Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Jubilejního 2010. návštěvníka přivítali v úterý v pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku. Stal se jím Josef Andres z Brna, řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Tradici odměňování jubilejního návštěvníka podle letopočtu založili v pivovaru před šesti lety. Letošním 2010. návštěvníkem je Josef Andres, který pracuje jako výzkumný pracovník v Centru dopravního výzkumu Brno. V Hanušovickém pivovaru je poprvé. „V Hanušovicích jsem již dříve byl, v pivovaru však nikdy,“ řekl jubilejní návštěvník.

Na tradiční výrobu piva se v Hanušovicích ročně přijede podívat několik tisíc lidí. „Na odborné exkurze přijede ročně asi pět tisíc lidí, v rámci pivovarnických oslav a akcí pak dalších deset tisíc lidí ročně,“ řekla Matulová.

Odborná exkurze trvá v pivovaru asi hodinu a během ní návštěvník uvidí celou tradiční výrobu piva jako například pivovarské rybníky, varnu či ležácké sklepy. „Mezi nejzajímavější místa patří samozřejmě původní měděné osmdesát let staré kádě,“ řekla ředitel pivovaru Vladimír Zika.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Národní finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního zná svého vítěze. Je jím Lukáš Svoboda z pivnice Konvikt v Praze. Spolu s titulem národního vítěze získal zájezd do Dánska, spojený s návštěvou provozovny loňského absolutního vítěze, pivo na rok zdarma a samozřejmě si zajistil účast na mezinárodním finále. Zde se utká o titul nejlepšího výčepního světa v ostré konkurenci zástupců z dalších 19 zemí.

Soutěžil jsem už několikrát, byl jsem i druhý ve světovém finále. Ale letos slibuji, že konečně přivezu do České republiky to zlato!“ prohlašuje sebevědomě Lukáš Svoboda. „V mezinárodním finále se sejde určitě velká konkurence. Mojí výhodou ale může být i to, že už mám soutěžní zkušenosti z New Yorku 2006,“ dodává Svoboda.

3 nejlepší výčepní:

Lukáš Svoboda, Pivnice Konvikt, Praha

Jana Zachariášová, VŠK Terč, Brno

Miroslav Vorlík, Restaurace Na Spilce, Plzeň

Všichni zúčastnění si kromě certifikátu účastníka národního finále odnesli pivo Pilsner Urquell a další dárkové předměty. Pro druhé a třetí místo je připravena návštěva Vilshofenu, rodiště prvního sládka Pilsner Urquell Josefa Grolla. Národní vítěz navíc získal zájezd do Dánska, spojený s návštěvou provozovny loňského vítěze, pivo na rok zdarma (730 piv Pilsner Urquell) a samozřejmě prestiž pro sebe i pro provozovnu, ve které čepuje. Celosvětové finále se koná v říjnu 2010 tentokrát v Praze a Plzni. Mezinárodního vítěze pak čeká odměna 10 000 eur.

Úroveň této soutěže jde stále nahoru. Vítězný Lukáš Svoboda má jistě šanci v mezinárodní konkurenci uspět. Je vidět, že zájem výčepních o excelentní čepování ležáku Pilsner Urquell se prosazuje po celé České republice,“ komentuje průběh národního finálového kola v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodává: „Dokážeme totiž uvařit pivo tak, jak se má vařit, dokážeme dodat pivo tak, jak je třeba, a tak, jak má chutnat. Pokud ale Pilsner Urquell není správně podáván – ve správné sklenici, při správné teplotě, s patřičnou péčí a odbornou znalostí výčepního či barmana, který rozezná pivo s velkým P od piva obyčejného –, je jasné, že zákazníci přicházejí o plný požitek z piva. V soutěži Pilsner Urquell Master Bartender se výčepní a barmani mezi sebou porovnají, mohou vyhrát hodnotné ceny, ale mnoho věcí se také naučí. To je cílem Plzeňského Prazdroje.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2010 se přihlásilo 251 českých výčepních a barmanů. Nejprve proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Z kvalifikace postopilo do čtyř regionálních kol vždy 35 nejlepších výčepních. Národní finále bylo kláním 20 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Milovníci piva měli v sobotu svůj den. Na Toulovcově náměstí se totiž konal Litomyšlský pivní festiválek.

Návštěvníci přijeli ochutnat mok z osmi regionálních pivovarů. Pořadatelé nabídli pestrý nápojový pivní lístek. Lidé si vybírali z osmnácti druhů piv. Na své si přišli hlavně ti, kteří žízeň nehasí, ale oslovuje je chuť piva. Odvážlivci si navíc zasoutěžili. Podobná akce se ve svitavském okrese jinde nekoná.

Pivní národ

Jako Češi jsme pivní národ. Sami jsme se tak pasovali. Pivařem se tady nazývá ten, kdo vypije co nejvíce piv. Ovšem v ostatních pivních zemích je tomu jinak. Tam většina pivařů nepije pivo na množství, ale pro chuť. To znamená, že se nebojí zkoušet, experimentovat a hledat nové chutě,“ uvedl pořadatel festivalu a majitel pivotéky Jiří Kohák z Litomyšle. Proto se do města sjeli nejen lidé z celého okolí, ale také členové Svazu pivních turistů. Podle Josefa Trčky a Vladana Uhlíře z České Třebové malé a regionální pivovary získávají čím dál větší oblibu. „Lidé přicházejí na to, že není pivo jako pivo,“ tvrdí svorně pivní turisté. Podle Josefa Trčky velké průmyslové pivovary vaří pivo, které je dobré na zahnání žízně. Ne však pro posezení u vynikajícího moku. V Litomyšli zástupci Svazu pivních turistů, kteří za poslední tři roky již ochutnali 1700 druhů piv, čepovaný mok samozřejmě hodnotili. „Naše stupnice začíná na známce dobré a končí hodnocením fuj nebo kanaleto. Má pět bodů,“ informoval Vladan Uhlíř. Široká nabídka piv vybízela k jejich hodnocení také „laickou“ veřejnost. „Spor“ o nejchutnější vzorek měli třeba otec se synem. Mladší Miroslav Novák z Litomyšle fandil Medlešicím, naopak Miroslava Nováka seniora oslovila z necelých deseti vypitých vzorků kvasnicová Polička.

Pivo různých stylů

Návštěvníci festivalu ochutnali dokonce pivo několika stylů. „Mnozí lidé neví, že se pivo dělí do určitých skupin. U nás je nejoblíbenější pivní styl, kterému dali jméno plzeňští pivovarníci. Je to tradičně nejvyhledávanější ležák, tedy spodně kvašené pivo. To se nejčastěji pije také po celém světě,“ vysvětlil Jiří Kohák. Podle majitele pivotéky se však na výsluní vrací v minulosti hojně vařené pšeničné svrchně kvašené pivo. Do Litomyšle jeho vzorky dodaly na čep pivovary ze Žamberku a Černé Hory.

Všichni pivaři se shodnou, že sebelepší pivo dokáže špatný výčepní zkazit. Lidé, kteří si koupí sud piva na párty, by si měli umět dobře nastavit výčepní zařízení. „Podle mé zkušenosti je lepší točit půllitr navíckrát. Ovšem někteří zase tvrdí, že naráz. Jinak se prý chuť roztříští. Domnívám se, že tomu tak není. Je to však velmi individuální,“ sdělil Libor Bodis, zástupce pivovaru z Poličky.

Váhu a sílu piva si vyzkoušeli odvážlivci při netradičních soutěžích. Pití tupláku na čas, pití lahvového piva metrovým brčkem nebo pivní štafeta zatížila žaludky soutěžících. Běh se sudem a držení tupláku v natažené ruce zase prověřily jejich fyzickou zdatnost. Nebylo překvapením, že se v poli soutěžících objevili bratři Petr a Jaroslav Němcovi z Bystrého. Ti se podobných klání účastní pravidelně, a tak není divu, že sbírali ceny i tentokrát.

Chutná vám pivo z malých pivovarů?

Aleš Pokorný, 41 let,technik, Litomyšl

Pivo z regionálních a malých pivovarů mi samozřejmě chutná. Hodně menším pivovarům fandím. Když si můžu vybrat, tak si pivo z malého pivovaru dám. Domnívám se, že vaří lepší pivo než ty velké.

Vladan Uhlíř, 45 let, chemik, Česká Třebová

Dávám mu přednost, i když je to někdy problematické. Někde nemají vyladěnou technologii, jinde vsadili jen na to, že jsou minipivovar a tím zvláštní. Obecně to však bývá pivo lepší a zajímavější.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autorka: Sylva Horáková


Zklamání z propršeného Bernard Festu přebil zdravý úsudek. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard zhodnotil šestnáctý ročník hudebních slavností s nadhledem.

Jasně, je to smůla. Na druhou stranu se nestalo nic horšího, než že nám propršel festival. Spousta lidí teď řeší kvůli vodě mnohem vážnější starosti,“ zdůrazňuje v rozhovoru Bernard.

Už vás letošní uplakaný Bernard Fest přemrzel?

Ideální to opravdu nebylo. Člověka to zamrzí. Festival děláme šestnáct let, točíme se okolo toho skoro celý rok, snažíme se, aby všechno bylo co možná nejlepší. A pak nám to proprší. Ještěže alespoň nepanovala taková zima, takže se to na náměstí dalo nějak vydržet.

Na druhou stranu je třeba říci jednu věc. Dobrá, měli jsme pokažený festival. Co je to ale proti útrapám, které déšť natropil třeba v severních Čechách. Když to porovnáte, uvědomíte si, že se nám vlastně nestalo nic tak hrozného.

Už jste se bavili o hospodářském výsledku festivalu?

Přesná čísla ještě neznám, ale je jasné, že festival tentokrát skončil ve hmatatelnější ztrátě. Návštěvníků přece jenom přišlo výrazně méně, než kdyby bylo krásné počasí. Pokud ale pořádáme festival pod otevřeným nebem, nic s tímto faktorem nenaděláme.

A co třeba zkusit pro příště změnit termín? Zkraje prázdnin údajně prší méně často.

O tom neuvažujeme. Podle našich zjištění naopak patří ke klimaticky nejstabilnějším obdobím právě první polovina srpna. Je to otázka náhody. Třeba loni bylo počasí pro změnu naprosto dokonalé. A letos bylo vlastně hezky také. Tedy do pátečního poledne a pak od nedělního rána (úsměv).

A jak jste festival prožil vy?

Pil jsem pivo, poslouchal jsem dobrou muziku a besedoval jsem se spoustou kamarádů a známých. Navzdory počasí k nám přijela řada příjemných hostů. Byli tu lidé ze slovenského cykloklubu Bernard, spousta našich hostinských. Taková setkání mě baví. Člověk přitom nasbírá spoustu zajímavých postřehů.

Podělte se s námi o nějaký.

Třeba jsem se dal do řeči s jednou Francouzkou a ta strašně obdivovala naše lidi, jak tančili pod pódiem i v tom nejpříšernějším dešti. Říkala, že jakmile by začalo krápat ve Francii, všichni by se na to vykašlali a šli by domů. Jinak, pokud se týká kapel, letos jsem neměl jedinou výhradu. Dokonce bych ani neřekl, že by se mi některá líbila méně.

Spousta návštěvníků si pochvalovala nápad s druhou scénou na Štočkově Dvoře. Počítáte s ní i nadále?

S Milanem Davidem jsme si volali jenom krátce, ale vypadá to, že i on byl spokojený. Uvidíme, jak to dopadlo po ekonomické stránce u něho, pobavíme se o tom, co dále. Každopádně to byla jakási první vlaštovka naší snahy zajistit, aby město žilo po ony dva dny festivalem mnohem více než doposud.

První vlaštovka, říkáte. Budou tedy následovat nějaké další pokusy?

Několik návrhů bychom měli. Docela mě inspiruje festival Colours of Ostrava, do něhož se zapojila obrovským způsobem radnice a vznikla z toho jedinečná akce s prostorem pro nejrůznější hudební i divadelní žánry.

Humpolec je samozřejmě několikanásobně menší než Ostrava, ambice na mezinárodní festival nemáme a ani nemůžeme mít. Přesto si myslím, že by se řada věcí dala uchopit také. Věřím, že po volbách si o tom s představiteli radnice promluvíme. Třeba na něco přijdeme. Ale na to je ještě čas.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů


Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej odbornej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú realizovala renomovaná spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu až 20 800 ľudí.

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Prispievajú však k rozvoju zamestnanosti významne nepriamo, pretože vytvárajú pracovné príležitosti na strane obchodných partnerov a dodávateľov. „Podľa štúdie renomovanej spoločnosti Ernst & Young možno efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto práve predaju piva okolo 1 600 zamestnancov. Svojím pôsobením pivovarnícky sektor na Slovensku celkovo vytvára a podporuje približne 20 800 pracovných miest“, uvádza Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu, a dodáva: „Na úroveň zamestnanosti má samozrejme významný vplyv vývoj na trhu s pivom. Akékoľvek opatrenia, ktoré by mali za následok pokles výroby piva, by mohli situáciu negatívne ovplyvniť. Typickým príkladom takéhoto opatrenia z minulosti je zvýšenie spotrebnej dane z piva v roku 2003, ktoré malo za následok významný pokles celého pivného trhu na Slovensku. Nižšia spotreba piva znamená tiež menej práce a to nielen pre ľudí v pivovaroch, ale aj pre súvisiace odvetvia, z ktorých by najviac utrpeli hlavne poľnohospodárstvo a služby.

Keďže Slovensko je relatívne malá krajina, dalo by sa očakávať, že veľká časť dodávok pre slovenský pivovarnícky priemysel sa nakupuje v zahraničí. Opak je však pravdou. Až 82% dodávok sa získava doma. „Ak podrobnejšie rozanalyzujeme ekonomický dopad pivovarov na dodávateľov tovarov a služieb, polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva. Produkcia jačmeňa a sladu má na Slovensku dlhú tradíciu a dodnes je naša krajina dôležitým producentom týchto základných surovín na výrobu piva“ dodáva Roman Šusták. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby.

Graf: Pracovné miesta vytvorené na Slovensku v súvislosti s výrobou a predajom piva

Foto

Ako je to v celoeurópskom kontexte

Celkovo až 2,5 mil. pracovných miest v Európe súvisí s výrobou a predajom piva, pričom len približne 6% z nich je vytvorených priamo pivovarníckym sektorom. Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore sa generuje jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a viac ako dvanásť v pohostinskom sektore.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú 24,5 mld. Eur. Väčšina prostriedkov sa minie v sektore služieb (40%), poľnohospodárstve (18%) a obalovom priemysle. Európa je tiež výrobcom číslo 1 v prípade chmeľu, sladu a sladovníckeho jačmeňa. Existencia silného pivovarníckeho sektora je hlavným vysvetlením tejto pozície.

Výsledky štúdie naznačujú, že dopad pivovarníckeho sektora na zamestnanosť v Európe, ako aj na Slovensku, je stále významný. To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku, a teda aj slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe.

Spoločnosť Ernst & Young realizovala štúdiu o prínose pivovarníckeho sektora pre európsku ekonomiku pre inštitúciu The Brewers of Europe. Táto inštitúcia so sídlom v Bruseli bola založená v roku 1958 a zastupuje európsky pivovarnícky sektor. Má 27 členov, vrátane 24 národných pivovarníckych asociácií členských štátov Európskej únie, Nórska, Švajčiarska a Turecka. Viac informácií je k dispozícii na stránkach www.brewersofeurope.org. Kompletné znenie štúdie je na stránke www.brewersofeurope.org.

Zdroj: Mediálně ETrend.sk


Teprve pátý městský orloj v rámci celé České republiky zahajuje svůj provoz v Žatci.

Mezi postavami, které při odbíjení pomáhají měřit čas a poskytovat zábavu divákům, se objevuje například kostlivec se zvonečkem, ale také milovníci piva, kteří si připíjejí korbelem. Orloj zdobí řada chmelařských a pivních motivů, otvírají se na něm také jednotlivé karty z mariáše.

Unikátní stroj stál dva miliony korun a doplnil nově vybudovaný Chrám chmele a piva. „Je jedním z mnoha dalších prvků, které zvýší přitažlivost Žatce pro turistický ruch,“ uvedl Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva Žatec.

Foto

Nový orloj, jak se od středověku říká složitějším strojům, které kromě aktuálního času dokázaly zobrazovat i kalendářní a astronomické údaje a jsou doplněny zábavnými postavami, má rozměry 4 x 6 metrů. Pro město Žatec ho vyrobil pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Žatecký přístroj zdobí především motivy s chmelařskou a pivní tematikou. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele – dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Kolem ciferníku se otáčí malovaný kruh se zvěrokruhem a ručička ukazuje na aktuální fáze růstu a pěstování chmele, které lze spatřit na okolních žateckých chmelnicích. Hodiny odbíjejí a postavy se dávají do pohybu vždy každou celou hodinu.

Foto

Chmelový orloj je součástí rozsáhlého projektu, kterým chce Žatec od příští letní sezony lákat do města stovky turistů. Novou dominantou města je už hotová věž – Chmelový maják s rozhlednou a unikátním výtahem. Chrám chmele a piva, spojený s Chmelařským muzeem, nabídne návštěvníkům také například bludiště z chmelových žoků, největší křišťálovou šišku chmele na světě, nový pivovar s novou značkou piva a mnoho dalších zajímavostí.

Celkem projekt stál 250 milionů korun. Náklady hradil zejména Regionální operační program Severozápad, který operuje s penězi z Evropské unie. Přispívá i město Žatec. Další orloje v ČR jsou k vidění v Praze, Litomyšli, Olomouci a Prostějově.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor a foto: Libor Želinský


Pivaři polkli půllitr i dva litry

[pondělí, 9. srpen 2010]

A tamhle vidím na stole dva malé posilováky. Jdeme na tupláky, tři, dva, jedna, teď. To bylo o prsa čínské atletky.“ Výkřiky moderátora doprovázejí před hospůdkou v Okrouhlé statné chlapy i drobné ženy. Ti se snaží co nejrychleji prolít pivo hrdlem. Do klání se letos přihlásilo padesát šest pivařů. Ti zdolali na čas půllitr, tuplák i máz.

Mezi mazáky se opět blýskl držitel rekordu v pití půllitru i tupláku. Jeho jméno zdobí také stránky Guinessovy knihy rekordů. Martin Staffa. „Můj osobní rekord však je 3,02 sekundy na tuplák. Soutěžím každý rok a nikdy netrénuji. Nejsem pivař. Při soutěži zkrátka pivo naliju do hrdla a jednou polknu, nakonec,“ usmívá se domácí borec. Toho letos v pití půllitru překonal Milan Droběna z Nemojan. Oba se chystají ještě zdolat tuplák i máz, při kterém svlaží hrdla dvěma litry piva.

Staffův soupeř zvaný Doktor Droběna mezi jednotlivými disciplínami nejí. Když pak stojí před publikem s notnou dávkou chmelového nápoje v ruce, soustředí se. „První hlt musí být co nejmenší a pak to nějak dopadne. Kdyby to ale člověk do sebe hodil fest, tak se utopí,“ radí muž v černém triku. Na jeho hrudi se směje nápis Do pití mě nikdo nenutí, jsem dobrovolník. Někteří ze zdatných sportovců se podle něj neubrání i jiné fintě. „Je potřeba hodit tyčku a vyrazit znovu,“ prozradí Droběna.

Čas jednotlivých soutěžících měří starosta Okrouhlé Alois Hložek. Této zodpovědné funkce se zhostí každý rok. „Měřil jsem závody horských kol, měřím i závody hasičů. I s touto akcí mám zkušenosti. Stává se, že soutěžící pivo vylijí, to ale stačí člověk včas uskočit. Já se do klání zatím nepřipojil,“ sděluje Hložek. I on si však v sobotu vyzkoušel vypít půllitr na ex. Odstartoval tak totiž štafetu.

Po pití půllitrů vybízí pořadatel Bohumil Kovář početné publikum. „Potřebovali bychom sto pivařů. Dostanou pivo zdarma, stoupnou si do fronty a pokusí se překonat rekord v pití sta piv na čas ve štafetě,“ láká Kovář. Do akce se připojuje víc a víc lidí. Zbývá už jen třicítka odvážlivců. „Možná bude potřeba, aby ti první seběhli na konec fronty a dali si ještě jedno,“ směje se Kovář.

O chvíli později stojí podél silnice nekonečný řetěz lidí. Všichni drží půllitr a jeden po druhém hltají. A rekord padne. „Zvládli jsme to. Chtěli jsme si ale štafetu vyzkoušet, takže jde o neoficiální počin. Příště pojedeme naostro,“ je spokojený organizátor. Ten odstartoval soutěž před jedenácti lety. Tehdy se lidé utkali v pití tupláku. Postupně k němu přibyl i půllitr, máz a bavorák, který je specialitou žen. V sobotu v této disciplíně vyhrála místní Lenka Kadlecová s časem 3,31 sekund. Jedna z žen se však nezalekla ani plného půllitru. S tímto množstvím piva si nejrychleji poradil Droběna, a to za 2,06 sekud. V disciplíně s tuplákem zvítězil tradičně Staffa a dva litry piva ex za pouhých 10,81 sekud Petr Kraus.

Podle Kováře je unikát rekordman Staffa. „Zatímco všichni nápoj polykají, on prostě otevře záklopku, nechá ji otevřenou a pivo tam nalije,“ popíše. Soutěž v pití piva na čas inspirovala Kováře v jedné vesničce na Vyškovsku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


Pivní suvenýry šly na dračku

[pondělí, 9. srpen 2010]

Tři nadšení sběratelé v České Třebové obnovili tradici a uspořádali druhé setkání sběratelů pivních suvenýrů.

Sbírání předmětů s pivní tematikou se věnuje mnoho nadšenců.

Několik desítek jich přijelo v sobotu do České Třebové. V Národním domě zavládl už v sedm hodin ráno čilý obchodní ruch – kupovalo se a měnilo.

A co? Stoly zaplnily pivní etikety, tácky, víčka nebo sklenice. Podobná sběratelská setkání Klubu sběratelů pivních suvenýrů nebo Klubu sběratelů kuriozit se konají po celé republice téměř každou sobotu.

V České Třebové ho uspořádali tři nadšení sběratelé.

V novodobé historii se sběratelé ve Třebové sešli už podruhé. Poprvé – letos v lednu – byla u příležitosti obnovení tradice dokonce pivovarem v Žamberku vydána speciální etiketa.

Ve Třebové, kde kdysi byl i pivovar, býval i klub sběratelů. Když ale jeho hlavní tahoun zestárnul, setkání skončila. Na tradici později navázal Radek Papáček, ale napoprvé ani on tradici neudržel.

Až letos, po sedmi letech, se do toho s kamarády pustil znovu. A zájem sběratelů, kteří se do „města na trati“ snadno dopraví, je značný.

Od autíček k víčkům

Svou premiéru na podobném setkání měl dvanáctiletý Lukáš Uchytil z Letohradu. Zatímco jeho vrstevníci sbírají brouky nebo motorky, on přijel, aby rozšířil svou sbírku pivních víček. „Dřív jsem sbíral autíčka. Víčka sbírám asi rok a mám jich přibližně sto čtyřicet. Chtěl bych mít všechna česká,“ prozradil nejmladší účastník setkání.

Také Radek Papáček se k pivním etiketám „propracoval“ od dětského shromažďování obalů od žvýkaček nebo čokolád. „Po revoluci došlo k otevření trhu s pivem a už se tady dalo sehnat pivo z různých pivovarů, ne jako za komunistů, kdy byly regiony rozdělené a valil se do každého jeden druh piva.

Začal jsem sledovat, že etikety jsou každou chvíli nové. Obrázky mě uchvátily,“ vzpomíná na svou cestu ke sběratelství Radek Papáček. Teď už je podstatně dál, jak říká, etiket už nějaký tisíc má. Nejen jemu ve sbírce ale chybí předměty vážící se k českotřebovskému pivovaru.

To už je úzkoprofilové zboží, to má už jen pár vyvolených. To se tady určitě nesežene, jedině přes nějaké známé, kteří vědí o někom, kdo to má. Běžně to na trhu není,“ říká Radek Papáček.

Unikát může být pivní etiketa z První republiky, ale zrovna tak současná pivní etiketa, která je vydaná v malém nákladu třebas k nějaké příležitosti,“ vysvětluje zkušený pražský sběratel Petr Nahodil, autor zajímavých webových stránek www.pivnisberatelstvi.ic.cz.

Podle webu existuje na 26 oborů pivního sběratelství. „Jsou jedinci, kteří sbírají pivovarské akcie z První republiky nebo pivovarské známky. To byly vlastně poukázky na odběr určitého množství piva na zaměstnance pivovaru.

Pak jsou chmelové známky, ty se dávaly na chmelových brigádách. Jinak se sbírá kdeco: čela sudů, zástěry pro hospodské, sbírají se podnosy, na kterých se nosí pivo, otvíráky na pivo, je toho nepřeberné množství. Některé pivovary vydávaly hrací mariášové karty, takže někdo sbírá ty,“ potvrdil Petr Nahodil fakt, že ne každý musí sbírat jenom etikety, tácky, láhve nebo plechovky od piva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka: Šárka Mikulecká


Během 5. až 7. srpna se před obchodními centry v Olomouci objevil kombajn SK-4. Již 5. srpna přijel kombajn včetně pivního stánku před OC Haná, následující den před Olomouc City a v sobotu 7. srpna byl ke spatření před obchodním centrem Olympia.

Kombajny byly před obchodními centry umístěny v rámci spotřebitelské soutěže Hanácké žně, kterou organizuje Pivovar Litovel a která trvá od 19. července do 20. září 2010. Lidé si mohli prohlédnout také hlavní cenu spotřebitelské soutěže, kterou je automobil Chevrolet Cruze. Zájemci si také za mašle, které našli v rámci guerillové kampaně na svých vozech, vyzvedli dárek v podobě 3packu s pivem Litovel.

O kombajnu SK-4

Kombajn byl v šedesátých a sedmdesátých letech dodáván ze SSSR. Na svou dobu byl konstruován velmi pokrokově, vyráběl se z kvalitních materiálů a těšil se velké oblibě. Je poháněn čtyřválcovým motorem o výkonu 75 koní. Nemá tlumič výfuku, takže zvuk stojí opravdu za to. Díky pivovaru Litovel mají obyvatelé Olomouce v létě šanci prohlédnout si tento krásný historický stroj zblízka. Určitě na první pohled zaujmou jeho impozantní rozměry (10,5 x 3 m). Kombajn bude speciálně upraven polepy s logy Pivovaru Litovel a nápisem Hanácké žně.

Více informací o kombajnérských nájezdech najdete na webových stránkách: http://hanackezne.cz/kombajnerske-najezdy.html

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Vítěz architektonické soutěže na řešení bývalého pivovaru Světovar je znám Město Plzeň vyhlásilo v květnu prostřednictvím Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně veřejnou jednokolovou urbanisticko architektonickou soutěž na zpracování ideového návrhu řešení prostoru Světovaru – areálu bývalého pivovaru. Do soutěže, jejímž cílem bylo získat kvalitní návrh prostorového a funkčního uspořádání území bývalého pivovaru, se přihlásilo dvacet týmů. O vítězi, kterým se stal tým z pražského ateliéru D3A, rozhodla porota v minulém týdnu. Se všemi hodnocenými návrhy se může veřejnost seznámit na výstavě, která se uskuteční v areálu Světovaru od 30. srpna.

Všechny soutěžní návrhy zohlednily požadavek města na umístění a provoz muzea designu a životního stylu, multižánrového kulturního centra a městského archivu. Vítězný návrh počítá v areálu s prostorami pro bydlení, administrativu, kulturu, ale i parkovacími stáními. Porota doporučuje využít vítězný návrh k dalšímu podrobnějšímu rozpracování ve spolupráci s jejich autorem.

Foto

Druhou cenu v soutěži získal tým ve složení Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Veronika Kommová a třetí cenu týmu ve složení Vratislav Danda, Pavel Ullmann, Ondřej Smolík, Jaromír Kosnar. Porota dále udělila odměnu návrhu od týmu Martin Vanko, Ľubomír Fuňa, Martin Antal, Jakub Kausitz.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová


Napriek tomu, že pre organizátori pre následky počasia odvolali festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“, ktorý sa mal konať v sobotu 7.augusta 2010, do Vyhní prichádzajú desiatky návštevníkov, ktorí sa o tom nedozvedeli. Aby ich sklamanie nebolo až také veľké, organizátori pripravili improvizovaný náhradný program. Do 14.00 umožňujú bezplatné exkurzie v Pivovare STEIGER VYHNE, ale bez sprievodných akcií. V hoteloch SITNO a TERMÁL čapujú pivo STEIGER 10% za 0,60 €/0,5 l, KolaLoku za 0,40 €/0,5 l a podávajú guláš za 1,90 €. Najbližšie kultúrne podujatia sú v Banskej Štiavnici - ,,Remeslá“ a na Počúvadle ,,Sitno blues“. Informuje o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

Festival organizátori zrušili potom, čo v piatok 6.augusta zasiahli Vyhne dve prietrže mračien a spôsobili zaliatie prístupových ciest do obce a poškodili aj miesto konania festivalu. Príjazdové cesty do obce boli v piatok večer okolo 19.00 hod neprejazdné a valila sa po nich polmetrová vrstva vody. V tom čase padlo rozhodnutie o zrušení festivalu a zamestnanci pivovaru a občania obce sa sústredili na odstraňovanie následkov živelnej pohromy. Samotný pivovar poškodený nebol. Organizátori festivalu sa fanúšikom ospravedlnili s tým, že sa ho pokúsia zorganizovať v náhradnom termíne.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


ěmecké nakladatelství Hans Carl z Norimberku rozšířilo řadu německých průvodců o tituly, jejichž cílem je poznávat místní pivovary a piva napříč celým územím našeho západního souseda. Nová úprava 1. knihy z řady pivních průvodců, od autorů Haralda Schiedera a Ralpha Foerstera, vychází nyní zcela přepracována a aktualizována. V tomto průvodci, po rozmanité švábsko-bavorské pivní kultuře, se začíná výletem do zámeckého pivovaru Blumenthal v Aichachu, který po čtyřiceti letech opět zahájil svůj provoz v létě 2008, a končí se ve Schwarzbräu v Zusmarshausenu nedaleko bavorského Mnichova.

V třídílném průvodci je představeno celkem 75 pivovarů. Je doplněn o vyprávění švábských pivovarských mýtů z různých míst tohoto kraje od Aichach-Obermauerbachu až po Weißenhorn. Přitom pojednává o 18 pivovarech, jejichž pivo do doby vydání této knihy tiskem už nebylo možné koupit, resp. která se už nebo ještě nevařila.

Mapa přehledně znázorňuje umístění pivovarů v jednotlivých oblastech tohoto kraje. Vizuálně nejlépe byl na dvou stranách podán přehled o dodnes aktivních pivovarech. Dále je možné z pivního průvodce získat informace o historii jednotlivých provozů, rozvoji výroby piva, o místních pivnicích a pivovarských restauracích, jejich zvláštnostech, ale také o okolí, včetně tipů na trávení volného času a především podrobné a přehledné popisy příslušných piv včetně obsahu alkoholu, barvy, vůně a chuti.

Tyto popisky tak navozují lákavou atmosféru, která v milovnících piva vzbudí touhu poznávat německou „pivní říši“ a na vlastní kůži se seznamovat s místními specialitami a prostředím, kde se lahodný mok již po staletí vaří.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell přichází s novou, polotmavou variantou. Chuť i vůně Birellu Polotmavého je obohacena o aromatické látky z karamelového sladu. Rozšířením portfolia vychází značka vstříc přáním spotřebitelů, zejména žen, které ze 40 % preferují tmavší varianty piv. Přímo na spotřebě Birellu se přitom ženy podle agentury TNS AISA podílejí 24 %.

Foto

Kategorie nealkoholických piv v posledních letech velmi dynamicky rostla a vybudovala si na trhu stabilní postavení. Složitá ekonomická situace však poznamenala i tuto oblast a prodeje nealkoholických piv v loňském roce zaznamenaly mírný pokles. Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell si navzdory nepříznivým tržním podmínkám udrželo svoji popularitu a prodeje dokonce mírně vzrostly. „Nealkoholické pivo Birell je s více než 60% podílem největším hráčem na trhu a vidíme v něm potenciál. Nový Birell Polotmavý je tak dalším impulzem pro růst této značky,“ řekl Tom Verhaegen, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Birell Polotmavý zaujme jantarovou barvou, pocházející z karamelového sladu. Ten samozřejmě ovlivňuje i chuť. „Nový Birell Polotmavý je v chuti méně hořký než světlá varianta, neboť složky karamelového sladu částečně senzoricky maskují hořké látky chmele,“ popsal novinku sládek Plzeňského Prazdroje Pavel Průcha. „I Birell Polotmavý se ale samozřejmě vyrábí stejnou cestou jako klasický Birell, a spotřebitelé se tak mohou těšit na jemně hořkou chuť pravého piva,“ dodal Pavel Průcha. Unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu, dovolují pivům Birell projít celým procesem kvašení a dokvašování, jakým procházejí klasická česká alkoholická piva.

Zejména jemná hořkost a karamelové tóny zaujmou ženskou část spotřebitelů. „Ženy obecně upřednostňují spíše tmavá piva - podle průzkumů se na spotřebě světlých piv podílejí 15 %, zatímco v kategorii černých piv, kterých se ročně vypije zhruba 90 tisíc hektolitrů, mají dvojnásobný, tedy 40% podíl,“ vysvětlila Martina Kuncová, brand manažerka značky Birell. Na pití samotného Birellu se pak ženy podle agentury TNS AISA podílejí 24 %. „Nový Birell vychází vstříc chuťovým pohárkům hlavně žen. Věříme, že jim bude novinka chutnat a že i Birell Polotmavý otevře kategorii nealko piv novým spotřebitelům,“ dodala Martina Kuncová. Podle průzkumu Canadean byli Češi v roce 2008 s 5,03 litru na osobu na druhém místě na světě v pití nealkoholických piv, na vedoucí Španěly nám chybělo jen necelého půl litru. Na tomto umístění se nejvíce podílel právě Birell, neboť jméno této značky nesou dvě ze tří prodaných nealkoholických piv.

Kvalitu nealkoholických piv Birell přitom oceňují nejen spotřebitelé, ale i odborníci. V roce 2010 získal Birell nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv na prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX 2010, a na stupních vítězů se tak umístil již potřetí. Jeho skutečné pivní vlastnosti však uznávají také ve světě, připomeňme úspěchy na mezinárodních soutěžích Australian International Beer Awards 2010 a World Beer Cup 2008.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pak každý doušek chutná ještě lépe, tvrdili štamgasti Pivnice Holba v Šumperku. Jejich oblíbenou Holbu, ryzí pivo z hor, jim totiž tentokrát čepovala MISS Holba Šerák Jana Marešová. Jako pravá šenkýřka s typickým čepcem, šněrovačkou i úsměvem ke každému pivu a co víc? S fortelem hodným profesionála, se kterým poctivě plnila každý půllitr zlatým mokem s čepicí husté pivní pěny.

Šumperská pivnice byla Janinou tzv. první štací a do konce prázdnin by měla štamgastům čepovat Holbu také v dalších lokálech na Šumpersku.

Pokud si chcete nechat načepovat pivo od šenkýřky, nezbývá, než se vydat do Jeseníků. Jenom tady vaří jedinečné ryzí pivo z hor klasickou výrobou dle tradičních receptur, které čepuje sličná šenkýřka.

Jana Marešová je jednou z 12 adeptek na vítězku celostátní soutěže MISS Zlatého moku. Aby v soutěži uspěla, měla by zvládnout pivo nejen správně načepovat, ale naučit se ho i degustovat a dokonce prokázat zručnost při česání chmele. Zatím má za sebou čepování, ostatní ji teprve čeká. Poslední přípravy proběhnou na soustředění finalistek soutěže v Dubaji. Vítězka bude vyhlášena v říjnu v Žatci. Pokud se chcete s Janou Marešovou seznámit blíže, můžete ji kontaktovat prostřednictvím facebooku na holba.cz. A pokud si získala Vaše sympatie, dejte jí svůj hlas na www.misszlatehomoku.com

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Pozvánka na velkopopovickou pouť

[sobota, 7. srpen 2010]

V neděli 8. srpna se v areálu Velkopopovického pivovaru bude konat pouť v duchu konce 19. století. Kromě spousty zajímavých atrakcí mohou návštěvníci zavítat do Kozlího obchůdku, zhlédnout exkurzi v pivovaru nebo navštívit Kozlovnu - nejnovější přírůstek tradičních hospod Velkopopovického Kozla přímo v areálu pivovaru. Celá akce začíná v 10 hodin dopoledne.

Velkopopovická pouť navazuje na dávné tradice a patří mezi největší tradiční akce v obci. Poutě se ve Velkých Popovicích konají již od dob založení kostela Panny Marie Sněžné. Své místo v kalendáři mají vždy první neděli po 5. srpnu, tedy v termínu, kdy je již po žních a kdy bylo v dřívějších dobách více času na zábavu a oddych. Právě na tento historický odkaz se obec Velké Popovice ve spolupráci s místním pivovarem snaží navázat.

Už od počátků zajišťovali hudbu na pouti flašinetáři a doprovodným zábavným programem byly různé silácké soutěže. Proto i letošní pouť bude svým vyhráváním doprovázet historický flašinet a flašinetář. Návštěvníci pouti si budou moci vyzkoušet jak umění artistů, tak dovednosti související s řemesly vykonávanými v pivovaru. Přichystány jsou ukázky žonglování a chůze na vysokých chůdách. Soutěžící, kteří na chůdách zvládnou ujít určený úsek, budou náležitě odměněni. Nejinak tomu bude v silácké soutěži v koulení dřevěných sudů. Koulení bylo dříve typickým způsobem přepravy pivních sudů v pivovaru. Drahé polovičky siláků si budou moci například otestovat svoji zručnost při skládání 20l soudku na čas.

Občerstvit se budou moci návštěvníci pouti v místní Kozlovně. Kromě vynikajících kulinářských pivních specialit jako jsou Pivovarský guláš nebo Popovické pečené koleno na černém pivě nabídne pivovarská restaurace zletilým návštěvníkům nefiltrované pivo Velkopopovický Kozel a pivo Velkopopovický Kozel Medium přímo z ležáckých tanků. Jedinečný nefiltrovaný Velkopopovický Kozel přímo z pivovaru je k dostání pouze ve dvou restauracích v ČR.

Vyrazit na exkurzi do pivovaru bude možné každou půlhodinu. V době konání Velkopopovické pouti bude pro dospělé návštěvníky exkurze ozvláštněna ochutnávkou nefiltrovaného piva Velkopopovický Kozel. Na celou akci bude dohlížet oblíbený maskot pivovaru – kozel Olda.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Za západním nádražím vyrostl klimatizovaný sklad, chmel z něj půjde hlavně do Prazdroje.

Největší pěstitel chmele v Evropě, společnost PP Servis, včera odpoledne slavnostně otevřel klimatizovaný sklad chmele za západním vlakovým nádražím v Žatci. Postavila jej tam spolu se společností Arix, která patří mezi největší obchodníky s chmelem v České republice. Klimatizace má zajistit, aby se kvalita chmele při skladování nesnižovala.

V objektu se bude od letošní sklizně skladovat hlavně surový chmel v hranolech dovezených přímo ze sušáren u česaček chmele, v menší míře pak zpracovaný chmel ve formě granulí. Většina chmele z nového skladu půjde do Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů v Evropě, Rusku a Africe společnosti SAB, která Plzeňský Prazdroj vlastní. PP servis je totiž dodavatelem chmele pro SAB.

Kapacita: přes tisíc tun chmele

Celková kapacita nového skladu je 750 tun surového a 320 tun zpracovaného chmele. „Teplota ve skladu bude dva stupně Celsia. Chceme, aby chmel po usušení byl nejpozději do 48 hodin umístěn v klimatizovaném skladu. Docílíme tím tak toho, aby se vlastnosti chmele nezměnily,“ uvedl Jiří Smetana, který spolu se Stanislavem Roháčkem společnosti PP Servis a Arix vlastní. „Z hlediska pivovarnictví je důležité, aby se při skladování zastavil únik alfa hořkých látek z chmele. Toho můžeme v klimatizovaném skladu docílit,“ dodal S. Roháček.

Podle jeho slov se celkové náklady na výstavbu skladu chmele za žateckým západním vlakovým nádražím vyšplhaly na zhruba 40 milionů korun. „Z toho stavba vlastního skladu a jeho vybavení stály 22 milionů korun. Podařilo se nám na to získat z programu rozvoje venkova dotaci ve výši padesáti procent těchto nákladů, tedy 11 milionů korun,“ vysvětlil S. Roháček. Návratnost investice je podle něj čtyři až pět let.

Kromě skladu byla v místě rozšířena silnice, počítá se rovněž s výstavbou administrativní budovy. Do ní se má přestěhovat z Blšan sídlo společnosti PP servis. Ta je největším pěstitelem chmele v Evropě, celkem obhospodařuje čtyři sta hektarů chmelnic na Žatecku a Podbořansku.

Ve skladu bude umístěn jak chmel z produkce společnosti PP servis, tak i chmel od jiných zemědělců, který koupí společnost Arix.

V Žatci už jeden klimatizovaný sklad chmele je. V roce 2004 jej dokončilo Chmelařství, družstvo Žatec. V třináctipatrové budově objektu Chmelařství jsou na místě starého skladu od 4. do 13. patra skladovací prostory, kde se dá udržet teplota kolem plus čtyř stupňů Celsia. Klimatizovaný sklad má kapacitu 1200 tun hranolovaného chmele. Náklady na jeho zřízení vyšly na 33 milionů korun, Evropská unie na něj přispěla 13 miliony korun. Nový sklad chmele za západním nádražím postavený „na zelené louce“ je modernější. Jeho majitelé uvažují, že by elektrickou energii na jeho provoz do budoucna získávali ze slunečního záření pomocí malé fotovoltaické elektrárny.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Petr Kinšt


V Protivíně si o uplynulém víkendu přišli na své všichni pivní fajnšmekři. Již podesáté se tu konal tradiční Pouťový víkend pod platany, který se letos těšil rekordní návštěvnosti.

Na jubilejní pivní slavnosti totiž do někdejšího největšího pivovaru Prácheňska přijelo více něž 3.000 návštěvníků, a to je určitě historické maximum. Připraven byl pro ně bohatý kulturní program, zajímavé soutěže, prohlídky areálu, hasičská soutěž, koncert skupiny Parkán, ale i pravá jihočeská dechovka. Největšímu zájmu se jako tradičně těšily prohlídky pivovaru a soutěž sběratelů pivních kuriozit.

6 druhů piv, více než 120 sudů

Největším lákadlem bylo samozřejmě pivo, kterého se vypilo více než 120 sudů. Příznivci pěnivého moku měli možnost ochutnat nepasterizované pivo Platan 11 z tanků a také všechny protivínské speciály – čepoval se Protivínský Granát, Prácheňská perla i Kvasničák. Nechyběl ani prémiový ležák Lobkowicz Premium a jeho nealkoholická varianta Lobkowicz Premium Nealko, které protivínský pivovar také vaří.

Letošní ročník se poprvé konal v nově zrekonstruovaném areálu Belveder, který se nachází přímo v areálu protivínského pivovaru. Právě zpevněním povrchů, úpravou ploch, opravou letního výdeje nápojů a občerstvení spolu s přestavbou celého vchodu do areálu, který nově umožňuje i vjezd pro kola, kočárky a invalidy, pivovar získal dokonalé místo pro pořádání různých slavností a koncertů.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti K Brewery


Společnost Heineken Česká republika, která vlastní také pivovar Starobrno, plánuje do konce letošního roku snížit spotřebu vody na přibližně 3,6 litrů vody na vyrobený litr piva, tedy na jednu z nejnižších hodnot dosahovaných při výrobě piva na území České republiky.

Zdroj: Sedmička.cz

Čti také Prazdroj sníží spotřebu vody o třetinu


V muzikálové verzi Postřižin se na nádvoří pivovaru v Třeboni představí Jan Rosák, Pavel Vítek či Pavel Landovský.

Živá zvířata na jevišti, stařičký náklaďáček, historickou stříkačku, koupel Maryšky v sudu, skok z pivovarského komína i zabijačkové pochoutky. To všechno slibuje muzikál Postřižiny, který hrají divadelníci z Berounska na nádvoří třeboňského pivovaru.

U jeho zrodu stál ochotnický soubor nadšenců z několika poberounských obcí. Ten nejprve v roce 2002 nazkoušel muzikál Noc na Karlštějně. „Bylo to hodně výpravné, se šermíři, koni a ohni. U diváků to mělo úspěch a pro náš soubor to znamenalo přelom,“ popisuje scénárista a režisér Miloslav Frýdl. O dva roky později se ochotníci rozhodli nazkoušet novou hru. Frýdl vybral Hrabalovu předlohu a během jedné jediné zimní noci podle ní napsal scénář.

I Postřižiny uvádí soubor v muzikálovém kabátě, autorem hudby je Jan Martínek. „Protože se muzikál Noc na Karlštejně lidem líbil, chtěli jsme i Postřižiny oživit písničkami. Nejprve jsme se inspirovali známými melodiemi, nyní je tam původní autorská hudba zcela v duchu doby, v níž se příběh odehrává,“ vysvětluje Frýdl.

V roce 2008 se ochotníci rozhodli Postřižiny ozvláštnit a spojit v nich své síly s profesionály. Důležité ale bylo, aby mezi účinkujícími byli stále jen lidé, kteří žijí okolo Berounky. „Zjistil jsem si, kdo tu bydlí. Zaťukal u všech na dveře a zeptal se, jestli s námi nechtějí hrát,“ vypráví Frýdl. Tímto způsobem se mu podařilo získat Jana Rosáka, Petra Jančaříka, Pavla Vítka či Pavla Landovského. „Tu nabídku nešlo odmítnout, pan Frýdl byl velmi vytrvalý a přestože jsem ho několikrát vyhodil, pokaždé se vrátil,“ vzpomíná s úsměvem Landovský, který v Postřižinách hraje člena správní rady pivovaru.

Nejprve napětí

První zkoušky ochotníků s profesionály však podle Frýdla provázelo napětí. „Ani jedna skupina nevěděla, co má od té druhé čekat. Obě party jsou navíc zvyklé zkoušet jinak,“ říká. Nakonec se ale herci dobře sehráli, což dokazuje také to, že Postřižiny společně uvádějí již třetí sezonu a téměř vždy mají vyprodáno.

Divadelníci hrají Postřižiny venku, nejčastěji v pivovarech, které se pro příběh nejvíce hodí.Dostali jsme spoustu nabídek do kamenných divadel, ale ty vždy odmítám. Je to typicky exteriérové představení,“ podotýká Frýdl. V třeboňském pivovaru se byl před představením podívat a je to podle něj jedno z nejmalebnějších míst, kde se budou Postřižiny hrát.

Kromě přirozených kulis zaplňují berounští divadelníci scénu technikou, objeví se motocykl z 20. let i více než sto let stará hasičská stříkačka. „K tématu hry se to nabízí, Hrabal byl velký poeta, knihu takovými věcmi zaplnil a já jsem se toho nechtěl vzdát,“ vysvětluje Frýdl. Na jevišti se objeví i zvířata. Francina na porouchané motorce například přitáhne koza.

Jediné, co by mohlo divácký zážitek trochu pokazit, je nepřízeň počasí. Podle Frýdla se ale lidé nemusí bát, že by o Postřižiny přišli. „Máme pro diváky připravené pláštěnky,“ říká. Pokud by ani ty nestačily, mají divadelníci v záloze nouzový plán. „Loni nás v Nymburku přepadla průtrž mračen. Lidé ale nechtěli odejít, tak jsme se přesunuli do sladovny a tam improvizací dohráli. Nakonec to bylo fantastické, vládla skvělá atmosféra. Takže to je druhá varianta,“ uzavírá Frýdl.

Představení je součástí Třeboňského divadelního festivalu, začíná ve 20 hodin. Vstupenky stojí 200 korun. Bližší info zde .

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Andrea Zajíčková


Babybox dostane 15 tisíc korun

[pátek, 6. srpen 2010]

Patnáctitisícová částka, tedy výtěžek Pivních slavností v Litoměřicích, bude odeslána na konto babyboxu, který má být v září vybudován v litoměřické nemocnici.

Pivní slavnosti, pořádané u příležitosti 290. výročí založení litoměřického pivovaru, navštívilo předposlední červencovou sobotu 1400 lidí, tedy vzhledem k nepřízni počasí poměrně překvapivě vysoký počet návštěvníků. Smyslem akce bylo navázat na tradici pivních slavností, a to i přesto, že pivo se v Litoměřicích již od roku 2002 nevaří.

Tradice Pivních slavností proto bude v Litoměřicích pokračovat. „Příští ročník se uskuteční poslední červencovou sobotu. Počítáme s rozšířením akce o další program, prostory i s početnějším zastoupením regionálních pivovarů,“ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

Veškeré náklady na organizaci Pivních slavností v Litoměřicích pokryly sponzoři, za což jim vedení města děkuje.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Eva Břeňová


«« « Strana 529 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň