Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Chloubě české gastronomie – tradičnímu českému pivu hrozí dost možná nástup nové konkurence. Pivo se totiž nově může zařadit mezi nekonečnou řadu potravin vyráběných z levnějších náhražek.

Může za to novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách, která by měla vstoupit v platnost už v průběhu letošního roku. Přitom cílem vyhlášky je rozšíření surovin využitelných k výrobě piva. Nicméně pivovarníci svorně tvrdí, že pivo z náhražek vyrábět nebudou a dokonce se přiznávají, že na vyhlášce spolupracovali. „Pokrok nelze zastavit a nemá cenu bránit vývoji prostřednictvím zákonů,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Současný vývoj výroby piva podle jeho slov skutečně vede k využívání nových surovin i technologií. „Je to permanentní proces, v minulosti se třeba dlouze diskutovalo o nutnosti filtrování piva a dnes se nad tím nikdo nepozastaví,“ říká Veselý.

Za vším hledej Unii

Zmiňovaná vyhláška se navíc kromě piva dotkne nealkoholických nápojů, ovocných a ostatních vín a také lihovin. Novelizace je poměrně rozsáhlá, oficiálním důvodem je přitom nutnost sladit tuzemskou legislativu týkající se výroby nápojů s předpisy EU. Českého spotřebitele ale budou zřejmě především zajímat navrhované úpravy týkající se výroby piva a jeho uvádění na trh. Jednoduše řečeno – nově se hlavně rozšíří možnosti použití různých surovin k jeho výrobě. Tou základní je možnost vyrábět slad z jiných surovin než z ječmene – v textu je teď uvedeno: „z jiných obilovin“. Novela také ruší povinnost použít k výrobě spodně kvašeného piva konkrétní druh kvasinek a zavádí pojem „kvasinky spodního kvašení“.

Pane vrchní, jednu stolní šestku, prosím!

I tuto větu bychom mohli časem slýchávat v českých hospodách. Dokument zavádí totiž pojem „stolní pivo“ jako nápoj vyrobený z převážně ječných sladů „s extraktem původní mladiny do šesti stupňů hmotnostních“. To znamená, že pivo může mít méně stupňů než dosavadní výčepní pivo, které má 8° až 10°. Navíc za výčepní pivo bude nově považován už extrakt se stupňovitostí sedm. Dosavadní „pivo se sníženým obsahem alkoholu“ má být také nahrazeno pivem s nízkou energetickou hodnotou.

Ředění piva dovoleno

Na první pohled jde vždy o změny, které snižují kvalitu piva, respektive rozšiřují pojem pivo o další varianty tohoto nápoje, které na trh přinesou trochu jiné produkty, než na které je spotřebitel v Česku dosud zvyklý. Tak to také vnímají naši pivovarníci, podle nichž vyhláška umožní vyrábět pivo jiné, ne ale nekvalitní. Pokud bude mít spotřebitel v ČR zájem nadále konzumovat pivo vyráběné z tradičních surovin a pomocí tradičních technologií, poskytne v zásadě tyto záruky ochranné označení „České pivo“. Je ale dobré vědět, že i pro výrobu chráněného „Českého piva“ je možné využít místo sladovnického ječmene 20 procent jiných vhodných surovin a že je přípustné takzvané ředění piva. Toho ale využívají jen některé tuzemské pivovary. Opravdu klasické pivo tak budeme muset stále více hledat a vybírat si konkrétní výrobce a značky.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petr Havel


Žatec, Louny - Mezi nimi je ovšem velká konkurence, a tak bojují o zakázky i o zviditelnění v reklamě.

Teplé slunečné léto přeje spotřebě studeného piva a pivovarníkům zvyšuje tržby. Naopak když je léto chladné a deštivé, piva se vypije méně.

Letošní ráz léta výrobcům piva přeje, pivovary mají sice plno práce, ale na tržbách zase mají doslova žně. Zároveň je ovšem mezi českými pivovary velká konkurence a podniky se musejí předhánět jak v kvalitě nabídky, tak například i ve „zviditelnění“ formou reklamy či třeba sponzoringu veřejných událostí. To se týká i pivovarů v okrese Louny.

Počet značek i druhů piv v České republice trvale roste. Momentálně jich je na trhu přibližně 450,“ uvedl včera Jan Veselý, ředitel českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivní značka Louny například dlouhodobě spolupracuje s hipodromem v Mostě. „Pořádáme národní závod o Pohár piva Louny a dlouhodobě podporujeme místní jezdecký oddíl,“ uvedla Daniela Klančíková, manažerka značky Louny. Přímo v Lounech se přitom už žádné pivo nevaří, výroba v tamním pivovaru byla ukončena. V areálu vzniklo distribuční centrum pro rozvoz piva. Pivo s etiketou Louny se ve skutečnosti vaří v jiných městech. Jiný pivovar zase zve zájemce na letní turistickou návštěvu do Žatce, na prohlídku metropole chmelařství a pivovarnictví a na ochutnávku piva Master ve vybraných restauracích. „Po předchozí prohlídce města chmele – kam jinam než na pivo. Pojďte se přesvědčit o pravdivosti tvrzení Tadeáše Hájka z Hájku o místním chmelu a ochutnejte naše novinky,“ uvedla Lucie Neubergová, zastupující značku Master.

Pivovary se také doslova perou o to, kdo bude přes léto zásobovat tuzemské hudební festivaly.Během prázdnin jich v Česku proběhne téměř stovka a vytočí se na nich tisíce hektolitrů piva,“ napsal server Lidovky.cz. To je další zakázka s obrovským výdělkem, další pivovarské žně.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Libor Želinský


Tajemná zákoutí půd a sklepy starých domů, historické skládky a pozůstatky zaniklých obydlí jsou cenným zdrojem nových přírůstků do sbírek sběratelů starých láhví. Kráse skleněných a keramických obalů na pivo a sodovky podlehly v České republice stovky nadšenců, jejichž sbírky často čítají tisíce položek.

Zlatým obdobím sběratelů láhví byla 80. a 90. léta, kdy se nové přírůstky daly velmi jednoduše získat v pivovarech a především prohledáváním půd a sklepů starých domů. Majitelé domů je v té době považovali za bezcenné a byli většinou rádi, že se jich zbavili.

Láhve tehdy byly na půdách a ve stodolách v opravdu velkém množství v každém druhém domě,“ řekl příbramský sběratel Jiří Drvola. Svému koníčku se věnuje přes 20 let a za tu dobu se mu podařilo nashromáždit přes 8100 pivních láhví. Jeho sbírka je dokonce zapsaná v oficiální knize rekordů jako největší v České republice.

Drvolova slova potvrzuje i sběratel Miroslav Kekrt z Liberce. Jeho specializací jsou láhve od sodovek a limonád, jichž nashromáždil už asi 2000. „V devadesátých letech byly láhve skoro na každé staré půdě. Stačilo sednout na kolo, objet vesnici a poptat se na ně nebo vlézt do opuštěných domů,“ popsal tehdejší situaci Kekrt.

Podobně bohaté nálezy jsou dnes mnohem vzácnější, zvláště v Praze a ve středních Čechách, kde je již většina domů opravena a věci odložené na půdách jednoduše při rekonstrukcích zmizely. „Dnes musíte obejít sto domů, abyste na půdě na nějakou hodnotnější narazili,“ uvedl Drvola. Češi jsou navíc kvůli strachu z kriminality podezřívavější než dříve a neradi za práh svých domů někoho pouštějí. Pokud přístup na půdy a do sklepů nakonec dovolí, nechávají si za nalezené láhve na rozdíl od minulosti platit.

Cenné úlovky se dají získat nejen prohledáváním zaprášených půd, ale i doslova „archeologickými“ vykopávkami v zemi. Mnoho vesnic nechalo v minulosti vyvézt materiál ze zrušených hospod a pivovarů na černé skládky do lesů. „Takto se mi podařilo najít vzácnou láhev z pivovaru Klobuky u Slaného nebo pivovaru Teleč u Karlových Varů, obě z období okolo roku 1890,“ uvedl Drvola.

Současnost ale patří internetovým aukcím, které představují hlavní zdroj nových přírůstků do sbírek, a koníček tak ztratil trochu na své kráse, myslí si sběratel z Příbrami. „Koupit si láhev v aukci rozhodně neudělá takovou radost, jako když si jí někde najdete nebo dokonce vykopete ze země,“ zhodnotil Drvola poměry panující v jeho sběratelském oboru.

Aktivních sběratelů pivních láhví je v republice kolem šesti set. Další stovky se jejich sbíráním nezabývají systematicky, a sami sebe proto za sběratele nepovažují. „Je to pro ně jen dekorace na chaty a chalupy,“ vysvětlil Drvola.

I když se láhve vyráběly po celém světě, je jejich sběratelství specifikem České republiky. V okolních zemích, jako je Německo a Rakousko, se tomuto koníčku věnuje podle Kekrta jen několik nadšenců. Na rozdíl od ČR zde nejsou téměř žádné staré půdy, na nichž by se historické láhve mohly dochovat, protože po druhé světové válce majitelé poškozené domy postupně důkladně opravovali. „Nemáte tam možnost staré láhve vůbec najít, takže je v těchto zemích nesbírají,“ konstatoval Kekrt.

Většina sběratelů pivních láhví se zaměřuje na produkci z let 1850 až 1948. Před rokem 1850 totiž byly všechny skleněné i keramické láhve bez nápisů a tudíž anonymní. Stejný problém nastal i u láhví vyrobených znárodněným průmyslem po roce 1948. Jejich vzhled byl unifikovaný a produkce jednotlivých pivovarů se od sebe lišila jen etiketami, takže pozornost sběratelů příliš nepřitahují.

Nejzajímavější kousky z Drvolovy sbírky pocházejí z produkce malých pivovarů a stáčíren z doby před rokem 1876, kdy se v rakousko-uherské monarchii přestala pro značení objemu láhví používat mázová míra. Tu tehdy nahradila míra litrová, používaná dodnes. Klenotem jeho sbírky je láhev o objemu 1,4 litru z roku 1870, která původně obsahovala pivo z pivovaru Dobrovice u Mladé Boleslavi. Raritou je i láhev z pivovaru Sedlec u Kutné Hory z roku 1850 nebo kousek z Měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích vyrobený před rokem 1860.

Z láhví z mladších období je vzácná produkce menších pražských pivovarů. Za druhé světové války se v Praze kvůli nebezpečí požárů při leteckých náletech vyklízely půdy a většina láhví z podniků, které prosperovaly především na Starém Městě a Malé Straně, zmizela v nenávratnu.

Nejvzácnější pivní láhve se nyní prodávají na internetu až za 10.000 korun. Rekordmankou je láhev pivovaru Maleč u Havlíčkova Brodu z období před rokem 1900, za niž kupec zaplatil 65.000 korun. Drtivá většina láhví se ale vydraží za 100 až 300 korun za kus.

Chloubou Kekrtovy sbírky je jediný známý exemplář láhve se síťovým potiskem lékárníka Josefa Fürsta z Prahy, jednoho z prvních pražských výrobců sodové vody, kterou tehdy rozvážel do měšťanských rodin. Sklenice pochází z období okolo roku 1870 a nyní má hodnotu několik tisíc korun. Velkou raritou je i sodovková láhev z narůžovělého skla se zvláštním kuličkovým uzávěrem vyrobená kolem roku 1890 pro lékárnu ve Znojmě.

Zdroj: Příbram.cz | Autor: Pavel Hortig


Je to skvělá zpráva pro motoristy, kteří si odmítají odepřít jedno pivo k obědu, ačkoliv se chvíli poté mají vydat na cestu. Špatná pro policisty, kteří mají alkohol za volantem hlídat. Jsou teď bezradní.

Závazné stanovisko expertů ministerstva zdravotnictví podle zjištění LN potvrzuje, že do hranice 0,24 promile alkoholu není možné prokázat ovlivnění řidičova chování za volantem. Hranice odpovídá vypití zhruba jednoho velkého desetistupňového piva.

Dopravní policii však přidělává verdikt zdravotníků vrásky. "Tušil jsem, že to tak dopadne," přiznává šéf české dopravky Leoš Tržil.

Není to průlom nulové tolerance

Jedním dechem však varuje před zavádějící interpretací posudku, který leží na dopravě teprve necelý týden. "Pozor, to rozhodně není průlom nulové tolerance," říká. Za určitých okolností podle něj může dospělý člověk nadýchat nad zmíněnou hranici i při vypití malého piva.

Jak s ohledem na závěr posudku změní dopravní policie silniční kontroly, nechce Tržil předjímat. "Musíme si sednout se zástupci ministerstev dopravy a vnitra a vymyslet, jak se k tomu postavíme," tuší.

Původní záměr úřadů přitom zněl jasně: pokud se prokáže, že alkohol v míře do 0,24 promile neovlivňuje řidiče, bude nařízeno, aby hlídky u krajnic alkohol v krvi motoristů do zmíněné hodnoty ignorovaly. "Bylo jasně řečeno, že v takovém případě vedení dopravní policie skutečně tento pokyn vydá," potvrzuje Pokorný. Jenže právě do toho se nyní dopravní policii nechce. Trend ve zbytku Evropy totiž směřuje spíše ke zpřísňování limitů. O zavedení nulové tolerance uvažuje do budoucna stále více zemí, Česko by se tak vydalo úplně opačným směrem. Jasné je tedy zatím pouze to, že policisté budou muset ke stanovisku ministerstva zdravotnictví přihlédnout. "Určitě. Nemůžeme to pominout," připouští Tržil.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina, Vladimír Křivka


Holandskému pivovaru Koelschip so sídlom v meste Almere sa podarilo vyrobiť pivo so 60-percentným obsahom alkoholu, čo je nový svetový rekord v danej kategórii.

Doteraz najsilnejšie pivo s obsahom 55 percent alkoholu uviedol na trh minulý týždeň (19.-25. 7.) malý škótsky pivovar BrewDog - viz tento odkaz. Z tohto produktu s názvom The End of History (Koniec dejín) sa vyrobilo iba 12 kusov a cena každého balenia, ktoré je umiestnené v mŕtvolkách lesných zvieratiek, začína pri 500 librách.

Holanďania sú podstatne ľudovejší - za ich trojdecové pivo zaplatia záujemcovia "iba" 34 eur. Majiteľ pivovaru Jan Nijboer, s ktorého menom sa spája už jeden niekdajší rekord v rovnakej oblasti - 45-stupňové pivo Oblix, prostredníctvom holandskej agentúry ANP vyzval, aby sa jeho produkt nekonzumoval ako pivo, ale vychutnával ako koktail z krásneho pohára na koňak alebo whisky. V reakcii na výrobok škótskeho rivala nazval svoj produkt Start the Future (Začiatok budúcnosti). Obe strany však súboj na diaľku vnímajú viac-menej z tej humornej stránky.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: TASR


Sprejeři se inspirovali pivem

[pondělí, 2. srpen 2010]

Sprejerům patřil o víkendu prostor u obchodnícho centra v Plzni–Černicích. Tvořili tu totiž graffiti inspirované sloganem značky Gambrinus – Pravá chuť přátelství. K dispozici měli velkoformátové panely i jednu ze stěn u centra. Dorazilo dvacet tvůrců z celé republiky.

Stejně jako díla studentů Ústavu umění a designu na téma Pravé bohatství se skrývá uvnitř, jsou výtvory sprejerů předzvěstí letošního Pilsner Festu. Sochy i plakáty se objeví na různých místech Plzně.

Chtěli jsme tak podpořit kandidaturu Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 už před konáním samotné akce a zapojit i doposud neznámé umělce z místní univerzity. Výsledkem jsou originální výtvory, které netradičním způsobem spojují pivo s uměním,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Pilsner Fest se uskuteční od sedmadvacátého do osmadvacátého srpna.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Zdeněk Vaindl


Kácovský pivovar dává o sobě čím dál víc vědět a v České republice má stále větší „zvuk“. Je to zásluha také obchodního ředitele Jana Matějky.

Pokud je mi známo, funkce obchodního ředitele je v kácovském pivovaru novinka. Proč vznikla?

Odpověď na tuhle otázku přísluší zejména řediteli a majiteli pivovaru, neboť potřeba tohoto pracovního místa vyvstala ještě před tím, než jsem se s majitelem pivovaru seznámil. V každém případě tato funkce vznikla v souvislosti s dalším rozvojem společnosti a kumuluje v sobě jak obchodní, tak i marketingovou platformu řízení podniku.

Kde jste v minulosti působil a co očekáváte od svého pracovního zařazení v Kácově?

V minulosti jsem působil jako marketing manažer ve společnosti, která vyráběla a distribuovala přípravky na ochranu a výživu rostlin. Od svého nového působiště ve firmě Pivovar Kácov očekávám, kromě toho, že poznám nový a zajímavý obor podnikání, využití mých zkušeností a znalostí z oblasti obchodu a marketingu, které, jak doufám, přispějí k plánovanému rozvoji společnosti.

V čem si myslíte, že je vaše nejsilnější stránka, v čem nejvíce můžete být užitečný.

Jak jsem již konstatoval, je to moje dlouholetá praxe v oblasti obchodu a marketingu.

Velmi rychle se blíží Sázavafest v Kácově, z čehož by mohl pivovar profitovat, ale na druhou stranu vím, že pořadatelé festivalu mají nasmlouvaný jiný pivovar. Co tedy od festivalu očekáváte?

Nemohu a ani nechci spekulovat nad kritériem pořadatele pro výběr občerstvení. Pokud se ale na tuto záležitost podívám očima návštěvníka festivalu, určitě bych pivovar minimálně navštívil, se vším, co k takové návštěvě patří. Všechny návštěvníky festivalu a tohoto kraje vůbec tímto zvu na exkurzi do našeho pivovaru, kde si vyslechnou poutavou přednášku o historii a současnosti výroby piva v našem pivovaru z úst našich sympatických průvodkyň, které všechny návštěvníky na závěr napojí naším jedinečným mokem.

V jakých lokalitách je o kácovské pivo hlavně zájem? Vyvážíte pivo také do zahraniční?

S rostoucími kladnými referencemi na naše pivo, které je chuťově velmi jedinečné, se rychle množí i skupina zájemců o prodej našeho piva prakticky ze všech koutů České republiky. V současné době už tedy pouze vybíráme vhodné distributory, kteří by byly schopni zajistit nejen distribuci, ale i kvalitní služby, na které je zákazník od nás zvyklý a které jsou nedílnou součástí našich produktů. Do zahraničí pivo nevyvážíme.

Kácovské pivo se může pochlubit několika oceněními odborné poroty. Můžete zmínit poslední úspěchy?

Zlatý mok z kácovského pivovaru si odnesl Zlatou pivní pečeť z reprezentační slavnosti piva v Táboře v únoru 2009. Táborská přehlídka je nejprestižnější soutěž, která se v současné době v České republice pořádá. Jednotlivá piva hodnotí sládci a zaměstnanci pivovarů, což zaručuje velmi vysokou odbornou úroveň. Bez zajímavosti není ani ocenění, které náš pivovar získal v rámci soutěže návštěvníků webu Pivní.info, kde obsadil první místo v soutěži o nejpovedenější pivní tácek.

Jak je to s účastí pivovaru na různých pivních festivalech a slavnostech?

Samozřejmě, že se snažíme prezentovat naše pivo na takovýchto akcích a naší snahou je, aby pivo Hubertus ochutnalo co nejvíce milovníků zlatavého moku, a rozšířili tak stále bujněji se rozrůstající řady nadšených konzumentů piva z Kácova.

Když hovoříme o záměru představit vaše produkty široké veřejnosti, řekněte mi, jak se vám daří komunikace se zákazníky a jakým způsobem ji realizujete?

Nejprve bylo důležité zjistit, jaké je spektrum konzumentů našeho piva prostřednictvím zejména sociální a demografické struktury a dále na základě těchto poznatků namíchat takový komunikační mix, který bude maximálně efektivně oslovovat jednotlivé cílové skupiny. Abych byl trochu konkrétní, tak vám prozradím, že momentálně připravujeme velmi rozsáhlou webovou prezentaci, která bude oslovovat naše zákazníky a komunikovat s nimi prostřednictvím webových stránek s návazností na oblíbené sociální sítě, kde se tvoří velmi silná komunita příznivců našeho piva a vůbec pivovaru celého. Naše nové webové stránky budou skutečně velmi „výživné“ co do obsahu i zpracování a jejich návštěvník se u nich určitě nebude nudit. Z jejich obsahu mohu namátkou jmenovat například exkurz do bohaté historie pivovaru a výroby piva, databáze restaurací, hospod a prodejních míst produktů Pivovaru Kácov, virtuální prohlídka pivovaru, nabídka Pivovarské hospody s výtečnou domácí kuchyní, společenské akce, seznámení s okolím pivovaru v údolí řeky Sázavy a mnoho dalších zajímavých informací.

Co vás jako nového obchodního ředitele v kácovském pivovaru příjemně překvapilo a naopak co by bylo potřeba zlepšit?

Velmi příjemně mě překvapilo, a nebojím se ani výrazu ohromilo, jak zodpovědně a doslova s posvátnou úctou se přistupuje k celému procesu výroby piva Hubertus. Počínaje výběrem nejkvalitnějších surovin, přes dodržování technologických postupů, které probíhají za nejpřísnějších hygienických podmínek, průběžných degustací, až po distribuci k pečlivě vybraným prodejcům. A co by se mělo zlepšit? Vše je třeba neustále kontinuálně zlepšovat a zdokonalovat, ať už je to práce každého jednotlivce nebo systémové výrobní a organizační procesy.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor/Foto: Luboš Hájek

K výrobě piva Hubertus přistupují s posvátnou úctou

Spolek pivařů se vložil do přestřelky mezi pivovarem Bernard a Plzeňským Prazdrojem. Bernard dvakrát vyzýval plzeňský pivovar k soutěži o nejlepší nealkoholické pivo, Prazdroj to však odmítl. Členové První pivní extraligy tak vzali soutěž do svých rukou a ve slepém testu určili, že nejlepším pivem je Bernard. Birell skončil osmý.

Foto

Spolek pivařů, mezi něž patří například degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, se podle svých slov nechal k soutěži vyprovokovat proto, že plzeňský pivovar odmítl s malým rodinným pivovarem do souboje jít.

"Výzva zůstala ze strany Plzeňského Prazdroje nevyslyšena a vzhledem k tomu, že se na nás obraceli i zástupci pivní veřejnosti, rozhodli jsme se uspořádat vlastní slepý test," vysvětluje Jan Šuráň s tím, že standardně se členové spolku věnují degustaci dvanáctistupňových piv, ale tentokrát udělali výjimku.

Foto

Osm pivních znalců hodnotilo celkem jedenáct tuzemských nealkoholických pivních značek. Každý vzorek měl své číslo a byl vychlazen na předepsanou teplotu. Hodnotící podle vyjádření spolku netušili, jaké značky v testu hodnotí, a jednotlivým vzorkům přiřazovali čísla nejlepšího po nejhorší. Pivo, která tak nasbíralo nejnižší skóre, zvítězilo.

Vůbec nejmenší skóre - 25 - získala značka pivovaru Bernard se svým nealkoholickým pivem Bernard s čistou hlavou Free. Naopak nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell skončilo mezi degustátory na osmém místě spolu s Platanem.

Foto

"Výsledek mě těší a je pro mě určitou satisfakcí, když Plzeňáci souboj nepřijali, ale radši bych byl, kdyby ho přijali," řekl iDNES.cz šéf a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podle něj je účast Jana Šuráně, který se celý život profesně pivem zabývá jak po inženýrské, tak i degustační stránce, zárukou toho, že degustace proběhla podle standardních pravidel. "Výsledek má pro mě i z tohoto důvodu váhu, ale nepřeceňuji ho. Degustací se dělá hodně a vycházejí různě," uvedl Bernard.

Zároveň připomněl, že on sám navrhoval, aby v soutěži s Prazdrojem bylo hodnoceno 25 nealkoholických značek a o jejich pořadí rozhodovalo 25 degustátorů.

Plzeňský Prazdroj svou reakci na výsledek degustace připravuje.

V anketě iDNES.cz hlasovalo pro vítězství nealkoholického piva Bernard 8 831 čtenůřů, Birrelu dalo svůj hlas 3 513 lidí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková


V Banskej Štiavnici po 300 rokoch opäť varia zlatý mok. Výrobu môže každý návštevník vidieť a čerstvo vyrobené pivo priamo tam aj ochutnať.

Foto

Pivovar Erb zriadili v zrekonštruovanom Čačányho dome. Cez presklené dvere na chodbe vidia štamgasti celú technológiu varenia piva, ktorej rozmiestnenie sa muselo podriadiť aj náročným požiadavkám pamiatkarov.

Foto

Hoci sa tam čapuje asi najdrahšie slovenské pivo od prvovýrobcu, o hostí nie je núdza. Okrem tradičnej svetlej desiatky a dvanástky tam čapujú aj pšeničné či údené - to je tmavé pivo s chuťou pripomínajúcou údenú slaninu.

Foto

Prispeli Nóri

Chceme sa stať špičkovou pivovarníckou reštauráciou nielen na Slovensku, ale aj v Európe,“ netají svoje ambície majiteľ pivovaru Eduard Rada. Tento podnikateľ asi pred štyrmi rokmi predal väčšinový podiel vo vyhnianskom pivovare Steiger a odvtedy pracoval na projekte v Čačányho dome.

Foto

Na rekonštrukciu objektu prispela takmer polovicou aj nórska vláda. Tradícia varenia piva sa touto malou fabrikou do Štiavnice vrátila, lebo pred tristo rokmi varili pivo až na trinástich miestach tohto baníckeho mestečka.

Ceny piva:

ležiak svetlý 10 stupňov, pol litra – 1,80 eura

ležiak svetlý, 12 stupňov, pol litra – 1,90 eura

kvasinkové pivo 12 stupňov, pol litra – 2,30 eura

tmavé 13 stupňov – 2,10 eura

Zdroj: Pluska.sk | Autor a foto: Ján Šperka


Být dobrým sládkem se naučit nedá

[pátek, 30. červenec 2010]

Do krušovického pivovaru se po jedenácti letech vrátil jeho původní sládek Václav Kloub. Pivo má zpět svou tradiční chuť

Když začal Václav Kloub pracovat jako sládek krušovického pivovaru, bylo mu pětatřicet let. I díky jeho zkušenostem mělo tehdejší místní pivo mezi Středočechy skvělou pověst. Zlom přinesla až devadesátá léta minulého století, kdy pivovar změnil majitele a s ním i recepturu výroby zlatavého moku.

Z pivovaru odešel po 26 letech

Ze sládka jsem se stal ředitelem. Ale bylo to jen krátké období. V roce 1998 jsem z pivovaru z osobních důvodů odešel,“ popisuje Kloub. Ani poté ale o práci ani zábavu neměl nouzi. Vždycky ho bavila myslivost, tak se ji rozhodl vystudovat. „Teď ji také přednáším. Kromě toho jsem se věnoval psům, což mi zůstalo dodnes. Mám ohaře,“ vypráví s úsměvem Kloub.

Ještě před časem by nevěřil, že se do Krušovic nakonec vrátí. Loni se mu ale ozvali ze společnosti Heineken, která před třemi lety pivovar koupila. „Nabídli mi spolupráci, protože se chtěli vrátit k původní osvědčené receptuře. A tu jsem já dobře znal,“ říká staronový sládek. S týmem spolupracovníků, který vytvořil současný sládek Tomáš Kosmák, se loni na podzim pustil do práce a po čtyřech měsících testování naplnilo sudy první pivo s původní chutí. „Cílem mise bylo vyrobit pivo plné, ale dobře pitelné, což je složitá věc. Nakonec se to ale podařilo. I díky tomu, že nás nový majitel nechal dělat pivo podle našich představ,“ podotýká Kloub.

Mezi svými předky nikdy žádné sládky neměl. „Byla to cesta osudu. Vystudoval jsem vysokou školu chemicko-technologickou, a když jsem pak po nějaké době sháněl práci, dostal jsem se do laboratoře krušovického pivovaru. V provozu jsem si tu musel projít celé ,kolečko‘ a naučit se tu všechnu potřebnou manuální práci. Nejdřív se mi to moc nelíbilo, ale pak jsem pochopil, že je to ta nejlepší škola,“ poznamenává Kloub.

V provozu pracoval asi sedm měsíců, pak se stal vedoucím laboratoře. „Oženil jsem se a odešel do východních Čech, kde jsem měl na starosti dva pivovary a dvě sodovkárny. Nebyl jsem tam ale moc spokojený, a proto jsme se nakonec odstěhovali zpátky,“ říká sládek krušovického pivovaru Václav Kloub, který pochází z Rakovnicka. Na staronovou výrobu zdejšího piva nedohlíží sám. „Současný vrchní sládek Tomáš Kosmák je mladý šikovný chlap, se kterým mám hodně společného. Začínal podobně jako já, jen v Brně,“ upřesňuje Kloub.

Být dobrým sládkem se podle něj naučit nedá. „Sládkem nemůže být každý. Stejně jako šéfkuchařem. Některé věci člověk prostě musí mít v sobě,“ uzavírá Kloub.

***

HISTORIE

Krušovický pivovar První písemná zmínka o vsi Krušovice se objevila už ve 13. století. V roce 1580 tu Jiří Bírka z Násilé začal stavět pivovar, který byl dokončen o rok později. Pak patřil řadě významných vlastníků. V roce 1861, kdy začal zlatý věk českého pivovarnictví, krušovický pivovar vyvážel pivo do Prahy i lázní Teplice, Po 1. světové válce rozšířil výrobu, po roce 1945 byl znárodněn. Po privatizaci v roce 1994 vznikl Pivovar Krušovice. V roce 2007 jej koupila společnost Heineken.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Veronika Fejtková


Pivní kultura: v hospodě je i knihovna

[pátek, 30. červenec 2010]

Díky výměně knih v místní hospodě čtou v maďarské vesnici i lidé, kteří by si průkazku do knihovny nepořídili.

Cestou domů po těžkém pracovním dni dostane Ferenc Nagy často chuť zaskočit si do své oblíbené krčmy o trochu si tam počíst. V Gyopáru, malé hospůdce z komunistické éry v této vesnici hned za Budapeští, kde si mohou zákazníci nejen dát pivo a pálenku, ale dopřát si i určité intelektuální osvěžení, je dvaačtyřicetiletý Nagy něco jako štamgast, napsala agentura Reuters.

"Přijdu, sáhnu po knize a prostě hodinku nebo dvě čtu, podle toho, kolik mám času. Dám si studené pití, uvidím skupinu kolegů, tak jdu k jejich stolu a trochu si čtu. Je to dobré," řekl Nagy.

Knihovna vznikla svépomocí

Už je to víc než tři roky, co vedoucí podniku Peter Maurer přišel na nápad zřídit tento unikátní obecní hybrid - veřejnou knihovnu ve zdech hospody. A soudě podle spokojenosti zákazníků byl tento projekt úspěšný.

"Měli jsme prostě spoustu zahálejících knížek, tak jsme s majitelem mluvili o tom, že bychom je neměli nechat odvézt do odpadu a že by bylo dobré udělat někde knihovnu," řekl Maurer, sám bývalý knihkupec.

Po rychlém telefonátu dalšímu podnikateli, který dodal poličky, byla knihovna hotova během jednoho víkendu. Její obsah tvoří asi tisíc titulů od životopisů z pera starých Řeků až po moderní sportovní encyklopedie.

Přineseš - odneseš

"Nedávno jsme tu v době mistrovství světa měli debatu, kdo vyhrál první šampionát, a odpověď jsme našli ve dvou knihách, takže spor byl rozhodnut," řekl Maurer.

Pravidla jsou jednoduchá. Není tu žádná registrace ani poplatky za zapůjčení, knihovna jede podle systému "jednu přineseš, druhou si odneseš". Podle Maurera se to ukázalo jako překvapivě funkční.

Čtou i lidé, kteří by do knihovny nešli

"Chodí sem lidi, kteří by pravděpodobně nešli do knihovny, ale sem jdou. Dají si jeden nebo dva vinné střiky a čtou si v knížkách, jako se to za starých časů dělalo v kavárnách," řekl Maurer. Nagy, který sem přinesl asi třicet knížek ze své vlastní knihovny, je jeden z nejskalnějších příznivců této instituce.

"V prvních dnech jsme měli trochu obavy, jak se celá ta věc vyvine, protože ve vesnici je jiná knihovna," řekl. "Oni měli strach, že toto přiláká víc lidí, a ukázalo se, že to tak skutečně je."

Zdroj: tn nova.cz


Nápoj rakouské provenience prý povzbuzuje pijáky k postelovým výkonům.

Jedna rakouská firma vyrábějící pivo přišla se zajímavým vylepšením svého produktu. Vylepšuje pivo extrakty ze sýra, čímž mu dodává blahodárné účinky pro muže, píše list Metro.

Pivo slibuje "pozitivní a zdravé" změny už po pár půllitrech. A pochopitelně, který muž by nechtěl prospět svému libidu, že...

"Moje žena si už nemůže stěžovat, když strávím noc v hospodě," cituje list jednoho pijáka pěnivého moku z Bregenzu.

Rizikem nicméně je chuť nápoje, po níž nezůstává pijákův dech právě vonný. Pokud by tedy někdo chtěl účinky piva vyzkoušet okamžitě po konzumaci, měl by si s sebou vzít kartáček na zuby, aby partnerku (nebo partnera) neodradil.

Zdroj: tn Nova.cz


Budějovický Budvar, n. p., ve čtvrtek odpoledne dosáhl důležitého soudního vítězství nad svým konkurentem.

Foto

Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku dnes definičně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii.

Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemích EU,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n.p. Budějovický Budvar má nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských zemí Evropské unie.

Rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodává Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají již více než 100 let – od roku 1907. Český pivovar je vede prakticky po celém světě a má v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení. Z nich 82 skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Václav Pancer


Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů, podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

V Rožnově pod Radhoštěm se počátkem července začalo opět vařit pivo, a to v místním Rožnovském pivovaru. Na slavnostní okamžik tu milovníci chmelového moku čekali dlouhých 62 let. Vyrábí se tu jedenáctistupňové kvasnicové pivo, také speciální jantarová třináctistupňovka ze čtyř sladů Rothschild a pivovar vidí svou perspektivu také v produkci nealkoholického piva.

Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů," podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross. Přestože je pivovar soukromým subjektem, město s ním uzavřelo partnerství, a to především v oblasti marketingu.

Vaření piva má v Rožnově dlouhou tradici

Hlavním turistickým lákadlem má být podle Grosse zejména chystaná novinka v podobě pivních lázní. „Zároveň s rekonstrukcí pivovaru probíhala i výstavba pivních lázní, které přivítají první klienty zřejmě koncem září. V rámci regionu je to zcela ojedinělý projekt, který může do Rožnova nalákat nové turisty," poznamenal mluvčí.

Historie vaření piva v Rožnově sahá do roku 1712. Pivovar byl v majetku šlechtických rodů Žerotínů, Fürstenberků, Kinských, Rothschildů a v roce 1994 se vrátil do rukou původních majitelů. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otokara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Anna Biháriová


Maďarom i Čechom zachutil Steiger

[čtvrtek, 29. červenec 2010]

Sľubný rast exportu zaznamenal za prvý polrok tohto roku pivovar STEIGER a.s., Vyhne. V porovnaní s prvým polrokom 2009 vyviezol o 41% piva viacej, čo predstavovalo 3894 hektolitrov. Najvýznamnejším pre export je aj v tomto roku maďarský trh, nasledujú ČR, Litva, Francúzsko, Rakúsko a Rusko. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Záujem o naše pivo v zahraničí je iniciovaný hlavne poznaním, že pivo varíme klasickým spôsobom a jeho chuť je prirodzená, typicky pravá pivná. STEIGER vyrába pivo spodne kvasené, stredne chmelené, takzvaného plzenského typu, ktoré zákazníkom chutí. Všeobecne je možno povedať, že v zahraničí je väčší záujem než u nás o pivo v plechovkách a fľašové pivo. Dobre sa predávajú naše ležiaky - 12° pivá a tmavé pivá 11°“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER považuje za mimoriadny úspech zvyšujúci sa predaj sudového piva tejto značky na náročnom pivnom trhu v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom.

Pivovar STEIGER predal na slovenskom trhu za prvý polrok 2010 spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni a ešte lepšie sa ukazuje júl. Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým priaznivé teplé počasie, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Pivovar z Liberecka vévodí žebříčku, který porovnává výrobce podle zisku na jedno pivo. Dobře si vede také humpolecký Bernard nebo pivovary patřící pod skupinu K Brewery. Přestože trh klesal, menším výrobcům se dařilo a rostli.

Foto

Ještě před dvanácti lety chtěli angličtí majitelé svijanský pivovar zavřít, protože byl příliš malý a moc nevydělával. Dnes mohou už jen litovat svého rozhodnutí prodat firmu za 15 milionů korun libereckým podnikatelům ze skupiny LIF. Pivovar Svijany se totiž stal nejziskovějším producentem v Česku v přepočtu na jeden půllitr.

Každé pivo loni majitelům vydělalo před zdaněním 2,72 koruny. Celkový zisk dosáhl 209 milionů, po zdanění pak 167 milionů korun. Žádný z pivovarů, které dosud zveřejnily výsledky, včetně čtveřice největších výrobců, nedopadl v tomto srovnání lépe.

Jak je možné, že pivovar, který uvaří jen asi každé padesáté pivo v Česku, dokáže prodávat ziskověji než obr Plzeňský Prazdroj, aniž by měl podobně drahou a silnou značku, jako je Pilsner Urquell?

"Svijany se stále vezou na vysoké vlně popularity mezi Čechy, která je zároveň podpořena výstavem na hranici aktuálních produkčních možností firmy. I vysoké odpisy udělají se ziskovostí divy," přemítá analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Lidé se odklánějí od masových značek

"Drží se filozofie prodávat co nejblíže kolem pivovaru," vidí další příčinu vyšších zisků výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Svijany prodají zhruba polovinu všeho uvařeného piva ve svém domovském Libereckém kraji a ušetří tak na distribuci do vzdálenějších koutů Česka.

Oproti roku 2008 dokázal podnik zvýšit zisk o 73 procent. Podle jeho šéfa Romana Havlíka nepůjde o ojedinělý výstřelek. "Letos chceme mít nejméně takový zisk jako loni," plánuje Havlík.

Pivovar ročně investuje kolem sta milionů korun do dalšího zvyšování výroby. Výborné výsledky přenesl i na zaměstnance: průměrná mzda tu stoupla meziročně o téměř čtyři tisíce korun, na 28 tisíc korun. Firma se dál rozrůstá: už dříve ovládli stejní majitelé nedaleký Pivovar Rohozec, loni pak náchodský pivovar Primátor.

Svijanskému pivu pomáhá také vzrůstající obliba malých a středních pivovarů. "Je tu pomalý odklon od pití neoriginálních a masových značek k regionálním pivům či speciálům," potvrzuje agrární analytik Petr Havel.

Svijany, podobně jako většina menších pivovarů, se snaží zachovat klasický způsob výroby. "Taková piva teď zákazníci hodně požadují," připomíná prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Malé pivovary rostou

Menší pivovary už proto zdaleka nemusí bojovat o konzumenty pouze nižší cenou. To dokazuje v žebříčku ziskovosti i čtvrté místo Rodinného pivovaru Bernard, který na půllitru dokáže vydělat více než Heineken či Budvar.

Šéf Bernardu přitom očekává, že úspěšný bude i letos. "Už loni se naše ziskovost hodně zlepšila, snažili jsme se vyrábět efektivněji," popisuje Bernard, jehož pivovar má na každém půllitru více než korunu.

Úspěšný rok 2009 hlásí i skupina K Brewery, která vlastní sedm menších pivovarů. "Naše prodeje v Česku vzrostly o 5,5 procenta, navzdory šestiprocentnímu propadu celého trhu ," uvedl ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Velké pivovary neberou zisk na jedno pivo jako zásadní ekonomický ukazatel. "Je to spíše spotřebitelská informace. Naše zisky jakožto exportního pivovaru ovlivňuje hlavně kurz koruny," vysvětluje Jiří Boček, šéf Budějovického Budvaru.

V absolutních číslech je v Česku stále nejziskovější Plzeňský Prazdroj, který za poslední finanční rok vydělal před zdaněním 4,7 miliardy korun.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Tomáš Lysoněk a Jan Sůra | Foto: Ota Bartovský


Místní sládci v současnosti pilně pracují na vývoji další novinky, která by měla opustit zdi pivovaru v průběhu letošního podzimu. Protivínský pivovar slaví, i navzdory obecné recesi v oboru, řadu úspěchů – zdejší zlatavý mok za poslední půlrok zamířil do více jak sta nových restaurací, oblíbené jsou zejména piva Platan 11 a desítka Schwarzenberg. O lecčems vypovídají i významná ocenění ležáku Lobkowicz Premium a nealkoholického piva Lobkowicz Premium Nealko.

Protivínský sládek Michal Voldřich a jeho výrobní tým mohou být na svou práci hrdí. Jen v rámci jihočeského regionu za první pololetí přibylo 100 restaurací, které čepují protivínské pivo. „Největší oblibě se v jižních Čechách stále těší Platan 11, který na základě rostoucí popularity vaříme i v nefiltrované podobě“, říká Voldřich s tím, že v těsném závěsu se drží desítka Schwarzenberg, nesoucí jméno po šlechtickém rodu, který se významně zasloužil o největší rozmach pivovaru v jeho dějinách. V Protivíně se vyrábí také speciál Prácheňská Perla a polotmavé pivo Protivínský Granát.

Nadějně se vyvíjí i poptávka po nealkoholickém pivu.

Poptávka po nealku obecně roste, ovšem v posledních dnech jeho spotřeba překonala veškerá naše očekávání. V porovnání s týdny, kdy počasí konzumaci piva příliš nepřálo, vaříme v současnosti značky Platan Nealko o 80 % více, v porovnání s lednem letošního roku vaříme dokonce trojnásobek.“, dodává Voldřich.

Podzim přinese další novinku

Vloni touto dobou v Protivíně vrcholily přípravy na uvedení nového ležáku Lobkowicz Premium a jeho nealkoholické varianty Lobkowicz Premium Nealko. Přestože neuplynul ani rok od jejich uvedení na trh, mohou se už tato piva pyšnit řadou ocenění: v Čechách (PIVEX 2010 – 2. místo Lobkowicz Premium Nealko, 3. místo Lobkowicz Premium; PIVO České republiky 2010 – 1. místo Lobkowicz Premium Nealko) i v zahraničí (Australian International Beer Awards – 2. místo Lobkowicz Premium). „Úspěchy nás samozřejmě těší a zároveň motivují k další práci, proto v Platanu průběžně pracujeme na vývoji dalších nových značek. To nejlepší a nejchutnější pivo pak rádi představíme široké veřejnosti již na podzim,“ uvádí Voldřich.

Zdroj: Tiskovky.info


In vino veritas, in pivo taky, praví hospodské moudro. Josef Rejlek ze Soběslavi nenašel ve zlatavém moku pravdu, ale celoživotní koníček. Jeho sbírka pivovarských artefaktů čítá tisíce položek. Najdete v ní například více než pět set pivních kalendáříků, originální otvíráky nebo dva a půl tisíce pivních korunek. Nejpočetněji jsou ve sbírce zastoupeny pivní etikety. Sběratel jich během dvaatřiceti let získal přes třicet tisíc.

Foto

Co všechno sbíráte?

Sbírám hlavně pivní etikety. S těmi jsem začínal. Pak jsem se dal do korunek, protože se mi líbila potištěná nebo pomalovaná víčka. Část jsem jich teď zapůjčil na výstavu do písecké Sladovny, kde si je mohou lidé do 22. srpna prohlédnout. Potom přišli kamarádi s tím, že bych měl dělat všechno, a tak od roku 1990, kdy nastal velký příliv artefaktů, sbírám i propisovačky, zapalovače, kalendáříky a otvíráky. Co se týče piva, mám ještě sbírku staniolů, šátečků, jak se říká.

Etikety bylo to první, co jste sbíral. Kdy jste s tím začal?

To vám můžu říct úplně přesně. Bylo to v roce 1978.

Proč právě etikety?

Jeden kolega z práce přinesl krásnou cizinu. Já taky něco měl, ale jemu jsem se nevyrovnal. Tak jsme se domluvili, že začneme sbírat. Jeho to po čase pustilo, ale já sbírám pořád dál.

Kolik jich máte?

Oficiálně udávám třicet tisíc, ale bude jich víc. Hodně jsem jich ještě nezařadil.

Jak se vám podařilo nashromáždit tak velkou sbírku?

Začátky byly krušné, ale mezi sběrateli jsem poznal spoustu dobrých přátel, od kterých jsem etikety sháněl. Navíc tenkrát nebyly drahé, stály desetník, ty dražší padesátník. Dnes jsou ceny mnohonásobně vyšší. Další etikety se mi podařilo získat od lidí, kteří se zbavovali sbírek, protože je neměli kam dát. A tak jsem to dával pomalu dohromady a začal je řadit.

Jak máte sbírku seřazenou?

Podle katalogů. U každé značky piva je obrazová část a v ní se vyhledá etiketa. Etikety se liší třeba vzhledem, různými značkami nebo papírem. Každý kraj má své pivovary. A každý pivovar v kraji má u mě své desky.

Vzpomenete si ještě na svou první etiketu?

To si bohužel nevzpomenu. Myslím, že jsem měl nějaké etikety z ciziny. Pak jsem začal sbírat naše etikety. Nebyly špatné, ale obyčejnější oproti těm cizím. Ty už tenkrát byly na dobré úrovni. Po roce 1990 se to ale i u nás hodně zlepšilo. Pořád je na co se dívat.

Teď sbíráte etikety jen z Čech nebo i ty zahraniční?

Ne, jen z Čech a Slovenska.

Která etiketa je nejstarší nebo kterou si nejvíc ceníte?

Nejvíce si vážím asi etikety z želečského pivovaru, protože to je z našeho regionu. Přinesli mi ji kamarádi. Pochází někdy z první poloviny 20. století. V roce 1943 fungoval v obci pivovar statku Želeč a právě z tohoto období etiketa je. Na začátku minulého století byl v Želči ještě pivovar hraběte Otty z Harrachu , který používal lahve s vyrytými nápisy. Ty se dneska mezi sběrateli také hodně cení.

Je nějaká etiketa, která vám ve sbírce chybí?

Hlavně nemám ty starší. Některých je opravdu málo, například Buštěhrad se teď špatně shání.

Jak získáváte nové kousky do své sbírky?

Když nějakou etiketu prodám, tak si místo ní koupím jinou nebo mi je přinesou kamarádi. Měním a jezdím po burzách. Hodně si taky dopisujeme. Problém je v tom, že dopisem přijde jen jeden kousek a to je špatné.

Od jedné značky máte tedy i více stejných etiket?

Ano, když můžu, tak si nakoupím víc, abych měl na výměnu. Každý nemá možnost jet na burzu, tak to dáme do obálek a pošleme sběratelům. Někdo jiný zase na oplátku pošle etiketu vám.

Jezdíte na pivní slavnosti?

Na pivní slavnosti jezdím, z táborských jsem nevynechal ani jedny. Získávám tam taky nové etikety, ale už to není, co bývalo. Dříve jezdili pivovarští a přivezli různé artefakty. Dnes už jsou tam dealeři a ti toho moc nepřivezou. A když něco přivezou, tak je to všechno staré, tudíž to pro nás sběratele nemá žádnou cenu, protože už to máme. Pivních slavností se ale účastním, protože tam mám kamarády mezi pivaři i sládky z pivovarů.

Jste členem nějakého klubu sběratelů?

Ano. Jsem v pražském Klubu sběratelů kuriozit a od roku 1990 jsem v Parkán klubu Tábor.

Říkal jste, že máte přes třicet tisíc etiket. Víte, kolik sběratelů sbírá stejnou věc a jak jsou na tom sbírky v porovnání velikosti?

Největší sbírka pivních etiket je v Ústí nad Labem. Měl ji pan Tupý, ale zemřel, tak ji asi zdědili jeho synové. Jinak jsou i větší sbírky, než mám já.

Nechcete znovu sbírat zahraniční značky?

Ne, protože je jich velká škála, strašně moc druhů. Mám o nich atlasy a literaturu, ale neuvažuji o tom, že bych je začal sbírat. Navíc musíte umět řeči a já umím německy tak akorát koukat.

Existuje ještě vůbec něco, co od piva nesbíráte?

Pivovarské odznaky a jinak mám asi všechno .

Neláká vás sbírat je?

To ne, jsem spokojený s tímhle. Člověk by mohl sbírat ještě různé přívěsky a další drobnosti, ale to už je nad rámec. Já mám navíc další aktivity - chovatelství. Už tak toho mám moc, takže o tom nepřemýšlím. Taky mi to zabere hodně času.

Kolik času sběratelství věnujete?

Přibližně dvě nebo tři hodiny denně. Teď, když je horko, méně, ale za dlouhých zimních večerů minimálně dvě nebo tři hodiny. Zakoukáte se a nemůžete od toho odejít. Je krása jenom na to pohledět.

Líbí se vám spíš starší etikety nebo ty ze současnosti?

Do roku 1948 byly etikety opravdu skvostné, ale líbí se mi i nové. Podle mě jsou všechny krásné, když se to tak vezme, třeba Klostermann nebo Král Šumavy, to jsou opravdu krásné etikety.

Vyžaduje sbírka nějakou údržbu nebo péči?

Ani ne. Nejnáročnější je rozřazování.

Co říkáte na současný trend prodeje piva v plastových lahvích?

Nemůžu být nadšený, to je jedno s druhým. Je to výhodné pro supermarkety i pro lidi. Plastová lahev je praktičtější, ale sklo je sklo. Od roku 2008 u nás upadají státní pivovary a začíná éra minipivovárků. Působí tu i nadnárodní společnosti, které u nás skupují pivovary, zavírají je a sloučí do jednoho. Tak například zanikla Kutná Hora nebo Louny a teď to všechno stáčí Heineken v Krušovicích. Totéž se děje se Starobrnem. Pro sběratele etiket je to špatné. Dneska už máme jen tovar etikety. Když ho známe, zařadíme si ho, ale jinak už je na tom úplně jiná adresa a vypadá to, že s původní značkou nemá zdánlivě co dělat.

Vidím, že máte přehled o tom, co se děje v pivovarech.

Je to nezbytné. Musíte vědět o dění v každém pivovaru, ať už kvůli korunkám nebo etiketám, bez toho se jako sběratel pivovarských artefaktů neobejdete. Když něco děláte, tak to musíte dělat pořádně.

Jako sběratele a znalce vás musel potěšit záměr vybudovat v Soběslavi malý pivovar a navázat tak na pivovarskou tradici, která má počátky v 18. století.

Zaujalo mne, že tu bude pivovárek, ale dokud nestojí, nemá cenu to rozšiřovat dál.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Hana Míková


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Dost možná i tohle je důvod, proč Soběslavští zvažují po dlouhé době ve svém městě znovu vyrábět vlastní pěnivý mok. Do bývalého pivovaru v areálu místního hradu by se výroba piva vrátila po 60 letech.

O obnovu tradičního pivovarnictví se chce ve městě pokusit jednatel jedné ze zdejších prosperujících firem Rostislav Staněk. Před dvěma lety odkoupil zchátralý objekt na náměstí Republiky a nyní začíná zpracovávat plány.

Pivo se zřejmě bude vyrábět v hradních sklepeních. V budově na náměstí Republiky vznikne restaurace, kongresové centrum i ubytovací zařízení. Obnovený pivovar by se měl stát lákadlem pro turisty. Pravidelně by zde byly návštěvní dny, uvažuje se také o pořádání pivních slavností, které se zatím nejblíže konají v Táboře.

Soběslavské pivo by mě potěšilo. Byl jsem nedávno v nedalekém Pacově a ochutnal tamní domorodé zázvorové a tmavé pivo a byl jsem úplně nadšen. Myslím, že malé pivovary mají budoucnost. Lidé už mají dost těch velkokapacitních břeček,“ netajil se radostí nad chystanou výstavbou pivovaru v Soběslavi tamní obyvatel Josef Nedělník. Pokud se rekonstrukce objektu podaří,mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva. V nabídce bude světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. Nabídka bude rozšiřována podle sezony, uvažuje se například o pivu zázvorovém či višňovém. Speciální piva by se mohla vyrábět také k různým společenským událostem.

***

Pokud se vše podaří, mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Češi mohou o své pivo bojovat

[středa, 28. červenec 2010]

Carlos Brito, předseda představenstva InBevu, se vyhnul odpovědi na otázku, zda InBev po koupi pivovaru Anheuser-Busch koupí i Budějovický Budvar.

Carlos Brito není příliš hovorný muž. Jediným důvodem, proč v současnosti někomu dává rozhovor, je potřeba získat si srdce Američanů poté, co koupil AnheuserBusch, který vyrábí jejich zamilovaný Budweiser. Podle jeho sekretářky by neodpovídal na žádné dotazy, pokud by necítil potřebu být diplomatický v situaci, kdy se mnoho Američanů může cítit dotčeno převzetím jejich piva belgicko-brazilskou firmou.

Takto mi Britova sekretářka dala najevo, že by můj e-mail s otázkami na jejího šéfa mohl zůstat bez odpovědí. "Cítí jistou povinnost reagovat na dotazy amerických médií, ale ne nutně na dotazy jiných národností," dodala, abych pochopil, že být Brazilec jako on mi nepřinese žádné výhody. Vše, co mě zajímalo, byly jeho plány ohledně právní bitvy s původním Budvarem.

Odpovědi od okolí

Protože neodpověděl ani na jednu z otázek, jež jsem mu poslal, rozhodl jsem se získat odpovědi od lidí z jeho blízkosti. Nejdříve jsem ke komentáři o Britových plánech ohledně českobudějovického Budweiseru vyprovokoval jeho sekretářku. Řekl jsem jí, že pokud Brito odmítne na toto téma promluvit, zraní i národní hrdost Čechů. Okamžitě zareagovala a poukázala na šéfův dřívější výrok, ve kterém sdělil, že zatím nemá jasno ve sporu mezi Budweisery, ale že respektuje právo Čechů bojovat o své pivo u soudu.

Na další dotazy již nereagovala, a tak jsem zaměřil svou pozornost jinam. Na muže jménem Francisco Sá. Brazilce, kterého si Brito osobně vybral, aby vedl pobočku InBevu ve střední a východní Evropě.

Tvrdil, že netuší, jak se Brito plánuje vypořádat se sporem o značku. Svěřil se však, že rozhodnutí, které padne, bude s největší pravděpodobností učiněno jako všechna ostatní pod Britovou vládou - s ohledem na jeho hospodárnost.

"Znamená to dohodu?" chtěl jsem vědět. "Ne nutně, ale proč ne?" odvětil. Co třeba koupě Budvaru? "No, to je další možnost, ale český premiér oznámil, že pokud vůbec dojde k prodeji, nebude to dříve než v roce 2010," řekl. A vyslovil to v tentýž den, kdy Mirek Topolánek mluvil o Budvaru. Svědčí to o faktu, že pozorně sleduje dění okolo možného prodeje původního Budweiseru. Zdůraznil ale, že je to pouze spekulace. Nechce se dostat do křížku se svým šéfem, jenž je znám praktickým přístupem k vedení.

Bernardo Pinto Paiva, další Brazilec a prezident InBevu pro severní Ameriku, mi alespoň prozradil, jaký názor bude podle něj mít Brito na společné působení obou značek. Řekl, že Brito by rozhodně rád viděl Budweiser jako světové pivo a že trhy, jako je Čína, Německo a Portugalsko, jsou velmi důležité. Rozhodující ale bude, která možnost se ukáže jako nejziskovější. Paiva trval na tom, že jeho vyjádření o InBevu a Budweiseru nebude citováno jako oficiální. Nejen proto, že se nechtěl dostat do potíží, ale také proto, že opravdu neví, jaké jsou Britovy plány. Svěřil se však, že "pravděpodobně ani on sám neví, jak se postaví k českému Budweiseru, protože teď musí řešit naléhavější věci".

Zajímalo mě, zda Brito někdy české pivo ochutnal. "Ano, všichni jsme ho ochutnali, je to skvělé pivo, ale možná je pro masový komerční úspěch příliš silné." Protestoval jsem a poukázal na to, že jsem nikdy nepotkal nikoho, komu by české pivo nechutnalo. "To chápu, Češi jsou známí svým skvělým pivem. Ale lidé na celém světě jsou zvyklí na jemnější pivo." Tím také vysvětlil, proč je Bud Light nejprodávanějším pivem. Naznačil, že Budvar je vnímán jako pivo pro zvláštní příležitosti, a ne pro každodenní konzumaci. "Je to spíš Stella Artois než Beck's," nabídl srovnání.

Nikdo nic neví. Zatím

Manažer, jenž nechtěl být jmenován, ale který pracuje přímo s Felipem Dutrou, finančním ředitelem InBevu, potvrdil, že tzv. problém Budvar zatím nebyl probírán. Budou zvažovány všechny možnosti. "I koupě Budvaru?" zeptal jsem se. "To je něco, co se nemůže stát před rokem 2010," vyhrkl. "Je zajímavé, že nejste jediný z vedení InBevu, kdo má skvělý přehled o datech možného prodeje Budvaru," provokoval jsem a zaútočil: "Máme to brát jako signál, že InBev uvažuje spíše o této možnosti, než aby utrácel mnoho peněz za soudní boj s Budvarem?"

Po chvilce mlčení řekl: "Naší volbou může být to, co bude dávat největší smysl ekonomicky. Myslím si, že koupě Budvaru nás může stát více než právní poplatky spojené s bojem proti němu, ale musíme také započítat možné zisky na trzích, kde jsme omezeni. Než učiníme rozhodnutí, vezmeme v úvahu mnoho faktorů. Nyní se ale v této věci nečiní žádné kroky, o nichž bych věděl."

Bylo mi jasné, že oficiální vyjádření o záměrech InBevu ohledně boje o použití značky Budweiser nezískám. Pokusil jsem se proto zjistit aspoň něco o záhadném muži, který toto rozhodnutí učiní. Podle jeho kolegy z dob, kdy Brito pracoval pro InBev v Kanadě, byl jeho oblíbeným, "každodenním" pivem Bud Light. Pro zvláštní příležitosti si však dával pivo Stella Artois.

***

Na co Carlos Brito neodpověděl:

Jaké má InBev plány ohledně Budvaru z České republiky?

Bude InBev uvažovat o koupi Budvaru, bude-li na prodej?

Má podle vás lepší chuť český, či americký Budweiser?

Bylo by možné, aby na některém z trhů působily obě dvě značky současně?

Je pravda, že InBev buduje skupinu českých lobbistů, kteří by měli vylepšit jeho pozici pro možná budoucí vyjednávání o Budvaru?

Zdroj: Britské listy | Autor: Fabiano Golgo | Psáno pro Lidové noviny r. 2008

(Psáno pro Lidové noviny r. 2008. Zveřejněno se souhlasem listu.)


«« « Strana 531 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň