, Novoměstského a od Medvídků,“ popisuje Charvát s tím, že cena půllitru se bude pohybovat v rozmezí od 32 do 45 korun. „Bude záležet na tom, odkud pivo přivezu a jaká je jeho kupní cena,“ vysvětluje Charvát.

Na nápojovém lístku se návštěvníci setkají mimo jiné se speciálním polotmavým ležákem s názvem X-Beer z produkce pražského minipivovaru U Medvídků.

Ten je v současné době zřejmě i nejmenším v celé zemi, protože jeho varna má objem pouze 250 litrů. „Téměř všechno pivo, které vyprodukujeme, vzápětí prodáme v naší restauraci,“ popisuje provozní restaurace Jan Göttel.

Pouze třetina tohoto originálního piva, jehož každá várka se liší svou stupňovitostí, se tak dostane přes práh restaurace v lahvích.

Další pivo, které se v nabídce objeví, bude pocházet z produkce pražského Klášterního minipivovaru Strahov. Ten byl založen v areálu Strahovského kláštera poblíž Pražského hradu už v roce 1140 králem Vladislavem II. V roce 1907 byl pivovar zrušen a svou činnost znovu obnovil teprve před třemi lety.

Nyní nabízí pivo nazvané Sv. Norbert a zařízení se honosí oceněním minipivovar roku 2007 i 2008. Nad kvalitou piva tu dohlíží sládek Martin Matuška, který má v tomto oboru bohaté zkušenosti. „Začínal jsem v roce 1984 v pivovaru U Fleků, což byl tehdy jediný minipivovar v celém Československu,“ vzpomíná sládek.

Varnami pod jeho dohledem protekly od té doby hektolitry piva. Dokonce i v Japonsku, odkud si přivezl cenné zkušenosti.

Současné světové recesi se pouze směje. „Dělám si z toho legraci. Podle mě je krize v tom, že je málo piva,“ říká s úsměvem Matuška. „Krize způsobila akorát to, že lidé chodí víc do pivnic a nad půllitrem si navzájem svěřují své problémy,“ zamýšlí se sládek. „Od té doby, co je krize, prodej piva naopak stoupl,“ dodává.

Pivovary se předhánějí v novinkách Jeho slova potvrzuje i fakt, že velké i malé pivovary chrlí na český trh neustále nové a nové značky.

V celém Česku lze v současné době ochutnat už kolem 430 pivních značek a další stále přicházejí. Kromě tradičních a zavedených pivovarů roste i zájem o produkci minipivovarů, kterých je nyní v zemi asi 80.

Čím se sládci chlubí

Minipivovar U Medvídků Polotmavý ležák X-Beer s vysokým obsahem alkoholu Klášterní pivovar Strahov Pivo s názvem Sv. Norbert, které je nepasterováno a nefiltrováno Restaurace U Fleků Flekovský tmavý ležák se vyrábí už od roku 1843 Novoměstský pivovar Novoměstský 11° ležák se vyrábí výhradně z českých surovin Pivovarský dům Kromě klasického ležáku nabízí i piva višňová, kopřivová či kávová

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Magda Hettnerová a Veronika Fejtková


Plzeňský Prazdroj oznamuje hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března 2009.

Základní informace:

* Tržby z hlavních činností vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč

* Zisk před zdaněním vzrostl o 0,3 % v porovnání s předcházejícím finančním rokem a dosáhl 4,6 miliardy Kč

Ve finančním roce končícím 31. března 2009 potvrdila společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. své postavení vedoucího českého výrobce a exportéra piva. Tržby z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč a zisk před zdaněním dosáhl částky 4,6 miliardy Kč a převýšil předcházející finanční rok i přes obtížné ekonomické podmínky. Zisk po zdanění v meziročním srovnání mírně poklesl vzhledem k jednorázovým daňovým úpravám z předcházejícího roku. Kvůli mimořádným daňovým položkám je daň neporovnatelná s minulým rokem. Plzeňský Prazdroj je jedním z nejvýznamnějších plátců daní v České republice, v uplynulém finančním roce zaplatil celkem 4,4 miliard korun na daních.

Mike Short, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., zdůraznil pokračující zaměření na zvyšování hodnoty pivního trhu a na export. „Objemy prodané na českém pivním trhu v uplynulém roce mírně poklesly, a prodeje Prazdroje nebyly výjimkou. I v této nestabilní době krize jsme si počínali dobře a zachovali zaměření na prémiové a dražší značky, které by měly pomoci zvýšit hodnotu celého českého pivního trhu.

Ekonomické podmínky se během druhé poloviny fiskálního roku zhoršovaly a poptávka klesala ve většině segmentů pivního trhu. Plzeňský Prazdroj oznámil v objemových výsledcích za rok 2008 pokles prodejů o 3 % v souladu s trendem trhu. Pokles se dále zvýšil nižšími prodeji v prvních třech měsících roku 2009. Ke konci finančního roku se prodeje začaly zvyšovat zejména díky dobrému počasí.

V roce 2008 zaznamenal Plzeňský Prazdroj nejvyšší exportní objemy v celé 166 let trvající historii. Zahraniční prodeje se zvýšily o 1 % v meziročním srovnání, export narostl o 4 % a licenční výroba zůstala na úrovni předchozího roku.

Tyto výsledky jsou důsledkem investic zaměřených na zvýšení kapacity výroby a rozšíření vývozu. Za posledních dvanáct měsíců investoval Prazdroj do rozvoje pivovarů 1,7 miliardy Kč. Od roku 2000 investovala společnost SABMiller do rozvoje Plzeňského Prazdroje a jeho značek 16 miliard Kč.

Finanční ukazatele: Účetní období do 31. března 2009 (v mld Kč)

Zisk z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb - 15,840 - 15,680

Zisk za účetní období před zdaněním - 4,610 - 4,590

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pilsner Urquell Master Bartender 2009 je čtvrtý ročník mezinárodní soutěže o nejlepšího výčepního. Pořádá ji světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je i značka Pilsner Urquell. Do soutěže je zapojeno celkem 19 zemí a tisíce výčepních, ale pouze jeden z nich může být mistrem výčepním.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je

i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola. Následuje mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Plzni a v Berlíně.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 1 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Václav Vanya z kadaňského Švejk Restaurantu U Věžičky, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Danny Walker z Velké Británie.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti

a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovarnictví patří k jedněm z mála odvětví, na které současná krize nijak vážně nedopadla. Naopak, nové značky jsou u zákazníků i provozovatelů hospod velmi vyhledávané. Český trh tak nyní zažívá boom minipivovarů. Ty se snaží konkurovat velkým koncernům především důrazem na tradiční vaření piva. Čeští konzumenti na to dobře slyší. Podle odborníků může počet malých pivovarů vzrůst až na několik stovek. Ne všechny ale přežijí.

"Zažíváme velký boom mikropivovarů (...) Skutečně se dá očekávat ještě dva tři roky nárůst desítek až stovek kusů," říká generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Češi milují rarity

Odborníci potvrzují, že část lidí si ráda připlatí za kvalitnější a silnější pivo, které se odlišuje od unifikovaných europiv. "Zcela jistě se tady našla a existuje a roste skupina zákazníků, kteří chtějí tyto speciality a dohromady na této cenové úrovně je jim dost jedno, kolik to stojí," přiznává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Menší pivovary měly dřív problém dostat své značky do hospod, ve kterých dominují piva velkých hráčů na trhu. Nyní se ale situace změnila. Úřad pro hospodářskou soutěž stanovil, že minimálně 30 procent výtoče restaurací by nemělo být vázáno smluvně. "Do hospod se dostáváme přes takzvané soutoče. To znamená, že z jedné pípy, jednoho kohoutu teče nějaký produkt nadnárodního koncernu a vedle toho jsme my," přiznává Radil.

Počet pivovarů sice rok od roku stoupá, český trh už ale bude brzy přesycený a podle odborníků je proto jisté, že část z nich buď zkrachuje, nebo je koupí silnější hráči.

Zdroj: ČT24.cz


V pražských Letňanech se koná druhý ročník Českého pivního festivalu. Potrvá do konce května.

Pro návštěvníky je připraveno to nejlepší z českých pivovarů, od českých kuchařů, řezníků a pekařů.

Na festivalu čepují přes 50 nejrůznějších značek výhradně českých piv – od těch nejznámějších až po ty uvařené speciálně pro pivní festival.

O návštěvníky se postará 300 děvčat a chlapců v českých krojích. A obsluhující se musejí pořádně otáčet. Kapacita celého festivalu je totiž neuvěřitelných 10 000 míst k sezení.

Kromě dobré nálady by si návětěvníci neměli zapomenout proměnit i peníze. Na festivalu se totiž platí speciální měnou - pivním tolarem.

Zdroj: tn.cz


Desetitisíce obyvatel Prahy a Brna protestovaly přesně před sto lety proti zdražování piva. "Pryč s pivní daní!" To bylo hlavní heslo obrovských demonstrací z neděle 23. května 1909. Podle dobového tisku "nedohledné moře hlav" pivařů a hostinských zaplnilo i pražský Václavák.

Scan

Pivní tábor lidu

Protestní průvod v Praze začal u Národního divadla a pokračoval po tehdejší Ferdinandově třídě, aby dav posléze zaplnil Václavské náměstí. „Celé Václavské náměstí bylo jedním rázem oživeno," popisovali demonstraci pražští žurnalisté. I „elektrická vozba" byla protestujícími zastavena a při pohledu od Národního muzea vše vyhlíželo následovně: „Uprostřed proudy vod musejního vodotrysku, dole nesmírné moře hlav, hlava na hlavě, až k umačkání. Byl to jedním rázem tábor lidu, jakých je v Praze málo."

Hostinští půjdou žebrotou

Protest organizovali sociální demokraté. Přišlo však i velké množství apolitického publika. Pražským pivařům a hostinským šlo o hodně. Vláda premiéra Bienertha rozhodla o navýšení daně z piva. Konkrétně se daň z jednoho hektolitru piva zvyšovala ze 3 korun a 40 haléřů na 7 korun. Litr piva se tak zdražil o čtyři haléře. „Ale nejde tu jen o zdražení piva. Fakt je, že tu má být zničen celý kvetoucí průmysl pivovarský, že tu má padnout veliká spousta malých živnostníků a celá sta hostinských že má být připravena zrovna na žebráckou hůl," rozhořčil se první z řečníků na Václavském náměstí, sekretář zemského výboru sociální demokracie Havlena. „Sahají nám na tu skrovnou skývu chleba," pokračoval Havlena v duchu pořekadla, že pivo je pro Čechy tekutým chlebem.

Ministr financí Leo Bilinski se ale v předvečer demonstrace nechal slyšet, že vláda od svého záměru neustoupí. „Vláda nemá žádného důvodu, aby odvolávala nebo měnila předlohu, která se právě projednává ve sněmovně," řekl novinářům Bilinski. Rakouský kabinet potřeboval novou daní umazat státní dluh, rozpočet totiž stále více tížily náklady na armádu a především na vojenské operace v Bosně a Hercegovině. „Místo, aby se na potřeby státu bralo tam, kde peněz je dostatek, bere se dělnickým dětem chléb od úst," napsalo Právo lidu. O děti však tentokrát úplně nešlo, protestující dav zkrátka nechtěl dovolit, aby jim nezdražil večerní džbánek piva.

V Brně nedělní prohibice

Pivovarům hrozil zánik. Pražskou demonstraci sice podpořilo účastí několik stovek hostinských, avšak všechny pražské výčepy a restaurace praskaly ve švech jako každou neděli. V Brně se výčepní zapojili mnohem odvážněji. „Demonstrace nabyla zvláštního rázu tím, že všechny restaurace v Brně i na předměstích byly uzavřeny. A úhrnem bylo jistě na 500 hostinských v průvodu," uvedlo Právo lidu. Když šlo o pivo, domluvili se spolu dokonce i brněnští Češi a Němci, jindy úhlavní nepřátelé. České i německé transparenty demonstrantů dokazovaly, že národnostní vášně nejsou tak podstatné, jako je veledůležitá přiměřená cena piva.

Brňané si dokonce připravili didaktické transparenty. Na obraze byl vyobrazen hektolitrový sud a na něm graficky byla vyznačena výše nynějších daní a výše daní příštích dle vládního návrhu. Podobně bylo znázorněno ilustracemi, co pivo stálo dříve, co stojí nyní a co bude státi v budoucnosti. Na rozdíl od Prahy byl brněnský protest mnohem méně v režii sociální demokracie a z tribuny promluvili i zástupci politicky nezávislého společenstva hostinských.

Počty pivovarů klesají

Návod k vaření domácího piva.Jak už uvedeno, řečníci v Praze i v Brně varovali, že nová daň pohřbí řadu malých pivovarů. To se už v Rakousku delší dobu dělo, neboť hlavně menší a střední pivovary jen obtížně konkurovaly velkým pivovarským kartelům. Jen od roku 1900 zkrachovalo v Rakousku na 200 pivovarů, jejich počet se snížil z 1 423 na 1 205 podniků. Konkrétně v Čechách zaniklo 77 pivovarů, na Moravě 21 a ve Slezsku čtyři pivovary. Jen v rakouské Dalmácii žádný pivovar nezkrachoval, neboť v této provincii ani žádný neexistoval.

Scan

Uvařte si domácí pivo!

To by ale nebyli Češi, kdyby připravované zdražení piva nedokázali využít také jako klad. Zatímco ve zpravodajské části deníku Právo lidu se vášnivě protestovalo proti nové pivní dani, na inzertních stranách téhož deníku pražští drogisté vesele nabízeli zaručené přípravky k výrobě domácího piva.

Tak například obchodník Jiří Havelka ze Žižkova tvrdil následující: „Vařiči piva v domácností zasílají téměř denně pochvalné dopisy, jež vesměs nasvědčují, že odborně sestavené přípravky z drogerie a chem. labor. fy Jiří Havelka v Žižkově, jsou nejdokonalejší. Balíček přípravy na 12 litrů černého piva 90 hal. a na světlé 80 hal."

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Ivan Motýl


Muzeum designu a životního stylu by mohlo vzniknout v Plzni v areálu bývalého pivovaru a později kasáren Světovar. Radní schválili, že město se na projektu bude podílet. Předpokládá úzkou spolupráci se Západočeskou univerzitou a s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, které by poskytlo většinu exponátů ze svých depozitářů. Na nutné úpravy a zřízení muzea chce radnice požádat o dotace Evropské unie.

"Cílem je, aby takové muzeum vzniklo k roku 2015, kdy se město uchází o titul Plzeň - hlavní město evropské kultury," upozornil náměstek primátora Petr Náhlík. Expozice by měly být v některém z objektů areálu, který už armáda převedla radnici, zbytek stále ještě vojáci drží. Část komplexu bývalého pivovaru se stala kulturní památkou. Objekty pocházejí z doby před první světovou válkou a podle památkářů jsou ukázkou zdařilé a esteticky působivé průmyslové architektury. Jejich rekonstrukce si ale vyžádá nemalé peníze.

Město už má s areálem plány, která zahrnují například umístění městského archivu a depozitářů knihovny či prostoru pro alternativní kulturu, v části areálu by měly vzniknout byty. Nové muzeum by mělo být zaměřeno na životní styl od počátku 20. let 20. století do současnosti. Radnice předpokládá, že pro návštěvníky by byly informace o proměnách životního stylu atraktivní a ojedinělé.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Lada Pešková


Na pivo, na to krize neplatí

[pátek, 22. květen 2009]

Jak se daří pivovarům v době hospodářské recese? Mezi firmami patří k těm šťastnějším. Lidé se sice částečně odklánějí k levnějším pivům, ale prodeje si pivovary pochvalují. Více než krizi řeší počasí.

Jestli nějaké firmy věří, že stávající ekonomickou krizí proplují víceméně bez úhony, tak jsou to pivovary. „Pije se pořád,“ shodují se zjednodušeně. „Lidé se nyní sice odklánějí od dražších piv, ale více než krize spotřebu piva ovlivňuje počasí.

„Pivní ligu“ vedou domácí

Spokojení jsou ale všichni Pomyslnou pivní ligu vede na střední Moravě spojenými silami domácí trojice pivovarů ze skupiny PMS Přerov - Zubr, Holba a Litovel, která v Olomouckém kraji vloni vytočila kolem 600 000 hektolitrů piva. Za ní je skupina Plzeňského Prazdroje a značky Pivovarů Staropramen.

Zatím o krizi ve spotřebě piva hovořit nelze. Pivovarnictví tolik zasažené není. Třeba naše březnové prodeje byly velmi pozitivní. Ze zkušeností z historie i víme, že vždy když byla velká krize, neklesala dramaticky poptávka po pivu, ale měnila se její struktura - lidé pili více nízkostupňová slabší a levnější piva než ležáky. Ale pili pořád,“ řekl mluvčí litovelského pivovaru Miroslav Slaný.

S odklonem zákazníků k levnějším pivům počítá i pivovar Budvar. „Poptávka se přesunuje na značky střední cenové hladiny. Letos pozorujeme také snižování prodeje čepovaného piva v restauracích. Lidé konzumují pivo raději doma. Zároveň se mírně snižuje poptávka po dražších formátech balení, lidé méně kupují třetinkové láhve a plechovky,“ sdělil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Za hlavní faktor úspěšnosti prodeje ale považují pivovary stále počasí. „Leden a únor jsme měli slabší, ale nižší prodeje jsou v tomto ročním období obvyklé. Naopak ty březnové a dubnové příznivě ovlivnilo teplé počasí. Například v dubnu vzrostly prodeje našich piv v Olomouckém kraji meziročně o 20 procent,“ potvrdil mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Obdobně hovoří také v pivovaru Bernard

Krize nás nezasáhla. První dva měsíce byl sice prodej menší, což nejspíše způsobila chladnější zima, ale již naše březnové a dubnové výsledky jsou velice pozitivní. Vmeziročním srovnání za první čtvrtletí jsme dokonce historicky úspěšný rok 2008 překonali,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Olomoucký kraj vypil statisíce hektolitrů piva

Určit, kolik hektolitrů piva jednotlivé pivovary vloni prodaly, není jednoduché. Na statistiku jsou háklivé a do zveřejňování se jim moc nechce. Světlou výjimkou je hanušovická Holba a přerovský Zubr. První v kraji prodala přes 200 000 hektolitrů piva, druhý kolem 160 000. Třetí ze skupiny Litovel uvedl celková výrobní čísla - vloni z firmy vyjelo 230 000 hektolitrů piva.

Plzeňský Prazdroj svůj středomoravský prodej přiznat odmítl. Vroce 2005 byl na 350 000 hektolitrech. Za loňský rok uvedla skupina, do níž patří kromě plzeňského piva také Radegast, Gambrinus a VelkopopovickýKozel, pouze prodej celosvětový - ten přesáhl deset milionů hektolitrů piva.

Budvar údaje o množství vyrobeného piva nesděluje a konkrétní čísla neuvedly ani Pivovary Staropramen, pod nějž patří také například Braník či Stella Artois. „Patříme mezi tři nejsilnější pivovarské společnosti v Olomouckém kraji,“ uvedl mluvčí pivovaru Pavel Barvík. V roce 2005 přiznal na střední Moravě prodej zhruba 40 000 hektolitrů. Do místního žebříčku se dostal také pivovar Bernard, který prodal téměř 9000 hektolitrů piva.

Restaurací máme hodně. A bojujeme o ně Nejsilnější pivovary si pro své značky drží stovky restaurací. Plzeňský Prazdroj jich přiznal 1000, Holba 700, Zubr 600 a například Bernard 60.

Mluvčí pivovarů se shodují, že trh je víceméně ustálený. Ale... „Konkurence v pivovarnictví je obrovská a boj o restaurace je stále tvrdý. Celý trh s pivem byl v minulých letech velmi rozkolísaný. Nyní se zdá, že se částečně stabilizoval, to ovšem neznamená, že by nemělo docházet ke změnám značek na pípách. Boj o restaurace úplně neustal,“ vysvětlil litovelský mluvčí Slaný. „V zákulisí se už několik let odehrává tuhý boj. Největší pivovary se předhánějí v tom, kdo nabídne restauracím větší bonusy a kdo získá prestižnější zákazníky. Sklenice zdarma, tácky či chladicí boxy jsou dnes už standardem a nabízejí je i menší hráči na trhu. Největší nadnárodní pivovarnické skupiny proto nabízí výčepní pulty v hodnotě stovek tisíc, půjčky nebo reklamní tabule.“ Krize válčení o hospody nezesílila. „Konkurenční boj, ten byl mezi pivovary vždy. Krize v tomto směru nic nezměnila,“ dodal Pavel Barvík za Pivovary Staropramen.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka


Originální pšeničné pivo Hoegaarden aspiruje na titul hit letní sezóny. Toto osobité kvasnicové pivo zaznamenává výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v našich restauracích. Díky své specifické osvěžující chuti je obzvlášť vyhledávaný v horkých letních dnech.

Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a dnes je podle údajů společnosti Data Servis nejprodávanějším speciálem v českých restauracích a předstihl tak značky jako Velvet nebo Kelt.

Kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru, která Hoegaarden odlišuje od většiny ostatních piv na českém trhu, přispívá k jeho oblibě i originální robustní šestihranná sklenice o objemu 0.25 a 0.5 litru, která se zdobí čerstvou limetkou a dobře drží pivo studené.

Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivnějšího způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Česká servírovací specialita

Mnoho lidí se domnívá, že přidání limetky je zvyk dovezený z Belgie, stejně jako toto pivo. Vynálezcem této servírovací speciality je však jakýsi barman z Potrefené husy, který se uprostřed horkého léta rozhodl vyzkoušet, kterak pomocí limetky zdůraznit osvěžující chuť tohoto piva. Tento rituál se záhy rozšířil a dnes již takto naservírovaný Hoegaarden vyžadují všichni jeho milovníci u nás.

Letní inspirace

Stejně rychle a dynamicky, jako se rozvíjí obor gastronomie, vznikají novinky, které často příjemně podráždí naše chuťové pohárky. Barmani tak dnes míchají nápoje, jejichž základem je právě pivo. Letos se v řadě barů objeví Hoegaarden mojito, které si můžeme vychutnat s partou přátel také ze třílitrové sklenice s dlouhými slámkami, jak je tomu zvykem právě u jmenovaného koktejlu.

Vyhledávaný také ženami

Žen, které pravidelně pijí pivo, je zhruba 60 %. To je sice relativně méně než mužů, ale stále se jedná o velmi vysoké procento, ve srovnání s jinými alkoholickými nápoji. Mnoho z nich si oblíbilo právě Hoegaarden. Ženy na něm oceňují právě osvěžující tóny pomeranče a koriandru, které dodávají tomuto pivu specifické dimenze chuti.

Kam za osvěžující chutí

Hoegaarden je díky své neobvyklé chuti jedním z mála piv, které spotřebitelé cíleně vyhledávají a jsou kvůli němu ochotni změnit i svůj oblíbený podnik. Fandové Hoegaardenu na něj mohou zajít například do jedné ze sedmadvaceti Potrefených hus na území celé České republiky.

U zrodu originální chuti stáli mniši

Historii Hoegaardenu začali psát mniši ve stejnojmenné belgické vesnici roku 1445. Chmel tehdy ještě nebyl nezbytnou součástí receptury a mniši proto používali různá koření a byliny. Na konci 19. století bylo ve vesničce Hoegaarden s 2000 obyvateli 35 pivovarů, ale pod silnou konkurencí piv ležáckého typu postupně mizely a v roce 1957 byl uzavřen poslední. V roce 1963 však bývalý pracovník jednoho z nich výrobu Hoegaardenu obnovil a ten se v průběhu dalších 30ti let rozšířil do celého světa. Dnes si mohou specifickou chuť Hoegaardenu vychutnat spotřebitelé ve více než 30 zemích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


«« « Strana 594 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň