Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Braník: pivovar, co není

[pondělí, 15. červen 2009]

Nedaleko Branických skal v Praze stojí hospoda U Starého pivovaru. Ovšem zeptáte-li se náhodných chodců, kde přesně pivovar leží, takřka všichni vás odkážou na nedávno zrušený „chrám piva“ nedaleko železničního nádraží. To je ale zhruba tři kilometry od skal. Cesta za branickým pivem je malou detektivkou.

U kostela svatého Prokopa v Praze-Braníku se vypíná přírodní památka Branické skály. Výměra lehce přes devět hektarů z nich nečiní žádného obra. Lom pro přírodovědce odhalil geologický profil pražské prvohorní pánve. Občas se tady opatrně objeví osamělý hledač zkamenělin, který ví, že sběr fosilií v této lokalitě není legální. Ovšem chatrný plot dole okolo lomu místy úplně chybí, takže přístup je v podstatě bezproblémový.

Vyplatí se vystoupat po schodech nahoru na skály, kde je postavena vyhlídková plošina, nabízející málo obvyklý pohled na Prahu. Najednou se v zorném poli objeví jak Hradčany na levé straně Vltavy, tak Vyšehrad na břehu protilehlém.

Podle historických informací by někde pod skalou měl být starý pivovar. „To musíte k branickému nádraží, pivovar je nedaleko stanice, “ radí mi několik starousedlíků. Jenže kousek od svatoprokopského kostela stojí v Branické ulici hospoda U Starého pivovaru. Aby název měl logiku, musí být pivovar někde blízko. Cesta za pivem dostává lehce detektivní ráz.

Architektonický žert

Pivovar? Celou dobu stojíte před ním. Jenže jste se měl ptát na Dominikánský dvůr, “ směje se před hospodou U Starého pivovaru mladý pár s kočárkem.

Foto

Téměř opuštěný dům naproti zaujme historickým křížem na zdi bývalé zvonice. Nic nenapovídá, že některé části jsou až 350 let staré. Architektura dvora připomíná starou Prahu z dob rady Vacátka, kterou kazí panelák v těsné blízkosti.

Jediná rekonstruovaná část bývalého Dominikánského dvora, který během své existence sloužil i jako pivovar, je maličká „hláska“, v níž sídlí informační centrum. Jenže chcete-li získat informace v pátek odpoledne či o víkendu, máte smůlu. Tehdy úředníci nepracují.

Majitelem Dominikánského dvora je Praha 4. V internetové diskusi, v níž radnice hledala náměty, co s dvorem dál, se v lednu 2008 objevil návrh, aby v Dominikánském dvoře byl obnoven minipivovar s restaurací, který tam fungoval před postavením Branického pivovaru v roce 1899.

Pohled zvenčí nijak nenasvědčuje tomu, že by se s možným vzkříšením pivovaru počítalo. Ani v hospodě U Starého pivovaru se pivo Braník nečepuje. Letos na jaře alespoň radnice vybrala nového nájemce a investora, který v objektu plánuje zprovoznění Vysoké školy památkové péče a konzervace. Rekonstrukce by mohla začít příští rok a první studenty by škola mohla přijmout v roce 2011.

Předloni zavřeno

Cesta za branickým pivem tak pokračuje k železničnímu nádraží. Kousek od něj už spatříte nádherné budovy Společenského pivovaru pražských sládků v Praze. Tak to kolemjdoucím oznamuje nápis na cihlové budově uprostřed rozsáhlého pivovarského areálu.

Foto

Ovšem slovo „pivovarského“ je jen závanem nedávné minulosti, neboť branické pivo sice z trhu nezmizelo, zato i tento pivovar už svému účelu sloužit přestal. Pivovar byl založen roku 1899 pražskými sládky, kteří „sestoupili se ve společenstvo za tím účelem, aby v Praze nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se sladovnou spojený pivovar zařídili“. Zdejší pivo bylo vyhlášené

Ještě po víc než sto letech od založení pivovaru místní znalci (což dělají pivaři všude a se stejnými argumenty) tvrdili, že je to dáno unikátní kombinací surovin, místa, genia loci zdejšího pivovaru a poctivostí všech, kteří se na přípravě piva podíleli. Skutečnost, že se tady vařila i „belgická“ Stella Artois a „japonské“ Asahi, raději moc nezdůrazňovali. Narušovalo by to image tradičního českého výrobku.

Pražané to asi vědí, ale milovníci točeného i lahvového piva Braník ve zbytku republiky možná nezaznamenali, že jejich oblíbený mok se teď vaří o kus dál, ve smíchovském Staropramenu na druhém břehu Vltavy. Braník už není z Braníka.

A důvod přerušení „vařby“? „Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1, 124 milionu hektolitrů piva, “ tvrdí výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal. „Rostoucí výstav vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval, “ vysvětluje.

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula


Zlatavý mok tekl ve Volarech proudem

[pondělí, 15. červen 2009]

Už počtvrté se sešli vyznavači pěnivého moku, ale hlavně dobré pohody a sousedského klábosení, na volarském Pivobraní.

To se druhým rokem koná v tržnici nedaleko náměstí. „Zkušenosti totiž ukázaly, že když se nám nepodaří počasí, nepřijdou lidé. Proto jsme už vloni přesunuli akci z pivovarské zahrady blíže k městskému úřadu, abychom v případě deště mohli Pivobraní přesunout do sálu v budově. Navíc je zde vyřešené sociální zázemí a také přístup je zde bezpečnější než do pivovarské zahrady, “ vysvětlila za organizátory Jana Frejková.

Stejně jako vloni ale i letos počasí přálo, a tak se na tržnici vydaly desítky návštěvníků. Ti si mohli vybrat ze dvou značek jedenácti stupňového piva.

A protože letos je to přesně 650 let, co jsou Volary městem, první příchozí ochutnali pivo zdarma.

Připravili jsme dva sudy, od každé značky jeden. V každém sudu je sto piv. Po vytočení dohromady dvou set piv už si návštěvníci začali každou sklenku platit, “ přiblížila Jana Frejková.

Myšlenka Pivobraní vznikla v hlavě současné starostky Martiny Pospíšilové, ještě v době, kdy kulturu ve Volarech řídila ona. „Chtěli jsme se vrátit k veřejnému čepování piva, které bylo ve Volarech tradicí. Já sama jsem neváhala a ochutnala jsem, jaké letos je. A musím říci, že naši hasiči jej opět dobře připravili, “ nešetřila chválou starostka Martina Pospíšilová.

Chválou pak nešetřili ani ostatní návštěvníci, kteří připíjeli na zdraví svým známým a sousedům. „Byl to výborný nápad, udělat z toho tradici, “ řekl jeden z návštěvníků.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Leona Fröhlichová


I během víkendových dnů pokračovaly v Bělotíně pětidenní Pivní slavnosti. Zatímco páteční a sobotní večer patřil především dospělým, kteří se bavili na tanečních zábavách, sobotní odpolední program byl zaměřen na děti.

U bělotínského fotbalového hřiště nechyběly kolotoče a další pouťové atrakce s celou řadou občerstvení a specialit. Na trávníku se od čtvrtka do neděle sehrálo hned několik fotbalových turnajů.

Nejprve proběhl turnaj žáků, utkaly se mezi sebou i firmy, obce z regionu, staří páni a v neděli se chystají poslední mistrovské zápasy této sezony. Ty rozhodnou, jestli naši chlapi postoupí nebo zůstanou na opravdu krásném druhém místě, “ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.

Na pódiu se představily děti z místní základní školy a také tanečníci a orchestr ze Základní umělecké školy v Hranicích. U několika výčepů se podávalo celkem osm různých druhů piv.

Přestože letos pořádáme Pivní slavnosti už po osmnácté, pokaždé se setkáme s něčím novým. Letos je třeba historicky největší zima. Teď přes den to tak nevypadá, ale v pátek večer to bylo opravdu extrémní. Zažili jsme vítr i déšť ale takovou zimu ještě ne, “ zmínil Kavala.

Sobotní program zakončila diskotéka DJ Pavla Humplíka a skupiny Forum 1.

Fotogalerii a video zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autor: Jan Rotrekl


Sto dvacet zaměstnanců Pivovaru Platan se nemusí bát o práci. Jeden z největších zaměstnavatelů v regionu změnil majitele.

Foto

Česká společnost K Brewery Trade, která vlastní ještě pět pivovarů, již investovala do provozu a technologií a počítá s dalším rozšířením výroby.

Cílem je návrat k tradicím českého pivovarnictví, potvrdil obchodní ředitel Pivovaru Platan Daniel Budějcký.

Chceme zachovat a rozvíjet malé a střední pivovary s důrazem na jejich regionální působnost. Vaříme pivo podle tradičních receptů a opíráme se o zkušenosti několika generací sládků a pivovarníků, “ připomněl Budějcký.

K uskutečnění strategie firmy přispějí také již realizované a připravované investice, jako je výměna technologie ve stáčírnách lahví. „Hlavní technologickou úpravou při kvašení byl návrat ke tradičnímu kmenu platanských pivovarských kvasnic, “ připomněl sládek Miloš Musil.

Pivovar Platan je pro Protivín a okolí významným partnerem při pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí.

Potvrdil i partnerství s motocyklovým týmem MS Racing. Jeho přední jezdec Jakub Smrž je tváří nového nealkoholického piva.

Pivovar patří k městu Protivínu již více než čtyři sta let. O jeho zachování svedlo město velký souboj a několik let bylo jeho vlastníkem.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Libuše Kolářová


Pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev, který v České republice vlastní pivovary Staropramen, se údajně chystá prodat veškeré své evropské pivovary. Uvedl to v sobotu belgický list Le Soir.

Důvodem prodeje je podle listu dluh, který firmě vznikl, když investovala 52 miliard dolarů do akvizice amerického pivovaru Anheuser-Busch. Díky této akvizici firma už prodala svou jihokorejskou dceřinou společnost Oriental Brewery soukromé investiční skupině Kohlberg Kravis Roberts & Co za 1, 8 miliardy dolarů.

Evropský prodej by se měl týkat 11 pivovarů s celkovou kapacitou 15 milionů hektolitrů ročně v Bulharsku, Rumunsku, České republice, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Důvodem prodeje však podle listu není jen vzniklý dluh, ale také to, že firma aktivity ve střední Evropě nepovažuje za strategicky důležité a chce svou pozornost obrátit na působení v Severní a Jižní Americe. Mluvčí se podle belgického listu odmítl k této transakci vyjádřit.

O prodeji pivovarů Staropramen se v médiích spekuluje již delší dobu, začátkem dubna se hovořilo o tom, že novými majiteli by měla být společnost Heineken.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Alena Klímková


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pokračuje v investíciách do modernizácie výrobných technológií. Vo svojom závode v Topoľčanoch zahájila prevádzku nového prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva. Cieľom investície vo výške 280 tisíc eur je udržať najvyššiu kvalitu výroby piva.

Moderná technológia prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva zabezpečuje kvalitnú a stabilnú tepelnú úpravu piva. „Prietoková pasterizácia je najšetrnejší spôsob tepelného ošetrenia piva. Vysoký stupeň automatiky a regulácie nového prietokového pastéra garantuje vyrovnanú a štandardnú pasterizáciu piva, “ uviedol Ján Čerkala, technický riaditeľ, Pivovary Topvar, a.s. „Snahou našej spoločnosti je neustále udržiavať vysokú kvalitu našich produktov a to aj pomocou technologických inovácií. Nový moderný pastér v topoľčianskom závode spĺňa prísne hygienické normy a technické štandardy a pomáha zachovať prvotriednu kvalitu piva vyrábaného v našom topoľčianskom závode, “ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. Nový topoľčiansky pastér prispieva nielen k udržaniu vysokej kvality piva ale aj k ochrane životného prostredia. Vysoká účinnosť nového pastéra umožňuje spotrebovať nižšie množstvá pary a elektrickej energie.

Zdroj: Informuje.com | Autor: Omnipublic


V informačním centru v Sankturinovském domě na Palackého náměstí v Kutné Hoře se turisté nedozvědí jen, kde se mohou ubytovat nebo kam jít za památkami, ale dozvědí se také, že se v Kutné Hoře vaří pivo.

Ve vestibulu Sankturinovského domu je totiž nově umístěn infopoint o kutnohorském pivu Dačický, který informuje o historii pivovaru. Na ukázku jsou tady například i půllitry či etikety.

Návštěvníci vidí nejen pivovar, ale také výrobu piva. Je to propagace kutnohorského pivovaru a jde o projekt na podporu malých a středních pivovarů, “ vysvětlil starosta Ivo Šalátek. Kutnohorské pivo propaguje také vyhlášená restaurace, která je hned vedle rodného domu spisovatele Mikuláše Dačického.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar Černá Hora přivítal v pondělí 01.06.2009 delegaci ministrů zemědělství a rybářství EU. Ředitel pivovaru Jiří Fusek představil vedle svého piva i projektu Centra Sladovna spolufinancovaný z ROP Jihovýchod.

O naše pivo i pivovar je velký zájem. Vyrábíme tradičními postupy originální české pivo. Zahraniční turisté však žádají exkluzivní ubytování. Proto se pouštíme do nového projektu Centra Sladovna, " vysvětlil Jiří Fusek.

Centrum Sladovna zachová tradiční architektonický výraz komplexu. Projekt získal 50milionovou dotaci z ROP Jihovýchod. Jeho výstavba začala v lednu loňského roku a potrvá do března roku 2010. Centrum bude poskytovat komplexní ubytovací, restaurační a relaxační služby (pivní lázně, saunu, whirpool, relaxační lůžka). K dispozici bude také víceúčelový konferenční sál s příslušným zázemím a interaktivní muzeum pivovarnictví s názornou expozicí historie i současnosti výroby piva.

Zdroj: Dotace Online.cz


Až do čtyřicátých let 20. století existovaly Staňkov ves a Staňkov město zcela odděleně

Krok do neznáma? Ne! Tak by se dalo označit zahájení provozu chotěbořského pivovaru. Vyrostl za půl roku na zelené louce a právě začíná vařit první várky piva. V jeho čele stojí dvaapadesátiletý Josef Tomek. Konkurence se nebojí. „Je dobré, když je na trhu celá škála piv. Nemáme ambice někoho likvidovat, chceme trh doplnit. Fandím malým pivovarům a malým značkám. Věřím, že europiva, která produkují tvrdý ekonomický boj a málo chuti, budou nahrazována pivy s tradiční bohatou chutí, “ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES.

* Jaký je Váš nejoblíbenější nápoj?

Mám s tím docela problém. Pivovarníci by asi čekali, že to bude pivo. Ale úplně nejradši a také nejvíce vypiji vody, čisté nebo s přísadami, které používají sportovci. Souvisí to s mým koníčkem. Snažím se kompenzovat čas trávený vsedě u počítače nebo za volantem aktivním pohybem. To je v mém případě hlavně jízda na kole. A s tím souvisí pitný režim.

* Ale pivo si určitě vychutnat dovedete…

To určitě. Ale nejsem ten pivař, co by si sednul k pivu a dokázal u něho prosedět večer. I když, ani to nemůžu vyloučit. Když se sejde společnost u ohně, tam se pivo pije. Ale stejně tak si dokážu představit, že sedím s kamarády u vína. Naučil jsem se ve světě, že se v létě pije růžové s ledem, tak piji i vinné střiky s ledem.

* Ředitel pivovaru a pije střiky s ledem? Jak to jde k sobě?

Ředitel masokombinátu asi nebude vegetarián, ale může mít rád i saláty nebo ovocné knedlíky… Já si rád dám sklenici ležáku, ale pokud by se konzumace piva stala životní náplní, asi už by nezbyl čas na práci.

Bez sládka s pivovarem nic neudělá

Josef Tomek šéfuje novému pivovaru v Chotěboři a jeho tým má jen osm lidí. On sám pije nejraději vodu

* Přesto, máte nějakou oblíbenou značku piva?

Oblíbené je pochopitelně pivo Chotěboř. Už jsme měli možnost ho hned z první várky ochutnat. Přestože ještě není uleželé, je dobré.

* Co když se stane, že až se uleží, nebude vám chotěbořské pivo chutnat?

Já se nebojím, že by chotěbořské pivo ani mě, ani dalším konzumentům nechutnalo. Nemůžu se vyhnout tomu, co říká sládek Oldřich Záruba. Dobrý kuchař dokáže uvařit dobrý guláš v kotlíku na ohni i v dobře vybavené kuchyni, protože prostě umí vařit guláš. Dobrý sládek umí uvařit dobré pivo. Když jsme mu postavili tak vybavenou kuchyň, jako je chotěbořský pivovar, uvaří sládek dobré pivo. Tím jsme si jisti.

* Můžete třeba i vy ovlivnit výslednou chuť piva?

V tom je sládek nenahraditelný. Nikdo, ředitel, majitel nebo kterýkoliv zaměstnanec, nepůjde za sládkem, aby něco udělal jinak. Odpovědnost za chuť piva, za jeho vlastnosti, je na sládkovi. To je technologický a výrobní šéf. Nikdo jiný nemá právo mu do toho mluvit. A když by se tak stalo, pravděpodobně by se stal sládkem jiného pivovaru.

* Znamená to tedy, že sládek je šéfem přes pivo a ředitel se stará o obchod, marketing a peníze?

Je to tak. Nicméně bez sládka ředitel s pivovarem nic neudělá, i kdyby měl sebelepší tým. Sládek je klíčová osoba.

* V jaké fázi budování pivovaru jste v tuto chvíli? Už je hotov?

Ještě ne. Je ve stadiu, kdy probíhají technologické procesy směřující k uvedení do trvalého provozu. Bez toho nelze uvézt pivovar do života. Není možné vařit pivo na zkoušku. Musíme dokázat držet receptury a postupy, aby pivo bylo takové, jaké má být. Na pivovaru je spousta práce. Jsou tu ještě stále lidi kolem drátů a počítačů, kteří dolaďují související technologie.

* Pivo už se ale vařit začalo…

Ano, začalo se vařit. Můžeme se na ně podívat, jak nám zraje v kádích. Ale pivo má svůj čas, své technologické lhůty. Teď ještě nemusíme testovat stáčecí linky, protože k těm dojde pivo až za měsíc.

* To znamená, že počátkem července už se pivo dostane k lidem?

Počítáme s tím, že naše pivo představíme 1. července. A to tak, že uspořádáme tiskovou konferenci.

* A kdy ho ochutná široká veřejnost?

Druhého července bude naše sudové pivo na první akci, na chotěbořském Festivalu fantazie. Během té doby budeme připravovat i první dodávky do restaurací. Máme předběžné dohody, a jakmile se ujistíme, že chotěbořské pivo je to pravé, podepíšeme smlouvy a pivo půjde na trh. Lahvové pivo uvedeme na trh ve druhé polovině července.

* Kolik piva plánujete vařit?

Varný potenciál je až 25 tisíc hektolitrů ročně. Letos ale začínáme v pololetí a nejedeme na plný výkon, takže do konce roku uvaříme šest až osm tisíc hektolitrů. V dalších letech se budeme pohybovat kolem 15 tisíc hektolitrů ročně. Bude to dáno zájmem o pivo i sortimentní skladbou. Vícestupňové pivo je časově náročnější a kapacitu pivovaru sníží.

* Kde všude bude pivo Chotěboř možné koupit?

Základní trh bude tvořit okruh 60 kilometrů kolem pivovaru. Je to podstatná část Vysočiny, Kutnohorsko a Chrudimsko.

* Na lokálním trhu ale funguje celá řada malých pivovarů…

A my máme ambice prodat část výstavu právě na lokální trh. Chceme se prosadit hlavně v Chotěboři a okolí. Pochopitelně se na trhu s dalšími pivovary budeme potkávat. Určitě jejich odbyt trochu poklesne. Ale je třeba si uvědomit, že naprostou většinu trhu řídí skupina plzeňského pivovaru. My jsme ve srovnání varného potenciálu asi na třech promilích trhu. Myslím si, že přichází doba, kdy si zákazníci více začnou vážit tradičních a regionálních receptur. Pokud se na trhu odehrají v souvislosti s námi nějaké změny, bude to také na úkor velkých pivovarů.

* Znamená to při troše nadsázky, že by vaším největším konkurentem byla Plzeň?

(smích) To by byl veliký žert. Do takového tvrzení bych se nepouštěl. Je to o tom, že přicházíme na trh s pivem, které zde díky regionálnímu charakteru má své místo.

* Kolik restaurací už máte nasmlouváno?

Pokud bychom čekali, že si restaurace pro naše pivo přijdou, asi bychom ho neprodali. Musíme aktivně vyhledávat příležitosti. To se daří, v současné době máme zkontaktováno asi 200 partnerů. Někteří od toho upustí, s tím počítáme. Pro odbytové zajištění by nám stačilo výrazně méně.

* Je těžké přesvědčit majitele restaurací, že chotěbořské pivo pro ně bude to pravé?

Nejdůležitější faktor je pivo a jeho chuť. To je věc, kterou dneska nemůžeme nikomu deklarovat. Bez ochutnání nemůžeme uzavírat žádné smlouvy. Další věc je marketingová podpora. O pivu musí být vědět. Připravujeme marketingové akce, mediální prezentace, kulturní počiny, pivovarské odpoledne i účast na společenských akcích. Trošku může pomáhat i tlak na patriotismus, to je silný způsob, jak ovlivnit uvažování lidí. Očekáváme taky lavinový efekt, kdy se pivo začne pít v jedné hospodě a postupně se přidají další.

* Co degustační soutěže? Regionální pivovary tyto úspěchy v kampaních používají často, jsou i poměrně úspěšné…

Máme zájem se na nich prezentovat, ale není to naše priorita. Jsme přesvědčeni, že obchodní činností jsme schopni uvést pivo na trh. Do soutěží nebo výstav se ale s jistotou zapojíme.

* Dá se už teď plánovat export do zahraničí?

To je podobná situace jako s místními hospodskými. Dokud není hotové pivo, těžko se prodá. Zahraniční poptávku ale registrujeme, aktuálně pracujeme s pěti exportními příležitostmi. Naše pivo by se tak mělo objevit nejen na západ či na východ od našich hranic, ale možná i na jižní polokouli.

* Kolik má pivovar momentálně zaměstnanců?

Už teď máme skoro kompletní personální tým. Máme osm zaměstnanců, chceme je doplnit ještě o jednoho obchodníka. Výrobní potenciál máme hotový.

* Jen devět zaměstnanců? To je ve srovnání s jinými pivovary velice málo…

Nízké mzdové náklady jsou jedním z hnacích motorů pivovaru. Tím, že jsme ho postavili na zelené louce, je postaven velice efektivně. Nejsou tu žádné technologické věci nebo procesy, které by zvyšovaly nárok na počet pracovníků.

* Opravdu bude devět zaměstnanců konečný stav?

Mělo by to tak být. Když si sedneme do kanceláře, bude nás tam pět – ředitel, sládek, dva obchodníci a účetní. Zbývají tři pivovarníci a jeden technik. Je možné, že budeme v létě nebo na marketingových akcích pracovat s brigádníky. Se zavedenými pivovary se to nedá srovnat.

* Josef Tomek – dvaapadesátiletý ředitel Pivovaru Chotěboř – narodil se v Havlíčkově Brodě, kde s menšími studijními a pracovními přestávkami stále žije – je absolventem Vysoké školy ekonomické. Prošel celou řadou ekonomicky zaměřených pozic, v posledních letech na postech vedoucích či vyšších manažerů. – pivovar řídí od prosince 2008 – je ženatý, má dvě dospělé děti – kromě cyklistiky je jeho koníčkem právě pivovarnictví

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč


Již 13. června 2009 od 9 hodiny ranní přivítá město Velké Popovice 17. ročník Dne Kozla, který se letos uskuteční v duchu tradičních českých řemesel.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se tato řemesla provozují a jak těžké je např. rýt do skla, vypalovat do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. Pro příchozí budou hned na začátku areálu pivovaru připravené stylové stánky s řemeslníky – mistry svého řemesla a hosteskami, kteří budou proškoleni a ochotni naučit jednotlivce umu svého řemesla.

Kromě pestré a neobyčejné přehlídky řemesel mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory pivovaru a shlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera.

Dne 13. června se v pivovaru slavnostně otevírá tato jedinečná prohlídková trasa. Celým dnem bude provázet moderátor Petr Kumpfe. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem „MISTR“, který bude mimo jiné k získání také zdarma v soutěžích v rámci rytí do skla.

Na důkaz toho, že jdou Velké Popovice s dobou, se letos slavnosti Kozla uskuteční v duchu současné české muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, objev letošního roku Xindl – X, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel Divokej Bill a Medvěd 009. Mňága a Žďorp, České srdce, Anna K., moravští 05 & Radeček, legendární kytarový mág Radim Hladík se svou kapelou Blue Effect a čím dál tím více populárnější kapela ze středočeských Úval Medvěd 009. Jako třešnička na dortu bude vystoupení neodolatelného showmana a zpěváka v jedné osobě Jiřího Macháčka se svou kapelou MIG 21, který uchvátí přítomné svým strhujícím vystoupením.

Zdroj: Chytrá žena.cz


Svět pšeničného piva se o tomto víkendu smrskne na několik desítek čtverečních metrů. V pražském hotelu Mandarin Oriental bude možné ochutnat šest desítek piv, u kterých jednu z hlavních výrobních surovin představuje právě pšenice, na rozdíl od v Česku nejrozšířenějšího ječmene.

Návštěvníci třídenní degustace si budou moci připomenout pivní styl, který byl i v českých zemích dlouhou dobu nejrozšířenější. "Čechy bývaly krajinou bílého piva. I kuchařka od Rettigové je na pšeničném pivu postavená. Její recepty by dnešní ležáky zabily, " říká Jan Šuráň ze společnosti Pivo Praha.

Po úspěšném tažení ležáku plzeňského typu ale pšeničná piva postupně vyklízela pozici a v období mezi světovými válkami nakonec prakticky vymizela, dodává Šuráň.

V současné době vaří v Česku pšeničné pivo dva průmyslové pivovary - náchodský Primátor a březnický Herold. Zároveň ale tvoří oživení nabídky řady minipivovarů, na ochutnávce se představí například pšeničný žamberecký Kanec, broumský Matuška, zvíkovský Rarášek nebo experimentální verze v podání serveru světpiva.cz.

Vedle v Česku nejznámějšího pšeničného piva bavorského typu (weizen) bude možné ochutnat i dalších zhruba deset stylů, například belgický witbier, při jehož výrobě se používá třeba i koriandr, nedoslazovaný výrazně kyselý lambik nebo německé pšeničné pivo Gose, u něhož na seznamu ingrediencí figuruje i sůl.

Zdroj: iDnes.cz


Čtyřsálové multikino, restaurace, kavárny, cukrárny, obchody s běžnou i sportovní módou, různé druhy služeb od kadeřnictví, čistírny po lékárny. To Opavanům nabídne nově vybudované obchodní a zábavní centrum.

Foto

Stát bude na místě bývalého pivovaru v Opavě.

Jak uvedl naší redakci zástupce společnosti Develon Radim Bajgar, kromě obchodů a zařízení pro volný čas bude specialitou také pivní restaurace s vlastním mikropivovarem.

Ten bude vařit místní autentické pivo. Tato restaurace bude umístěna v přízemí prostor nové varny. Další atrakcí bude sál varny, který bude po zrestaurování včetně původního vybavení sloužit jako kavárna, “ uvedl Bajgar.

Podle něj by se mělo začít s výstavbou ještě letos, a to před koncem roku. „Před zahájením stavby však budeme muset dokončit archeologický průzkum, “ řekl a doplnil, že v současné době probíhá standardní projednávání projektové dokumentace s opavským magistrátem tak, aby byli připraveni časový plán dodržet.

Otevření komplexu pak předpokládá v březnu 2011.

Obchodní centrum podle jeho slov nabídne to, co již bylo cílem Davida Weinsteina na počátku dvacátého století. „Totiž vybudovat v Opavě moderní obchodní palác, který by zákazníky lákal nejen hojností zboží za přijatelné ceny, ale také estetickým a kultivovaným prostředím, “ dodal Radim Bajgar.

Zdroj: Opavský deník.cz | Autor: Lucie Orbanová


Poslanci schválili protikuřácký zákon. Ke kuřákům se však zachovali jemně. Z restaurací je nevyhnali a nechali na majiteli, aby určil, zda bude jeho provozovna kuřácká, či nikoliv. Návštěvníky upozorní u vchodu samolepka. Zákon jako celek vstoupí v platnost 1. července 2010.

Poslanci předpis již dříve vrátili kvůli množství pozměňovacích návrhů, který ho znepřehledňoval. Zákon proto několikrát procházel druhým i třetím čtením. Nyní jej ještě musí posvětit Senát a prezident.

"Většina argumentů pro i proti již zazněla, " řekl před rozhodováním poslanců jeden z předkladatelů Boris Šťastný. Zdůraznil, že novela zřetelně posílí ochranu nekuřáků na veřejně přístupných místech, bude chránit děti a nabídne jednoznačný výklad a jasnou vymahatelnost.

Samolepka

Samolepka

V Česku poslední dobou přibývá restaurací i kaváren, kde se už teď nekouří. Pro úplný zákaz kouření je v současné době šest Čechů z deseti.

Poslanci mohli vybrat i úplný zákaz kouření na veřejných místech. Pro tento návrh byl právě Šťastný. Stejně to funguje v Británii, Slovinsku, Chorvatsku nebo severských státech.

Jinou variantou, která nakonec prošla, byl návrh poslance Kochana. "Dnes host neví, kde a zda je chráněn, " podotkl Šťastný. Pro měkčí variantu pro restaurace Šťastný sice nehlasoval, zákon jako celek ale nechtěl shodit ze stolu.

"Ten zákon není jenom o restauracích a nikdy není vítězství úplně stoprocentní, " podotkl zastánce úplného zákazu kouření. Šťastný si uvědomuje, že jeho názor s ním nesdílí dalších sto poslanců. "Klidně návrh na úplný zákaz předložím znovu, až pro něj bude podpora, " doplnil.

V rámci protikuřáckého zákona poslanci posvětili i zákaz kouření na železnici. Ten již v drtivé většině českých spojů platí. "Je to díky rozhodnutí Českých drah, které to udělaly dobrovolně. Pan Žaluda kouření zakázal nařízením ředitele, " vysvětlil Šťastný.

Pro budoucnost je samozřejmě lepší, bude-li zákaz podpořen zákonem. V regionech totiž dopravu nemusí vždy zajišťovat České dráhy, ale i jiní soukromí provozovatelé, na které by se zákaz kouření ve vagonech nevztahoval.

Zdroj: iDnes.cz


Nové expozice uvidí také návštěvníci 17. ročníku dne kozla tuto sobotu

Velkopopovický pivovar dnes otevírá novou prohlídkovou trasu s rozšířenými expozicemi historie a výrobního procesu. Tradiční česká značka Velkopopovický Kozel se představí neotřelou formou, návštěvníci si projdou novou prohlídkovou trasu bohatší o návštěvnické centrum a prodejnu suvenýrů. Součástí trasy je samozřejmě současná varna i další části výroby. Nová expozice má premiéru dnes, první velký nápor návštěvníků se ale očekává na Den Kozla v sobotu 13. června.

Foto

Expozice dějin pivovaru a zdejšího piva přímo v historické varně překvapí návštěvníky, kteří zavítají do pivovaru. Ti nejprve projdou pivovarským parkem a návštěvnickým centrem, jehož součástí je také prodejna suvenýrů. Na trase se seznámí také se současnými varními a výrobními postupy piva. „Chceme ukázat návštěvníkům co nejvíce z tohoto tradičního českého pivovaru, vyprávět jim slavný příběh velkopopovického piva a seznámit je s výrobou piva Velkopopovický Kozel“ říká Markéta Formanová, manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

Velkopopovický pivovar je jedním z architektonicky nejzajímavějších a nejzachovalejších pivovarů u nás, nachází se v bezprostřední blízkosti Prahy, navíc malebném regionu Velkopopovicko.

Pivovar Velké Popovice nyní nabízí novou prohlídkovou trasu a nové bezbariérové Návštěvnické centrum. Návštěvníky necháme nahlédnout pod pokličku výrobního postupu světlého i tmavého Velkopopovického Kozla a provedeme je slavnou historií i současností úspěšného pivovaru, ve kterém se vaří pivo již více než 130 let. Samozřejmostí je ochutnávka Velkopopovického Kozla a živý maskot kozel Olda.

Roste výstav i popularita pivovaru

Velkopopovický pivovar byl založen v roce 1874 rostl a sílil i v historicky těžkých dobách. Dnes se původní výstav 18 000 hl piva zvýšil až k hranici přesahující jeden a půl milionu hektolitrů piva.

Loni pivovar navštívilo téměř 11 500 osob, což je o 13 % více než o rok dříve – podle výsledků prvních měsíců letošní sezóny soudíme, že tento rok bude ještě úspěšnější, “ dodává Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Trasa prohlídky:

* Návštěvnické centrum

* Nádvoří pivovaru

* Kinosál

* Historická varna

* Současná varna

* Ležácké sklepy

* Stáčírna lahví a sudů

* Živý maskot Olda

* Návštěvnické centrum – Kozlí obchod se suvenýry

Co nabízí prohlídkový okruh

První kroky zavedou návštěvníky do zbrusu nového bezbariérového Návštěvnického centra, odkud se společně s průvodcem vydáte na prohlídku.

Po krátkém úvodním filmu překvapí expozice varního procesu situovaná do charismatického prostředí historické varny. Prostřednictvím stylizované interaktivní instalace se návštěvníci doslova „podívají pod pokličku“ výrobního procesu Velkopopovického Kozla a poznají suroviny, ze kterých pivo vaříme. Dozví se také, jaký je rozdíl mezi světlým a tmavým pivem, a nahlédnou i do současné varny.

Dále zájemce prohlídka zavede do prostor, ve kterých průvodci nevšední formou představí bohatou historii pivovaru a osobnost i rod jeho zakladatele barona Františka Ringhoffera. Toto zastavení netradičním způsobem mapuje klíčové etapy ve vývoji pivovaru i značky Velkopopovický Kozel. Zasloužená pozornost je také věnována podnikatelskému příběhu barona Ringhoffera a jeho rodiny, která výrazným způsobem tvořila a měnila nejen příběh pivovaru, ale celého kraje.

Trasa pivovarem pokračuje přes ležácké sklepy, kde pivo kvasí a zraje, do stáčírny lahví a sudů s plně automatizovanými linkami.

Prohlídka končí opět v Návštěvnickém centru, jehož součástí je i obchod se suvenýry.

Součástí prohlídky je i oblíbená ochutnávka piva Velkopopovický Kozel pro návštěvníky starší 18-ti let a nechybí ani živý maskot pivovaru – kozel Olda.

Program letní sezony v pivovaru

V dubnu proběhl čtvrtý ročník pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Koncem května již podruhé zavítali do pivovaru zákazníci z řad majitelů restaurací, kterým se speciálně věnoval starší obchodní sládek a obchodní zástupci.

V sobotu 13. června 2009 se koná už 17. ročník Dne Kozla, letos v duchu tradičních českých řemesel. Očekávaných 13 tisíc návštěvníků akce si bude moci vyzkoušet např. rytí do skla, vypalování do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. I tentokrát se pivovarští blýsknou pivním speciálem MISTR, ke kterému bude na výběr dostatek pochutin vhodných k pivu. Na slavnostech Kozla nebude chybět ani česká muzika na dvou hudebních pódiích, ať už půjde o nové mladé talenty nebo vyzkoušené hudebníky jako je Anna K. nebo MIG 21. Letní sezónu pivovar zakončí 19. září Dnem otevřených dveří.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Opět je tu Den Postřižinského piva. Tradiční kulturní akce nymburského pivovaru se letos uskuteční v sobotu 20. června 2009. A na co se mohou návštěvníci letos těšit? Hlavním tahákem bude, kromě výtečného Postřižinského piva, vystoupení skupiny Kryštof nebo soutěž o atraktivní zájezd k moři. Stejně jako každý rok nebude chybět ani překvapení pana sládka – speciální pivo s příchutí. Jaké bude letos? To se budeme muset nechat překvapit.

Ať již patříte mezi každoroční návštěvníky nebo máte na pivovarské nádvoří namířeno poprvé, vězte, že program bude opravdu pestrý a na své si přijdou jak dospělí, tak jejich ratolesti.

Na pódiu se objeví a zazpívají mimo jiné skupina Kryštof, Janek Ledecký, Olympic revival či Walda Gand. Chybět nebude ani Pohoda či rocková kapela Telegraf. Akcí bude provázet Heidi Janků.

V průběhu dne bude k dispozici spousta zajímavých aktivit. Zájemci o proniknutí do zákulisí výroby piva mají možnost využít exkurzí do pivovarských provozů, které budou probíhat od 9, 00 do 13, 00 hod. Rodiče s dětmi se budou moci svést historickým parním vlakem, třeba až do areálu pivovaru, pánové (ale i dámy) si zase prohlédnout nové vozy Volkswagen a Škoda či seskok parašutistů. Součástí akce budou i různé další soutěže a aktivity.

A jaký by to byl pivovarský den bez piva? Obvyklá ochutnávka sortimentu nymburského pivovaru nabídne nejen skvělé Postřižinské pivo, ale jak tradice velí i speciální pivo Překvapení pana sládka, které bude připraveno jen pro tento den. Pravidelní účastníci akce již mohli v minulých letech ochutnat pivo s příchutí medu, jahod, třešní nebo banánů. Jaké bude uvařeno letos? To zůstane tajemstvím pana sládka až do zahájení akce.

V průběhu dne proběhne sbírka ve prospěch Nadačního fondu Českého rozhlasu – projektu Světluška, který pomáhá dětem a dospělým s těžkým zrakovým postižením.

Vstup do areálu je zdarma, jeho brány budou otevřeny od 9, 00 hod. do 19, 00 hod. Bližší informace lze naleznout na www.postriziny.cz.

Akci každoročně navštíví tisíce lidí, budeme rádi, když to budete právě i Vy.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Červnový Den Postřižinského piva: spousta hudby,  zábavy i překvapení pana sládka

V sobotu 13. června proběhne již 3. ročník rockového festivalu Budvar Fest. Na parkovišti TJ Sokol – České Budějovice vystoupí na devět hudebních formací, z toho dvě zahraniční. Mezi největší hvězdy budou patřit skupiny Aleš Brichta Band a Doga. Připraven je také doprovodný program, prodej piva značek Budweiser Budvar a Pardál i další občerstvení na místě. Akci pořádá Budějovický Budvar, n.p., vstup je zdarma.

Budějovický Budvar, n.p. připravil zejména pro rockové fanoušky zajímavé hudební zpestření nadcházejícího víkendu. V sobotu 13. června se od 13:00 do 23:30 uskuteční 3. ročník hudebního festivalu Budvar Fest. Letos se akce opět koná na parkovišti TJ Sokol v Českých Budějovicích u Plaveckého stadionu.

V loňském roce přišlo na Budvar fest asi 1500 diváků, v letošním roce bychom chtěli jejich počet zdvojnásobit, “ říká Petr Klein, referent promoakcí z Budějovického Budvaru. V rámci letošního ročníku Budvar Festu vystoupí celkem devět hudebních formací. Mezi nimi budou současné hvězdy české rockové scény - skupiny Aleš Brichta Band či Doga – a také zahraniční hosté ze Slovenska (Chimera) a Německa (Bionic Angel) s horor metalovou show. Pro návštěvníky je připraven doprovodný program v podobě soutěží o ceny nebo možnosti projížďky v motorovém člunu „Pardál“ na slepém rameni Malše.

Pro případ nepříznivého počasí i pro pohodlí účastníků budou na místě připraveny pivní stany s kapacitou 600 míst. Kromě prodeje čepovaného i lahvového piva (včetně nealkoholického) značek Budweiser Budvar a Pardál bude zajištěno i další občerstvení. Vstup na Budvar Fest je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Čistá hlava opět vítězí!

[úterý, 9. červen 2009]

Na degustační soutěži Pivo České republiky 2009 zvítězilo v Českých Budějovicích světlé nealkoholické pivo značky BERNARD. Tím navázalo na celou řadu ocenění z minulých let, kdy za krátkou dobu existence získaly čisté hlavy z Humpolce již šest prvních míst v České republice a jedno v zahraničí.

"Kromě tohoto úspěchu získala značka BERNARD také dvě třetí místa, " doplňuje výsledek spolumajitel pivovaru Josef Vávra a dodává: "Bylo to v kategorii desítek a polotmavých ležáků."

Za prvních pět měsíců prodal pivovar 76.110 hektolitrů nepasterizovaného piva, tj. meziroční nárůst o 6, 9 procenta. Nejúspěšnějším měsícem v letošním roce byl zatím duben, kdy byl dokonce překonán měsíční rekord v celé historii pivovaru - 20.602 hl. piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991.

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 188 tis. hl. a tržby za pivo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu - na 350, 6 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104, 5 milionů korun, počet zaměstnanců 75. Vzrůstající výstav piva pokrývá pivovar vlastními surovinami, především výrobou sladu ve sladovně v Rajhradě. Sladovna BERNARD je výrobcem tradičního humnového sladu a z jedné poloviny jej využívá pivovar pro svoji výrobu piva, druhou polovinu sladovna prodává ostatním pivovarům. Roční obrat sladovna meziročně zvýšila z 61 milionů na 76, 4 milionu korun. Ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Binder: U piva toho hodně vyřešíte

[úterý, 9. červen 2009]

Obchodní ředitel pivovarnické skupiny K Brewery Otakar Binder nejedná o pracovních záležitostech zdaleka jenom v kanceláři.

Foto

Český Octoberfest. S takovou přezdívkou otevřel v předminulém týdnu své brány největší pivní festival v České republice. Na letňanském letišti v Praze měli návštěvníci během desetidenního festivalu možnost až do neděle 31. května ochutnat více než šedesát značek českého piva. Nechybělo mezi nimi ani jihlavské pivo Ježek, které se v letošním druhém ročníku stalo hlavní značkou celého pivního festivalu.

Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K-Brewery, která mimo jiné vlastní také jihlavský pivovar, poskytl Deníku rozhovor.

Kde vznikla myšlenka vytvořit novou pivovarskou skupinu?

Když se vlastníci rozhodovali, kam investovat své peníze, tak vyhodnotili segment pivovarnictví v Čechách jako velice dobrý. Většina malých pivovarů si ani pořádně neuvědomovala svoji hodnotu a lidé v nich byli demotivovaní, když je ničili velcí hráči na trhu. Například právě pivovar Jihlava byl v desetimilionové ztrátě, k majetku se minulí vlastníci nechovali tak, jak by měli. Ve skupině je nyní šest pivovarů, které společnost K Brewery vlastní stoprocentně, další pivovary vlastní určitým podílem akcií.

Můžete zhodnotit dosavadní výsledky pivovarské skupiny?

Jsme tam, kde jsme chtěli být, v Jihlavě dokonce nad očekáváním.

Hospodářská krize se tedy negativně nepromítla do hospodaření společnosti?

Vždy, když bylo hůř a lidé neměli šanci našetřit potřebné peníze na větší rodinné investice, tak většinou peníze “propili“. Kdyby ale byla skutečná hospodářská krize, pak by vliv na konzumaci byl negativní.

S Ježkem je tedy spokojenost ve skupině K Brewery?

Začali jsme před více než rokem, rok trvá, než jsme prověřili výrobní a technologické procesy a nastavili pravidla servisu pro zákazníky. Nárůsty se blíží k 300 procentům. Zájem je díky tomu, že se podařilo vrátit Ježku jeho původní chuť z doby, kdy byl Ježek na výsluní a jak si jej pamatují konzumenti. Už dnes se blížíme k historickým objemům prodeje Ježka v sudech.

Jak byste charakterizoval pozici Ježka ve skupině K Brewery?

Je to první pivovar, kde jsme začali realizovat změny. Je to pivovar, který je schopen realizovat 300 tisíc hektolitrů, čili patří k našim pivovarům s větším objemem. V současné době má Ježek ze všech našich pivovarů největší nárůst, stabilní chuť, značku se nám podařilo dostat tam, kam jsme chtěli.

Čím je ještě podle vás Ježek v celé skupině K Brewery výjimečný, čím se odlišuje?

Je to hořké pivo, které splňuje chuťové představy a očekávání českého pivaře. I na severu Čech, kde značku téměř neznali, si jej oblíbili, dokonce i na Slovensku má jihlavské pivo úspěch. Podobně se daří i dalším regionálním značkám, třeba pivovaru Janáček.

V čem vidíte budoucnost jihlavského piva?

V tom, že bude vařit pivo stále podle původní receptury, a že již nikdy nebude měnit recepturu . Když jednou pivovar vyrobí 300 tisíc hektolitrů (maximální kapacita pivovaru, pozn. redakce), bude to fajn.

Pak bych očekával, aby 60 procent z celkového objemu bylo sudové pivo a zbytek v lahvích. A to je dlouhodobý cíl pro jihlavský management.

Mohl byste charakterizovat očekávání českého konzumenta piva?

Český pivař má rád, když ležák má tmavší zlatavou barvu s hořkou chutí. To vše se stálostí chuti, každá várka nemůže být jiná.

Jak se díváte na technologii HGB, tedy ředění piva?

Jestliže někdo chce pivo za tři koruny, tak mu ho za tři koruny vyrobíme - pokud máme volnou kapacitu. Ale to je možné pouze za účelem vyplnění kapacity, není to hlavní cíl žádného z našich pivovarů. Na druhé straně se nechceme ani moc hlásit k „českému pivu“, a to hlavně z důvodu, že dobrá původní myšlenka ztratila na významu. Pro nás je důležité, aby všechny naše pivovary vyráběly pivo dle původních receptur a tím si zabezpečili odlišnost v chuti, každá receptura v regionu byla svým originálem. Pivovar Jihlava s hlavní značkou Ježek již dnes používá stejnou technologii jako v roce 1890 a to je pro nás směrodatné.

Co potřebujete k tomu, abyste vyrobili dobré pivo?

Pokud jsme implementovali staré historicky osvědčené technologické výrobní procesy, pak je důležité používat kvalitní suroviny bez nežádoucích aditivních přísad. Například pivovar Platan používá vodu z novohradské pánve, což je v podstatě voda, která je známá na českém trhu pod názvem „Dobrá voda“. Také v pivovarech používáme jednodruhový nesmíchaný ječmen a samozřejmě stavíme svůj úspěch na známé kvalitě českých sládků.

Jako obchodní ředitel objíždíte pivovary a kontrolujete kvalitu?

Samozřejmě, přes den pracujeme a večer ochutnáváme, večer u piva často vyřešíme více, než na poradě.

Zúčastníte se červnového jihlavského Dne Ježka, na co se na něm nejvíce těšíte?

Na Dni Ježka určitě budu. Nejvíce mne tam budou zajímat reakce konzumentů na kvalitu piva z hlediska stálosti a komunikace se zákazníky na téma zvyšovaní úrovně servisu. Letos se již jihlavské „pivní slavnosti“ budou konat v nově zrekonstruovaném prostředí pivovarského areálu.

Zdroj: Jihlavský deník.cz


Rozhovor s autorem webu beerborec.cz

[úterý, 9. červen 2009]

Pivo patří k muzice. A kdo by nechodil rád do hospody mezi lidi? Web beerborec.cz umožňuje uživatelům vést přehlednou evidenci a statistiky toho, do jakých hospod chodí a co pijí za pivo. S Petrem - autorem webu beerborec.cz jsme si povídali o tomto portálu pro pivaře a milovníky piva a výsledný rozhovor si nyní můžete přečíst... Tak do toho!

Co všechno web beerborec.cz umožňuje a pro koho je určen?

Zjednodušeně se dá říci, že web beerborec.cz je určen všem příznivcům piva. V první řadě slouží pro vedení osobní evidence vypitých piv - registrovaní uživatelé si zde zaznamenávají svá vypitá piva (značku, typ, stupňovitost) společně s hospodou, ve které pivo vypili. Zadané údaje se pak využívají ke sledování různých statistik, např. které značky piva se v Čechách vypije nejvíc či která hospoda či restaurace je nejnavštěvovanější. Tím, že borci sami zakládají do databáze podniky, ve kterých si dali pivo, se beerborec.cz stává obsáhlým přehledem českých hospod, restaurací a dalších podniků, a užitečným nástrojem například při hledání hospody v konkrétním městě - například pokud chci zjistit, kam se v Prachaticích dá zajít na pivo Lobkowicz nebo Bernard...

Jak, kdy a proč vlastně vznikl web beerborec.cz?

Původní nápad vznikl v roce 2004 po přečtení článku o tom, že Češi jsou největšími pijáky piva na světě - každý Čech vypije v průměru jeden půlitr piva denně. Zajímalo mě, jaký mám asi denní průměr já. Vznikla jednoduchá webová aplikace pro zadávání vypitých piv a s jednoduchými statistikami. Web - v té době ještě beer.borec.cz - byl na internetu volně přístupný, s možností registrace nových uživatelů. Zhruba po měsíci web na internetu objevil a zaregistroval se první pivní nadšenec. Po dalším měsíci už bylo na webu registrovaných 15 borců...

Kolik registrovaných má web dnes?

Dnes se počet registrovaných a aktivních borců pohybuje okolo 1500. Více než 500 borců je registrovano déle než 1 rok. To jsou ti nejvěrnější... Je příjemné vidět, že tolik lidí se sem již tak dlouho vrací - kromě zadávání vypitých piv diskutují různá pivní témata či pomáhají se zadáváním a doplňováním údajů o pivovarech, značkách piva, hospodách, atd. Ustálila se už jakási beerborcovská komunita, která se setkává nejen na samotných webových stránkách, ale dokonce i při příležitostných beerborcovských srazech "naživo".

Plánuješ do budoucna ještě nějaká rozšíření a vylepšení?

Plánů a nápadů je hrozně moc! A nejen plánů na vylepšení, ale i různých restů... Web se sice stále vyvíjí, ale rozhodně ne tak rychle, jak by měl a mohl. Důvodem je, jak jinak, nedostatek času. Ale abych přeci jen jmenoval něco zajímavého z plánovaných vylepšení, tak mě napadá třeba to, že nedávno přibyla možnost určit přesnou polohu hospody pomocí GPS souřadnic. Až bude databáze naplněná souřadnicemi, tak bude možné třeba spočítat vzdálenost mezi dvěma hospodami nebo hledat v databázi hospodu, která je nejblíž určenému místu (např. domovu), a kde se točí konkrétní značka piva...

Jaké pivo je tvé nejoblíbenější?

Asi nebudu jmenovat žádnou konkrétní značku. Rozhodně dávám přednost méně známým značkám před pivy vařenými v obrovských množstvích (což je pochopitelně na úkor jejich kvality). V tomto ohledu je velmi potěšující fakt, že po dlouhých letech, kdy pivovarů v Čechách ubývalo, v dnešní době naopak spousta minipivovarů vzniká. A tyto minipivovary klasickými metodami vaří opravdu lahodná piva. Abych tedy přeci jen jmenoval - nedávno jsem si opravdu pochutnal na pivu v pražském Pivovaru u Bulovky manželů Richterových.

Co bys vzkázal našim čtenářům?

Co jiného než "Poslouchejte muziku a pijte pivo"!

Zdroj: Rockmag.cz | Autor: David Havlíček


Štafetu v pořádání Mistrovství světa v koulení dřevěných pivních sudů přebírá od letošního roku Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané.

Foto

Závod se uskuteční 20. června v areálu pivovaru. „K závodu je přihlášeno přes třicet týmů z pivovarů a dodavatelských firem z České republiky (kromě borců z Chodovaru, loňských mistrů Evropy, jsou to například Pivovar Černá Hora, Zlatopramen, Krásné Březno, Berounský Medvěd a další), Německa (například pivovary Dorfner-Bräu Hirschau, Privatbrauerei Märkl Freudenberg, Lang-Bräu Nagel), Velké Británie (Pivovarská akademie Burton College – Burton upon Trent, Rodinný pivovar Burton Bridge).

Poprvé uvidíme pivovarské borce z Litvy (Pivovar Ponoras Biržai), Ruskou federaci reprezentuje tým společnosti Bairos, “ informoval jednatel pivovaru Jiří Plevka. Návštěvníci se v programu světového šampionátu mohou těšit na originální kuličský kvasnicový ležák, který Jan Plevka, vrchní sládek pivovaru, speciáně uvařil pro tuto příležitost.

Představí se také unikátní historická cisterna Chodovaru s originálním výčepem. „Beerrarium Stará Sladovna nabídne hostům mistrovství světa originální pivní drinky. Budou tak moci ochutnat například Mojito připravené z piva, “ uvedl Plevka. Mistrovství světa v tradiční pivovarské disciplíně se uskuteční současně s Chodskými slavnostmi v Chodové Plané.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Foto: Josef Holek


«« « Strana 591 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň