Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Mince má hodnotu jedno pivo

[pondělí, 28. duben 2008]

Vlastní měnou se může pochlubit bzenecký pivovarník Radomil Paták. Nechal si vyrobit mince s nominální hodnotou jedno pivo. Platit se jimi ale bude jen jeden den, a to na letošních pivních slavnostech, které se v létě uskuteční v areálu bzeneckého zámku.

„Měly by sloužit spíše jako památka, ale když někomu dojdou peníze a v opilecké euforii ještě bude mít žízeň, pivo mu za minci vyměníme,“ usmívá se pivovarník. Na tento nápad přišel při toulání po internetových stránkách, kde poté našel i výrobce, který mu mince odlil.

„Dočetl jsem se, že za první republiky dostávali zaměstnanci pivovarů deputátní známky. Mohli si je měnit za pivo. Hlavně se mi líbilo, že naše velké pivovary to ještě nenapadlo,“ vzpomíná. Rozdíl ovšem bude v tom, že bzenecké „peníze“ nejsou určené zaměstnancům. Kněžihorský minipivovar totiž žádné nemá, majitel a sládek v jedné osobě dělá vše sám.

Sládek má už dokonce naplánované, co udělá s mincemi, které mu zůstanou. Rozhodí je po lese a kolem bzeneckého Starého hradu, aby někdy v budoucnu potěšily hledače pokladů s detektorem kovu. „Ať je legrace. Po skončení akce v létě stejně nebudou peníze už platné,“ vysvětlil majitel minipivovaru.

Slavnost na zámku bude mít i netradiční vstupenku. Ta bude v podobě pivní akcie. Každý, kdo si ji koupí, přispěje zároveň na charitu. Výdělek totiž půjde nadačnímu fondu Modrý hrošík. Na 28. června si organizátoři připravili mnoho atrakcí pro dospělé i děti. Zapojí se i recesisté z Chmelobrany Žatec, kteří přijedou se svou mašinkou, jež jede prý jako jediná na světě na pivo. Vozit zájemce bude i minivláček.

Video zde...

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zdeněk Šmýd


Stále více příznivců si nacházejí malé pivovary na Sokolovsku. Mezi štamgasty jsou oblíbené hlavně pro svoji originalitu a schopnost nabídnout nejrůznější varianty od běžných druhů až po vícestupňové speciály.

Výjimkou nejsou ani piva vařená pro zvláštní příležitosti podle přání zákazníka. Právě rozmanitost je devizou, kterou se menší pivovary snaží na trhu prosadit a současně zaujmout.

„Jsme velice rádi, že naše pivo oceňuje spousta zákazníků, kteří se ho zpočátku naučili pít v naší lomnické hospodě U Franty. Postupně jsme si příznivce získali i tím, že pivo stáčíme do litrových PET lahví. Zákazníků opravdu přibývá a je jich stále víc a víc,“ prohlásil sládek pivovaru Permon Jan Rada.

O dobré pověsti mezi milovníky piva mluví i Ivana Lojínová z loketského rodinného minipivovaru Svatý Florián. „Pro loketské patrioty, kteří si naše pivo oblíbili a chodí pravidelně, jsme založili Klub přátel piva Svatý Florián. Pořádáme různé ochutnávky, jako například ochutnávku zeleného piva na Zelený čtvrtek,“ zmínila Lojínová. Ta zároveň zve všechny fajnšmekry na nápoj zvaný Zlatá pivovice. „Jedná se o alkohol, který je destilován v lihovaru Březová z naší suroviny,“ upřesnila.

A jak reagují samotní zákazníci? „Historie, pivo, hrad, pivo, pěkné údolí s líně se plazící řekou, pivo. Co chcete více? Vždyť je to ta nejlepší kombinace! Sedněte si také u Floriana. Nebudete zklamáni. Objednejte si a malinko si pusťte žilou. Podpoříte tím tyto malé pivovárky,“ doporučuje pivní reportér a sběratel Libor Vojáček z Teplic.

„Před otevřením minipivovaru jsme ani netušili, kolik pivních turistů a sběratelů pivních suvenýrů v naší republice i v okolních státech je. Prakticky každý týden někdo přijde ochutnat nebo pošle žádost o zaslání pivních etiket či jiných pivních suvenýrů,“ poznamenala Lojínová.

Své fanoušky má ale i Permon. „Je to dobré pití, to mohou potvrdit,“ prohlásil jeden z oslovených pivařů. „S reakcemi lidí, kteří si Permona pochvalují jsme spokojeni, samozřejmě i tady platí, každý člověk jiná chuť,“ uvedl Rada. „Naše pivo je hutné, chutné a kvalitní. Proto někomu připadá ve srovnání s jinými běžnými pivy, které jsou filtrované, velmi silné, jak říkají – deset jich jen tak nedám,“ doplnil.

A na co pivovary konkrétně lákají? Permon se může pochlubit světlými, polotmavými a tmavými pivy v rozmezí od 10 do 13 stupňů. „O svátcích jsme prodávali Vánoční speciál 14 a nyní Velikonoční speciál 12. Pivo jsme ale vařili také u příležitosti oceňování osobnosti města Sokolova,“ připomenul sládek.

„V současnosti produkujeme pouze jeden druh piva. Jedná se o polotmavý, nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Svatý Florian 11. V budoucnu připravujeme výrobu světlého ležáku 13 a černého speciálu 15,“ prozradila Lojínová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Hloušek


Chceme se vrátit k tradici

[sobota, 26. duben 2008]

Historie pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy sahá do roku 1558. Poslední várka piva tu byla svařena 3. června 1987. Spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. O dva roky později ukončila provoz i sladovna, objekty převzalo město. „Snažíme se tradici obnovit. Dáváme to dohromady tak, aby to vypadalo jako v roce 1933, kdy byla všechna původní technologie do pivovaru nainstalována,“ říká Milan Starec ze společnosti Dej bůh štěstí.

* Jak práce na obnově pivovaru pokračují?

Od roku 1994 objekt chátrá. Dáváme původní technologii do takového stavu, aby byla znovu funkční. Nebude tam nic nového, ale vše původní. Mělo by to fungovat jednak jako muzeum, jednak jako pivovar. Naše původní poslání je ale spíš muzejní činnost a sbírání informací o pivovarech.

* Kdy by se muzeum mohlo otevřít?

Rádi bychom, aby muzeum i pivovar začaly fungovat do konce roku. Letos v létě chceme otevřít restauraci. Ta zatím funguje jen na předem ohlášené akce. Lidé si mohou přijet pivo uvařit s námi. Sami si mohou vybrat, jaký druh chtějí. Původní pivovar nefunguje, takže vaříme v malém pivovárku na 120 litrů.

* Kde sháníte exponáty?

Jezdíme po celé republice a sbíráme věci tam, kde se pivovary bourají a ruší. Nikdo jiný to nedělá a většina věcí končí ve sběrnách. Zaplněnou starými stroji máme plochu o rozloze čtyři tisíce metrů čtverečních. Zatím to jen dáváme dohromady, bude potřeba exponáty roztřídit a sestavit expozici.

* Kolik piva plánujete vyrobit?

Rádi bychom vařili pivo pro restauraci a okolí.

* Jak jste se k pivovarnictví dostal?

K tomuto oboru jsem měl blízko už od školy, studoval jsem Vysokou školu chemicko-technologickou, obor výživa a stravování. Tam jsem se s pivem setkal.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Eva Kučerová


Nejen běžná piva vyrábějí středočeské pivovary. Důkazem je Radler.cz, míchaný nápoj vyrobený z poloviny z krušovického piva a z poloviny z přírodní citronové limonády.

„Má zajímavou, překvapivou chuť. Není moc sladký, na konci zůstává nahořklá chmelová chuť. Je velmi osvěžující,“ uvedla Hana Fenclová, manažerka Královského pivovaru Krušovice. Upozornila na další výhodu nápoje - má nižší energetickou hodnotu než pivo. „Obsah alkoholu je kolem dvou procent. Je vhodný třeba pro sportovce na doplnění energie i vitamínů,“ vysvětlila. Nápoj vznikl v Německu, tam se k jeho výrobě v krušovickém pivovaru inspirovali. Vyrábějí ho od roku 2002. „V Německu je tento nápoj velmi oblíbený, u nás je netradiční. Vyšli jsme s ním na trh jako první,“ podotkla Hana Fenclová. I když Radler neprovází velká reklamní kampaň, své příznivce si našel.

„Když ho lidé ochutnají, jsou překvapeni. Prodávají ho některé obchodní řetězce. Jelikož je to míchaný nápoj, mají někdy problém, kam ho umístit, a tak ho často dávají mezi speciály,“ řekla manažerka pivovaru. Prodává se pouze v půllitrových plechovkách.

Zdroj: MF Dnes.cz


Změny v Kopřivnici

[pátek, 25. duben 2008]

Na začátku roku 2008 minipivovar koupila společnost Rychvaldské sportovní a relaxační centrum s.r.o., která ve vizích zakladatele pivovaru pokračuje.

Plánovaný roční výstav pro rok 2008 je 500hl pivního moku. V současnosti vyrábíme světlý kvasnicový ležák 12° pod obchodním označením LAŠSKÝ VULKÁN (pro region Kopřivnicka) a CHACHAREK (pro region Ostravska), dále

polotmavý sváteční ležák 12° jako ŘIZEK a tmavý sváteční ležák 14° pod označením UHLO.


Domažlice touží po minipivovaru

[pátek, 25. duben 2008]

Po Plzni, Dobřanech, Koutu na Šumavě a Stříbře chystají nový minipivovar také Domažlice, jež propagují nejstarší tradici vaření piva v Plzeňském kraji i ve střední Evropě datovanou od roku 1341.

Výrobu piva v Domažlicích v roce 1996 ukončil Plzeňský Prazdroj, který si veškeré zařízení odvezl a dvouhektarový areál prodal městu. Chtěli bychom tam mít kromě výroby piva a restaurace také galerii a kulturní sál, řekl starosta Miroslav Mach. Zájem má řada firem. "Čtyři architekti nám do června zpracují návrhy, Regionální rozvojová agentura varianty čerpání dotací," dodal.

Z pivovaru zbyla už jen spodní třípodlažní budova u hlavní silnice a za ní pětipodlažní objekt, kde byly původně varna a tanky. Horní polovinu areálu srovnal se zemí Kaufland, který už tam začal budovat nákupní centrum.

Po mexických, pražských a plzeňských investorech chce mít město do tří měsíců na stole jasnou vizi. Dosud ale nevypovědělo smlouvu o smlouvě budoucí s pražským developerem Bohdalecká obchodní, který chtěl areál přestavět na hotel, minipivovar s restaurací. Nestihl ale mít stavební povolení do 90 dnů po nabytí právní moci Kauflandu, tedy do 18. dubna. "Chtějí smlouvu prodloužit, provozovatelů se nám ale hlásí více," řekl Mach. Radnice počká do června, zda developer předloží projekt.

Kam s pivovarem? Možná do továrny

"V objektech chceme mít multifunkční sál pro konference, divadelní a loutkové scény a jazz, galerii a knihovnu," uvedl starosta. Radnice má nyní galerii v nevyhovující panelové budově, schází jí menší sál s dobrou akustikou pro menšinové žánry a výukové programy.

Domažlice, které chtějí každopádně výrobu "svého" piva obnovit, mají i alternativní plán. Radnice už jednala s majitelem téměř 20 let opuštěné továrny na tkalouny a epolety ve Vodní ulici, kterou získal restituent žijící v Kalifornii. "Vnuk George Jirotka přijede v červnu," řekl Mach. Majitel by objekt městu nedaroval, ale spojil by se zřejmě s městem při úpravách na galerii a minipivovar. Jeho matka je zakládající členkou právovárečného měšťanstva Domažlic.

V Plzeňském kraji je sedm restauračních pivovarů. První, U rytíře Lochoty v Plzni, vznikl před sedmi lety, po něm zahájila Modrá hvězda v Dobřanech. Od roku 2006 vyrábí minipivovar v Koutu u Domažlic, od loňska Pivovarský dvůr v Plzni, v hotelu Belveder v Železné Rudě a ve Stříbře U Rybiček. Jejich kapacita je 1000 až 5000 hektolitrů ročně. Poslední pivovar Groll vznikl v centru Plzně tento měsíc. Od května 2009 ho chce otevřít ve své restauraci pivovar Chodovar z Tachovska.

Zdroj: Týden.cz


Na pivovarskou tradici navázal v Dražíči pan Jiří Papula v r.1997. Původně chtěl mít v objektu pálenici. Minipivovar si nadělil navíc coby netradiční dárek k padesátinám. Původní stavařská profese mu v novém podnikání pomohla jen částečně. Kvalitně opravil zchátralý objekt. U piva se však musel učit tak říkajíc od píky, zpočátku i cestou pokus – omyl. Jediným vodítkem mu prý byla vzpomínka z dětství.

Foto

Tenkrát mi to nechutnalo, bylo to odporně hořké. Ale tu odporně hořkou chuť, jsem si zachoval po celý život, kterou jsem chtěl a vyžadoval jsem to na těch sládcích, aby ji dokázali. Ale protože jsem jim to neuměl vysvětlit, tak to pořád nešlo, než se stalo to, že jsem stoupl ke kotli, naučil jsem se to vařit, a teprve když jsem pochopil, co to je vaření, pochopil jsem slad, pochopil jsem kvasnice, pochopil jsem chmelení, teprve jsem se mohl domluvit se sládky, co vlastně chci a kam to pivo směřuje.

Ukázalo se, že vychytat správnou chuť kvasnicového ležáku a vymyslet mu název nebyl nakonec až takový problém. Nejdůležitější bylo zavést a posléze na trhu nové pivo udržet.

Po roce 1997 nastal útlum jak ve stavařině, tak i v hospodské činnosti. Lidé přestali chodit na večeře a když chodili, tak jen sporadicky. To nebylo jenom u nás, to bylo všude v těch restauracích. A navíc my jsme točili pivo, o kterém nikdo nic nevěděl, takže přišel jednou, ochutnal, už se neobjevil. A já jsem si dovolil v opuštěné krajině postavit pivovar s restauraci.

Celých šest let musel Jiří Papula fungování minipivovaru dotovat ze svých dalších aktivit. Začínal s 200 hektolitry a jedním chladícím tankem. Pro letošek plánuje už 750 hektolitrů. Za deset let třikrát rozšiřoval kapacitu svých boxů. 70 procent produkce dnes otočí přímo v pivovarském dvoře v Dražíči.

Reklama je jediná jedna. Někdo si dá pivo, chutná mu a přivede kamarády. A sám se vrátí. Když se lidé vrací a přivedou kamarády, to je ta pravá reklama.

Aby světlý a tmavý ležák uspěly v konkurenci a udržely se na trhu, pravidelně se s nimi účastní nejrůznějších pivovarnických soutěží. Výhledově plánuje otevření vlastních restaurací na jihu Čech a expanzi do Prahy či do nedalekých Bavor. Za největšího nepřítele podnikání u nás považuje lidskou závist, nepřesnou legislativu a slabou podporu drobných živnostníků. Cestou k přežití je i soustředění zástupců malých pivovarů a jejich společný lobbying vůči velkým nadnárodním společnostem.

Věřím, že malé pivovary se soustředí do celku, aby působily jednotně v konkurenci s velkými pivovary. Každý minipivovar je závislý na středních a velkých pivovarech už jenom v tom, že od nich získává zaprvé kvasnice, případně může získat chmel, ale co je důležité, pokud malý pivovar dodává v sudech, střední pivovar mu pomůže, nebo může pomoci mytím sudů, chemickou úpravu sudů a v takových věcech.

Konkurenceschopnost výrazně ovlivňují u výroby kvasnicového nefiltrovaného nepasterizovaného piva také ceny energií.

Trvanlivost piva tady drží chlad. Já mám výrobník ledové vody, a výrobník ledové vody mi musí- nejenom pět až sedm týdnů, kdy to pivo zraje, držet to pivo při teplotě jeden stupeň. A ty výrobníky ledové vody jsou samozřejmě na elektriku. A průmyslový pivovar pivo zakonzervuje a je jedno, jak ho má skaldované. Jenže já k tomu musím vyrobit elektrickou energii, skladovatelné podmínky, a to jsou ty náklady, které nikdo nemá, které nese pouze ten malý pivovar.

Existuje tedy nějaký recept jak nepodlehnout tlaku velkých pivovarů a jejich cenové politice?

Obnáší to soutěže, odříkání, pokoru, hlavně pokoru, a pak se výsledky dostaví. Pak je značka, je pivo a je zájem. A to pivo, i když já tvrdím, že to naše je nelepší, je všude kvalitní, ale musím věřit pouze svojí značce.

Zdroj a foto: Česká televize.cz - POKR


Jen několik týdnů bude ve vybraných restauracích na Kutnohorsku a Kolínsku k dostání unikátní Dačický kvasnicový ležák z pivovaru Kutná Hora. „Lidé si čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se od běžných piv odlišují. Právě kvasnicová piva se vyznačují, plnou přírodní chutí, kterou se odlišují od ostatních, běžně vyráběných piv“ zdůvodnila přípravu nového piva manažerka značky Dačický Daniela Klančíková.

Nové pivo bude k dostání jen po omezenou dobu – po několik týdnů v jarních měsících. „Jeho výroba je náročnější než u běžných piv, proto jsme připravili jen omezené množství. Při jeho výrobě jsme vycházeli z dochovaných receptů samotného Václava Dačického. Pivo budeme distribuovat především v domácím regionu zahrnujícím Kutnou Horu a Kolín,“ doplnil vrchní sládek a ředitel pivovaru Jan Hejra. Dačického kvasnicové pivo se od těch ostatních liší především tím, že není filtrované, stabilizované ani pasterované, takže jde o "živé" pivo. „Kvasnicová piva jsou dnes vzácností a ukázkou mistrovského umění sládků. Vyznačují se vynikající vyváženou chutí, nádhernou přírodní barvou a hustou smetanovou pěnou,“ uvedl Jan Hejra.

Dačický kvasnicový ležák obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které bychom jinak museli kvůli trvanlivosti standardní filtrací, stabilizací či pasterací odstranit či zničit. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více tak vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Ondřej Koucký ze společnosti Drinks Union, do níž pivovar Kutná Hora patří.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Značka Staropramen přináší novou dimenzi zábavy. Chcete získat originální půllitr, stahovat hudbu dle svého výběru, zahrát si ruletu, vyzvat přátele na virtuální souboj nebo se například proletět ve větroni či pilotovat Formuli 1 v Monte Carlu? Zaregistrujte se na nových internetových stránkách www.tosivypijes.cz a začněte si užívat ve světě, kde je vše ve vaší režii. Za málo $taráčů hodně muziky, ale čím více $taráčů, tím lépe!

Co jsou to $taráče a jak je získat? Ve $taráče - měnu v novém virtuálním světě na www.tosivypijes.cz - proměníte herní kódy na každé promoční lahvi či plechovce piva Staropramen. Počet $taráčů za daný kód je určován dle aktuálního kurzovního lístku, který se průběžně mění a je tedy nutné jej pravidelně sledovat.

S jednotlivými $taráči je možno nakládat dle vlastního výběru. Vsázet je v ruletě, vyzvat svého kamaráda na virtuální souboj v paintballu, nakupovat v internetovém obchodě originální doplňky Staropramen nebo našetřit na svůj nezapomenutelný zážitek, jako je například let větroněm, paragliding v tandemu, či splnit si svůj sen a stát se pistolníkem nebo popelářem.

V září se navíc uskuteční vrchol celé soutěže – velká aukce o hlavní pecku v nabídce, pilotování Formule 1! Pokud se chcete stát závodníkem Formule 1, vsaďte největší počet $taráčů v aukci a vyhrajte výlet do Monte Carla a možnost usednout do kokpitu nejrychlejšího vozu světa. Helikoptéra Vás z luxusního hotelu přepraví na slavný jezdecký okruh v Monte Carlu, kde po absolvování školení od profesionálního pilota včetně návštěvy dílen, nastudování závodního okruhu a vzrušující jízdě na místě spolujezdce, obdržíte certifikát kurzu pilotování vozu Formule 1.

Dalšími peckami v nabídce jsou např. jednomístný zorbing, jízda terénním autem Hammer, jízda na čtyřkolkách, řízení tanku či pronájem Porsche Carrera.

Kdo by neměl chuť pouštět se do těchto adrenalinových aktivit, může své $taráče využít k nákupu originálního otvíráku, sklenice Staropramen, ke stažení hudby nejrůznějších žánrů či zábavných tapet a her do mobilního telefonu.

Více informací získáte na novém webu Pivovarů Staropramen www.tosivypijes.cz.


V roce 2007 si výrobní prostory pivovaru Budějovický Budvar prohlédlo téměř 50 000 návštěvníků, což je asi o 23 % více než v roce 2006. O 16 % se meziročně zvýšil i zájem o multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Mezi turisty ze všech kontinentů byl i vnuk Augusta Zátky, který byl jedním z iniciátorů založení Budějovického Budvaru.

Pivovar Budějovický Budvar, n.p., věnuje v posledních letech pozornost i rozvoji nabídky komplexních turistických služeb. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru nabízí zábavu i poučení při prohlídkách výrobních prostor pivovaru nebo multimediální expozice o historii vaření piva. Pivovar provozuje i několik restaurací, ve kterých hosté mohou kromě dokonale ošetřeného piva ochutnat gastronomické speciality české i mezinárodní kuchyně. Nabídku služeb doplňuje Hotel Malý pivovar, který je mimo jiné vhodný i pro kongresovou turistiku.

Exkurzí v pivovaru se loni zúčastnilo rekordní množství návštěvníků. Celkem jich bylo 48 156, to je o 22,8 % více než v roce 2006. Zájem o prohlídky se dlouhodobě zvyšuje – v roce 2002 byl počet návštěvníků asi 21 000. Exkurze vedou profesionální průvodci s výkladem v češtině nebo dalších pěti jazycích. Součástí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo z ležáckého tanku.

Úspěšný rok má za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Expozice představuje srozumitelnou a zábavnou formou historii vaření piva v Českých Budějovicích. V roce 2007 se s „Příběhem budějovického piva“ seznámilo 4 317 lidí, to je meziročně o 16 % více.

Turisté pocházeli loni ze všech kontinentů. „Asi nejzajímavějším návštěvníkem byl vnuk pana Augusta Zátky, který dnes žije v Kanadě. Když v expozici viděl hologram svého dědečka, byl nadšený,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru (pozn. – August Zátka byl jedním z klíčových iniciátorů založení Českého akciového pivovaru, dnešního Budějovického Budvaru). Největší podíl na celkové návštěvnosti - asi 48 % - měli turisté z německy hovořících zemí, převážně z Německa a Rakouska. „Turisté z německé jazykové oblasti přijíždějí obvykle ve velkých organizovaných skupinách. Oproti tomu Češi dávají přednost spíše individuální turistice,“ upřesňuje Antonín Janský. Domácí návštěvníci měli loni podíl 20 %. Na třetím místě se umístili turisté z anglicky hovořících zemí s podílem 19,4 %. Každý desátý návštěvník pivovaru pocházel z Francie. Významný podíl (asi 16 %) tvoří studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohou využít ochutnávky piva v ležáckém sklepě.

Pivovar je návštěvníkům přístupný každý den od 9 do 16 hodin na základě předchozí telefonické či e-mailové objednávky. Každý pracovní den (v létě i o víkendech) ve 14:00 se lidé mohou zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budvar.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Světlé výčepní pivo Pardál získalo ocenění "Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008" v kategorii "Pivo". Novinka v nabídce pivovaru Budějovický Budvar byla na trh v jižních Čechách uvedena 1. března loňského roku. Její prodej trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 tisíc hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území ČR. "Vítězství v soutěži Volba spotřebitelů si velice vážíme, zejména proto, že o výsledku rozhodovali sami spotřebitelé, pro které Pardála vaříme," komentoval získané ocenění Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v srpnu roku 2005. O rok později byli do projektu zapojeni i sami spotřebitelé. Ti se účastnili několika kol řízených degustací pod vedením technologa pivovaru. Na základě připomínek budoucích zákazníků se dolaďovala konečná chuť, hořkost, barva a další vlastnosti piva Pardál. "Degustací se účastnilo více než tři sta pivařů. Podle prodejních výsledků i podle výsledků soutěže Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008 můžeme říci, že odvedli skvělou práci. Za to jim patří náš velký dík," dodal Samec. Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od výčepního piva značky Budějovický Budvar. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, tmavší zlatavou barvou a vysokou bílou pěnou. Má stupňovitost 9,7 procenta a obsahuje 3,8 procenta alkoholu.

"Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka" je pořádána společností Atoz Event již osmým rokem. Cílem programu je monitorovat a oceňovat nové a inovované výrobky rychloobrátkového sektoru uvedené na český trh za poslední rok a půl. Vítězné výrobky získávají roční licenci na užívání loga "Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka". Soutěž představuje jediný program v ČR, ve kterém jsou vyhlášeny vítězné výrobky na základě průzkumu mezi konečnými spotřebiteli. V letošním roce zaznamenal program "Volba spotřebitelů" rekordní počet účastníků. Ve 28 kategoriích se utkalo 85 výrobků/výrobkových řad, které registrovalo 55 výrobců. Volba probíhala na základě průzkumu reprezentativního vzorku domácností a on-line panelu respondentů. Realizátorem průzkumu byla agentura Factum Invenio.

Zdroj: Web Reporter.cz


Pojedenácté zve pivovar Radegast v Nošovicích své příznivce na den otevřených dveří, který se uskuteční ve čtvrtek 1. května od 8 do 16 hodin. O návštěvu pivovaru, který jako jeden z mála v Evropě umožňuje nahlédnout do reálného procesu vaření piva, je každoročně obrovský zájem. Pivovar dbá na vysokou úroveň exkurze a komfort návštěvníků. Kapacita je proto omezená a prohlídku je nezbytné si předem telefonicky či e-mailem rezervovat. Prohlídky pivovaru, které jsou 1. května zdarma, budou probíhat za asistence zkušených průvodců. Pivovar chce zachovat vysokou úroveň exkurze a komfort pro návštěvníky, což sebou přináší omezenou kapacitu exkurzí. Ty je nezbytné si rezervovat předem na tel.: 558 602 566, nebo e-mailem na adrese: exkurze.radegast@pilsner.sabmiller.com. Více informací o exkurzi je k dispozici na www.radegast.cz.

Zdroj: Deník.cz


Pilsberg chce novú sladovňu

[čtvrtek, 24. duben 2008]

Popradský pivovar čaká rekonštrukcia, momentálne vyrába v Poľsku.

Pivo popradského pivovaru Pilsberg sa od začiatku roku dočasne varí v licencii v jednom z poľských pivovarov. Traja jeho východoslovenskí spoluvlastníci Ladislav Lazar, Norbert Cehelský a Ladislav Ďurica chystajú v Poprade kompletnú rekonštrukciu.

No tá nie je jediný investičný zámer. Na jeseň chcú začať stavať novú výrobňu sladu v neďalekej obci Mlynica. Má ich stáť zhruba 380 miliónov korún.

Podľa L. Lazara to bude nákladnejší projekt ako modernizácia pivovaru. „I keď vyčíslenie tej zatiaľ nemáme spresnené,“ dodáva.

Nová sladovňa pod Tatrami zvýši kapacitu výroby sladu popradskej pivovarníckej skupiny. Staršia sladovňa v areáli popradského pivovaru, ktorá sa má zrekonštruovať spolu s výrobou piva, dosahuje celoročnú produkciu zhruba deväťtisíc ton. V novej, ktorú budú vlastníci Pilsbergu prevádzkovať pod dcérskou firmou Tatranská sladovňa, ho vyrobí 15-tisíc ton.

Investície do sladu L. Lazar vysvetľuje tým, že v jeho predaji nie je na európskom trhu taká ostrá konkurencia ako pri pive. Zatiaľ čo slovenské pivo sa za hranice dostáva v malých objemoch, export tuzemského sladu je oveľa väčší ako jeho domáca spotreba.

Výstavbu sladovne chce Pilsberg kryť z vlastných zdrojov, bankových úverov a snaží sa získať pomoc aj z eurofondov. Súčasne pripravuje rekonštrukciu pivovaru.

Podľa L. Lazara nie je v hre len obnovenie pôvodných priestorov pivovaru v centre mesta, ale uvažujú o tom, že by ho presťahovali na nové miesto na periférii. Zdôrazňuje, že licenčná výroba ich pív v Poľsku je len dočasné riešenie.

V minulom roku predal Pilsberg na slovenskom trhu zhruba 100-tisíc hektolitrov piva, čím držal približne 2,5-percentný trhový podiel. Podľa L. Lazara si pivovar takéto pozície podrží aj tento rok.

„Spotrebitelia túto dočasnú zmenu prijali. Pivo tam dávame variť z nášho sladu a podľa našich receptúr. Nič sa na ňom nezmenilo,“ dodáva. Pivovar pred presunom výroby do Poľska zamestnával v Poprade 130 ľudí. Teraz mu stačí sedemdesiat, na výrobu sladu a distribúciu piva z Poľska.

Zdroj: ETrend.sk


Prvním kolem začala v prostorách velkopopovického pivovaru soutěž o nejlepší české pivo letošního roku. Celkem do ní české pivovary přihlásily 64 značek. Letošní ročník bude mít stejně jako loni pět kategorií, informoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků - 23 značek. V kategorii světlá výčepní piva bude v dvoukolovém klání soutěžit 19 druhů, tmavých výčepních piv šest, tmavých ležáků sedm a stále populárnějších nealkoholických piv bylo do soutěže přijato devět.

Český svaz pivovarů soutěž České pivo považuje za prospěšnou pro české pivovarnictví a jako jedinou tuzemskou akci mezi soutěžemi piv ji garantuje. Výsledky testování jsou podle svazu objektivní a nestranné.

"Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt, tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají," uvedl Veselý. Vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale jsou přímo ve výrobních závodech odebírány komisí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS). "Není proto možné vybírat ty nejlepší várky. Degustacím je přítomen notář, což podtrhuje již tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocovacího procesu," dodal Veselý.

Svaz chce navíc dosáhnout stavu, kdy všichni hodnotitelé budou mít degustátorské zkoušky. Zatím totiž ne všichni sládci a další pivovarští odborníci, kteří soutěžící piva hodnotí, tuto kvalifikaci mají.

Vítězem loňské soutěže se v kategorii světlý ležák stalo Starobrno Medium z pivovaru Starobrno. Mezi světlými výčepními pivy vyhrál Braník z Pivovarů Staropramen a vítězství z předchozího roku v kategorii tmavých ležáků obhájil Primátor Premium Dark z Pivovaru Náchod. Premiérovou soutěž tmavých výčepních piv vyhrál Pivovar Janáček s pivem Janáček tmavé. Rovněž poprvé v historii se soutěžilo v kategorii nealkoholických piv, kterou vyhrál Bernard Free z Rodinného pivovaru Bernard.

Druhé kolo soutěže České pivo 2008 se uskuteční 17. a 18. června opět v pivovaru Velké Popovice. Vítězové kategorií budou vyhlášeni 25. září v Praze během Svatováclavské slavnosti českého piva. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá VÚPS.

Akce je součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho smyslem je seznamovat veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a zlepšovat image piva.

Zdroj: Marketing & Media


Tachovsko se od úterý může pochlubit světovým prvenstvím. Postaral se o to rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. Ten otevřel restauraci Stará sladovna, která vstupuje na veřejnost s označením první Beerarium na světě.

Foto

„Beerarium má pivo ukázat trochu jinak, než je běžný spotřebitel zvyklý. Restaurace bude místem, kde se milovníci piva mohou tímto nápojem doslova kochat,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Plevka mladší. Beerarium má podle něj být místem, kde bude zákazník pivem doslova obklopen. V sortimentu bude běžně kolem deseti druhů piv a mnoho jídel tvořených k pivu a pomocí piva. „Bude to jedinečné spojení piva a gastronomie. Jídla vycházejí z tradiční kuchyně a ke každému druhu doporučují pivní sommeliéři vhodné pivo. Chodovar nebude v Beerariu nabízet pouze piva vlastní produkce, i když ta budou převládat. „Nabídneme třeba pšeničné pivo, které mělo v Česku také tradici, ale ta byla přerušena poválečným vývojem,“ dodal Plevka mladší.

Kmotrem nového zařízení, prvního svého druhu na světě, se v úterý stal Rudolf Hrušínský. „K pivu mám od dětství kladný vztah. Táta byl velký pivař a strýc říkal: Kdo se chytrej narodí, tomu pivo neškodí,“ vyjádřil se herec.

Hrušínskému chodské pivo chutnalo. „Hrozně rád cestuju a pivo ochutnávám všude ve světě. A musím potvrdit, že české je skutečně nejlepší a zdejší chodovoplánské je vynikající,“ pochválil Hrušínský umění chodovoplánských sládků.

Rod Plevkových se v pivovarnictví pohybuje už třetí generaci. „Pivovaru v Chodové Plané mohla hrozit i likvidace, ale přišla privatuzace a my jsme se pustili do záchrany,“ řekl prezident Chodovaru Jiří Plevka starší. „Dokonce jsme pivovar vytunelovali, ale tím, že jsme vybudovali skutečný čtyřicetimetrový tunel a restauraci Ve skále. Její kapacita pomalu přestávala dostačovat, a tak jsme se rozhodli přebudovat bývalou sladovnu,“ vysvětlil Plevka starší.

Když byla postavena sladovna nová, tato stará sloužila jako konírna a po válce kravín. Rekonstrukcí se kapacita restauračních zařízení Chodovaru zvýšila na zhruba osm set lidí a patří k největším v Čechách. Například loni, jak pro ilustraci informoval ředitel restaurace Mojmír Prokeš, zkonzumovali strávníci jednu tunu vepřových kolen za měsíc.

Stará sladovna nabídne podle Plevky mladšího možnost lidem vařit si vlastní pivo. „V budoucnu by se zde měl vytvořit minipivovar, kde si budou moci zákazníci uvařit pod dohledem zkušeného sládka vlastní pivo,“ uvedl.

Chodovar je rodinným pivovarem, který se soustřeďuje zejména na regionální trh, ale v malém množství vyváží své produkty také do zahraničí. Nedávno získal certifikát Evropské unie, že může používat chráněné zeměpisné označení Chodské pivo.

Letošní pivní sezony bude v pivovaru zahájena v sobotu 26. dubna.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Kohout | Foto: Antonín Hříbal


Nejoblíbenější české pivo Gambrinus vybojovalo prestižní ocenění. Na nejvýznamnější světové soutěží pivních značek World Beer Cup 2008 byl Gambrinus vyhodnocen na třetí pozici v kategorii piv plzeňského typu, kterých se dnes celosvětově prodává více než 70%. Slavnostní večer s vyhlašováním cen proběhl 19. dubna v San Diegu ve Spojených státech. Soutěž pořádá již od roku 1996 svaz pivovarníků Brewers Association.

Do letošního ročníku World Beer Cup přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel.

Foto

„Velmi nás těší bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní s převahou kralují světové pivní produkci a v Čechách zaujímají na trhu 99 %. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou. Tato nejvýznamnější světová soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

The World Beer Cup je nejprestižnější světovou soutěží, kterou pivovarští odborníci přirovnávají k Olympijským hrám pivních značek. Hodnocení piv z celého světa probíhá každé dva roky pod záštitou 54 pivovarských svazů celého světa. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj dokončil čtyřletý projekt rozšíření varny Pilsner Urquell za více než půl miliardy korun. Uspokojí tím rostoucí světovou poptávku po nejznámějším českém pivu.

Skupina SABMiller už investovala od vstupu do Prazdroje v roce 1999 do rozvoje a podpory značek pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích 14 miliard korun.

,,Roční kapacita výroby plzeňského pivovaru (značek Pilsner Urquell a Gambrinus) vzroste letos v červnu z 5,1 milionu hektolitrů na 6,2 milionu hektolitrů. Nyní dokončujeme instalaci ležáckých tanků," uvedl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Kapacita plzeňských varen Gambrinus i Pilsner Urquell bude zhruba shodná.

Při rozběhu první části investice do varny v září 2004 řekl šéf SABMiller pro Evropu Alan Clark, že do roku 2009 se Prazdroj chce dostat na hranici čtyř milionů hektolitrů Pilsneru Urquell ročně.

Generální ředitel Prazdroje Mike Short loni v červnu řekl, že SABMiller chce v deseti letech investovat do technologie a podpory prodeje českých piv 15 miliard korun.

Plzeňský Prazdroj loni vyvezl do 56 států světa historicky rekordních 846 tisíc hektolitrů piva, meziročně o osm procent více. Stěžejními trhy zůstávají Německo, Španělsko, Skandinávie a USA. Celkem 675 hektolitry, o 4,5 procenta více, se na výsledku podílel Pilsner Urquel.

Zdroj: E15.cz


Nealkoholické pivo není popelka

[úterý, 22. duben 2008]

"Součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala," slibuje Daniel Musialek, brand manager značky Staropramen.

Foto

Pivní trh začíná stagnovat, co s tím?

Český pivní trh dlouhodobě stagnuje, respektive zaznamenává mírný pokles, a lze předpokládat, že tento trend pro něj bude příznačný i v budoucnu. Na druhou stranu za poslední dva roky docházelo k mírnému nárůstu.

Ten ale byl v řádu desetin procenta...

Přesně tak, nárůst celého českého pivního trhu v loňském roce představoval půl procenta.

Co se s tím dá dělat?

Je třeba být lepší než konkurence, zaujmout spotřebitele. Značka Staropramen proto v předloňském roce udělala řadu strategických změn včetně změny cílové skupiny a positioningu značky. Dnes mohu říci, že toto "cvičení" bylo velmi úspěšné.

Podle čeho tak usuzujete?

Značka Staropramen rostla výrazněji než trh. Celkově se nárůst prodeje pohyboval okolo devíti procent. Při mírném růstu celého trhu to znamenalo její výrazný nárůst z hlediska tržního podílu.

Co bylo hlavním důvodem pro změnu cílové skupiny?

Značka, chce-li být úspěšná, musí reflektovat změny v chování spotřebitelů a jejich preference. Za posledních pár let došlo k velkým změnám v jejich životním stylu. Tomu se musela značka přizpůsobit. Staropramen už nechtěl být běžná pivní značka pro klasického spotřebitele. Museli jsme si najít segment na trhu, ve kterém se budeme dále profilovat, a tím se odlišíme od ostatních konkurenčních značek.

Kdo to tedy má nyní být?

Zaměřujeme se na spotřebitele s aktivním životním stylem, kteří vyhledávají maximální pestrost prožitků při trávení volného času a kladou důraz na zážitky.

Takže už to nejsou starší pánové v hospodách?

Ano, chceme se zaměřit na mladší lidi, ale v našem pojetí jsou to lidé "mladí duchem". Pro značku Staropramen není rozhodující věk, ale životní postoj. Můžete najít staršího, ale zároveň velmi aktivního člověka, který jezdí na raftu, na lyžích, vyhledává hudební festivaly...

Tímto směrem jde i komunikace...

Značka chce svou komunikací spotřebitele trochu "nakopnout". Proto používáme provokativní heslo "Kdy jsi naposledy udělal něco jinak". Naším cílem je oslovit a upoutat zmiňovanou cílovou skupinu. Na druhé straně, klasické pivní spotřebitele, které má značka dlouhodobě, nechceme určitě odrazovat. Nicméně komunikace už na ně není zaměřena.

Změnit vnímání značky není zcela jednoduché...

Určitě je to zásadní krok. Staropramen si s sebou nese určité historické vnímání. Přestože jsme na svoji historii hrdí, tento náhled se neslučuje s novým positioningem značky. Nicméně, když se znovu podíváme na nárůst prodejů a tržního podílu značky, dominantní část tvořili lidé z nové cílové skupiny, které chceme značkou oslovovat.

Současným velkým tématem je zdravý životní styl. Předpokládám, že už také podnikáte vhodné kroky...

Lidé dnes tráví v práci hodně času a volný čas je pro ně vzácný, proto si ho chtějí maximálně užít. Vyhledávají aktivity, které jim přinesou nějaký zážitek. Mezi ně patří zejména eventy, jako např. Pražský mezinárodní maraton nebo hudební festivaly. Právě v těchto oblastech se značka Staropramen hodně profiluje. V loňském roce jsme byly partnerem Pražského maratonu, což bylo poprvé, kdy se pivní značka s podobnou aktivitou spojila.

Proto i pivo "maraton"?

Nemohu zcela vyzradit, co chystáme. Nicméně součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala. V tuto chvíli mohu jen prozradit, že půjde o hodně zážitkově orientovanou aktivitu pro promoci značky.

Když se podívám na komunikaci pivovarů, stále vede televize...

To jste popsal přesně. Klasické kanály, tedy televize, outdoor a internet, stále vedou. Na druhé straně se snažíme využívat i netradiční média typu ambasadorských programů, se kterými jsme byli velmi spokojeni při launchi CoolKegu.

Když už jsme u CoolKegu, po prvotním nárůstu se samochladicím sudům příliš nedaří...

Záleží na tom, čemu budeme říkat prvotní nárůst. Jedná se o velmi sezonní výrobek. Z tohoto pohledu bych i hodnotil křivku prodejů. Tedy nejde o neúspěch produktu, ale o sezonnost. Již nyní se dostáváme do fáze, kdy se opět začíná zvyšovat poptávka. My jsme s prodeji CoolKegu velmi spokojeni.

Jaká se pro CoolKeg chystá další podpora?

V tuto chvíli je pro nás důležité především rozšíření distribuce. Minulý rok jsme spolupracovali exkluzivně pouze s jedním partnerem. Nyní chceme rozšířit distribuci na daleko více prodejních míst. Druhá věc samozřejmě je, že jde o výrobek, který potřebuje neustále zvyšovat povědomí. Chystáme proto ATL komunikaci a také další spolupráci s ambasadory, které již máme.

Tedy do běžných obchodních řetězců?

Přesně tak. Budeme se soustřeďovat na tato místa prodeje.

Claim "Děláme věci jinak" hodně vybízí k méně tradičním formátům, než je TV...

Minulý rok jsme aktivně spolupracovali se Stream TV. Vysílali jsme video natočené speciálně pro tento kanál. Podle návštěvnosti byl tento projekt velmi úspěšný. Alespoň v porovnání s jinými videi.

To ale bylo období, kdy stream byl něco nového. Nicméně očekávám, že spolupráce bude pokračovat...

Samozřejmě se to přímo nabízí. Byli bychom asi hloupí, kdybychom s podobným pozitioningem s podobnými kanály nepracovali. Některé projekty v této oblasti se určitě chystají.

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Hejda


Čtyřdenní festival, plný rockové hudby a hektolitrů piva je téměř za dveřmi. Kulturní program bude letos hostit skutečně zvučná jmén, nově na něj přispěla i radnice. Pořadatelé očekávají, že na Lazce může přilákat až dvacet tisíc návštěvníků. Vloni tato akce vyvolala i stížnosti nekterých místních. Jak dopadne letos?

Největší akce masové zábavy v Olomouci, Pivní festival, vypukne ve středu 7. května a bude čtyři dny středem dění na Lazcích.

Pořadatelé čekají hodně přes deset tisíc návštěvníků. S touto skutečností musí počítat jak policie, tak i obyvatelé Lazců. Vloni se akce konala na Lazcích poprvé a pokud jde o veřejný pořádek obešla se bez větších problémů.

Divokej Bill, Peha, No Name, Kryštof, Support Lesbiens – na letošním ročníku Olomouckého pivního festivalu se představí špička české a slovenské hudební scény.

Účast takových jmen se samozřejmě projevila na celkovém rozpočtu přehlídky. Ten je v historii akce rekordně nejvyšší. Letos s ním organizátorům významně pomohlo i město Olomouc.

„Rozsah opatření je plánován ve zhruba stejném rozsahu jako v loňském roce. Policisté ve spolupráci s městskými strážníky budou dohlížet na veřejný pořádek a dodržování nočního klidu. Pokud by docházelo k nějakým výtržnostem budou připraveni adekvátně zakročit,“ řekla mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová.

Pivaři mi vadí

„Nedalo by se něco dělat a najít jiné místo pro konání pivního festivalu? Tento rok bude naneštěstí opět čtyřdenní,“ svěřila se Olomouckému deníku s obavami paní Grygová z Olomouce.

„Torzo, které zbylo z kdysi skutečné funkční dostihové dráhy, je jednak řadu dní nepřístupné už před zahájením akce kvůli montáži stánků a přípravě areálu, po akci je to zasviněné místo, kde musí člověk dávat pozor na to, kam a hlavně do čeho šlape. Vždyť pivo se může pít kdekoliv, zelená louka k tomu není zapotřebí,“ dodala čtenářka Grygová.

Lazce si nestěžují

Náhodně oslovení obyvatelé Lazců se ale festivalu nijak neobávají. Na akci si nestěžovala mladá maminka, která na Lazcích bydlí.

„Moji rodiče, kteří mají byt přímo u baseballového hřiště, si však na hluk stěžují často. Festival trvá pár dní, tak se to dá vydržet. Chápu, že město nemá jiné vhodné prostory, kde takové akce pořádat. Lidé to prostě musejí nějak přetrpět,“ řekla Olomoučanka.

Podobný názor zastává také seniorka Dobroslava Vozarová, která bydlí přímo v Lazecké ulici.

„Nevadí mi hluk z pivního festivalu a ani z cirkusů, které tady občas hostují. Žiji tady od mých deseti let, takže pamatuji dobu, kdy se na místní dráze pořádaly dostihy. Bývala to obrovská událost pro celé město. Je škoda, že už tady nic takového není,“ posteskla si Vozarová.

Zdroj: Olomoucký deník


Pivovar Ferdinand zásobuje okolí i exportuje, znovuoživlý kácovský Hubertus upevňuje pozice v regionu.

Historie místního pivovaru Ferdinand sahá do roku 1897, kdy arcivévoda František Ferdinand d‘ Este nechal postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje do dnešní doby.

Pivovar vyrábí okolo 50 tisíc hektolitrů piva ročně. Produkuje celkem pět druhů piv, od nealkoholického až po speciální piva. Obchodní politika se zaměřuje především na domácí region a dále na exportní trhy.

Před dvěma lety obsadil Tmavý ležák první místo na soutěži Česká pivní pečeť a Ležák světlý Premium třetí místo na stejné degustaci. V témže roce na Dočesné v Žatci slavil další úspěchy. Výčepní světlé pivo obsadilo první místo a Ležák světlý Premium místo druhé. Pro pracovní zaneprázdnění se současný ředitel Ferdinandu ke stávající produkci nevyjádřil.

Na rozhraní Benešovska a Kutnohorska obnovuje bývalou slávu pivovar v Kácově. První zmínka o výrobě piva v městysi na levém břehu Sázavy je z roku 1457.

V roce 1726 získala kácovské panství i s pivovarem Anna Maria, velkovévodkyně Toskánská, čímž se Kácov dostal do vlastnictví vládnoucí habsburské dynastie. V letech 1918 -1920 byl pivovar znárodněn, jako celý habsburský majetek, a stal se státním pivovarem. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus.

Poté byl kácovský pivovar v roce 1948 znárodněn. Následně byl provoz součástí podniků: 1948-1952 Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary n.p. a 1955-1957 opět Středočeské pivovary. Jako výrobní podnik zanikl kácovský pivovar v roce 1957. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl chvíli otevřený a opětovně uzavřen.

V roce 2001 začíná poslední období novodobé historie pivovaru, kdy ho zakoupila česká firma. Za tuto dobu byl pivovar kompletně zrekonstruovaný tak, aby výroba splňovala i ta nejnáročnější kriteria. Z původního výstavu 200 hektolitrů ročně se produkce zvedla.

„Loňský, výhradně tuzemský výstav byl 11 tisíc hektolitrů sudového piva Hubertus. V současné době dodáváme sedmdesáti regionálním odběratelům včetně sítě našich restaurací,“ uvedl ředitel David Hořejší s tím, že letos hodlají produkci piva, vyráběného klasickou technologií, zvýšit.

Ta spočívá v odděleném hlavním kvašení a dokvašování. Všechny vyráběné druhy piva se prodávají jako nepasterované, ošetřené pouze mikrobiologickou filtrací a nejsou v něm žádné stabilizační, ani jiné chemické látky. Jako vstupní suroviny se používá pitná voda z vlastní studny, český slad vyráběný na humnové sladovně a české odrůdy chmele.

Zdroj: Benešovský deník | Autor: Ladislav Jerie


«« « Strana 659 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň