To je nářez! Od jedné hodiny po poledni byl smíchovský pivovar a okolní ulice v obležení lidí. Akce SmíchOff Summer přilákala tisíce Pražanů, ale také turistů, včetně cizinců.

V ulicích to vonělo nejen pivem, ale také klobásami, šunkou na grilu a dalšími dobrotami. Pivečko si návštěvníci mohou dát na smíchovské akci až do 22. hodiny.

A k pivu a dobré baště patří i muzika. První odpolední "nářez" připravila divákům hudební skupina Kryštof. Rozparádila nádvoří pivovaru až to dunělo. Koncert měla za sebou už i skupina Sunschine.

Na diváky se ale připravovala i Vypsaná fixa, čekaly je ještě Tataboys a nakonec davy večer potěší skupina Dreadzone.

Jednou z atrakcí a novinkou je Skybar. Pivo si můžete vychutnat v "lokále" zavěšeném v padesáti metrech nad Smíchovem. Prostě, paráda!

Pivovar, který akci pořádá, ale nabádá! Za volant se po pivu nesedá! Projekt "Nech ty klíčky v kapse" připomíná, že po požití alkoholických nápojů se za volant či řidítka nesedá.

Jak se řídí "pod vlivem" si můžete mohli návštěvníci vyzkoušet na vlastní kůži na mobilním trenažéru Aerotrim. Na něm si ti, co ho vyzkoušeli, pořádně zamotali hlavu a potom si, jakoby by se napili alkoholu, zkusili reakce a pohybovou koordinaci na automobilovém simulátoru.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Jiří Hadač

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne nevyjde eurokonverzia, na ktorú sa chystá od konca roka 2007, na viac ako 100.000 Sk (3319 eur).

Najväčší z malých slovenských pivovarov dostal od dodávateľa informačných systémov na všetky podsystémy nové verzie potrebné na duálne zobrazovanie. Vlastné tlačové zostavy pripravil jeho informatik. Od 24. augusta upravil všetky výstupné informácie podľa zákona.

"Pre vodičov nákladných áut, ktorí vyberajú v hotovosti peniaze od zákazníkov – odberateľov, sme nakúpili eurokalkulačky, pre naše potreby sú veľmi dôležité. Všetky pokladne, ktoré používame na predaj v hotovosti, sme v júni a júli dali preprogramovať na europodkladne. Toto sme urobili v predstihu, aby sme sa včas a riadne pripravili na duálne zobrazovanie," uviedla ekonomická riaditeľka Pivovaru Steiger Anna Krištofová. Poznamenala, že v máji sa dvaja zamestnanci pivovaru zúčastnili v jeho komerčnej banke na školení o rozpoznávaní falošných peňazí. Informatik pripravuje konverzie a migrácie na testovacích dátach tak, aby spoločnosť do nového roka 2009 vkročila bez problémov.

Pri zavedení jednotnej euromeny očakávajú vyhnianski pivovarníci problémy najmä v hotovostnom platobnom styku. Výhodou nielen tejto spoločnosti, ale celého štátu podľa Krištofovej je, že sa SR stane členom eurozóny. Ďalšou výhodou vzhľadom na to, že Steiger dováža české pivá v celkovom obrate 2,5 milióna eur (75,315 milióna Sk) ročne, bude stabilizácia cien dovezeného tovaru.(1 EUR = 30,1260 SKK).

Zdroj: TA3.sk

Za poslední tři roky přibylo v Česku na padesát značek piv. Zdálo by se tedy, že v zemi proslavené právě tímto nápojem si návštěvníci restaurací mohou vybírat z dlouhého seznamu. To je ale jen teorie, v praxi si velké pivovary „svoje“ hospody tvrdě hájí.

V restauraci pražského hotelu Radisson se právě podává pivní zmrzlina. Chutná po smetaně, trochu po karamelu a hodně po pivu. Ostatně orosená sklenice s přetékající pěnou je na stole na zapití rovněž, je to Pardubický Porter, tmavá, hustá, sladově nasládlá devatenáctka s deseti procenty alkoholu.

Na první pohled trochu divoká kombinace vybízející trakt trávicí ke vzpouře. Ve skutečnosti ale pokus prominentního pražského šéfkuchaře nabídnout hostům něco z české pivní rozmanitosti. Turisté totiž většinou vědí, že jsou v „zemi piva“, ale neochutnají tu nic jiného než stále stejný půllitr s plzní. Přitom pivo má už i v Česku nejrůznější podoby – vyrábějí se tu na čtyři stovky pivních značek, které si hledají cestu do výčepů i vyšších pater gastronomie.

Černé místo portského

Americký novinář Evan Rail toho o „české pivní kultuře“ slyšel dost. Inspirovala ho natolik, že sepsal pivního průvodce Good Beer Guide. K jeho překvapení jej ale v hospodách a restauracích po celém Česku čekaly vlastně pořád tytéž značky: Gambrinus, Staropramen, Budvar, Radegast.

Stejně tak ho zarazilo, že ve vyšším kulinářství se pivo skoro nevyskytuje. „Všichni rádoby gurmáni v Česku pijí víno. Tahle země má dobrá vína, ale piva má přece skvělá,“ diví se Rail.

Toto zjištění ho vedlo k tomu, že se podílel na sestavení pivních lístků pro pětihvězdičkové pražské hotely Mandarin Oriental a Radisson.

V tamní restauraci La Rotonda se podává pivní zmrzlina, před ní ještě čtyři další chody: candát se zelím, salát s grapefruity a mušlemi hřebenatkami, telecí líčka s husími játry. A ke každému jídlu vybraná značka piva z jiného konce Česka. Kvasnicové světlé pivo Bernard, English Pale Ale, pivo anglického typu z Náchoda, pak černé pivo z pivovaru Herold v Březnici. Prostě ukázky české „pivní kultury“.

Novinář Rail upozorňuje, že věci se mění také v obyčejných hospodách. V mnoha z nich si už může člověk vybrat z více druhů. Kromě obligátního ležáku desítky a dvanáctky jsou tam i speciality z různých pivovarů: jedenáctky, silná piva, piva kvasnicová, tmavá nebo polotmavá.

Jenže vzít si do hospody sud piva z malého pivovaru, to chce od hostinského dost odvahy. Ne vždycky se pivaři na novinku chytí. A když, hlavní dodavatel se bude dost možná bránit. Velké pivovary si teritorium hlídají a „soutoč“, čili soužití piv od více výrobců v jedné hospodě, nevidí rádi.

Jiné neber

Kout na Šumavě je malá vesnička, jejíž návsi jednoznačně dominuje pivovar. Pivo se v něm vařilo od roku 1736, v sedmdesátých letech minulého století tu přešli na produkci limonády, o dvacet let později zanikla výroba úplně. Budova osiřela a začala se rozpadat, ostatně jako většina pivovarů v okolí: totéž se odehrálo v Karlových Varech, Chebu, Stodu, Domažlicích. Zatímco ale na místě domažlického pivovaru se teď staví Kaufland, v Koutě se znovu začalo vařit pivo.

Před třemi lety totiž chátrající objekt koupil Jan Skala. Bývalý majitel penzionu do tohohle podniku, jak říká, „vrazil všechno, co měl“. V jedné budově chátrajícího areálu vybudoval varnu a vyrábí tady 6000 hektolitrů piva ročně, které dodává do pětatřiceti hospod v okolí. Pracují tady jen tři lidé a jeden počítač na vyřizování e-mailů. Do výroby ale žádný automat nezasahuje. „Já už mám tak vycvičený nos, že hned když nasypu slad do vody, tak cítím, jestli je dobrý,“ říká sládek Bohuslav Hlavsa.

I ve všem ostatním se drží jen vlastního citu a dvě stě let staré receptury. Používá měkkou vodu z pivovarské studny; jedině s měkkou vodou se prý chuť sladu dokonale prolne. Když se pivo přelije do kvasných tanků, chodí s cukroměrem kontrolovat, jak kvašení probíhá. Deset dní pro desítku, pro dvanáctku dvanáct dní a pak ještě dva měsíce v ležáckém sklepě.

Český pivař pije méně a je mlsnější. Chce větší výběr.

Velké pivovary dokážou tuhle proceduru urychlit: teplotu při kvašení zvýší, a desítku mají hotovou za tři dny. Dále zrychlit to lze metodou HGB (high gravity blending), která se používá pro řadu konzumních desítek: pivo se nechá zkvasit až na patnáct nebo sedmnáct stupňů, pak se naředí vodou s kysličníkem uhličitým. Pivaři si stěžují, že pivo pak má vodnatou chuť a působí říhání, pivovary ujišťují, že to je předsudek. Sládek Hlavsa má však jasno: „My to radši děláme pomalu. Tamto jsou takové rychlokvašky.“ Uživí se, ale bylo by třeba vyrábět víc. „Problém je dostat pivo do hospod,“ říká Jan Skala.

I když si koutské na pivních blozích všichni milovníci piva vcelku chválí. I když je majitel nabízí poměrně levně – hektolitr desítky za 2000 korun, konkurenční Gambrinus stojí přes 2400 korun. Velké pivovary, které zásobují lokály v okolí, totiž nerady vidí konkurenci.

Jeden z hospodských v sousedství zařadil Kout vedle plzeňského Gambrinusu, na pípě měl také ještě Chodovar z Chodové Plané. Pak se objevil obchodní zástupce z Plzně: „Přišli a říkali, že mi dají dvě stě tisíc na fasádu. Ale budu točit jenom jejich pivo,“ říká. Nabídku odmítl, protože jeho zákazníci sem chodí právě kvůli výběru.

Do konce 90. letech si velké pivovary dávaly exkluzivitu do smluv. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže několikrát zasahoval: na přelomu století udělil za takové smlouvy pokuty Pivovaru Radegast, Prazdroji Plzeň a Královskému pivovaru Krušovice. Plzeňský Prazdroj pak dostal pokutu ještě v roce 2003 za to, že hostinské zavazoval k minimálnímu odběru piva.

Podle lidí z oboru se od té doby změnilo hlavně to, že tyhle domluvy o odběru se už nikam nepíšou. Pivovary to dnes dělají jinak: zavážou si hospodské tím, že jim přislíbí peníze na opravu, dodají světelný štít nebo pípu. „Pak pohrozí, že když bude prodávat jiné pivo než to jejich, zase mu pípu seberou. A on se často lekne a raději couvne,“ tvrdí koutský Skala.

Podobné zkušenosti mají i provozovatelé hospod z dalších částí republiky. Provozovatel velké brněnské hospody (jméno zveřejnit nechce), který točí pivo z Pivovaru Černá Hora, zažil zase jinou příhodu: „Přišel za mnou obchodník z jednoho velkého pivovaru. A že by pro mě měl nabídku. Po chvíli vytáhl kalkulačku a vyťukal tam sumu. Bylo tam 1 900 000. To bych dostal, kdybych přešel na jeho pivo,“ tvrdí. Jeho zkušenost potvrzují i další hospodští: ve velkých hospodách, kde pivo teče proudem, může nabídka za exkluzivní spolupráci být kolem milionu, v malých hospodách v řádu desetitisíců.

Předseda Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek tuhle praxi kritizuje už dlouho: „Mně na tom vadí, že oni pak nevyhrávají kvalitou, ale penězi za reklamu, kterou si malí hráči nemohou dovolit,“ říká. Přibývá však hospodských, kteří přece jen zkoušejí do své hospody dovalit víc sudů.

Více pro mlsnější

To, že se vaří více značek piv, které se od sebe všelijak liší a snaha mít v hospodě více píp, má dva hlavní důvody. Pivaři pijí méně a jsou mlsnější.

Co se týče spotřeby, podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven sice pořád držíme skoro 160 litrů na osobu, ale alespoň s 20 až 30 litry nám musejí pomáhat turisté. Ředitel pivovarnického svazu Jan Veselý říká, že to odpovídá trendu v okolních zemích, kde spotřeba piva klesá.

Pivař tedy pije méně na objem, ale více na chuť. „Lidé cestují a vidí různé věci, chtějí experimentovat a mají na to peníze,“ říká Veselý. Takže raději sáhnou po specialitě, ochutnají něco zvláštního. Právě proto to hospody zkoušejí s více pivy. Zatím hlavně ve městech, kam přichází vybíravější klientela. Postupně ale stále víc hospodských chápe, že větší výběr je pro podnik výhodou.

V pivním studiu v Klatovech na tuhle strategii vsadili už před deseti lety. A dodneška funguje.

Krátce po čtvrté přicházejí do hospody Modrý abbé kousek od centra města první štamgasti. „Jednoho prezidenta,“ přeje si bodrý chlapík. „Tohle je jediný prezident, kterého tu uznáváme,“ směje se svému oblíbenému vtipu, když si bere od hospodského půllitr s dvanáctkou Prezident z pivovaru Chodovar. Další dvojice si přichází s PET lahvemi pro pivo z Kouta. Na výběr je tu ještě také jedenáctka, dvanáctka a čtrnáctka z pivovaru Platan a dvě tmavá piva. A jako naprostá specialita Pivola, což je nealko pivo domácí výroby od majitele Petra Pavlase. Dohromady devět druhů piv, z nichž každé má své příznivce.

Hospodu ve svém domě začal Petr Pavlas, původním povoláním chemik, vést před deseti lety. „My jsme si už tenkrát říkali, že tady je spousta hospod a ta naše by měla být trochu jiná,“ říká.

Už tehdy začal objednávat piva od různých dodavatelů. „Důležité také bylo, že jsme se neupsali jednomu pivovaru. Nikomu jsme nic neslíbili, takže si můžeme kupovat, jaká piva chceme,“ uvažuje.

Pan Pavlas nakonec natočí od každého piva skleničku a porovnává. Jedno je více chmelené, další říznější, chlebnatější, živější, tmavé zase více nebo méně karamelové. „Nejsou to zase takové rozdíly, všechna piva jsou podobná, spodně kvašená. Ale každé je prostě trochu jiné,“ říká. Čímž vcelku přesně vystihuje, co znamená „česká pivní kultura“.

Více značek

Trh s pivem ovládají tři velcí hráči: SAB Miller (značky Prazdroj, Gambrinus, Kozel, Radegast, Master), Inbev (například Staropramen, Braník, Měšťan, Ostravar, Velvet, Kelt) a Heineken (Krušovice, Louny, Starobrno, Zlatý Bažant, Pivrnec a další), kteří mají dohromady 80 procent prodeje. 20 procent zbývá na malé a střední pivovary.

Malé pivovary ovšem nabízejí více značek než hlavní giganti, podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven na ně připadá určitě více než polovina ze čtyř set značek na trhu. Pivovar Černá Hora má kupříkladu deset značek, od podzimu přichází na trh Modrá luna s příchutí borůvek. Pivovar v Broumově nabízí čtrnáct značek, od jara dělá příležitostně také medové nebo pepřové pivo. Dalšími pivovary, které staví na rozmanitosti produkce, je například pivovar Náchod (pivo Primátor), Chodovar z Chodové Plané nebo Platan z Protivína.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: Karolína Vitvarová-Vránková | Foto: Karel Cudlín

V Starej sladovni v Košiciach vyvrcholia dnes Slávnosti piva, pitia, hudby a hodovania. Na akcii sa čapuje 12 druhov pív slovenských a českých značiek.

Organizátori druhého ročníka slávností pripravili pre návštevníkov bohatý kultúrny program so skupinami Stereo, Sexit, Clear - akustic, Frown, Pussy Busters, Pesimista, Punkreas, Tennesee či Vrana. Na návštevníkov čaká vyhlásenie Miss pijáles, súťaže o pijálesového supermana, pivné súťaže i karaoke show.

"Akcia pokračuje dnes Grafitti Jam s odmenou 1000 Sk (33 eur) za najlepšie dielo a o 22.00 h odštartuje v podzemných priestoroch Starej sladovne hip-hop párty," informoval TASR jeden z organizátorov Róbert Daniel z agentúry Star Music.

"S návštevnosťou som spokojný, od piatka sa tu mohlo vystriedať do 2000 ľudí. Je tu dobré jedlo, pivo a o zábavu sa starajú kapely," dodal Daniel. Slávnosti piva sa začali v piatok 12. septembra a vyvrcholia dnes večer hip-hopovou párty.

Zdroj: Aktuality.sk

Pivo dnes a zítra teče proudem na náměstí Grand Place v Bruselu. Právě tam se totiž koná 10. ročník festivalu belgického piva. Náš zpravodaj v Bruselu Pavel Novák se na slavnostní zahájení přehlídky produkce belgických pivovarů zašel podívat a některá piva i ochutnal.

"Tady máme Kriek, tedy třešňové pivo, tady čepujeme s banánovou příchutí, tady je s chutí tropického ovoce, jahod, malin a blum. Můžeme připravit jakoukoli příchť, ale hlavní je, že naše pivo vzniká přirozeným kvašením. Nepřidává se do něj droždí," chválí různobarevný pěnivý mok malého pivovaru nedaleko Bruselu pan Jack Verhaselt.

Jeho stánek byl jedním ze 40, které si na náměstí belgické pivovary postavily. V sudech a lahvích je připraveno 270 druhů piv. Všechny se dají na festivalu ochutnat. Ani banánové, ani blumové pivo jsem si nedal, ale obyčejného přirozeně kvašeného jsem trochu ochutnal. Není špatné. Jsou tu povolanější, kteří mohou porovnávat belgické pivo s českým.

Paní Maria Losmanová žije v Belgii už 27 let a ochutnávání piva je její koníček: "Musím říct, že krásně servírují pivo. Na každý druh mají zvláštní skleničku. S tím Češi teprve začínají. Zas ale v České republice je hezčí počasí, proto se tam pije hned po půllitrech, kdežto tady to cucají po čtvrtkách. Těžko říct. Nechci nikomu ublížit, ale Belgie je v pivu číslo jedna. Ale rozhodně Česko je hned dvojka. Je jim velice blízko v patách."

Samozřejmě, že i sami návštěvníci festivalu jsou na belgické pivo hrdí. Jinou odpověď na otázku, jaké pivo je podle vás nejlepší, jsem ani nemohl čekat. "Samozřejmě to belgické. Jsem Belgičan, tak přece nebudu chválit francouzské, nebo německé. To po mně nemůžete chtít," usmíval se nad třetinkou temně jantarového piva Pierre Carlé.

Lidská bytost potřebuje pít. To je jedno z hesel bruselského pivního festivalu. A jeho návštěvníci je naplňují dokonale.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Novák

Pivovar Starobrno ve svém areálu na brněnském Mendlově náměstí otevřel rekonstruovanou varnu. Její oprava začala loni v říjnu a skončila letos na jaře, poslední úpravy skončily před třemi dny. Nová varna stála 4,5 milionu eur (108 milionů korun). Původně byla návratnost vypočtena na 5,3 let, vzhledem k rostoucím cenám energií to však bude mnohem rychleji, řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová.

Varna z ušlechtilé oceli je schopna vyrobit 5000 hektolitrů mladiny za den. Je plně automatizovaná, na směně ji obsluhuje jediný operátor, jinak celý systém řídí počítač. Všechny várky piva proto mají stejný standard kvality, řekl vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht.

Bývalá varna patřila mezi nejstarší části celého pivovaru. Ještě loni na podzim vyráběla na maximální výkon, aby pivovar vytvořil zásoby pro dobu, kdy bude varna odstavena. Polovina varny byla mimo provoz od loňského října do letošního února. Úplné zastavení výroby trvalo pouhých 21 dnů, kdy se upravovala zbývající část varny.

Kromě standardizace provozu bude nyní výroba piva díky jímaní tepelných výparů také mnohem ekologičtější a energeticky úspornější.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V červenci 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Loni pivovar vyrobil 981.000 hektolitrů piva a 132.000 hektolitrů ostatních alkoholických a nealkoholických nápojů za asi 1,6 miliardy korun.

Zdroj: Finance.cz