Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax


Pivovar Svijany by měl plně ovládnout podnikatel Miroslav Kučera, který v něm již má majoritu.

V podstatě jde jen o peníze. Respektive částku, jakou bude majitel 55 procent svijanského pivovaru Miroslav Kučera ochoten zaplatit za zbývající podíl, který už zhruba dva roky vlastní skupina českých investorů ze skupiny K Brewery.

Pivovar Svijany, který patří do desítky největších v zemi a který své teritorium libereckého regionu už dávno rozšířil až k prodejům od Plzně po Brno, není laciné zboží. Hraje se o blíže neurčenou sumu desítek milionů korun. Transakce by přitom mohla být výhodná pro obě strany.

Probíhající vyjednávání HN potvrdilo několik důvěryhodných zdrojů. "Nebudu to komentovat," reagovali unisono Miroslav Kučera i šéf K Brewery Zdeněk Radil. Oba ale o tuto transakci stojí. Podle informací HN dokonce nabízela Kučerou ovládaná skupina LIF lidem z K Brewery výměnu jejich svijanského podílu za náchodský Pivovar Primátor, který LIF loni koupil od města.

Řízení Svijan je sice v rukou lidí z LIF, ale akcionářská smlouva umožňuje K Brewery dostatečný dohled nad fungováním. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje," komentuje situaci jeden z českých pivovarnických odborníků.

K Brewery sice nemusí s opuštěním Svijan spěchat, a tak šponují finanční požadavek nahoru, ale peníze by se jim hodily. Skupina K Brewery měla totiž nedávno vydání v souvislosti s koupí polovičního podílu v jiném prosperujícím pivovaru - Černé Hoře. Tu ovládli po dlouhých tahanicích s druhým podílníkem a dlouholetým ředitelem Jiřím Fuskem.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o 21 % na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v menších i větších městech včetně Plzně, Prahy a Brna, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 milionů korun. Pod LIF (někdejší Liberecký investiční fond) spadá i dceřiný pivovar v Rohozci a od loňska i náchodský Primátor.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a nyní i Černou Horu.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Spoločnosť Pivovary Topvar dnes začala prepúšťať prvých zo 175 zamestnancov, ktorí v pivovare prídu o prácu do konca februára tohto roka.

Podľa informácie Reného Schmizinga z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny (ÚPSVaR) v Topoľčanoch zatiaľ výrazný prílev nových uchádzačov o prácu na úrade nezaznamenali. "Túto prvú vlnu prepúšťania budeme vedieť vyhodnotiť najskôr koncom tohto týždňa. Topvar by mal v januári prepustiť zhruba 25 ľudí," uviedol Schmizing. Vo februári plánuje spoločnosť prepustiť ďalších 138 zamestnancov. Úrad práce im môže v súčasnosti v regióne s vyše 11-% nezamestnanosťou ponúknuť približne 50 voľných pracovných miest, najmä v oblasti služieb a výroby.

Pivovar ukončí svoju prevádzku vo výrobnom závode v Topoľčanoch koncom februára tohto roka. Hlavným dôvodom tohto kroku je podľa firmy dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 %. Topvar bude aj naďalej pokračovať vo výrobe piva vo svojom zostávajúcom závode vo Veľkom Šariši, ktorý má podľa spoločnosti dostatočnú kapacitu na pokrytie požiadaviek trhu. Areál topoľčianskeho závodu plánuje firma ďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum. Hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková uviedla, že odchádzajúci zamestnanci dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce. Zamestnanci potvrdili, že by mali pri odchode dostať mzdu za 6 až 9 mesiacov podľa dĺžky odpracovaných rokov.

Pivovar Topvar bol založený v roku 1957, sladovňu sprevádzkovali v roku 1960. Prvú várku piva uvaril pivovar v roku 1964. V januári 2007 sa spoločnosť Topvar, a. s., zlúčila s Pivovarom Šariš, a. s., a vznikla firma Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších svetových pivovarníckych spoločností SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a. s., zamestnávajú na Slovensku vyše 900 pracovníkov.

Zdroj: HN Online.sk | TASR


Chýnovský pivovar je památkou, která léta chátrala. Nyní má naději, že se do něj vrátí život i chmelový mok.

Foto

Bohatou historií se může pyšnit donedávna opuštěný objekt tehdejšího Schwarzenberského pivovaru v Chýnově. Technická památka léta chátrala, ale v současnosti se zdá, že se blýská na lepší časy.

Přestože hned po roce 1989 existovalo několik projektů na rekonstrukci, žádný se nezačal realizovat. Naději dala v létě loňského roku společnost Walboria, která pivovarský areál zakoupila.

Záměrem je přestavba chátrajících objektů na multifunkční turistické zařízení s wellness centrem.

Nyní už v objektu funguje masážní studio. V průběhu ledna, února by měla být spuštěna infrasauna, otevřená bude i místnost pro různé druhy cvičení a kulturní akce, jako malé koncerty či autorská čtení. Letos chceme hlavně opravit střechy a udělat půdní vestavby s apartmány. Bude záležet na úřadech,“ říká majitel pivovaru Stanislav Valek.

Sen o vaření

Větší koncerty by podle něj mohla nabídnout rozsáhlá sklepení, která jsou ale v současnosti ještě nepoužitelná. V plánu je i výstavba malého krámku s bio kávou a čajem, pravidelné měsíční české jarmarky před pivovarem. Časem by se snad mohlo obnovit i vaření piva.

To je takový můj sen. Podle mě by se v pivovaru mělo vařit pivo a svého času bylo prý chýnovské pivo vyhlášené. Tady by šlo o to, co by se vyrobilo, to by se vypilo. Uvidíme v další fázi rekonstrukce,“ prozradil Valek.

O wellness víkendy, které by se měly v budoucnu v objektu o 1500 metrech čtverečních uskutečňovat, je už nyní podle Valeka zájem. „Lidé z Prahy mají o tento druh relaxace zájem skoro pořád, rádi vyjedou na čerstvý vzduch. Není to ale jen o lidech z Prahy, obecně jsou jižní Čechy velice atraktivní. Je škoda možností nevyužít,“ dodal.

Název objektu ještě není. Valek ale uvedl, že by v něm rád zachoval Chýnov a uvítá jakékoli nápady týkající se provozu pivovaru ze strany veřejnosti.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat postupně. V další etapě oprav je plánována úprava objektu bývalých lednic na penzion s asi 20 pokoji a vlastním sociálním zařízením. Vše by mělo odpovídat industriálnímu charakteru objektu. Řešení úprav vnějšího vzhledu budovy by mělo respektovat podobu schwarzenberského pivovaru druhé poloviny 19. století.

Staletá historie

Schwarzenberský pivovar v Chýnově byl postavený současně s výstavbou vodovodu v roce 1581 majitelem hradu Zdeňkem Malovcem z Chýnova. Pivovar často měnil majitele.

Nějakou dobu jej vlastnili Vencelíkové z Vrchovišť, po nich královská komora, od které jej získala knížata z Eggenberku. Lepší časy pivovaru přichystali Schwarzenbergové v letech 1877 až 1880, kdy pivovar prošel rozsáhlou přestavbou, při které bylo vystavěno nové chladné hospodářství a varna. Rod jej vlastnil do druhé světové války – posledním majitelem byl Adolf kníže Schwarzenberg.

Poté byla na pivovar uvalena národní správa a poslední pivo v něm bylo uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Poté sloužil jako sklad třeboňského piva. Od 70. let byla jeho část využívána JZD na sklady a kanceláře. Dnes bude z pivovaru relaxační centrum a středisko kulturně společenských aktivit.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Stanislava Valeka


Na ocenění za nejkurióznější zaměstnavatelský zážitek aspiruje zkušenost ředitele Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod Jiřího Huška. Nesouvisí přímo s výrobou piva, které sbírá jedno ocenění za druhým, ale s oborem velice blízkým: s provozem pivovarské restaurace.

Foto

Když jsme se rozhodli otevřít vlastní restauraci přímo v areálu pivovaru, dva roky jsme se trápili s jejím provozem,“ říká Jiří Hušek. Pátrání po příčinách dal svou bezelstnou upřímností správný směr jeden ze zaměstnanců.

Přišel s požadavkem na zvýšení platu a na otázku, proč by měl dostat přidáno, když restaurace nevydělává, odpověděl: ‚Vy používáte moc chytrý software a já nemůžu pořádně krást!‘ Pak jsme získali nového schopného provozního a pivovarská restaurace konečně začala fungovat, jak jsme si představovali,“ svěřuje se Hušek.

Jinde propouštěli, v Brodě nabírali

Havlíčkobrodský pivovar patří mezi zaměstnavateli v Česku k výjimkám. Během letošního roku zvýšil počet pracovníků o 10 procent na současnou stovku. Mezi pivovary je dokonce jediný .

Začali jsme znovu sami zajišťovat činnosti, které jsme dřív outsourcovali,“ vysvětluje ředitel. Pivovar znovu otevřel vlastní sladovnu, vybudoval dopravu a také službu v recepci už nedrží lidé z externí agentury. „Rozhodně dokáží lépe navigovat návštěvníky, lépe reprezentují firmu,“ vysvětluje důvody ředitel.

Zvýšená zaměstnanost má jednoduché ekonomické opodstatnění. Zatímco celé odvětví pivovarnictví v Česku zaznamenalo letos pokles, V Havlíčkově Brodě výrobu a odbyt zvýšili. Jiří Hušek sice přiznává, že export o 30 % poklesl, pivovar se ale důsledně orientuje na zájemce ve vlastním regionu, kteří se postarali o celkový kladný výsledek.

Jedním z nejnovějších pracovníků pivovaru je i naprosto klíčový člověk - sládek Libor Čech. Před příchodem do Havlíčkova Brodu získával zkušenosti jak v malých pivovarech, tak v nadnárodních společnostech.

Foto

Má poslední činnost začala být víc úředničina než práce s pivem, a proto jsem se rozhodl pro změnu,“ vysvětluje Libor Čech, proč kývl na nabídku z Brodu. Důležitou změnu pak provedl i na svém novém pracovišti: změnil časový okamžik chmelení piva. To získalo intenzivnější chmelovou vůni a konzumentům chutná ještě lépe než dřív.

Jak si hradecký fan klub vydupal svého Votroka

Jedinou výjimkou je expanze na Kuthohorsko a Královéhradecko. V prvním případě obchodníci z Havlíčkova Brodu dokázali využít ukončení výroby v kutnohorském pivovaru a rychle zaplnili vzniklou mezeru na trhu. Pro Hradec Králové a jeho okolí vymysleli jiný postup: paradoxně jim pomohl hradecký lokální patriotismus.

Ohlídali jsme si skončení platnosti ochranné známky piva Votrok, vzápětí jsme si ji zaregistrovali sami a začali Votroka vařit,“ říká Hušek. Chuť hradeckého Votroka se ladila s bývalými pracovníky Královéhradeckého pivovaru tak, aby se co nejvíce blížila té původní. „Reakce spotřebitelů potvrzují, že se to povedlo,“ podotýká Hušek.

Obyvatelé Hradce jsou na tradiční pojmenování stále hrdí. Votroci 2000 si říkají i členové fan klubu fotbalového FC Hradec Králové. „A právě oni odvedli v marketingu staronové pivní značky obrovský kus práce,“ usmívá se ředitel tajemně, aniž je ochoten prozradit konkrétní detaily.

„Marketingové nasazení“ fotbalových fandů bylo každopádně efektivní. Za tři měsíce získala značka Votrok na 90 restaurací a tvoří významnou část produkce pivovaru v Havlíčkově Brodě.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod

Měšťanský pivovar vznikl v roce 1834, od konce 19. století se datují jeho novodobé dějiny a moderní výroba piva. V poválečném období byl znárodněn a stal se součástí Horáckých pivovarů Jihlava, Havlíčkobrodských pivovarů a Východočeských pivovarů Hradec Králové, aby se po revoluci dostal zpět do rukou potomkům původních majitelů. V současnosti se jeho roční výstav pohybuje kolem 84 000 hektolitrů, kapacitně by ale mohl zvládnout až dvojnásobek.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Kotek


second hand / minipivovar

[pondělí, 18. leden 2010]

Mate niekto na ponuke second hand vybavenie minipivovaru na predaj? prosím ponuknite... aj po častiach ...

Roman

rk@ire.sk


Malých pivovarů, jejichž majitelé a provozovatelé přicházejí na trh s novými druhy piva, v poslední době nejen v našem kraji přibývá. Pivovary jsou schopny uspokojit i pivaře, kteří hledají neobvyklé nápoje vyrobené z rozmanitých surovin

Tmavé, světlé, bílé, černé, lehké, silné, kvasnicové, bezlepkové, medové, švestkové, vanilkové, puškvorcové, pšeničné, svrchně kvašené, spodně kvašené, filtrované, nefiltrované...

Řeč je o pivech z malých pivovarů - jejich nabídka v Moravskoslezském kraji je však ještě mnohem širší, štamgasti si zvykají na to, že mají ve „svém“ minipivovaru nejenom stálou nabídku piv, ale také speciály, které sládek čas od času vaří pro zpestření.

Z mapy malých pivovarů v kraji zmizel vloni v listopadu kopřivnický Rodinný minipivovar Vaněk a Vaněk, v němž sládek vařil piva s názvem Lašský vulkán, Chacharek, Řízek a Uhlo.

Otec a syn Vaňkovi, kteří minipivovar v Kopřivnici před lety založili, předali zhruba před dvěma roky svůj minipivovar do rukou jiného majitele, ten ale s vařením piva loni v listopadu skončil.

Zůstal jsem na výrobu piva zcela sám a už to dál nešlo. Ale naše pivo snad tak úplně ještě nekončí, protože nový majitel hodlá ve vaření pokračovat, snad letos v létě by měl začít někde v Ostravě. Momentálně údajně hledá vhodný objekt,“ řekl bývalý provozovatel kopřivnického pivovaru Jiří Vaněk.

Skončil také příborský minipivovar, kde se vařilo Freudovo pivo. „Našel jsem si jinou práci a dohodli jsme se s majitelem, že výrobu piva ukončíme. O nějakém obnovení výroby však asi nemůže být řeči, zařízení jsme totiž prodali,“ říká bývalý sládek příborského minipivovaru Juraj Prokeš.

Dalším malým pivovarem, který na nějakou dobu přerušil výrobu, je Minipivovar Arthur´s ve Frýdku-Místku.

Stěhujeme se z objektu bývalé firmy Seliko do nového areálu v Lískovecké ulici. Tady však budeme ve výrobě piva během několika následujících měsíců opět pokračovat,“ řekl majitel minipivovaru a také likérky Milan Kwaczek.

Malé pivovary

Pivovar provozuje společnost HEGAs - ENERGO. Varný kotel je unikátní tím, že je vytápěn peletkami. Kapacita pivovaru je 500 hektolitrů ročně.

Pivovar vaří například přírodní, nefiltrované, nepasterované pivo PIKARD světlý i tmavý ležák 11°, puškvorcový PIKARD a speciály.

Pivovar je v restauraci v části Hukvald Dolní Sklenov. Výstav je 300-500 hektolitrů piva. Na čepu je světlá a černá Hukvaldská 12° a světlá Hukvaldská 10° a 14°.

Hostinský pivovar a hotel Excelent v Rýmařově nabízí světlý ležák 11°, tmavý ležák 12° a polotmavý speciál Excelent 13°. Pivovar navázal na tradici z roku 1662.

Valašský pivovar v Kozlovicích vaří piva s názvem Valašský vojvoda -světlý kvasnicový ležák, Kozlovický fojt - tmavý kvasnicový ležák a Kozlovjan - polotmavý speciál.

Biovar Ostrava vaří piva: Hejkal 10°, Qásek 11°, 12° i 13°, Qásek MED 11°, Zeus 10° - se sníženým obsahem cukru a Garážmistr 11°.

Hostinec a Minipivovar U KONÍČKA leží ve Vojkovicích. Sládek vaří piva světlý Ryzák 11°, tmavý ležák Vraník 12° a polotmavý Grošák 14°.

Hlučínský pivovar Avar zahájil provoz již v srpnu roku 1993. Pivovar vaří dvanáctistupňová piva Avar světlý, Avar tmavý, kvasnicový Avar a také nealko Avar-colu.

Pivovar Slezan sídlí u Leskovce na Opavsku. Specializuje se na ječmenné, spodně kvašené pivo. Jde o ležáky 11°, 12° a 13° Slezan. Vaří také medové, višňové, švestkové a mandlové speciály.

Městský pivovar ve Štramberku byl založen v roce 2005, vaří zde světlý a tmavý Trubač - kvasnicové ležáky. Příležitostně i švestkové pivo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura


Pivovar slaví 150 let

[neděle, 17. leden 2010]

Oslavami 150. výročí od svého založení bude žít jihlavský pivovar Ježek. Proto se letošní rok v pivovaru ponese ve znamení různorodých akcí. „150 let je velký milník, který je potřeba pořádně oslavit,“ netajil své nadšení obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý.

Velkou slávu odstartuje 6. března Den Mistrů 1985, kdy se proti sobě postaví na Horáckém zimním stadionu veteráni Dukly z roku 1985 a národní tým, který v témže roce vyhrál mistrovství světa.

Akce začne celoodpoledním programem s hudbou a autogramiádou. Večer skončí hokejovým zápasem. „Výtěžek utkání půjde na juniorský hokej a na sochu Tomáše Garrigue Masaryka, která by se měla vrátit do Jihlavy ke gymnáziu,“ podotkla Eva Vařejčková z marketingového oddělení pivovaru.

Oslavy budou o čtrnáct dní později pokračovat Plesem Ježka a Dukly v Dělnickém domě. Květen a červen bude věnovaný Dnu Ježka. Tentokrát se nebude konat jen v Jihlavě, ale také mimo hranice krajského města – ve Znojmě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. „V Jihlavě bude Den Ježka poprvé třídenní a bude pokračovat Koncertem bez hranic 19. června. Představí se zde kromě profesionálních kapel také kapely regionální. Je tu spousta dobrých muzikantů,“ vysvětlila Vařejčková.

Na Den Ježka naváže pivovar kulturním létem, které začal pořádat loni v Pivovarské restauraci. Během letních prázdnin se mohou pro změnu lidé těšit na výstavu v jihlavském muzeu. „Výstava se bude týkat jihlavského pivovaru, ale také pivovarnictví obecně,“ doplnila Eva Vařejčková.

Bohatá historie

Historie pivovarnictví v Jihlavě je bohatá. První doložená písemná zmínka o jihlavském sladovnictví pochází zřejmě již z první poloviny 14. století.

Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech roztroušených sladovniček. Rozhodl se postavit společný moderní pivovar, jaký známe dnes,“ popsal výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

Nový jihlavský pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860.

I když v loňském roce klesla spotřeba piva kvůli hospodářské krizi řádově o deset procent, jihlavský pivovar Ježek si mne ruce. Jako snad jediný v republice se může pochlubit razantním nárůstem výroby a prodeje pivního moku.

Vloni jsme ve výrobě dosáhli na 140 500 hektolitrů. Jedná se o nárůst z 90 tisíc hektolitrů,“ uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

Loňský rok hodnotíme jako velmi úspěšný, po několika desetiletích je to nejúspěšnější rok, jaký vůbec kdy byl,“ konstatoval Miloš Vostrý, obchodní ředitel pivovaru.

Nárůst o sto procent

Zaznamenali jsme nárůst sudového piva o 100 procent, lahví o 52 procent. Je vidět, že cesta, kterou jsme se před rokem a půl vydali, nese své první ovoce,“ dodal Vostrý.

V létě roku 2008 se pivovar vrátil k výrobě piva podle původních receptur. Pivo má oproti dřívějšku nyní plnou chuť a tmavší barvu. Při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad vyrobený na Vysočině.

Nejoblíbenějším pivem značky Ježek je u štamgastů jednoznačně jedenáctistupňový ležák, který tvoří pětaosmdesát procent celé produkce.

V říjnu přišel pivovar s novinkou, ležákem plzeňského typu s názvem Lobkovicz. „Je to prémiové pivo, které se osvědčilo. Je ještě krátká doba na to, abychom ho mohli hodnotit, ale své místo na trhu si už našel,“ prozradil Miloš Vostrý. Také na letošek připravuje pivovar v Jihlavě několik překvapení v podobě speciálních druhů piv, ale zatím jsou ve stadiu testování.

Jihlavský pivovar je díky svojí technologicky zvládnuté tankovně unikátním regionálním pivovarem ve střední Evropě. „Rozvážíme do restaurací pivo v cisternách a přečerpáváme ho do tanků. Zatím máme pět tankoven, další dvě jsou v přípravě,“ popsal Vostrý.

Loni investoval jihlavský pivovar Ježek do výroby, do rekonstrukce Pivovarské restaurace a dětského hřiště a do rozšíření letní zahrádky. Letos se inovace dočkají stáčecí linky.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková


Jak rozjet provoz malého pivovaru? Teprve šestatřicetiletý Tomáš Hub už to udělal například v Japonsku, ve Vietnamu, na Filipínách, v Austrálii, Rusku, Azerbajdžánu či v Belgii nebo Anglii.

Současný sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu zdědil „pivní geny“ po prastrýci, který vařil pivo v Palačově. Po studiích biochemie začal vařit v novojičínském Minipivovaru Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření pivního křesťanství ve světě,“ říká s nadsázkou Tomáš Hub.

* Jaká je dnes kvalita piva v malých pivovarech?

Pivovary zakládají nejčastěji firmy, které dodají i know how a dohlížejí i na kontrolu kvality - ta kvalita je na více než na dobré úrovni.

* Bylo tomu tak i v začátcích?

Ty byly trošku divoké. Ale že by byla vysloveně špatná kvalita, to si nemyslím. Jistě, hosté si pořád občas někde stěžují, že jejich pivo z malého pivovaru je pokaždé tak trochu jiné, jenomže tak to je. Ta piva jsou většinou nefiltrovaná, pořád dozrávají, každý týden jsou jiná.

* Je tu prostor pro vznik dalších pivovarů? Kdysi byly v každém městě.

Cena piva roste, začíná to být zajímavé i pro hostinské. Když se chtějí odlišovat od konkurence, kde je jednotvárné pivo, tak takhle uvažují.

* Jaká je hranice návratnosti investice do takového malého pivovaru?

Většinou jde o pivovary, které se stavějí pro hospodu od sta míst výš. Návratnost bývá čtyři až pět let.

* A co kdyby chtěl pivovar expandovat, rozvážet pivo, plnit je do sudů?

To už je daleko větší investice.

* Kdybych si chtěl založit malý pivovar, co byste mi radil, abych vařil?

Jednak by to asi chtělo hlavně mít hospodu - bez ní je to utopie. Dostat se do dalších hospod nebo řetězců je těžké. Jediná cesta je podle mě mít restauraci nebo hotel.

* A to pivo?

Mladí lidé dnes cestují, nejsou konzervativní, znají anglická piva, belgické speciály - tou cestou byste mohl jít, taková piva tu chybí.

* Existují národní pivní chutě?

Třeba na Východě nechtějí piva, na jaká jsme zvyklí většinou my. Ale i u nás jsou už piva méně hořká, víc nasládlá. Ve Vietnamu chtěl mít majitel stejně hořké pivo, jako je plzeňské, ale většina piv vyráběných v cizině není příliš hořká.

* Myslíte, že velcí výrobci piva jsou z malých pivovarů nervózní?

Malé pivovary v České republice vaří tři procenta celkové výroby piva. Jsme jenom doplněk na trhu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Vyhlášená rožnovská restaurace Písečná včera získala od zástupců Plzeňského Prazdroje ocenění za dlouholetou spolupráci v péči o nejvyšší kvalitu čepovaného piva. Toto ocenění uděluje Plzeňský Prazdroj, který už deset let vede komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích. Písečná je známá nejen dobrým pivem, ale i svými zvěřinovými specialitami a pořádáním Dnů guláše a piva.

V pivovaru vaříme pivo nejlepší kvality. Jakmile je stočíme, může už jenom ztrácet. Musíme tedy dělat vše pro to, aby stejně jako v pivovaru chutnalo pivo i v hospodách a restauracích. K tomu je důležitá péče při přepravě a skladování. Velký díl práce ale musí odvést i hostinský či výčepní, protože správně načepované pivo z kvalitně sanitovaného pivního potrubí je to, co pivaři chtějí a dokáží ocenit. A my z Prazdroje zase oceníme plaketou dlouholetou starost o kvalitu, kterou restauraci Písečná věnují,“ říká obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Zdeněk Baszczynski.

V rožnovské restauraci Písečná se provozovateli Josefu Zeťovi péče o kvalitu piva daří. Ať už jde o dostatečně nízkou teplotu skladovaného piva, správný tlačný plyn, správně nastavený tlak ve výčepním zařízení, čisté a chladné sklenice, ideální teplotu piva, správné čepování, pravidelné čištění pivního potrubí či správné servírování.

Za úspěchem určitě stojí naše dlouholetá péče o piva Pilsner Urquell a Radegast a naše skvělé hosty. Bez důrazu na dokonalý přístup našich výčepních k čepování a číšníků k obsluze hostů by to prostě nešlo,“ říká Josef Zeť, provozovatel restaurace Písečná.

Josef Zeť převzal z rukou obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Zdeňka Baszczynskeho pamětní kovovou pečeť a osvědčující pamětní list. Zároveň se na vnitřním i vnějším certifikátu kvality objevila červená pečeť Prazdroje.

Certifikát za vynikající péči o čepované pivo vám jasně říká – jste ve správné hospodě, tady vám načepují pivo, jak se patří. A právě dnes jsme ocenili systematickou péči a pravidelnou sanitaci pivního potrubí a vše, co dělá skutečně dobrou hospodu,“ doplňuje Daniel Janeček z technického servisu Plzeňského Prazdroje.

Restaurace Písečná je známá vyhlášenou kuchyní. Hosté sem chodí zejména na výbornou zvěřinu či ryby. Restaurace proslula také oblíbenou akcí Dny guláše a piva či zabijačkovými hody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Protesty proti plánovanému propouštění v belgických pivovarech Anheuser-Busch Inbev vygradovaly. Zaměstnanci zablokovali tři hlavní provozy.

Foto

Centrální velkosklady zásobující belgické supermarkety pivem bijí na poplach. Pomalu už nemají co expedovat. Hrozí, že zákazníci v supermarketech nenajdou své oblíbené značky piv, jako jsou Stella Artois, Leffe a Jupiler.

Důvod? Zaměstnanci společnosti Anheuser-Busch InBev už týden blokují vjezd do tří velkých belgických pivovarů této skupiny - v Leuvenu, Jupille a Hoegaardenu.

Tímto způsobem protestují proti plánovanému propouštění, které by se mělo dotknout zhruba desetiny z osmi tisíc západoevropských zaměstnanců pivovarnické skupiny. Hlavně v Belgii, Německu a Nizozemsku.

Brány tří významných pivovarů, z nichž největší je ten v Leuvenu, tak nemůže opustit žádný kamion. "Pokud se situace nevyřeší během pár dnů, spotřebitelé budou své oblíbené značky piva postrádat," vyjádřila se pro agenturu Bloomberg mluvčí firmy Karen Coucková. Podle ní jsou už "na suchu" četné malé prodejny.

Protestující minulý týden dokonce jedenáct hodin drželi jako rukojmí zhruba desítku firemních manažerů."Máme v ruce zákonné nástroje, které nám umožňují blokádu prolomit," uvedl v rozhovoru pro TV Bloomberg Jean-Marc Koper, jeden z personalistů společnosti AB InBev.

Odboráři varují, že v takovém případě by byli nuceni zorganizovat celostátní stávku pivovarníků. Dnes by měli znovu usednout s vedením k jednacímu stolu. "Protestní akce už výrazně ovlivňuje hospodaření firmy," podotkla mluvčí Coucková.

Anheuser-Busch InBev je největší pivovarnická skupina na světě, do jejíhož portfolia patří také značky Budweiser, Boddingtons či Michelob. Je pověstná nekompromisním přístupem ke snižování nákladů.

Spotřeba piva v Belgii od roku 2000 klesla zhruba o pětinu, neboť spotřebitelé začali pít více vína.

Zaměstnanci tří belgických pivovarů, které patří skupině Anheuser-Busch InBev, brání zásobování obchodů.

Zdroj: MaM iHNed.cz |Autor: Václav Lavička | Foto: Reuters


Nová trasa zvedla zájem o prohlídku pivovaru o 29 %

Popularita Velkopopovického pivovaru roste nejen mezi pivaři, ale také mezi turisty. Návštěvnost jednoho z architektonicky nejzajímavějších českých pivovarů stoupla vloni o více než čtvrtinu. Celkově se v uplynulém roce vydalo na prohlídku 14 371 návštěvníků, to je nejvíce v dlouholeté historii exkurzí pivovarem. Největší část hostů tradičně přijela z ČR (+22 %), druzí nejpočetnější byli Rusové, kterých zde přivítali o 85 % více. Pivovar Velké Popovice potvrdil svůj statut jednoho z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

Postupně sklízíme plody posledních několika let, kdy jsme v areálu pivovaru hodně investovali do návštěvnických prostor, úprav nádvoří a okolí pivovaru, sázení zeleně atd. Hlavním tahákem loňské sezóny bylo otevření nového návštěvnického centra a interaktivní prohlídková trasa. Novinkou v naší nabídce je program Pivovarnictví - úspěšné odvětví českého průmyslu. Tato trasa je určena pro nezletilé návštěvníky a je zaměřená na historii a řemesla, naopak vynechává části prohlídky přímo spojené s výrobou piva. Letos chceme návštěvníky překvapit otevřením restaurace Kozlovna přímo v areálu pivovaru,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zájem domácích turistů o velkopopovický pivovar vzrostl, což je dáno mimo jiné také loňským trendem mezi Čechy, kteří méně vyjížděli do zahraničí a preferovali domácí turistické cíle. Nová návštěvnická trasa tedy byla otevřena v pravý čas a přilákala o 22% domácích turistů více oproti roku 2008. Na celkovém počtu návštěvníků se nyní Češi podílí 56 %.

Pivovar se těší velké oblibě také u zahraničních turistů. Díky rostoucí popularitě piva Velkopopovický Kozel v Ruské federaci jsou druhou největší skupinou právě Rusové, kterých meziročně přijelo o neuvěřitelných 85 % více a v celkovém počtu návštěvníků už tvoří více než čtvrtinu (26,5 %). Naopak pokles zájmu byl zaznamenán například mezi maďarskými turisty, kterých dorazilo v roce 2009 o 58 % méně než v roce 2008.

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již tradičně v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří a nově i prosincové Vánoce v pivovaru. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Po trojročnej prestávke bude mať slovenské pivovarníctvo opäť zastúpenie na najdôležitejšom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“). Ministerstvo pôdohospodárstva SR vybralo najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý bude reprezentovať Slovensko v dňoch 15. – 24. januára 2010 v Berlíne na 75.ročníku medzinárodného veľtrhu IGW, kde sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,V národnom stánku SR číslo 105 v hale 8.2, budú zástupcovia najstaršieho slovenského pivovaru STEIGER čapovať pre hostí svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavú jedenástku. Budeme propagovať slovenské pivo pre pivných odborníkov a návštevníkov výstavy z celého sveta, ktorí sa na tejto najväčšej potravinárskej výstave každoročne stretávajú. Chceme predstaviť kvalitné slovenské pivo STEIGER, vyrábané už 536 rokov nepretržite tradičnou klasickou technológiou. Hodláme pritom nadviazať na tradíciu prezentácie slovenských pív, ktoré tradične v národnom stánku SR prezentovali to najlepšie – kvalitu tradičnej výroby na Slovensku. Pred niekoľkými rokmi tak úspešne robil Topvar. Veľa si sľubujeme aj našej ,,špeciality“- rezania svetlého piva s tmavým, pretože predovšetkým nemeckí štamgasti tradične každý rok vyhľadávali slovenskú expozíciu práve kvôli kvalitnému čiernemu pivu a nezabudnuteľnému pôžitku z rezaného piva. Radi sa pochválime aj tým, že v Nemecku sa už STEIGER niekoľko rokov čapuje a to v Slovenskej kolibe vo Wildau, blízko Berlína. Radi by sme však svoj odbyt na tomto najnáročnejšom pivárskom teritóriu rozšírili“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že Pivovar STEIGER bude na výstave zastupovať manažérka pre export Magdaléna Gregušová a príjemné chvíle pri pive STEIGER bude spríjemňovať hraním slovenských piesní na harmonike Dezider Guliš, ktorý sa na pozvanie organizátorov zúčastňuje tejto svetovej výstavy už 15. rok.

Nemeckí organizátori rovnako pozvali aj legendu slovenského pivovarníctva – Jozefa Nemca, ktorý sa preslávil takzvaným ,,ľudovým marketingom“, počas svojho 44 ročného pôsobenia v pivovarníctve.

Doplňujúce údaje o výstave Grüne Woche a pivovare STEIGER

„Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky, aj počas tohto ročníka sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta, kde v 26-tich halách sa na celkovej ploche 115 000 m2 budú prezentovať výrobcovia a dodávatelia produktových skupín – ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa koná 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

IGW je zároveň aj miestom, kde sa každoročne stretávajú najvyšší predstavitelia politického a hospodárskeho života z celého sveta. Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem.

Podľa informácií vedúceho marketingu STEIGRA E. Mihálika sa pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne v minulom roku podaril husársky kúsok, keď so svojou produkciou prenikol do tradičnej pivárskej krajiny - Írska. Aj keď pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, vyhnianskych pivovarníkov tešia dvojciferne rastúce percentá exportu. Za rok 2009 STEIGER vyviezol 5913 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 33 percent viac ako pred rokom. Výsledky sú o to zaujímavejšie, že ich nesprevádza žiadna aktívna propagácia značky STEIGER na zahraničných trhoch.

Rastúci záujem v zahraničí pripisuje pivovar aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. Nosnou exportnou krajinou sa pre STEIGER stalo už v roku 2008 Maďarsko. Nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, v roku 2008 už vyviezol 3671 hl piva. V roku 2010 sa chce STEIGER dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Návštěvnost turistických zajímavostí Plzeňského Prazdroje vzrostla v minulém roce o 15%. Pivovar, Plzeňské historické podzemí nebo Pivovarské muzeum si prohlédlo celkem 216 640 návštěvníků. Nejvíce hostů tradičně pochází z ČR (+11 %), častější než dříve jsou i návštěvy z Německa (+5 %), země, odkud lidé ze zahraničí přijíždějí nejčastěji. Zasloužila se o to nejen současná tendence Čechů zůstávat doma a navštěvovat tuzemské turistické cíle, ale také řada novinek, tradičních i nových událostí v pivovaru i muzeu a rovněž výročí, která vloni pivovar slavil. Za posledních sedm let se návštěvnost zvýšila o více než 78 %.

„Jako dárek ke 150 letům registrace značky Plzeňské pivo a 50. výročí založení Pivovarského muzea jsme rozšířili nabídku o prohlídkovou trasu Plzeňským historickým podzemím a v Pivovarském muzeu jsme otevřeli novou expozici o historii všech plzeňských pivovarů. Zároveň se snažíme pestrou paletu dlouhodobě pořádaných akcí v prostorách pivovaru a Pivovarského muzea, kterými jsou např. Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, rozšířit budováním tradic nových událostí jako Běh pro Paraple, Advent v Pivovarském muzeu a další. I proto se nám daří oslovovat stále větší množství návštěvníků z ČR,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Foto

Zahraniční návštěvníci tvoří tři pětiny celého počtu, Češi se na celkové návštěvnosti podílejí 40 %. Ze zahraničních turistů jsou s 25 % nejpočetněji zastoupeni Němci. Ubylo sice Rusů, ale překvapením byly nárůsty turistů z Nizozemí a Chorvatska, raritou se stali hosté ze vzdálených ostrovních států jako Dominikánská republika, Nový Zéland a Island. Za českého předsednictví v Radě EU probíhala v pivovaru zasedání různých pracovních skupin Rady a vystřídala se tak zde i řada evropských i domácích politických celebrit.

Počet hostů z ČR zvýšilo i loni významně rozšířené i vylepšené Konferenční a společenské centrum Secese, které je oblíbeným místem pro pořádání soukromých oslav, svateb, schůzek, kongresů, konferencí apod. Proběhla rekonstrukce a dovybavení salonků nejmodernější A-V technikou, zpřístupněny byly venkovní prostory před salonkem Formanka. V nabídce pronájmů je nově i kinosál Návštěvnického centra. Jen v Plzni tak mohou manažeři vyměnit běžné prostředí hotelu za zajímavé prostory pivovaru a dodat tak svému zasedání nový rozměr.

Značnou část návštěvníků všech tras tvoří školní skupiny, proto pro ně Prazdroj připravil speciální výukové programy v Pivovarském muzeu a od září 2009 nově nabízí speciální prohlídku pivovarů nazvanou Pivovarnictví – úspěšné odvětví českého průmyslu. Od začátku září ji ve třech pivovarech Prazdroje absolvovalo více než 2 000 žáků, přičemž nejvíce jich zavítalo do Plzně.

Novinky pochopitelně připravuje Prazdroj i na rok 2010. Mezi nejvýznamnější bude patřit Návštěvnické centrum Gambrinus a stejnojmenná prohlídková trasa, jejichž kompletní otevření pro širokou veřejnost se chystá na léto 2010. Od loňska mohou návštěvníci Pivovarského muzea nově používat audioguidy (zvukové průvodce) a rozšíření této nabídky připravuje Prazdroj i pro historické podzemí.

Foto

Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně zahrnují Návštěvnické centrum, návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí vcentru města.

Pivovar patří k nejatraktivnějším turistickým destinacím v České republice.

Součástí nabídky pivovaru je také společenské a kulturní centrum Secese, které je možné využít k pořádání nejrůznějších oslav, kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě ve Veleslavínově ulici. Bylo otevřeno vroce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo.

800 metrů dlouhý prohlídkový okruh Plzeňského historického podzemí je přístupný z budovy Pivovarského muzea. Labyrint chodeb, sklepů a studní byl pod městem Plzní budován již od 14.století a je neodmyslitelně spojen s historií i současností města.

V roce 2009 navštívilo pivovar, Pivovarské muzeum a historické podzemí přes 216 000 návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Do kraje zazáří pivní maják

[úterý, 12. leden 2010]

Chrám chmele a piva v Žatci bude mít unikátní svítící rozhlednu, pod ní infocentrum či minipivovar

Zářící pivní maják v Žatci uvidí v budoucnu i lidé z Klínovce, Mostu či při jízdě od Prahy. A díky originálnímu znamení budou vědět, že v Žatci se právě koná velká akce, na kterou by se měli vydat.

Ve městě se za 250 milionů korun staví Chrám chmele a piva a jeho součástí bude i unikátní rozhledna v podobě majáku. Svítit bude o Dočesné nebo při Chmelfestu, tradičních žateckých slavnostech.

Z nové atrakce ale nemají těžit jenom turisté, nýbrž i místní lidé. Součástí chrámu bude i kavárna a dětské hřiště. Maminky si tak mohou povídat, zatímco jejich děti si budou hrát pod střechou či v zahradě. Taková služba lidem v Žatci prozatím chybí.

Žatecká radnice už vybrala manažera, který bude mít chrám a jeho fungování na starosti. Jiří Vent je na svém postu od začátku roku. V budoucnu má šéfovat týmu rozšířenému o další pracovníky.

Kolik jich bude v chrámu pracovat, v současné době ještě nevíme. To se všechno ukáže teprve v praxi. Podmínkou evropské dotace nicméně bylo, že musí vzniknout minimálně šest pracovních míst,“ poznamenal Jiří Vent.

Dá se ale podle něj čekat, že pracovníků bude nakonec více, protože Chrám chmele a piva, což je v podstatě malá městská firma, bude mít povinností dost. V chrámu bude sídlit informační centrum pro turisty nebo restaurace s místy pod střechou i pod širým nebem.

Bude tu také funkční minipivovar s výrobou až 200 tisíc piv za rok a degustační místností pro turistické výpravy,“ přibližuje Vent.

Stánek se bude starat také o prezentaci, a to jak svou, tak města. „Už připravujeme nový webový portál, který by měl být vstupní branou do města, jako to funguje třeba v Českém Krumlově,“ říká Vent.

Na webových stránkách se mají objevovat informace o kultuře, společenských akcích, možnostech stravování či ubytování.

Podle Venta tak bude chrám s čtyřicet metrů vysokou svítící věží patřit společně s dalšími chmelařskými objekty kolem náměstí Prokopa Velikého k největším turistickým lákadlům na severu Čech.

Vedle Labe a jeho lodní dopravy či skal Českého Švýcarska to bude největší atrakce v kraji,“ je přesvědčen manažer chrámu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Středočeské pivní slavnosti chce uspořádat Středočeský kraj. Slibuje si od toho rozvoj cestovního ruchu a zároveň podporu malého a středního podnikání.

Kraj má nějakých sedmnáct menších a větších pivovarů. Oslovíme je a chtěli bychom festival uspořádat v první polovině května,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Marcel Chládek. Pivovary by to přivítaly. „Každou slavnost vítáme, protože bychom rádi pronikli nejen do Příbrami, ale i dál,“ reagoval Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel pivovaru Herold v Březnici.

Loni v létě, když se otevírala v Příbrami nová pěší zóna, jsme tam měli stánek a sklidili jsme velký úspěch. Udivuje mě ale, že lidé si myslí, že pivovar už dávno nefunguje. Přitom si lahve kupují v supermarketech,“ poznamenal Kopřiva s tím, že i oni letos chystají pivní slavnosti. „Loni jsme to nestihli, ale letos bychom na konci léta určitě chtěli slavnosti uspořádat. Má to vždycky velkou odezvu,“ dodal.

Kraj si vytipuje tři města, kde by se festival mohl konat, z nich potom vybere jedno. Na festivalu by se jednak představily pivovary, jednak by byly připraveny různé soutěže, jako třeba o nejlepší pivo nebo klání družstev jednotlivých pivovarů. Na slavnostním večeru by potom byl vyhlášen nejlepší tým, nejlepší pivo a také miss pivo.

Kraj teď najde manažera projektu, který se se všemi středočeskými pivovary zkontaktuje a vybere festivalové město. Podle Chládka by další ročník soutěže mohl probíhat celý rok, soutěžilo by se v jednotlivých kolech třeba přímo v pivovarech a ročník by vyvrcholil jednodenním finále.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Už dnes ráno začne v táborském infocentru na Žižkově náměstí předprodej vstupenek na jubilejní XX. Reprezentační slavnosti piva v Táboře. Ty se konají od 2. do 5. února v hotelu Palcát.

O lístky bývá tradičně obrovský zájem: "I když otevíráme až v 9 hodin ráno, už několik let se stává, že lidé první den předprodeje čekají před infocentrem třeba už od sedmi. A je jedno, jestli je minus dvacet stupňů, prší, nebo je sněhová kalamita," říká vedoucí infocentra Michaela Kalousková. Ve frontě ale podle ní většinou vládne dobrá nálada, lidé mají s sebou termosky s čajem nebo grogem a někdy nechybí ani slivovice.

Největší zájem bývá o vstupenky na pátek, které se obvykle vyprodají v řádu hodin. I na další dny jdou lístky rychle na odbyt. Pořadatelé letos neberou žádné rezervace a vstupenky nelze ani objednat. Kdo chce na slavnosti, musí si prostě vystát frontu.

Cena vstupenek se pohybuje od 90 korun na úterý po 120 korun na pátek. Slavnostem jsou vyhrazeny všechny prostory hotelu Palcát. Denní kapacita je zhruba 1 000 míst. Lidé mohou ochutnat na 90 druhů piva u více než 30 stánků. Letošní specialitou bude jubilejní táborský ležák, který nechali pořadatelé uvařit speciálně pro XX. ročník slavností.

Infocentrum na Žižkově náměstí je otevřeno ve všední dny od 9 do 16:30 hodin. O víkendech je zavřeno.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autorka: Jana Kopřivová


Havranie, no aj blond vlasy, podmanivé úsmevy, šarmantné pohľady, oči plné lesku. Ženská krása sa dá zobraziť tisícmi rôznych spôsobov. Trebárs aj na plechovkách od piva. Tento spôsob pripomenutia ženy ako toho najkrajšieho, čo príroda stvorila, praktizuje už roky pivovar Tennents z mesta Glasgow v Škótsku.

Pre konzumentov zlatého moku, ale aj obdivovateľov krásy spustil do obehu už okolo tisíc druhov plechoviek. Na každom druhu je iná kráska. Časť z nich je aj na Slovensku.

Foto

Tridsaťštyriročný Banskobystričan Martin Turčan má vo svojej zbierke asi štyridsať kúskov z plejády originálnych plechoviek pivovaru Tennents. Považuje ich za jedny z najvzácnejších vo svojej zbierke. A tá je mimoriadne rozsiahla. "Za asi sedemnásť rokov, počas ktorých sa venujem zberateľstvu plechoviek od piva, som zhromaždil okolo 10-tisíc kusov plechoviek. Okrem nich mám aj ďalších asi 3-tisíc plechoviek od nealkoholických nápojov," hovorí Turčan, ktorý medzi slovenskými zberateľmi pivných plechoviek jasne dominuje. Iní zberatelia nemajú v zbierke ani polovicu z Turčanovho počtu plechoviek.

Majiteľ najväčšej zbierky u nás, ktorý, mimochodom, pije pivo iba sporadicky, má v zbierke aj iné zaujímavé a vzácne kolekcie. Sú na nich zobrazené napríklad turisticky zaujímavé objekty sveta či rôzne druhy lokomotív. Keby plechovky povyberal zo škatúľ, kde ich má uskladnené, pripadať by si mohol aj ako cestovateľ po svete. "Moje plechovky pochádzajú asi zo 110 krajín sveta. S výnimkou Vatikánu či Monaka mám v nich zastúpenú takmer celú Európu, no zaujímavú kúsky mám aj z rôznych exotických krajín sveta. Plechovky mám z ostrovov Maurícius, Turks and Caicos či Reunion," poznamenáva Turčan.

V jeho zbierke nechýba ani asi 350 plechoviek od výrobcov piva na Slovensku, no po jednej "domácej" plechovke túži márne. "Ide o plechovku z kolekcie Zlatý bažant z konca šesťdesiatych rokov minulého storočia, na ktorej bol zobrazený kolektív hokejistov Československa, vtedajších majstrov sveta. Ak sa nemýlim, bol medzi nimi aj Václav Nedomanský, ktorý neskôr emigroval do zámoria. Túto edíciu potom vtedajší režim z obehu stiahol. Pokiaľ viem, spomínané plechovky majú vo svojej zbierke dvaja zberatelia. Jeden Talian a jeden Čech. S tým Čechom som hovoril, či by som si nemohol plechovku aspoň odfotiť, ale nesúhlasil," konštatuje zberateľ.

Aj keď je zbierka plechoviek Turčana suverénne najväčšia na Slovensku, za najväčšími zberateľmi ešte o dosť zaostáva. Svetový primát patrí zrejme dvojici mužov z Belgicka a Brazílie, ktorí majú vo svojich zbierkach okolo 80-tisíc plechoviek od zlatého moku.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor a foto: Štefan Rimaj


Rodinný pivovar Bernard v roce 2009 dosáhl rekordního výstavu přesahujícího 204 tis. hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard.

"Rekordní výstav pivovaru v roce 2009 přesáhl 204 tisíc hektolitrů, což představuje více než 40 milionů půllitrů piva. Na každého Čecha tak připadají čtyři nepasterizovaná piva BERNARD," počítá spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pro zajímavost doplňuje: "Pokud bychom tato čísla převedli na počet plaveckých bazénů o velikosti 25 x 12 x 1,35 m, naplnili bychom jich 50."

"Odhaduji, že meziročně celý obor poklesl přibližně o 10 procent," komentuje Stanislav Bernard a dodává: "Náš nárůst téměř o 9 procent přičítám především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo."

K rekordnímu výstavu piva přidal pivovar i dalších 20 významných ocenění. Největší počet (13) byl tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva BERNARD. Třikrát byla značka BERNARD oceněna sdružením CZECH TOP 100, když se poosmé v řadě stala nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. Ve stejné soutěži je i čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský průmysl a magazín Vlastní cestou zvítězil v kategorii firemních časopisů. Další ocenění získal magazín v soutěži PR klubu ČR "Zlatý středník", kde obsadil 3. Místo v kategorii "Nejlepší B2C časopis" a získal i "zvláštní ocenění za nejlepší obrazovou výbavu". Značka BERNARD potvrdila svoji oblíbenost 2. místem v soutěži popularity značek piv v ČR "Naše pivo 2009". Oceněno bylo i grafické ztvárnění etikety "BERNARD s těžkou hlavou" v soutěži o nejlepší etiketu na Táborských slavnostech piva.

Zdroj: Protext.cz


Heineken posiluje, kupuje mexické pivo

[pondělí, 11. leden 2010]

Společnost Heineken, která vlastní také český pivovar Krušovice, expanduje v Mexiku a Brazílii. Za 3,8 miliardy eur koupí pivovarnické aktivity firmy FEMSA, která na těchto trzích působí. Mexické pivo se vyváží do Spojených států amerických a dalších

Firmy se dohodly na tom, že FEMSA získá dvacetiprocentní podíl v nizozemském Heinekenu. Akcie získá mexická firma během pěti následujících let. Kromě toho získá práva jmenovat dva své zástupce do dozorčí rady skupiny Heineken. Jeden z nich zaujme pozici místopředsedy.

Heineken předpokládá, že spojení aktivit přinese do roku 2013 roční úsporu 150 milionů eur. Expanze do Brazílie a Mexika je významným krokem firmy, jde totiž o druhý a třetí největší pivní trhy na světě.

"Tento obchod z nás dělá mnohem silnější a konkurenceschopnější v oblasti Latinské Ameriky, která je jedním z nejrychleji rostoucích pivních trhů na světě. Akvizice nás ale značně posiluje i na mezinárodních trzích," řekl prezident pivovaru Heineken Jean-François van Boxmeer.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Předloni se navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček


«« « Strana 574 z 789 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň