Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Marketing Pilsner Urquell využívá na webu a na Facebooku nový nástroj – aplikaci Pojď na pivo, která umožňuje lidem sjednávat srazy a setkání. O úspěchy Čechů z různých oblastí od vynálezů, přes sport a kulturu až k rekordům a kuriozitám se pak opírá nová on-line komunikace značky nazvaná České úspěchy.

Foto

Chcete jít s přáteli na pivo, zahrát si fotbálek, uspořádat oslavu narozenin nebo jakýkoli jiný společenský sraz? Usnadnit by to měla internetová aplikace Pojď na pivo, ve které navrhnete termíny, odešlete je přátelům a aplikace najde nejvhodnější datum a doporučí místa setkání – samozřejmě taková, kde se točí dobrá „Plzeň“. Aplikace běží na webu a na Facebooku.

Facebook aplikaci ve svém marketingu využil pivovar již dříve, s úspěchem se setkala zejména zábavná aplikace „Pošli plzničku“. Ta slouží k přeposílání virtuálního osvěžení. Během pěti měsíců provozu ji použilo již 636 494 uživatelů.

Na webu Pilsner Urquell a v sociálních sítích Facebook a Twitter byl spuštěn také projekt České úspěchy, kde systematicky vzniká obsah promující tuto typicky českou značku piva.

Přípravu obsahu zajišťuje bloger, který se věnuje vyhledávání zajímavých zpráv souvisejících s úspěchy Čechů a České republiky v různých oblastech.

Obě řešení připravila internetová agentura SYMBIO.

Zdroj: iDirekt.cz


V roce 1564 založený Pivovar Svijany pokračuje ve velké jízdě. Zatímco v roce 1998 ho chtěl tehdejší vlastník (Pivovary Staropramen) zavřít, loni se stal už šestým největším pivovarem v České republice. Svým způsobem nejúspěšnější tuzemský výrobce piva meziročně zvýšil zisk po zdanění z 66 na loňských 97 milionů korun. Obrat vyskočil z 393 na 539 milionů.

Pivovar Svijany za pouhých deset let navýšil výstav z 43 tisíc na 319 tisíc hektolitrů. Letos by číslo mělo stoupnout na 330 tisíc. Zajímavostí Svijan je, že plných 75 procent výstavu tvoří jedenáctistupňové pivo Svijanský máz. V českých poměrech jde o unikátní údaj. Češi jsou zvyklí spíše na slabou desetistupňovou břečku typu Gambrinus.

Firmu vlastní z 55 procent liberecká LIF Trade, zbytek drží skupina K Brewery Group. Loni se dařilo i dceřiné společnosti Pivovar Svijany – Distribuce, která utržila 672 milionů a vydělala dvacet milionů po zdanění.

Mezi spolumajitele velmi úspěšného pivovaru patřila v minulosti Jiřina Bohdalová. Známá herečka vlastnila solidní čtyři procenta, což představovalo majetek v řádu desítek milionů korun.

Zdroj: Motejlek.com


Vždy jsem si chtěl postavit pivovar

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Václav Mayer vlastník pivovaru Berounský medvěd

Václav Mayer se svou manželkou obnovil tradici vaření piva v Berouně, v roce 1998 totiž založili soukromý rodinný pivovar Berounský medvěd. V Berouně se narodil, ale až do roku 1999 žil ve Zdicích.

Své rodné město má rád. „Okolí Berouna je krásné, a když má člověk trochu času, je perfektní si vzít kolo a vyrazit. Já osobně mám několik tras kolem Berounky. Samozřejmě jezdím rekreačně a hlavně dbám na to, aby na trase byly hospůdky,“ popisuje.

A jak se dostal jako vyučený zámečník a vystudovaný právník k vaření piva? „Jako malému klukovi mi moje babička vyprávěla, jak u nich na statku v Hostímě vždycky před dobou žní vařili pro chasu, která jim pomáhala na poli, pivo. A já jsem babičku pořád přemlouval, že bychom taky mohli pivo doma uvařit. Bohužel jsme to nestačili, babička zemřela, ale mně ta myšlenka hodně utkvěla v paměti a pořád jsem si říkal, že jednou si postavím vlastní pivovar,“ vypráví.

Vařit pivo ho nakonec nenaučila babička, ale kamarád, který dělal sládka v Krušovicích. Svůj sen si splnil v roce 1997, když zrekonstruoval jednu vyhořelou budovu v bývalém cukrovaru v Berouně.

Dnes už má naše pivo poměrně hodně příznivců, na pivo k nám jezdí hodně lidí třeba z Prahy a v létě spousta cyklistů. Bohužel u místních pivařů je vidět, že jsou hodně ovlivněni gambáčem,“ dodává Mayer.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Hanušovické pivo Holba Premium získalo zlato na švédském Beer and whisky festivalu. Je to již čtvrtá medaile, kterou Holba letos získala, uvedla ve čtvrtek mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Stockholmský festival patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě a ve Švédsku se koná od roku 1992. Letos jej navštívilo sedmadvacet tisíc lidí. Pravidelně se na něm prezentuje až 600 druhů piv světoznámých značek. Piva jsou rozdělená do více než dvou desítek kategorií, ve kterých jednotlivé vzorky hodnotí světoví odborníci z oboru pivovarnictví.

Značka Holba se této světové přehlídky zúčastnila letos počtvrté a získala dvě medaile. Ležáku Holba Premium, který získal zlato, se ročně vyrobí 40 tisíc hektolitrů, což je zhruba deset procent celkové produkce. Část produkce jde na vývoz, především do Evropy, kde k exportním zemím patří právě Švédsko, Maďarsko nebo Polsko.

"Zásada je na pivo nespěchat a tu dnes někteří velkovýrobci zdaleka nedodržují, protože čas jsou peníze. Zatímco u nás pivo opouští brány pivovaru nejdřív za šest týdnů, europiva jsou hotová za 14 dní a na jejich kvalitě je to znát," řekl výkonný ředitel Vladimír Zíka. Důležitou roli hraje v kvalitě a chuti i samotná horská voda, kterou pivovar čerpá z vlastních hloubkových vrtů. Její výhodou je složení, ideální právě pro výrobu piva českého typu. Pivo Holba se vaří standardně na dva rmuty, takže má čas a stačí si vzít to nejlepší ze sladu i chmele. Kvasí i zraje odděleně při nízkých teplotách. Prokvašení se dá díky tradičním postupům lépe řídit a výsledkem je méně prokvašené pivo s vyšším obsahem zbytkového extraktu a typickou plnou chutí. Není třeba je dále dobarvovat, dosycovat ani jinak chemicky upravovat a vylepšovat.

Letos se Holba zúčastnila pěti soutěží, z toho ve čtyřech získala medaile a na výsledek mezinárodní European Beer Star teprve čeká.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Ivana Šlapalová


Do kopule vodárenské věže v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj ve výšce 50 metrů uložili ve středu večer horolezci speciální pouzdro obsahující důležité údaje k výrobě nejproslulejšího piva. Přesně před 167 léty sládek Josef Groll narazil první sud s legendárním pivem, řekl sládek Václav Berka.

Foto

"Bavorský sládek Josef Groll uvařil v Plzni první várku piva, které dostalo název Pilsner Urquell 5. října 1842. První sud s lahodným mokem narazil potom 11. listopadu 1842 během martinských oslav na plzeňském náměstí," popsal historickou událost, kdy se zrodila legenda, sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Lidé byli tehdy podle jeho slov překvapeni zlatou barvou piva i jeho bohatou bílou pěnou. Dříve byli lidé zvyklí na piva tmavé barvy a zcela jiné chuti.

Přesně podle receptury sládka Josefa Grolla se v Plzeňském Prazdroji pivo stále vaří. Jedna várka byla uvařena 5. října 2009 a sládek Berka narazil sud z této várky podobně jako sládek Groll 11. listopadu na Martina. "Chceme, aby měli lidé i do budoucna možnost vědět, jak chutná naše pivo. Proto jsme do tubusů vložili rmutovací diagram a záznam kvasného listu, aby i budoucí sládci podle těchto údajů jednoduše poznali, jak vařit naše pivo a aby chutnalo stále stejně," řekl Berka. Tubusy by měly zůstat v kopuli vodárenské věže minimálně 50 let.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s., údajne uvažuje o ukončení výroby piva v Topoľčanoch. TASR to potvrdil zdroj, ktorý si neželá byť menovaný. Vedenie spoločnosti túto informáciu nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo.

"Naša spoločnosť v rámci štandardných interných procesov pravidelne spracováva detailné analýzy a na ich základe pripravuje firemnú stratégiu. Žiaľ, situácia na slovenskom pivnom trhu nie je v posledných rokoch jednoduchá, čo môže do budúcna ovplyvniť aj naše podnikanie. V tomto momente je však ťažké presne špecifikovať vplyv nepriaznivej situácie na trhu na našu spoločnosť v budúcnosti," uviedla v stanovisku firmy manažérka pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková. Hromadné prepúšťanie zamestnancov firma na Úrade práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch nenahlásila, čo potvrdil René Schmizing z úradu práce.

Pivovar Topvar bol založený v roku 1957, sladovňu sprevádzkovali v roku 1960. Prvú várku piva uvaril pivovar v roku 1964. V januári 2007 sa spoločnosť Topvar, a. s., zlúčila s Pivovarom Šariš, a. s., a vznikla firma Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších svetových pivovarníckych spoločností SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a. s., zamestnávajú na Slovensku vyše 900 pracovníkov.

V marci tohto roka vedenie spoločnosti informovalo, že hospodárske výsledky Pivovarov Topvar kopírujú výsledky celého odvetvia. V minulom roku predali slovenské pivovary 3,56 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od roku 2002. Medziročný pokles predstavoval 3,4 %. Podiel Topvaru na trhu predstavuje približne jednu tretinu. "Vlani sme zaznamenali zhruba päť- až šesťpercentný pokles predaja. V januári tohto roka sme zaplakali a nielen my. Spotreba naďalej klesá. Kríza vplýva na ľudí aj z psychologického hľadiska, obmedzujú výdavky," uviedla v tom čase Mandíková.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: TASR


Jeden typ belgických speciálních piv s podílem alkoholu nad 10 procent se v hantýrce znalců označuje jako ječná vína. Nenapadlo by mě, že bychom tak jednou mohli říkat všem pivům u nás.

Ano, je to už trochu na revoluci nás pivařů. Jak dlouho si necháme líbit tu strašlivou diskriminaci? Vinaři žádnou spotřební daň neplatí a ještě dostávají dotace z prostředků daňových poplatníků. Pivovary si o nějaké podpoře mohou nechat jen zdát a ještě platí z každého litru spotřební daň jako jakýsi trest za „ošklivý“ zvyk pití piva.

A ještě to nestačí: tato spotřební daň se od příštího roku má zvednout. Řeknete si, že pár desetníků na půllitru nikoho nezabije. Budete mít ale pravdu jen zčásti. Pivovarské giganty to nezničí. Ty už dnes vyrábějí nápoj, který se pivu jen podobá, protože výše jeho výrobních nákladů se podařilo stlačit až skoro k nule a podle toho taky ta tekutina chutná. Mikropivovarům o výstavu pár stovek, maximálně tisícovek hektolitrů ročně zvýšení spotřební daně také možná moc neublíží, protože konzumenti jejich produktů jdou po kvalitě a malé zvýšení ceny je snad neodradí.

Jenže existuje strašně důležitá skupina takzvaných okresních, regionálních pivovarů s výstavem několik desítek tišíc hektolitrů ročně. Tato skupina se u nás za posledních deset let ohromně zvedla, umí až na výjimky poskytnout skutečně kvalitní a osobité pivní kousky, v menších městech je zajímavým zaměstnavatelem a hodně se podílí na zdravém lokálním patriotismu. Tyhle pivovary bojují o přežití v nelítostném boji s obry, jejichž dealeři jsou často schopni nabídnout hospodám podmínky, které se jen těžko odmítají. A do toho má přijít zdražení. To může několik desítek malých českých pivovarů úplně zruinovat.

Proto se nedivím nápadu českých sládků, že začnou svému nápoji říkat sladové víno. No co by ne. Pivo stejně jako víno vlastně vzniká tím, že se nějaký zemědělský produkt zpracuje, nechá se zkvasit a pak se ještě nějak upraví. Vím, že nápad s přejmenováním piva je jen cestou, jak zákonodárcům, polopatě sdělit, že pro zcela rozdílné podmínky pro pivo a víno není žádné opodstatnění, že je to jen věcí zvykového práva.

Ale pokud budou daně naše pivo dusit víc a víc, klidně přestanu pít pivo a začnu pít sladové víno.

Zdroj: EU portál.cz | Autor: Ladislav Jakl


Zisk AB InBev před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) dosáhl za čtvrtletí 3,55 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč). Analytici podle agentury Reuters čekali v průměru výsledek 3,52 miliardy USD.

Základní ziskovost největší světové pivovarské společnosti Anheuser-Busch InBev vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 12 procent, což bylo poněkud více, než se čekalo. Nepříznivý dopad nižší spotřeby piva vyvážily vyšší ceny a snižování nákladů, sdělila ve čtvrtek společnost, která nyní své operace ve východní Evropě včetně České republiky prodává investiční společnosti CVC Capital Partners.

Zisk AB InBev před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) dosáhl za čtvrtletí 3,55 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč). Analytici podle agentury Reuters čekali v průměru výsledek 3,52 miliardy USD. Firma očekává, že v posledním letošním čtvrtletí dosáhne podobného meziročního nárůstu.

Odbyt piva za čtvrtletí klesl o 3,2 procenta a nižší byl ve všech regionech kromě brazilského trhu. Ke zlepšení marží však vedla přísná kontrola nákladů spolu s pozitivními efekty loňského převzetí americké jedničky Anheuser-Busch. Belgický InBev získal americkou společnost za 52 miliard dolarů a vytyčil cíl dosáhnout díky tomu za tři roky úspor 2,25 miliardy dolarů. Mezi hlavní značky skupiny nyní patří Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma.

Pokles odbytu u konkurence

Světová pivovarská jednička SABMiller zaznamenala za pololetí do konce září pokles odbytu o jedno procento. Světové trojce Heineken se objem prodeje snížil ve třetím čtvrtletí o 4,7 procenta a čtvrtému Carlsbergu klesl o pět procent. Všechny velké skupiny však co do zisku těžily z růstu cen a snižování nákladů.

AB InBev se minulý měsíc dohodl s CVC Capital Partners na prodeji svých východoevropských aktivit za 2,2 miliardy USD. CVC tím získá pivovary v České republice, na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

V České republice patří skupině AB InBev společnost Pivovary Staropramen. Na českém trhu s pivem má AB InBev se značkami Staropramen, Braník a Ostravar zhruba patnáctiprocentní podíl a skupina v Česku prodává také značky Stella Artois či Hoegaarden.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz


Bude se v Bystřici vařit pivo?

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Z opraveného školního statku se má stát centrum zelených vědomostí

Ochutnat čerstvě uvařené pivo z místního chmelu. Načesat košík jablek v sousední aleji stromů a nechat si z nich vylisovat mošt. I takové plány má bystřická radnice se školním statkem, který chce přetvořit na centrum zelených vědomostí.

Varna piva, moštárna, ale i kovárna, skanzen, muzeum zemědělské techniky a další věci by měly návštěvníkům aktivně sloužit. Chceme, aby se lidé mohli sami zapojit do činnosti řemeslníků, aby jenom nekoukali, ale všechno i vyzkoušeli,“ říká o projektu bystřický místostarosta Josef Vojta. Zchátralý statek, bývalý zámeček, využívá ke své výuce bystřická zemědělská škola. Její studenti by i po rekonstrukci měli v objektu vykonávat svou praxi, hlavně v oboru cestovního ruchu.

Vedle statku vyroste moderní třípatrový nízkoenergetický ekopavilon, jehož patra budou věnována vodě, energii a vzduchu. Střecha bude pokryta fotovoltaickými a solárními panely. Radnice musí do ledna připravit projekt a bude se ucházet o dotaci. Celá rekonstrukce včetně pavilonu by měla stát sto padesát milionů korun, dotace by mohla být až 92,5 procenta. „Pokud bychom dotaci nedostali, projekt bychom jako město sami nedělali,“ dodal Vojta.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Toto pivo stojí 5 500 eur

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Vzácnu fľašu piva zo vzducholode Hindenburg, ktorá havarovala v roku 1937, vydražia tento víkend! Očakáva sa, že vynesie až 5 500 eur (takmer 166-tisíc Sk).

Fľaša je dodnes neotvorená, piť z nej sa však neodporúča. Pivo je totiž vyše 70 rokov po záruke, časť z neho sa odparila a zvyšok je úplne skazený. Historická hodnota je však obrovská. Nemecká vzducholoď Hindenburg zhorela pri pristávaní v New Jersey. Požiarnik Leroy Smith pri odpratávaní trosiek našiel šesť neporušených fliaš piva, boli len trochu očadené dymom. Zakopal ich, aby mu ich úrady nezhabali, a neskôr sa po ne vrátil. Päť fliaš rozdal kolegom, jedna z nich v roku 1977 skončila v múzeu pivovaru Löwenbräu. Spolu s fľašou ide do dražby aj strieborný džbánik z Hindenburgu, ktorý Smith našiel pri fľašiach. Za ten sa očakáva vyše 13-tisíc eur (391 638 Sk).

Zdroj: Pluska.sk


Husársky kúsok sa podaril pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne, keď so svojou produkciou prenikol do tradičnej pivárskej krajiny - Írska. Íri sú hrdí na svoj svetoznámy tmavý, zvrchu kvasený Guiness, ale STEIGER obohatil ich trh o spodne kvasený, 12° svetlý ležiak plzenského typu. Prvý kamión naložený vyhnianskym pivom odišiel v septembri a keďže Írom zachutilo, v týchto dňoch sa pripravuje expedícia ďalšieho kamióna. Informuje o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Pivovar STEIGER v tomto roku sľubne rozšíril svoje exportné aktivity. V máji začal expedovať po prvý raz vo svojej histórii pivo STEIGER určené pre francúzsky trh, pre zákazníka v Marseille dodal svetlú 12-tku. Zároveň rozšíril aj exportnú ponuku pre ruský a fínsky trh. K doterajšiemu tmavému 11° pivu pribudlo pre ruský Kaliningrad fľaškové 10° pivo a pre fínske Helsinki, tiež k tmavému 11° pivu, pribudlo fľašové 11° svetlé pivo STEIGER. Lídrom pre vývoz STEIGRA je však Maďarsko, nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Za 3 štvrťroky tohto roku STEIGER vyviezol 5164 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o takmer 35 percent viac ako pred rokom. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, vlani už vyviezol 3671 hl piva a v roku 2010 sa chce dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl“, konštatoval E.Mihálik.

Pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, ale rastúci záujem v zahraničí pripisuje aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. ,,Nielen zahraniční, ale predovšetkým domáci zákazníci vedia, že kvalita sa nedá dosiahnuť reklamou, ale len dostatočne dlhým ležaním piva, ktoré musí byť uvarené z kvalitných surovín. Moderné výrobné zariadenia v STEIGRI, s dokonalou čistotou zaručujú, že pivo už pri zrode dostane to, čo potrebuje. Najmodernejšia várňa, nerezové potrubia, nové spilky a klasické ležiacke pivnice, umožňujú v STEIGRI variť klasické pivo moderne. Práve spojenie tradícií a moderných technológií garantuje kvalitu piva STEIGER“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Gambrinus 11° Excelent dnes slaví první výročí svého uvedení na český trh. Za pouhý rok své existence se stal důležitým hráčem na poli českých „jedenáctek“ a v prémiovém segmentu lahvových a čepovaných 11° piv obsadil dokonce příčku nejvyšší. Významně tak Gambrinus 11° Excelent přispívá k vzrůstající oblibě a stoupajícímu trendu 11° piv v České republice, které tvoří již 11% podíl na českém pivním trhu.

Trend konzumace 11° piv v České republice nepopiratelně stoupá, o čemž svědčí i rozšiřující se nabídka tohoto vícestupňového piva napříč značkami. Gambrinus 11° Excelent již dnes tvoří zásadní podíl v prémiovém segmentu, očekáváme, že jeho obliba bude i nadále vzrůstat,“ uvedl Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

Za tajemstvím úspěchu Gambrinus 11° Excelent stojí především unikátní plná chuť a intenzivní chmelová vůně, které jsou dány přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele. Díky těmto přednostem obsadil Gambrinus 11° Excelent během několika prvních měsíců své existence na trhu i zlatou příčku v soutěži Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2009 v kategorii pivo. Neméně důležitý je zisk oprávnění používat chráněné zeměpisné označení České pivo.

Gambrinus 11° Excelent

Typ kvašení: spodní

Chuť: bohatá a plná chuť s výrazným chmelovým aroma

Stupňovitost: 11,3° (tj. 11,3 % zkvasitelného extraktu v původní mladině)

Obsah alkoholu: 4,7 % obj.

Balení: Láhve 0,5 l, (přepravky a multipacky á 8 ks), KEG sudy 50 a 30 l

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Hokejisté Dukly čepují jihlavské pivo

[úterý, 10. listopad 2009]

Hráči jihlavského prvoligového hokejového týmu se v listopadu a prosinci mění na hospodské. Každý čtvrtek čepují v Rádiu Jihlava v City parku pro veřejnost jedenáctistupňové pivo Ježek. Poprvé začínají hokejisté Dukly čepovat ve čtvrtek 12. listopadu od 16 do 18 hodin a ve stejném čase budou pokračovat všechny následující čtvrtky (s výjimkou Štědrého dne) až do konce roku.

Čepování Ježka zdarma v rámci ochutnávky je spojené s autogramiádou hráčů Dukly. Poprvé se pípy v Rádiu Jihlava chopí hokejisté Krupka, Man a Suk. „Postupně se v průběhu listopadu a prosince u výčepu vystřídá celý tým,“ slibuje obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Rádio Jihlava, které má své studio v obchodně zábavním centru City Park Jihlava, bude na frekvenci 101,1 FM vysílat živé vstupy z akce. „Podporujeme jihlavské hokejisty i naše jihlavské pivo, proto máme z tohoto spojení radost,“ uvedl programový šéf rádia Petr Zettner. Čerstvě načepovaného Ježka dostane od hokejistů Dukly každý, komu bylo 18 let.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Tisková zpráva Rádia Jihlava


Pivovary Staropramen navazují na několikaletou tradici a opět uvádí na trh limitovanou vánoční edici prémiového ležáku Stella Artois. Kromě prémiového piva obsahuje i unikátní sklenici Stella Artois na stopce. Pro ležák Stella Artois jsou Vánoce časem velmi příznačným. První ležák tohoto jména byl totiž uvařen právě o Vánocích.

Letošní limitované dárkové obsahuje čtyři 0,5l lahve prémiového ležáku Stella Artois a unikátní 0,33l sklenici Stella Artois na stopce. „Při rozhodování o obsahu tohoto balení jsme vycházeli z našich průzkumů, podle kterých je sklenice Stella Artois mezi spotřebiteli velmi oblíbená, a to zejména díky atypickému a elegantnímu designu“, říká Martin Jahoda, brand manažer pro prémiové značky společnosti Pivovary Staropramen.

Vzhled celého balení již na první pohled evokuje období, pro které je určeno. Stává se tak ideálním dárkem pro blížící se vánoční svátky. Spojení mezi značkou Stella Artois a vánočním obdobím má svůj historický původ. První sklenice prémiového ležáku Stella Artois byla uvařena právě o Vánocích, a to v belgickém Leuvenu. Zářivě zlatá Stella Artois dostala jméno podle své barvy, která ji na první pohled odlišovala od všech tehdy běžných tmavých piv. „Stella“ totiž znamená v latině hvězda.

Dárkové balení prémiového ležáku Stella Artois navazuje na tzv. Gurmánskou kolekci, která slavila úspěch v loňském roce. Tato kolekce obsahovala kromě ležáku Stella Artois například také osvěžující Hoegaarden White s vůní po pomerančích a koriandru nebo tmavé klášterní pivo Leffe Bruin s karamelovou příchutí.

Vánoční dárkové balení Stella Artois bude v prodeji od začátku prosince v řetězcích Ahold, Tesco, Interspar, Globus, Billa, Makro, Kaufland a Lidl. Doporučená cena tohoto balení je 99 Kč.

Ve stejném vizuálním stylu jako limitovaná edice budou kromě vánočního balení upraveny také webové stránky www.stellaartois.cz, odkud budou moci návštěvníci zasílat personalizovaná video přání svým blízkým.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivo, které navařil plzeňský sládek Josef Krýsl, je teď k ochutnání v 730 anglických hospodách. Jako prvního sládka z východní Evropy si jej totiž jedna síť britských restaurací vybrala k navaření várky pivního speciálu na devatenáctidenní pivní festival.

Foto

Každý rok si zvolí čtyři sládky z celého světa. Letos tam se mnou byl Japonec, Novozélanďan a Američan. Byla to pro mě velká pocta,“ říká sládek.

Pro Angličany si připravil tmavé pivo s názvem Bohemian Schwarzbier. "Původně jsem chtěl zvolit anglický název, ale to být nesmělo. No a češtinu Angličané nejsou schopni přečíst, proto jsem se rozhodl pro němčinu,“ vysvětluje.

Pivo s chutí kávy a fíků

Jedná se o takzvaný stout, což je hutné pivo vyráběné svrchním kvašením, typické pro Velkou Británii. V Čechách je to naopak spíše rarita. „Tenhle typ piva charakterizují tři slova: káva, čokoláda a fíky,“ doplňuje Krýsl. Podle jeho slov to byla především velká škola. Přesto věří, že v hlasování anglických pivařů, které je součástí festivalu, uspěje. „Čím více hlasů sládek získá, tím větší je šance, že se bude moci příští rok zúčastnit znovu,“ zdůrazňuje.

Várka piva vyšla na svátek svatého Václava. Společně se synem Petrem, který je rovněž sládek, na ostrovech strávili několik dní. Našli si čas i na návštěvu místních pivovarů a pubů.

Samozřejmě tam jsou poněkud jiné zvyklosti než u nás. V každé z hospod mají vždycky velké množství druhů piv. V jedné jsme například narazili na osmdesát pivních kohoutů, z toho osmadvacet bylo v provozu,“ vypráví sládek. Podle něho kolem tři čtvrtě druhů piv, která v Anglii čepují, by čeští pivaři akceptovali. „Zbytek už by přijali maximálně fajnšmekři,“ dodává.

V hospodách vznikají přátelství

A k dobru přidává jednu příhodu, která prý hospodskou kulturu v Británii výborně vystihuje. „V jednom pubu seděl pán a četl si knížku. Za chvíli si k němu přisedl druhý, které ho zjevně neznal. Když ten nově příchozí dopil, zeptal se čtenáře, jestli mu má dojít pro další pivo. Ten kývl, a když se jeho soused vrátil, odložil knihu a začali si povídat. Nejspíše vzniklo nové kamarádství. A takhle by to mělo v hospodách fungovat,“ domnívá se.

Netradiční pro něho byl i fakt, že poté, co pivo uvařil, bylo pivo posláno v sudech ke zrání přímo do sklepů jednotlivých hospod. „V Čechách se to teď nedělá. Ale kdysi to bylo běžné i tady,“ doplňuje.

Kromě vaření piva se věnuje také stavbě minipivovarů. „Mezi ty nejnovější, na kterých jsem se podílel, patří pivovary v Kladně, Sokolově, Mostě či Pacově,“ vyjmenovává. Chystají se prý také projekty v Arménii a Rusku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Číňané dostali pivo i s webem

[úterý, 10. listopad 2009]

V Číně stoupá zájem o české a moravské pivo. A pivovary hledají netradiční cestu, jak ho přiblížit obyvatelům nejlidnatější země světa.

Pivovarníci z Černé Hory na jihu Moravy začali vysvětlovat Číňanům, jak se dělá „to pravé“ pivo. Letos do Pekingu, Šanghaje a okolí putuje každý šestnáctý litr piva, který v pivovaru vyrobili - a teď jako jeden z prvních podniků zprovoznili své internetové stránky připravené v čínštině.

Mezi našimi a čínskými pivy je rozdíl, chtěli jsme jim vysvětlit, jak vlastně naše pivo vzniká a jaké je,“ popsal LN důvod vzniku stránek Hubert Adámek z černohorského pivovaru. Pravé čínské pivo je podle těch, kteří ho chutnali, méně výrazné a nasládlejší.

Už sama čínsko-černohorská internetová adresa www.jiekepijiu.com skrývá podle Adámka čínský výraz pro pivo. „Čte se zhruba pičjů,“ dodal. První dodávka měla ještě etikety v češtině, které si Číňané přelepovali, nyní se snaží vyjít Číňanům vstříc. „S překladem nám pomohla spolupracující firma,“ dodal Adámek. Číňané přitom mají zájem o piva takový, že jsou za dovezené speciály ochotni zaplatit podstatně více než naši konzumenti, rádi mají ale i „běžné“ pivo. „Stránky o pivovaru Černá Hora a naší produkci v čínštině nám mají pomoci pozici upevnit, příští rok hodláme vývoz nejméně zdvojnásobit,“ dodal Adámek.

Budějovický Budvar, který začal pivo do Číny vyvážet přibližně před rokem, volí jinou strategii. „O zřízení internetových stránek v čínštině v tuto chvíli rozhodně neuvažujeme. Jako podnik nehodláme totiž oslovovat čínské zákazníky přímo,“ vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Podnik více sází na svého čínského importéra. „Spoléháme na to, že on bude na místě vyvíjet obchodní činnost,“ doplnil Samec.

Lahve určené do Číny ale hned od počátku vybavil budějovický pivovar speciálními etiketami v čínštině, jejichž příprava trvala několik měsíců. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, ekvivalentem ochranné známky Budějovický Budvar se stal čínský výraz, který se čte Bai De Fu a znamená Mít mnoho štěstí nebo Všichni mají mnoho štěstí.

Podle odborníků je Čína už několik let největším pivním trhem, výsadu jí ale dává především počet obyvatel. Průměrná spotřeba na hlavu však vytrvale stoupá. V Číně se z tuzemských pivovarů snaží už několik let prosadit také Klášter Hradiště nad Jizerou.

Čína je přitažlivá nejen pro podnikatele. Zhruba před rokem a půl spustila webové stránky v čínštině například Masarykova univerzita. Do Evropy podle jejích představitelů míří stále více čínských studentů a není důvod, proč by se trend měl vyhnout České republice.

Zdroj: Lidovky.cz | Autoři: Miloš Šenkýř a Jiřina Veselá


Malým pivovarům se nepodaří obelstít daňové úředníky nápadem prodávat pivo pod názvem "sladové víno". Drobní výrobci považují vyšší daň z alkoholu za likvidační a chtěli se takto vyhnout jejímu placení. Víno je od ní totiž osvobozeno. Ministerstvo jejich nápad považuje za nesmysl.

Úmysl přejmenovat pivo oznámil minulý týden Český svaz malých nezávislých pivovarů. Změny v takzvaném Janotově balíčku od příštího roku zvyšují spotřební daň za litr piva o 50 haléřů. Malé pivovary se bojí, že je vyšší daň poškodí, přišly proto s nápadem nápoj "maskovat".

Ať už to byl vážný úmysl nebo jen střelba do vzduchu, ten, kdo by své pivo prodával jako sladové víno, by porušil zákon a zřejmě by mu hrozilo, že bude stíhán za daňový únik. "Není to možné, pouhým přejmenováním se nezmění podstata nápoje," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Každý nápoj je kromě toho, že jej zákon řadí do určité kategorie, také slovně specifikován. A víno se mimo jiné musí vyrábět z hroznů.

"To, co vám řekli, nepopírám. Budeme v nejbližších dnech jednat s panem ministrem, kdy bychom s ním rádi projednali rozumnou úpravu, která by nás udržela při životě. To, co se se zákonem stalo, je likvidační pro celý průmysl, který je českou dvojkou na lákání turistů," řekl prezident svazu malých pivovarů Jiří Fusek.

V případě neúspěchu bude hledat "jakoukoliv cestu" pomoci. "Budeme se odvolávat u všech možných institucí," dodal.

Vinařů je hodně, daň by se prý nevyplatila

I kdyby chtěly, pivovary nemohou nazvat pivo vínem. Pojem "sladové víno" už totiž v české legislativě existuje. Označuje nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek, zatímco pivo je vyráběno za použití jiných kvasinek. V případě používání zmíněného pojmu pro pivo by docházelo ke klamání spotřebitele.

Daňovou výjimku pro víno povolují evropské zákony. Vinařům vyšlo podobně jako v Česku vstříc také Německo, Rakousko, Slovensko nebo Maďarsko. V ČR platí od roku 1992.

"U vína existuje obrovské množství drobných výrobců, takže náklady na správu daně by byly nadměrně vysoké v porovnání k jejímu výběru," odůvodňuje zákon Ondřej Jakob. Dočasné zrušení tohoto zákona podle něj vinařům neprospělo.

Ministerstvo argumentuje i tím, že příprava novely, která by tuto nerovnost odstranila, by byla komplikovaná. Neznamenala by jen navýšení sazeb, ale změnu celého systému zdaňování vína.

Ondřej Jakob: "Pokud by subjekt vyráběl pivo a uváděl ho v daňovém přiznání nesprávně jako tiché víno, jednoznačně by mu byla doměřena spotřební daň z piva. Další postihy by pravděpodobně hrozily subjektu ze strany jiných orgánů, například Obchodní inspekce nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce."

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček


Přinášíme rozhovor s ředitelem pivovaru v Nové Pace o dalších plánech podniku

Vydařilo se léto podle vašich představ?

Samozřejmě vždy by mohlo být lépe (současně i hůře), ale nestěžujeme si. To, co jsme si naplánovali pro letošní rok, jsme sice nesplnili na 100%, ale z druhé strany loňskou skutečnost jsme překročili, takže vezmeme-li do úvahy obecně pokles spotřeby piva u nás a nepříliš optimistické vyhlídky na obecnou ekonomickou stabilitu, raději s vynecháním té politické…, mohlo být i hůře.

Foto

Co táhne ekonomiku pivovaru?

Myslím, že prostá, ale smysluplná diverzifikace našich aktivit. Podniková ekonomika není založena jednostranně. Výkyvy v jedné části našich aktivit, které mohou být zapříčiněny čímkoli, a narovnání v daném směru do původního nastavení, je-li to vůbec možné, resp. vyplatí-li se to vůbec, není pak otázkou přežití či nepřežití firmy jako celku, ale „jen“ přijetím vhodných opatření k posílení jiných aktivit, které se podílejí na prosperitě podniku.

Je možno to konkretizovat?

Samozřejmě, v loňském roce jsme ztratili značnou část vývozu do USA, ne proto, že by snad za louží naše pivo přestalo chutnat, ale proto, že volatilita české koruny působí jako magnet pro spekulace s ní a zároveň likviduje pozice našich výrobků v zahraničí, v tomto případě v dolarových oblastech. Trendové pozvolné posilování domácí měny je přirozeným procesem, je-li opřeno o vyšší produktivitu práce, skokové změny likvidují plánování, dávají možnost vydělat jiným subjektům a znamenají leckdy vyklizení pozic těch, kteří je step by step budovali po dlouhá léta, což v případě amerického trhu je náš konkrétní případ.

Foto

Vzpomínám si, že v našem posledním rozhovoru jste „vyrazili“ s novopackým pivem do Číny (vložený snímek). Jak se vám tam daří?

Vzali jsme to jako velkou výzvu a podařilo se nám celý obchodní případ dotáhnout do finální realizační podoby. Cesta k výsledku byla dlouhá a vůbec ne jednoduchá, jiná mentalita lidí, zcela odlišné přístupy k věcem, které by nejen u nás, ale i v rámci Evropy byly považovány za standardní. Za základní a zásadní moment považuji naši cestu do Číny, kde s dovozcem proběhla jednání, jejichž alternativní formu si nedovedu představit. Právě naše fyzická přítomnost a detailní projednání všech nuancí obchodu na místě umožnilo následně bezproblémovou realizaci zakázek. Ke dnešku jsme vyvezli 500 hl piva, do konce roku máme objednávky na 600 hl, což hodnotím v prvním roce spolupráce jako slušný výsledek.

Nelze si nevšimnout rozšíření obalového sortimentu u konkurence o plastové obaly...

Víte, když jsme s plastem před deseti lety začínali, byli jsme považováni za blázny, a některé komentáře, které máme založeny v našem archívu, byly nejen dosti zajímavé, ale řekl bych některé až za hranicí vkusu, a dnes se to na regálech obchodů plastovými lahvemi jen hemží…

Poslední otázka, jestli dovolíte, bude směřovat k vašim plánům pro rok 2010.

Zůstat malým nezávislým pivovarem a vařit dobré české pivo, myslím, že v této větě je vše podstatné.

Děkuji za rozhovor

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autorka: Pavlína Krejčová, Pivovar Nová Paka | Foto: Alena Kaňková


Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: regionplzen.cz


Trefa do žlutočerného

[pondělí, 9. listopad 2009]

Společnost K Brewery letos poprvé vystupuje oficiálně jako skupina šesti pivovarů. Možná se brzy rozroste o sedmého člena, výrazného nejen svými žlutočernými firemními barvami. Naznačují to dokumenty uložené ve sbírce listin obchodního rejstříku. Dlouhá jednání zřejmě spějí k tomu, že portfolio tuzemské pivovarnické skupiny K Brewery obohatí Pivovar Černá Hora. „Mohu potvrdit, že máme zájem stát se jeho stoprocentními vlastníky. Jednáme o koupi, zatím ale není nic podepsáno,“ uvedl Zdeněk Radil, generální ředitel a předseda představenstva K Brewery Group. Zádrhel, na němž celá transakce vázla, se ale již zřejmě podařilo rozuzlit.

Hotel jako komplikace

Pivovar Černá Hora byl úplně prvním nákupem tuzemské skupiny čtyř investorů – majitele Lázní Luhačovice Martina Burdy, finančníka Grzegorze Hóta a menších akcionářů Zdeňka Radila a Evy Kropové. Ti předloni společně převzali podíl od Zdeňky Schmidtové a postupně se dostali na 50 procent. Později celý balík prodali, pojistili si ho však opcí. O tom, že K Brewery se ale úplně nevzdalo účasti v prosperujícím moravském pivovaru, svědčí i to, že vlastníci uskupení zůstali v jeho statutárních orgánech. Černohorský pivovar nadále plně, bez jakékoli vazby na K Brewery, řídí spolumajitel Jiří Fusek, původně největší akcionář. A úspěšně. Zatímco pivovarnický průmysl se jako celek letos propadá, Černé Hoře prodeje v porovnání s loňskem rostou a rozšiřuje se i vývoz.

Několikaměsíční jednání o odkoupení podílu Fuska a jeho syna Daniela ztroskotávala na tom, že K Brewery mělo zájem pouze o pivovar. Fusek ovšem trval na tom, že pokud má své „dítě“ prodat, tak zároveň s hotelem a dalšími aktivitami spojenými s pivní turistikou. Tuto překážku se už nejspíše podařilo překonat. Společnost Pivovar Černá Hora se může rozdělit na dvě části. Pivovarnická divize, jejíž jmění bylo oceněno na 232 milionů korun, zřejmě přejde na firmu Danio Reiro, jak plyne ze zmíněné sbírky listin. Za Danio Reiro vystupuje Zdeněk Radil a v dozorčí radě jsou lidé spojení s K Brewery. Fuskovým zůstane hotelová divize. Na projekt nazvaný Hotel Sladovna mají přislíbeny evropské dotace, což dělení firmy také komplikuje.

Hotel neumíme provozovat, proto jsme chtěli jen pivovarnickou část. Pivovar s hotelem by ale měly nadále fungovat v symbióze,“ představuje si Radil. Dobře ví, že má-li být lákadlem pro hotelové hosty pivovar, odrazí se to i v konzumaci piva. „Každopádně znovu zdůrazňuji, nic není definitivní. K celé záležitosti se rovněž musí vyjádřit financující peněžní ústavy,“ dodává.

Sbohem daňovým úlevám

V minulém roce společnost K Brewery ještě tvrdila, že není skupinou ovládající šest regionálních pivovarů. Hlásí se k tomu až od letoška. Tím také končí nezávislost malých pivovarů a jejich daňové úlevy. Majitelům se pochopitelně nelíbí zvýšení spotřební daně, které od příštího roku zavádí Janotův úsporný balíček. „Z vína se žádná daň neodvádí a všechno má odnést pivo. Kdyby šlo o dočasný krok reagující na kritický stav veřejných financí, dalo by se to pochopit. Ale nárůst o 42 procent je příliš vysoký,“ namítá Radil. Věří, že jejich skupina se s nepopulárním opatřením vypořádá. „Malé pivovary s vysokým podílem sudového piva si mohou vyšší daň promítnout do ceny. Hůř na tom budou výrobci závislí na prodeji lahvového piva v obchodních řetězcích. Může je to existenčně ohrozit,“ očekává šéf K Brewery.

Prodeje nového uskupení jako celku v porovnání s loňským rokem stoupají. Od začátku roku představuje meziroční zvýšení prodejů v tuzemsku 5,2 procenta, za říjen dokonce 12,9 procenta. „Bylo by špatně, kdybychom neměli takové nárůsty. S loňským rokem se nemůžeme srovnávat. Investovali jsme totiž do marketingu a začali koordinovat obchodní politiku,“ vysvětluje Radil. Pro pivovarnické uskupení, které dohromady zaměstnává kolem 600 lidí, pracují desítky bývalých obchodníků z Plzeňského Prazdroje. Klíčovým člověkem je obchodní ředitel Otakar Binder. Prodej probíhá přes novou síť distribučních center, která jsou v Praze a v šesti pivovarech. „Obchodní ředitelé v regionech mají poměrně volné ruce. Vždycky je dominantní prodej piva, které se v místě vaří. Pro zpestření nabízejí i jiné značky z naší skupiny,“ popisuje Radil. Díky tomu se značky regionálních pivovarů, jako jsou Ježek, Rychtář nebo Janáček, objevují v místech, kde předtím nikdy nebyly. Společná obchodní politika spočívá především v jednotném jednání s obchodními řetězci.

Radikální obměna

Nemalé úspory přinesl menším pivovarům společný nákup surovin, který také dělá K Brewery skupinou. „Řádově se takto uspoří desítky milionů korun,“ vypočítává šéf K Brewery. Nedošlo na jeho dřívější slova, že noví majitelé nebudou v převzatých pivovarech radikálně měnit management a budou věřit odborníkům. Nakonec se obměna nedotkla jenom hlinského Rychtáře. Sehnat nové lidi prý nebyl problém. „Česká republika by odborníky na pivo mohla vyvážet do zahraničí. Vzhledem k tomu, jak se v České republice koncentruje výroba, není problém sehnat zkušené lidi,“ dodává Radil.

Do konce roku bude mít strategický plán rozvoje pivovarů na příštích pět let. I to má být dalším z důkazů, že čeští investoři neskoupili malé pivovary k tomu, aby je jako ucelený balíček dál prodali. „Chceme investovat stovky milionů korun především do technologií ve všech pivovarech,“ plánuje ředitel. Za letošní rok nalijí noví majitelé do modernizace pivovarů necelých sto milionů korun z vlastních zdrojů i bankovních úvěrů. Začali v Platanu Protivín a v jihlavském Ježkovi, nejdynamičtěji rostoucím z celé šestice. Za deset měsíců letošního roku jeho prodej vzrostl o 77 procent. Kupříkladu Pivovar Janáček zvýšil výstav o pět procent, některým pivovarům naopak prodej klesl. Podobně jako velcí hráči, kteří přestali poskytovat profesnímu svazu údaje o svých prodejích, nechce úplně odkrývat karty ani K Brewery. „Budeme zveřejňovat jen celková čísla. Nebudeme informovat o výsledcích jednotlivých pivovarů, abychom nebyli v konkurenční nevýhodě,“ říká šéf uskupení.

Zatímco se prodeje na českém trhu za celou skupinu zvyšují, vývoz se meziročně snížil. Od ledna do října klesl o 40 procent. Vedení K Brewery to vysvětluje především omezením neefektivního exportu lahvového piva pod privátními značkami do Německa. „Zachovali jsme jen obchody za rozumnou cenu. Vývoz bude vždy jen něco navíc, primární je pro nás český trh,“ poznamenává Radil. Tuzemskou nabídku nově obohacuje ležákem Lobkowicz Premium, který má být vlajkovou lodí K Brewery s celostátní distribucí. Pivaři mají slyšet na tradiční postupy a původní recepturu. U mnohých regionálních piv jim návrat k tradici zachutnal.

Pivovary skupiny K Brewery:

Pivovar Ježek Jihlava

Pivovar Janáček Uherský Brod

Pivovar Platan Protivín

Pivovar Rychtář Hlinsko

Pivovar Vysoký Chlumec

Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou

K Brewery má také pětačtyřicetiprocentní podíl v pivovaru Svijany

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


«« « Strana 576 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň