Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Zabijačkové hody

[středa, 27. únor 2008]

Pivovar Pernštejn a.s. každoročně pořádá pro své zákazníky dvě akce ve svém areálu, a to pálení čarodějnic a Velký den piva. V letošním roce se k těmto úspěšným akcím přidává třetí, Zabijačkové hody.

Plakát

Ty se uskuteční 1.3.2008 od 10,00 do 17,00hod. na nádvoří pivovaru Pernštejn. Návštěvníci se mohou těšit na pochoutky, které k zabijačce patří, jako jitrnice, ovar, prejt a spousty dalších. O dobrou náladu se bude od 13,00 hod. starat staropražská kapela Patrola. Velká pozornost bude jistě také věnována soutěži v pojídání jitrnic, v níž budou „jedlíci“ během 15-ti minut soutěžit o velký sud piva. K zapití mastných pochoutek bude na výčepech široká škála pardubických piv, včetně devatenáctistupňového tmavého speciálu Pardubický Porter. Vstupné je po celý den zdarma.

Zdroj: Pernštejn.cz


Hrdě se hlásím k titulu libertarián i ignorant. Samozřejmě chápu, jaké (z)jevy vadí radnicím. Vadí i mně. Nepochybuji však, že i dnes existuje dost možností, jak se s nimi vypořádat, budou-li policie i strážníci důslední. Jako laik uvedu jen některé související pojmy, jako veřejné pohoršení, poškozování cizí věci, ohrožování mravní výchovy mládeže, ochrana zdraví, jízda bez platné jízdenky, pobyt v prostorách dopravce bez platné jízdenky/letenky atd. Používejme, případně upravujme existující zákony a vyhlášky a nevymýšlejme nové, které stejně nejdou k podstatě věci. Bude-li možno postihovat nežádoucí jevy pouze na základě nedovoleného pití na veřejnosti, bude tedy veřejné pohoršení a ničení cizích věcí, kterých se dopouští osoba střízlivá nebo opilá "legálně", tj. za dveřmi hospody, beztrestné? A proč bych měl být probůh stíhán na druhé straně za to, že na lavičce v parku sním řízek a zapiji ho plechovkou piva? Ve společnosti, která pití lihových nápojů toleruje, miluje a propaguje – viz reklama, názvy profesionálních sportovních (!) soutěží – je snaha o regulaci pití na veřejnosti pokrytecká. Americké hnědé papírové pytlíky, welcome!

Zdroj: Lidovky | Autor: Vladimír Čepelák


Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce nejvíce piva ve své historii. Rekordní objem exportovaného piva, celkem 587 tisíc hektolitrů, směřoval do 53 států celého světa.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil export piva o 5,88 procenta. Na výsledcích loňského roku se podílely především nárůsty prodeje na největších zahraničních trzích – v Německu, na Slovensku, v Rakousku a Rusku. Příznivě se projevila i obchodní spolupráce s koncerny Carlsberg a Anheuser-Busch. Server iHNed.cz o tom informoval PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.

Loni vyvezl Budějovický Budvar poprvé pivo do tří nových zemí, a to do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie. Celkový výstav piva z Budějovického Budvaru v roce 2007 činil 1 253 000 hektolitrů, což je o 8,7 procenta více než předloni. Export se na celkovém výstavu pivovaru v roce 2007 podílel ze 47 procent.

Ležák značky Budweiser Budvar patří mezi nejznámější české značky ve světě a všude se prodává jako prémiová značka, která patří vždy mezi nejdražší na trhu.

Celkem 77 procent vývozu šlo do pěti zemí

Zhruba 77 procent vývozu Budějovického Budvaru tvořily loni prodeje v pěti zemích - v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. V této skupině zemí se celkový prodej meziročně zvýšil o 4,2 procenta.

"Nejvíce oceňuji nárůst prodeje v Rusku. Meziroční zvýšení činilo 25 procent. Spokojeni jsme ale i s výsledky v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním trhem. Prodali jsme tam meziročně o 2 procenta piva více, přestože německý trh s pivem poklesl o 3 procenta a naše značka patří mezi nejdražší," řekl obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Dobré výsledky podle Chrta dosáhl Budvar i na Slovensku a v Rakousku, kde se prodeje zvýšily shodně asi o 11 procent. "V Rakousku je ležák Budweiser Budvar již tradičně nejprodávanějším importovaným pivem a udržuje si velký náskok před ostatními," upozornil Robert Chrt.

Prodej se snížil ve Velké Británii

Výsledky mohly být podle Chrta lepší jen ve Velké Británii. Tam se totiž meziroční prodej snížil o 7 procent. Příčinou bylo mimořádné špatné letní počasí, díky němuž během letních měsíců došlo k celkovému poklesu spotřeby piva v Británii o 15 až 17 procent a letní výpadek se nepodařilo nahradit.

Na výsledcích loňského exportu se příznivě projevila také spolupráce s koncernem Carlsberg. V průběhu roku převzaly společnosti ze skupiny Carlsberg prodej piva v pěti státech - ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku a Bulharsku.

Meziroční prodej v těchto zemích se díky tomu zvýšil o 39 procent a dosáhl celkového objemu asi 14 000 hektolitrů. Osvědčila se i spolupráce s novým importérem ve Spojených státech amerických.

Přechodné období v USA

"Během loňského roku v USA probíhalo přechodné období spojené s administrativně náročným převáděním licencí od subdistributorů v jednotlivých státech, což vyžadovalo ze strany společnosti Anheuser-Busch jednak značné úsilí a čas, jednak finanční investice," uvedl Samec.

Společnost Anheuser-Busch přesto loni prodala o 37 procent více piva než bývalý importér v roce 2006 - celkem zhruba 11 000 hektolitrů světlého ležáku pod značkou Czechvar.

Budějovický Budvar je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 9 procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v roce 2006 meziročně zvýšil o 15 procent na celkových 267,2 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3 miliardy korun.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček


Pivovaru loni klesla produkce

[úterý, 26. únor 2008]

Trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hektolitrů. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek.

Trutnovský pivovar je druhým největším v Hradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, kterému loni produkce klesla o dvě procenta na 133 110 hektolitrů. I náchodský podnik pokles zdůvodnil zostřenou konkurencí velkých pivovarů a také obchodních řetězců.

Přes nižší prodej trutnovský pivovar podle Pechka i za loňský rok čeká zisk. Předloni firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 procent výstavu piva v pivovaru loni připadlo na světlý ležák.

Zdroj: MF Dnes


Třetina piva šla na vývoz

[úterý, 26. únor 2008]

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette, loni zvýšila tržby za prodej piva a lihovin o více než šest procent na 1,29 miliardy korun.

„Na růstu tržeb se podílel kromě prodeje piva i zvýšený prodej lihovin, za které utržila společnost o 18 procent více,“ uvedl generální ředitel firmy Milan Schramm.

Export piva se na celkových prodejích podílel přibližně třetinou. Většinu firma vyvážela do Německa. „Objevily se ale i nové zajímavé destinace. V loňském roce jsme například začali výrazněji vyvážet do středoafrického Beninu. Na konci roku pak putovala první dodávka Zlatopramene také do Vietnamu,“ dodal Schramm.

K dalším exotickým zemím, kam Drinks Union dováží pivo, patří Švédsko, Austrálie, Benin, Japonsko, Španělsko nebo Izrael.

Nejsilnější pivo v historii Společnost se loni také více zabývala výrobou speciálních piv. „Uvařili jsme například nejsilnější pivo v historii, jednadvacetistupňový Březňák Doppel - doppelbock určený pro německý trh,“ popsal Schramm.

Vícestupňové pivo putovalo do Německa v předvánoční době. Jednalo se o limitovanou sérii, pivovar tehdy vyrobil pouhých 500 hektolitrů. Pivo s tolika stupni zatím žádný ze sedmi největších výrobců v zemi nevaří.

Prodej piva společnosti, tedy značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický, se pohyboval přibližně na úrovni roku 2006. Celkový prodej dosáhl zhruba 900 tisíc hektolitrů.

„Při započítání licenční výroby Zlatopramene v Rusku se dostáváme na úroveň milionu hektolitrů piva v loňském roce,“ doplnil Schramm.

Likérka Granette, která na začátku letošního roku vznikla z bývalé divize KB Likér, loni prodala rekordní množství lihovin, téměř 70 tisíc hektolitrů.

„To je o 15 procent více než v předchozím roce. Po roce 2006 tak jde o další rekord naší likérky v novodobé historii,“ objasnil ředitel likérky Pavel Kadlec.

Prodej lihovin se na celkových tržbách společnosti Drinks Union podílel zhruba čtvrtinou. Dceřinná firma Granette se stala loni druhou největší likérkou v Česku.

Podle člena představenstva Drinks Unionu Milana Hagana došlo ke vzniku Granette hlavně kvůli tomu, že firma od sebe chtěla oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Spekuluje se i o prodeji pivovarů společnosti Heineken.

Do společnosti Granette přešla nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry.

Firma se zatím nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

Součástí společnosti Drinks Union jsou kromě likérky Granette i pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Vladěna Maršálková


Lahvová turistika kvete

[úterý, 26. únor 2008]

Na „base“ plzeňského z Německa vyděláte 160 korun. Díky nižší ceně i záloze.

Plzeňský Prazdroj vydělává na Češích pijících jejich prémiovou značku Pilsner Urquell podstatně více než například na německých zákaznících.

Zejména v česko-německém pohraničí už lidé přišli na způsob, jak tento zisk Prazdroji výrazně zmenšit. Začínají si kupovat pivo v Německu a prázdné obaly pak vracejí v Česku. Na jedné „base“ tak Prazdroj kvůli rozdílné výši záloh v Německu a Česku tratí zhruba osmdesát korun jen na záloze, o dalších osmdesát korun je levnější pivo.

Obchodníci v pohraničí si už povšimli, že lidé často vracejí lahve od plzeňského piva s německou etiketou. Protože jsou však jinak stejné, vykupovat je musí. „Tvoří deset až patnáct procent vykoupených lahví od plzeňského piva v pohraničí,“ tvrdí mluvčí Teska Jana Matoušková. Když MF DNES zjišťovala rozdíly v cenách, plzeňské pivo měli až v třetím obchodě v saském městě Žitava těsně za česko-německou hranicí. Ve dvou bylo vyprodané.

Ostatní pivovary vyvážející do Německa takový trend nezaznamenaly. Je to i proto, že jejich pivo není v Česku dražší než v Německu.

Jednoduchý výpočet

Počty svědčící v neprospěch nákupu piva v tuzemsku jsou jednoduché: o více než čtyři koruny je levnější obsah, další více než čtyři koruny na lahev vydělá zákazník vrácením německé přepravky a lahví v českých obchodech.

Byznys na tom lze postavit jen obtížně: plzeňské v Německu mají pouze německé popisky.

„Pivo prodávané u nás musí mít etiketu i v češtině,“ vysvětlil šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jinak by šlo o poměrně lukrativní záležitost. Podle Tomáše Fallera z logistické firmy C. S. Cargo se do největšího kamionu vejde 1 320 přepravek plzeňského, bez započítání nákladů na dopravu je tak jen rozdíl v nákupní a prodejní ceně přes 217 tisíc korun.

Platí hlavně čeští pivaři

Prazdroj podle mluvčího Jiřího Marečka problém s rozdílnou výší záloh neřeší. „Jedná se o marginální záležitost, kterou nevyčíslujeme,“ říká Mareček. Rozdíl v cenách vysvětluje rozdílnou obchodní politikou. Pilsner Urquell je v Německu úspěšný, je nejdováženější značkou na tamějším trhu. „V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší, “ říká Mareček.

O marži se podle něj dělí v Německu ještě více subjektů než na českém trhu. „Rozhodně tam ale neprodáváme pod náklady,“ říká Mareček. Běžná prodejní cena prazdroje v Česku je 19,90 Kč, v Německu 15,93 koruny. To znamená, že ze svého prémiového ležáku má v Česku Prazdroj podstatně větší zisk. Nižší cena v Německu je částečně způsobená i nepatrně nižší spotřební daní oproti české.

Prazdroj si může na českém trhu takovou cenu dovolit: zhruba každé druhé pivo v Česku vypité je jedné ze značek, které firmě vlastněné koncernem SABMiller patří a firma je na trhu bezkonkurenčně největším hráčem, který určuje vývoj trhu. Když přijdou v Plzni s novým druhem lahve, ostatní na ni později také přejdou. To samé platí například o cenách: první zdražení oznamuje vždy Prazdroj. Dominance firmy je patrná i na jejích výsledcích: se ziskem 3,5 miliardy korun byl Prazdroj v roce 2006 desátou nejziskovější firmou v republice.

***

Levná plzeň z Německa Nákup - Redaktor MF DNES nakoupil v Kauflandu v německé Žitavě 20 lahví Pilsner Urquellu i s přepravkou. Cena piva bez zálohy: 318,78 Kč (12,60 eura) Záloha (přepravka+lahve): 78,43 Kč (3,10 eura) Lahve po 8 centech, přepravka 1,5 eura. Vrácení - Prázdné lahve včetně přepravky následně vrátil v libereckém Kauflandu. Za 20 prázdných lahví dostal 60 Kč. Za přepravku 100 Kč. V Německu tak zaplatil dohromady 397,21 Kč a v Česku mu vrátili 160 Kč, takže jedna lahev piva ho v německém Kauflandu přišla na 11,86 Kč bez zálohy. V tuzemsku běžně stojí jedna lahev Pilsner Urquellu 19,90 Kč.

* Poznámka: přepočet měn dle kurzovního lístku směnárny Exchange z 25. 2. 2008 1 euro prodej = 25,30 Kč

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Sůra


Pivo - největší české tajemství

[pondělí, 25. únor 2008]

České pivo se ve světě těší skvělé pověsti, paradoxně však o něm Češi samotní často vědí jen málo. Zveme vás na cestu za netradičními pivy a specialitami.

Měřit pulz české pivní kultury je pro cizince velmi obtížný úkol. Na jedné straně je často oslavovaná skutečnost, že Češi vypijí více piva na osobu než kterýkoli jiný národ a mohou se pochlubit tisíciletou historií vaření piva, zastiňující téměř všechny země světa. Na druhou stranu však narážíme na hrozivý nedostatek rozmanitosti: zhruba 95 procent všeho, co se zde vypije, spadá pod jediný druh - pivo plzeňského typu, tedy světlý ležák, jehož valnou většinu vyrábí jen několik velkých pivovarů s rozsáhlou prodejní sítí ve vlastnictví některé nadnárodní korporace. Návštěvník Prahy hledající půllitr zdejšího legendárního moku, který pak v hospodách a obchodech najde jen mdlou jednotvárnost, si klade otázku, není-li české pivo na pokraji smrti.

Ve skutečnosti má česká pivní kultura naštěstí k zániku hodně daleko: pod homogenizovaným povrchem bují velká rozmanitost. Několik pivovarů se už začíná vzpírat všudypřítomnému stereotypu "světlého ležáku", a především jeho nudným, masově produkovaným verzím vycházejícím z průmyslových pivovarů. Pomalu se znovu objevují některé starobylé techniky vaření, které vyhynuly po rozšíření ležáku. A začínají se tu vařit i druhy obvyklé spíše v zahraničí. Velké pivovary sázejí na "osvědčené", a tak se inovace odehrává téměř výhradně v regionálních pivovarech. Pozornost milovníků piva z celého světa se tak upíná na místa hodně vzdálená Praze, Plzni a Českým Budějovicím.

"Všechno se odehrává v menších, regionálních pivovarech," říká Max Bahnson, původem z Argentiny, který je autorem španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof) věnovaného českým pivům a postupům jejich vaření. Bahnson upozorňuje především na neobvyklá piva z náchodského pivovaru Primátor, který loni začal vařit English Pale Ale, jež je doplňkem k další specialitě - pšeničnému pivu, jež kdysi bylo v českých zemích vyhlášeným mokem, ale v 19. století jej převálcoval nástup ležáku a průmyslové vaření.

"Je to fantastické pivo na horký letní den, cítíte v něm banán, vanilku a nádherné květinové aroma," říká Bahnson. "Řekl bych, že je vhodné dokonce pro ty, kdo zrovna nepatří mezi milovníky německého typu weissbier, protože tohle je mírně sladší."

Primátor však není jediným regionálním pivovarem, který se vydal cestou netradičních piv, není dokonce jediným v samotném Královéhradeckém kraji. Hned v nedalekém Broumově začal letos pivovar Opat vařit nové "extra chmelené" pivo, v němž se snoubí skvělý sladový základ standardního českého ležáku s chmelovějším aroma a výsledná chuť nemá daleko k britskému typu zvanému India Pale Ale (IPA). Opat také vyrábí vánoční sedmnáctistupňový speciální ležák a bohaté velikonoční pivo s příchutí medu.

I když se středně velké regionální pivovary jako Opat, Primátor a další neustále snaží nabízet novátorská piva, opravdové experimentátory najdete mezi těmi nejmenšími producenty, takzvanými mikropivovary a hospodami vařícími vlastní pivo, jež se zřídka - pokud vůbec - prodává za zdmi samotného podniku. Chcete-li taková piva ochutnat, nezbývá nic jiného než vyrazit na pouť k jejich zdroji. V Pelhřimově jsem se dozvěděl o tamním novém pivu kalifornského typu "taqueria" v restauraci Pablo's Tacos, která se specializuje na mexickou kuchyni a vaří dva druhy dobře hodnocených svrchně prokvašených piv. Vzhledem k tomu, že téměř všechna česká piva jsou výsledkem spodního prokvašení, je už sám postup pelhřimovské restaurace raritou, jejich kalifornské "Pale Ale" a tmavý, svrchně kvašený Porter vařený s čokoládou a kávou nenajdou v celé republice srovnání. (Zajímavá svrchně kvašená piva belgického "opatského" typu se vaří také v klášterním pivovaru Želiv.)

Mikropivovar v Příboře vaří pozoruhodně silné tmavé třináctistupňové Freudovo pivo, pojmenované po tamním slavném rodákovi. Je to jedno z nejlepších tmavých piv, jaká jsem v životě ochutnal, ale znám jen jeden podnik, kde je pravidelně k dostání, a ten je navíc jen v rodném městě tohoto moku. Takhle omezená distribuce znamená, že podobné lahůdky mají punc, na jaký velcí průmysloví producenti nikdy nedosáhnou, ať dají na reklamu nebo sponzorství sebevětší sumy peněz: pokud jste ochutnali Freudovo pivo, téměř jistě jste museli vynaložit určitou energii, abyste jej vůbec našli. Když jsem pracoval na rešerších pro svou knihu o českém pivu, více než rok jsem s přítelkyní objížděl celou republiku a ochutnal téměř všechno od Chebu až po Frýdek-Místek. A protože je Freudovo pivo distribuováno jen lokálně a hledá se velmi těžko, byl to jeden z našich nejlahodnějších objevů.

Rozvoj malých pivovarů znamená, že čím dál více návštěvníků Česka vyhledávajících regionální speciality si plánuje cesty také do jiných míst než do Prahy, Českých Budějovic a Plzně. Christine Newmanová si vaří pivo doma v Americe a letos v létě podnikla cestu kolem Česka, během níž zavítala do 12 regionálních pivovarů. "Úplně jsem se zamilovala do tmavého jedenáctistupňového ležáku z olomouckého hostince Moritz," říká. "Je velmi tmavý, krémový, skoro jako café latté, a má nádech kakaa." Zachutnal jí natolik, že by si ráda takový vařila i doma a žádá pivovar o recept.

Trend vyhledávání regionálních piv je mezi milovníky tohoto nápoje už tak rozšířený, že mnohé mikropivovary nyní otevírají vlastní hotely a penziony. Nové ubytování a nové pivo se objevilo ve znovuotevřeném pivovarském dvoře a hotelu Purkmistr v Plzni. Jedním z mých oblíbených míst je také Městský pivovar ve Štramberku, který vaří vynikající zlaté a tmavé ležáky a nabízí k pronájmu pokoje nad pekárnou sousedící s pivovarem. Návštěvník tak najde skvělé pivo, ubytování za rozumnou cenu a štramberských uší, co hrdlo ráčí.

Je ironií, že zatímco české pivní speciality a regionální výrobci se u zahraničních milovníků piva těší rostoucímu zájmu, české pijáky nechávají chladnými. Podle čerstvého průzkumu CVVM uveřejněného začátkem listopadu jen 32 procent českých mužů uvádí, že "preferují pivo ze svého regionu", zatímco v roce 2006 to bylo ještě 41 procent. Propad zájmu u Češek byl ještě výraznější - z 31 procent loni na letošních 21 procent.

Má osobní zkušenost to jen potvrzuje. Během rešerší pro svou knihu jsem se v hostincích ptal, jaká nabízejí piva. Častou odpovědí byla jedna z velkých národních značek jako Gambrinus nebo Radegast. Ale až na mé naléhání, zda opravdu nemají vlastní, regionální pivo, téměř omluvně přiznali, že je nabízejí. Jako by si mysleli, že mi nebude chutnat. Tak to bylo ve Velichově v Karlovarském kraji, v Miletíně v Královéhradeckém kraji nebo v Hukvaldech v Moravskoslezském kraji. Přitom se většinou jednalo o lepší pivo než masově vařené ležáky, které najdete úplně všude.

Právě tohle cizinci na české pivní kultuře vůbec nechápou: pivo tu lidé opravdu milují, často je levnější než voda a paradoxně se těší i podobné úctě - je to něco, čím zapíjíte jídlo nebo co si dáte v hospodě s přáteli. Jako by to nebylo vůbec nic zvláštního, typického pro dané místo. Naopak možná miliony milovníků piva z celého světa mají Česko jako zemi snů, kde můžete jít z místa na místo a všude ochutnat něco jiného. Ale když jediné pivo, které najdou, je pět stejných, masově vyráběných ležáků rozvážených po celé republice a dnes i po celém světě, začnou si říkat, jestli to trmácení až sem mělo vůbec cenu.

Ale snad se věci začínají měnit: jen letos se podle mých zjištění otevřelo osm nových pivovarů a hospod s vlastním pivem. A v hlavním městě už je několik podniků, kde nabízejí větší počet regionálních specialit. V nádherně sešlé První pivní tramwayi vždy točí kromě standardní trojky (Pilsner Urquell, Gambrinus a pšeničné pivo Primátor) i nějaké regionální nebo neobvyklé pivo. V Pivovarském klubu na Florenci mají šest neustále se obměňujících točených piv a dalších asi 200 specialit v lahvích. Soudě podle toho, že mají v obou podnicích neustále plno, by majitelé hospod a restaurací, kteří se chtějí odlišit od konkurence, měli zvážit nabídku nějakého regionálního piva nebo jiného typu než klasického světlého ležáku. Značek lze najít řadu, napadá mě Podkováň, Kácov, Svijany, Chodovar, Březňák, Pernštejn, Platan, Poutník nebo Želiv.

Poté, co letos na jaře vyšla má kniha, mi lidé - jak Češi, tak cizinci - kladou stejnou otázku: jaké je moje nejoblíbenější české pivo. Obvykle v žertu odpovídám, že to, které ochutnám příště, ale pak dodám, že "místní pivo", přičemž zdůrazňuji pivo od malého výrobce. Jasně si vzpomínám na moment, kdy jsem poprvé ochutnal jemně ovocné Hukvaldské pivo nebo majestátní Velichovský Forman, aromatické lískooříškové a medové pivo Rambousek z Hradce Králové. Masově vyráběná a široce dostupná piva z průmyslových pivovarů na mě takový dojem neudělala.

Tak jako dobrý chléb nevyrábí obrovská továrna vzdálená několik set kilometrů od místa, kde se do něj pustíte, ale malá místní pekárna, stejně tak i pivo je nejlepší v místě, kde se uvařilo. A jak se říká, pivo je náš chleba.

Zdroj: Gastronews | Autor: Evan Rail


Pravou staročeskou zabijačku, která se uskutečnila v sobotu v pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem, si přišlo vychutnat na 1300 návštěvníků. „Během čtyř hodin, kdy se na pivovarském dvoře rozprostřelo staročeské městečko, se vypilo 3500 piv a několik sudů limonád. Lidé během té doby spořádali na 1200 kilogramů tlačenky, jitrnic, jelítek, prejtu a dalších 16 druhů zabijačkových výrobků. To je, jen pro představu, jako by snědli sedm dospělých pašíků,“ řekl Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci Drinks Union, která v pivovaru vyrábí pivo Zlatopramen.

Na nádvoří pivovaru se již před otevřením brány shromažďovali lidé, kteří se pak s úderem poledne rozutekli ke stánku s vepřovými specialitami. „Během několika minut byla obsazena také všechna místa ve speciálně připravené „hospodě“, kde se čepoval Zlatopramen 11°,“ uvedl Vejlupek.

Lidé měli opět možnost prohlédnout si klasický způsob výroby Zlatopramene. „Zájem o prohlídky byl obrovský. Fronta zájemců téměř neubývala. Ještě krátce před uzavřením pivovaru jsme prováděli poslední skupinku,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Libor Čech.

Náladu sobotního odpoledne, kterému přálo i počasí, dokresluje to, že na pivovarském dvoře se na staročeskou šlapačku skupiny Čubr Baby i při vystoupení Plukovní hudby 36. pěšího pluku hraběte Kolowrata tančilo. „Zájem byl ale také o tradiční české výrobky jako je medovina, koření či tradiční kovářské řemeslo,“ doplnil Josef Vejlupek.

Přesně ve 14:00 řezničtí mistři na pivovarském dvoře porazili pašíka. „Protože jsem z města, nikdy jsem pravou zabijačku neviděl. Dobré bylo, že řezníci názorně popisovali, jak se má vše dělat, aby tlačenky, jitrnice a prdelačka, byly co nejlepší,“ řekl jeden z návštěvníků akce.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


V největší pivnici v Česku, Na Spilce, začala druhá fáze celkové rekonstrukce. Po první části provedené v roce 2005 a modernizaci baru v roce 2007 v pravém křídle prochází nyní významnými úpravami levá část restaurace. Cena stavebních prací a dalších úprav zaměřených na péči o kvalitu čepovaného piva přesáhne částku 2,6 milionu korun. Známá pivnice v objektu plzeňského pivovaru bude opět v plném provozu na konci března 2008.

Zatímco pravá část restaurace zůstává v plném provozu, v levém křídle dochází k estetickým a funkčním úpravám interiéru. Hlavním cílem je zvýšení kvality a komfortu největší pivnice v Česku s kapacitou 550 míst, kterou za šestnáct let provozu navštívilo neuvěřitelných 4 800 000 lidí.

Úpravami za cca 300 tisíc korun prochází také výčepní zařízení, především jeho chladící a výčepní část. Na Spilce si budou hosté nově moci dát také ležák Gambrinus 12° a pivní speciály Master tmavý a polotmavý.

„Prováděné práce uvolní podhledové stropní klenby a nasvítí klenební pásy. Restaurátoři obnoví omítky a malby, práci budou mít truhláři s novým vybavením a obložením. Kompletně vyměníme elektroinstalaci. Pivnice často slouží pro různé kulturní a společenské akce, proto součástí úprav bude také instalace kvalitního ozvučení. Zřídíme i mobilní pódium vhodné k pořádání společenských akcí a přehlídek,“ říká k rekonstrukci Vladimír Burian, manažer technických služeb Plzeňského Prazdroje.

Po rekonstrukci bude restaurace Na Spilce slavnostně otevřena 28. března koncertem skupiny Jazz Band, kterou tvoří 22 amerických hudebníků.

Historie budovy největší české pivnice

Prostory restaurace Na Spilce sloužily až do roku 1992 jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po následných úpravách se z objektu stala největší pivnice Česka.

Objekt spilky byl postaven na místě hospodářské usedlosti v roce 1868, o rok dříve, než se nedaleko začala psát historie dnešního piva Gambrinus. Nad spilkou byly původně chladící stoky, které se roku 1873 adaptovaly na ubytovny pro pivovarské dělníky. Budova sloužila jako kvasný sklep celých 124 let. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce.

Za 16 let existence píše samotná restaurace Na Spilce historii. Za tuto dobu bylo vytočeno 18 tisíc hektolitrů piva, největší část výtoče samozřejmě tvoří prémiový ležák Pilsner Urquell. Jednoznačně nejoblíbenějším pokrmem jsou vedle plzeňského piva-tekutého chleba i vepřové špalky pečené na černém pivě podávené s dvěma druhy zelí a variací knedlíků. Mezi tradiční jídla samozřejmě patří poctivý „prazdrojský“ guláš.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Marec bude patriť Märzenu

[pondělí, 25. únor 2008]

Pivnú rôznorodosť, s akou sa často stretávame pri návštevách reštauračných pivovarov u našich západných susedov v ČR, resp. ešte západnejšie v Bavorsku alebo v Belgicku, môžeme z pohľadu konzumenta len závidieť.

Pivovar Kaltenecker v rámci rozširovania sortimentu špeciálnych a netradičných pív na slovenskej pivnej scéne pripravil pre pivných gurmánov nový pivný špeciál bavorského typu: polotmavé jantárové pivo Märzen 13%.

Etiketa

Z historického hľadiska patrí Märzenbier k tradičným bavorským pivám, ktoré sa v minulosti varili v marci (preto Märzen), ale konzumovali sa až v septembri, alebo októbri. Tradičný Märzen vynikal dlhým dozrievaním, sladovou vôňou, bronzovo – rubínovou polotmavou farbou a patril medzi stredne silné pivá (cca 5% obj. alk.).

V súčasnosti opäť prežívajú jantárové polotmavé pivá typu Märzen nevídanú renesanciu a preto sa v mnohých pivovaroch produkujú celoročne.

Pivovar Kaltenecker začiatkom roka uvaril prvý slovenský Märzenbier, ktorý bude uvedený do predaja na Slovensku od 1.marca 2008. Marec predsa má patriť Märzenu. Bude sa predávať nielen čapované, ale takisto aj fľaškované v tradičnej 1 litrovej originálnej PET fľaši v Rožňave, Košiciach a Bratislave.

Prelom a začiatok roka stále patrí v pivovare Kaltenecker pivným špeciálom, ale môžeme prezradiť, že po Brokáte prémium s tokajom, IPA a Märzene špeciály nekončia. Druhý májový víkend organizujeme v pivovare Kaltenecker trojdňové pivné slávnosti, ktoré budú mať taktiež svoj pivný špeciál. Do posledného dňa to ale ostane v podobe prekvapenia, lebo ani tento pivný špeciál nemá na Slovensku žiadnu tradíciu a bude to novinka určite zaujímavá. Zároveň to bude aj netradičný darček pre náš klub zberateľov pivných suvenírov (Kaltenecker club), ktorý oslávi v máji 15. výročie od svojho vzniku. Ale o tomto budeme ešte písať viacej v apríli. Vážení priatelia pivnej rôznorodosti, dovtedy marec nech patrí Märzenu!

Zdroj: Kaltenecker.sk


Pivovar Platan patří k největším zaměstnavatelům ve městě. V současné době zde pracuje téměř 140 lidí z Protivína a okolí, v některých případech zde uplatnění našly celé rodiny.

Proto také Protivínské znepokojily informace o změně majitele, případném omezení výroby či v krajním případě uzavření pivovaru.

„Nic takového se nestane, na schůzce mne o tom ujistili zástupci firmy, která pivovar koupila,“ zdůraznil starosta Protivína Jaromír Hlaváč a pokračoval: „Naopak firma ještě hodlá investovat do rozvoje výroby. Marketing orientuje více na propagaci vlastních piv.“

Jak dále uvedl, pro město je zachování výroby v pivovaru důležité. Míra nezaměstnanosti ve městě a okolí je sice relativně nízká – 4,82 procenta, ale případné propouštění pivovarských by ji podstatně zhoršilo. Už také proto, že zde mnoho jiných pracovních příležitostí není.

Novým a jediným majitelem Městského pivovaru Platan je česká společnost K Brewery Group, která majetkově vstupuje do tuzemských malých a středních pivovarů. Má již podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček.

Firma K Brewery Group koupila pivovar od šesti společníků. Pred tím byl pivovar ve vlastnictví města, které ho koupilo od společnosti Jihočeské pivovary Č. Budějovice.

Platan dosahuje v posledních letech velmi dobrých výsledků. Vloni uvařil 341 tisíc hektolitrů piva, předloni dosáhl dokonce rekordního výstavu 401 tisíc hektolitrů.

Z jednání u starosty Jaromíra Hlaváče rovněž vyplynulo, že nový majitel má zájem na pokračování kontaktů mezi městem a pivovarem. „Počítáme mimo jiné se spoluprací Platanu při pořádání městské slavnosti a dalších akcí,“ dodal Jaromír Hlaváč.

Zdroj: Písecký deník | Autor: Libuše Kolářová


Druhý najväčší pivovar na svete mohol prípadnou snahou o prevzatie S&N skomplikovať vzťahy s jeho strategickým partnerom Molson Coors, ako aj oslabiť svoju konkurencieschopnosť na indickom a ruskom trhu

Druhý najväčší pivovar na svete SABMiller vyhlásil, že nepodá ponuku na prevzatie konkurenčného pivovaru Scottish & Newcastle (S&N).

Najväčší britský pivovar by tak mali prevziať dánsky výrobca piva Carlsberg a holandská skupina Heineken za 7,8 mld. britských libier (GBP), resp. 8 GBP za akciu, ktorí sa už minulý mesiac dohodli na podaní spoločnej ponuky

Podľa analytikov by sa pri podaní ponuky zo strany juhoafrického SABMiller mohli objaviť konkurenčné problémy, keďže tento pivovar by nezískal plnú kontrolu nad východoeurópskym pivovarom Baltic Beverages Holding (BBH), ktorého 50-percentný podiel vlastní S&N a druhá polovica akcií patrí Carslbergu. Ekonómovia ďalej informovali, že snaha o prevzatie S&N by mohla taktiež oslabiť konkurencieschopnosť SABMilleru na indickom a ruskom trhu, ako aj vyvolať nevôľu zo strany jeho partnera Molson Coors, s ktorým plánujú založenie spoločného podniku v USA.

Heineken a Carlsberg sa dohodli na rozdelení koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Carlsberg v prípade ukončenia akvizície získa plnú kontrolu nad BBH a podiel S&N vo Francúzsku, Grécku, Číne a Vietname. Heineken prevezme britské prevádzky S&N, ako aj podiely na ostatných európskych trhoch, a to v Belgicku, Portugalsku, Írsku. Heineken získa aj americké a indické prevádzky.

Na Slovensku je členom skupiny SABMiller akciová spoločnosť Pivovary Topvar. Do portfólia spoločnosti patria aj slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: ETrend


Manažerovi jedné kjótské nemocnice při jeho první návštěvě Česka tak zachutnalo české pivo, že se rozhodl naučit se ho vařit. Šedesátiletý Šódži Jošikava objel celý svět, loni zavítal i do Česka. Původně na dva týdny, pak si pobyt prodloužil na dva měsíce, aby mohl navštívit co nejvíce českých pivovarů. Letos začal studovat na Vysoké škole chemicko-technologické a současně se pod dohledem zkušených sládků učí vařit pivo v Pivovarském domě.

"Dobrý den, dámy a pánové," pozdravil české novináře v češtině japonský milovník pěnivého moku, který by se mohl stát prvním japonským pivním sommelierem, neboli pivníkem. Kromě vaření piva se učí od českých odborníků i to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu druhu jídla a k dané příležitosti. "To je v Japonsku zatím málo známé umění," přiznal student-senior.

"O Japonsku se říká, že je to země vycházejícího slunce, Česko je zas zemí piva. Slunce i pivo mají hodně společného. Slunci se říká zlatý kotouč a českému pivu zlatavý mok," vysvětlil Jošikava.

Aby jeho znalosti byly úplné, učil se v několika pražských restauračních pivovarech, navštívil minipivovar v ostravském Zábřehu a ve Štramberku, podíval se do pivovaru Černá Hora i do Třeboně. Prohlédl si výrobu piva i v Budějovickém Budvaru a Plzeňském Prazdroji a byl i v dalších velkých průmyslových pivovarech.

"Chci začít s pivem nový život," vysvětlil svůj zájem Japonec. Každý den výuky novému řemeslu ho prý překvapuje, má spoustu otázek na své učitele a doufá, že se mu podaří stát se sládkem.

Japonci znají české pivo jen zprostředkovaně. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven se nevyplatí vozit přes půl zeměkoule nápoj, který má 95 procent vody. Japonci dováželi několik desetiletí český chmel a slad, z nich si české pivo vyrábějí sami.

Jošikava uvedl, že procestoval spoustu zemí a porovnal spoustu piv. Poznal rozdíly v procesu kvašení, jeho chuti nejvíce vyhovuje kvašení plzeňského typu. Jeho cílem je uvařit klasický český ležák.

Pivo miluje, jeho důsledky poznal i sám na sobě, když jednou po nestřídmé konzumaci usnul v tramvaji. Poté požádal své hostitele, aby mu našli ubytování blíže jeho pracovišti.

V Japonsku se vaří světlé i černé pivo, chuťově podobné českému. Plzeňské pivo je ovšem pro Japonce příliš hořké, a tak se podává s cukrem.

Zdroj: Finanční noviny


Logo Už rok říkají lidé oživené městské části, která nahradila bývalý pivovar v Hradci Králové, Regiocentrum Nový pivovar. 21. února 2007 vzešel nový název a logo se siluetou sochy Gambrina ze soutěže, které se zúčastnilo celkem na 150 návrhů. Návrhy, které se oficiálním označením městského komplexu nestaly, si mohou nyní lidé prohlédnout v recepci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. "Zájem, který soutěž vzbudila, nás mile překvapil a byla by škoda, kdyby soutěžní návrhy skončily pod stolem. Těší nás také, že otevřený Nový pivovar i jeho nové označení nenásilně srostly s Hradcem," uvedl královéhradecký hejtman Pavel Bradík.

Autory návrhů jsou vedle profesionálních grafiků také žáci základních škol, studenti královéhradecké univerzity či senioři. S vítězným návrhem, který se stal logem a grafickým ztvárněním názvu areálu, se lidé nyní setkávají u vstupů do Nového pivovaru, na jeho budovách, objevuje se také v tisku či na pozvánkách.

Regiocentrum, jehož stavba skončila vloni v říjnu, využívají od prosince královéhradecký krajský úřad, regionální instituce či tamní restaurace a obchody. Letos v únoru v budovách Nového pivovaru začala výuka katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kterou navštěvuje přes sedm stovek studentů.

Zdroj: Český rozhlas


Francouzi pijí stále méně piva

[čtvrtek, 21. únor 2008]

Konzumace piva ve Francii se v roce 2007 snížila o 3,5%. Francouzi vypili v minulém roce jen 20 miliónů hektolitrů zlatavého nápoje, zatímco v jiných evropských zemích se ho vypije za rok až čtyřikrát více. V České republice se dokonce roční spotřeba piva již více než 30 let stabilně pohybuje mezi 158-165 litry na jednoho obyvatele.

Důvodem nízké spotřeby piva bylo především nepříznivé, studené a deštivé, letní počasí a pokles konzumace nebyl vyvážen ani Mistrovstvím světa v rugby, které se konalo na podzim v Paříži. Trend klesající spotřeby by měl pokračovat i v roce 2008, kdy se na konzumaci pěnivého moku jistě projeví v lednu zavedený zákaz kouření v barech a hospodách.

Zdroj: Czechtrade


Změní Obama USA i pijácké návyky v Keni?Pivo Senátor se začalo v Keni vyrábět a prodávat už v roce 2004. S rostoucími nadějemi illinoiského senátora za Demokratickou stranu Baracka Obamy v amerických prezidentských primárkách, obliba tohoto nápoje roste.

Kenští pijáci jsou zvyklí na ledacos. Chudší, vrstvy, které si nemohou dovolit luxus běžně popíjet pivo, si levnější doma vyrobené pivo připomínající nápoje vylepšují tvrdšími přísadami. Jejich „pivo" tak nezřídka mívá až několik desítek procent alkoholu.

Smrtelný upgrade

Upgradovaná verze ale může být pochopitelně i životu nebezpečná. Příliš mnoho etanolu nebo různých chemikálií připravilo už pár pijáků o život, někteří přišli o zrak.

S posledními úspěchy illinoiského senátora Baracka Obamy v prezidetnských primárkách roste i popularita šestiprocentního piva Senátor, které v Keni začal produkovat jeden z keňských pivovarů v roce 2004. Souvislost je nasnadě. Obamův otec byl Keňan, v zemi žije početné příbuzenstvo illinoiského senátora a Barack Obama byl v tomtéž roce zvolen do Senátu americké ho Kongresu. Není tedy divu, že místní pivo nenazvou jinak než „Obama".

Zlaté barmanské časy

Zlaté časy zažívají barmani v rodné zemi Obamova otce. Stanici BBC se svěřil jeden z nich, majitel baru Bro Jimmoh v Nairobi John Kameta. Když je pěkný den, vydělá prý až sto dolarů denně.

Rostoucí popularita piva a tudíž i jeho klesající cena začíná ale pomalu dělat těžkou hlavu místním zdravotníkům. Obliba illinoiského senátora s keňskými kořeny je jedna věc, potenciální nebezpečí zvýšené konzumace alkoholu věc zcela jiná.

Zdroj: Týden


Export piv Plzeňského Prazdroje do Skandinávie vzrostl v roce 2007 o 22,1 %, do Norska dokonce o více než polovinu. Největší zájem je o Pilsner Urquell, následuje Velkopopovický Kozel. Celkem Prazdroj do Skandinávie vyvezl 79 490 hl piva. Export na sever vyžaduje speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj do skandinávských zemí téměř 80 tisíc hektolitrů piva, tj. o 22,1 % více než v roce 2006. Polovinu z tohoto objemu tvořila prémiová značka Pilsner Urquell, 39 % má Velkopopovický Kozel. V poslední době se na těchto trzích začíná prosazovat také značka Gambrinus. Nejvýznamnější je co do objemu exportu finský a švédský trh. Ve Finsku se prodalo meziročně o 23 % více piva, na relativně malém norském trhu dokonce o 50 %.

„Velkopopovický Kozel se stal ve Finsku nejprodávanějším dováženým pivem. Na rozdíl od Česka je výrazně vyšší poměr prodejů ve prospěch baleného piva. Toho se prodá 70 %, ze zbývajícího podílu v restauracích činí dalších 30 % pivo lahvové,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje.

Nuorgam: nejsevernější místo prodeje piva Pilsner Urquell na světě

Export piva do skandinávských zemí vyžaduje specifická opatření. V zimních měsících se pro převoz používají automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby nepoklesla pod bod mrazu a pivo nezmrzlo. Stejnému účelu slouží vyhřívané distribuční sklady.

Piva Plzeňského Prazdroje se zde prodávají v mnoha známých restauracích. Příkladem je gurmánská restaurace Kock&Vin v Götenburghu či Café Opera ve Stockholmu. Ke špičce patří restaurace Malja ve finském Kuopiu, která byla vyhlášena díky nejlepší péči o čepované pivo, hosty a trvale rostoucím prodejům nejlepší evropskou restaurací Pilsner Urquell roku 2006 i 2007. Prémiový ležák Pilsner Urquell je na čepu i v restauraci Smak av Oro v norském Oslu, kde působí Erik Jonsson, vítěz celosvětového finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2007.

Cestovatelům bude povědomé město Rovaniemi ležící na severním polárním kruhu – je to nejsevernější místo na světě, kde je pivo Pilsner Urquell na čepu (N 66,49787°, E 25,71994°). Co se týče prodeje v obchodě, nejsevernějším místem světa, kam se exportuje pivo Pilsner Urquell, je Nuorgam. Toto finské město leží 400 km na sever od severního polárního kruhu, (N 70,08209°, E 27,87183°).

Značka Pilsner Urquell je v severských zemích spojena jako v některých dalších zemích s fotografií nebo jazzem. Značka je rovněž generálním partnerem fotografické soutěže Swedish Picture Of The Year.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na 170 tisíc etiket z pivních lahví nasbíral za 32 let třiapadesátiletý Milan Trhlík z Jirkova na Chomutovsku. První etikety, jež ho zaujaly svými obrázky a barevností, získal už ve dvanácti letech. Vášnivým a systematickým sběratelem je ale až od roku 1976, kdy se přiženil do Jirkova.

Foto

Až do svých 25 let nepil alkohol, postupně se však vypracoval na pivního gurmána. "Nejlepší pivo si vařím sám se sousedem. Nazval jsem ho Jirkovská stařena na počest své manželky," řekl s nadsázkou Trhlík.

Světlé i tmavé až šestnáctistupňové pivo plní Trhlík i do lahví, jež pochopitelně opatřuje vlastními etiketami. S nadsázkou by se dalo říci, že se sousedem obnovili více než pětisetletou tradici vaření piva ve městě. "Domů jsem z práce chodil kolem místního Červenohrádeckého pivovaru a to mě právě ponouklo, abych se pídil po jeho etiketách. Na ty se také specializuji, mám jich 95 z různých období. Bohužel, už tři měsíce po mém přestěhování do Jirkova pivovar zavřeli," uvedl.

Trhlík objíždí pravidelně sběratelské burzy, kde etikety, ale také například pivní tácky či lahve vyměňuje či nakupuje. Ještě před listopadem 1989 byl spoluzakladatelem klubu sběratelů pivovarských suvenýrů pro Českou a Slovenskou republiku Rytíř, jehož je od založení předsedou. Hodnotu své sbírky se neodvažuje odhadnout.

Jeden kousek? I za pět tisíc

"Pryč jsou doby, kdy jsem za etiketu nabízel kamarádovi stovku a on mi ji nechtěl prodat, protože se mu to zdálo moc. Dnes je hodnotná etiketa na burze k mání od 3000 do 5000 korun. Dejme tomu, že koníčku věnuji v průměru ročně desetitisíce korun. Začal jsem ale kvůli dětem sbírat i pohlednice s námětem Jirkova, za ně už jsem utratil přes 50.000 korun," doplnil.

Právě finanční a časová náročnost manželova koníčka a také údajný nepořádek související s prostory, jež sbírka zabírá, nevyvolává u jeho paní právě nadšení. "Když byly děti malé, tak jsme se občas na burzu vypravili celá rodina. Ale dnes už mám jiné starosti. Na druhou stranu, chlap něco dělat musí," řekla smířeně.

Jako konzument dává Trhlík kromě vlastního piva přednost malým či rodinným pivovarům, jež vaří přírodní piva. Preferuje například značky Bernard, Svijany, Klášter či Malý Rohozec. "Když mi někdo řekne, že nejlepší pivo je Gambrinus, tak se s ním dál nebavím. To už totiž není pivo, to je voda," uzavřel nekompromisně.

Zdroj a foto: Týden


Nizozemský pivovar Heineken NV hospodařil v loňském roce s provozním ziskem 1,528 miliardy eur (38,7 miliardy Kč). Ve srovnání s předchozím rokem se zisk snížil o 16,6 procenta kvůli pokutě od Evropské unie za dohodu o cenách. Tržby společnosti se ale zvýšily o 6,2 procenta na 12,56 miliardy eur. Společnost, která je podle tržeb čtvrtým největším pivovarem na světě, to uvedla v dnešním prohlášení.

Pivovar, který působí i v Česku, současně varoval, že v letošním roce očekává nárůst cen surovin a obalových materiálů o 15 procent. Na většině trhů ale bude firma schopná tyto vyšší náklady přesunout na své odběratele. Heineken vyrábí pivo stejné značky, ale také značek Amstel, Zywiec a Tiger.

Vysoké ceny sladového ječmene a obalových materiálů, jako hliníku používaného u plechovek, trápí i další přední světové pivovary. Ceny obilí žene vzhůru hlavně vysoká poptávka od výrobců biopaliv. "Jsem plně přesvědčen, že navzdory hrozbám růstu vstupní nákladů a nejistému ekonomickému výhledu v některých regionech budeme opět silní a dostatečně konkurenceschopní, abychom vykázali pozitivní růst zisku," dodal generální ředitel Jean-François van Boxmeer.

Akcie Heinekenu od počátku letošního roku klesly již o 12 procent. Cenu tlačí dolů obavy o vliv vyšších vstupních nákladů na hospodaření firmy. Celý index DJ Stoxx evropského nápojového a potravinářského sektoru oslabil za stejnou dobu jen o deset procent, napsala agentura Reuters.

Nizozemský Heineken vlastní v České republice pivovar Starobrno. Nedávno se navíc dohodl na koupi Královského pivovaru Krušovice. Stane se tak třetím nejsilnějším hráčem na českém trhu s podílem kolem osmi procent.

Zdroj: Finance.cz


České pivo už čeká v Bruselu

[středa, 20. únor 2008]

Česká národní pýcha – pěnivý pivní mok, zahájila v Bruselu cestu, na jejímž konci bude registrace chráněného zeměpisného označení „České pivo“.

Pivovary v České republice snahu svého oborového svazu pozorně sledují. „Nové označení může pomoci k lepšímu prosazení na zahraničních trzích,“ vysvětlil včera pro Deník manažer reklamy Zdeněk Mikulášek ze společnosti Bernard.

Nová známka může podle Mikuláška navíc chránit pivovary před některými nařízeními z Bruselu. „Aby jednou nedošlo k tomu, že nám Brusel nařídí vyrábět s jinou energetickou náročností,“ upozornil například Mikulášek a dodal, že takové požadavky by mohly v budoucnu ohrozit tradiční postupy výroby.

S tím, že nová značka pomůže hlavně celému oboru, souhlasí i větší z českobudějovických pivovarů. „Registrace označení České pivo pomůže uchovat tradiční pestrost na českém trhu a bude také důležitým rozlišovacím znakem kvality pro české zákazníky,“ konstatoval Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Budvar však hodlá podle Samce i v budoucnu spoléhat především na vlastní tradiční značku. Podobně je na tom i Budějovický měšťanský pivovar (BMP). Označení zeměpisného původu má registrované od roku 2004 v přístupové smlouvě s Evropskou unií. „Je to správný krok,“ ocenil však dlouhodobá jednání v Bruselu předseda představenstva BMP Miroslav Leština.

„Bude to výhoda, chráněná značka snad do budoucna ubrání kvalitu piva, i kdyby firmy někdo koupil,“ myslí si Jaroslav Kučera z Českých Budějovic, štamgast z Malého pivovaru. Jednání s Bruselem o zveřejnění návrhu na registraci trvala tři roky.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta


«« « Strana 687 z 788 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň