Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Dostavba nového pivovaru v Chotěboři se blíží. Jeho majitel chce začít s vařením dobrého regionálního piva ještě před nástupem nadcházející letní sezony.

Stejného mínění je i sládek a hlavní technolog chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba. Deníku poskytl exkluzivní rozhovor.

Foto

Jste asi jediný, kdo už v tuto chvíli zná chuť nového chotěbořského piva. Nosíte ji na patře už dlouho?

Víte, chuť se u sládka nemění. Je to velmi individuální a pak o chuti piva rozhoduje mimo jiné i voda a poměr minerálů, které obsahuje. Každý sládek má svoji osvědčenou recepturu a především vychází ze zkušeností, které získával. Stejně jako kuchař ví, co má dát do guláše, aby měl dobrou chuť, také já vím, jak správně namíchat všechny ingredience tak, aby pivo bylo dobré a lidem chutnalo.

A které ingredience to budou v Chotěboři?

Chotěbořská piva budeme vyrábět z žateckého poloraného červeňáku, sladu z Hané a místní velmi kvalitní a pramenité vody z Železných hor. Kvasný proces obstarají stejné kvasnice, které používá pivovar v Českých Budějovicích.

Jméno nového chotěbořského piva už je na světě. Které další názvy byly ve hře?

Samozřejmě, že těch nápadů bylo víc. Pokud si dobře vzpomínám, uvažovali jsme například o Kacíři, Kaprálovi, Vechtrovi, ale také o Zárubákovi, Chotěbořském lvu nebo o Doubravanu nebo Zlatém drápu. Nakonec jsme se ale shodli, že vypovídající a odpovídající název bude ten absolutně nejjednodušší, tedy Chotěboř.

Vzpomenete si, kdy jste se poprvé dostal k pivu?

Tajně mi ho dal ochutnat děda už v sedmi letech. Pamatuji si, že to bylo černé pivo. Bylo sladké a chutnalo mi.

Kdy a jak začínala vaše profesionální dráha?

V legraci jsem už na základní škole říkával, že se stanu sládkem. To, když nám asi v patnácti nechtěli v hospodě nalít. Tak jsem si řekl, že si pivo uvařím sám. Ale ke kariéře sládka vedla ještě dlouhá cesta. Přes učiliště v Českých Budějovicích a střední školu v Praze, kde se vyučoval kvasný obor zaměřený hlavně na výrobu piva.

Kterými pivovary jste prošel?

Začínal jsem v roce 1975 v Havlíčkově Brodě, a to jako výrobní dělník. O tři roky později jsem se vydal do nedalekého Golčova Jeníkova a tam pracoval jako podsládek. Následoval návrat do havlíčkobrodského pivovaru a získávání zkušeností na pozici sladmistra. Následovala opět funkce podsládka a o něco později jsem povýšil na sládka. Na této pozici jsem v Měšťanském pivovaru působil až do roku 2004.

Pak jste havlíčkobrodský pivovar opustil?

Ano, a do roku 2007 působil v Rakovníku. Jako sládek a hlavní technolog jsem se tam podílel na rekonstrukci a znovuoživení rakovnického pivovaru, který byl předtím sedm let uzavřen. No a od roku 2007 pracuji na projektu nového pivovaru v Chotěboři, kde jsem opět sládkem a hlavním technologem.

Pokud si dobře vzpomínám, ve Velkém Březně na Ústecku měli v pivovaru sládkovou. Jsou ženy na této pozici stejně dobré jako muži?

Rozhodně ano. Dokonce bych řekl, že jsou v mnohém pečlivější. Přesto, a dámy mi to jistě prominou, nemají chuťový rejstřík tak bohatý jako muži. Ale nemohou za to. Příroda to tak zařídila. Mimochodem, ústecká piva jsou výborná.

Prozraďte, které pivo chotěbořský sládek Záruba nikdy neodmítne?

Konkrétní značku bych tady nerad uváděl, ale už delší dobu sleduji, že velmi kvalitní piva vznikají v Nymburku a také v Náchodě. Víte, pivovarnický trh je v tuzemsku jedinečný svou rozmanitostí a četností chutí. Doporučuji proto všem skutečným milovníkům piva ochutnávat ryze regionální piva. Jedině tak se člověk může vyhnout unifikovanosti chuti, které jsme v současné době, coby konzumenti, mnohdy vystaveni.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Jaromír Kulhánek


Jak jsem objevoval pivovary

[středa, 13. květen 2009]

Nedávno jsem našel na serveru Motorkáři.cz článek o zajímavé cestovatelské soutěži. Jde v ní o to, dojet k libovolnému pivovaru v ČR, před pivovarem vyfotit motorku jako důkazní materiál a zmapovat výrobní sortiment dané továrny na dobroty. Vše je náležitě obodováno a na konci motorkářské sezóny se výsledky sečtou a vítěz dostane… jak jinak, spoustu piv. Teda konkrétně padesát.

Proč ne, řekl jsem si. Nápad je to dobrej. Často se mi totiž stávalo, a určitě i Vám, že jsem se chtěl jet projet, ale vůbec jsem nevěděl kam. Jezdit celou sezonu kolem komína po cestách, kde znám každou díru mě nebaví. To člověku vydrží tak do května. A jezdit z bodu A do bodu B jen tak, abych nalítal kilometry, taky není ono. Proto jsem se hned do soutěže MOTOPIVO přihlásil. A moje první soutěžní cesta vedla do pivovaru Krakonoš u nás v Trutnově.

Foto

A jelikož bylo ještě dost času, poodjel jsem i do Náchoda a Dobrušky. A hned byly na světě první soutěžní body. No jo, ale jak dál. Jestli chci ten sud vyhrát, chce to vhodnou taktiku a systém. Jezdit nazdařbůh po republice a čekat, jestli se mi nějaký pivovárek nepostaví do cesty, asi nebude to pravé. Takže internet, navigace a plánovač tras. Proseděl jsem několik hodin u internetu, vyhledal adresy pivovarů a souřadnice naládoval do džípíesky. Netušil jsem kolik je u nás různých pivovarů, dostal jsem se na počet kolem 140 !!! Tak to je pořádná porce. Nápady na cesty na celou sezonu. Východní Čechy jsem měl projetý za pár víkendů, plánoval jsem okruhy třeba i se šesti pivovary na trase a najezdil kolem 200 km za soutěžní den. Do nějakého minipivovaru jsem se dostal i na prohlídku, například ve Vrchlabí nebo v Polepech u Kolína.

Foto

A kdykoliv jsem někam jel na nějakou akci, snažil jsem se trasu odklonit od přímého směru a pár pivovarů navštívit. Například na V-Strom sraz v Jílovém u Prahy. Toulání přes Vrchlabí, Novou Paku, Dětenice a Nymburk kupodivu trasu příliš neprotáhlo.

Foto

A večer hurá domu, uklidit motorku, a když už to nešlo cestou, tak aspoň svlažit hrdlo v hospůdce. A tak nějak téměř každý víkend. A necestoval jsem jenom já. Denně sleduji průběžné výsledky soutěže a pročítám přibývající zprávy ostatních soutěžících. Během týdne se moc cestovat nedá, makat se musí, aby byly korunky na benzín. A prolenošený víkend znamená silnou bodovou ztrátu, ostatní soutěžící také neobjíždějí pivovary po jednom, body naskakují po desítkách. Články o cestování po pivovarech a spoustu dalších zajímavostí o nich najdete na www.motopivo.cz

Foto

Jak mě potom potěšila v zaměstnání zpráva, že pojedeme na školení do Břeclavi. A jelikož kolega z práce je taky motorkář, volba byla jasná – pojedeme na mašinách a cestou si udělám několik soutěžních fotek. Šéf souhlasil a počasí vyšlo parádní. Cestou tam 6, a cestou domů dalších 5 pivovarů. To byla pořádná porce bodů a posílení šance na získání výhry.

Foto

Foto

Další víkend, další cesty. Další pivovary a další body. Ale není to jenom o těch bodech. Před soutěží jsem neměl ani potuchy, kolik je u nás různých pivovarů a minipivovarů. Hlavně minipivovary prožívaly v posledních letech značný boom. Některé zkrachovaly, jiné vydržely. Vždyť takový pivovárek se dá vybudovat za cenu staršího auta. Také mě překvapilo, kolik pivovarů vaří pivo nepasterované, případně ani nefiltrují a nabízejí piva kvasnicová. Taky už vím, jak jsou pivovarníci v nevýhodě proti vinařům z důvodů byrokracie státního aparátu. Kolik piva mohou uvařit, aniž by museli platit různé daně apod.

Ale čeká mě ještě mnoho kilometrů cest a desítky pivovarů po celé republice. Vždyť jsem jich navštívil zatím jen něco přes 30 a více než stovka mě ještě čeká.

Foto

Takže o zábavu mám jistě postaráno a celou sezonu bude kam jezdit. A hlavně, vzdálenější pivní okruhy už budou vyžadovat dvoudenní cestu, takže budu moct tamější piva někde v kempech po večerech i ochutnat. A to už stojí za to, spojit příjemné s užitečným. Nebo snad příjemné s příjemným?

Uvidíme, ale jsem rozhodnutý konečně nějakou soutěž vyhrát, tak mi držte palce. A loučím se pivovarnickým pozdravem – „DEJ BŮH ŠTĚSTÍ“.

Zdroj: Motorkáři.cz | Autor a foto: Barvajs


Již v duchu slunečného letního počasí se v našem Pivovaru Pernštejn a.s. dne 25.04.2009 konalo „PÁLENÍ ČARODĚJNIC“. Nádvoří pivovaru od 14.00 hod postupně zaplňovali zejména rodiče s dětmi, pro které byly největším lákadlem skákací hrad a nafukovací skluzavka. Také dětský koutek vč. atraktivních soutěží nenechaly tyto malé neposedy chvíli v klidu.

Pro dospělé návštěvníky byly připraveny lákadla v podobě chutného občerstvení, taktéž zábavných soutěží a ukázek starých lidových řemesel. Mohli jste ochutnat čerstvě upečený perník a zároveň si vyzkoušet jeho zdobení. Ti šikovnější si pod dozorem zručného dráteníka vyrobili malý šperk a k vidění byla i ukázka tradičního malování na hedvábí, tkaní a batikování. Rozhodně by Vás zaujala i výroba svíček a přírodních mýdel.

Foto

K příjemně strávenému odpoledni v pivovaru neodmyslitelně patří dobře vychlazené pivo. Stánky s několika druhy tohoto moku byly v popředí zájmu až do pozdních večerních hodin.

Z pestrého programu lze vyzdvihnout ukázku historického šermu a vystoupení Valdorfské školy, které sklidilo velký ohlas. K poslechu hrála skupina Veslo a v podvečer již všichni netrpělivě očekávali zapálení hranice s čarodějnicí. Mimochodem, čarodějnic malých i velkých přišlo nepočítaně a nebylo snadné mezi nimi najít tu nej…. ale podařilo se a večer se už spousta z nich mačkali u zapáleného ohně s opečeným buřtem. Akci s rockovými tóny zakončilo dlouho očekávané vystoupení skupiny Stresor.

Velký dík patří všem, kteří na podíleli na organizaci této akce a samozřejmě další dík patří Vám, kteří nám zachováváte přízeň a společně s námi jste si užili celý tento čarodějnický rej…

Zdroj: Pernštejn.cz


Hejtman zavítal na návštěvu Hlinska

[úterý, 12. květen 2009]

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek v pondělí přijel na celodenní návštěvu Hlinska. Jednal se zástupci města, firem, gymnázia a prohlédl si historickou enklávu Betlém.

Radko Martínek navštívil pivovar a prohlédl si rekonstruované budovy i výrobu zlatavého moku. S vedením gymnázia diskutoval o naplněnosti prvních ročníků, se kterou v Hlinsku žádné problémy nemají. Se starosty okolních obcí diskutoval o zdravotnické péči a rozbitých vozovkách, které sužují život řidičům u Všeradova nebo mezi Hlinskem a Svratkou. Při procházce Betlémem zdůraznil, že toto historické dědictví potřebuje péči a peníze na rekonstrukci, aby mohlo přilákat na Hlinecko více turistů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Kráceno


Deset krásných slečen se letos bude ucházet o titul Miss zlatého moku ČR. Odbornice na čepování piva i česání chmele si z nich do září vychovají české pivovary.

O vítězce rozhodne finálový večer V. ročníku soutěže Miss zlatého moku ČR 11. září 2009 v Městském divadle Žatec. Záštitu nad akcí převzala Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje, senátor Marcel Chládek a žatecký starosta Erich Knoblauch.

Organizátorům ojedinělé soutěže se letos přihlásilo na dvě stě dvacet dívek. Deset finalistek z nich bude vybráno odbornou porotou na neveřejném kole v Žatci v polovině května.

Tyto krásky pak budou zastupovat konkrétní značku piva z desítky pivovarů z ČR. Jsou mezi nimi například Žatecký pivovar, Zlatopramen, Krušovice, rakovnický Bakalář, Regent Třeboň nebo Ryzí pivo z hor Holba z Hanušovic,“ uvedl Petr Šimáček, ředitel soutěže.

Raritou mezi nimi podle něj bude pivo Suchdolský Jeník – výrobek školního pivovaru České zemědělské univerzity v Praze. „Tato škola se zúčastní i se svojí vybranou dívkou – vítězkou Miss Agro,“ prozradil ředitel.

Finalistky se v průběhu léta 2009 seznámí se „svými“ pivovary a budou se učit i správně čepovat pivo a „pilovat“ své volné soutěžní disciplíny.

Na dívky čekají na začátku září soutěžní disciplíny – ruční česání chmele na chmelnici ve Stekníku, degustace piva ve Chmelařském institutu, čepování piva ve stáncích o žatecké Dočesné i finálový kulturně-společenský večer s moderátorem Janem Čenským v pátek 11. září v žateckém Městském divadle. V průběhu programu, který je uspořádán jako oslava chmele a piva vystoupí také naše nejlepší zpěvačka Lucie Bílá,“ prozradil režisér soutěže Jiří Kopřiva.

Vítězku čeká pobyt v cizině od společnosti Remax i účast na prezentačních akcích zúčastněných pivovarů, obdrží hodnotné ceny včetně drahých kamenů od společnosti Minas Gerais.

A na určitou dobu získá k používání osobní automobil od firmy Auto Kopta majitele Zdeňka Kopty,“ doplnil Jiří Kopřiva k soutěži Miss zlatého moku ČR, mezi jejíž hlavní mediální partnery patří Deník. Generálním partnerem projektu je společnost Izos.

Ráda a s potěšením jsem převzala záštitu nad touto soutěží, která spojuje chmel, slad a pivo s dívčí krásou,“ přiznala hejtmanka kraje Jana Vaňhová.

V rámci této soutěže se bude prezentovat celý Ústecký kraj, o němž některá média vytvářejí zkreslený obrázek pouze dýmajících komínů a elektrárenských věží s vydolovanou krajinou. Přitom se máme v kraji čím chlubit: život i prostředí se zlepšuje, do řek se vracejí lososi a úhoři a zaznamenáváme také mnoho nápaditých projektů i akcí, jako je například tato žatecká Miss zlatého moku,“ uvedla hejtmanka Jana Vaňhová.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Radek Strnad


Na své si přijdou milovníci piva v Peru. Humpolecký rodinný pivovar Bernard prodal do této jihoamerické země první hektolitry piva. Dodávku do hlavního města Limy zprostředkovala společnost, která tam dováží piva z Evropy.

Pivovar Bernard dováží pivo do Peru

Bernard poslal do Peru lahvové pivo, a to světlý ležák a speciální černé pivo. "Je to první kontakt do Latinské Ameriky, uvidíme, jak se to bude vyvíjet," podotkl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Export už tvoří důležitou část odbytu humpoleckého pivovaru. V minulém roce prodal za hranicemi 23.300 hektolitrů piva, což byl skoro o 29 procent vyšší objem než za rok 2007. Nejvíc spotřebitelů si zatím Bernard získal na Slovensku, kam směřovala polovina vyváženého piva. Na celkovém výstavu humpoleckého pivovaru se export loni podílel zhruba 12 procenty.

Humpolecké pivo už mohou ochutnat lidé v řadě zemí, mimo jiné na Slovensku, v Rusku, Velké Británii, Řecku, Švédsku, ale i v Austrálii, Japonsku a USA.

Pivovar loni celkem uvařil rekordních 188.000 hektolitrů piva a zatím se mu daří loňskou produkci překonávat. Letos v dubnu dokonce prodal 20.602 hektolitrů piva, což byl jeho nejlepší měsíční výstav od roku 1991. V prvním letošním čtvrtletí stoupl výstav pivovaru v meziročním srovnání o 1,6 procenta na 38.156 hektolitrů. Tržby za pivo se v těchto třech měsících zvýšily asi o osm procent na 69 milionů korun.

Zdroj: E15.cz


Pivovar Ostravar přesune slavnosti po deseti letech kvůli modernizaci na konec prázdnin, místo obvyklého začátku léta. Budou 29. srpna, řekl v pondělí na tiskové besedě v Ostravě brand manažer značky Michal Útlý s tím, že veřejnou premiéru bude mít pivo Bazal.

Foto

Dvanáctistupňový Bazal je mok fanoušků fotbalového týmu Baník Ostrava, kteří ho pijí od pátku 27. března v 80 restauracích v Moravskoslezském kraji, které vybral pivovar. "Za necelý měsíc a půl se tohoto piva vypilo dvakrát tolik, než jsme předpokládali. Zatím ale se držíme úmyslu nezvyšovat výstav Bazalu i toho, že jeho výrobu ukončíme na konci roku," uvedl Útlý.

Posunutí termínu Slavností pivovaru Ostravar ovlivnila instalace nové myčky vratných lahví, kdy v dubnu šestnáct dní vůbec nestáčeli pivo do lahví. "Dvacetimilionová investice si vyžádala na čas výrazné omezení výroby. Nyní vaříme a stáčíme pivo pro hlavní sezonu, červnové slavnosti by opět omezily chod pivovaru. Proto budou až na konci léta, podobně jako při prvním ročníku v roce 1999, tehdy byly až v září. V roce 2010 se vrátíme k červnovému termínu slavností," sdělil Útlý.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Zdeněk Figura


Ve třetím největším švédském městě Malmö byla otevřena unikátní plzeňská pivnice s názvem Czech Point. Otevření restaurace úzce souvisí s rostoucím úspěchem značky Pilsner Urquell na švédském trhu, kde se ho ročně prodá přes 24.000 hl a čtvrtina švédských konzumentů piva pravidelně plzeňský ležák pije. Nová restaurace, která koncepčně spadá do řady provozoven Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR), předpokládá výtoč přes 600 hl ročně.

Před rokem jsme byli v rámci Programu Pilsner Urquell Ambassador v plzeňském pivovaru a navštívili jsme i mnoho různých českých hospod a restaurací. Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant se nám velmi líbil, je to úžasná věc. Chceme našim zákazníkům a hostům servírovat pivo té nejvyšší kvality v příjemné, autentické atmosféře, proto jsme se rozhodli otevřít takový podnik i u nás, přímo na náměstí v historickém centru Malmö,” uvádějí Göran Tufvesson a Johan Walterstrom, majitelé restaurace Czech Point.

Interiér nového Czech Pointu navrhl český architekt Jiří Hanzlík, který navrhuje a realizuje restaurace PUOR v České republice od samého začátku. Restaurace pojme více než 290 hostů, kteří si mohou dopřát i vybrané pokrmy české kuchyně, jako například pivovarský guláš či pečená vepřová kolena.

Značku Pilsner Urquell znají dvě třetiny Švédů

Přestože celkový prodej piva ve Švédsku v loňském roce mírně klesl, značka Pilsner Urquell rostla a překročila hranici prodeje 24 000 hl. Pivo Pilsner Urquell je ve Švédsku velmi populární, mezi těmi, kdo konzumují pivo, značku zná 66 % spotřebitelů, pravidelně jej pije přibližně čtvrtina konzumentů. Nejčastěji si Švédové značku spojují s unikátní chutí a kvalitou a doporučují Pilsner Urquell opravdovým znalcům piva. Zajímavostí je, že veškeré pivo vyváží Prazdroj do Švédska vlakem.

Křest nového Czech Pointu: Nejlepší švédskou výčepní je žena

Součástí slavnostního otevření restaurace pro zhruba 300 hostů bylo i finále boje o titul švédského mistra výčepního v národním kole soutěže „Pilsner Urquell Master Bartender“. Do Malmö se proto sjelo 12 vybraných finalistů, kteří přímo v Czech Pointu předvedli své praktické i teoretické znalosti. O to zajímavější je, že ve vyrovnaném finále se na první tři příčky prosadily ženy. Vítězkou se nakonec stala slečna Majsan Johansson, která nejlépe čepuje plzeňské pivo v restauraci Bjorn´s Bar v Götenburgu.

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízingovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu. V České republice najdete 16 těchto restaurací celkem v 10 městech. Jedna je i v Kyjevě na Ukrajině.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V infocentru bude výstavka o pivovaru

[pondělí, 11. květen 2009]

O kutnohorském pivu Dačický se dozvědí více návštěvníci Kutné Hory také v informačním centru na Palackého náměstí. V jeho vestibulu vznikne malá expozice – infopoint. Z něj získají zájemci informace o výrobě piva a podívají se prostřednictvím fotografií do pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pardál je první pivo vyladěné samotnými pijáky. Proto i reklamní kampaně značky Pardál jsou ve znamení ladění. Cílem naší nové kampaně je podpora image značky, zvýšení její spontánní znalosti a zvýšení loajality ke značce mezi spotřebiteli,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Základem úvodní části kampaně je spotřebitelská SMS soutěž pro konzumenty o 18 000 věcných cen. Účastníci soutěže mohou získat praktické výhry, které jim pomohou zpříjemnit letní období a doladit správnou letní atmosféru. V místech prodeje budou jako reklamní nosiče k soutěži využity plakáty, trhací letáčky, cenovky a „toppery“ na přepravky.

Důležitou součástí kampaně „Vylaď si léto s Pardálem“ jsou celoplošné televizní spoty. Ty budou nasazeny v termínu od 27. dubna do 31. května. Připraveny jsou dva spoty: jeden je zaměřen na podporu image značky Pardál, druhý se týká podpory spotřebitelské soutěže. V první polovině května bude spotřebitelská soutěž podpořena i rozhlasovými spoty na lokálních a celoplošných stanicích. Komunikaci doplní aktivity na webových stránkách www.pardal.cz. V průběhu prázdnin zakončí kampaň již třetí ročník netradičních eventů “PARDÁLéto“.

Hlavní principy SMS soutěže

Pod každou zátkou výčepního piva Pardál najdou zákazníci soutěžní kód. Po shromáždění 5 soutěžních kódů mohou soutěžící tyto kódy pomocí SMS zprávy odeslat organizátorovi soutěže. Každá třetí SMS vyhrává některou z praktických věcných cen. Výhry jsou rozděleny do tří kategorií – vodák, kutil a turista (např. termoska s karabinou, multifunkční kleště či výletní deka). Za tři zaslané SMS postupuje soutěžící do finálového kola. Úkolem v něm bude odhadnout, kolik korunek piva Pardál se vejde do vodáckého barelu. 300 nejbližších tipů získá pozvánku na červencový Den s Pardálem s celodenním zábavným programem o ještě hodnotnější ceny. SMS soutěž začíná 27. dubna a končí 7. června.

Podrobná pravidla najdete na www.pardal.cz/sms-soutez/.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Přestavba komplexu o sedmi budovách v centru metropole trvala tři roky, její výši nechce investor zveřejnit

Další řetězec luxusních hotelů se nastěhoval do Prahy. Po Sheratonu se tak 14. května otevře i hotel The Augustine, který patří společnosti Rocco Forte Collection.

Je na Malé Straně a v jeho útrobách se skrývá i bývalá pivnice U sv. Tomáše. Ještě před několika lety sem chodili turisté i štamgasti na pivo. Svatý Tomáš byl vyhlášený a přitom ne příliš drahý podnik kousek od Karlova mostu v Letenské ulici.

V roce 2006 ho nový majitel zavřel, teď se tady znovu bude čepovat zlatavý mok. Jen z pivnice se stal bar Brewery ve sklepení pětihvězdičkového hotelu.

Snažíme se vždy zachovat ducha místa, důležité je, aby se genius loci odrážel nejen v zařízení, ale třeba i gastronomické nabídce našich hotelů,“ říká ředitel Augustinu Henning Matthiesen s tím, že si tak na rekonstrukci najímali místní firmy a řemeslníky, reflexe Prahy je vidět i v interiéru.

V Tomášově baru, který je umístěn tam, kde byl dřív klášter, jsou na klenutém stropě zrestaurované barokní fresky, v Brewery zase sedí hosté na židlích inspirovaných kubismem.

Skleněná podlaha na některých místech odkrývá základy ze 17. století, moderní české umění je zastoupeno plastikou ženského torza z ořechového dřeva od Vladimíra Matouška.

Sám sice nemám moc rád pivo, ale hosté u nás dostanou svatotomášské pivo, které jsme začali vařit podle původních receptur. Také kuchyně bude čerpat z místních zdrojů,“ tvrdí sedmatřicetiletý ředitel.

Kromě pražské šunky se na výčepním pultu budou servírovat české tapas, jednohubky obložené delikatesami od tuzemských dodavatelů.

Budeme mít poctivý staročeský kmínový chléb, uzeniny a salámy od řezníka z příhraniční Hory Sv. Šebestiána, jehněčí maso bereme z malých farem na jihu Čech, a hlavně třeba českého králíka nebudu polévat olivovým olejem. Používám jen náš řepkový, který má naprosto neutrální chuť,“ říká šéfkuchař Richard Fuchs, který se chce zaměřit na českou klientelu.

Tomu prý odpovídají i ceny v obou hotelových barech a restauraci: pražská šunka se zelím a štouchaným bramborem stojí 160 korun, kuřecí křídla marinovaná ve svatotomášském pivu a medu s čerstvou zeleninou jsou o deset korun levnější.

Pro hotelové hosty je pak připraveno 101 pokojů, v nichž hotel The Augustine nemusel řešit problém všech rekonstruovaných objektů v centru metropole – nedostatek místa. Architekti prostě jen pro pohodlí klientů spojili několik bývalých mnišských cel dohromady.

V sedmi budovách – nejrozsáhlejší je bývalý augustiniánský klášter sv. Tomáše ze 13. století, podle kterého se celý komplex také jmenuje – museli ale při rekonstrukci pečlivě dodržovat přísné požadavky památkářů. Na kolik vyšla celková rekonstrukce objektu, nechce hlavní investor – Waldeck Capital LLC – zveřejňovat. Nejkrásnější pohled na Prahu nabízí apartmá v hotelové věži, kde je v jednom podlaží vstup, v dalším vítá hosta vana volně umístěná v prostoru a na vrcholku je ložnice s výhledem do všech světových stran. Kdo se ale chce kochat pražskými střechami, musí mít dobrou fyzickou kondici – schodů ve věži je hodně a jsou strmé. Noc tady přijde na 88 tisíc korun.

12. května od 14 do 20 hod. mají i lidé z ulice možnost zjistit, jak proměna památky dopadla. Hotel v tu dobu pořádá exkurze pro veřejnost.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jana Hanušková


Unifikace českých piv se nebojím

[pondělí, 11. květen 2009]

Václav Berka spojil život s plzeňským pivovarem. Vystudoval střední chemicko-technologickou školu a VŠCHT, do pivovaru nastoupil jako technolog.

Postupně prošel pozicemi sklepmistra, sládka, ředitele pivovaru Gambrinus, hlavního sládka Plzeňského Prazdroje a manažera pivovaru v Plzni. Posledních 12 let je členem dozorčí rady v Plzeňském Prazdroji a členem předsednictva v Českém svazu pivovarů a sladoven.

Jak se změnila práce sládka za těch třicet let až do současné doby?

V době, kdy jsem začal pracovat v Plzeňském Prazdroji, se do českých pivovarů příliš neinvestovalo, priority byly zaměřeny na jiný průmysl. Výjimku tvořilo několik málo vyvolených pivovarů, těch, jejichž pivo směřovalo na export. Ale když se podíváme do hlubší historie, tak pivovarství v Čechách patřilo mezi technicky nejmodernější odvětví a v pivovarech ze zpravidla používala ta nej-modernější technika. Jak jinak bychom mohli v Čechách vyrábět více než 60 % piva celého Rakouska-Uherska. Mohu tedy potvrdit, že na práci sládka se změnilo hlavně technické vybavení. Chtěl bych zdůraznit, že stejně jako naši předchůdci, tak i my, když jsme měnili techniku, tak výrobní kroky, postupy, teploty, časy, to všechno zůstalo. Když jsme například v pivovaru instalovali tanky na kvašení a dokvašování, podstoupili jsme kvůli tomu tisíce testů, abychom zachovali charakteristické vlastnosti piva. Postavili jsme tým z bývalých sládků a dávali jim to pivo ochutnat. Teprve když nebyli schopni jednotlivá piva rozlišit a řekli, že pivo z nových tanků chutná stejně jako pivo z dřevěných kádí a sudů, byli jsme spokojeni.

Co je lepší, používání nejnovějších technických vymožeností, nebo klasický způsob vaření?

V poslední době se velmi často objevují názory, že se blíží unifikace výroby nebo sjednocování chutí. Abychom si tuto hrozbu objasnili, pojďme se opět podívat do historie. Před rokem 1989 se na území České republiky otevřely jen dva pivovary. V roce 1970 v Nošovicích a o něco později v Mostě-Sedlci. Před tím to byl až v roce 1913 pivovar Světovar v Plzni. Z toho si jednoduše dokážeme představit, jaká asi byla v těchto pivovarech technika. A po roce 1945 byly všechny československé pivovary řízeny z jednoho generálního ředitelství. Jediný způsob, jak trochu udržet techniku na úrovni, bylo využití několika málo českých firem - jedna vyráběla varny, kádě a tanky, druhá stáčírenské linky. Kdo si pamatuje tu dobu, ví, jak při každém nákupu piva otáčel láhve dnem vzhůru, aby si ověřil, jestli je kvalita v pořádku. A bál se tehdy někdo unifikace chuti anebo chutnala piva stejně?

Když se pivovarům otevřela možnost investovat do nové techniky, většina z nich tuto šanci uchopila. Nevím o jediném českém pivovaru, který by za posledních 20 let neinvestoval a nějakým způsobem nemodernizoval své technické vybavení. Někdo více, někdo méně, podle svých možností a svého rozhodnutí. Je to totiž právě moderní technika, na které můžeme mnohem lépe dodržet potřebné parametry technologického postupu. Nikoliv použitá technika, ale technologický postup a receptura jsou to důležité, co si každý sládek chrání jako nejcennější bohatství. Obecně lze říci, že v Čechách už přes půldruhého století vaříme pivo dekokčním rmutovacím postupem. Chmelení v průběhu chmelovaru probíhá ve dvou až třech fázích. Mladina kvasí a dokvašuje odděleně za nízkých teplot a po odpovídající dobu. To je podle mne klasický výrobní postup, který stále dodržují všechny pivovary společnosti Plzeňský Prazdroj i naprostá většina českých pivovarů. Způsob vaření piva je tedy pořád stejný, jen sládkovi vedle jeho zraku a chuti mohou dnes pomáhat sondy a počítače. Jednotlivé parametry piva pak mnohem méně kolísají díky tomu, že vyspělé výrobní zařízení dokáže přesně kontrolovat vaření, kvašení i dokvašování piva, správné teploty atd. Receptura a suroviny jsou stále stejné, ale technika posunula varní postup od odhadů a spontánních procesů kontrolovaných jen díky větším či menším zkušenostem sládka k přesnému dodržování původních receptur za kontroly přesných měřicích nástrojů. A to je přesně důvod, proč se nebojím unifikace českých piv. Naopak, používáním moderní techniky se piva, která se dříve chuťově překrývala díky kolísání kvality ve velmi širokém rozmezí, začnou více a více odlišovat.

Jsou zachovány i původní suroviny?

Za naši společnost je jednoduchá odpověď - ano. Všechna naše piva se vaří jenom ze tří základních surovin, a to je voda, slad a chmel - tak jak bylo definováno už v roce 1516 v zákonu o čistotě piva Reinheitsgebotu. Problém je v tom, že dnes si občas někdo pivo trochu vylepší něčím, co do českého piva nepatří. Třeba prostředkem, který může vylepšit některé kvalitativní parametry hotového piva, a to tak získává zdánlivý a, zdůrazňuji, krátkodobý konkurenční náskok. Touhle cestou ale my jít nechceme.

Mluvíte o tradici a stálosti chuti, ale jak víte, jestli vaše pivo teď chutná stejně jako před sto lety?

V kanceláři mám knihu, kde jsou analýzy vody, analýzy sladu, analýzy chmele a samozřejmě analýzy hotového piva Pilsner Urquell. První analýza je psaná krásným rukopisem a pochází z roku 1897 ze švýcarského St. Galenu. Když jsme se poprvé podívali na ty parametry, úplně nám zabušilo srdce, protože při srovnání s našimi současnými standardy bylo vidět, že se to shoduje prakticky na setinky. Pak se nám podařilo dostat do archivů této laboratoře a získat od ní certifikát, že naše pivo skutečně v roce 1897 analyzovala a že výsledky jsou shodné s těmi dnešními.

Zdroj: iHNed.cz


Degustace není konzumace

[pondělí, 11. květen 2009]

Andrea Gavendová, degustátorka pivovaru Radegast, viděla od dětství z kuchyně komín nošovického pivovaru, který ji magicky přitahoval.

Z vysoké báňské přešla na chemii, do pivovaru chodila na praxi a nastoupila jako technolog se zaměřením na senzoriku a degustační oblast. "Měla jsem štěstí, bylo to v době, kdy Radegast zakotvil v Plzeňském Prazdroji a rozvoj degustací dostával zelenou," vzpomíná sympatická třicátnice.

Dnes rozumí pivu více než leckterý muž, účastní se pravidelných degustací piva nejen ve většině pivovarů, které patří Plzeňskému Prazdroji, ale i pivních soutěží. Na pracovišti má výčepní stolici, otvíráky lahví a ledničky plné různých druhů piva. Je zde ale také řada počítačů, sklenic a lahviček s různými esencemi, které slouží ke tříbení a cvičení chuti. V restauracích rozezná, zda je pivo dobré nebo jestli je třeba naražené už několik dnů. Smysly má hodně vytříbené, ale sama tvrdí, že ne tolik jako lidé, kteří testují parfémy. U jiných nápojů a potravin se snaží nepracovat, tj. nedegustovat.

"Nejčastěji degustujeme s lidmi z provozu. Kontrolujeme tak, že v našem pivu jsou jen ty chutě, které má mít. Jindy se testují konkurenční piva. Degustátoři nevědí, co pijí, neoznačené vzorky mají seřadit podle toho, jak jim chutnají. Musí odhalit jejich dobré i špatné vlastnosti," popisuje svou pracovní náplň Andrea.

Lidé, kteří odpovídají na provoze za uvaření piva, také chodí k Andree pravidelně "cvičit". Při tréninku jim přidává do piva různé kapsle, každá má své aroma, které musí degustátor rozpoznat.

"U degustací piva je nejčastější tzv. trojúhelníkový test, ochutnávají se naslepo například dva vzorky našeho piva a nějaké pivo konkurenční. Složitější degustace jsou, když se hodnotí tzv. profilovým testem, ty trvají kolem tři čtvrtě hodiny. Hodnotí se více chuťových atributů od sladkosti, hořkosti, plnosti přes karamel, připálenou, sladovou chuť a řadu dalších. Degustace ale není konzumace, dohromady mám pak v sobě jen několik loků," vzkazuje Andrea všem případným závistivcům.

Zdroj: iHNed.cz


"Tuto se pět znamení dává o vybírání piva dobrého: První, aby nebylo zvoctilé neb kyselé: takové zajisté žaludku odporné jest... Druhé, aby bylo čisté, neboť když je kalné, průduchy moče zacpává... Třetí, aby vařeno bylo z obilí zrna plného, ne z porušeného, tedy z ječmene, pšenice neb ovsa výborného: neboť čím lepší zrno je, tím také vlhko odtud pošlé družnější je. Čtvrté, aby dobře uvařené bylo, proto čím lépe zažívá se, tím příhodnější přirození bývá... Páté, aby bylo staré, to jest vyleželé a kvasnic v sobě nemající, neboť mladé pivo, ty stejné zlé věci dělá jako nedokvašené..." Tolik o nárocích na kvalitu piva Lékařská kniha v rukopise z roku 1580. To, zda nám pivo chutná či nikoliv, poznáme všichni, kdo si rádi piva čas od času zavdáme, ale odhalit jemnější nuance a přisoudit konkrétnímu pivu konkrétní stupeň na žebříčku kvality, to umí jen degustátor. A my se ptáme ing. Pavla Čejky, CSc., manažera kvality AZL Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., v Praze:

Jaké schopnosti a jaké vlastnosti musí mít dobrý degustátor? Co z nich je vrozené a co se může degustátor na-učit? Jak člověk zjistí, že má dispozice k tomu stát se degustátorem piva?

Každý hodnotitel musí splňovat fyzické, psychické a odborné předpoklady. Fyzické předpoklady jsou z velké časti vrozené a stárnutím člověka se mění. Je zajímavé, že mezi lidmi existují velké rozdíly ve vnímání různých chutí a vůní, o čemž se lze přesvědčit různými testy. Odborné předpoklady se zjišťují degustačními zkouškami. Degustátoři musejí umět rozlišit a pojmenovat základní i některé speciální pivovarské chutě a vůně, prokázat dobrou chuťovou paměť atd.

Psychické předpoklady souvisejí s vlastní prací v degustační komisi. Samozřejmostí jsou dostatečné intelektové schopnosti, dále jsou třeba vlastnosti, které lze označit jako kladné: smysl pro spolupráci, tolerance k názorům ostatních, praktičnost, uvážlivost, sebedůvěra atd. Naopak nevhodné vlastnosti jsou např. nerozhodnost, povrchnost, chaotičnost, nedostatek odpovědnosti, sklon k poučování atd. Zcela zakázána by měla být účast v degustační komisi osobám se sklonem k alkoholismu a též silným kuřákům.

Co všechno se při degustaci na pivu posuzuje a vyhodnocuje? Co lze v pivu odhalit?

Pro senzorické hodnocení piva byla vypracována celá řada testů. Nejvíce se používá test podle EBC (European Brewery Convention) a rozdílové testy.

Po obdržení vzorku piva (asi 100-150 ml ve sklenici, která je plná pouze z poloviny) se chvilku vyčká, až se nad hladinou za koncentruje aroma piva. Poté se ohodnotí celková intenzita vůně. Pivo má vonět po svých surovinách, tedy po sladu a chmelu, u piva českého typu je ještě přípustná slabá ovocná a kvasničná složka vznikající při kvašení. Ostatní vůně se označují jako cizí. V této době se se vzorkem nemíchá, aby se neporušila nasycenost piva oxidem uhličitým. Poté je možné přistoupit k chuťové stránce. Z prvního doušku se ohodnotí říz piva (který právě určuje nasycení piva oxidem uhličitým), pak se již může sklenicí mírně zakroužit a eventuálně se vrátit ke specifikaci cizích vůní. Z druhého doušku se potom hodnotí plnost (někdy nazývaná chlebnatost), která je typickou vlastností pro piva českého typu a způsobuje v ústech pocit jakési hutnosti. Ze třetího doušku se posoudí další vlastnost typická pro české pivo, a tou je hořkost; u té se hodnotí nejen její intenzita, ale i její jemný nebo drsný charakter a délka doznívání. Někdy se ještě posuzuje sladkost, kyselost a trpkost piva. U tmavých piv se ještě přistupuje ke stanovení intenzity karamelové a sladké chuti. Nakonec se i u chuti hodnotí přítomnost cizích složek, které jsou často společné s cizími vůněmi. Dobrý degustátor by měl rozpoznat asi 20-30 různých chutí a vůní.

Já jsem ale někde četla, že v pivu existuje snad přes 70 druhů vůní?

To je pravda, vědecky je v pivu popsáno celkem 122 různých chutí a vůní. Je ale třeba dodat, že zatímco v českém pivu (tento název, jak jistě mnozí vědí, byl nedávno přijat Evropskou unií jako ochrana zeměpisného označení) je drtivá většina těchto chutí a vůní nepřípustná, ve světě se vyrábějí piva, kde jsou některé z nich naopak žádoucí a dávají těmto pivům svůj typický charakter.

Můžete některé chutě a vůně v pivu jmenovat?

Některé příklady: ovocná, esterová, kvasničná, karamelová, oxidační, obilná, sirupová, mladinová, autolyzační, zatuchlá, diacetylová, sirná, kovová, fenolová, medicinální atd.

Co když se v pivu nějaká cizí vůně, která tam nepatří, vyskytne?

Pokud se v pivu nalézá nějaká cizí chuť ve vyšší míře, než je ze senzorického hlediska přípustné, samotná degustace většinou nestačí a přistupuje se k podrobné chemické analýze senzoricky aktivních látek. Až ta potom může danou příčinu odhalit.

V jedné z minulých odpovědí jste se zmínil o rozdílových testech. Co to je?

V řadě případů použití metoda popisu není vhodná a je lepší použít metody rozdílové. Mají za úkol zjistit existenci či neexistenci rozdílu mezi dvěma pivy (např. ve vůni, chuti, hořkosti ad.). Nejpoužívanějším typem tohoto testu je trojúhelníková zkouška. Hodnotitel obdrží tři vzorky piva, z nichž dva jsou totožné a jeden odlišný. Cílem je určit, který z nich to je. Čím více členů degustační komise odlišný vzorek určí, tím významnější je mezi zkoumanými pivy rozdíl.

Platí při degustacích nějaká pravidla, podle kterých se postupuje?

Je nesmírně důležité, že k získání objektivních a reprodukovatelných výsledků je třeba zachovávat přesně určená pravidla. Musí být splněny a dodržovány přesně stanovené zásady, které se týkají degustační místnosti, degustačních sklenic, množství a teploty vzorku, degustačního sousta, anonymity vzorků, systému vyhodnocení atd.

Jak probíhá degustace na soutěžích? Kolik vzorků degustátor oceňuje a jak vypadá vyhodnocení (charakteristika) pivního vzorku?

Nejdříve mi dovolte, abych se pro informaci stručně zmínil o některých soutěžích piv, probíhajících v České republice. Oficiální soutěží, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven, je "České pivo 200x". Probíhá v katego-riích světlá a tmavá výčepní piva, světlé a tmavé ležáky, nealkoholická piva. Další významnou soutěží je "Zlatý pohár PIVEX", pořadatelem jsou SNIP & Co, s.r.o., a Veletrhy Brno, a.s. Aby se předešlo co nejnižší náhodnosti výsledků, jsou obě tyto soutěže dvoukolové. Jejich řádný průběh osvědčuje notář. Dále bych se zmínil o "Jarní ceně českých sládků", ve které se utkávají piva z restauračních minipivovarů. Letos se poprvé uskuteční nová soutěž "Znojemský hrozen", která je vypsána pro speciální a neobvyklá piva z produkce komerčních pivovarů. Další soutěže jsou např. "Dočesná", "Česká pivní pečeť", "Pivo České republiky" atd. Jak je vidět, paleta pivních soutěží je u nás opravdu bohatá.

Množství degustovaných piv se soutěž od soutěže liší, v seriózních soutěžích by jeden degustátor neměl za den hodnotit více než asi 20-30 piv. Hodnocení piv v soutěžích podléhá vlastním pravidlům, liší se od soutěže k soutěži a nelze je bohužel nějak zjednodušeně popsat.

A co degustátor dělá, když nesedí v porotě nějaké pivní soutěže? Jaký je jeho běžný pracovní den?

Degustátor piva, alespoň u nás, není samostatnou profesí. Samotným degustováním piva by se neuživil, nehledě k tomu, že po hodnocení delší série piv se dostavuje únava a degustační schopnosti se snižují.

V pivovarech pracují degustační komise, které se skládají z pracovníků výroby, laboratoří, někde i marketingu. Tyto komise pravidelně zasedají (většinou několikrát týdně) a posuzují hlavně vzorky z výroby. Na soutěže jednotlivé pivovary delegují degustátory po-dle pravidel soutěže.

Kolik je u nás degustátorů piva? Vyučuje se tato profese jako jiné obory?

Jak už jsem řekl výše, v každém pivovaru pracuje degustační komise, v té bývá asi 7-15 členů. Samostatně se tato profese nevyučuje, pouze v rámci středoškolského nebo vysokoškolského studia v oboru pivovarství. Každá komise by ale měla pravidelně trénovat, a tak zdokonalovat svoje schopnosti. To se prakticky provádí např. přídavky různých látek do piva; degustátoři musí určit, o jaké látky se jedná.

V zahraničí se věnují výuce degustačních dovedností některé specializované komerční firmy, u nás pořádá degustační semináře Vý-zkumný ústav pivovarský a sladařský.

Jak pít pivo, aby si jej člověk vychutnal? Čeho si všímat?

Pivo by nemělo připomínat sodovku s přídavkem alkoholu, nemá být nudné a má pobízet k dalšímu napití. Mělo by být něčím pozoruhodné a vyvolávat požitek.

Chodí degustátor "na pivo"? A na jaké?

Myslím, že ani více nebo méně než běžný konzument. Rozdíl snad je v tom, že degustátoři jsou poučenější a rádi ochutnají různá speciální piva, ať tuzemská nebo zahraniční. A ještě jeden rozdíl, u degustátorů asi existuje něco jako profesní deformace - podvědomě degustují, i když jdou jen na pivo.

Jsou mezi degustátory piva také ženy?

Samozřejmě, na některé chutě a vůně bývají dokonce citlivější než muži. -

Ing. Pavel Čejka, CSc. (1951), vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, katedru kvasné chemie a bioinženýrství. Ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, a.s., v Praze se zabývá výzkumem a analytikou pivovarských surovin a piva a je zde též předsedou degustační komise.

Zdroj: iHNed.cz Autor: Zdena Bočarova


Minipivovary z Destily

[pondělí, 11. květen 2009]

Firma DESTILA je přítomna na českém trhu více než šedesát let a v pivovarnictví se angažuje skoro půl století.

Mezi prvními se začala zabývat křemelinovou filtrací a konstrukcí křemelinových filtrů pro velké výkony. Zejména její svíčkové filtry jsou na světové úrovni, o čemž svědčí nejen zájem zahraničních pivovarů, ale i skutečnost, že tyto filtry používá více než polovina pivovarů v Česku.

V posledních letech se DESTILA věnovala také vývoji propagační stanice pro menší a středně velké pivovary. Výsledkem je moderní zařízení, které úspěšně pracuje v žateckém pivovaru a v několika zahraničních pivovarech.

Opomenout nelze ani unikátní pivo zcela bez alkoholu, které na český trh uvedl před časem pivovar v Černé Hoře. Vakuovou destilační jednotku, na které se z obyčejného piva alkohol odděluje, dodala právě DESTILA.

Restaurační minipivovary

"Vlajkovou lodí" výrobního programu DESTILY jsou však v současné době restaurační minipivovary. Na vývoji tohoto technologického celku spolupracovala řada vynikajících českých odborníků z oblasti pivovarnictví, kteří pomohli vytvořit jejich flexibilní stavebnicové uspořádání a výkonové řady, schopné pokrýt každou poptávku.

Základem koncepce minipivovarů je výkonová řada dvounádobových varen s nerezovým nebo měděným designem o výkonu od 100 litrů do 3000 litrů studené mladiny na jednu várku a otopem na páru, nebo u varen do deseti hektolitrů, je topným médiem horký olej, ohřívaný v elektrickém kotli. Elektroolejový otop je velmi vhodný zejména pro menší minipivovary, protože jeho pořízení i provoz jsou levné.

Úspěšný exportér

Protože první kompletní minipivovary DESTILA vyráběla ve druhé polovině 90. let pro zahraniční zákazníky z Mongolska a pak zejména z Ruska, zvolila - jak se později ukázalo velmi správně - pro výrobu piva v těchto minipivovarech technologii CKT.

Díky vysoké a stabilní kvalitě vyráběného piva, spolehlivosti dodaného zařízení a komplexní péči o zákazníky, která obsahuje nejen kvalifikovaný servis a dodávky potřebných surovin, ale i technologickou pomoc vynikajících českých sládků, si DESTILA postupně upevnila postavení nejen v Rusku, ale minipivovary dodala také na Ukrajinu, do Kazachstánu a dalších zemí.

V posledních letech se dokonce stala nejúspěšnějším českým exportérem restauračních minipivovarů. Celkový instalovaný výkon minipivovarů, které byly DESTILOU exportovány do různých zemí světa, představuje k dnešnímu dni přes sto tisíc hektolitrů ročně a jejich celkový počet se blíží ke třiceti. Při tvrdé konkurenci celé řady evropských dodavatelů na těchto trzích je to jistě dobrý výsledek.

Nabídka i pro český trh

Bohužel právě technologie CKT, která tak pomohla minipivovarům DESTILY v zahraničí, jim zkomplikovala přístup na český trh, kde je produkce minipivovarů postavena na tradičních výrobních postupech. Proto DESTILA nedávno doplnila nabídku zařízení pro minipivovary tak, aby vyhověla i těmto náročným požadavkům a ke dvěma minipivovarům dodaným na tuzemský trh, z nichž jeden slouží k výuce studentů Mendelovy zemědělské univerzity v Brně, aby přibyly brzy další.

Zdroj: iHNed.cz


Zřejmě první pivovarskou školu v Evropě založil v Brně na sklonku svého života český sládek František Ondřej Poupě (1753-1805). Dnes se obor pivovarník - sladovník vyučuje ve specializovaných středních školách a učilištích po celé ČR.

Učební dokumenty zpracované Národním ústavem odborného vzdě-lávání jsou základními pedagogickými dokumenty, po-dle kterých se realizuje vzdělávání na středních školách v České republice. V nich jsme ve skupině oborů Potravinářství a potravinářská chemie objevili vzdělávací program 2957H/002 Sladovník - pivovarník.

Budoucí sládek musí být fit

Tříletý učební obor připravuje pracovníky s kvalifikací pro dělnická povolání ve výrobě sladu a piva. Žáci jsou připravováni vykonávat veškeré kvalifikované práce ve sladovnictví a pivovarnictví včetně pivovarských služeb pro zákazníky.

Pro zařazení do učebního oboru z hlediska zdravotního stavu uchazeče vadí poruchy omezující funkce nosného a pohybového systému, omezující možnost delšího stání. Při výběru do oboru dále vadí chronická a alergická onemocnění kůže, zejména rukou, chronická a alergická onemocnění dýchacích cest. Nepřípustné jsou i nemoci srdce, ledvin a močových cest, funkční porucha jater, nemoci ušní, nemoci zhoršující se prochlazením.

Požaduje se neporušený barvocit a zraková ostrost, ve spolupráci s psychologem je nutno zhodnotit schopnost uchazečů pro systematickou práci, soustředěnost, vytrvalost, citlivost a vyrovnanost.

Profil absolventa

Obor je zakončen závěrečnou zkouškou a absolvent získává střední odborné vzdělání. Je připraven se správně ústně a písemně vyjadřovat v mateřském jazyce. Má přehled o české literatuře i o významných dílech světové literatury. Ovládá základy matematiky a má správné představy o přírodních jevech a dějích. Má základní poznatky

O automatizaci a výpočetní technice

Tolik obecně. Po odborné stránce je absolvent mimo jiné připraven skladovat a ošetřovat sladovnický ječmen, slad, chmel, chmelový extrakt a ostatní suroviny, zajišťovat správný průběh skladování a výroby piva, zabezpečovat udržování a množení čistých kvasničních kultur, řídit kontinuální výrobu všech druhů sladu, stanovit ukončení jednotlivých fází výroby piva, vést evidenci o průběhu kvašení a dokvašování, stáčet pivo do transportních obalů a cisteren, do lahví a do plechovek na vysokovýkonných stáčecích linkách, kontrolovat mytí, čištění a sanitaci zařízení a výrobních prostorů, zajišťovat bezpečnou, dochvilnou a hospodárnou dopravu piva k odběrateli, poskytovat mu služby při skladování a ošetřování piva tak, aby po prodeji zákazníkovi odpovídalo stanoveným ukazatelům jakosti, vést základní výrobní dokumentaci, tj. záznam všech skutečností v procesu výroby jako podklad pro její zásadní řízení a spolehlivé dosažení předepsané kvality výrobku, přispívat k získávání a udržování trhu kvalitou celého pracovního výkonu a osobním vystupováním, je schopen soustavně si doplňovat vědomosti a dovednosti tak, aby se mohl přizpůsobovat změnám v technologických postupech, v organizaci a ekonomice výroby. Uff.

Absolventi, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, se mohou ucházet o přijetí do studijního oboru pro absolventy tříletých učebních oborů navazujících na předchozí přípravu, dále mohou studovat i v jiných druzích středních škol za podmínek stanovených příslušnými právními předpisy.

Zdroj: iHNed.cz


Výrazný nárůst exportu

[pondělí, 11. květen 2009]

Podíl rekordního exportu na produkci piva trvale roste, české sladovny vyprodukovaly v roce 2008 rekordní množství sladu.

České pivovary a sladovny v roce 2008

Celkový výstav piva z produkce pivovarů v České republice dosáhl v roce 2008 objemu 19 806 107 hl, což je o 0,5 % méně než v roce 2007 a druhý nejvyšší výstav v dějinách. V tuzemsku se spotřebovalo v loňském roce 16 100 154 hektolitrů, což je o 1,3 % méně než v roce 2007.

Výrazný nárůst exportu

Vyvezlo se 3 705 953 hl piva, tedy o 3,2 % více než v předchozím roce, což je nejvíce v historii. Pokračuje tak trend růstu z uplynulých let. "Ekonomické problémy světové a domácí ekonomiky celkovou produkci našich pivovarů prakticky neovlivnily a pokles domácí spotřeby je trvale nahrazován výrazným nárůstem exportu," uvedl ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, a dodal: "Potvrzuje se to, co tvrdíme již nějakou dobu - pozornost, kterou pivovary věnují jakosti nakupovaných surovin i používaným technologiím, produkuje kvalitní pivo, jež si své spotřebitele i za složité situace najde."

Export piva se v letech 2000 až 2008 více než zdvojnásobil, je vyšší o 133 %, a v podstatě všechny české průmyslové pivovary exportují. Zatímco v roce 2001 činil průměrný export pivovarů 10,4 % produkce, v loňském roce již překročil 18,7 %. Tradičně nejvíce českého piva se vyváží do SRN a na Slovensko, celkem je české pivo vyváženo nebo se konzumuje ve více než 60 zemích všech světadílů.

Největší zájem je o ležáky

Ke změnám dochází v sortimentu vyráběného piva. I když se stále produkuje především výčepní pivo zejména kvůli domácí spotřebě, jeho podíl dlouhodobě klesá ve prospěch ležáků, tedy "jedenáctek" a "dvanáctek". Ještě v roce 2000 pivovary uvařily necelých 69 % výčepních piv, ale v roce 2008 to bylo už jen 63 %. Naopak roste spotřeba ležáků a jejich podíl vzrostl v uvedených letech z 29,3 % na více než 31 %. Ještě výrazněji narostl podíl ostatních piv - z 2,1 % v roce 2000 na 5,8 % v loňském roce. Trvale a nejdynamičtěji z nich rozšiřuje svou působnost segment nealkoholických piv. Jeho výstav se za posledních 9 let téměř zpětinásobil a v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 činil nárůst spotřeby přes 16 %; dosáhl objemu 579 tisíc hl. Vyrábí se nejméně 23 značek v 21 pivovarech. Po období poklesu stoupá v posledních 3 letech obliba speciálních piv, kterých se v loňském roce vystavilo téměř 104 tisíc hl.

Rekordní produkce sladu

Obchodní i pivovarské sladovny v České republice vyrobily v loňském roce 540 510 t sladu, o téměř 2,5 % více než v roce 2007. Jedná se již podruhé za sebou o rekordní produkci v dosavadní historii existence sladoven. Ze 33 činných sladoven je mezi 16 obchodními sladovnami největším producentem českého sladu společnost Sladovny Soufflet ČR, a. s. Jejích pět sladoven v Nymburce, Kroměříži, Hodonicích, Prostějově a v Litovli vyrobilo 334 474 t sladu, na druhém místě jsou Českomoravské sladovny, a. s., a třetí obsadila sladovna Rudolf, s. r. o. Mezi 17 pivovarskými sladovnami vyprodukovaly nejvíce sladu sladovny Plzeňského Prazdroje, a. s., v Plzni a Nošovicích, dále sladovna Heineken Czech a sladovna pivovaru Konrad Vratislavice patřící firmě Hols, a. s.

"Z hlediska pivovarských parametrů kvality ječmene, jako jsou například klíčivost, obsah bílkovin a škrobu, byla klíčivost v roce 2008 dobrá s hodnotami na úrovni roku předchozího," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. "Obsah bílkovin a škrobu byl dokonce lepší než v roce 2007."

Stále větší zájem o český slad

Celkem bylo exportováno 236 048 t sladu neboli téměř 44 % domácí produkce. Je to o 11 302 t více (o 5 %) ve srovnání s rokem 2007. Tradičně nejvýznamnějším odběratelem českého sladu je Polsko, kam se exportovalo téměř 131 tisíc tun, více než 55 % celkového exportu. Významné objemy se vyvážejí do Rumunska, Německa a Velké Británie. Slad se vyváží do více než dvaceti, především evropských zemí, ale také do Japonska, na Kubu, do Vietnamu, Ázerbájdžánu a dalších více než 20 zemí.

"O český slad je u nás i ve světě stále větší zájem, což je dáno především jeho trvale vysokou kvalitou," uvedl Dušan Falge, sladovnický expert a obchodní ředitel Sladoven Soufflet ČR, a. s. "Rekordní produkce z loňského roku však v závislosti na vývoji na trhu piva ve světě patrně nebude překonána a naopak je řada důvodů domnívat se, že prodeje sladu budou v nejlepším případě stagnovat."

České sladovny vyrábějí z téměř 97 % slad českého typu, zbytek tvoří slad mnichovský, diastatický, karamelový a barevný a dále menší množství pšeničného sladu.

Menší plocha, vyšší výnosy

Sklizňová plocha sladovnického ječmene činila 341 220 ha a byla za poslední tři roky nejnižší. Naopak výrazně lepší byly výnosy. V uplynulé sezóně se podle společnosti Soufflet Agro z jednoho hektaru sklízelo 4,81 tuny zrna, zatímco v předešlém roce to bylo jen 3,44 t na ha. Podle již zveřejněných údajů patří hlavní podíl pěstovaných odrůd jarního ječmene pro výrobu sladu u nás čtyřem odrůdám. Z nich se za poslední dva roky vyrobilo více než 80 % sladu. Loni byl nejpěstovanější Sebastian těsně následován odrůdou Prestige (dohromady více než polovina množství z nakupovaných odrůd). Více než 20% podílu dosáhly ještě odrůdy Malz a Jersey.

Zdroj: iHNed.cz


V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich bylo více než 45 a vedle takových míst, jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech, zanechali své stopy téměř ve všech kontinentech světa. Nejčastěji pracovali v Japonsku, Rusku, Vietnamu, ale také v Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Toto povolání však není pouze doménou mužů, např. na Filipínách působila česká zástupkyně této profese. Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů.

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl ing. Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodává Pavel Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," říká ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. "To by však bylo málo - je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

A jak se zrodil název profese? Ve středověku bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení "sládek" pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz


České pivovary a sladovny ročně odvádějí na DPH a dani ze zisku nejméně 4 mld. Kč, výše pivovary odvedené spotřební daně přesahuje 3,5 mld. Kč.

Ani z hlediska zaměstnanosti nejsou pivovary a sladovny zanedbatelným sektorem, neboť v nich je zaměstnáno přes 8 000 pracovníků a dalších nejméně 68 000 lidí nachází svá pracovní místa u dodavatelů, v obchodech a gastronomických zařízeních všeho druhu. Řada výrobních procesů je spojena s výrobou a distribucí piva. Dodavatelské firmy expedují do pivovarů více než 2,3 miliardy pivních etiket, přes 318 milionů pivních lahví, ve sklárnách se vyrobí přibližně 16 milionů pivních sklenic, pivovarské a sladovnické provozy spotřebují nejméně 100 000 přepravek a kolem 83 000 pivních sudů, a to všechno během jednoho roku.

Pivovary a sladovny zásobují svou produkcí i zemědělci v Čechách, ve Slezsku a především na Moravě. Loni oseli přes 300 000 ha polí se sladovnickým ječmenem a chmel se loni pěstoval na 5 335 ha.

Zdroj: iHNed.cz


České pivo bylo zapsáno jako chráněné zeměpisné označení do rejstříku EU dne 17. 10. 2008.

Zápisem do rejstříku označení původu a zeměpisných označení vedeného Evropskou komisí získalo toto označení ochranu na území celé Evropské unie.

Chráněným zeměpisným označením se rozumí název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k označení zemědělského výrobku nebo potraviny pocházejícího z tohoto místa, pokud výrobek má určitou jakost nebo vlastnosti spojené s tímto místem a jeho výroba, zpracování nebo příprava probíhá v takto vymezené zeměpisné oblasti. Na další podrobnosti týkající se tohoto významného aktu jsme se zeptali ing. Karla Čady, předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví:

České pivo je tedy zapsáno v rejstříku chráněných zeměpisných označení EU. Co z toho plyne pro české pivovarníky?

Smyslem ochrany je zajistit tradičním a výjimečným výrobkům s mimořádnou reputací, jejichž historie a výroba se pojí s konkrétním územím, přidanou hodnotu, poskytnout spotřebitelům jasné informace a garanci o kvalitních a dlouhodobě vyhledávaných výrobcích a zajistit jim lepší postavení na trhu.

Ochrana spočívá v tom, že nikdo jiný než oprávnění uživatelé nemohou pro své výrobky užívat chráněné označení, nemohou toto označení napodobovat ani užívat jakékoliv zavádějící údaje, které by mohly klamat veřejnost, pokud jde o původ jimi nabízených výrobků. Oprávněným uživatelem chráněného označení je každý výrobce, který ve vymezené oblasti jednak vyrábí výrobek, který je předmětem ochrany, a jednak tak činní přesně podle stanovených podmínek uvedených ve specifikaci, jež je povinnou součástí žádosti o zápis a je přístupná veřejnosti.

Pro pivovarníky to znamená, že každý z nich, který produkuje pivo na vymezeném území, které nepředstavuje celé území ČR, a používá suroviny a technologie podle specifikace, může své výrobky označovat jako České pivo.

Podle jakých kritérií lze pivo charakterizovat jako "české", neboli mu náleží uvedené chráněné zeměpisné označení? Kdo tato kritéria stanovil?

Chráněné zeměpisné označení České pivo může užívat každý subjekt, který produkuje pivo na území, jak je zapsáno v rejstříku, a přesně a úplně dodržuje podmínky specifikace, která je veřejnou součástí rejstříku chráněných zeměpisných označení.

Kritéria uvedená ve specifikaci musí být dostatečně podrobná co do popisu produktu a surovin a musí obsahovat jeho fyzikální, chemické, mikrobiologické a organoleptické vlastnosti. Musí obsahovat i metody výroby piva s odvoláním na původnost a dlouhodobou stálost, údaje o obalech a další údaje stanovené právním předpisem v takovém stupni podrobnosti, aby je bylo možno hodnotit a obvyklými mechanismy kontrolovat.

Tato kritéria stanovuje přihlašovatel, kterým v daném případě je Sdružení výrobců Českého piva, Lipová 15, Praha 2.

Přihlásily se o toto označení všechny naše pivovary, nebo jen některé? Jaké jim označení přináší výhody (či nevýhody)?

Pokud jde o užívání tohoto označení, nemusí se jednotlivé subjekty, mající v úmyslu toto označení užívat, formálně nikde hlásit. Mohou je ale užívat pouze pro výrobky, které jsou vyrobeny na zapsaném území a pro výrobní postupy a výsledné produkty, které odpovídají specifikaci.

Zapsaný název se těší významné právní ochraně. Žádný jiný subjekt nesmí zapsané zeměpisné označení používat pro produkty, na které se zápis nevztahuje, jsou-li tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem, nebo pokud používání tohoto názvu umožňuje těžit z dobré pověsti chráněného názvu. Jsou chráněny proti jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobnými výrazy. Jsou chráněny taktéž proti jakémukoli zavádějícímu údaji o místu původu, původu produktu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu. Jsou chráněny i proti všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. Chráněná zeměpisná označení nemohou zdruhovět.

Protože jde o ochranu výjimečných produktů, lze očekávat zvýšený zájem spotřebitelů, kteří jsou ochotni zpravidla platit za výrobky tohoto charakteru nadstandardní cenu.

Má ČR ještě jiné chráněné registrace na úrovni Unie týkající se piva? A co ostatní svět? Má chráněné zeměpisné označení EU váhu i v mimoevropských zemích?

Pro výrobce z České republiky bylo dosud zapsáno do rejstříku Evropské komise 17 označení původu nebo zeměpisných označení pro potraviny a zemědělské produkty, z toho pro piva se jedná o označení České pivo, Českobudějovické pivo, Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Chodské pivo. U dalších 11 žádostí dosud probíhá řízení před Evropskou komisí, přičemž pro pivo se to týká žádostí o označení Znojemské pivo, Černá hora, Březnický ležák a Brněnské/Starobrněnské pivo. Všechna tato zatím nezapsaná označení pro piva již byla zveřejněna ve Věstníku Evropské komise, a pokud proti nim nebudou podány námitky, budou zapsána do rejstříku.

Ochranu zeměpisných označení a označení původu pro území Evropské unie může získat kterýkoliv výrobce, i z třetích zemí. Zatím je zapsáno na úrovni Evropské unie přes 800 označení původu a zeměpisných označení. Vedle systému ochrany v Evropské unii existuje ještě systém mezinárodní ochrany podle Lisabonské úmluvy na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu, kterou podepsalo 26 zemí (z toho 7 států EU) a na základě které může uživatel označení původu chráněného ve své zemi žádat o ochranu v dalších členských zemích této úmluvy. Také v rámci této mezinárodní dohody je v současné době zapsáno přes 800 označení původu.

Existují ale i země, které se ochraně označení původu a zeměpisného označení brání, případně je považují za zvláštní druhy jiných průmyslověprávních institutů. -

Jak požádat o označení?

Pro získání ochrany je třeba podat žádost o zápis zeměpisného označení u Úřadu průmyslového vlastnictví v České republice, který zkoumá oprávněnost žádosti z hlediska platných právních předpisů, zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně označení původu a zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin. Žádost podává zpravidla sdružení výrobců užívajících předmětné zeměpisné označení. Nedílnou součástí žádosti je specifikace, která obsahuje alespoň přihlašovaný název výrobku, popis výrobku včetně jeho složení, vlastností, pověsti, postupu výroby, vymezení zeměpisné oblasti a důkaz, že výrobek z dané oblasti pochází. Specifikaci vypracovává žadatel a musí být natolik podrobná, aby podle ní mohl zahájit výrobu každý nový producent v oblasti. Vypracování specifikace musí přihlašovatel věnovat odpovídající péči, řádně zdůraznit a zdůvodnit veškerá kvalitativní specifika a parametry výroby včetně vlastností surovin a konečného výrobku. Pokud splňuje žádost o zápis všechny náležitosti, Úřad průmyslového vlastnictví zveřejní žádost na 3 měsíce ve svém Věstníku, aby mohly třetí osoby z České republiky podat případně námitky proti zápisu. Pokud námitky podány nebyly nebo byly zamítnuty, postoupí Úřad průmyslového vlastnictví žádost Evropské komisi, která, neshledá-li žádné nedostatky, zveřejní žádost na 6 měsíců ve Věstníku Evropské komise pro podání námitek ze strany členských států EU a třetích osob z členských států nebo jiných zemí kromě České republiky. Pokud žádost není napadena námitkami nebo byly námitky zamítnuty, Evropská komise zapíše zeměpisné označení do svého rejstříku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


«« « Strana 607 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň