Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Ojedinělý projekt Pivovaru Ostravar, vznik "fotbalového" piva fanoušků Baníku Ostrava s názvem Bazal, je těsně před dokončením. Pivovar Ostravar oficiálně představil etikety polotmavého ležáku, který bude v prodeji zhruba do deseti týdnů.

Etiketa

Fandové Baníku Ostrava a štamgasti hospod dosud v anketách a ochutnávkách vybrali nejen chuť a sílu piva, ale také jeho jméno a podobu sklenic, do kterých se pivo bude čepovat. Do všech anket se dosud zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů.

A fandové ostravského fotbalového klubu budou nakonec také tváří piva Bazal - pivovar je nedávno vyzval, aby se zúčastnili jakéhosi konkurzu na tvář piva. "Fotografovat se přišlo přes sto zájemců, přišly manželské páry, jednotlivci, mladí i starší, ženy i muži a také větší party fandů," říká manažerka projektu piva Bazal Zuzana Bečková.

Foto

Pivo Bazal nebude mít jednotnou etiketu, bude jich celá řada, pivovar v pondělí představil první tři. Na jedné je fanoušek sám, na dalších dvou jsou dvojice fandů. Pod fotografií je nápis: BANÍK PIVČO...

"Nyní máme zhruba dvacet dva druhů etiket s fanoušky, ještě vybíráme, které a kolik jich nakonec půjde do prodeje na lahvích," dodává Bečková.

Říká, že pivovar nabídl v anketách o vzhledu etiket varianty s fanoušky spíše v popředí fotografie, anebo v pozadí. "Většina hlasujících ale chtěla, ať jsou fandové na etiketách dobře vidět, a proto jsme jim nakonec vyhověli."

Foto

Pivo Bazal se bude prodávat v lahvích a čepovat pouze v Moravskoslezském kraji, manažeři pivovaru zatím nevědí, jak dlouho bude na trhu. "Předpokládáme, že nejzazším termínem, ve kterém bude pivo Bazal na trhu, je letošní prosinec," řekl Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, kam ostravský pivovar patří.

Nevyloučil ale, že v případě většího zájmu, než jaký manažeři zatím očekávají, by se pivo Bazal mohlo vařit v Ostravě ještě o něco déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Jaroslav Ožana a Ivana Žáková


Radegast oslaví v lednu 38. výročí. Od uvaření první várky si pivaři vychutnali již 51,5 milionů hektolitrů a Radegast si jako tradiční nápoj moravských pivařů vybudoval postavení nejoblíbenějšího a nejprodávanějšího piva na celé Moravě.

Úspěch slavila značka i v minulém roce. Zatímco prodeje celého pivního trhu poklesly meziročně přibližně o tři procenta, popularita Radegastu šla vzhůru a prodeje se zvýšily o více než tři procenta. Dařilo se také nealko pivu Radegast Birell, které zaznamenalo nárůst o 15 procent.

Tradice Radegastu trvá již 38 let. Po celou tu dobu pečlivě hlídáme recepturu piva, jehož hořká chuť tak zachutnala všem na Moravě, ale i v Čechách. Domácí značkou jsme ale hlavně na severu Moravy, na Ostravsku,“ vysvětluje důvody prodejních nárůstů manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Podle jarního výzkumu agentury TNS Aisa totiž téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 procent dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

V roce 2008 Radegast také úspěšně reprezentoval rodné Nošovice v zahraničí. V květnu byl Radegast Birell v německém Höhr-Grenzhausenu na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008 rovnou vyhlášen za nejlepší nealko pivo na světě.

Leden je tradičně měsícem, kdy si nošovický pivovar připomíná výročí uvedení první várky na trh. Od roku 1971 již pivovar Radegast vystavil 51,5 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík


Pivní manažeři opouštějí Belgii

[pondělí, 26. leden 2009]

Přes sto nejvýznamnějších manažerů největšího výrobce piva na světě - skupiny Anheuser Busch InBev - opustí belgickou Lovaň a přestěhuje se na newyorský Manhattan. Má jít o 116 řídících pracovníků z finančního, obchodního, právního a personálního oddělení skupiny.

Až dosud pracovalo na zmiňovaných pozicích 86 Belgičanů a 27 cizinců. Zatím není jasné, kdo z nich bude ochotný opustit Belgii a přesunout se do Ameriky a kdo raději společnost opustí.

K zásadnímu rozhodnutí přemístit většinu managementu do USA došlo poté, co belgická skupina InBev loni v listopadu převzala amerického výrobce piva Anheuser Busch, a získala tak rázem polovinu "pivního" trhu ve Spojených státech.

V Belgii i nadále zůstane sedmdesát firemních manažerů a 2900 zaměstnanců místních firemních pivovarů (značky Stella Artois, Hoegaarden...).

Kořeny skupiny Anheuser Busch InBev (v Česku vlastní Pivovary Staropramen) ale i nadále zůstávají v Belgii. Hlavním akcionářem je skupina několika bohatých místních rodin.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tomáš Hořejší


Nejznámější slavnosti piva v České republice, s nejdelší tradicí a největším setkáním všech pivovarníků Vás zvou do Tábora. Pro veřejnost bude ve všech prostorách Hotelu Palcát po čtyři dny od 3. února 2009 do 6. února 2009 uspořádáno setkání s výrobci piva a minerálních vod.

V prostorách Jihočeské univerzity proběhnou od 3. února do 6. února 2009 největší degustace piv a minerálních vod v České republice.

Reprezentační slavnosti pořádá: Město Tábor, Revel produkční agentura, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Střední škola obchodu, služeb a řemesel v Táboře a Hotel Palcát a umělecká agentura RichArt

Záštitu nad konáním slavností převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism

Mediálními partnery slavností je Český rozhlas a Rádio Blaník. Oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o.

Slavnosti piva v Táboře jsou z hlediska účasti pivovarů v odborné soutěži největší v České republice a mají nejdelší tradici – 19. ročník.

Odborná část slavností

Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho 5 ze Slovenské republiky, 1 z Belgie, 2 z Polska a 1 pivovar z Itálie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky.

Soutěžit se bude o titul „Česká pivní pečeť“ ve 13 kategoriích:

 nealkoholické pivo

 pivo se sníženým obsahem cukru

 světlé výčepní pivo

 světlý ležák

 světlý ležák prémium

 tmavé výčepní pivo

 polotmavé pivo

 tmavý ležák

 tmavé speciální pivo

 světlé speciální pivo

 světlé pivo z minipivovaru

 tmavé pivo z minipivovaru

 kvasnicové pivo

Vítězná piva se utkají v pátek 6. února 2009 o zvláštní cenu „Extra česká pivní pečeť“ za účasti zahraničních degustátorů, novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů. O tituly a právo užívat příslušné označení bude soutěžit 280 vzorků piv.

V soutěži minerálních vod bude ve 2 kategoriích soutěžit o titul „Zlatý český pramen“ 5 největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva výrobci ze Slovenské republiky přihlášeno je 21 vzorků.

Závěrečná tisková konference /pro novináře/ spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města se bude konat 6. února od 12,00 hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity.

Vyhlášení výsledků proběhne 6 února 2008 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Ve veřejné části slavností, která se koná od 3. února – 6. února 2009 budeme nabízet hostům a odborníkům na 30 stáncích výrobky z 35 pivovarů. A přestože zatím nemáme upřesněný celkový sortiment jistě přesáhne 85 druhů piva.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna.

Vstupenky jsou v předprodeji v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí /tel. 381 486 230/ od 12. ledna 2009.

Další informace, zejména o minulých ročnících naleznete na webových stránkách slavností: http://slavnostipivatabor.cz/

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva


X Beer - pivo pro silné nátury!

[pondělí, 26. leden 2009]

Český národní mok je s tímhle místem spojován už od poloviny 15. století a najdete ho v pražské ulici Na Perštýně... A když ještě doplníme název U Medvíků, budete okamžitě doma...

Foto

Kdysi se tu vařívalo "žaludeční“ pivo. Jak by nám chutnalo dnes je otázka. Přispívalo sice k dobrému trávení, ale bylo prý poměrně nahořklé. Přesto se na něj scházela celá Praha. Prostí lidé, radní a popíjela ho tu i pražská bohéma. Prameny uvádějí, že se tu občas zastavil dokonce i Franz Kafka, který, jak je všeobecně známé, zdravím zrovna nepřekypoval.

Foto

Ale pivo nebylo jediným místním tahákem. Tohle místo proslulo jedním z prvních pražských kabaretů, ve kterém se tančil hříšný tanec - kankán. Velká vývěsní tabule před restaurací lákala návštěvníky šantánu slovy: "První český tingltangl, který řídí Bachmann a Frankl.“ Když zlatý věk kabaretů skončil, popularita pivnice přetrvávala. O kterém místě je řeč?

O minipivovaru U Medvídků

A tady jsou jeho tři NEJ. Je jedním z našich nejstarších pivovarů, je nejmenší v Česku a …? Vaří se tu asi nejsilnější pivo v Evropě! Zdejší X Beer má totiž 33 stupňů.

Foto

Chybělo málo a byl by zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Prestižní záznam ho minul jen z toho důvodu, že v Londýně takovou kategorii vůbec nevypisují. A tak se stal X Beer „"jen“ českým pivním rekordem. Vaří se podle starých receptur a všechno je "hand made“. K jeho kvašení, zrání i stáčení se používají dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích se doporučuje jen usrkávat. Je to opravdu síla!

Foto

Musí minimálně půl roku zrát a protože - stejně jako u kvalitního vína - platí, že čím je starší, tím je lepší, čeká v sudech na zákazníky třeba i dva roky.

(Při své návštěvě Prahy ho ochutnal například i hrdina amerických akčních filmů Jean Claude van Damme.)

Minipivovar najdete v pražské restauraci U Medvídků v ulici Na Perštýně 7.

Zdroj: tn.cz


Ačkoliv uplynulý rok nebyl z hlediska prodeje pro nymburský pivovar tím úplně nejúspěšnějším, jeho ředitel Pavel Benák neztrácí optimismus. „Letos plánujeme zvýšit prodej ve srovnání s předchozím rokem o 5 procent,“ říká ředitel. Týká se to jak sudového, tak lahvového piva.

Foto

Ohledně exportu pivovar znovu navázal na úspěšné kontrakty z minulých let se sousedním Německem. Tam jsou ovšem zvyklí pít velmi silná piva. „Je možné, že ještě na jaře začneme vyrábět historicky nejsilnější pivo, jaké se kdy v Nymburce vyrábělo,“ uvedl Benák. To by na druhou stranu znamenalo omezení, případně skončení výroby třináctistupňového Bogana.

Z dalších oblastí, kde rádi pijí postřižinské pivo, jsou silně zastoupeny skandinávské země. „První dodávky jsme exportovali v prosinci do Finska a v dalších pokračujeme. Vyvážíme i do Švédska a Dánska. Z tohoto pohledu chybí vlastně pouze Norsko,“ usmíval se šéf pivovaru.

Z dalších spíše kuriozních zemí pokračuje spolupráce pivovaru s partnery například v Izraeli nebo USA. Jedná se o případných dodávkách do Ruska.

Benák však neskrývá, že prioritou je domácí trh, a to zejména nymburský region. Pivovar má nově pod svými křídly dvě hospody v Poděbradech.

Bohužel se poněkud vleče chystaná stavba pivovarské hospody s hotelem přímo v areálu pivovaru u silnice. „Máme zpracovaný projekt, vázne to ale na změně územního plánu. Hotel s hospodou nemohou stát v průmyslové zóně. Bohužel tak přicházíme o možnost požádat o peníze na výstavbu z grantů,“ konstatoval Benák. Přesto věří, že potřebné věci budou v letošním roce schváleny a se stavbou se co nevidět začne.

A jak se projevila na odbytu ekonomická krize? Ceny v dohledné době pivovar zvedat nehodlá. „Pokud by k tomu podle kalkulací došlo v létě, tak maximálně v řádu 40 až 50 haléřů,“ míní ředitel.

A že by Češi kvůli nedostatku peněz přestali pít pivo? „Statistiky říkají, že když je krize, tak spotřeba neklesá. Jen se lidé častěji orientují na méněstupňová piva. Nebo si dají jen tři, ačkoliv jsou zvyklí na víc,“ uzavřel Benák.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický


Pivní palác na prodej

[pondělí, 26. leden 2009]

Dreherův pivovar v Měcholupech

Obec Měcholupy leží 7 kilometrů jižně od Žatce. Kromě zámku, ve kterém je speciální škola, zde zaujme především budova bývalého Dreherova pivovaru. Nedávno prošla částečnou rekonstrukcí a v současnosti je na prodej.

Bývalý Dreherův pivovar leží přímo v centru obce naproti zámku. Je to dvoupatrová trojkřídlá budova, která na první pohled vypadá spíš jako honosný palác než průmyslový objekt. Stavba je zděná, krytá valbovou střechou. U středního křídla vystupuje do dvora schodišťový výstupek s přístavbami po obou stranách. Místnosti mají převážně trámové stropy a dřevěné podlahy. Podsklepeno je částečně jen levé křídlo.

Pivo se zde vařilo do roku 1926, dále fungovala pouze sladovna. Přízemní prostory v levé části byly upraveny na byty a v pravé vznikla kuchyň s jídelnou. Zbytek místností sloužil jako sklady. O údržbu stavby se však dlouhou dobu nikdo nestaral a začalo chátrání. Nezbytná rekonstrukce (zatím pouze exteriérů) proběhla teprve po roce 1989.

Současný majitel Roman Běhal měl s bývalým pivovarem velké plány. Do obnovy interiérů se ale nyní již pouštět nehodlá a nabízí nemovitost k prodeji. Cena je 10,9 milionu korun.

V rukou pivovarníka

První zmínka o Měcholupech pochází ze 13. století, kdy na jedné z listin vystupuje jako svědek Hrdibor z Měcholup. Do třicetileté války se v držení obce vystřídala řada majitelů, z nichž poslední, Sekerkové ze Sedčic, již sídlili na tvrzi.

Za hrabat z Paaru byl objekt v 17. století přestavěn na zámek, největší rozmach ale nastal teprve po roce 1860, kdy zdejší panství koupil žatecký průmyslník Anton Dreher. Narodil se roku 1810 ve Vídni. Sladovníkem se vyučil v rakouském Simmeringu a zkušenosti sbíral v pivovarech v Německu a Anglii. Byl majitelem pivovarů ve Schwechatu u Vídně a v Žatci, do Měcholup tedy přišel především za obchodem.

V obci již od středověku jeden pivovar stál, byl ale poničen povodněmi a jeho obnova by byla velmi drahá. Dreher proto hned roku 1861 začal naproti zámku stavět nový pivovar se sladovnou, který měl vhodně doplnit jeho pivovarské impérium.

Foto

Hotel, či bytový dům?

Záměr se vydařil a měcholupské pivo (Drehers Michelob Beer) se s úspěchem vyváželo i do Spojených států. Sladovna produkovala na export okolo 100 vagonů sladu ročně a výstav se v sezoně 1897 až 1898 vyšplhal až na 51 tisíc hektolitrů piva.

Značný vliv na rozvoj podniku mělo i napojení obce na železnici v 70. letech 19. století. Po rozpadu Rakouska-Uherska a ztrátě odbytišť ale začala výroba postupně upadat, až se roku 1926 zcela zastavila. Rodina Dreherů poté pokračovala už jen v produkci sladu.

Po znárodnění v roce 1948 byla budova pivovaru upravena na byty a sklady. Roku 1958 byla zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, nutná rekonstrukce ale začala teprve po roce 1989 a stále není dokončena. V budoucnu by objekt mohl sloužit jako hotel, bytový dům či administrativní centrum. V původní sladovně by mohlo vzniknout i malé muzeum.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Přemysl Houžvička


Téměř na dvojnásobek vzrostl loni proti předchozímu roku výstav piva bez alkoholu, které vyrábí Pivovar Černá Hora. Pivovar vyrobil také podstatně víc destilátů – loni to bylo 168 hektolitrů, o rok dříve jen 51 hektolitrů. O sedm procent vzrostl prodej limonád. Výroba piva se držela na zhruba stejné výši jako předloni – pivovar loni vyrobil přes 162 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Deník.cz


Pivo kraji sluší, míní politici

[neděle, 25. leden 2009]

Jako půllitr v moři piva ztvárnili grafici Deníku Plzeňský kraj v grafice Česka udělaném jako Czechtropa. Deník tak zkusil otestovat smysl lidí pro humor, po kterém volali čeští politici poté, co plastika Entropa výtvarníka Davida Černého, znázorňující různými symboly země EU, vyvolala v Evropě velkou polemiku.

Foto

Půllitr v moři piva však nepohoršil zřejmě nikoho a oslovení lidé v Plzeňském kraji ho považují za výstižný. „Nejsem žádný umělec, ale nijak mi to nevadí. Myslím si, že je to docela trefné. Co si budeme nalhávat, když se v zahraničí řekne Česko, lidem se vybaví plzeňské pivo. Je to takové naše lákadlo. A nakonec nezáleží, kvůli čemu se k nám přijedou lidé podívat, nakonec zjistí že je tu i spousta jiných krásných věcí,“ uvedl starosta Bělé nad Radbuzou na Domažlicku Libor Picka.

Proč ne? Líbí se mi to. Jsme kraj piva, což koresponduje s tím, že chceme obnovit nejstarší pivovar v Domažlicích. Jeho založení v roce 1431 je důkazem této tradice. Kde jinde se tím mohou pochlubit,“ řekl starosta Domažlic Mirolav Mach.

Symbol půllitru piva pro Plzeňský kraj vnímá starosta Kostelce František Trhlík s úsměvem. „Pivo je přece pro Plzeňsko příznačné. A protože si na pivíčku rád pochutnám, nevidím v tom žádný problém. Jiný pohled na to ale může mít někdo, kdo se pozastaví nad tím, že se takto vlastně preferuje alkohol,“ řekl.

Když se řekne Plzeňský kraj, každý si vybaví Plzeň a tím pádem i zdejší pivo. Čím jiným by se tedy kraj měl prezentovat než právě pivem,“ míní místostarosta Stříbra Pavel Tóth.

Starostovi Rokycan Janu Balounovi grafické ztvárnění Plzeňského kraje včera zvedlo náladu. „Karikatutu České republiky jsem prohlédl důkladně a znázornění Plzeňského kraje hodnotím jako věrohodné. Jsme spojováni s regionem piva, tak proč se nad tím nepovznést. Každopádně mi to vylepšilo náladu,“ řekl Baloun.

Plzeňský primátor Pavel Rödl míní, že Plzeňský kraj je hlavním krajem alkoholu. „Je tu nejznámější pivovar na světě, největší české vinařství a jedna z největších českých likérek. I když já toho piva zase tolik nevypiji, určitě si nebudu na Czechtropu stěžovat a Plzeňáci ten půllitr jistě pochopí,“ vysvětlil Rödl.

Půllitr nevadí ani Rudolfu Salvetrovi, starostovi Klatov. „Plzeňský kraj coby pivo? Podobný nápad mě vůbec neuráží, myslím si, že právě plzeňské pivo je to, s čím si nás většina republiky i v zahraničí spojuje,“ řekl.

Karel Šidlo, poslanec Parlamentu ČR, zastupitel Plzeňského kraje z Bezděkova na Klatovsku, míní, že v rámci republiky je Plzeňský kraj hodně vnímán ve spojitosti s pivem a jeho výrobou.

Kdybych ale měl objektivně popsat náš region, pak bych hledal jiné připodobnění – jsme kraj strojírenský, zemědělský, pečujeme o životní prostředí, dalšími atributy je turismus, Šumava, Český les... Přirovnání by bylo více, ale neumím si představit nejvýhodnější ztvárnění. Proto si myslím, že pivo bude zřejmě to nejlepší, co nejvíce Plzeňsko charakterizuje,“ konstatoval Šidlo.

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Pivovar Holba vydal kalendář

[čtvrtek, 22. leden 2009]

Kraj ryzího piva z hor je název unikátního kalendáře, který vydal hanušovický pivovar Holba v letošním roce. Nabízí pohled na Jeseníky v různých obdobích objektivem místních fotografů. Nejmladším autorem je teprve patnáctiletý Marek Hudec ze Šumperka, jemuž patří dubnový snímek Bílá Opava a na první straně kalendáře se hrdě tyčí Šerák od Jana Valchaře. „Je to nejen symbol Jeseníků, ale také výborné pivo, které k našemu kraji patří,“ říká Valchař.

Nejraději fotí přírodu a má na kontě stovky zajímavých záběrů. Dobrý nápad vydat kalendář s motivy Jeseníků vzešel ze spolupráce se správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ekologové nejprve zapůjčili fotky nejprve pro expozici v pivovaru a její úspěch podnítil vznik kalendáře. „Dlouhodobě podporujeme projekty na ochranu Jeseníků a našli jsme další příležitost jak ukázat jejich krásu,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu Holby.

Hanušovický pivovar má na ochraně krajiny velký podíl a je dokonce iniciátorem projektu Holba Jeseníkům, který je zaměřen na omlazování horských porostů, sponzoruje také CHKO a Horskou službu. Letos vyšel kalendář v omezeném množství 1200 kusů a v příštím roce se plánuje navýšení nákladu.

Zdroj: Šumperský deník.cz


Pivo s tváří nádražáka

[čtvrtek, 22. leden 2009]

Díky reklamní kampani, kterou v minulém roce spustil Pivovar Velké Březno, se do povědomí milovníků piva opět dostala tvář vousatého chlapíka s půllitrem zlatavého moku. Málokdo však ví, že tento vousáč skutečně žil a pomohl proslavit velkobřezenské pivo i v zahraničí. To rodina Chotků, které patřil zdejší zámek, má díky hraběnce Žofii, provdané za následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, zápis v učebnicích světových dějin jistý.

Foto

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.

Foto

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo 195 tisíc hektolitrů.

Zdroj In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula | Kráceno


Díky turistickému ruchu a zakázkám Američanů nemusí harrachovská Sklárna a minipivovar Novosad a syn propouštět. Samotná sklářská výroba, pivovar, pivní lázně a další turistické aktivity poskytují práci 105 lidem.

Ač se stále hovoří o ekonomické krizi a jejím začátku v Americe, tak Američané jsou jediní, kdo nám nyní dali potvrzené zakázky,“ tvrdí František Novosad. Provoz v harrachovské sklárně začal orientovat na turisty již před 10 lety. Sklářům se ale zvědavé oči turistů příliš nelíbily. „Mohli si vybrat. Buď budou doma, kde na ně nikdo neuvidí, nebo budou ve sklárně, kde na ně budou koukat turisté, ale budou mít práci a tedy i peníze,“ říká Novosad.

Se sklárnou sousedící minipivovar se úspěšně rozrůstá. Loni zde uvařili 122 tisíc litrů piva, které se prodává prakticky jen v Harrachově. S pivem souvisí i zdejší lázně, kam měsíčně přijde kolem 200 lidí a kde tržby za loňský rok dosáhly dvou milionů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


V uplynulém roce prodal Plzeňský Prazdroj na domácím trhu a v zahraničí celkem 10,7 milionů hl piva.

Foto

Zatímco prodeje v tuzemsku meziročně mírně poklesly o 3 procenta v souladu s celkovým trendem pivního trhu, zahraniční prodeje narostly o 1 procento.

Naše strategie se zaměřením na prémiový segment a na export se ukázala jako správná. Zatímco na domácím trhu je trend prodejů mírně sestupný, v exportu se nám dařilo a zaznamenali jsme nárůst o více než 4 procenta i přes finanční krizi, která začala ztěžovat naši pozici ke konci roku.

I v uplynulém roce jsme investovali ve všech třech pivovarech, takže v této chvíli máme vytvořené optimální podmínky a dostatečné výrobní kapacity s důrazem na rostoucí objemy vývozu", upřesnil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

"Meziroční snížení prodejů na domácím trhu zapříčinila zejména nižší poptávka po levných značkách. Naše zaměření na prémiový segment jsme deklarovali již vloni. I v těžkých podmínkách domácí konkurence a konsolidace trhu se nám dařilo a prodeje prémiového ležáku Pilsner Urquell jsme zvýšili o 1 procento. Roste také zájem o pivní speciály a novinky v našem portfoliu,“ uvedl Mike Short.

Plzeňský Prazdroj prodal na domácím trhu celkem 7,9 milionů hl piva. Příčinou 3 procentního meziročního poklesu prodejů jsou zejména nižší prodeje levných značek a některých výčepních piv.

Celý pivní trh v Česku zaznamenal v porovnání s rekordním rokem 2007 mírný pokles prodejů. V roce 2007 se na spotřebě velmi příznivě projevilo teplé počasí v jarních měsících, kdy padaly objemové rekordy. V roce 2008 byl prodejně vynikající naopak konec roku,“ vysvětluje obchodní ředitel Jaromír Žáček.

Dlouhodobě nejúspěšnější značkou českého pivního trhu je samozřejmě Gambrinus, na Moravě si vyrovnanými prodeji drží titul nejprodávanějšího piva Radegast.

Pilsner Urquell zaznamenal rekordní prodeje v prosinci a celkové objemy za uplynulý rok narostly přibližně o 1 procento. V prémiovém segmentu posílil svoje postavení také Radegast Birell, nejprodávanější nealko pivo v České republice. Prodané objemy narostly o více než 15 procent.

"Více než 4 procentní nárůst exportu znamená, že se v roce 2008 vypilo mimo území ČR celkem 881 tisíc hl piva uvařeného ve třech pivovarech Plzeňského Prazdroje. Objem vývozu se tedy opět přehoupl přes příčku nastavenou rokem 2007 a zaznamenal rekord celé 166 let trvající historie.

Mezi více než 50 exportními trhy jsou klíčovými i nadále Německo, USA, Slovensko, Skandinávie, ale také Maďarsko, Itálie a Španělsko. Nově ochutnali plzeňské pivo také v Kataru," dodává Jaromír Žáček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Radka Böhmová | Foto: Vlastimil Leška


Všichni milovníci piva a dobré zábavy se mohou těšit na první ročník soutěže Mistr výčepní Pelhřimovska. Ta se uskuteční už tuto sobotu.

Hlavní pořadatel akce Václav Háva prozradil, že na své si přijdou jak účastníci soutěže, tak i diváci. Porota určí vítěze, který si odnese padesátilitrový sud piva Poutník. Na další pak čekají ceny jako dárkové balíčky, trička a barmanské zástěry.

Hodnotit se bude především správně natočená míra piva, pěna a jiskra piva. Porota ocení i originalitu oblečení a pracovní nasazení každého soutěžícího. Odvážní diváci si na konci večera již mimo soutěž mohou zkusit, že natočit správnou míru piva není zdaleka tak lehké, jak se na první pohled může zdát,“ prozradil Háva. Celá akce je bez vstupného. Veškeré načepované pivo vypijí diváci zdarma.

K dobré náladě přispěje i moderování bývalého hospodského a kapela Slávy Koláře Singl Band. Pro účastníky je dále připravena ukázka stolování, kterou připraví Vyšší odborná škola a hotelová škola Pelhřimov.

Prostory Staré tiskárny v Pelhřimově se pro zájemce o titul Mistr výčepní a pro diváky otevřou ve dvě hodiny odpoledne.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz


Architektonicky i stavebně unikátní komplex bývalého pivovaru v Plzni na Světovaru se stal kulturní památkou. V Plzeňském kraji jich loni přibylo celkem čtrnáct. Často k malé radosti jejich majitelů.

Foto

Stát začal držet ochrannou ruku nad řadou technických staveb, od náhonu v Dobřívi po pivovar v Domažlicích.

Třeba právě v případě Světovaru byla radnice, které dotčená část areálu patří, proti památkové ochraně. Marně. „Za kulturní památku byla prohlášena sladovna, varna a strojovna, komín, sklepy s vodojemem, bývalý výstav piva a administrativní budova,“ řekla Jana Bukovská z plzeňského Národního památkového ústavu (NPÚ).

Objekty byly postaveny těsně před první světovou válkou a podle Pavla Domanického z NPÚ jsou příkladem architektonicky zdařilé a esteticky působivé průmyslové stavby. „Mimořádný je i rozsah železobetonových konstrukcí,“ podotkl Domanický.

Město se obává komplikací

Město se teď obává komplikací při využití komplexu – areál naposledy obhospodařovali vojáci, do budoucna by zde mohly být například byty, archívy či depozitáře. „Památkáře chápu, ale ochrana Světovaru pro nás znamená velké omezení, hlavně ty budovy, kde jsou chráněné i interiéry, budou obtížně využitelné,“ upozornil náměstek plzeňského primátora Petr Rund (ODS).

Podle Domanického nebude možné měnit vnější vzhled budov. „Z interiérů je chráněná jen bývalá varna,“ doplnil. Další z primátorových náměstků Petr Náhlík (KDU-ČSL) považuje rozsah památkové ochrany za přiměřený. „Vztahuje se na jen ty objekty, které si to asi zaslouží. A i když nám to samozřejmě ztěžuje život,“ poznamenal Náhlík.

Další pivovarské památky

Světovar není jedinou pivovarskou památkou – loni se dočkala i světoznámá Jubilejní brána a vodárenská věž Prazdroje. „Za památku byl prohlášen i domažlický pivovar,“ doplnila Bukovská, podle níž minulý rok vůbec přál technickým památkám. „Dostal se mezi ně i mlýn v Chrástu, v němž se mimo jiné dochovala i prvorepubliková elektrárna,“ sdělila Bukovská.

Na seznamu je také náhon známého dobřívského hamru, zámek v Janovicích nad Úhlavou, fara v Ošelíně, kostel v Pernolci, kamenný kříž v Kočově nebo socha sv. Jiří ve Studánce na Tachovsku. Počet nově prohlášených památek zhruba odpovídá roku 2007 – tehdy jich přibylo třináct.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Ivan Blažek


Devadesát procent mužů v České republice pije pivo, podíl žen je mezi 50 až 60 procenty. Informace vyplývá z průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR (CVVM) a včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Podíl mužů a žen pijících pivo alespoň občas se významně neliší podle kategorií jako věk, vzdělaní nebo příjem. Také množství konzumovaného piva se v uvedených letech pohybovalo mezi 7,9-9,5 půllitru týdně u mužů a 1,9-2,4 u žen. Mírně nižší spotřebu vykazují nejmladší ročníky (18-29 let), naopak největšími konzumenty jsou muži ve věku 45-59 let. Potvrdilo se, že pivo nadále zůstává nápojem, který je nejčastěji konzumován ve společnosti jiných lidí.

Podle zveřejněných výzkumů je názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarnictví dlouhodobě poměrně optimistický. Z výzkumu vyplývá, že 69% obyvatel se přiklání k názoru, že některé české pivovary prorazí na zahraniční trhy. Zhruba tři čtvrtiny obyvatel se neobávají, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. V horizontu deseti let se však zvětšila skupina těch, kteří sdílejí určité obavy. V této souvislosti má 42% obyvatel obavy z ohrožení menších pivovarů.

Podle průzkumu se zdá, že se veřejnost již smířila s tím, že ceny piva porostou. Dokonce stoupá počet těch, kteří jsou o tom silně přesvědčeni. U konzumentů piva je dlouhodobě patrná preference při volbě piva, které pijí. V letech 2004 až 2008 osciluje kolem 80% u mužů, u žen se oscilace pohybuje kolem 53%.

Konkrétní značku si vybírají konzumenti s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácnosti. Výzkumy CVVM také potvrdly, že tradičně nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je podle hodnocení samotných spotřebitelů jeho chuť. Aspekty ceny nebo reklamy se umisťují až na konci seznamu právě za chutí, značkou, zvykem nebo stupňovitostí. Chuť je při výběru piva důležitější u mužů než u žen. Ty naopak při výběru více zohledňují aspekt ceny. Obecně bylo vysledováno, že s růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny nápoje.

Na českém trhu piva se stalo v posledních dvou letech významným fenoménem nealkoholické pivo, jehož spotřeba dramaticky stoupá. Je to způsobeno především mnohem lepší kvalitou piva, dále přísnějším postihem řidičů konzumujících alkohol a v neposlední řadě i stále se rozšiřujícím počtem míst, kde je nealkoholické pivo k dispozici, ať již lahvové, nebo točené. Nealkoholické pivo není pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva, avšak 45% mužů a 16% žen jej volí jako nápoj v okamžiku, kdy normální pivo konzumovat nemohou.

Ženy dávají více přednost černému pivu (11%) oproti mužům (jedno procento). Padesát procent mužů pije více než 14 ležáků za týden. Ležák má v oblibě 79% mužů s příjmem nad 32 tisíc korun. Muži s příjmy pod 14 tisíc pijí ležák z 57 procent. Čím jsou lidé starší, tím častěji pijí pivo o samotě, u mužů nad 60 se jedná o 38%. Naopak lidé v rozmezí 30 - 44 let pijí pivo sami jen ze 17 procent. Muži z 60% považují za důležitější chuť než cenu, u žen je to 48%.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Výrobcom piva v malých nezávislých pivovaroch na Slovensku obmedzenia dodávok plynu vážnejšie škody nespôsobili. Ako pre TASR uviedol zástupca malých nezávislých pivovarov v prezídiu Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Ján Šimonovič, vážnejšie problémy by výrobcom nastali, keby sa dodávky plynu obmedzili v jarných mesiacoch.

"Keby to bolo v marci, tak je zle a to by boli škody," dodal Šimonovič, výrobný riaditeľ a hlavný sládek pivovaru Steiger. Podľa pivovarníckeho odborníka zo stredoslovenskej obce Vyhne by väčšie škody nemali mať ani dvaja najvýznamnejší výrobcovia piva na Slovensku. Následky poklesu dodávok plynu pocítili viac v sladovniach. "U nás sme limitujúci objem dodávok plynu vyriešili presunom výroby aj na sobotu a nedeľu a tak sme si udržali výrobu bez vážnejších strát, v sladovniach je výrobný proces viac odkázaný na dodávky plynu," dodal Šimonovič.

Pivovarníkom paradoxne pomohlo v plynovej kríze počasie. Povianočné obdobie a nízke denné teploty začiatkom januára sa podpísali pod znížený dopyt po penivom moku. "V našom sektore, keď budem hovoriť za malých výrobcov piva, v uplynulých dňoch k veľkým škodám neprišlo," skonštatoval Šimonovič.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor> TASR


Vedení vyškovského pivovaru zveřejnilo plány, jimiž chce zabránit propadu prodeje. Má podporu města, horší už je to se zájmem restaurací.

Vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. To jsou plány nového vedení vyškovského pivovaru, jak čelit krizi a propadu odbytu svých produktů.

Nový ředitel David Kaprál chce touto strategií vyškovský pivovar dostat z prohlubující se krize. Tím, že ještě v roce 2007 podnik hospodařil s více než sedmimilionovým propadem, si hlavu neláme.

Předpokládám, že i loňský rok bude ztrátový, i když ještě nemáme účetní uzávěrku. Důležité je ale hledět do budoucna,“ uvedl Kaprál.

Dodal, že v současnosti management připravuje komunikační plán. „Chceme objasnit světu, že tady vyškovský pivovar je a že umí vyrobit dobré a kvalitní pivo. Za první úspěch budu považovat, když se podaří alespoň trochu zvednout výstav piva. První výsledky bych rád viděl po létě tohoto roku. V současné chvíli také zvažuji, jestli trochu nezměním nynější recepturu,“ nastínil Kaprál.

Tradice

Problémy pivovaru znepokojují také město. Pro starostu Vyškova Petra Hájka by znamenal jeho krach velkou ztrátu. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je to v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Nedovedu si to představit,“ řekl Hájek.

Pro město je podle něj zásadní, aby výroba v pivovaru zůstala zachovaná. „Samozřejmě sledujeme, jak si vyškovský pivovar vede. Na toto téma jsem se bavil s novým vedením pivovaru. Domluvili jsme se, že nás bude informovat. Osobně doufám, že současnému vedení se podaří zvednout výstav piva už jenom kvůli tomu, že vyškovský pivovar patří k historickému jádru města,“ doplnil Hájek.

Vyškovský pivovar nicméně ztratil mnohé pozice přímo v regionu. A někteří hospodští nechtějí o tom, že by točili vyškovské pivo, ani slyšet. „To bych rovnou mohl zavřít, protože by sem nikdo nechodil. Kdo ví, jak chutná vyškovské pivo, musí vědět, o čem mluvím,“ řekl třeba majitel pivnice Na Brněnské ve Vyškově Radek Prokeš.

Zákazníci prý o vyškovské pivo prostě nejeví zájem. „Točíme jen takové pivo, které jde na odbyt. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé o vyškovském pivu moc dobré mínění nemají,“ tvrdil například vedoucí pracovník restaurace Besední dům ve Vyškově Jaroslav Ivan.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Aneta Dědičová


Kouřový speciál Harrach

[středa, 21. leden 2009]

Harrach Rauch


Krize ve firmách: Rebel je v pohodě

[středa, 21. leden 2009]

Krize ve firmách stále pokračuje, a to nejen ve strojírenských. Snad jednou z mála společností, kde se zatím s problémy nepotýkají, je havlíčkobrodský výrobce piva Rebel.

O pivo je zájem vždy

Krize se naopak neobává Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Rebel. „Vyrábíme potravinu, zboží každodenní spotřeby. V této oblasti se obecně krize neprojevuje,“ říká.

U zákazníků pozorují trend rostoucí poptávky po kvalitních produktech za nízkou cenu, kterému vycházejí vstříc. „Letos očekáváme mírný nárůst výstavu, naším cílem je upevnit si dominantní postavení v regionu,“ nastiňuje ředitel plány pro rok 2009.

Pro novou sladovnu nedávno přijali 6 nových pracovníků, takže v současnosti zaměstnávají zhruba stovku lidí. „Jediné, co jsme v souvislosti s krizí zaznamenali, je několikanásobný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání u nás,“ konstatuje Jiří Hušek.

S vlastními pracovníky jsou ale spokojeni, váží si jejich velké loajality, kterou také dokážou ocenit. „V roce 2008 byl u nás průměrný plat lehce pod 20 tisíc korun, což je v rámci Vysočiny velice slušné. Navíc si myslím, že možnost pracovat pro společnost Rebel je pro naše zaměstnance i otázkou prestiže,“ líčí záviděníhodné poměry v pivovaře ředitel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Magdaléna Pecnová | Kráceno


«« « Strana 624 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň