Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Do další dekády své existence vstupuje projekt Rock for People s novým silným generálním partnerem – značkou Staropramen. Staropramen tak bude spojen se všemi hudebními akcemi organizovanými pod tímto názvem – hlavním festivalem Rock for People v Českém Brodě, dalšími osmi festivaly v České republice, několika koncerty zahraničních kapel a přibližně 70 koncerty v rámci Rock for People tour. „Rock for People je jeden z největších a nejnavštěvovanějších projektů svého druhu v České republice, který dnes dosahuje evropských rozměrů. Možnost spojení naší klíčové značky – značky Staropramen, s tímto kvalitním hudebním festivalem s desetiletou tradicí byla pro nás z hlediska marketingové strategie této značky velice zajímavá, proto jsme se rozhodli ji využít, “ říká Jan Vošta, Event & Sponsorship Manager společnosti Pivovary Staropramen. Pivo Staropramen se tak stane oficiálním pivem festivalu Rock for People. Na jednotlivých akcích v rámci festivalu bude k dostání Staropramen Ležák, Granát, Světlý, Černý. (Pivovary Staropramen a.s.)


Součástí exkurzní trasy smíchovského pivovaru se tento měsíc stalo moderní návštěvnické centrum. O tom, že bude využito, není pochyb, ročně se vydá na prohlídku do Staropramenu více než třicet tisíc zájemců. Nové prostory návštěvnického centra mají vlastní vstup z Pivovarské ulice a nacházejí se přímo pod historickou varnou pivovaru. „Součástí nových prostor je promítací sál, v němž účastníci exkurzní trasy zhlédnou úvodní film o výrobě piva, “ uvedla mluvčí společnosti Michaela Trýznová. Zajímavostí je, že je zde instalován rychlovýčep, který je obdobný jako ten používaný v Sazka Areně. „Rychlovýčep, který jedno pivo natočí v časovém intervalu šesti vteřin, bude sloužit k zajišťování ochutnávky piva pro návštěvníky centra, “ podotkla Trýznová.

O exkurzní trasu pivovarem Staropramen přitom společnost zaznamenává rostoucí zájem. „Velkou část z návštěvníků tvoří zahraniční turisté, což svědčí o věhlasu našeho piva za hranicemi republiky, “ domnívá se ředitelka návštěvnického centra Staropramenu Marie Plachá. Trasu mají zájemci možnost navštívit každý den po předchozí objednávce. Prohlídka s výkladem trvá přibližně hodinu a zahrnuje návštěvu historické a nové varny, spilky a ležáckých sklepů. Je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva. (MF Dnes)


Společnost Pivovary Staropramen za účasti významných obchodních partnerů a přátel smíchovského pivovaru slavnostně otevřela nové moderní prostory Návštěvnického centra pivovaru Staropramen, které se stanou součástí exkurzní trasy pivovaru. Nové prostory Návštěvnického centra mají vlastní vstup z ulice Pivovarská a nacházejí se přímo pod historickou varnou pivovaru, první zastávkou na exkurzní trase. Součástí nových prostor je promítací sál, v němž účastníci exkurzní trasy zhlédnou úvodní film o výrobě piva. V návštěvnickém centru je instalován rychlovýčep, který je obdobný jako ten používaný v SAZKA ARENĚ. Rychlovýčep, který jedno pivo natočí v časovém intervalu šesti vteřin, bude sloužit k zajišťování ochutnávky piva pro návštěvníky centra.

„O exkurzní trasu pivovarem Staropramen zaznamenáváme rostoucí zájem - ročně ji absolvuje více než 30 tisíc návštěvníků a toto číslo se neustále zvyšuje. Velkou část z nich tvoří zahraniční turisté, což svědčí o věhlasu našeho piva za hranicemi České republiky. Vybudováním nových prostor chceme návštěvníkům exkurzní trasu ještě více zpříjemnit, “ říká Marie Plachá, ředitelka Návštěvnického centra pivovaru Staropramen. Exkurzní trasu, kterou provozuje Návštěvnické centrum pivovaru Staropramen již řadu let, mají zájemci možnost navštívit sedm dní v týdnu po předchozí objednávce. Prohlídka s podrobným výkladem trvá přibližně jednu hodinu a zahrnuje návštěvu historické a nové varny, spilky a ležáckých sklepů. Je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva. (CzeCot)


Kúpa Topvaru je aktuálna ako nikdy

[úterý, 22. únor 2005]

O transakcii, ktorá by nadlho zakonzervovala slovenský trh s pivom, jej aktéri mlčia. TREND sa od predstaviteľov pivovarníckeho koncernu SABMiller už pred vyše mesiacom dozvedel informácie o zdarnom priebehu rokovaní smerujúcich k odkúpeniu topoľčianskej a.s. Topvar – posledného väčšieho nezávislého výrobcu piva na Slovensku. Oficiálne sa však dodnes nechce ani jedna zo strán k prípadnému spečateniu transakcie vyjadriť.

Ovládnutie Topvaru by na dlhé roky prerozdelilo slovenský trh s pivom. So svojím 12, 5-percentným podielom je topoľčianska firme poslednou cestou, ako by sa k veľkým konkurentom z prvej tuzemskej dvojky, SABMilleru s pivovarom Šariš a holandskému Heinekenu, mohol pripojiť ďalší nadnárodný konkurent. Alebo aby sa SABMiller dotiahol na Heineken, ktorý svoj podiel zvyšovať nemôže.

Podiely zostávajúci piatich slovenských nezávislých pivovarov sa totiž pohybujú len na úrovniach od dvoch do štyroch percent. Rásť nebudú. Okrem vyhnianskeho Steigera, ktorý od roku 1997 zainvestoval do technológií 350 miliónov korún, musí každý investor v menších pivovarov rátať s nemalými investíciami do výroby.

Absolútna mlčanlivosť. Vedúci londýnskeho útvaru komunikácie SABMilleru Nigel Fairbrass predpokladané rokovania s Topvarom komentovať nechce a informácie o blízkom ovládnutí označuje len za špekulácie. To, že Topvar rokuje so SABMillerom, odmietol TRENDU potvrdiť aj generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín. Dokonca sa nechcel vyjadriť ani k tomu, či aktuálne vôbec s nejakým záujemcom rokujú. „My máme ponuky na kúpu pivovaru z celého sveta, a to už dlhé roky. Teraz môžem povedať iba to, že nič nie je predané a nič nie je rozhodnuté. Možno budeme naďalej samostatní najbližších desať rokov alebo len desať dní, “ hovorí P. Vendelín.

Rovnako odmietol odpovedať na otázku, či sa o Topvar zaujíma aj brazílsko-belgické pivovarnícke zoskupenie InBev, pretože jeho súčasť, belgický InterBrew, v predchádzajúcich rokoch slovenskí pivovarníci často skloňovali ako vážneho záujemcu o topoľčiansky pivovar. Ani riaditeľka odboru vzťahov s médiami koncernu InBev Marianne Amssoms pre TEND aktuálny záujem svojej firmy o akvizície na Slovenku nijako komentovať nechcela. V susednom Česku bol však InBev ochotný zabojovať aj o menší trhový podiel. Aktuálne tam ovláda 15 percent. Takýto podiel v pivovarníckej veľmoci je však rozhodne lukratívnejší ako obdobne väčšia účasť na Slovensku.

Manažéri Topvaru, ktorí ho z väčšej časti vlastnia už od privatizácie v roku 1994, dlhé roky vyhlasovali, že ich podnik vie rásť aj bez pomoci zahraničného kapitálu a nadnárodným hráčom ho nepredajú. V tomto duchu boli novinári často informovaní o odmietaných ponukách. Prvé kuloárne informácie o možnom odpredaji sa však objavujú po tom, čo vláda v lete roku 2003 zvýšila spotrebné dane na pivo až takmer dvojnásobne. Nasledujúce mesiace celý domáci pivovarnícky sektor hlásil poklesy predaja. Takmer 15-percentný pokles vo vlaňajšej výrobe piva Topvaru na 569-tisíc hektolitrov je však predsa len mierne vyšší ako desaťpercentné celoslovenské zníženie produkcie. Vyššie dane tak neprinútili iba Heineken k zatvoreniu dvoch pivovarov v Martine a Nitre, ale mohli zmeniť aj priority vedenia Topvaru.

Lukratívny cieľ. Topvar musí byť pre nadnárodné koncerny napriek oslabeniu trhu zaujímavý. Dlhodobo si s prehľadom udržiava pozíciu trhovej trojky, a čo je veľmi dôležité, má slušne vytvorenú sieť odberateľov sudového piva medzi pohostinstvami a reštauráciami. Vybudovanie siete je vždy nákladnejšie ako dodávky fľaškového piva do obchodných reťazcov. Tam pivovarníci dosahujú nižšie marže. Okrem toho má Topvar rozbehnuté menšie výroby licenčného piva v Rusku a Rumunsku. Ako zdôrazňujú vlastníci pivovaru, značka Topvar je významný pojem – sami ju označujú ako národnú značku nadregionálneho významu. O tom, ako by sa k nej postavil SABMiller v prípade potvrdenia transakcie, je zatiaľ otázne. Rozvíja iba značku Šariš, značku Smädný mních vyrába, ale marketingovo už roky takmer nepodporuje. Avšak od vstupu v roku 1997 tam zvýšil výrobu piva z necelých osemstotisíc hektolitrov na predvlaňajší rekord takmer 1, 2 milióna. Za posledné štyri roky zvýšil stav zamestnancov z 380 na viac ako päťsto ľudí.

Nová tvár trhu. Ak Topvar kúpi SABMiller, spolu s 25-percentným trhovým podielom pivovaru Šariš bude na slovenskom trhu ovládať už viac ako 37-percentný podiel. Tým sa tesne priblíži k Heinekenu so 41-percentným podielom, ktorý pri takejto sile na získanie Topvaru vôbec myslieť nemôže.

Vlani Heineken aj so zarátaním svojho silného exportu do zahraničia vyrobil na Slovensku vyše 1, 9 milióna hektolitrov piva. Spoločná produkcia Šarišu a Topvaru nedosiahla ani 1, 7 milióna.

Že po spojení Topvaru so Šarišom by snaha nadnárodných koncernov o získanie ďalších menších pivovarov poľavila, potvrdzuje aj prezident najvýznamnejšieho z nich – vyhnianskeho Steigera Eduard Rada. „Nedávno sme odmietli ponuku zahraničného investora. Za posledné roky sme zainvestovali do technológií 350 miliónov korún a vieme byť na trhu úspešný aj sami, “ hovorí šéf Steigera, v ktorého vlastníckej štruktúre s 27-percentným podielom figuruje aj Európska banka pre obnovu a rozvoj. Steiger je s 3, 9-percentným podielom spomedzi päťky menších pivovarov najsilnejší. Tie rovnako cítia, že boj dvoch väčších subjektov ich môže viac ohroziť ako terajšia konkurencia troch podnikov. „Po očakávanom začlenení Topvaru pod SABMiller sa dá očakávať medzi ním a Heinekenom ostrý boj. Máme rešpekt, ale nie strach. Veríme, že pravidlá ochrany hospodárskej súťaže sa budú prísne sledovať, “ dodáva E. Rada. (eTREND.sk)


Pivovar Steiger z Vyhní ako jediný výrobca zo Slovenska získal cenu Česká pivní pečeť 2005 na súťaži, ktorá sa konala 1. až 4. februára v českom meste Tábor. V kategórii tmavý ležiak zaradilo 71 pivovarských odborníkov vyhnianske pivo na 3. miesto, informovala manažérka kľúčových zákazníkov a. s. Pivovar Steiger Iveta Grolmusová.

Milovníci špičkových pív z ČR, Slovenska, Nemecka a Talianska sa na podujatí Reprezentačné slávnosti piva stretli už pätnásty raz. Do súťaže 52 pivovarov, od najmenších až po nadnárodné, poslalo 208 značiek pív, ktoré sa uchádzali o ceny v 11 kategóriách. Z nich hlavné kategórie boli svetlé a tmavé výčapné pivá, svetlé a tmavé ležiaky, prémiové a špeciálne svetlé a tmavé ležiaky. Víťazov vyberali tri dni v tajných degustáciách sládkovia, vedúci laboratórií a ďalší odborníci na pivný mok, nad ktorými prevzala záštitu Jihočeská univerzita a expertná certifikovaná firma Bureau Veritas.

Získanie ocenenia Česká pivní pečeť v medzinárodnej konkurencii potvrdzuje, uviedol riaditeľ pivovaru Eduard Rada, že Steiger sa už dávnejšie vydal na správnu cestu, keď sa rozhodol na úkor reklamy investovať viac do modernizácie technológií a strojového parku závodu. Prioritou sa stali vyvážené investície do modernizácie strojných zariadení. Od 90. rokov investície na projekt modernizácie dosiahli 300 miliónov Sk. Výsledkom jeho realizácie v závode je nová energetická infraštruktúra, stáčiareň piva do fliaš a sudov a linka na výrobu nealkoholických nápojov. Dôležitým rozhodnutím bol aj podpis zmlúv s najkvalitnejšími výrobcami surovín, sladu a chmeľu. "Najdôležitejším efektom modernizácie je však nová varňa umožňujúca v najvyššej kvalite variť klasické pivá českého typu, " zdôraznil Rada. Výsledkom sú podľa jeho slov vynikajúce pivá českého typu, vyrobené klasickým spôsobom na najmodernejších výrobných zariadeniach, čo ocenili v Tábore aj najlepší českí a slovenskí pivovarskí odborníci. "Aj ostatné pivá značky Steiger na súťaži Česká pivní pečeť naplno zabodovali kvalitou a zaradili sa do prvej desiatky hodnotených pív, " podotkol šéf závodu. Pivovar Steiger sa tak po zmene strategickej orientácie zaradil medzi špičku českého a slovenského pivovarníctva. Svedčí o tom aj razantný nárast predaja piva Steiger na Slovensku a v ČR za posledné tri mesiace, oznámil Rada.

Ocenenie Česká pivní pečeť sa počas 15 rokov svojej existencie stalo najprestížnejším odborným podujatím v ČR. Objektivitu a význam mu dodáva aj to, že odbornými degustátormi sú najlepší pivovarskí odborníci z ČR a SR. (Orangeportal.sk)


Uherskobrodskému pivovaru Janáček, jehož značka Patriot uspěla na letošní soutěži o Českou pivní pečeť, se daří export na slovenský trh. Management očekává, že až 20 procent tržeb bude letos pocházet právě ze Slovenska. Loni to bylo zhruba pětkrát méně. "Důvodem expanze je mimo jiné vstup obou zemí do Evropské unie, " uvedl obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin.

Slovensko bylo dříve významným odbytištěm pivovaru. Před rokem 1993 se tam pravidelně prodávalo více piva, než se nyní v Uherském Brodě vůbec vyrábí. Po rozdělení federace ale začal pivovaru odbyt na Slovensku prudce klesat. "Nyní se nám díky členství obou zemí v Evropské unii tento trh znovu otevírá, " uvedl Briskorin. Obchodní politika pivovaru na Slovensku se kromě tradice opírá i o úspěchy produktů v odborných anketách. Po loňských úspěších bodovala uherskobrodská piva letos v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. "Spotřebitelé tyto ankety sledují a na jejich výsledky slyší, " uvedla ekonomická ředitelka firmy Eva Lidáková.

I přes exportní úspěchy se ale společnost snaží budovat silné postavení především v regionu Uherskohradišťska, Hodonínska a Zlínska. Letos chce pivovar zdvojnásobit počet svých značkových restaurací, kterých je nyní kolem dvou desítek. Pivovar, kde pracuje zhruba 60 zaměstnanců, letos zvýší výstav z 53500 hektolitrů na 60 tisíc hektolitrů. Plánovaný obrat činí 70 milionů korun, což je o deset milionů více než v roce 2004. Současný sortiment zahrnuje zhruba tři desítky druhů piv. Uherskobrodský pivovar je nyní ve Zlínském kraji jediný.

Ještě před deseti lety se vařilo pivo ve Vsetíně, Jarošově, Brumově a Uherském Ostrohu. V letech 1995 až 1999 ale všechny svůj provoz ukončily. Za jejich krachy stojí především ztráta odbytišť na Slovensku a v Rusku. (iDnes)


Janáček má na Slovensku úspěch

[úterý, 22. únor 2005]

Brodský pivovar chce pětinu tržeb uskutečnit na slovenském trhu, Janáček tam chutná. Uherskobrodskému pivovaru Janáček se daří export na slovenský trh. Management očekává, že až 20 procent tržeb bude letos pocházet právě ze Slovenska. Loni to bylo zhruba pětkrát méně. „Důvodem expanze je mimo jiné vstup obou zemí do Evropské unie, “ uvedl obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin.

Slovensko bylo dříve významným odbytištěm pivovaru. Před rokem 1993 se tam pravidelně prodávalo více piva, než se nyní v Uherském Brodě vůbec vyrábí. Po rozdělení federace ale začal pivovaru odbyt na Slovensku prudce klesat. „Nyní se nám díky členství obou zemí v Evropské unii tento trh znovu otevírá, “ uvedl Briskorin. Obchodní politika pivovaru na Slovensku se kromě tradice opírá i o úspěchy produktů v odborných anketách. Po loňských úspěších bodovala uherskobrodská piva letos v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. „Spotřebitelé tyto ankety sledují a na jejich výsledky slyší, " uvedla ekonomická ředitelka firmy Eva Lidáková.

I přes exportní úspěchy se ale společnost snaží budovat silné postavení především v regionu Uherskohradišťska, Hodonínska a Zlínska. Letos chce pivovar zdvojnásobit počet svých značkových restaurací, kterých je nyní kolem dvou desítek. Pivovar, kde pracuje zhruba 60 zaměstnanců, letos zvýší výstav z 53500 hektolitrů na 60 tisíc hektolitrů. Plánovaný obrat činí 70 milionů korun, což je o deset milionů více než v roce 2004. Současný sortiment zahrnuje zhruba tři desítky druhů piv.

Uherskobrodský pivovar je nyní ve Zlínském kraji jediný. Ještě před deseti lety se vařilo pivo ve Vsetíně, Jarošově, Brumově a Uherském Ostrohu. V letech 1995 až 1999 ale všechny svůj provoz ukončily. Za jejich krachy stojí především ztráta odbytišť na Slovensku a v Rusku. (MF Dnes)


Pivovar Janáček z Uherského Brodu si z Reprezentačních slavností piva v Táboře, jejichž součástí je degustační soutěž o Českou pivní pečeť, odváží vítězství v hlavní kategorii světlý ležák za pivo Janáček Patriot. Na soutěž přijelo pět desítek pivovarů. Braník z pivovaru Staropramen uspěl u odborné poroty v kategorii světlé výčepní a získal titul i v dalších čtyřech kategoriích. Pivních slavností se letos zúčastnilo 50 domácích a čtyři zahraniční pivovary.Alois Srb z pořadatelské firmy Rival uvedl, že mezi tmavými výčepními pivy byl nejlepší Dark Litovel. V kategorii tmavý ležák zvítězil Rychtář malvaz 12% z Pivovaru Rychtář Hlinsko. Českou pivní pečeť získal rovněž humpolecký Bernard, který do Tábora přivezl potřetí za sebou nejlepší tmavý speciál. Staropramen si z letošní nejvýznamnější přehlídky českých pivovarů odváží také prvenství v kategorii piv se sníženým obsahem cukru a za světlý speciál. Zvítězil i v soutěži nealko piv a světlý ležák premium. Potřetí v historii festivalu odborníci hodnotili piva z minipivovarů, v němž porotě nejvíc chutnalo světlé pivo Harrach z Velkého Meziříčí a tmavé pivo Lipan z Pivovarského dvora Dražíč. (iDnes)


Mezi nejlepší degustátory piva patří sedmadvacetiletý Martin Gajdáček z pivem proslulých Nošovic. Letos v lednu zvítězil v soutěži ochutnávačů piva v Plzni. Co se kvality piva v hospodách týče má jasno: "Za špatnou chuť nese odpovědnost hospodský." Tvrdí dokonce, že velmi často je schopen přesně určit, kde se v restauračním podniku stala chyba. "Obecně totiž platí, že v dnešní době moderních technologií špatné pivo brány pivovaru neopustí. A tak je spíše problém někde u čepování, " tvrdí Gajdáček. "Například cisternové pivo je háklivé na čistotu a záleží, jak se o něj v hospodě starají, " říká muž, který má na starosti v nošovickém pivovaru kontrolu nad hlavním kvašením piva.

Do finále soutěže degustátorů všech pivovarů, které patří pod Plzeňský Prazdroj a.s., se dostal v posledních dvou letech. "Pivo zkouším v rámci své práce. A během těchto zkoušek nás procvičují tím, že často do různých vzorků přimíchávají vyšší hodnoty některých látek, které pivo obsahuje, " říká Martin Gajdáček. Jako zajímavost přidává, že do dnešního dne už odborníci objevili více než osm set různých druhů látek, které pivo obsahuje. Při zápolení ochutnávači piva hodnotí jeho hořkost, sladkost, plnost a další chuťové vlastnosti. "Když je pivo ale dobré, je to koktejl pozitivních látek pro organismus."

Dodává, že před soutěží by měl být degustátorův organismus čistý. "Je dobré, aby si před soutěží nedal člověk kávu nebo nekouřil. Pokud je degustátorem žena, neměla by se v ten den parfémovat. To vše může při klání ovlivnit ochutnávačovy smysly. Někdy nám dokonce pivo nalévají do kouřových dvoudecovek, aby nás neovlivnila ani barva, " říká Martin Gajdáček. Jeho degustační schopnosti objevila kolegyně z pivovaru. "Nevím, jak jsem k tomu přišel. Pivo u nás ochutnávají všichni technici, " říká skromně muž s tím, že degustace je však pro něj tou příjemnější částí práce. Rád si také zajde s přáteli několikrát do měsíce do hospody na pivo. Ochutná i jiné značky piv, ale je nošovický patriot. (iDnes)


Kdo si spustí při prohlídce nošovického pivovaru informační panel, promluví k němu bůh Radegast za dunění zvonů. Bez tajemné postavy boha hojnosti by možná druhý největší pivovar v zemi nebyl tak úspěšný. Jméno mu přitom dali sami lidé z kraje pod Beskydami. Když totiž v druhé polovině šedesátých let vznikal, o jeho jménu a názvu nového piva nebylo ještě zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho manažeři či důležití lidé na krajském sekretariátu strany. V jakési veřejné soutěži ho nakonec navrhli sami obyvatelé kraje. "Právě postava Radegasta je pro zdejší lidi velmi hmatatelná a díky poutnímu místu i živá, " řekla manažerka služeb pivovaru Danuše Ernestová.

Pivovar se v poslední době na tento symbol pohostinnosti hodně upjal, o čemž svědčí například i to, že v roce 1998 financoval výrobu kopie sochy Albína Poláška, která nahradila tu původní. "Je to symbol piva, které vyrábíme, a tak jsme i instalovali ve vestibulu pivovaru maketu Radegasta, která ležela ve skladu po filmařích. Oprášili jsme ji a před dvěma lety jsme jí vyrobili i jakousi rakvičku-obal, abychom maketu při přepravě nepoškodili, "říká Danuše Ernestová.

Dodává, že symbol Radegasta je pro zaměstnance a tisíce lidí, kteří pijí pivo Radegast, především srdcovou a citovou záležitostí. "Tady nejsou lidé tak zmlsaní a například akce, které nám tato postava boha zaštiťuje, navštěvuje stále více lidí, " řekla manažerka s tím, že letos chtějí organizátoři letních dnů s pivovarem ještě více vsadit na postavu pohanského boha. "Měly by mít jakýsi staroslovanský nádech." Svůj citový vztah k soše pohanského boha a Beskydám nezastírá ani ředitel pivovaru Ivo Kaňák. "V Beskydech, v překrásném údolí Šance a Řečice jsem prožil své dětství. Mám tu kořeny, znám tu kdejaký kopec a jsem velký patriot těchto hor a tohoto kraje, " přiznává. "A Beskydy jsou kolem mne vlastně stále. Když jsem doma, dívám se na Lysou horu a v pivovaru jsem zase pod dohledem všudypřítomného Radegasta, " říká s nadsázkou.

Kaňák míní, že Radegast je velkým symbolem tužeb prostých lidí. "A je moc dobře, že se jméno tohoto boha stalo jménem značky piva. Pomáhají si navzájem, " říká ředitel pivovaru s tím, že celý jeho profesní život je vlastně spojený s Radegastem a že je připravený leccos užitečného pro něj ještě udělat. (iDnes)


Nošovické pivo vaří i Maďaři

[pondělí, 21. únor 2005]

V pivovaru Nošovice se vaří Radegast. Od loňského podzimu se v licenci vyrábí i v Maďarsku. Nejprodávanější pivo na severní Moravě, nošovický Radegast, začali objevovat Maďaři. Radegast se totiž už od loňského podzimu vaří kromě svého domovského pivovaru v Nošovicích také v maďarské Budapešti. "Pivo Radegast Klasik začal loni v licenci vařit budapešťský pivovaru Dreher, který také patří do naší pivovarnické skupiny. Je to vůbec největší pivovar v Maďarsku, “ řekl Jan Hlaváček, který má ve skupině Plzeňského Prazdroje, kam patří i Nošovický Radegast, na starosti právě výrobu českého piva v zahraničí.

Letos chtějí nošovičtí pivovarníci v Maďarsku vyrobit zhruba osmdesát tisíc hektolitrů Radegastu. Skupina Prazdroje má už s licenční výrobou tradičních domácích značek v zahraničí zkušenosti: Podobně jako Radegast v Budapešti se dnes vaří Plzeňský Prazdroj v polském pivovaru Tychy, Velkopopovický Kozel v ruském pivovaru ve městě Kaluga, ale také ve slovenském Šariši. Tam se zároveň vyrábí i plzeňský Gambrinus. "Licenční výroba v zahraničí je mnohdy výhodnější než v vývoz českého piva, protože převážení piva na větší vzdálenosti je velmi drahé a pivo by to na zahraničním trhu prodražovalo, " vysvětluje Jan Hlaváček. Plzeňský Prazdroj teď dokonce uvažuje, že začne vyrábět své nejznámější pivo Prazdroj v Jihoafrické republice.

Licenční výroba piva v cizině se tuzemským pivovarům prý vyplatí v případě, že se na zahraničním trhu prodá alespoň padesát tisíc hektolitrů ročně. To by podle Jana Hlaváčka v případě Radegastu v Maďarsku neměl být problém: "Značku Klasik jsme pro Maďarsko vybrali proto, protože jsme tu potřebovali obsadit segment levnějšího piva, což právě Klasik představuje. Na trh se v tomto oboru tlačila německá konkurence, které chceme čelit právě Radegastem, " vysvětluje Hlaváček.

Budapešťský pivovar Dreher ovšem nevyrábí jen licenční Radegast, který i v budoucnu zůstane jen zlomkem jeho celkové produkce. Celý podnik ročně uvaří asi tři miliony hektolitrů piva ročně, výroba Radegastu z toho letos pokryje zhruba třetinu. Z dalšími značkami nošovického pivovaru se v Budapešti se zatím nepočítá a skupina Plzeňského Prazdroje zatím ani nemá v plánu expandovat s Radegastem na další zahraniční trhy. Podle Jan Hlaváčka je licenční maďarský Radegast - stejně jako ostatní licenční piva, která vaří Plzeňský Prazdroj v zahraničí - k nerozeznání od svého nošovického originálu. "Výrobu v zahraničí vždy hlídají čeští sládci, takže chuť licenčního piva od domácího vůbec nerozeznáte, " ujišťuje pivovarnický manažer. (iDnes)


Ostravar Strong má Pivní pečeť

[pondělí, 21. únor 2005]

Další úspěch zaznamenalo pivo Ostravar Strong. V odborné degustační soutěži Česká pivní pečeť, které se minulý týden v Táboře zúčastnilo 52 pivovarů, byl Strong vyhodnocen jako nejlepší v kategorii světlý speciál. Poprvé se Ostravar Strong, světlé 14stupňové pivo s obsahem alkoholu 6 proc., začal v Ostravaru vařit na podzim roku 2003. (Právo)


Pivovar se chystá soutěžit

[pondělí, 21. únor 2005]

Zubr chce i letos navázat na medailové úspěchy. Navázat na úspěchy v podobě osmnácti medailí za chuť a kvalitu, které získalo přerovské pivo Zubr v prestižních degustátorských soutěžích doma i v zahraničí, chtějí také letos jeho pracovníci. I letos se přerovský pivovar zúčastní významných soutěží. „Právě teď připravujeme vzorky pro druhé kolo degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX - Pivo roku 2005. Letos probíhá její 13. ročník a v posledních letech byl Zubr vždy jedním z medailistů. Do soutěže jsme přihlásili světlá piva Zubr Classic, Gold i naši Evropskou pivní hvězdu Zubr Premium. Jak jsme uspěli, bychom měli vědět na začátku března, “ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Pivovar Zubr vaří pivo již více než 130 let klasickou výrobní technologií. To patří tradičně k nejlépe hodnoceným v ČR a úspěchy sklízí i v zahraničí. Loni přerovský pivovar vystavil celkem 283 tisíc hektolitrů piva, které prodal většinou v tuzemsku. „Vzhledem k chladnému létu je i mírný nárůst produkce o dva tisíce hektolitrů úspěchem, “ hodnotí ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Asi patnáct procent celkové produkce vyvezl pivovar loni na Slovensko, do Polska, Maďarska a Švédska. Do moderních technologií a zahájení rekonstrukce areálu společnost investovala v uplynulém roce téměř 50 miliónů korun. „V příštím roce je plánován další nárůst investic na dostavbu areálu včetně nádvoří, které by mělo v budoucnosti připomínat jeho původní vzhled z dob Akciového pivovaru v Přerově, “ dodal ředitel. (Právo)


Milovníci piva v České republice a tedy i na Vysočině se v současné době setkávají se dvěma základními typy piv, tzv. europivy a pivy českého typu. Na to, jaký je mezi oběma rozdíl a co je pro ně typické, odpovídá Petr Bouda z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod a. s. „Europiva jsou charakteristická především svou podobnou až zaměnitelnou chutí kdekoli ve světě. Vyrábí se kvůli nižším výrobním nákladům a díky masivní reklamě se těší vysoké prodejnosti. Bylo by možné říci, že nikoho neurazí, ale znalého spotřebitele ničím zvláštním neosloví. Právě kvůli těmto tzv. europivům se ze zahraničí snesla kritika na české pivovarnictví, že prý není „co bejvalo“ a ztrácí svoji originalitu a výjimečnost. Spotřebitelé na celém světě znají české pivo jako nezaměnitelný nápoj vyráběný tradiční technologií.“

Europiva se vyrábějí jednofázovým způsobem kvašení – v tzv. cylindrokonických tancích. U piv českého typu se naopak ctí tradiční způsob výroby. „Piva českého typu jsou charakteristická nejen podle svého druhu, ale i regionu, kde se vyrábějí. Právě originalita, ve které je skryto umění českých sládků, byla a je oceňována po celém světě. Vždyť každý pivovar s klasickou technologií disponuje do jisté míry rozdílným technickým vybavením a vaří podle své vlastní osvědčené receptury. Český ležák představuje světový fenomén a Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., výrobce piva značky Rebel není jediným pivovarem, který varuje spotřebitele, aby se nedali zmást nabídkou fádního piva bez zvláštní identity - europiva.

Při napití piva českého typu ucítí konzument citlivé sladění plnosti chuti a řízu s příjemnou hořkostí. Takto vyráběná piva svou výjimečností vyvolávají u pivařů po celém světě příjemný chuťový zážitek s dlouhotrvajícím dozvukem a pocitem k opětovnému napití, “ uzavírá Petr Bouda. (Web Rebel)


Rodinný pivovar Bernard za dobu své existence od roku 1991 uvařil více než 300 miliónů půllitrů piva. Tohoto výsledku dosáhl pivovar v polovině letošního února. Vystavil celkem 1, 5 miliónů hl. piva, což by v přepočtu znamenalo 3 milióny padesátilitrových sudů. Pokud bychom tyto sudy postavili vedle sebe, vznikne řada dlouhá 1 140 km, tedy jako vzdálenost z Humpolce do Paříže nebo z Prahy do Londýna. "Toto množství například znamená, že každý občan České republiky si od konce roku 1991 do dnešního dne mohl pochutnat na 30 půllitrech našeho nepasterizovaného piva Bernard" konstatuje generální ředitel a Brand manager ČR roku 2000 Ing. Stanislav Bernard.

Jeho společník Ing. Josef Vávra dodává: "Od začátku jsme vsadili na kvalitu. Za dobu existence jsme získali desítky významných ocenění, mezi nejvýznamnější patří zisk pěti Zlatých pohárů PIVEXu, nejprestižnější degustační soutěži v České republice ."Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597, v roce 1991 byl zprivatizován a následně zrekonstruován. Pivovar nepoužívá pasterizaci a dostatečné trvanlivosti piva dosahuje pomocí mikrobiologické filtrace.Vaří sedm druhů piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice. Pivo vyváží na Slovensko, do Švédska, Německa, Chorvatska a Ruska. Od roku 2001 vlastní pivovar Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna, která ročně vyrábí 6, 5 tis tun humnového sladu, z jedné třetiny pro vlastní potřebu. V roce 2004 byl výstav pivovaru 127, 7 tis. hl.piva. Podle hodnocení CZECH TOP 100 se Rodinný pivovar Bernard stal v roce 2002, 2003 a 2004 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Agris)


Rodinný pivovar Bernard letos hodlá zvýšit vývoz piva na Slovensko z loňských šesti a půl tisíc hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký podnik vstoupil na slovenský trh v minulém roce a nyní dodává sudové pivo celkem do sto osmdesáti restaurací. Množství piva dodaného na Slovensko se na loňském ročním výstavu pivovaru podílelo pěti procenty. "Chceme zvýšit počet hospod a předpokládáme, že začneme zavážet i lahvové pivo do marketů, " uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivo Bernard zatím odebírají restaurace v západní části Slovenska. "Podle reakcí, které dostáváme, Slovákům chutná, " dodal mluvčí s tím, že se dokonce někteří hostinští sami hlásí, že by ho chtěli točit.

Pivovar vyváží také do Švédska. První dodávky piva loni odeslal i do Německa, Chorvatska a Ruska. "Připravujeme export do Ameriky, " řekl Zdeněk Mikulášek. V minulém roce přes chladnější jaro a počátek léta pivovar meziročně zvýšil výrobu piva o čtyři procenta na 127 tisíc hektolitrů a uvařil nejvíce piva za posledních deset let.

Humpolecké pivo navíc loni získalo jedenáct ocenění, z toho osm za kvalitu. Umístění získaly především sváteční ležák a speciální černé pivo, prodávané v lahvích s patentním uzávěrem. V novinářské anketě o nejpopulárnější značku Naše pivo 2004 obsadil Bernard třetí příčku. více ZDE Pivovar zaměstnává devadesát lidí. Vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí 6500 tun sladu. V roce 2002 zvýšil výstav o 15 procent na 109 tisíc hektolitrů. V roce 2003 výroba piva stoupla o dalších 13 procent a Bernard se stal největším pivovarem v kraji Vysočina. (iDnes)


Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 15. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2005. Soutěž se konala ve dnech 1. - 4. února tradičně při Reprezentačních slavnost piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek letos opět triumfovalo v kategorii tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již počtvrté v řadě od roku 2002. Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: "Soutěže se zúčastnilo více než 52 pivovarů a pivo značky Bernard opět potvrdilo svoji vysokou kvalitu. Černý speciál patří mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem." Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 214 vzorků, převážně českých značek piva. (Protext)


Ocenění Pivní pečetí

[pátek, 18. únor 2005]

V prvním únorovém týdnu proběhl patnáctý ročník degustační soutěže Pivní pečeti v táborském hotelu Palcát, která je prestižní akcí roku v pivovarském a sladovnickém oboru. V pěti kategoriích soutěžilo padesát zúčastněných pivovarů a na sto degustátorů hodnotilo barvu, vůni, chuť a říz piva. Soutěže se také zúčastnil pivovar Poutník, který se umístil v kategorii světlý ležák na velice pěkném pátém místě. Hodnotil se také design pivní lahve, kde byl pivovar Poutník oceněn druhým místem za pivní korunku. To je nádherné ohodnocení, když vezmeme v potaz, že pivovar Poutník skončil za takovými pivovary jako je Braník, Staropramen a jiné. Pivní pečeti se také zúčastnily některé hvězdy zábavního průmyslu. „Upír Krejčí“ přišel k zástupcům pivovaru Poutník projednat svoji další spolupráci a při té příležitosti si také zkusil jak je složité natočit sklenici dobrého piva. To se mu, pod přísným dohledem, také podařilo. Tyto úspěchy určitě nejsou poslední a doufáme že pivovar Poutník v příštích letech dosáhne ocenění nejvyššího. Dej Bůh štěstí. (Web Poutník)


Pivovary Vysočiny se po loňském vstupu do EU začaly prosazovat na rozšířeném evropském trhu. Nejlépe se dařilo jihlavskému pivovaru. Díky vývozu do Německa a Rakouska zvedl roční výrobu piva téměř o polovinu. Slovenští milovníci piva si mohou dopřát humpolecký Bernard nebo havlíčkobrodský Rebel. První zásilky piva z Vysočiny putovaly i do Austrálie, Dánska nebo Itálie.

Jihlavský pivovar začal vyvážet na sklonku roku 2003. Loni již do německých obchodů a rakouských restaurací dodal 34 tisíc hektolitrů piva. Výroba se proti roku 2003 zvedla téměř o polovinu na 128 tisíc hektolitrů a zlepšila se ekonomická situace podniku. Podle generálního ředitele Jana Kylbergera pivovar za loňský rok očekává hrubý zisk mezi 20 miliony až 30 miliony korun, zatímco v předchozích letech se pohyboval jen mírně v černých číslech. Pivovar nyní hledá zákazníky také na Slovensku nebo ve Švédsku.

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard vstoupil na slovenský trh loni a nyní zásobuje 180 restaurací. Loni jim dodal šest a půl tisíce hektolitrů piva, pět procent z roční výroby, a letos chce dodávky na Slovensko nejméně zdvojnásobit. „Chceme zvýšit počet hospod a předpokládáme, že začneme zavážet i lahvové pivo do marketů, “ uvedl mluvčí Zdeněk Mikulášek. Bernard již vyváží do Švédska. První zásilky loni putovaly do Německa, Chorvatska nebo Ruska a plánuje se export do Ameriky.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v prosinci poprvé poslal lahvové pivo do Austrálie, kde navázal spolupráci s obchodním řetězcem. Po vstupu do Evropské unie se export pivovaru zvedl o polovinu a z loňské výroby 81 tisíc hektolitrů se v zahraničí prodala asi desetina produkce. Pivovar má největší odběratele na Slovensku a v USA. Spojené státy patří k letitým vývozním teritoriím. Prodej tam ale v poslední době komplikuje klesající kurz dolaru. První zásilky havlíčkobrodského piva Rebel putovaly také do obchodní sítě v Dánsku.

Pelhřimovský pivovar Poutník se chce prosadit především v hospodách regionu. Jeho vícestupňový speciál, který se vaří jen na Vánoce a Velikonoce, na sklonku loňského roku ochutnali i milovníci pěnivého moku v Itálii. Další vývoz by měl následovat v březnu. (MF Dnes)


Když před pěti lety přišla firma Hols s nápadem vzkřísit znovu vratislavický pivovar, úspěchu věřil málokdo. Pivo Konrad si ale své zákazníky našlo. Jen loni tu uvařili přes 56 tisíc hektolitrů. „Je to trošku méně, než rok předtím. Na vině je hlavně chladné léto, tlak konkurence je čím dál větší. Největší problém jsou hospody zaplacené velkými pivovary, “ řekl ředitel Petr Hostaš.

Vedení: Chceme být regionálním pivovarem. Pivovar chce zůstat podle něj i nadále regionálním pivovarem s výstavem kolem šedesáti tisíc hektolitrů. Podnik dál investuje, loni například kompletně rekonstruoval stáčírnu.

Pivovar zavřeli v roce 1998 jeho předchozí majitelé, společnost Pražské pivovary. Ta si ponechala i nadále značku Vratislav, noví majitelé proto pivo pojmenovali po jeho bratrovi Konrádovi. Značka Vratislav existuje dál, i když vyráběná v Praze. „Je to silná tradiční značka v severních Čechách, kde má řadu loajálních spotřebitelů, “ uvedla manažerka vnějších vztahů Pivovaru Staropramen Michaela Trýznová. Vratislavičtí nejsou s takovou konkurencí spokojeni. „Spousta lidí si myslím, že to je stále pivo, které se vyrábí u nás, “ vysvětlil ředitel.

Konrad pijí hlavně lidé v okolí pivovaru, zhruba tři procenta ale firma vyváží, hlavně do Německa. Podařilo se mu také získat cenu na pivní soutěži v Itálii. „Těžké je proniknout do Polska, tam to ovládají hlavně velké značky. Vyvážíme tam ale slad, “ podotkl Hostaš. Firma dál investuje do pivovaru. Vratislavický pivovar se zřejmě letos nevyhne zdražení. Chystá ho na jaro. „Bude ale v řádu jen několika procent, “ nastínil ředitel. (MF Dnes)


«« « Strana 773 z 789 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň