Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Jsme na pokraji zavření, hlásí řada hostinců v regionu. Jejich pravidelných zákazníků se dotkla ekonomická krize, a tak v posledních měsících míří tržby strmě dolů.

Je to katastrofální, nyní jsme tak na polovině zisku, který byl před rokem,“ posteskl si třeba majitel vizovického Hostince na Lapači Josef Machuča.

Podle něj lidé začali více vnímat cenové rozdíly alkoholu v obchodech a hospodách.

Zatímco v prodejně lze desetistupňové pivo zpravidla koupit za pět až deset korun, u výčepu už za něj zaplatí i trojnásobek. „Vypadá to pak u nás tak, že chlapi během jednoho hokejového přenosu vypijí jenom dvě a jdou domů,“ poznamenal.

Podobně na tom jsou i v Hostinci u Maliňáků v Újezdě na Valašskokloboucku. „Poslední půlrok je nejhorší, je to špatné,“ sdělil majitel Jaromír Maliňák. Podle něj už hostům na stůl přináší prakticky jenom pivo, o tvrdý alkohol totiž klesl zájem na minimum.

Ten se pije doma nebo tajně u nás na záchodě,“ uvedl. Hostům na to prý neříká nic. Hrozilo by, že by přestali chodit úplně. Občas jim to dokonce i sám povolí, pokud štamgasti požádají.

Podle hospodských se na nízkých tržbách negativně podepisuje i roční období.

V zimě to bývá slabší. Teď do toho ještě ta krize. Přitom náklady na provoz jsou veliké, to topení něco stojí. Už je to tak na hraně, abychom hospodu utáhli,“ zoufá si majitelka Hospody u Kubínů v Lípě na Zlínsku Jarmila Rychlíková.

Hospodští proto s nadějí vyhlížejí příchod teplejší části roku. „To se tržby zvyšují, snad tomu bude i letos,“ věří provozní pohostinství v Doubravách na Zlínsku Jitka Hýsková. Zejména v menších vesnicích se navíc ještě žije zahájením jarní fotbalové sezony. „Po zápase lidi vždycky přijdou,“ těší se Hýsková.

Najdou se však i zařízení, která zatím propad nepostihl. „U nás je to pořád stejné,“ může si libovat spolumajitelka trnavské hospody Slávka Vraníková.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: David Karola


Čínský trh s pivem

[pátek, 8. leden 2010]

Upevňování pozice pivovarství v Číně a narůstající výrobkový mix zajišťuje tempo rozvoje tohoto oboru.

Hlavními faktory ovlivňujícími čínský trh s pivem jsou mimo jiné kombinace přírodních katastrof, chladnějšího letního počasí a důsledky finanční krize. To vede k nárůstu trhu s pivem ve výši téměř 6 %. Pohyb cen je dlouhodobým trendem a kromě toho mnoho pivovarů uvedlo v roce 2008 do oběhu své nové prémiové výrobky. Hodnota kombinovaných akcií tří největších pivovarů stále roste a v roce 2008 dosáhla 41 %. V nejbližší budoucnosti se očekává další upevňování pozic pivovarského průmyslu. Pivovary China Resources (Snow) Breweries pokračují v Číně ve své expanzi, přičemž prodávané značky Tsingtao a Yanjing využily během olympiády svou příležitost vybudovat image této společnosti.

Hlavní značky piva

Pořadí- Značka - Majitel - Pivovar

1 - Snow - CRB/SABMiller - China Resources (Snow) Breweries

2 - Yanjing - Yanjing - Yangjing

3 - Tsingtao - Tsingtao - Tsingtao

4 - Jinxing Henan - Jinxing Henan - Jinxing

5 - Harbin - A-BlnBev - A-BlnBev China

6 - Xuenin - A-BlnBev - A-BlnBev China

7 - Zhujiang - Zhujiang - Zhujiang

8 - Shanshui - Tsingtao - Tsingtao

9 - Shancheng - Chongqing Brewery - Chongqing Brewery

10 - Laoshan - Tsingtao - Tsingtao

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Pivovary zdražily pivo kvůli drahým surovinám i vyšší dani.

Pivaři na Děčínsku zatím nemusejí mít obavy z toho, že budou pít drahé pivo. Pivovary sice zdražovaly, ale hospodští v děčínských hospodách zatím vyčkávají.

V naší restauraci nevaříme, jsme závislí na prodeji piva a ostatních nápojů, ale zatím jsme nezdražili. Budeme bojovat o přežití,“ tvrdil František Líbal z restaurace Březinka v Děčíně Březinách.

Nezdražila ani hospoda Tropical v Jílovém. „Vyčkáváme. Budeme se snažit ceny udržet. Máme otevřeno od nového roku až do čtyř do rána, abychom nalákali více zákazníků,“ vysvětlila Ivana Matušková z restaurace Tropical v Jílovém.

Pivo zdraží všude

Přitom některé pivovary zdražily už před koncem roku. A to kvůli zvýšení cen surovin. Především současná cena jedné tuny ječmene se díky velké neúrodě blíží dvojnásobku ceny loňské. Od ledna se přidala ještě vyšší daňová zátěž.

Zdražování se dotklo také minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. „Ceny našeho piva budou vyšší z důvodů větší daňové zátěže. Ještě je upravujeme,“ řekl majitel pivovaru Josef Šusta. Kromě běžného piva vyrábí také speciální pšeničné pivo Wajtzbock a pivo anglického typu Ale. Většinu piva dodává do restaurací v české republice. Na Děčínsku je to například Pizzerie Sluníčko v Rumburku, Hotel Erlec ve Šluknově a především do varnsdorfské restaurace Noprosu.

Na tento rok také chystáme vybudování podnikové restaurace. Velký odbyt máme v Praze.“ dodal Šusta. Odběratel Kocoura hotel a restaurace Erlec ze Šluknova ke zdražení ještě nepřistoupil.

Budeme se snažit udržet ceny co nejdéle. Ale počítám s tím, že zdražovat budeme, ač neradi,“ uvedl majitel hotelu Josef Erlec.

Varnsdorfská restaurace Noprosu zatím pivo Kocour nezdražila, ale chystá se. „Zatím čekáme jak dopadnou výsledné ceny pivovaru,“ řekl vedoucí restaurace Noprosu.

Zájem je o pivo v plastových lahvích

Společnost Heineken, která vlastní značky Zlatopramen, Březňák a Louny zdražila od 1. ledna pivo také kvůli vyšší spotřební dani o 4,6 procenta. Cena za sud se zvedla o padesát korun.

Heineken letos počítá s velkým nárůstem prodeje piv v plastových obalech o objemu 1,5 litru. Ten již v loňském roce vzrostl pětinásobně a tvořil více než tři čtvrtiny produkce. Kromě domácího trhu získal velký ohlas i v Německu, kam se vyváží.

Na českém trhu začal pivo v plastových láhvích prodávat v létě například i Plzeňský Prazdroj, který se prodeji piva v plastových lahvích bránil řadu let. Začal do nich stáčet nejlevnější druhy piva Klasik a Primus.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a loni se dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary loni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autorka: Lenka Kopsová


Máte špatný pocit z toho, že jste již vystřízlivěli ze Silvestra, a zároveň pocit prázdnoty po vánočním a silvestrovsko-novoročním přejídání? Pak přijďte na Tříkrálové pivo.

Foto

Nezoufejte, známe tyto pocity a víme, že do teplého jara je ještě daleko. Připravili jsme něco, co vás zbaví všech zimních depresí. Máme zcela nové Tříkrálové pivo, navazující na tradici silných zimních piv, která v minulosti umožňovala našim předkům přežít tuhé zimy. Dnes v době globálního oteplování nehrozí metry sněhu, ale silné pivo přijde i tak vhod.

Představujeme Tříkrálové pivo

Je to šestnáctistupňový speciál uvařený z pšeničného a ječného sladu, svrchně kvašený, polotmavé barvy. Jeho lehce ovocná chuť a vůně je výrazným příslibem přicházejícího jara. Je to speciál uvařený pro uvítání Tří králů, který vhodně doplňuje portfolio našich speciálních piv.

Zabijačkové menu

Aby pivo mohlo působit jako prostředek na zapití dobrého jídla, nezapomeňte na naše zabijačkové menu, které jsme sestavili pro tuto roční dobu.

V souladu s tříkrálovou koledou můžete celé sezení v naší restauraci zakončit jedním "černým vzadu”.

Na Tříkrálové pivo a zabijačkové menu vás zve www.klasterni-pivovar.cz

Zdroj: Sdělení iDnes.cz | Komerční sdělení


Bude se vařit nové pivo Bedřich

[středa, 6. leden 2010]

V Pardubickém kraji by měl začít fungovat nový rodinný pivovar. Jiří Kohák se rozhodl vybudovat minipivovar Veselka v Litomyšli. Od května by se tam mělo vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich, které bude nefiltrované, nepasterizované ani nijak chemicky upravované. „Samozřejmě pro město i s ohledem na podporu cestovního ruchu je to dobrý nápad, takovouto aktivitu vítáme a podporujeme. Jedenáctistupňové pivo Bedřich navazuje na historii, Bedřich Smetana byl jedenácté dítě místního sládka,“ uvedla mluvčí Litomyšle Michaela Severová. Pivo by se mělo v Litomyšli vařit jednou týdně. Jedna várka bude představovat zhruba 120 litrů, tudíž celá produkce se pravděpodobně vypije přímo v rodinném pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Na začátku byla otázka dámské části týmu nakladatelství Růže: proč dobrovolně sedává skupina lidí hodiny v zakouřené místnosti, prolévá se studeným nápojem, aby ho v nepravidelných intervalech opět vypouštěla do kanalizace a v závěru za to mohla zaplatit nemalý obnos?

Foto

Na konci je nyní kniha Příběhy slavných hostinců. Autoři v ní zachytili atmosféru a historii 18 známých podniků, jako jsou U Zlatého tygra, U Salzmannů, Masné krámy nebo pivovar Postřižin v Dalešicích. „Hospody jsou český fenomén, vyjádření češství. Nedělo se v nich nic menšího než revoluce,“ říká jeden z autorů Jan Matěj Krnínský.

Publikaci otevírá portrét pražské pivnice U Zlatého tygra, kde patřil ke štamgastům i Bohumil Hrabal. Toho tam autor kapitoly, herec Milan Šimáček, potkával. V knize mu posílá i fiktivní dopis.

Když se s ním seznamoval, klepala se mu kolena. „Byl jsem cucák. Udělal jsem adaptaci Anglického krále a požádal ho o adresu, abych mu poslal scénář. On nato: jasně, Praha 8, Jodasova... Vy nevíte, kdo to byl Jodas? Jste strašně nevzdělaný!“ pokáral ho Hrabal a herec si hned druhý den zjistil, že šlo o komunistického funkcionáře.

Troška o Hošticích

Kromě Šimáčka se na knize podílel ještě jeden divadelník: Zdeněk Troška. Napsal o ranči Šimona Pláničky v Hošticích a historii tamních hospod.

Všechny restaurace nafotil fotoreportér Deníku Václav Pancer. Autoři si s ním užili například v Dalešicích. Z legrace mu navrhli, že nejlepší záběr bude z komína. A za chvíli zírali, že tam vylezl.

Ještě se kaskadérsky zaklesl za kovové části a navíc vyklonil. Za ním lezl současný správce, což by jeho předobraz Francin nikdy neudělal,“ vypráví Krnínský, kterého také potěšilo, že v kerské hájence měli kance se šípkovou. Zároveň však v Kersku cítil, že starý svět mizí. „Když člověk projíždí tou alejí, kde jsou ty staré chatky a vedle nich stojí vily za ohromné peníze, měl jsem pocit, že nám něco ukusuje ten starý krásný svět,“ doplňuje.

Kniha přináší řadu historek. Čtenář se například dozví, že díky plzeňské restauraci U Salzmannů vznikla v Praze hospoda U Pinkasů. Když začal v roce 1842 plzeňský pivovar vařit ležák, povozník Martin Salzmann ho naložil a stavil se s ním v Praze za kamarádem, krejčím Jakubem Pinkasem. Ten do roka otevřel hospodu. „Využil reklamní kampaň mezi drožkáři, dal jim ochutnat a ti to okamžitě rozkecali po celé Praze. Odložil šití rouch pro františkánský klášter a začal vařit pivo,“ líčí Krnínský.

Jižní Čechy zastupuje sedm hostinců. Tím nejmenším je markvartická hospoda U Kaprů. Existuje od poloviny 18. století a vlastní ji stále stejná rodina. Došlo ale i na známé podniky jako krumlovská hospoda Na Louži a Masné krámy.

Existuje skupina štamgastů, kteří tam chodili už v 50. letech a dodnes se schází. Od nich máme historku o člověku, který se sázel a vyhrával strašně moc piv. Vsadil se třeba, jaké převýšení má náměstí od obrubníku ke kašně. A nikdo nevěřil, že je to 158 centimetrů,“ usmívá se Krnínský.

Bude druhý díl

Kniha, která stojí 290 korun, bude mít druhý díl. Ten se zaměří na Moravu, například krčmu U Hanuša v Bystřici pod Hostýnem, kam chodí rád Šimáček. Na prvním místě u něj ale vždy bude Zlatý tygr.

Od 17 let, kdy jsem se poprvé napil piva, mám dres Tygrů. Pivo tam voní, i český prezident tam zavedl nejmocnějšího muže planety. A moc rád mám i Bredovský dvůr, ten má mistra světa v čepování piva,“ dodává nadšeně.

Zbývá jen varování: četba této knihy může vyvolat ukrutnou žízeň.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Václav Koblenc | Foto: Jaroslav Sýbek


Internetová adresa Pintprice.com představuje v pivním světě spolehlivý barometr – právě zde lze rychle zjistit, kde na světě prodávají nejdražší a naopak nejlevnější stříbropěnný mok.

Informace o tom, kolik stojí pinta (0,57 litru) piva, sem zasílají konzumenti z celého světa. Představujeme vám poslední žebříček.

Nejdražší

1. Norsko – obvyklá finta, jak se vyhnout extrémně drahým pivům v barech, kde jejich cena dosahuje 180 korun, je napít se doma.

2. Džibuti – jen těžko dostupná africká země ležící mezi Somálskem a Etiopií na břehu Adenského zálivu. Žije zde milion lidí a málokdo z nich si může dovolit pintu ležáku za 177 korun.

3. Katar – desítky tisíc cizinců žijí v Kataru, obchodním centru Středního východu, v místě jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik na světě. Nezaměstnanost je zde pouze kolem 0,6 procenta. Společně s Bahrajnem je to jedna z mála zemí na světě, kde nemají daň z příjmu. Ale ne všechno je dobré, například cena piva, to tady stojí kolem 174 korun.

4. Írán – v této muslimské zemi, jedné z nejlidnatějších a největších na světě, stojí pivo 150 korun.

5. Grónsko – v Grónsku si moc velkou zábavu neužijete a náladu vám nepřidá ani cena piva, stojí tu 145 korun.

6. Guadeloupe – francouzské souostroví v Karibiku má nádherné klima, kde teploty dosahují 31 stupňů Celsia. Hasit žízeň můžete pintou chladného moku za 143 korun.

7. Faerské ostrovy – na tomto souostroví, jehož tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu a které je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky a kde nejvyšší hora měří jen 882 metrů, stojí pinta piva 140 korun.

8. Singapur – městský stát je ke svým obyvatelům nemilosrdný, žádá po nich v průměru 134 korun za pintu piva. Ovšem není divu, Singapur patří mezi nejvyspělejší státy světa. K největším místním pijákům piva prý patří vojáci. I přes svou malou rozlohu si jich Singapur vydržuje více než 50 tisíc.

9. Spojené arabské emiráty – nezáleží na tom, jakou značku světlého piva popíjíte, každá pinta tu byla ještě nedávno neuvěřitelně drahá. Ovšem krize vykonala své, z prvního místa spadly emiráty (tehdy stála pinta 210 korun) na místo deváté. Obvyklá cena je tu nyní 133 korun.

10. Francie – v zemi galského kohouta obvykle účtují podle Pinprice.com pintu za 132 koruny.

Nejlevnější

1. Tádžikistán 7 Kč

2. Panama 9 Kč

3. Bhútán 10 Kč

4. Demokratická republika Kongo 11 Kč

5. Severní Korea 11 Kč

6. Madagaskar 11 Kč

7. Myanmar 11 Kč

8. Rwanda 12 Kč

9. Filipíny 14 Kč

10. Eritrea 14 Kč

Ceny piva v Praze

U Zlatého tygra - Plzeňský Prazdroj

0,5 l / 36 korun

Novoměstský pivovar – Novoměstský kvasnicový ležák (světlý / tmavý)

0,5 l / 65 korun

Klášterní pivovar Strahov – Sv. Norbert tmavý

0,5 l / 59 korun

U Pinkasů – Master 18°

0,4 l / 58 korun

Staroměstská restaurace – Velkopopovický kozel (černé pivo)

0,5 l / 28 korun

Potrefená husa – Staropramen ležák

0,5 l / 34 korun

Pramen internetové stránky pražských pivnic

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka


Roky námluv a měsíce intenzivního vyjednávání skončily. Česká pivovarnická skupina K Brewery, šestá v pořadí největších producentů piv v zemi, plně ovládla jeden z úspěšných a prosperujících středních pivovarů - Černou Horu. Skupina finančníků kolem podnikatelů Martina Burdy, Grzegorze Hóty a Zdeňka Radila vlastní už třetím rokem polovinu Černé Hory a teď přesvědčila druhého majitele - Jiřího Fuska - aby jí prodal i svou polovinu.

Transakci potvrdily pro HN obě strany. Cenu však tají. Podle zdrojů HN jde o desítky, ale spíš několik set milionů korun. "Dohodli jsme se, je to podepsané. Do měsíce až dvou se vyřeší další doprovodné závazky, jako je audit a podobně. Chci se věnovat jen našim aktivitám v hotelnictví, lázeňském centru, restauracích," uvedl včera Jiří Fusek, muž, který v polistopadové éře vybudoval z Černé Hory prosperující firmu a stal se díky své výřečnosti a schopnostem mluvčím malých pivovarů a dokonce i prezidentem jejich celoevropského svazu.

Vládu nad Černou Horou, pivovarem s produkcí přes 160 tisíc hektolitrů, potvrdil i předseda představenstva K Brewery Group Zdeněk Radil. "Je to podepsané. Dočasně převezme podíl pana Fuska společnost Sokato, která se posléze začlení do K Brewery," uvedl pro HN Radil.

Podíl v Černé Hoře byl prvním úlovkem, který v pivovarnictví skupina K Brewery pořídila. A to již v roce 2007. Teď pod ní spadá již sedm regionálních pivovarů jako například protivínský Platan, chlumecký Lobkowicz či Janáček z Uherského Brodu.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Strach ze zbytečného papírování a vyšších výdajů vede policii k překvapivému kroku. Při dechových kontrolách řidičů hodlá tolerovat malé množství alkoholu. Kolik? 0,24 promile. To je hodnota, kterou má v krvi dospělý muž zhruba půl hodiny po dopití jednoho desetistupňového piva.

Policisté nechtějí nic jiného než to, co už několik měsíců platí pro přestupkové odbory na úřadech. Ty už dnes takhle nízké překročení zákazu alkoholu odkládají. Pokud se člověk nepřizná, že před jízdou pil.

Práce policie, která musí ze zákona vyřídit jakýkoli případ řidiče s alkoholem, je tak prakticky zbytečná. Zatímco policisté papírují, na řidiče stejně žádný postih nečeká. Policie navíc od Nového roku provádí dechovou zkoušku při každé silniční kontrole. Alkoholových případů proto razantně přibývá.

Policie nechce iniciovat změnu zákona. Ten přitom jasně říká, že v Česku platí nulový limit alkoholu. "Asi by to nebylo dobré. Budeme ale hledat jakékoli jiné řešení tohoto problému," říká šéf dopravní policie Leoš Tržil. O žádném konkrétním řešení ale mluvil nechtěl.

Kvůli jasnému znění zákona by v této chvíli nestačil ani interní pokyn policejním hlídkám k tolerování nízkých hladin alkoholu. Policie tak podle informací LN připravuje šalamounské řešení.

Pomoci by jí měl Český metrologický institut, který testuje přístroje na měření alkoholu. Ten by mohl uvést, že naměřená hodnota pod 0,24 promile není průkazná. Pak by mohl teprve následovat zmíněný pokyn dopravním policistům, kteří by hodnoty pod 0,24 promile začali ignorovat.

Byla by to podobná situace, jaká je v současnosti při měření rychlosti. I když řidič nesmí oficiálně překročit stanovenou povolenou rychlost ani o kilometr v hodině, jistá tolerance tu funguje.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina


Zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, lihu a piva se okamžitě projevilo ve zvýšení cen. Oproti loňskému roku si tak občané za jedno pivo připlatí až korunu. Obdobnou částku též musí dát navíc při tankování benzinu a nafty.

Rok 2010 přivítala Česká republika mimo jiné i vyššími daněmi. Jednou z položek, která se zvýšila, byly i spotřební daně. Od prvního ledna vzrostly sazby u spotřební daně u pohonných hmot, lihu a piva. Na začátku února se k tomu přidá i vyšší daň u tabákových výrobků. Změna sazeb se prakticky ihned přenesla do cen pro spotřebitele a občané si tak za benzin a naftu připlatí od nového roku o více než korunu navíc. Navíc je dost dobře možné, že ceny paliv i nadále porostou. Zhruba o korunu se pak rovněž zdražil nejoblíbenější tuzemský alkoholický nápoj - pivo.

Zvýšení spotřebních daní ale nepostihlo jen motoristy. "Zapláče" také většina tuzemského pivního národa, jelikož od prvního ledna vzrostla rovněž spotřební daň z piva a z lihu. U lihu došlo ke zvýšení daně o 20 korun za litr etanolu a o u ovocných destilátů a pěstitelského pálení pak o 10 korun za litr čistého lihu. V přepočtu se toto vyšší zdanění projevilo zdražením tvrdého alkoholu zhruba o 5 korun (v případě ovocných pálenek asi o polovinu méně).

Spotřební daň z piva se pak zvýšila v základní sazbě o 8 Kč/hl. V nejnižší velikostní skupině podle výroby piva v hektolitrech ročně (do 10 000 hl/rok) sazba narostla z 12 Kč/hl na 16 Kč/hl a adekvátně se také zvýšily sazby v ostatních velikostních skupinách malých nezávislých pivovarů (v rozmezí o 4,8 Kč/hl do 6,4 Kč/hl). Vyšší spotřební daně se už většinou také promítly do cen.

"Prakticky všechny pivovary zdražují, ceníkové ceny se zvedají o 60 haléřů až o 1 korunu za půl litru. Jsem přesvědčen, že všichni musí zdražit," uvedl pro server Podnikatel.cz Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Část pivovarů od 1. ledna ceny v tomto rozpětí skutečně zvýšila. V závislosti na druhu piva zdražily o 60 haléřů až 1 korunu například pivovary Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

Některé pivovary, jako Staropramen, už ceny upravily v průběhu prosince 2009. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," vysvětlil serveru Podnikatel.cz Pavel Barvík, manažer vnějších vztahů společnosti Pivovary Staropramen. Pavel Barvík zároveň dodal, že ceníková cena jejich nejprodávanějších sudových piv vzrostla o 70 haléřů až 1 korunu na půllitru piva.

Jiné pivovary zase zdražení teprve připravují. Rodinný pivovar Bernard přijde s novým ceníkem 18. ledna tohoto roku. "Navýšení cen o 0,50 – 0,60 Kč, u lahvového o 0,60 Kč u 11 % se týká velkoobchodů a gastro segmentu. Na supermarketových sítích je plánováno také navýšení cen, avšak termíny jsou závislé na potvrzení od protistrany, dle odhadu konec ledna 2010," uvedl Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí pivovaru Bernard.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Daniel Morávek | Kráceno


Kdo si oblíbil pivo Ferdinand z Benešova či Berounského medvěda, může být zatím klidný, protože majitelé těchto pivovarů zdražovat nebudou. Ke zvyšování ceny piva téměř o korunu ale přistoupila od ledna většina středočeských pivovarů kvůli nárůstu spotřební daně a DPH.

Máme stabilizované ceny energií na dva roky dopředu, což je největší úspora, a také ceny surovin máme nižší, a tak zdražovat nebudeme,“ vysvětlil ředitel benešovského pivovaru Jaroslav Lebeda, proč ke zvýšení ceny nedojde.

Dražší pivo nemá zatím ani berounský pivovar a do března vyčká i pivovar v Kácově na Kutnohorsku. Výrobu kácovského Hubertusu budou pokrývat zatím z marže. Přímo v pivovaru stojí půllitr desetistupňového piva 12 korun.

Ztráty zákazníků se nebojí „Uvidíme, jak to půjde. Když nám to bude vycházet dobře, tak bychom nejraději nezvyšovali vůbec,“ říká majitelka Berounského medvěda Hana Mayerová. V pivovarské hospodě stojí například jedenáctistupňové pivo 17 korun.

Naopak téměř o korunu více zaplatí ti, kteří pijí Krušovice, Velkopopovického Kozla, Herolda z Březnice, Klášter z Mnichova Hradiště či Postřižinské pivo z Nymburka. O ztrátu zákazníků se nebojí, i když ekonomická krize zasáhla i do pivovarnictví. Pivo pijí lidé méně. „Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufá.

Jeho slova potvrzují majitelé restaurací. „Nechceme zdražovat moc, protože už takhle je znát, že lidí chodí méně. Odhadem nám mohly za minulý rok klesnout tržby zhruba o 20, 30 procent. Lidé méně v restauracích jedí a pomaleji pijí,“ podotkl Jindřich Neliba, majitel restaurace Pod červeným bukem v Kladně.

Zákazník si teď většinou dává to nejlevnější, třeba dražší kořalky už vůbec netáhnou. Také přibylo víc takzvaných hluchých dní. Teď lidé ve velkém počtu chodí jen ve čtvrtek a v pátek,“ doplnil Luboš Opava, majitel Pohoda baru v Benešově, kde točí Lobkowicze. Ten podraží také. „Ještě jsme se nerozhodli, jestli budeme zdražovat. Je teprve čtvrtého, myslím, že tak do konce měsíce se rozhodne,“ dodal Opava.

V Březnici na Příbramsku se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, nyní je to o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel březnického Heroldu s tím, že jim pomáhá export.

Právě novinky mají nalákat na pivo nové zákazníky. V Kácově doufají, že letos budou mít i lahvové pivo, které se může rozšířit do více míst. Dosud ho prodávali v sudech či PET lahvích. V Berouně bude po celý rok k dostání takzvaný Grizlly, osmnáctistupňové pivo. „Loni jsme ho zkusili jen na určité období, ale je po něm taková poptávka, že bude k dostání po celý rok,“ podotkla majitelka pivovaru Hana Mayerová.

Návrat k tradici

Úplně v novém bude Pivovar Klášter v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Loni ho koupila česká skupina K Brewery, která vlastní i lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Pivovary chtějí provozovat pod sloganem Návrat k tradici a na podzim uvedli na trh nový ležák Lobkowicz Premium. Koupí také nový stroj na etiketování lahví, který umožní lepit na lahve i stanioly. Výrazně se však změní etikety, které budou ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera. Ten tady stojí dodnes. Na etiketu se vrátí po desetiletích také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve třicátých letech minulého století. „Pivovar Klášter uvařil výrazně méně piva než v předchozích letech, což souvisí s převodem firmy na jiného vlastníka. Nyní ale počítáme s růstem,“ uvedl manažer pivovaru Petr Božoň. Pivo zdraží o šedesát až devadesát haléřů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková


Češi vypili za rok 2008 přes 50 milionů litrů nealkoholického piva, což znamená spotřebu 5,03 litru na osobu. Podle údajů firmy Canadean před Českem bylo pouze Španělsko se spotřebou 5,51 litru na hlavu, informoval v úterý agenturu Mediafax Vladimír Vaňka zastupující značku Birell.

"Málokdo ví, že nealkoholické pivo je v podstatě čistě přírodní iontový nápoj bez umělých přísad a konzervantů. Navíc má o 50 procent méně kalorií než běžné sycené limonády, nebo džusy," vysvětlil Vaněk.

Na třetím místě skončili v pití "nealko piva" Němci s 3,88 litry na hlavu za rok.

Češi ve své oblibě pití nealkoholického piva však neotáleli ani v minulém roce, přestože se dá říci, že obecně prodej piva klesl. Například meziroční navýšení spotřeby nealkoholického piva značky Birell v minulém roce činilo 2,7 procenta.

Důvodů, proč nealkoholický nápoj patří k těm nejoblíbenějším, je hned několik. Z hlediska praktického je to například v případě zákazu požívání alkoholu v pracovní době či při řízení motorových vozidel. Roste také procento lidí, kteří pijí nealkoholické pivo v rámci zdravého životního stylu.

Důkazem vzrůstající obliby "nealko piva" je srovnání s rokem 2000, kdy české pivovary vyrobily celkem 117 tisíc hektolitrů piva, za to v roce 2008 to bylo zhruba 496 tisíc hektolitrů piva, což je více než čtyřnásobek.

Zdroj: Eurozprávy.cz


Jubilejní už 20. ročník Slavností piva se uskuteční začátkem února v Táboře. Letos se velké akce, která je v celých jižních Čechách velkou kulturní událostí, zúčastní téměř sedm desítek pivovarů.

Do soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo 68 pivovarů z Čech, Moravy i Slovenska. Ty budou soutěžit celkem v 15 kategoriích. “Poprvé po těch letech budou mít poměrně slušné zastoupení také jihočeské pivovary,“ uvedl organizátor slavností Alois Srb.

V Táboře se tak od 2. do 5. února zúčastní akce dva přední pivovary z Českých Budějovic, jeden z Dražíče a jeden ze Zvíkovského Podhradí na Písecku a jeden také z Koutu na Šumavě. „Je to přeci jen čest pro nás, že budou mít jihočeské pivovary také své zastoupení, doposud tomu tak vždycky nebylo,“ doplnil organizátor.

Součástí celých slavností, které budou slavnostnější, protože půjde o jubilejní ročník, bude i bohatý kulturní a společenský program. Podrobnosti, včetně počtu přihlášených výrobců minerálních vod, kteří budou soutěžit o Zlatý český pramen, zveřejní organizační štáb ve středu na tiskové konferenci v hotelu Palcát.

Zde se také velká část Slavností piva, které se staly jedněmi z největších v Česku, bude odehrávat. Letos záštitu nad akcí převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Jiří Fusek, který v posledních třinácti letech postavil na nohy Pivovar Černá Hora, dělá v těchto dnech ve svém životě radikální změny. Právě nyní totiž svůj podíl v pivovaru Černá Hora prodává společnosti K Brewery. Kromě toho se v prosinci odstěhoval do Rožnova pod Radhoštěm a v úterý oslaví své pětašedesáté narozeniny.

Foto

Když jsem vás dnes sháněla v pivovaru, řekli mi, že už s ním nemáte nic společného.

To není pravda.

Takže jste svůj podíl ještě neprodal?

Prodej tak velké společnosti se neprovádí tak, že někomu podáte ruku, předáte akcie a odejdete. Ten proces se potáhne do konce ledna a možná skončí až v únoru.

Takže v pivovaru budete i v dalších dnech?

Samozřejmě. Jsem stále předsedou představenstva i prokuristou firmy. A zůstanu jimi, dokud nebudou splněny všechny podmínky k předání společnosti.

Proč jste se k tomuto, trochu nečekanému kroku odhodlal?

Víceméně už nějakou dobu uvažuji, že jednou bych měl ukončit nejaktivnější část svého života a přejít do fáze, kdy budu už jen pomáhat dětem. Domnívám se, že pětašedesát let je pro ten nejaktivnější život maximální hranice. Doba, kdy už by měla skončit práce od rána do večera a i o víkendu musí hlava pořád pracovat. Spoustu let zpátky nevím, co je to klidná dovolená.

Firma se bude v podstatě dělit. Proč jste si nenechal pivo a vzal jste si hospody?

To souvisí s mými dětmi. Mám tři a všechny pracují ve společnosti Prelax, která provozuje hotely, restaurace a sportoviště. Nejmladší dcera se bude například starat o sportovní areál ve Valašském Meziříčí. Já už budu působit jen jako pantáta, taková poradenská ruka pro své děti.

Co budete dělat ve chvílích, kdy nebudete dětem radit?

Budu se více věnovat manželce a budu mít více času na své koníčky. Jsem stavební inženýr, rád jezdím po celé Evropě a dívám se na stavby, historické památky i starožitnosti a obzvlášť uvítám, když narazím na nějaký malý pivovárek. Takže se budu dívat a i trochu srovnávat, co lidé vytvořili jinde a co jsem udělal já s pivovarem v Černé Hoře.

Předpokládám, že si myslíte, že ho prodáváte ve velmi dobrém stavu. Je to tak?

Myslím, že je na vrcholu své slávy. Když jsem ho v roce 1996 převzal, byl zdevastovaný, měl zastaralou technologii, varnu dokonce z roku 1925. Jediné, co bylo nové a za co jsme pak spláceli úvěry byla kotelna, kterou jsme však nakonec ani v plném rozsahu nevyužili. Kromě sklepů je v něm nyní v podstatě všechno nové, investovalo se do něj za mne půl miliardy korun. A hlavně, vaří se zde dobré pivo, což dokazuje i na dvě stě českých a evropských ocenění, které v posledních deseti letech pivovar získal.

Bez úvěru se investice za půl miliardy asi udělat nedá. Je tedy pivovar zadlužený?

To je samozřejmé, ale ten pivovar je schopen úvěry splácet, nehrozí mu žádná ekonomická nevyváženost. Nikdy se nestalo, že by nesplnil své platební závazky. Vloni zahájil investice za dvě stě milionů korun a kdyby pivovar nebyl zdravý, úvěry by na ně nezískal.

Foto

Říká se o vás, že jste mecenášem Blanenska, pouze starosta Černé Hory v Deníku uvedl, že ale Černé Hoře jste nedal ani groš.

Pan starosta lže jako když tiskne. Pokud by pivovar nepřispěl zdejším hasičům, tak by ani nevyjeli. A hodně podporoval i zdejší sportovce.

Dost často jste hodně otevřeně kritizoval politiky. Neuvažoval jste někdy o tom, že se jím také stanete a ukážete, jak se to má dělat?

To by mne manželka zabila. Určitě ne, žádnou nabídku jsem ani nedostal, i když nějaké náznaky dříve byly. Takovou odvahu jsem nikdy neměl. Ne. Mně nepředstavitelně bavilo podnikání a myslím, že mne bude bavit dál.

Co vám na politice třeba vadí?

Že politici nemohou pochopit vztah mezi firmou a regionem a budou stále vykládat, že podnikatelé jsou největší darebáci. Že vytvářejí zákony, které podnikatele vydírají. To je katastrofa, vůbec nejhorší stav, jaký může nastat.

I když je vám pětašedesát, přesto, neudělal jste těch změn najednou nějak moc?

Já jsem mladý, tak já můžu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová


Vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek je připraven prodat svůj podíl skupině K Brewery, které patří druhá polovina pivovaru. „V závěru roku jsme podepsali smlouvy. Pokud do konce února splníme konkrétní odkládací podmínky, pivovar převezmeme,“ uvedl pro Euro.cz předseda představenstva a generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Doplnil, že odkládací podmínky se týkají především jednání s úvěrujícími bankami. „V tom by neměla být překážka. Nejpozději od 1. března bychom pivovar měli převzít,“ prohlásil Radil.

V definitivní dohodu věří také Jiří Fusek. „Předpokládám, že koncem ledna nebo začátkem února z pivovaru odejdu,“ řekl Euro.cz. Jednání o prodeji jeho podílu trvala přes dva roky. Vázla na tom, že K Brewery měl zájem pouze o pivovarnickou část a nestál o převzetí turistických aktivit, které provozuje Pivovar Černá Hora. „V pětašedesáti letech chci zklidnit své podnikatelské aktivity. Ponechám si hotel v Černé Hoře, benzinovou stanici u Krhova a řadu restaurací,“ doplnil Fusek.

Jak Radil upřesnil, ve smlouvách o odprodeji Fuskova podílu nefiguruje přímo K Brewery, ale brněnská společnost Sokato. „Od ní pak akcie odkoupíme,“ uvedl Radil, který je předsedou představenstva odštěpené pivovarské části původního Pivovaru Černá Hora.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


Do Dětenic si zajeďte na zámek, ale staročeské hospodě se raději vyhněte. Tedy pokud nestojíte o krvavé kuře, tučné vepřové a „zábavu“, jejímž vrcholem je vymítání ďábla prošpikované sexistickými poznámkami. Ale pokud byste sem náhodou zabloudili, dejte si kachnu. Ta jediná se dala jíst.

Foto

Kolikrát jsem jen v poslední době slyšela, že kdo se chce dobře pobavit a ještě se u toho výborně najíst, měl by zajet do Dětenic! Nepochopitelně dobrá pověst zdejší staročeské hospody způsobila, že bez rezervace se sem nedostanete: čekací lhůta je i měsíc.

Interiér působí opravdu dobově – jedná se o zrenovované sklepení pivovaru z 18. století. Načepují vám zde vlastní tmavé i světlé pivo připravené podle dávného dětenického receptu. I stylové oblečení a chování personálu navozuje atmosféru staročeské hospody.

"Vítejte, pocestní, kam si k tomu žrádlu sednete?" houkl na nás jakýsi hoch hned u vchodu. Jeho společnice žebračka peprně okomentovala mé boty a slečnu, která přišla před námi, počastovala výkřikem: "Co čumíš?" Dívka se jen pousmála a nechala to bez komentáře: hrubé zacházení, vulgarity a ponižování hostů tady patří ke koloritu a je třeba s ním počítat dopředu. Popravdě řečeno, nic pro slabé nátury.

Restaurace, kam se platí vstup

Restaurace byla narvaná k prasknutí. Personál chaoticky pobíhal, břišní tanečnice se vlnily u stolů, šermíři skoro padali lidem do jídla, pirát Jack Sparrow (znalci historie se jistě podiví nad jeho přítomností) se předváděl a čert strašil děti a trousil poznámky na přítomné dámy.

Během jídla jsme zhlédli také zoufalou scénku, jíž padla za oběť jedna z návštěvnic: musela předstírat hříšnici. Ještě že si personál nevybral mě, pomyslela jsem si s úlevou, když jsem pozorovala zhruba půlhodinové trapné "vymítání ďábla" z jejího těla plné sexistických poznámek a vtipů hodných žáků základní školy. Jediné, co v tomto panoptiku stojí za pochvalu, je kapela, která hrála velmi dobře. Ta by si snad i zasloužila poplatek 145 Kč, což je vstupné do restaurace. Ano, slyšíte dobře, do téhle hospody se platí vstupné.

Než se do Dětenic vypravíte, podívejte se na jídelní lístek, který mají na internetu, a předem si promyslete, co si dáte. Číšníci vám totiž nedají moc času na rozmyšlenou. Krátce po objednávce vám pak na stole najednou přistane absolutně všechno jídlo, které jste si poručili – lidí je hodně, tak jaképak zdržování se servírováním hlavního jídla až poté, co člověk dojí polévku. A ještě něco: pokud se štítíte jíst rukama, přineste si příbor. K většině pokrmů ho totiž záměrně nedostanete. V době prasečí chřipky to není moc dobrá zpráva.

Jako předkrm jsem zvolila talíř sušené šunky (169 Kč), zelnou polévku (45 Kč) a nakládaný hermelín (59 Kč). Znalci tvrdí, že dobrá hospoda se pozná právě podle něho. Nesmí být zralý natolik, aby se vám rozpadal na vidličce, ale také ne tvrdý, abyste potřebovali nůž. Poměr česneku, chilli a cibule musí být vyvážený. Na svém, relativně dobře uleželém hermelínu jsem našla i olivy. Proč? Navíc doslova plaval v oleji.

Foto

Šunka byla nakrájená na tak silné plátky, že mě po třech soustech přešla chuť. Zelná polévka byla ucházející, pochutnali jsme si na ní všichni.

Od přátel jsem slyšela chválu na žebírka na medu (249 Kč). Abych ochutnala co nejvíc druhů masa, které restaurace nabízí, doplnila jsem je talířem pro zazobaného sedláka (297 Kč). Sedlák asi moc zazobaný nebyl – pochybuji, že by se spokojil s nikoli nejčerstvějším karbanátkem. Doufala jsem, že si spravím chuť špízem z kuřecího a vepřového masa, ale kuře bylo uvnitř syrové a vepřové tlusté. Následovala kuřecí křidélka a uzené maso – oboje přesolené a vyschlé.

Foto

Konečně něco dobrého!

Jedinou přílohou, kterou jsme k masu kromě chleba dostali, byla kukuřice. Vypadala, že je grilovaná na ohni, ale chutnala a "voněla" jako silážované krmivo pro dobytek. Znechucená jsem se pustila do žebírek. Konečně něco, co mohu pochválit! Maso se lehce odlupovalo od kosti a medová omáčka byla jemná a nepříliš aromatická, takže nepřekrývala jeho chuť.

"Co nežereš?" prohodila směrem ke mně číšnice, když sbírala ze stolu plné talíře. "Tohle se jíst nedá," dovolila jsem si odpovědět. "Co ti na tom nechutná, slečinko? Příště nám ji sem nevoď," otočila se servírka na mého partnera, a než se stačil nadechnout, nevydržela jsem to a upozornila ji, aby mě už víc nedráždila a raději obcházela náš stůl oklikou. Kupodivu poslechla a od té doby nás obsluhoval číšník, který si zaslouží mé uznání. Ten jediný věděl, jak se chovat k platícím hostům, a stíhal neuvěřitelné množství stolů najednou.

Nechtěla jsem se smířit s tím, že by jediné poživatelné jídlo v Dětenicích byla žebírka na medu, a tak jsem si objednala ještě čtvrt kachny na hruškách s knedlíkem a zelím (195 Kč). Zelí bylo sice trochu rozvařené, ale kachna křehká a šťavnatá a knedlíky vláčné přesně tak, jak mají být.

Pivovar Dětenice

Dětenice 507 24

Tel.: 493 599 142

http://www.detenice.cz

Celkový dojem: 1 hvězdička

Jídlo: 1 hvězdička

Obsluha: 1 hvězdička

Atmosféra: 3 hvězdičky

Vysvětlivky:

čtyři hvězdičky: gurmánská bomba

tři hvězdičky: překvapivě dobré

dvě hvězdičky: průměr

jedna hvězdička: nic moc

žádná hvězdička: raději se vyhnout

Celkově to ale bylo spíš gurmánské neštěstí, které jsem završila dezertem. Jídelní lístek nabízel medovník, ovocný koláč kuchařky Filomeny (38 Kč) a klasický štrúdl (45 Kč). Restauraci, kde nejkreativnější sladkost je medovník, obvykle odpískávám rovnou. Ovšem v tomto případě jsem si ho měla dát. Filomenin koláč mě zklamal. Byl suchý, vespod tvrdý a jediné ovoce, které jsem na něm našla, bylo pár kuliček rybízu. Štrúdl upekli z listového těsta, nikoliv z taženého, jak velí správný staročeský recept. A jablka byla navíc rozmixovaná elektrickým šlehačem, takže doslova tekla. Vše kuchař završil šlehačkou ze spreje.

Od této restaurace nečekejte nic jiného než zábavu. I když křečovitá snaha personálu být drsnými hochy je chvilkami až tragikomicky zoufalá, alespoň pro děti je to zážitek. Největší dojem na ně udělal čert, kterého se jindy bojí, ale tady dával razítko "zabaveno peklem" mamince do výstřihu.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Štěpánka E. Vágner, recenzentka restaurací


Pořekadlo praví: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V Belgii to platí dvojnásob, protože tam se pivo nejen vaří, ale také se na vaření používá. Restaurace U 3 fontán v městečku Beersel nedaleko Bruselu je vyhlášená jídly vařenými s přídavkem piva. Třeba na tradiční vlámskou specialitu carbonade, tedy hovězí dušené v pivu, tam jezdí hosté z širokého okolí. Spolumajitelka restaurace paní Tres Vergels vaří podle rodinné tradice.

Foto

"Recept je dědictví po mamince a po babičce. Ta ho měla od své babičky. Je tedy dost starý," chlubila se paní Vergels. Nezbytnou přísadou Flanderské carbonade je silné, nasládlé belgické pivo. V beerselské restauraci však do pekáče přidávají živé nakyslé pivo geuze.

Základem pokrmu je hovězí maso a cibule. Hodně nadrobno nakrájené cibule. Na pánvi nebo v pekáči se nechá zhnědnout a pak se přidají kostky masa. Mělo by to být horší maso, které potřebuje dlouhou dobu, aby změklo. Přidá se hnědý nerafinovaný cukr a pivo. To všechno se pak nechá dusit ve vlastní šťávě a pivní lázni.

"Dusíme to minimálně tři hodiny. V pekáči nebo kastrolu se to nesmí vařit. Maso se dusí na mírném plameni, aby změklo a nasáklo chuť piva a karamelizujícího cukru. Přidá se ještě sůl, pepř a je to," ukončila svůj výklad o carbonade paní Vergels. Hnědou barvu dodá hotovému jídlu pivo s cukrem. Ještě je třeba ovšem omáčku zahustit.

"Je to skoro hotové. Jen tam dáme trochu maizeny, tedy kukuřičné škrobové mouky, která způsobí, že maso v omáčce neplave, ale kousky masa se jí pěkně obalí," dodal Thomas Debelder, syn paní Tres Vergels. Chutí se flanderská carbonade podobá našemu guláši. Není v ní však ani špetka papriky a maso se přímo rozsýpá. Podává se s typickou belgickou přílohou - s hranolky.

Pivem se v restauraci v Beerselu dochucují i další jídla. Zdejší chloubou je třeba králík na pivu nebo lesní ovoce marinované s višňovým pivem kriek. Podle paní Vergels sice existují staré recepty pokrmů s pivem, ale kuchaři se stále snaží experimentovat. Někdy to vyjde, jindy bohužel ne.

"Jednou jsme se snažili uvařit pivní polévku z čekankových puků, které jsou také velmi oblíbené v belgické kuchyni. Jenže pivo dalo polévce v kombinaci s čekankou velmi hořkou chuť a dávat do polévky cukr jako u ostatních jídel moc nejde, protože polévka se jen vaří a nepeče se," uvedla jeden z neúspěšných pokusů paní Vergels.

Co se ovšem v kuchyni restaurace U tří fontán povedlo, je dezert známý jako Creme brulé. Do krému, vlastně vanilkového pudinku přidává paní Vergels ještě trochu lambického piva s hnědým cukrem. Potom nechá pudink s cukrovým sirupem na povrhu rychle zapéct, vlastně ogrilovat, aby se na něm vytvořila karamelová krusta. Na první pohled dezert, který vám nabídnou v belgických i francouzských restauracích. Jenže pivo a cukr daly zvláštní karamelovou chuť i samotnému krému.

Nepředpokládal jsem, že někdy v životě budu jíst pudink s pivem, ale tohle pivní kouzlo se paní šéfkuchařce z Beerselu podařilo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Šéf a vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek z pivovaru odchází. Během ledna by měla jeho podíl koupit společnost K Brewery. Ta dosud vlastní druhou polovinu akcií pivovaru.

Foto

V těchto dnech probíhají jednání o prodeji Fuskova podílu. „Chci svůj podíl prodat spoluakcionáři K Brewery. Ve svých pětašedesáti letech jsem se rozhodl umírnit podnikatelské aktivity,“ potvrdil Fusek. Zatímco pivovar nechá v režii K Brewery, sám se bude nadále věnovat svým restauracím. Ponechá si Centrum Sladovna v Černé Hoře, kde nyní dělníci dokončují stavbu hotelu. V jeho vlastnictví zůstane také benzinová stanice u Krhova, restaurace u Dělnického domu v Blansku a další hostince a nemovitosti na Blanensku. „Chci dát prostor svým dětem a ustoupit do pozadí,“ podotkl Fusek.

Méně podpory pro sportovce

Výrazná tvář pivovaru dlouhodobě podporovala i sportovce a kulturní dění v regionu. Fusek však v poslední době zvažoval, že tuto podporu výrazně sníží kvůli zvýšení spotřební daně. „Předpokládám, že z tohoto důvodu podpoří sportovce méně než vloni i K Brewery,“ myslí si Fusek.

Společnost K Brewery, která se na internetu prezentuje jako ryze česká společnost usilující o návrat k tradici českého pivovarnictví, se zatím nijak vyjadřovat nechce. „Dokud nebudeme mít na stole oficiální rozhodnutí pana Fuska, nechceme to komentovat,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Burešová.

Pivovar investoval do regionu

Podle černohorského starosty pivovar za éry Jiřího Fuska vložil do regionu nemalé peníze. „Podporoval řadu organizací, Černé Hoře ale nedal ani šesťák. Proto změna ve vedení pivovaru městečko neovlivní. Pokud ovšem bude pivovar fungovat dál. Navzájem se totiž potřebujeme,“ míní Bohumil Hlavička.

Jedním z klubů, které našly u Fuska podporu, byl blanenský biketrial. „Teď vůbec netuším, co nás čeká,“ uvedl předseda českého biketrialu a vedoucí reprezentace České republiky Radim Kakáč. Podle něj byl pivovar generálním partnerem Mistrovství České republiky. Do českého biketrialu tak z pivovaru mířilo ročně sto tisíc korun. Peníze pomohly zaplatit cestování sportovců na závody po celém světě. „Pokud by nás další majitel pivovaru nepodpořil, museli bychom sehnat jiné sponzory a rodiče biketrialistů by museli sáhnout do svých kapes,“ míní Kakáč.

Konec spolupráce

O odchodu Fuska z pivovaru ví starostka Blanska Jaroslava Králová. „Nikdo mi to ale neoznámil oficiálně. Blansko má s Boskovicemi a černohorským pivovarem dohodu o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Ta nyní přestává fungovat. Pivovar se totiž nebude finančně podílet na společné expozici při veletrhu Regiontour v Brně,“ sdělila Králová. Nový vlastník významného výrobce piva, limonád, pálenek a likérů ji dosud nekontaktoval. „Snad na vzájemnou spolupráci navážeme,“ dodala starostka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


Pivo z tanku se v prémiových českých hospodách a pivnicích čepuje už bezmála čtyřicet let. Tehdy to ale nebyly tanky, jaké známe dnes. Byly postavené nastojato a pivovary je instalovaly jen do nádražních a sídlištních restaurací s velkou spotřebou piva. Před několika lety ale tankové pivo zasáhlo i pivnice méně zvučných jmen, než jsou například pražské hospody U Vejvodů nebo U Zlatého Tygra.

O pivu z tanku, jeho chuti, kladech, záporech a historii jsem si jel popovídat s člověkem nejpovolanějším. Starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, který léta odpovídal za výrobu celého Plzeňského Prazdroje a jehož autogram "Václav Berka (odpovědný za kvalitu)" jste mohli čítat na každé lahvi Gambrinusu.

Mekka českého pivovarnictví

Hlavní brána do obrovského areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří nejen nejznámější český dvanáctistupňový ležák Pilsner Urquell, ale i Gambrinus, se otevírá a my vstupujeme na posvátnou půdu českého pivovarnictví. V kanceláři pana Berky vládne příjemná "pivní" atmosféra. Sice zatím pijeme jen kávu a vodu, ale nadšení, s jakým pan Berka o pivu vypráví, dává tušit, že za chvíli půjdeme nějaké "pivánko" i ochutnat.

Foto

Václav Berka má nyní na starosti hlavně image značky, kvalitu servírování a péči o distribuci piva. "Na pivu z tanku je velmi pozitivní to, že pivo jede přímo od nás z pivovaru do hospody. Nemůže se tak v žádném případě stát, jako třeba u piva ze sudu, že někdo zapomene paletu v rohu, nebo na auto zasvítí sluníčko nebo v zimě mrzne," říká pan Berka. V hospodě se pivo přečerpá do tanků, které jsou umístěny v klimatizovaných místnostech, kde je teplota mezi pěti až osmi stupni Celsia. Při této teplotě se pak pivo čepuje.

Moderní tanky

Tankovny čepují nepasterizované pivo. Pro zachování stoprocentní kvality je proto velmi důležité, aby hospoda dokázala vyčepovat pivo z tanku co nejdříve od naražení. Maximálně do týdne. Pivo v nenaraženém tanku vydrží podle sládka Berky 21 dní.

Moderní tanky se značně liší od stojacích tanků, které se používaly za komunistů, ale i od tanků ze začátku devadesátých let. "Úplně první tanky nebyly ani nerezové. Byly ocelové a vnitřek pokrýval speciální epoxidový nátěr. Proto se musely čistit, a to tak, že tam člověk prostě vlezl a tank vykartáčoval. Dost často se stávalo, že při mytí se epoxid odloupl. No a jak se tam dostalo pivo, tak se to začalo loupat a problém byl na světě," vypráví o pionýrských začátcích pan Berka.

Foto

Další nevýhodou, která s nástupem moderních technologií odpadla, bylo tlačení piva z tanku vzduchovým kompresorem. Vlivem přímého kontaktu piva s kyslíkem totiž zlatý mok, stejně jako jiný živý organismus, velmi rychle stárl. Chuť piva se proto tehdy velmi odlišovala od toho, co pivovarský sládek uvařil.

"Podle tehdejší normy se vzduch musel nasávat z čistého prostředí. Nasávat se vzduch měl nejméně dva metry nad zemí. Dobře se to dalo vyřešit na vesnicích, kde se vzduchová hadice odvedla na zahradu. Ve městech to bylo mnohem horší. Nebylo výjimkou, že vzduchová hadice koukala do ulice a spolu se vzduchem se nasávaly spaliny z aut a náklaďáků," říká sládek Berka. I to byl jeden z důvodů, proč pivovary a hospody začaly místo vzduchu používat různé plyny nebo jejich směsi. V některých zemích je dnes používání vzduchu jako tlačného plynu zakázáno.

Všechny nedostatky tankového "pravěku" jsou již dnes odstraněny. V nerezových tancích se pivo nedostane do kontaktu se vzduchem ani jiným plynem vůbec. Pivo je totiž v nerezových tancích o objemu deset nebo pět hektolitrů uloženo ještě ve speciálním nepropustném polypropylenovém vaku, takzvaném "bag-in-boxu". "Ten pytlík se jen stlačuje a zmačkává a tím se pivo vytlačuje," vysvětluje Berka.

Samotný nerezový tank se při dalším plnění čerstvým pivem musí pečlivě vymýt, aby se v tanku nemohly šířit plísně nebo houby. Teprve pak se do tanku vloží nový jednocestný vak, který se naplní čerstvým pivem. Polypropylenové vaky se recyklují. Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Jiřího Marečka je v Česku rozšířenost hospod vybavených tanky nejvyšší nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Sládek pivo vaří...

Cesta tankového piva až na váš štamgastský stůl ale zdaleka nekončí tím, že ho do vaší oblíbené hospody přivezou cisternou. Do půllitru ho totiž musí výčepní správně načepovat a také se musí dobře starat o pivní trubky. A pokud to neumí, může sebečerstvější mok zkazit natolik, že se do takové hospody už nikdy nevrátíte.

"Lidé se o tankové pivo musí umět starat. I u tankové hospody se pivo z tanku musí dostat k výčepu. Jsou tam pivní trubky, které mají v průměru deset milimetrů. To je kvůli tomu, abychom byli k pivu šetrní. Ve světě se používají jen sedmimilimetrové, ale to je zase z toho důvodu, že se tam pije pomaleji. Pak je tam výčepní kohout, chladič a podobně. Proto máme tým lidí, kteří provádějí sanitaci těchto zařízení. Máme více než tři sta certifikovaných sanitačních čističů. Ti jsou v hospodách každý týden," říká pan Berka.

Foto

Čištění pivních trubek je vůbec velká věda. Ideálně probíhá jednou za týden speciálními chemikáliemi. "Další velmi důležité ošetření trubek je jejich propláchnutí vodou po skončení čepování. Pokud se to totiž neudělá, tak se v trubce začne usazovat nějaký sediment. A než se na to přijde, tak hosté pijí kalné pivo," tvrdí Berka.

Další důležitou věcí je správné sklo a jeho čistota. Řada hospodských si totiž myslí, že když si koupí automatickou myčku, mají vše vyřešeno. Chyba. Podle pana Berky totiž pěna piva z nevypláchnuté sklenice hned opadne: "Ideální je, když výčepní sklenici z myčky vezme a ještě ji houbičkou umyje pod tekoucí ledovou vodou. V dobrých pražských hospodách to dělají," tvrdí Berka.

Teprve pak přijde na řadu samotné čepování. Dobří hostinští umí pivo načepovat na několik způsobů. Hospodský by měl vědět a vysvětlit svým zákazníkům, co je čeká, když si dají hladinku, čochtana, mlíko, pěnu nebo šnýtek. "Naším cílem je, aby hospodský věděl, že když to načepuje tímto způsobem, tak má vyzdvihnuté tyto chutě, anebo jiné. Já sám preferuji hladinku, to znamená, že je pivo načepováno najednou s krásnou smetanovou hlaďounkou pěnou," říká Berka.

Lepší nebo horší?

Jestli je pivo z tanku lepší než pivo ze sudu, jsem se od pana Berky nedověděl. Ten se dokonce dušuje, že při dnešní technice a vybavení pivovarů nemá pivař prakticky žádnou šanci poznat rozdíl mezi nepasterizovaným pivem z tanku a pasterizovaným ze sudu. Pro jeho domněnku navíc hraje fakt, že mezi pražskými pivaři vyhlášená hospoda U Hrocha čepuje pivo ze sudů a díky tamním výčepním se jejich plzeň pasuje mezi naprostou špičku.

Foto

Majitel restaurace U Drahokoupilů na pražském smíchově Petr Drahokoupil ale tvrdí, že jeho hosté rozdíl poznají. "Hosté chtějí pivo z tanku a ze sudů neboli kegů jim tak nechutná. Tankové pivo je prostě lepší. Kdybych měl sudy, tak nemám zákazníky. Samozřejmě ale čepuji pivo Pilsner Urquell, o kterém si myslím, že to je nejlepší pivo na světě," tvrdí opálený čtyřicátník Drahokoupil, který pochází z rodiny hostinských. Budoucnost čepování piva vidí jasně: "Troufnu si tvrdit, že zanedlouho budeme chtít pít už jen tankové pivo."

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl


Pro české pivovary nebyl letošní rok příliš příznivý. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent.

Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších pivovarů přitom ale paradoxně roste. Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů.

To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, rakovnický Bakalář, Svijany či Bernard.

Také pro Žatecký pivovar, který patří svým výstavem k menším regionálním pivovarům, nebyl letošek tak nepříznivý, jako pro velké producenty. „Pro Žatecký pivovar bude tento rok z pohledu prodeje jeho výrobků podobný rokům minulým, a to proto, že celkový prodej piva se opět meziročně o nějaké procento zvýší. Celková čísla ještě neznáme, ale očekáváme prodej přibližně o tisíc hektolitrů vyšší ve srovnání s loňským rokem. Vloni jsme dosáhli výstavu 28 tisíc hektolitrů,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Pivovar se snaží každoročně přijít na trh s nějakou novinkou, letos to bylo Cornish Steam lager – nefiltrované, tzv. „kvasnicové“ pivo v láhvích, vařené na základě starocornwallského receptu.

Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko

Produkci českých pivovarů ovlivňuje i klesající export. Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent,“ řekl Jan Veselý, výkonný šéf Českého svazu pivovarů.

V případě Žateckého pivovaru ale vývoz piva narostl, zvláště do zemí, kam se žatecké pivo tradičně vyváží – do Velké Británie a USA. „Nově vyvážíme pivo například na Bermudy,“ dodal R. Vincík.

Nelichotivá čísla pivovary tajily

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Právě do skupiny Heineken patří i Pivovar Louny. „Konkrétní výstav jednotlivých pivovarů nepublikujeme,“ sdělila na dotaz Deníku k výstavu Pivovaru Louny Kateřina Eliášová, mluvčí skupiny Heineken.

Pivovar Louny ještě před několika lety vařil ročně zhruba tři sta tisíc hektolitrů piva. V posledních letech ale produkce lahvového piva stále klesala, což vedlo na konci letošního listopadu k uzavření stáčírny v Lounech. V tamní pivovaru se tak už pivo plní jen do sudů, lounské pivo se lahvuje v pivovaru Velké Březno.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Kinšt


«« « Strana 568 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň