Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Výročí Budvaru oslavily tisíce lidí

[středa, 12. říjen 2005]

Návštěvníky českobudějovického pivovaru bavili finalisté soutěže Česko hledá SuperStar

S obrovským zájmem se setkala sobotní oslava 110. výročí založení Budějovického Budvaru. Areál pivovaru navštívily tisíce lidí. Akce vyvrcholila vystoupením vycházejících pěveckých hvězd Petra Bendeho a Gabriely Al Dhábby.

Sice skoro o hodinu později, ale přece. Na pódium na pivovarském dvoře přichází finalista letošní soutěže Česko hledá SuperStar Petr Bende.

Je sobota osm hodin večer a Bende beze slova zdraví publikum zdvihnutou paží, v níž svírá červený kelímek Budvaru. Těžko říci, komu patří jásavá odezva - zda zpěvákovi, nebo pivu, které se vyrábí už sto deset let a neodmyslitelně patří k Českým Budějovicím.

„Peťa Bende! Já v tom mám jasno, protože pivo nepiju. Přišla jsem kvůli němu a Gábě Al Dhábbě,“ odpovídá na dotaz šestnáctiletá Monika Beránková.

To sedmadvacetiletý Martin Petr má opačné důvody. „Já jsem tu rozhodně kvůli pivu, už jich mám šest,“ směje se. Do pivovaru ale nepřišel jen kvůli dvanáctce za pouhých 15 korun. „Využil jsem toho, abych si prohlédl pivovar i to nové muzeum,“ vysvětlil.

Vysoké sloupky z prázdných kelímků vyrovnané na stolech a dlouhé fronty u několika výčepů potvrdily, že lidi nelákaly jen hudební hvězdy, ale ve velké míře i pěnivý mok. Za den se ho vypilo čtyřicet osm hektolitrů, tedy téměř deset tisíc piv.

Večer zarudlé oči a pomalejší pohyby některých nasvědčovaly, že jim chutnal přespříliš. Doopravdy to však přehnalo jen málo lidí. „Odvezli jsme odtud dva lidi. Záchytná stanice byla vytížená jako obvykle,“ doplnil ředitel záchranné služby Marek Slabý.

Zájem ale nebyl jen o levné pivo a hudební produkci Budvarky, Jakuba Smolíka, Jitky Zelenkové, Ondřeje Brzobohatého, Miroslava Žbirky, Slackers nebo obou finalistů SuperStar, ale i o samotný pivovar. Množství lidí, kteří se chtěli podívat do výrobních prostor pivovaru i do nového muzea, organizátory překvapilo.

„Lidí přišlo více, než jsme předpokládali. Původně jsme plánovali prohlídky po půl hodině, ale nakonec musel být interval zkrácen na deset minut,“ poznamenal mluvčí pivovaru Petr Samec. Navíc prohlídky pivovaru měly původně skončit už v 17 hodin, ale nakonec byly kvůli zájmu prodlouženy až do 19 hodin. Absolvovalo je 2200 lidí.

Dalších osm set prošlo multimediální expozicí Příběh budějovického piva, kterou Budvar otevřel v dubnu letošního roku a jež představuje historii pivovaru.

Budějovický Budvar pod názvem Český akciový pivovar založili v roce 1895 českobudějovičtí měšťané českého původu v době, kdy sílily národnostní rozepře mezi Čechy a Němci. „Pivovar vznikl ve stejné době jako například tužkárna nebo smaltovna. Cílem jeho založení bylo posílit ekonomickou sílu českého obyvatelstva ve městě a tím i politický vliv,“ připomněl ředitel pivovaru Jiří Boček. Na konci 19. století se totiž volební právo odvíjelo od velikosti majetku a odváděných daní.

Dnes je Budvar třetím největším pivovarem v Česku s výstavem 1,1 milionu hektolitrů. Pojmenování Budvar vzniklo v roce 1930. (MF Dnes)


Pivo chutnalo i za studeného léta

[čtvrtek, 22. září 2005]

Pivovary v kraji prodaly více výčepního piva než loni. Lidé si oblíbili značky bez alkoholu

Ani studené léto neodradilo obyvatele Olomouckého kraje od konzumace piva. Alespoň místní pivovary si nemohou na nepřízeň zájemců o zlatavý mok stěžovat. Některé dokonce prodávaly svoje výrobky úspěšněji než loni, kdy počasí hnalo pivaře do hospod mnohem víc.

„Léto bylo sice chladné, ale například u sudového piva se odběr za červen až srpen zvýšil oproti loňsku o 3,8 procenta,“ řekl mediální zástupce Pivovaru Litovel Miroslav Slaný ze společnosti Previa. Nejvíce se podle něj prodávalo pivo Maestro, které šlo na odbyt o sto procent více než v loňském roce. „Je to lehké pití oblíbené zejména na letních zahrádkách,“ podotkl Slaný. Naopak prodej lahvového piva z litovelského pivovaru klesl o 2,4 procenta.

Přerovský pivovar Zubr prodal za prvních osm měsíců letošního roku celkem 202 400 hektolitrů piva, což je o dva tisíce hektolitrů více než v roce minulém. Jako úspěch slaví vedení to, že prodej piva Zubr roste na domácím trhu, přestože zde obecně prodej klesá zhruba o tři procenta meziročně.

„Počasí se do prodeje příliš nepromítlo. Když je horko, prodeje sice stoupnou jednorázově, ale v celkovém výkonu to nehraje takovou roli,“ tvrdí ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Poptávka a prodej rostou podle něj hlavně u piva bez alkoholu. Zatímco v celorepublikovém měřítku se odbyt nealkoholického piva zvyšuje asi o čtvrtinu, odbyt nealkoholického Zubra free narostl loni na více než dvojnásobek. „Letos prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů,“ odhadl Svoboda. Loni pivovar prodal 7200 hektolitrů nealkoholického piva.

Zubr Free se vyrábí klasickou technologií z mladiny se sníženým obsahem zkvasitelných cukrů. Proces zkráceného kvašení probíhá na otevřené spilce a dokvašování v ležáckých sklepech. „Dnes pivo není určeno jen tradičním pivařům za volantem nebo v práci. Díky svému složení patří ke zdravému životnímu stylu a zcela běžně je lze najít ve většině restaurací,“ podotkla mluvčí pivovaru Zubr Hana Matulová.

Úspěšný je také prodej výčepního piva představující necelých 163 tisíc hektolitrů, se kterým pivovar Zubr setrvává na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí, s tržním podílem vyšším než padesát procent. Prosazovat se pivovaru daří také vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium. V loňském roce vystavil přerovský pivovar 282 tisíc hektolitrů piva, za které utržil 469 milionů korun. Investice do nových technologií a na dostavbu areálu si vyžádaly více než tři sta milionů korun.

Pivovarnická skupina, do které patří pivovary Zubr, Holba, Litovel, je v držení výhradně českých vlastníků. Pivovary Zubr, Holba a Litovel loni vystavily téměř jeden milion hektolitrů piva a na českém trhu jim patří zhruba šestiprocentní podíl. Většinu své produkce prodávají především na Moravě a ve východních Čechách. (MF Dnes)


Deň otvorených dverí

[čtvrtek, 22. září 2005]

Už tradične patrí vo Veľkom Šariši druhá septembrová sobota Dňu otvorených dverí Pivovaru Šariš, a.s. Tento rok bude symbolicky Deň otvorených dverí venovaný štyrom kontinentom, na ktorých pôsobí spoločnosť SABMiller.

Tradičná akcia, ktorá symbolicky končí kultúrne a spoločenské leto Šariša a jeho metropoly mesta Prešov, sa tento rok ponesie v znamení spriaznenosti mnohých značiek piva, ktoré po celom svete vznikajú v réžii materskej firmy SABMiller. Pivovar Šariš je totiž súčasťou firmy, ktorá ročne produkuje na štyroch kontinentoch celého sveta viac než 148 miliónov hl. piva. Mimochodom, za 38 ročnú históriu Pivovaru Šariš sa práve vo Veľkom Šariši navarilo vyše 24miliónov hl. zlatistého moku. Popri domácom Šariši a Smädnom mníchovi patria medzi značky SABMiller aj medzinárodné hviezdy ako český Pilsner Urquell, talianske Nastro Azzuro, americké Miller Genuine Draft či najpredávanejšie pivo v Afrike Castle Lager. Dobrá spoločnosť Pivovaru Šariš nechýba.

Deň otvorených dverí odštartuje 10. septembra o 11. dopoludnia. Už tradične budú posilnené spoje z centra Prešova do Pivovaru Šariš. Návštevníci sa môžu tešiť na prehliadku pivovaru, množstvo dobrého piva za skvelé ceny a výbornú šarišskú kuchyňu. Okrem toho sa tu hneď od začiatku budú môcť zabávať na vystúpeniach viacerých hostí. Na hlavnom pódiu vystúpi viacero legiend dobrej hudby – napríklad Taktici, Tublatanka či hlavná hviezda večera Honza Nedvěd. Tohtoročný deň otvorených dverí bude moderovať Marcel Forgáč. Chýbať nebudú ani tradičné veselé pivné súťaže, losovanie o zaujímavé vecné ceny a množstvo ďalších sprievodných akcií.

Minulý rok sa dňa otvorených dverí zúčastnilo odhadom asi 12 tisíc návštevníkov z Veľkého Šariša, Prešova a širšieho okolia. Veríme, že v tomto roku bude počasie organizátorom rovnako priaznivo naklonené a brány Pivovaru Šariš prekročí opäť množstvo návštevníkov, ktorí majú radi dobrú zábavu a k tomu dobré pivo. (Tisková zpráva pivovaru Šariš)


Prvá stála pivovarnícka expozícia

[čtvrtek, 22. září 2005]

Pivovar Šariš, a. s., v spolupráci s mestom Veľký Šariš a s Mestským múzeom Veľkého Šariša pripravili unikátnu stálu expozíciu dejín piva a slovenského pivovarníctva.

V utorok 13. septembra sa v priestoroch Mestského múzea Veľký Šariš uskutoční slávnostné otvorenie stálej expozície dejín piva. Výstava nemapuje iba nedávne dejiny výroby piva v regióne, ale sústreďuje sa na vývoj varenia piva od sumerských a mezopotámskych počiatkov. Súčasťou expozície sú aj zaujímavé exponáty potvrdzujúce varenie piva na území dnešného Slovenska už viac než tisícročie. Tieto historické pamiatky dokazujú, že pivo patrilo stáročia k našim najobľúbenejším nápojom. Samozrejme, návštevníci tu nájdu podrobnejšie informácie o dejinách varenia piva v Šarišskom regióne. V chotári Veľkého Šariša sa chmeľ pestoval už v stredoveku a prvá písomná zmienka o varení piva v tomto regióne pochádza zo začiatku 16. storočia.

Projekt stálej výstavy o dejinách piva je spoločným dielom Pivovaru Šariš a mesta Veľký Šariš. Pivovar Šariš začal písať svoje dejiny pred 38 rokmi a dnes je najväčším výrobným podnikom v regióne. V roku 1997 sa vlastníkom Pivovaru Šariš, a. s., stala spoločnosť SABMiller, ktorá od svojho vstupu investovala viac než 1,5 miliardy Sk. Vďaka pôsobeniu Pivovaru Šariš, a.s., sa z Veľkého Šariša stalo mesto, kde je pivo doma. Vznik stálej expozície pivovarníctva túto myšlienku len podporuje. (Tisková zpráva pivovaru Šariš)


Trubač, Freudovo pivo či Lašský vulkán, to jsou jen tři z osmi druhů regionálních piv, které zítra potečou na náměstí ve Štramberku na Novojičínsku. První ročník Štramberských pivních slavností, který volně navazuje na loňský festival dechovky a piva, pořádá Městský pivovar Štramberk. Ten na slavnostech představí svého světlého Trubače, tmavého The Troobacze a dále speciality i pro ženy, a to Višňové pivo a Valašské trnkové pivo. "Na slavnostech budou točit svá piva rovněž okolní pivovary z Příbora, Kopřivnice, Hukvald a spřátelený Hlučínský pivovar," doplnil za pořadatele Václav Žíla. Návštěvníci tak budou moci ochutnat i pivo nesoucí Freudovo jméno, kopřivnický Lašský vulkán, Hukvaldské pivo a značky Avar a Derer z Hlučína. Ke konzumaci pěnivých moků, která začne v deset hodin dopoledne, bude vyhrávat dechový orchestr Javořinka z Lichnova. " Humornou část vyplní imitátor pan Hanske a o zbytek zábavy se až do zhruba devatenácté hodiny postará štramberská country a bluegrassová kapela Cizinci," uvedl Žíla s tím, že součástí pivních slavností budou rovněž Pivovarské hodovní dny. " Ve stáncích budou připraveny k ochutnání domácí zabijačkové speciality a klobásy, pečené kýty na grilu a v Pivovarské restauraci navaří šéfkuchař festivalové menu," zve Žíla do Štramberka i další hodovníky. (Moravskoslezský deník)


Dni Radegastu nepřálo letos počasí

[středa, 21. září 2005]

Počasí příliš nepřálo sobotnímu Radegast dni v Nošovicích. Déšť odradil hodně návštěvníků, těch bylo znatelně méně než loni. Pořadatelé přitom připravili pestrý celodenní program tak, aby si v něm našly něco zajímavého všechny věkové kategorie. Nejmenší děti přitahoval Harry Potter a kouzelnické soutěže a také vystoupení Majdy z Kouzelné školky. Starší dítka usedala do simulátoru formule 1, vrhla se na bungee jump a do aerotria, aby si vyzkoušela stav beztíže. Na dvou pódiích od rána vyhrávaly kapely Buty, No Name, Tomáš Kočko, Velvet Rose, folkaři Pavel Dobeš a publicista Josef Klíma, revivalové skupiny Team, Beatles. Diváky bavili jódlař Jiří Rygel a havířský lidový vypravěč stryk Voznica.

Areál u hudebních scén se slušně zaplnil, přesto špatné počasí odradilo část návštěvníků. Pocítili to hlavně stánkaři. " Zaplatili jsme za prodejní místo tisíc korun, a zatím si u nás něco koupilo jen pár lidí. Před rokem tady nebylo k hnutí, kolem stánku chodily davy lidí," povzdechla si prodavačka perníku z Frýdku- Místku. Zato o exkurzi do pivovaru byl zájem velký. " Pivovar vznikl roce 1970, protože v bývalém Severomoravském kraji byla velká poptávka po pivu. Byl postaven v Nošovicích, protože je odsud blízko ke kvalitní vodě v přehradě Morávce," vysvětloval průvodce Martin Gajdáček. Popsal výrobu piva i rozdíly v jeho vaření před pětatřiceti lety a dnes. " Exkurze byla zajímavá, v pivovaru jsem poprvé," byl nadšen Jiří Vidlička z Ostravy.

" Letošní Radegast den není oslavou pětatřicátých narozenin pivovaru. Jde o akci, která se koná každým rokem," vysvětloval Alexej Bechtin, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny patří i Pivovar Radegast v Nošovicích. Přesto pivovar připomenul své výročí na čelenkách a všem lidem, kteří letos slavili pětatřicet let anebo jejich násobek, případně měli pětatřicáté výročí svatby, věnoval malý dárek.

Většina návštěvníků sobotní slavnosti vyzkoušela kvasnicové pivo, které pivovar uvařil speciálně pro Radegast den. (Moravskoslezský deník)


Radegast se před léty proslavil typickou hořkou chutí.

Před 35 lety ho štamgasti vyhazovali z hospod za to, že vynalezl nahořklou chuť piva Radegast. Tento týden byl tvůrce nošovického piva, dlouholetý sládek a pivovarský manažer Jaromír Franzl, uveden na Svatováclavské slavnosti českého piva do síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Vstup do síně slávy českého pivovarnictví je nejvyšším oborovým vyznamenáním. Uděluje ho od roku 2002 Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva.

Dnes sedmaosmdesátiletý Franzl působí v oboru pivovarnictví od roku 1942. Pomáhal vařit pivo v osmi moravských a slezských pivovarech a s posledním devátým, nošovickým Radegastem, spojil závěr své profesní kariéry.

Šestý představitel starého pivovarnického rodu Franzl nastoupil do nově budovaného pivovaru v Nošovicích na Frýdecko-Místecku v roce 1970 do funkce výrobního náměstka a o 11 let později odešel do penze jako ředitel. Je to právě on, kdo "vynalezl" nahořklou chuť piva Radegast. Dohlížel totiž na první várku 3. prosince 1970.

"A za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na ně zvykli, nedali na ně dopustit," vzpomíná dnes Franzl, který kvůli okupaci nemohl dostudovat lékařskou fakultu v Brně.

Nošovickému Radegastu zůstal věrný až do odchodu do důchodu v roce 1981, ale do pivovaru se stále vrací. Do dnešních dnů tam totiž působí jako nejpovolanější průvodce pro vybrané exkurze.

"Chtěl jsem, aby zdejší pivo bylo alespoň tak hořké jako to špičkové, plzeňské. Věděl jsem, že právě hořkost, která se může někomu zdát zpočátku nepříjemná, zachutná při druhém pivu a na třetí se pak vyloženě těšíte," dodává rodák z ruské Penzy Franzl. (iDnes)


Dáte si rádi pivo, ale kvůli tomu, že třeba zrovna řídíte, nemůžete? Díky nealkoholickému pivu Radegast Birell si oblíbený nápoj nemusíte odpírat ani za volantem! A co víc – můžete si jej vychutnávat stejně jako klasické pivo! Chuť piva Radegast Birell je totiž díky speciálním kvasnicím, jež ale neprodukují alkohol, klasickému alkoholickému pivu velmi podobná. Proto je také Radegast Birell zdaleka nejoblíbenějším nealkoholickým pivem u nás. Čtyři z pěti nealkoholických piv prodaných v České republice mají značku Radegast Birell! To je v zemi milovníků piva uznání, které potvrzuje, že chuť Radegastu Birell je vskutku jedinečná. Až budete příště řídit a dostanete chuť na pivo, zkuste Radegast Birell. Uvidíte, že vám zachutná natolik, že se stane vaším stálým společníkem na cestách.

Radegast Birell osloví nejen řidiče, ale i konzumenty, kteří si potřebují uchovat „čistou“ hlavu a neoslabit alkoholem svoji pozornost a vitalitu. Stává se nedílnou součástí obědů v pracovním týdnu nebo obchodních schůzek. Na druhé straně může být vítaným společníkem při vašich cyklistických výletech nebo jiných sportovně-rekreačních aktivitách. Radegast Birell Vás osvěží a povzbudí k dalším skvělým výkonům.

Pivovar Radegast je také partnerem čtyř populárních cyklostezek v Moravském regionu. Máte možnost vyzkoušet Radegast Cyklo-Tracky: Beskydy, Opava, Trojmezí a Slezsko. Více info na: http://www.cyklotrasy.radegast.cz

Kvality nealkoholického piva Radegast Birell potvrzuje i ocenění odborníků. V hodnocení Sdružení přátel piva (SPP) se stalo nealkoholickým pivem roku 2004. Ve své kategorii získal Radegast Birell 687 hlasů. S převahou vyhrál hlasování členů sdružení i anonymní degustaci piv. Navíc dosáhl celkově třetího nejvyššího počtu hlasů ze všech jedenácti kategorií soutěže, ve které bodovaly především malé pivovary. V letošním roce je to pro značku Radegast již devátá cena z šesti pivních soutěží. (Svět.outdooru)


Radegast připravil čtyři scény. Už zítra oslaví největší moravský pivovar pětatřicet let od první uvařené várky piva. Pivovar v Nošovicích se na den promění v městečko Radegast plné zábavy a dárků. Každý návštěvník, který prokáže, že letos slaví jakékoliv 35. výročí jako pivovar, dostane od pivovaru dárek. Milovníci pěnivého moku se mohou těšit na slavnostní speciál - kvasnicový ležák uvařený jen pro tuto příležitost. I letos bude návštěvníky do pivovaru a zpět vozit speciálně vypravený historický parní vlak z Ostravy a Frýdku-Místku. Připraveni budou také průvodci pivovarem, kteří zájemcům ukáží, jak se vaří jejich oblíbené pivo.

Program dne se odehraje na čtyřech scénách tak, aby si užil opravdu každý. „Hlavní scéna je koncipována jako rodinná s vystoupením největších hvězd. Druhá scéna je pojatá jako klasická hospoda a tomu je uzpůsoben i program. Další ze scén je sportovní a ponese se hudebně v duchu moderních rytmů,“ přiblížil program oslav manažer značky Radegast Milan Gába. Největšími lákadly oslav budou vystoupení skupin No Name a Buty, bavičů Zdeňka Izera a Vladimíra Hrona nebo řady revival bandů nejznámějších světových i domácích hvězd. Návštěvníci mohou shlédnout také silácké kousky René Golema Richtera s pivními sudy nebo folkování Pavla Dobeše a publicisty Josefa Klímy. Den plný dobrého jídla, skvělého piva a zábavy završí velkolepý ohňostroj. (MF Dnes - kráceno)


Radegast slaví v letošním roce pětatřicet let od vzniku největšího moravského pivovaru. Oslavy výročí odstartuje již příští sobotu druhým ročníkem Letního Radegastova reje. O týden později, v sobotu 17. září, vypukne přímo " u zdroje", v pivovaru Radegast v Nošovicích, již tradiční Velký Radegast den. Během oslav se Nošovice promění v městečko Radegast, plné zábavy a dárků. A nebude chybět ani slavnostní Radegast speciál - kvasnicový ležák uvařený jen pro tuto příležitost.

Letní Radegastův rej tak navazuje na Zimní Radegastův rej, který se letos v zimě konal souběžně v několika lokalitách Moravskoslezských Beskyd. Tradiční místo a " rodiště" Radegastova reje je na Pustevnách, v sídle boha Radegasta, který je patronem značky Radegast a akci propůjčil své jméno. Další lokalitou je město Zlín, kde se bude slavit na parkovišti před Velkým kinem. Třetím místem oslav je Olomouc a prostory Envelopy. Mottem oslav je nejen připomenout výročí založení pivovaru, ale zábava pro celou rodinu. Programově je propojí soutěž Radegastův pětiboj, která je určena pro celé rodiny, dále bude mít každá lokalita svůj doplňující program. Jako na správné lidové veselici se to všude bude hemžit herci, šermíři, nebude chybět ani středověká mučírna, ukázky řemesel, Radegast městečko, nebo třeba známé skupiny či interpreti - např. na Pustevnách bude mít koncert Dan Bárta. Samozřejmě nebude chybět dobré jídlo a pití.

Lidová veselice Letní Radegastův rej je pozváním na Velký Radegast den v Nošovicích konaný o týden později. I letos bude návštěvníky do pivovaru a zpět vozit speciálně vypravený historický parní vlak z Ostravy a Frýdku- Místku. Připraveni budou také průvodci pivovarem, kteří zájemcům ukáží, jak se vaří jejich oblíbené pivo. Program dne se odehraje na čtyřech scénách tak, aby si užil opravdu každý. "Hlavní scéna je koncipována jako rodinná s vystoupením největších hvězd. Druhá scéna je pojatá jako klasická hospoda a tomu je uzpůsoben i program. Další ze scén je sportovní a ponese se hudebně v duchu moderních rytmů," přiblížil program oslav manažer značky Radegast Milan Gába. Den plný dobrého jídla, skvělého piva a zábavy, večer završí velkolepý ohňostroj.

Protože Radegast slaví narozeniny, bude celý den nadělovat dárky. Získat je může každý, kdo slaví jakékoliv pětatřicáté výročí jako pivovar (věk a jeho násobek, výročí svatby, apod). Pozornost je připravena také pro ty, kteří ochutnají jen pro tento slavnostní den uvařený speciální kvasnicový ležák. Největšími lákadly Velkého Radegast dne budou vystoupení skupin No Name a Buty, bavičů Zdeňka Izera a Vladimíra Hrona nebo řady revival bandů nejznámějších světových i domácích hvězd. Návštěvníci mohou zhlédnout také silácké kousky Reného Golema Richtera s pivními sudy nebo folkování Pavla Dobeše a publicisty Josefa Klímy. (Moravskoslezský deník)


Holba vítězem soutěže při Dočesné

[středa, 21. září 2005]

Světlé výčepní pivo Holba Classic ohodnotili odborníci jako nejlepší v příslušné kategorii degustační soutěže, která se každoročně koná u příležitosti tradiční Dočesné v Žatci.

Letos se degustovalo 120 vzorků piv v devíti kategoriích. Odborným garantem byl již tradičně Chmelařský institut v Žatci, kvalitu a chuť přihlášených piv hodnotilo 141 degustátorů. Zájem o akci potvrzuje každoročně vzrůstající počet piv, které se do soutěže hlásí.

„Loni jsme se zúčastnili poprvé a tehdy byl celkový počet přihlášených vzorků poloviční,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. V tradičně nejsilněji zastoupené kategorii světlých piv výčepních mezi sebou soupeřilo 33 piv. „O to je vítězství cennější,“ dodal Zíka. Oceněné desítky pivovar ročně prodá kolem 55 tisíc hektolitrů.

Holba s výstavem 440 tisíc hektolitrů patří k první desítce největších pivovarů u nás. Většina produkce se vypije doma, zhruba jedna desetina jde na export. Holba je součástí 4. největší pivovarnické skupiny Holba, Zubr, Litovel s ročním výstavem necelý jeden milión hektolitrů piva. (Právo)


Litovelské pivo do Švédska

[středa, 21. září 2005]

Na švédský trh se po dvou letech vrací Litovelský pivovar. První dva kamióny, což představuje zhruba 240 hektolitrů pěnivého moku, odjíždějí z pivovaru do Stockholmu už v pondělí. Ještě do konce letošního roku by měl pivovar vyvézt do Švédska více než tisíc hektolitrů klasicky vařeného ležáku Litovel Premium.

Ten, jak Právu sdělil zástupce pivovaru Miroslav Slaný, se exportoval do Švédska v letech 1998 až 2003. Export byl však přerušen, protože tehdejší švédský dovozce ukončil svou činnost. "O klasicky vařené litovelské pivo je ale ve Švédsku stále zájem," uvedl Slaný. "Velké světové pivovary používají jiné technologické procesy a tuctových světových značek, které se sobě chuťově podobají jako vejce vejci, jsou plné regály," tvrdí v této souvislosti ředitel Litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Klasicky vařený litovelský ležák, který bude dodáván do asi 300 prodejen v celém Švédku, obsahuje pět procent alkoholu.

"Vstup na švédský trh je velice složitý. Kromě vysokého zdanění alkoholu a piva je totiž problémem pro řadu zahraničních výrobců navázat obchodní vztahy se státní monopolní prodejní sítí Systembolaget. V běžných obchodech se dá koupit pouze nízkostupňové pivo obsahující maximálně 3,5 procenta alkoholu. Zahraniční výrobci se tedy často přizpůsobují místním podmínkám a dodávají do Švédska nízkostupňové pivo pro soukromé obchodní společnosti," doplnil šéf exportu pivovaru Radoslav Marek. (Právo)


Areál litovelského pivovaru zdobí dřevěná plastika připomínající loňské ničivé tornádo. Do pivovaru, který před rokem přírodní pohroma nejvíce poškodila, musela být socha z místního parku přemístěna kvůli vandalům. Sochu bude muset její autor znovu opravit. Kmeny stromů, které před rokem zničily vichřice a tornádo, přeměňovalo v umělecká díla v červnu šest sochařů. Jejich tematikou byly právě přírodní živly. Vandalové však všech šest soch nedávno poničili. Způsobili tak škodu zhruba 40 tisíc korun. "I přes obrovské poškození pivovaru tornádem, které si na obnovu střech a zařízení vyžádalo desítky milionů korun, jsme se rozhodli přispět na sochařské sympozium. Dobrá myšlenka byla zrealizována, ale vandalismus nezná hranic,"řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Podotkl, že sochu s názvem Tornádo přijede přímo do pivovaru za dva týdny opravit její autor Michal Trpák z Českých Budějovic. (Olomoucký den)


Pivovar investoval do zlepšení kvality

[středa, 21. září 2005]

Přerovský pivovar Zubr uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů mladiny - čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala 2,5 mil. korun, informovala sládková pivovaru Nataša Rousková. Vedení závodu si od modernizace slibuje zvýšení kvality své produkce.

Nová, plně automatická vířívá káď zajišťuje mechanické čištění mladiny od kalů a zbytků chmele ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností, než umožňovala dosavadní technologie.

"Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu," uvedla Rousková.

Přerovský pivovar vynaložil v posledních pěti letech na investice 300 mil. korun. Zhruba 200 mil. použil na modernizaci technologií, zbylou část investoval do úpravy areálu závodu.

Pivovar Zubr loni vystavil 283 000 hektolitrů piva, což bylo o 2000 hektolitrů více než v roce 2003. Závod je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý milión hektolitrů piva. Na českém trhu jí patří podle vedení skupiny zhruba šestiprocentní podíl. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají především na Moravě a ve východních Čechách. (Moderní obchod)


Budou lovit pivo z moře

[středa, 21. září 2005]

Závod ve sportovním potápění Zubr Open World Cup 2005 se uskuteční v sobotu na jadranském Pagu. Potápěči zde budou z mořských hlubin lovit lahve obsahující přerovské pivo Zubr Gold. Kritériem úspěšnosti je počet vylovených lahví i čas ponoru.

K účasti na soutěži se přihlásilo 40 startujících z České republiky, Slovenska, Chorvatska a Itálie. Nechybí ani freedivisti v čele s freediverovým reprezentantem Danem Exnerem, který je ve světě potápění pojmem.

Potápěči se mají nořit až do hloubky 40 metrů pro lahve, které tam umístili profesionální potápěči. Počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět.

„Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání,“ doplnil Pokorný.

„Už loni jsme měli dvě kategorie - potápění s přístrojem i bez. Pouze na nádech je to náročné a bez přípravy prakticky nemožné,“ tvrdí organizátor akce a zkušený potápěč Jan Pokorný z ESK Krnov. Podle něj však stačí soustředění a po šesti týdnech tréninku se i nováček dokáže na jeden nádech udržet pod vodou až pět minut.

Na Pagu má ESK již několik let potápěčskou základnu, kterou každoročně navštíví několik stovek lidí. „Akci Zubr Open World Cup každoročně organizujeme ve spolupráci s přerovským pivovarem Zubr. Její úspěch mezi potápěči potvrzuje i každoročně se zvyšující počet startujících,“ poznamenal organizátor. (Právo)


Starobrno vaří také zábavu

[úterý, 20. září 2005]

Až deset tisíc lidí očekávají pořadatelé Dne otevřených dveří brněnského pivovaru

Moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer, kapely Děda Mládek Illegal Band, No Name a Těžkej Pokondr budou dnes vedle laciného piva zřejmě největší magnety celodenního zábavného programu v brněnském pivovaru.

Den otevřených dveří ve Starobrnu na Mendlově náměstí začíná dvě hodiny po poledni.

„Jde už o tradiční vyvrcholení naší sezony.

Vedle kulturního programu pozveme zájemce také na exkurzi přímo po výrobě,“ řekl mluvčí pivovaru Aleš Řiháček.

Osmihodinový blok hudby a soutěží nese název Lochec v Olteckým pivovaru. V typické brněnské mluvě se už několik let nese také reklamní kampaň Starobrna.

Přímo v areálu budou umístěna dvě pódia, ze kterých se ponese nářez muziky a soutěží. Vedle vzpomínaných kapel a bavičů se o rozptýlení publika postarají skupiny Čankišou, Cocotte Minute a Abraxas.

„Vloni přišlo deset tisíc lidí a stejnou návštěvu očekáváme i letos. Vstup je samozřejmě volný,“ sdělil Řiháček. Dodává, že první tisícovka návštěvníků v čepicích či tričkách s logem Starobrno získá dárek a pivo zdarma.

Na akci uvnitř pivovarského areálu budou však lákat i dýdžejové z terasy pivnice před budovou. Kdo v pivovaru vydrží až do půl desáté večer, bude svědkem ohnivé show a velkého ohňostroje

***

program

* moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer

* 14.30 hodin - Děda Mládek Illegal Band

* 15.30 hodin - soutěž v pojídání meruňkových knedlíků

* 16.30 hodin - No Name

* 18.15 hodin - Těžkej Pokondr

* 19.15 hodin - soutěže

* 21.30 hodin - ohňostroj

(MF Dnes)


Pivčák. Tak pojmenovali mnozí návštěvníci pivních slavností v Brně nápoj, který měl na nádvoří Starobrna premiéru. Jde o první pivní burčák na světě.

Medová barva, vůně jako burčák z vína a přece se mu o hroznech ani nezdálo. Takový je pivní burčák, se kterým vyrukoval hlavní sládek pivovar Petr Hauskrecht.

„Na tu myšlenku mě přivedl fakt, že letos na podzim je skutečného vinného burčáku z moravských hroznů málo. A tak jsem zkusil udělat pivní burčák z ječmenného sladu. Technologie je s tou vinařskou velmi podobná a chuť myslím taky,“ uvedl sládek, který byl před léty také první, když přišel na trh s pivní pálenkou.

„Pivčák“ se mezi tisícovkami návštěvníků dne otevřených dveří ujal a průvodci oslav pánové Genzer se Suchánkem dokonce v první chvíli vůbec netušili, že burčák, který pijí není z hroznů a ani jim nevadilo kolečko citrónu, které nápoj dochucovalo. (Večerní Brno)


Otevíráme novou Pivovarskou prodejnu

[úterý, 20. září 2005]

Do zcela nových prodejních prostor, i když na svém původním místě, se stěhuje od začátku září oblíbená Pivovarská prodejna v areálu brněnského pivovaru na ulici Hlinky. V příjemném, moderně zařízeném prostředí je k dostání kompletní sortiment piv, která na trh dodává společnost STAROBRNO. Pivovarská prodejna však přichází také s některými novinkami. Kromě piva značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Červený Drak, Black Drak, Baron Trenck, Heineken, Amstel, Murphy ď s a Schlossgold mají zákazníci v prodejně možnost zakoupit i široký sortiment propagačních předmětů pivovaru Starobrno a Heineken. V Pivovarské prodejně bude rovněž instalován " informační kiosek" s dotykovou obrazovkou, na kterém je možno vyhledat informace o společnosti STAROBRNO, o akcích, pořádaných ve spolupráci s pivovarem a časem by se tento elektronický informační pultík měl rozrůst i o další nabídku z kulturního a společenského dění v Brně a okolí.

První pivní drive- in

Pivovarská prodejna přichází s jednou absolutní novinkou. Tou je systém obsluhy drive- in. Jedete na chatu či na párty s přáteli? Potřebujete koupit správně vychlazené pivo? Potřebujete zapůjčit párty pípu nebo mobilní výčepní zařízení? A chcete si u toho všeho užít maximálního pohodlí? Stačí zajet do Pivovarské prodejny a nakoupit si zlatavý mok, aniž byste museli vystoupit z vozu. Na vyhrazeném parkovacím místě před prodejnou zadáte obsluze do mikrofonu svoji objednávku, po té zajedete k obslužné rampě. Obsluha vám požadované zboží přímo z chladicích boxů naloží rovnou do auta. Z vozidla pak také zaplatíte; v hotovosti nebo prostřednictvím platební karty. Nová Pivovarská prodejna zahajuje provoz dne 17. 9. 2005.

Otevírací doba

Po - Pá od 8.00 do18.00 hod. So a Ne od 8.00 do12.00 hod.

Možnost objednání, vyzvednutí piva i mimo otevírací hodiny. (Rovnost)


Komplex Pivovarské restaurace je neodmyslitelně spjat se samotným pivovarem. Je to logické, protože se nachází v budově bývalé sladovny, která stále pivovaru patří. Dodnes je také velmi často slyšet, že jdeme na pivo do " pivovaru". Společnosti STAROBRNO samozřejmě záleží na tom, aby se lidé cítili dobře v každé hospodě, kde se točí dobré Starobrno, ovšem na Pivovarskou restauraci je pohlíženo asi okem o něco přísnějším.

Zcela zrekonstruovaná Pivovarská restaurace byla otevřena v roce 2002, následně v roce 2003 byla otevřena po rovněž zásadní rekonstrukci i Pivovarská pivnice.

K návštěvě jsme si vybrali teplé, slunečné odpoledne, takže nebylo divu, že místa na terase byla až na několik výjimek obsazena. Piva byla na první pohled čepována velmi pěkně a hosté vypadali spokojeně. Pivo jsme zde ale neochutnali a prošli rovnou za panem Blaštíkem, nájemcem celého komplexu.

Procházíme krátce " Pivnicí" a divíme se věrnosti štamgastů, kteří se v tomto krásném počasí netlačí na zahrádku terasy, ale jsou věrni svým " vysezeným a vystátým" místům. Pivnice je skoro zaplněna. Výčepní " fachčí škopek" pod symbolickou stříškou, tvořenou měděnou částí staré varní nádoby, a celý výčepní pult působí kompaktním dojmem a je v interiéru pivnice dominantní. Nábytek je masivní a odpovídá představám o pivnici, obložení stěn dřevem a keramické výjevy z pivovarského a hospodského života podtrhují její ráz.

Samotná Pivovarská restaurace byla obsazena méně než pivnice a jako by se " připravovala" na večerní nápor hostů. Především v pátek večer tu bývá plno.

Usazujeme se u stolu v blízkosti výčepního pultu, abychom viděli, jak výčepní pracuje při čepování piva. Objednáváme si jedno Svatováclavské pivo a Ležák Starobrno. Vše je v pořádku, ale pan sládek Kandrnál si neodpustí popíchnout provozovatele: " Jak to, že pivo má správnou míru?" a naráží tak na starý a vžitý název pivnice, kde se mezi lidmi říkalo " U zloděja". Pan Blaštík vysvětluje, že se mu podařilo aplikovat systém motivace personálu tak, aby nedocházelo k šizení hostů. I když jsme dostali pivo přesně "po čárku" (co naplat, pana sládka zná i obsluha), posteskl si pan Kandrnál, že u vedlejších stolů dostali pivo hezčí. Není sice natočené tak pečlivě na míru, ale má větší čepici a na míru zcela jistě "dojde".

Cenové relace piva jsou samozřejmě odlišné v jednotlivých provozech celého komplexu. Např. Svatováclavské pivo se pohybuje v cenové relaci od 20,50 Kč do 24 Kč. Přece jenom se od sebe terasa, pivnice a restaurace velmi liší. V Pivnici se čepuje kromě běžného sortimentu piv navíc také speciální Černý ležák, kterého si pojmenovali " Černoška", a kvasnicový ležák světlý. Toho je dodáno vždy na den pouze jeden soudek a naráží se od 16.00 hodin. Během 20 minut je sud většinou vyčepován a mnohdy se nedostane na všechny zájemce. Je to speciální sortiment pouze pro tento provoz. Nikde jinde se z prestižních a technologických důvodů nečepuje.

Samostatnou kapitolou je nový, vkusně provedený jídelní lístek. Pro znalce je velmi příjemným signálem, že v předkrmech, ale i u řady hlavních jídel se objevují speciality tzv. prožitkové gastronomie. Milovník české kuchyně však není ošizen, nabídka jídel je velmi bohatá a jídelní lístek obsahuje i lákavé nabídky jídel k pivu.

Hodnotíme kvalitu piva, prostředí, atmosféru, jídelníček, obsluhu, cenu a péči o značku Starobrno přímo v restauraci. (Rovnost)


Starobrno je českou Superznačkou

[úterý, 20. září 2005]

Příznivci piva Starobrno vědí o chuti a kvalitě tohoto moku své. Těší nás, že se každou chvíli můžeme pochlubit nějakým významným oceněním z prestižních soutěží pro některé z našich piv. S nemalou pýchou si vážíme toho, že pivo Starobrno je v několika posledních letech nejčastěji oceňovaným pivem v České republice. Je to velká odměna našim sládkům za poctivou práci a lásku, s jakou pro vás pivo vaří. V letošním roce se však můžeme pochlubit ještě jedním, mimořádně významným oceněním. Tentokrát se nejedná o cenu pro pivo, ale ocenění pro samotnou značku Starobrno.

Značka piva Starobrno totiž patří mezi 41 nejvýznamějších obchodních značek ( Superbrands) na českém trhu. Tohoto ocenění dosáhla v konkurenci více než 1200 přihlášených značek hned v prvním ročníku marketingového programu Superbrands v ČR. Tento titul mohou oceněné značky využívat ve svých marketingových aktivitách po dobu dvou let až do dalšího ročníku soutěže.

Program Superbrands vznikl v roce 1994 ve Velké Británii a na sklonku téhož roku zde vyšla i první stejnojmenná publikace. Od té doby ve Spojeném království proběhly další čtyři ročníky. Britové také založili světovou organizaci Superbrands, která program rozšířila do dalších zemí ( v současné době do více než třiceti států na čtyřech kontinentech). V některých je využíváno odlišné pojmenování vzhledem k dřívější registraci ochranné známky Superbrands jinými subjekty. Například ve Francii se program jmenuje Grandes Marques a název vydávané publikace zní Le Livre de Grandes Marques, v některých dalších evropských zemích nese program označení Topbrands a ve Spojených státech to je Americas Greatest Brands.

Na rozdíl od aktivit, které se většinou zaměřují na vnímání značek spotřebiteli, není cílem programu sestavit absolutní žebříček, ale identi . kovat značky, které si označení Superbrand zasluhují. Superbrand má ve svém oboru nejlepší pověst. Značky zapojené do programu jsou nominovány a hodnoceny nezávislou porotou vybraných expertů, v ČR jich bylo dvanáct. Experti působí v různých oblastech včetně médií, public relations, reklamních, kreativních a výzkumných agenturách a velkých . rmách vyrábějících značkové výrobky. Poměr a počet profesionálů zastoupených v porotě je striktně definován britskou Superbrands.

Značka Starobrno se tak svým oceněním dostala mezi takové značky, jako např. BMW, DHL, Heinz, McDonald´s, Oskar, Samsung, Shell nebo Whirlpool. Z pivních značek se letošními Superbrandy stala ještě Pilsner Urquell a Budějovický Budvar.

Péče o značku Starobrno je jednou z priorit obchodního a marketingového ředitele společnosti Starobrno, a. s., ing. Jiřího Imrýška. Proto jsme se ho zeptali:

Co pro Vás osobně udělení titulu Superbrand pro značku Starobrno znamená?

Pro mě osobně to znamená velkou satisfakci za dlouholetou práci a péči, kterou jsme já a všichni mí kolegové pro rozvoj značky a pro získání jejího současného postavení udělali. A věřte, že to nebylo mnohdy jednoduché, stálo nás to spoustu sil a volného času. Není ale až tak moc podstatné, co to ocenění znamená pro mě. Podstatnější je, co znamená pro společnost a značku samotnou. Pro společnost STAROBRNO je značka Starobrno stále značkou číslo jedna v širokém produktovém portfoliu. Koneckonců na této naše společnost vyrostla, a přestože dnes působíme obchodně a distribučně na celém území ČR se širokou paletou pivních značek - Heineken, Zlatý Bažant, Murphy's, Amstel, Červený a Black Drak, Hostan, Baron Trenck, Schlossgold - tak značka Starobrno je z pohledu objemu prodávaného piva největší a z pohledu hodnoty značek nejlépe etablovanou značkou našeho portfolia na českém trhu ve svém segmentu.

Každé ocenění, které značka získá, je jasným signálem dovnitř organizace, zda zvolená strategie, kvalita produktu, úroveň služeb atd. jsou správně nastaveny a realizovány, že značka je schopna uspokojit potřeby zákazníka. Pokud vaše značky nezískávají ocenění odborné veřejnosti ani spotřebitelů, děláte pravděpodobně něco, co nikdo nechce a v dlouhodobém horizontu se také pravděpodobně na trhu neudržíte. Ocenění je však také signálem směrem ven z organizace, k veřejnosti, kdy je v tomto případě laická veřejnost informována ze strany odborníků, že tato značka z nějakého pohledu má na to, aby byla takto oceněna a mohla nést označení " Superznačka". Samozřejmě tím dále roste oblíbenost a především důvěra spotřebitelů, která je dnes určitě nejdůležitější.

Společnost Starobrno bude o to silnější a konkurenceschopnější, oč více toho její značky " dokážou". Jsme, a věřím, že právem, pyšní na to, že Starobrno je Superbrand.

Co budete dělat pro to, aby Starobrno titul Superbrand obhájilo i v příštím ročníku soutěže?

Určitě budeme usilovat o obhájení ocenění. To ale neznamená, že bychom žadonili u porotců, aby tam naši značku zařadili. Musíme pracovat pro naše zákazníky a stále zlepšovat kvalitu služeb. Zde mají všichni "spolusoutěžící" na pivním trhu jistě rezervy a ti, kteří je využijí, se posunou o kousíček dál. Jiní zůstanou stát. A znáte dobře staré české přísloví: " Kdo chvíli stál, stojí opodál." Zároveň musíme přivézt více " osvěty". Vždyť značka Starobrno je v posledních letech nejoceňovanější pivní značkou českého trhu, pokud jde o odborné či laické degustace. Čeští sládci, odborníci na slovo vzatí z pivovarnické branže, jejichž chuťové pohárky, vyvinutý čich i zkušené oko dokáží odhalit téměř každou " vadu", ale i laická veřejnost v řadě pivních degustací nejčastěji volí ve slepých degustačních testech Starobrno za nejlepší. Chuťově nejlepší. A to není náhoda. Chuť a stoprocentní kvalita jsou silnými atributy Starobrna. Narážíme však na určitou podvědomou bariéru, zda se vůbec může na jižní Moravě vařit dobré pivo. Vždyť tam se přece vyrábí víno. Je to mýtus, se kterým se musíme vypořádat. Na jedné straně spotřebitel třeba z Karlových Varů ve slepém testu zvolí Starobrno za nejlepší pivo z nabízených někdy i desítek vzorků. Na druhé straně sám svému názoru nemůže uvěřit a říká si, že to není možné a opět věří mýtu. Doufám tedy, že spotřebitelé začnou dávat více na svůj vlastní úsudek a zdravý rozum a ocení kvality Starobrna. A my jim v tom samozřejmě pomůžeme. Určitě to znáte: Když praotec Morava vystoupil na Špilberk, dal vařit pivo. Společnost se radovala tak, že na tu oslavu přispěchali i Cyril s Metodějem. A že ten zlatý mok byl tak skvělý, tak po něm pojmenovali i město. Starobrno. (Rovnost)


«« « Strana 743 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň