Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Čestný sládek Horváth uvaří pivo

[pátek, 21. květen 2010]

Oslavy vítězství v Ondrášovka Cupu a postupu Viktorie Plzeň do evropských pohárů zachvátily celé město a ještě zdaleka nekončí.

Gambrinus, který je partnerem klubu, zároveň neváhal a po finálovém zápase jmenoval kapitána Viktorie Pavla Horvátha čestným sládkem Gambrinusu. Horváth slavnostně převezme certifikát o svém sládkovství při vybraném domácím zápase Viktorky. „No to je paráda. Jsem vyučený řezník a teď k tomu budu ještě sládek. To je parádní kombinace, která se hodí do života,“ smál se čestný sládek Pavel Horváth.

Věřím, že náš nový čestný sládek Pavel Horváth povede Viktorku v mnoha řízných zápasech za dalšími úspěchy,“ dodal Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Velká párty čeká fanoušky v pátek v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru. A kdo přijde v 17 hodin v klubovém dresu nebo šále, může se těšit na pivo zdarma.

Blahopřeji hráčům Viktorie k historickému úspěchu. Přejeme fotbalistům, celému klubu i všem jejich fanouškům a příznivcům co nejpříjemnější oslavy,“ poblahopřál klubu k úspěchu Rákosník.

Zdroj: eFotbal.cz | Autor: Tomáš Strnad


První dodávku tmavého ležáku odešle v pátek pivovar Budějovický Budvar do Austrálie. V zásilce bude 108 hektolitrů v půllitrových lahvích, uvedl ve čtvrtek pro agenturu Mediafax manažer Petr Samec.

Do této země vyváží Budějovický Budvar od roku 2004. Loni dosáhl objem prodeje v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 procent více než v roce 2008. Letos Budvar očekává na australském trhu další zvýšení prodaného objemu.

Doprava zásilky potrvá asi šest týdnů. "Podle předběžného zájmu zákazníků očekáváme, že tmavý ležák bude v Austrálii úspěšný," řekl exportní manažer pro Austrálii z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

Podle zástupců pivovaru se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (asi 125 korun).

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely


Měšťanský pivovar Strakonice začal včera stáčet do lahví nové pivo Otavský zlatý. Jde o světlý ležák uvařený speciálně pro vodáky, kteří budou v létě splouvat Otavu. Právě výhradně v kempech podél řeky od Sušice po Písek bude pivo k dostání. Křest piva je naplánován na zítřek v Písku na akci k zahájení letošní turistické sezony.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Nová plechovka pre 12° pivo Steiger Gold

[čtvrtek, 20. květen 2010]

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, prichádza na trh s novou plechovkou pre 12-stupňové pivo STEIGER GOLD. Sľubuje si od nej rovnaký úspech u zákazníkov ako od predchádzajúcej inovácie plechovky pre 10-stupňové pivo STEIGER CLASSIC. Tá si okrem pochvál získala aj pár oficiálnych ocenení, naposledy 2. miesto „Najkrajšia plechovka“ medzi slovenskými zberateľmi. Pivovar STEIGER ako prvý na Slovensku použil novú technológiu zamatovo matného povrchu, ktorý vyvoláva pocit chladu, ale v ruke nechladí. Nový povrch plechovky pôsobí jemne, z ruky sa však nevyšmykne.

Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú hlavný slogan značky STEIGER „Čisto prírodné zlato“. Ten vychádza z profilácie značky postavenej na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v neďalekej Banskej Štiavnici. Zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade tak pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní.“, vysvetlil manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

Za kvalitným a moderným obalom plechovky STEIGER GOLD nezaostáva ani jej obsah. Naopak, pivo STEIGER je vyrábané klasickou metódou a hlavne, je poctivo uležané v pivniciach, kde dozrievalo až 60 dní. Je zaujímavé, že výnimočnú chuť klasického piva STEIGER objavili hlavne pivári v exportných krajinách, kde sa ho predá niekoľko násobne viac ako na slovenskom trhu.

Práve nový obal by mal prispieť k tomu aby si aj slovenský pivár všimol tento zaujímavý produkt a po jeho degustovaní ocenil prácu pivovarníkov z najstaršieho slovenského pivovaru, založeného ešte 20 rokov pred objavením Ameriky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Známé postavy z dnes již klasického filmu Jiřího Menzela Postřižiny se koncem června sjedou v dalešickém pivovaru. Důvodem setkání jsou nejen každoroční Postřižiské slavnosti, ale i kulaté výročí, které letos uplyne od natočení Postřižin.

Díky náhodě se podstatná část filmu, který patří ke klasice České kinematografie, natáčela koncem sedmdesátých let právě v dalešickém pivovaru. Předlohu našel oscarový režisér Jiří Menzel, kde jinde, než u Bohumila Hrabala.

V době, kdy se filmaři rozhodli využít dalešický pivovar a jeho okolí k natočení filmu, to s ním moc dobře nevypadalo. Podle slov současného správce Ladislava Urbana postupně chátral. „Pivovar ukončil svou činnost v roce 1977, tedy dva roky před natáčením, a byl zcela opuštěný. Byli to právě filmaři, kteří alespoň na krátký čas vzkřísili vzpomínky na uznávanou výrobnu piva.

Filmaři připomněli zaniklou tradici

Tehdy se tu na tři týdny doslova zastavil život,“ zavzpomínal jeden z pamětníků a současný místostarosta Dalešic Rudolf Špaček. „Řada místních našla své uplatnění v komparzu, a ti, co neměli odvahu a štěstí, postávali alespoň kolem,“ dodal Rudolf Špaček a přidal několik perliček z natáčení: „Vzpomínám si, jak režisér Jiří Menzel proháněl každého, včetně Rudolfa Hrušínského.“ Na něj ale tolik nekřičel. „Říkával prý vždy jen: Rudlo, je to výborný, ale pojedem to ještě jednou.

Ani s legendární scénou na komíně to nebylo jen tak. Na ten opravdový totiž pro filmovou kameru vylezl kaskadér s kaskadérkou. „Paní správcová a strýc Pepin seděli na komíně, který byl prý asi metr a půl vysoký a stál na ploché střeše administrativní budovy JZD,“ prozradil místostarosta.

Na místo činu by se měli v sobotu 26. června vrátit kromě režiséra Jiří Menzela, kameramana a třebíčského rodáka Jiřího Šofra i představitelé hlavních rolí.

Nebude chybět správce pivovaru Francin – Jiří Schmitzer, svérázný strýc Pepin – Jaromír Hanzlík a účast přislíbila i představitelka nezapomenutelné Maryšky – Magda Vášáryová.

Magda Vášáryová přiveze i manžela

Magdu Vášáryovou jsme pozvali s předstihem. Náš festival si zapsala do svého diáře a účast slíbila na devadesát devět procent,“ sdělil správce pivovaru Urban.

V době konání našeho festivalu budou na Slovensku probíhat parlamentní volby. Pokud to politická situace dovolí, ráda přijede představitelka Maryšky i se svým manželem Milanem Lasicou,“ upřesnil Petr Řehořka, člen správní rady pivovaru za stranu živnostenskou.

Prodej začíná

I když je do konce června relativně dost času, prodej vstupenek na Postřižinské slavnosti bude zahájen už tento pátek. Zájemci si vstupenky budou moci zakoupit kromě jiného i v recepci Pivovaru Dalešice.

PROGRAM OSLAV

Pátek 25. června - začátek v 19 hodin

– Petra „Šany“ Šanclová

– Jarret

– Hana a Petr Ulrychovi, Javory beat

Kinematograf:

– Obsluhoval jsem anglického krále

Sobota 26. června - začátek ve 14 hodin

– kapela FruFru

– Docuku & Lucie Redlová

– Michal Prokop & Michal Andršt & Jan Hrubý

– AG Flek

– Jiří Schmitzer

– Jiří Menzel, Jaromír Hanzlík, František Řehák, Jaromír Šofr, Magda Vášáryová

– Jan Špilar – kadeřnická show

– Václav Neckář & Bacily

Kinematograf:

– Postřižiny

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Lenka Novotná


O hasičích se s nadsázkou říká, že umí uhasit tak leda žízeň. Popravdě řečeno, pro sběratele pivovarských předmětů, zejména starých lahví, Romana Šperla z Měšic žízeň předků inspirující byla. Sám, jako hasič profesionál, v práci pít nesmí a doma jen výjimečně. Za to sbírku mu manželka Alena toleruje, dokonce mu s ní i pomáhá. A tak se má vskutku čím pochlubit, doma i na chalupě v Pocinovicích, blízko Domažlic.

Foto

Sbíráte pivní lahve a vše, co je spojené s pivovarnictvím. S tím jste ale nezačínal...

Otec sbíral bankovky a brával mě také na burzy na Střelnici. Takže jsem začínal s obaly a obrázky od žvýkaček, odznaky a plechovkami od limonád a piva.

A kdy se vám dostala do ruky první pivní lahev?

První lahev jsem objevil ve Vilové čtvrti, asi před deseti lety, když jsme rozebírali kamenný taras v Laudově ulici. Tam na mě vypadly tři flašky Pravovárečného měšťanstva táborského včetně porcelánových uzávěrů. Mně se to zalíbilo, tak jsem oslovil kolegy hasiče v práci a ti, co jsou z vesnic, mi dovezli nějaké ty relikvie. A nakonec jsem se specializoval na Šumavu, kde mám chalupu. Šlo to tak nějak samo od sebe.

Na jaké lahve se specializujete? Nebo snad sbíráte všechno od piva?

Ze začátku jsem opravdu žádnou specializaci neměl. To jsem si myslel, že musím mít každou lahev, kterou potkám. Teď sbírám jen lahve do roku 1945 a pouze okres Tábor. A na Šumavě, díky tomu, že mám chalupu v poslední chodské vesnici, tak se specializuji na centrální Šumavu a Domažlicko. Všechno se nedá obsáhnout. U nás největší sběratel Jirka Drvola má přes osm tisíc pivních lahví. Ale ono to také stojí pěkné prachy, protože pivovarnictví a vše kolem toho je pořád v kurzu.

A kolik lahví máte vy?

Držím asi tak dvě stě lahví. Jednak i kvůli prostoru, protože zaberou dost místa na policích a pak abych sháněl všelijaké odchylky – jestli má nápis čárku do leva nebo doprava, jestli je dno vypouklé nebo rovné, prolis či bez prolisu, odlišné barvy lahví, to bych musel mít ještě jednu místnost.

Pokud se tedy specializujete na Táborsko, tak kolik vlastně pivovarů tady bylo?

Co jsem nahlížel do seznamů, které sběratelé vytvořili, tak tu fungovalo asi třináct větších či menších pivovarů do roku 1945. A k tomu ještě stáčírny. Třeba v Malšicích, u Zemanů v Klokotech, hotel Nový a podobně.

A lahve byly označené, aby bylo jasné odkud pocházejí.

Lahve se dělí podle obsahu, tedy litrové, sedmičky a půllitrovky. Nic jiného neexistovalo, i když se občas se sice objevila i s obsahem 0,9. Dále se dělily podle nápisu, třeba Chotoviny s rovným nápisem Chotovin jsou nejcennější. Nebo Nemyšl, ta je ještě vzácnější. Pivovar patřil hraběcímu rodu Dejmů. Dále byly nápisy do obloučku a také zajímavé bylo, když byl nápis vzadu na láhvi (například Nikdo si nesmí ponechati, majetek pivovaru). Další bylo rozdělení podle barev. Hnědá, zelená, čirá a do bleděmodra. Hnědé jsou mezi sběrateli vzácnější, větší produkce byla těch zelených. A na deputát, co se dával v pivovarech, byly určeny lahve světlé, aby se pivo rychle kazilo.

I podle hrdla se dělily?

Klasika uzávěry na špunt a nebo na porcelánové uzávěry, hojně využívané v táborském pivovaře.

A jaké lahve jsou erbové?

Erbové lahve jsou chloubou každého sběratele. V Želči v pivovaru byl na lahvi erb Harrachů, v Chýnově pak Schwarzenberská korunka nebo samotný erb.

Které lahve vám chybějí a z kterých pivovarů?

Chybí mi nejstarší varianta pivovaru Chýnov, Přehořov, Dírná, Radvanov, Nemyšl, Mladá Vožice.

Nesbíráte jen flašky, ale také další pivovarské kousky. Například?

Vybavení starých hospod, pivní prvorepublikové půllitry s proužkem či nápisem majitele hospody, keramické podtácky, dřevěné soudky, pípy, narážeče, narážecí jehly s gintry, tlakové kompresory, vývěsní štíty, reklamní cedule pivovarů, deputátní známky na odběr piva a vše, co souviselo s pohostinstvím a hospodou na venkově do znárodnění.

Kde takové kousky nacházíte? Na burzách nebo ve starožitnictví?

Většina položek se draží přes internet na Aukru, něco přes inzeráty v tisku a tipy od dalších sběratelů, kteří mají jiné sběratelské zájmy. Na burzách se scházíme spíše na „pokec“ a pochlubit se novými přírůstky. V bazarech se občas též zadaří, neboť krize nutí lidi uklidit půdy.

Zmiňoval jste chalupu na Šumavě. Na fotografii to vypadá tak trochu jako muzeum. Jaké sbírky čekají návštěvníky tam?

Chalupa je po rodičích z otcovi strany v poslední chodské vesnici Pocinovicích. Již dvanáctý rok provádím rekonstrukci celého objektu za pomoci kamarádů. Z bývalé maštale jsem před třemi roky 17. září (na pouť u Dobré Vody) otevřel pro veřejnost pivní expozici zaměřenou na výrobu, distribuci a konzumaci piva na vesnici, kde bylo pět hospod na sobě nezávislých a s různou klientelou. Expozici vévodí výčepní stůl s pípou, množství dřevěných sudů, vývěsní štít z hostince „U Strojníků“, staré pivní lahve a lahve patentní od limonád, přepravní dřevěné bedny, hospodský stůl, pivní stáčečka, kompresory.

Většinu těchto věcí jsem získal jako dar od paní Juliany Sazamové, která měla vše uchováno z bývalé hospody „U Strojníků“ na půdě a ve stodole. Jako zpestření návštěvy (předem ohlášené), jsou ochutnávky nefiltrovaného 12% kvasnicového piva z blízkého pivovaru v Koutě na Šumavě, točeného do starého skla s keramickým podtáckem.

Jak vás oslovují slavnosti piva v Táboře?

Již druhým rokem jsem měl možnost zastupovat pivovar Kout na Šumavě při odborných degustacích při pivních slavnostech v Táboře. V loňském roce získal pivovar třetí místo v udělení České pivní pečeti za výčepní světlé pivo v konkurenci minipivovarů a ve velkých pivovarech druhé místo se speciálem 14% tmavým pivem. Letos zlatá medaile za kolekci vzorků piva ve Francii.

Prý mohla vzniknout expozice pivovarnictví v prostorách táborského hotelu Dvořák? Co o tom víte?

Při rekonstrukci táborského pivovaru mělo vzniknout tak zvané Táborské městské muzeum, v prostorách původních bytů ředitele a sládka pivovaru, kde jedna z expozic měla být zaměřena na pivovar Tábor a okolí. Exponáty měl připravené Jiří Dvořák ze Zárybničné Lhoty. Starosta města František Dědič byl ochoten sehnat peníze na tuto akci. Bohužel s výměnou vedení na radnici a současnou ekonomickou situací státu není toto možné realizovat.

Roman Šperl - Profesionální hasič, žije v Táboře Měšicích s manželkou Alenou, dcerou a synem a jezevčíkem Frodem.

Sbírky má nejen ve svém rodinném domě, ale i v chalupě na Šumavě, kam často jezdí. Právě v Pocinovicích vybudoval expozici pro veřejnost o výrobě, konzumaci a distribuci piva. Návštěvníci zde ochutnají i pivo z Kout.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Alena Řezáčová


Zmatky kolem kutnohorského pivovaru

[středa, 19. květen 2010]

Za projektem obnovy pivovaru po Heinekenu je český obchodník Petr Horák.

Byl to můj omyl. Tak se včera vyjádřil starosta Ivo Šalátek ke své nedávné informaci o švédském zájemci o pronájem městského pivovaru v Kutné Hoře.

Pivovar, který loni kvůli údajné nerentabilitě opustila trojka českého trhu, nizozemský Heineken, ve skutečnosti nechce zprovoznit švédská společnost Peter MacLaine Reissmüller společně s českou Quality & Oil Company, ale český podnikatel Petr Horák.

Ten včera osobně pro HN potvrdil, že je tvůrcem projektu, který předložil městské radě v rámci výběrového řízení na pronájem a obnovení provozu pivovaru. S příslušníky švédské větve skotského rodu MacLainů spolupracuje podle svých slov už léta, v záměru vařit v Kutné Hoře pivo ale vystupují jen jako finanční partneři. Mezi akcionáři společnosti, která by měla za účelem provozu pivovaru vzniknout, MacLainové nefigurují. Podíl v připravované firmě by měl mít jen Horák se svými dvěma partnery (tají, o koho jde) a 40 procent město.

Horák obchoduje s nápoji ve Skandinávii, stejně tak Peter MacLaine Reissmüller. Starosta Šalátek své zmatečné informace z minulého týdne vysvětluje podobnými znaky zájemců a nechtěnou záměnou písemných podkladů.

"Platí ale stále, že nejprve musí vznik společné firmy projednat zastupitelé, znovu bude třeba vyvěsit záměr pronájmu městem vlastněného pivovaru a ta společnost se pak bude znovu klasicky o pronájem ucházet," vyjádřil se včera kutnohorský starosta.

Sám Horák Petr říká, že zamýšlí v České republice vařit "skutečné" české pivo, dodávané v první řadě na místní regionální trh a posléze i do Švédska.

"Máme vymyšlené jednotlivé produkty, včetně speciálního piva. Ale chtěli bychom jednat s Heinekenem i o jimi zatím vlastněné tradiční kutnohorské značce Dačický," vyjádřil se Horák. Problém ale bude i s varnou a celou technologií, která - na rozdíl od budov a areálu pivovaru - patří Heinekenu.

Nizozemci, kteří už u nás zavřeli kromě Kutné Hory i pivovary v Lounech a Znojmě, si původně cenili vybavení v Kutné Hoře na osmadvacet milionů korun. Pak ho městu nabízeli za dvacet milionů a nyní za deset.

Včera o případné koupi jednali kutnohorští zastupitelé a na deset milionů nepřistoupili. Argumentovali tím, že město kdysi prodalo tuto technologii předchůdcům Heinekenu za necelých pět milionů.

"Můj názor je, aby město technologii nekupovalo vůbec. To by si měl spíš řešit nový nájemce pivovaru," shrnuje názor většiny zastupitelka Magdalena Havlovicová.

"Sami teď vůbec nevíme, jak to vše dopadne," krčí rameny Horák. S radnicí se shoduje, že pivovar by mohl obnovit provoz do konce roku, pokud se celý proces pronájmu nezadrhne.

S komplikacemi se od loňska potýká i radnice v Náchodě, která svůj Pivovar Primátor prodala liberecké skupině LIF. Tam šlo ale o prodej a výběr kupce žalobou napadl jeden z odmítnutých zájemců.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz


Letošní sezóna pivních a pivovarnických festivalů nabídne lidem více než 140 akcí, jako například pivovarské slavnosti, dny otevřených dveří či hudební festivaly. Vyplývá to z analýzy Českého svazu pivovarů a sladoven, kterou zveřejnil ve středu.

Nahlášený počet akcí však nemusí být konečný, o pořádání některých ještě pivovary jednají. Na 60 akcí pořádají přímo pivovary, na dalších 80 pak dodávají hlavní nápoj. Tradiční doménou pivovarů i letos zůstává účast na velkých open air koncertech, kde se sejde až několika desítek tisíc návštěvníků. Podobně jako v uplynulých letech pivovarníci odhadují, že se akcí s pivem a hudbou v hlavních rolích zúčastní na 600 tisíc až čtvrt milionu osob.

"Skutečná účast návštěvníků může být ovlivněna spíše nepříznivým počasím než dopadem ekonomické krize. Je to dáno tím, že si pivní nebo pivovarské slavnosti za dobu své existence vydobyly pevné místo v kalendáři kulturních a společenských akcí, a to nejen mezi pivovary, ale zároveň se rozšiřuje počet obcí a měst, kde se akce s pivem jako hlavním nápojem konají," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Potěšitelné je, že pivovarské slavnosti pořádají bez rozdílu malé a velké pivovary a slavnosti piva se pořádají jak v malých obcích, tak v největších městech u nás, Prahu nevyjímaje," dodal Jan Veselý.

Více než 250 značek piv

Ze zveřejněné analýzy lze také vyčíst, že návštěvníci těchto akcí si budou moct vybrat z více než 250 značek piv, od těch nejznámějších až po pivní speciály a piva neobvyklá. Každoročně se rozšiřuje také nabídka jídla vhodného k pivu a doprovodných soutěží a aktivit.

Podle Veselého roste i zájem měst a obcí pořádat akce spojené s nabídkou piv. "Na mapě obcí, kde se tradice teprve vytváří, nalezneme například Vilémov. K místům s dlouhou tradicí naopak patří Chodová Planá, Hojsova Stráž či Roštín. Postupně pivní slavnosti také pronikají do větších měst. Tradiční oslavy v Brně, Ostravě, Olomouci, Třebíči, Plzni a Českých Budějovicích, rozšířila Praha, Mariánské Lázně nebo nejnověji Karlovy Vary," vyjmenoval Veselý a dodal, že přestože hlavní sezóna začíná až v květnu a červnu, začínají se pořádat akce už v dubnu. "Sezónu pak zakončí některé velké akce až v říjnu," řekl Veselý.

Kromě jednorázových akcí se rozrůstá počet tras pro návštěvníky pivovarů a roste i počet muzeí spjatých s pivem nebo pivovarstvím. Vedle nejznámějšího v Plzni a dalších městech s pivovarskou tradicí se nově připravuje otevření muzeí v Hanušovicích, Kostelci nad Černými Lesy nebo v Jihlavě.

Informace o připravovaných akcích se průběžně objevují na internetových stránkách měst a obcí nebo v kulturních přehledech a informačních turistických střediscích obcí a měst.

Zdroj: Naše adresa.cz


Od června uvádí na trh pivní speciály Master v lahvi a navíc přichází s novou variantou – Master Zlatý 15°

Česká tradiční pivovarnická společnost Plzeňský Prazdroj chce posílit svou pozici v segmentu pivních speciálů. Po uvedení dvou čepovaných piv Master v roce 2007 přináší nyní obě úspěšné a u českých pivařů oblíbené varianty v lahvích. Portfolio speciálních piv Master se navíc rozroste o další variantu – lahvový světlý speciál Master Zlatý 15°. S novinkami se spotřebitelé budou moci setkat již v průběhu června ve vybraných obchodních řetězcích.

Piva Master jsou pravými pivními speciály, čemuž odpovídá stupňovitost i speciální receptura. Při jeho vaření se užívají jen ty nejlepší suroviny, které vytváří jeho specifickou lahodnou hořkou chuť. Kombinace světlého, karamelového a bavorského sladu vytváří neopakovatelně zářivou barvu a plnost těchto piv. „A právě výraznou hořkou chutí se odlišují všechny speciály Master od konkurenčních produktů a chuťových pivních experimentů, které se v současné době prodávají na našem pivním trhu,“ vysvětlil starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Pivní „dezert“ Master z dílny Plzeňského Prazdroje byl uveden na trh v dubnu roku 2007 a za tu dobu si již našel své věrné fanoušky. Pivo Master se dosud prodávalo ve dvou čepovaných variantách: Master Polotmavý 13° a Master Tmavý 18°. Pivní speciály si lze vychutnat ve více než 600 provozovnách. Nyní bude uveden Master i v lahvích. „Za uvedením lahvové varianty stál zvýšený zájem spotřebitelů o balení, které jim umožní dát si Master kdekoli a kdykoli, kdy budou chtít na okamžik zastavit čas a vychutnat si něco speciálního,“ dodává Václav Berka.

To však není jediná novinka piva Master pro letošní rok. „Značka se na trhu dobře etablovala. Rozhodli jsme se proto rozšířit naši nabídku a zákazníkům přinášíme novou chuťovou variantu – Master Zlatý 15°,“ řekla Radka Jurásková, junior brand managerka značky Master.

Podle průzkumů čeští pivaři v poslední době rádi s pivy experimentují, zároveň však preferují klasickou hořkou chuť piva před ovocnou či sladkou chutí. Trochu překvapivě si na pivních speciálech typu Master pochutnávají podle zjištění také ženy. V Česku se speciály v konkurenci tradičních chutí prosazují stále více, ale ve srovnání se zahraničím je náš trh pivních speciálů stále ještě takříkajíc v plenkách

Například v Německu jsou pivní speciály skutečným hitem a jejich nabídka i poptávka v posledních letech stoupla několikanásobně,“ sdělil Tiarnán Ó Haimhirgin, ředitel Plzeňského Prazdroje. „Stejný potenciál vidíme i na českém trhu, kde chceme vyjít vstříc přáním našich zákazníků a nabídnout jim nejen více chutí, ale také více možností, kdy si pivní dezert vychutnat,“ vysvětlil.

Tu správnou příležitost pro vychutnání si piva Master komunikuje značka ve své zcela nové kampani „Zastavte čas. Na okamžik“. Graficky neotřelá kampaň bude spuštěna v červnu. V průběhu tohoto měsíce si mohou pivo Master jeho milovníci poprvé koupit ve vybraných obchodních řetězcích.

O pivech z rodiny Master

Master Zlatý 15° je speciální pivo zlaté barvy. Překvapí vás lahodnou hořkostí a plnou chutí. Obsahuje 6,7 % alkoholu. Při jeho vaření se užívají jen ty nejlepší suroviny, které vytváří jeho specifickou lahodnou chuť, která se odlišuje od klasických ležáků. Master Zlatý je novinkou na trhu a doplňuje tak portfolio speciálních piv Master.

Master Polotmavý 13° je vynikající 13º speciální pivo s vyšší pitelností. Vyznačuje se výraznou lahodnou hořkostí, vyváženou plností a jemnou karamelovou chutí. Obsahuje 5,3 % alkoholu. Kombinace světlého, karamelového a bavorského sladu vytváří neopakovatelně zářivou jantarovou barvu, která společně s aroma žateckého chmele podtrhuje výjimečný zážitek při jeho vychutnávání.

Master Tmavý 18° je překvapivě lehce pitelné tmavé 18º speciální pivo. Má výjimečně plnou, karamelovou chuť snoubící se s výraznou lahodnou hořkostí. Obsahuje 7 % alkoholu. Světlé bavorské slady doplněné o karamelové a barevné slady společně vytvářejí unikátní harmonii chutí a vůní, která společně s neprostupně tmavou barvou a smetanově krémovou pěnou dotváří mistrovské dílo.

Více informací o pivním speciálu Master na www.pivomaster.cz.

Věděli jste, že...

... inspirací pro originální recepturu se stal historický text z knihy Tadeáše Hájka z Hájku „Staré památky pivovarství českého aneb o pivě a jeho výrobě, povaze, silách a vlastnostech“, datovaný rokem 1585. Ten popisuje tmavé pivo výrazné lahodné hořké chuti, která se snoubí s karamelovou sladkostí, čímž se odlišuje od jiných piv.

...objem lahvového Mastru - 0,355 l – byl stanoven dle staré české objemové jednotky zvané žejdlík (0,3537 l)? Tato míra byla schválena příslušnými úřady a krčmáři v ní podávali kvalitní pivo či jiný lahodný mok. Součástí žejdlíku byl i hřebík označující správnou míru a v případě, že krčmář své zákazníky šidil, žejdlík byl propíchnut a hostinci byla odebrána živnost. Milovníci Masteru tak mají v nepropíchnutých lahvích zaručeno, že jejich míra bude podle tradice „vždy ta správná“.

... toto pivo obestírá tajemná legenda? Traduje se totiž, že ten, kdo si umí tento lahodný mok správně vychutnat, stane se sám mistrem a na důkaz toho se objeví duch neznámého mistra v podobě jeho stínu.

... celkem v 61 provozovnách po celé ČR se můžete stát svědkem tajemného pivního rituálu, kdy přímo před vašimi zraky se z piva natočeného bez pěny, stane lahodný nápoj s krémovou a hustou pěnou? Seznam provozoven lze najít na stránkách piva Master www.pivomaster.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Trendy ve spotřebě piva

[středa, 19. květen 2010]

Celosvětový trh s pivem roste přes finanční a ekonomickou krizi (v r. 2008 dosáhl 1816 mil. hl ), i když v nižším měřítku (o 1,6 místo dřívějšího 3% růstu). Celosvětově je spotřeba na osobu kolem 327 l/rok. Existují však značné regionální rozdíly. Zatímco v Severní Americe a západní Evropě došlo ke snížení spotřeby, vzrostl výstav piva v Asii během 5 let o 30 % na 572 mil. hl, čímž předstihl Severní Ameriku (v r. 2008 544 mil. hl) a Evropu (586 mil. hl). Vysoký je růst spotřeba v Asii, i když z dosavadních velmi nízkých hodnot. V Oceánii je spotřeba na osobu odpovídající Evropě. Čína patří již řadu k největším světovým producentům (v r. 2008 410 mil. l); během 8 let (2001-2008) Čína zdvojnásobila svou produkci. V Africe je průměrná spotřeba jen 10 hl/osobu; výjimkou jsou však JAR a Nigérie.

V Evropě je největším producentem Německo (v r. 2008 103 mil. hl a spotřeba 111 l/osobu), které však bylo, pokud jde o produkci, předstiženo Ruskem (v r. 2008 114 mil. hl). V důsledku historických zvyklostí jsou ve spotřebě piva velké rozdíly: v ČR 158 l, v Německu, Rakousku a Irsku 100-110 l, ve Velké Británii, Polsku, Španělsku, Belgii a Dánsku 80-90 l, ve Francii a Itálii 30-31 l, v Turecku 12 l.

Podle zprávy The Barth Report za r. 2008 zajišťuje 10 největších výrobců piva 63 % světového výstavu a první čtyři výrobci 46 %. Mezi čtyři producenty na vrcholu žebříčku patří AB Inbrev, Sab Miller, Heineken a Carlsberg.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková


Načapujú vám rovno pod nosom

[úterý, 18. květen 2010]

Nemci sú známi tým, že sú azda najvernejšími milovníkmi piva. Aj z toho dôvodu oň nie je v dejisku šampionátu núdza. Okrem stovák kolínskych krčmičiek si ho môžete vychutnávať takmer na každom kroku. Počas majstrovstiev sveta vám ho ochotne načapujú priamo pod nosom.

Foto

O pohodlie hokejových fanúšikov v kolínskej Lanxess Arene i jej blízkom okolí je v týchto dňoch dôkladne postarané. Ak náhodou nemáte chuť vystávať dlhé rady v bufetoch, ktoré sú v útrobách štadióna na každom kroku, pivo vám načapujú kdekoľvek, dokonca priamo na mieste, kde sedíte.

Je to skvelé, že sa nemusím zdvihnúť zo sedadla dve minúty pred koncom tretiny a postaviť sa do radu na pivo. Každú chvíľu sa tu totiž objaví niektorý z výčapníkov so súdkom na chrbte. Je to super nápad, mohlo by sa také niečo praktizovať aj u nás,“ povedal nám Ivan, fanúšik slovenských hokejistov, ktorý pricestoval pred pár dňami do Kolína až z Humenného. Za trojdecové takto načapované pivo zaplatíte bezmála tri eurá, pri pollitrovom by ste museli vytiahnuť z vrecka ešte o euro a pol viac. Navyše, poháre sú zálohované, jeden vás vyjde na dve eurá. Zrátané, podčiarknuté – veľké pivo stojí takmer sedem eur...

Zdroj: Pluska.sk | Autoři: Marián Korbel a Andrej Smatana


Budvar obnovil kabát pro Růženku

[úterý, 18. květen 2010]

V novém kabátě se po vlečce Budějovického Budvaru, n. p., projíždí lokomotiva Růženka.

Foto

Na vlečce Budějovického Budvaru se v těchto dnech objevila lokomotiva „Růženka“ v novém kabátě. Po komplexní modernizaci, při které došlo například k výměně motoru, zvětšení kabiny pro strojvůdce a snížení kapoty, by této lokomotivě nikdo nehádal úctyhodný věk 36 let.

"Lokomotiva bylo vyrobena v roce 1974," uvedl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. V prvních letech existence jezdila mašina na vlečce ZZN Domažlice. Od 8. června 1983 nepřetržitě slouží na vlečce pivovaru Budějovický Budvar, n.p.. Jméno získala po tehdejší vedoucí vlečky.

"Během modernizace Rúženky došlo především k výměně brzdového soustrojí a dieselového motoru. Původní pohon značky Tatra byl nahrazen moderním řadovým šestiválcem Caterpillar s výkonem 205 kW," řekl Jaroslav Berka, vedoucí budvarské vlečky. Dodal, že díky úpravám je také lepší výhled z kabiny strojvůdce.

Budějovický Budvar disponuje jednou z nejstarších železničních vleček v České republice. Ročně přepraví tato vlečka asi 1900 vagonů se 32 tisíci tun materiálu. Byla vybudována již v roce 1895, tedy v roce založení pivovaru. V té době pivovar vlastnil tři vagony, které byly využívány k přepravě sladu, chmele a dalších surovin ze železničního nádraží v Českých Budějovicích a zpět. V roce 1925 se vlečka rozšířila o druhou kolej, nezbytnou pro více než 18 vagonů, v roce 1947 měla již koleje tři. Zpočátku byly vagony poháněny volským spřežením nebo lidskou silou, později parní lokomotivou. Dnes je vlečka dlouhá takřka dva kilometry (1792 metrů) a na železnici se připojuje v předávkovém kolejišti v Nemanicích.

Renovace lokomotivy stála 4,6 milionu korun.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek


Budějovický Budvar vykázal za loňský krizový rok lepší hospodářské výsledky, než jakých dosáhl v roce 2008. Právu to řekl ředitel pivovaru Jiří Boček s tím, že za meziročním zlepšením je zejména růst prodejů v zahraničí a dobré řízení nákladů.

Podařilo se nám udržet objem a strukturu prodejů při dobré práci s cenami, přičemž výborné výsledky exportu podpořil i příznivý kurz koruny pro vývozce. Naše tržby meziročně vzrostly o procento na 2,1 miliardy Kč, přičemž produkce piva klesla o dvě procenta na 1,29 miliónu hektolitrů,“ uvedl Boček.

Auditované údaje o hospodaření podle něj národní podnik tradičně zveřejní až ke konci prvního pololetí. V roce 2008 byl zisk českobudějovického pivovaru před zdaněním 213 miliónů korun.

V loňském roce zaznamenal celý český pivovarnický průmysl kvůli zhoršenému stavu ekonomiky šestiprocentní propad prodejů piva. V případě Budvaru činil loni celkový pokles prodejů 2,8 %, na domácím trhu pak prodal o 4,9 % piva méně než o rok dřív.

Budvaru se ale loni dařilo v cizině. „Náš export do Německa stoupl o 9 %, na Slovensko a do Rakouska pak o 6 %. Loni jsme náš podíl na celkovém českém exportu zvýšili na téměř 20 %. Nově vyvážíme třeba do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova,“ uvedl Boček.

Jeden z posledních velkých podniků v rukách státu

Budvar je jedním z již mála podniků v úplném vlastnictví českého státu, celkem jich bylo v zemi ke konci letošního března 405. Podle šéfa Budvaru nelze na základě dlouhodobých zkušeností vedení pivovaru vyloučit, že se po blížících se volbách do Sněmovny opět najdou politici, kteří budou požadovat privatizaci nebo změnu právní formy Budvaru.

Nemá ale význam to teď nějak předjímat. Vlastníka, tedy stát, může těšit, že Budvar se zdravě rozvíjí, a to výlučně z vlastních volných zdrojů. Nikdy za posledních dvacet let jsme od státu nepotřebovali žádnou finanční podporu, jsme řádným plátcem všech daňových povinností,“ zdůraznil Boček.

Od počátku 90. let se podle expertních odhadů hodnota pivovaru Budvar zvýšila pětkrát – z 800 miliónů na více než čtyři miliardy korun.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda


Ochutnávkové týmy budou celé léto jezdit po celé Moravě

Pivovar Litovel, a.s. na léto přichystal pro všechny příznivce litovelského klasicky vařeného piva novou ochutnávkovou akci. Akce je zacílena na podporu prodeje lahvového piva během hlavní pivařské sezóny. Každý, kdo natrefí na ochutnávkový promotým, který celé léto bude jezdit po Moravě, a koupí si v obchodě litovelské pivo, vyhrává.

Za okamžitý nákup 5 piv Litovel získají zákazníci 13% Speciální pivo, za nákup 10 piv přívěsek s žetonem, za nákup 15 piv trojpack piva, nebo karabinu, za nákup 20 piv tričko, nebo kšiltovku Litovel a za nákup 40 piv termohrnek, nebo tašku.

Za nákup 40 piv navíc každý zákazník postupuje do slosování o freeridové kolo, in-line brusle a skateboard. Jako hlavní výhra čeká na zájemce „Tandemový seskok padákem“! Více informací získají zákazníci u promotérů letní akce, nebo na webových stránkách www.litovel.cz, na kterých je umístěn tourplán ochutnávkového týmu. Ochutnávková akce probíhá od začátku května do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Třetí Pivní slavnosti za účasti českých i bavorských pivovarů se konaly na stříbrském náměstí.

Program zahájil harmonikář Pepino, poté jej nahradila německá skupina Sunny Boys. O závěr večera se postarala skupina Rolling Stones revival. „Akce se koná díky Občanskému sdružení Ronšperk a Euregiu Egrensis. Zatím to byly největší oslavy piva v tomto městě, návštěvníci mohli ochutnat až pětatřicet druhů piv,“ uvedl David Ryba.

Počasí se udrželo, bylo chladno, ale nepršelo, jak se organizátoři původně obávali. „Z deště jsme měli strach, ten by celou akci zhatil. Pořád jsem posílal nahoru faxy, aby nám v sobotu nepršelo,“ smál se Ryba.

Děti si užívaly dětských atrakcí, rodiče putovali od stánku ke stánku. „Zatím jsme ochutnali dva druhy piv. To německé pšeničné nám moc nechutnalo, ale plzeňské bylo výborné. Odhadujeme, že zkusíme tak šest vzorků, to nám bude stačit,“ řekli manželé Lenka a Martina Forejtarovi ze Stříbra.

Pivo ochutnávali nejen muži, ale i ženy. „Nemohu si stěžovat, co jsem zkusila, to mi zatím chutnalo. I to německé bylo dobré,“ uvedla Zdeňka Vondrová.

Původní článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autorka: Martina Sihelská


Nový typ lahví piva Oettinger

[úterý, 18. květen 2010]

Německý pivovar Oettinger z Bavorska uvádí na trh poprvé pivo v baňatějším typu lahve, který používají zejména pivovary v Belgii a některé další německé pivovary. Uvedený výrobce ho používá pro dva druhy z jeho sortimentu: pro pivo plzeňského typu a pivo exportní. Nové přepravky na dvacet vratných lahví o objemu 0,33 l budou prodávány nejdříve v severním Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci, Hesensku a Sársku.

Tyto nápoje budou vyráběny v pivovaru Braunschweig (dříve Feldschlösschen), pobočce pivovaru Oettinger, pro celou pivovarskou skupinu. Příslušné přípravy vaření piva podle standardů pivovaru Oettinger byly vytvořené v průběhu několika uplynulých měsíců také v Braunschweigu. V této době se investovalo kolem 4,5 milionů EUR do sanitačních a modernizačních prostředků. V této sumě je zahrnuto také celkem 300 000 EUR potřebných pro nové modré přepravky.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Nepříjemné faux pas kutnohorské radnice rozezlilo některé zájemce o kutnohorský pivovar.

S omluvou Vám sděluji, že do záměru města na pronájem pivovaru se hlásilo v přípravné fázi několik zájemců. Mezi nimi i společnost Quality Oil Company údajně ve spolupráci s Peter MacLaine Reissmuller.

Tento dokument se mým nedopatřením v jedné fázi považoval za oficiální žádost o pronájem pivovaru byť jím nebyl.

Skutečná a oficiální nabídka, kterou projednávala rada města však nezní na jména výše uvedená. Peter MacLaine Reissmuller ani Quality Oil Company žádný společný projekt městu nenabídli a podle mých informací ani nespolupracují.

Rada města projednávala nabídku od p. Horáka, který ji upřesnil s tím, že bude vytvořen společný podnik s účastí české a zahraniční firmy, které mají zájem obnovit výrobu piva v Kutné Hoře. Tyto společnosti, včetně účasti města budou teprve konkretizovány a předloženy radě města k dalšímu projednání,“ zní kompletní text vyjádření starosty Kutné Hory Ivo Šalátka k mylným informacím, které spojovaly společnosti Quality Oil Company a Peter MacLaine Reismüller, jako zájemce o provozování kutnohorského pivovaru.

Pivařům tak nezbývá než doufat, že rozezlené investory mýlka kutnohorské radnice neodradí od jejich avizovaného zájmu o obnovení výroby piva v místním pivovaru.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk


Populární závody a zábavná projížďka na kolech Litovelským Pomoravím je za dveřmi

V sobotu 29. května proběhne již čtvrtý ročník populárních závodů a zábavné projížďky na kolech Litovelským Pomoravím pod názvem FREE Litovelská jízda. Závod odstartuje přesně ve 14 hodin z nádvoří Pivovaru Litovel. Zúčastnit se může úplně každý. Příznivci cyklistiky se vydají na dvě trasy o délce 18 km, nebo 30 km. Startovné je zdarma, stejně tak jako nealkoholické pivo Litovel FREE na startu třicetikilometrového závodu.

Na delší, třicetikilometrové trati budou závodit účastníci ve třech kategoriích – muži, ženy a junioři (do 18 let). Kratší, osmnáctikilometrová trať je určena rodinným týmům s dětmi (minimálně jeden rodič + dítě do 15 let). Během závodu čeká na cyklisty pohodová jízda po překrásných cyklistických stezkách vedoucích chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví a plnění řady zábavných úkolů.

Je připraven i pestrý doprovodný program a soutěže pro rodiče s dětmi v areálu pivovaru, který zajišťuje Katedra rekreologie FTK UP Olomouc. Účastníci se mohou těšit i na grilování, hudební produkci a exhibiční show skokanů na trampolíně, mistrů ČR. Pod jejich dohledem si budou moci zaskákat na trampolíně i návštěvníci akce. Samozřejmě nebude chybět ani ochutnávka nealkoholického piva Litovel FREE, které všechny sportovce zaslouženě osvěží. Vyhlášení závodu proběhne opět v areálu Pivovaru po dojetí posledního závodníka, nejpozději však v 18 hodin.

Přihlásit se na závod je možné přes internet na, poštou (adresa níže), nebo přímo na místě před závodem do 12:00.

Zábavná projížďka a závody na kolech pod názvem Litovelská FREE jízda jsou v Litovli již dobrou tradicí a staly se velice oblíbenými. Pravidelně se jich každým rokem účastní několik stovek příznivců cyklistiky od těch nejmladších po ty nejstarší. Loni na konci května se jich zúčastnily čtyři stovky závodníků. Nejstaršímu závodníkovi bylo přes 70 let a nejmladšímu závodníkovi ani ne dva roky. Na trati nikdy mezi ostatními koly nechybí ani kuriozity. Závodů se například každým rokem zúčastňují tandemy, či jednokolky, na které jeho jezdec ujede bez problémů celých 30 kilometrů.

Přihlášky závodníci mohou vyplnit na internetu: http://www.freelitovelsport.cz/freejizda/registrace.php. Dále poslat poštou do 21. května na adresu: Tomáš Slovák – Kick the Waves, Železniční 4, Olomouc, 779 00. Nebo se mohou přihlásit i v den konání závodu v areálu Pivovaru Litovel, a to do 12:00.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Free Litovelská: Litovelské Pomoraví ze sedla kola

V Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje je k vidění výstava nazvaná Bohumil Konečný "Bimba" – nejkrásnější reklamní plakáty. Právě reklamní plakáty jsou jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby plzeňského rodáka Bohumila Konečného.

Krásu Konečného reklamních plakátů, starých přes půl století, mohou obdivovat návštěvníci Plzeňského Prazdroje do 31. července denně od 8:30 do 18 hodin, vstup do Návštěvnického centra je zdarma. Plakáty pochází ze sbírky Františka Ulče. Výstavu připravil Jan Hosnedl.

K vidění je 23 originálních výtisků plakátů z 50. let, ukázky knih a časopisů ilustrovaných B. Konečným. Největším lákadlem jsou dva původní plakáty vytvořené pro Plzeňský Prazdroj nebo několik originálních kreseb Bohumila Konečného. Po celou dobu výstavy budou mít návštěvníci příležitost shlédnout dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře. Tento film získal v loňském roce ocenění na mezinárodním filmovém festivalu ARTS & FILM.

Foto

Bohumil Konečný, přezdívaný Bimba, vytvořil své první reklamní plakáty už počátkem čtyřicátých let v reklamním oddělení firmy Baťa. Bimba vyhrál konkurz na reklamního kreslíře a ve Zlíně asi dva roky žil a tvořil. Byl velmi dobře placený, peněz si však příliš neušetřil. Pamětníci např. uvádějí, že byl schopen na svůj soukromý sobotní mejdan klidně pozvat orchestr Karla Vlacha. Spolupráce s Baťou skončila kolem roku 1942. Tehdy bylo reklamní oddělení zrušeno kvůli postupující válce a nedostatku financí. Bimba z obavy před nasazením v Říši odchází na Střelu, kde je do konce války na oko zaměstnán v penzionu Lego.

Druhou vlnu zájmu o jeho plakáty a kalendáře zažil Konečný počátkem padesátých let. Kromě budovatelských plakátů rozesmátých horníků a rolnic, přehrad a továren se mu v době nejtužšího socialismu 50. let naskytla nevídaná možnost. Podniky zahraničního obchodu si u něj objednaly poutavé plakáty ve stylu tzv. americké reklamy pro firmy, které vyvážely své výrobky do zahraničí. Svůdné pin-up gilrls, jak vystřižené z amerických žurnálů, propagovaly na zahraničních trzích výrobky bižuterie z Jablonexu, plzeňské pivo z Prazdroje, piana Petrof a řadu dalších. Konečného plakáty tak obdivovali v Jižní Americe, Španělsku, Anglii a dalších západních zemích.

Zmíněné budovatelské plakáty většinou vznikaly jako týmová práce. Bimba tvořil postavy, jeho přítel – malíř Miloš Novák pak často doplňoval pozadí (doly, přehrady, elektrárny...) Za několik let vytvořil Bimba kolem stovky plakátů, které jsou sběrateli dodnes velmi ceněné.

Exportní plakáty byly u nás velmi málo známé. O jejich záchranu se zasloužil sběratel František Ulč. Sám na to v rozhovoru pro časopis Marketing Magazine vzpomíná takto: „Někdy v polovině šedesátých let jsem byl na návštěvě u Bimby. Tehdy bydleli Konečných ještě ve Varšavské ulici na Vinohradech. Paní Konečná žila již dva roky v Kožlanech u dětí, Bimba pracoval v Praze a do Kožlan každý týden dojížděl autem. Byl jsem u něj a on pomalu balil a připravoval své věci na převezení do západních Čech za manželkou. V místnosti byly balíky a pytle s různými věcmi, hlavně však knihy v krabicích. Všimnul jsem si, že v rohu u okna stála velká role stočeného papíru. S údivem jsem zjistil, že to jsou stočené tisky reklamních plakátů. Ptal jsem se, do kterého balíku to vše přijde. On odvětil, že se s tím nebude tahat do Kožlan, že se to dá do sběru! Podivil jsem se, jestli to není škoda. A Bimba tehdy řekl, že pokud chci, ať si plakáty vezmu! Pochopitelně jsem si je vzal a od té doby jsem měl doma přes šedesát plakátů, jeden lepší než druhý! Většina z nich u nás byla naprosto neznámá...

Už v letech 2007 a 2008 se uskutečnil velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století, do jehož kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Projekt zahrnoval výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, výstavu v Obecním domě v Praze, monografii historika umění Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný a dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová | Foto> Bimba.cz


Na celé naší zeměkouli se dnes vyrábí kolem 20 000 značek piva 180 druhů. Od slabších piv (Ale) přes ležáky, černá piva, hořká piva, krémová piva až po ledová piva.

Pivo je oblíbený nápoj již po dlouhou dobu. V pozůstatcích obyvatel Babylonu byly nalezeny detailní recepty na výrobu piva, a to 4300 let před Kristem. Pivo také vynalezli Číňané a Inkové. V Egyptě byly nalezeny texty předepisující pivo na 100 různých způsobů jako léčbu. Před několika lety také anglický pivovar New Castle Brewery vypěstoval a prodal 1 000 lahví piva Tutankhamun Ale, které bylo vytvořeno dle 3200 let starého receptu nalezeného v chrámu královny Nefertiti.

Masový prodej piva začal až ve 12. století v Německu a lahvové pivo se prodává přibližně od roku 1605. A nezapomeňme také na známý fakt, že Češi jsou největšími konzumenty piva ve světě - 155 litrů na hlavu za rok, to je slušné.

Zdroj: letme.cz


«« « Strana 535 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň