Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Obřadní síň by měla v budoucnu vzniknout v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Jak rychle se projekt vydaří, záleží samozřejmě opět na penězích.

Všechno je to otázka peněz. Nyní se bude teprve provádět demolice přístavku. Výhledově je to projekt ještě na pár let,“ řekla včera starostka obce Helena Panská.

Podle slov starostky by v objektu neměla vzniknout ale jen obřadní síň. Prostory jsou vhodné například i pro různé výstavy. „Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ uvedla Panská.

Objekt pivovaru pochází z dob, kdy bylo Dolní Dvořiště ještě městem. Tehdy si vařilo své pivo.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba


Od jediné návštěvy císaře pána Františka Josefa I. v plzeňském Měšťanském pivovaru už utekla pěkná řádka let. V jeho stopách se teď vydali jeho následovníci: vojáci od 35. pěšího pluku, muzikanti, doboví šviháci a pan nadlesní, všichni vedeni nejoddanějším císařovým vojákem, Josefem Švejkem. Do pivovaru, dnes známého jako Prazdroj, se dostavili v neděli v 10 hodin dopoledne a vykonali inspekci po sklepích i varně s nezbytnou ochutnávkou.

Přivítal nás vrchní sládek pan Berka, který nás pivovarem provedl a zevrubně nás o všem informoval. Nakonec si nás přezkoušel, zdali si sdělené informace, hlavně letopočty, pamatujeme,“ popisuje inspekci Josef Švejk, alias Přemysl Kubišta. Inspekční cesta jeho delegace skončila v pivovarské šalandě, kde na přítomné čekalo chutné občerstvení. „Prohlídka byla dvouhodinová, ale pivovar jsme opouštěli až v pět večer. S kvalitou vařeného moku jsme byli velmi spokojeni a hned jsme odeslali raport do Vídně,“ uzavírá dobrý voják Švejk.

Císař František Josef I. měl do Měšťanského pivovaru namířeno celkem dvakrát, ale návštěva proběhla nakonec jen jediná. Po ochutnávce piva se prý podivil, jak je možné, že tak dobré pivo nezkusil ještě nikdo napodobit - a od té doby to prý zkouší po světě leckdo.

Parta mužů v uniformách c. a k. 35. pěšího pluku pořádá během roku nejrůznější akce, mezi nimiž nechybí výlety na bojiště první světové války nebo rekonstrukce slavných bitev. Inspekce do pivovaru se má stát další z nich.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivní tácek od Herolda, pivní etiketa ze Šumavy nebo pivní korunka s vyobrazením Tatranského zámku. To jsou vítězové sobotní celostátní soutěže sběratelů pivovarských suvenýrů i se zahraniční účastí.

Sběratelé čehokoliv, co se týká piva, se v sobotu dopoledne sešli v Domě armády v Táboře, aby na 15. ročníku celostátní soutěže o nejhezčí pivní etiketu, sérii etiket, pivní tácek a korunku zvolili vítěze za rok 2008. Výsledky byly velmi těsné, jednoznačně se ale vítězilo v pivních etiketách a táckách.

Za místní sběratele bodoval Jiří Čunát ze Skrýchova u Opařan a Marián Jamrich z Tábora, kteří obdrželi první a druhé místo se svými pivními etiketami. Parkán klub Tábor, který setkání organizoval, se umístil mezi soutěžícími kluby na třetím místě se svou sérií etiket. Druhé místo za nejhezčí pivní korunku získal Jan Šimák z Dražiček, na třetí příčce se umístil Josef Rejlek ze Soběslavi, který podle Parkán klubu disponuje největší sbírkou pivních korunek z místních sběratelů.

Etikety:

1. Měšťanský pivovar Strakonice, Král Šumavy

2. Žatecký pivovar, Hlava tygra

3. Pivovar Primátor, Tatranský zámok

Tácky:

1. Pivovar Herold

2. Žatecký pivovar

3. Plzeňský Prazdroj

Korunky:

1. Pivovar Primátor, Tatranský zámok

2. Rodinný pivovar Bernard, Portrét Bernarda

3. Žatecký pivovar, Podobizna baronky

K rozsáhlým sbírkám se podle sběratelů "člověk dostane různě". Vítěz s nejhezčí etiketou Jiří Čunát musel podle svých slov někdy podplatit i číšníka. "Někdy jsem za půllitr musel číšníkovi zaplatit panáka. Po našem členovi, který již zemřel, jsem odkoupil sbírku dvaceti tisíc pivních etiket, to je tak jedna přeplněná krabice od banánů. A tak jsem si svou dosavadní rozšířil na třicet pět až čtyřicet tisíc etiket," informoval Čunát, který svou zálibu provozuje již od roku 1996.

Specialitou zahraniční návštěvy, sběratele Luboše Piroha z Liptovského Mikuláše, je sbírání popelníků. "Popelníků mám asi dvě stě kusů a to nekouřím. Popelníky se moc nesbírají, to jsem možná jediný, nevím. Dále sbírám také pivní sklo a stojánky na tácky," odpověděl zaměstnanec slovenských drah a ocenil pivní etikety, které se v soutěži a na setkání objevily. "Etikety jsou vážně pěkné, tácky jsou na tom hůře. Nejvíce se mi ale líbí samotná soutěž, je to dobrý nápad," naznačil a dodal, že pokud dostane na dráze volno, přijede do Tábora i na další setkání.

Na svou velkou sbírku 1340 kusů pivního skla si musel Marián Jamrich z Tábora, který se sběratelství věnuje od roku 1987, zařídit sklep. "Je to soukromý rodinný sklep v Lužnické ulici v Táboře, ale nebráníme se návštěvám z řad veřejnosti k nakouknutí. V létě je dokonce můžeme občerstvit pivkem. Sklenice sbírám, ale také kupuji a prodávám," naznačil Jamrich s tím, že jednu místnost ještě potřebuje dodělat.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Daniel Vacek


Pivní sběratel pivo nepije

[pondělí, 9. březen 2009]

Jaroslav Špetka už skoro třicet let sbírá vše, co se točí kolem piva.

Foto

Jaroslava Špetku byste doma zastihli jen opravdu výjimečně. Devětatřicetiletý muž, jehož civilním povoláním je práce v počítačové firmě, je buď v zaměstnání nebo na své chalupě u Skašova na jižním Plzeňsku, a nebo jezdí po světě, aby rozšířil své sbírky. Už skoro třicet let sbírá vše, co se točí kolem piva. Jeho prvními exponáty byly obyčejné papírové pivní tácky.

Kdo vás ke sbírání pivních tácků vůbec přivedl?

Řekl bych, že rodiče a prarodiče. Občas jsem jako dítě chodil vyzvedávat dědu do hospůdky a vždycky než dopil poslední pivo, hrál jsem si s tácky na stole. Všechny byly stejné. Bílé a na nich červené logo Jednoty. Někdy v sedmdesátých letech jsem byl s rodiči na prázdninách v tehdejší NDR a tam jsem pár tácků sebral. Byly barevnější a hezčí, tak jsem si řekl, že je vezmu dědovi ukázat.

Co na ně říkal?

Že jsou hezké, ale že by ho spíš zajímalo to, co se na ně pokládá (smích).

Takže jste je dal do krabice a začal shánět další?

Já jsem si je vystavil do knihovny a táta mi pak přivezl z nějaké služební cesty do Bulharska další. To sbírání začalo tak nějak postupně, nezbláznil jsem se do něj naráz, ale asi dva roky nato už jsem měl sbírku čítající asi 50 kusů.

Kolik jich máte dnes?

Pivních tácků asi dva tisíce, ale začal jsem sbírat i ostatní věci spojené s pivem. Etikety, plechovky, láhve a tak. Právě ty mě poslední dobou zajímají nejvíc…

Vždyť jsou všechny stejné…

Myslíte? Před sto lety měl každý pivovar své vlastní láhve s vyleptaným označením a etikety neexistovaly. Ty se začaly používat až ve čtyřicátých letech minulého století.

Je takový koníček finančně náročný?

Pokud se bavíme o současných exemplářích, tak samozřejmě není. Když někdo z mých známých někam jede a dá si tam pivo, etiketu prostě odlepí a přiveze mi ji. Pokud ale bude řeč o historických exponátech, pak je to něco jiného.

Foto

Jakou cenu může mít taková stará láhev od piva?

Řeknu to asi takhle. Když budete nějakou raritní láhev shánět na sběratelské burze, dáte za ní i deset, patnáct tisíc korun. Poslední dobou se mi ale podařilo sehnat pár opravdu výjimečných kousků na internetových aukcích. Láhev z jarošovského pivovaru z roku 1930 jsem koupil na aukru za tři tisícovky. Plechovky tak drahé nejsou, nevyrábí se tak dlouho. Tam jsou cenné hlavně série, například jeden španelský pivovar dělal při mistrovství světa ve fotbale v roce 1982 sérii plechovek s takovým tím maskotem ve tvaru pomeranče. Každá z těch plechovek má cenu zhruba padesát korun, ale dohromady jde o několik tisíc…

Máte je?

Bylo jich celkem dvacet, chybí mi tři, ale dvě z nich jsem teď objevil na internetové aukci E-bay.

A co pivní tácky?

Ty drahé nejsou. I za ty raritnější z exotických zemí zaplatíte řádově desítky korun za kus. Tím myslím papírové tácky. Keramické nebo skleněné jsou pochopitelně dražší, předválečný porcelánový tácek se dnes dá bez problémů prodat i za dva nebo tři tisíce korun, samozřejmě podle toho, kolik jich bylo vyrobeno.

Jakého exponátu si vážíte nejvíc?

Když nepočítám právě ty historické láhve, jsem nejvíce hrdý na ten první, původní, pivem rozmáčený ošklivý tácek z hospůdky v Branné. Ten s tou Jednotou…

Máte nějakého ´modrého mauritia´, po kterém toužíte a chybí vám?

Modrého mauritia snad ani přímo ne. Poohlížím se po etiketách vydaných v malých sériích. I za socialismu se třeba před Vánoci objevilo pár láhví piva, která měly jinou etiketu. Dělali to třeba v Berouně s “vánočním berounským medvědem”, nebo v Lanškrouně s “vánočním ležákem”. Nic převratného, ale těch sérií bylo tak málo, že se strašně špatně shání. Problém je i s některými finskými nebo obecně skandinávskými značkami.

Proč?

Finsko zažilo skutečně tvrdou prohibici a i dnes se dá v hospodách a obchodech koupit většinou jen lehké pivo. Dlouho jsem sháněl třeba láhev od piva Karhu III.

Sehnal jste ji?

Přivezl mi ji kamarád, který tam jezdí lovit ryby. Říkal, že život ve Finsku musí být v tomto směru příšerný (smích). Tam prostě nemůžete jít do hospody a nalít do sebe deset silných piv a pět panáků vodky…

To je u nás ale poměrně oblíbená forma trávení víkendových večerů. Jak to Finové řeší?

Sednou si na trajekt a vyjedou do mezinárodních vod. Na každém takovém trajektu je samozřejmě obchod plný chlastu. Takže se opijou do bezvědomí a loď je odveze zase domů…

Předpokládám, že rozšiřování takové sbírky s sebou nese i příjemnou nutnost konzumovat obsah vašich exponátů…

Budete se divit, ale já pivo skoro nepiju. Vždycky si srknu a zbytek naliju manželce… Proto má pro mé hobby takové pochopení (smích).

Kolik kusů k dnešnímu dni celkově čítá vaše sbírka?

Už jsem mluvil o tom, že tácků mám asi dva tisíce, etiket zhruba třikrát tolik. Na láhve jsem se vrhl docela nedávno, takže těch mi doma odpočívá zatím asi 150, ale nebojte, další budou!

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a foto: Gerald Weschke


Tvarůžky voněly v minipivovaru

[pondělí, 9. březen 2009]

Tvarůžky na různý způsob si v sobotu dopřávali návštěvníci minipivovaru v Dolním Sklenově.

Tyto hody pořádáme už čtvrtým rokem a v zimním období bývají pravidelně jednou za měsíc, v létě tak často ne. Tento nápad jsem kdysi dostal v jedné hospodě ve Staříči, kde tyto hody dělávali,“ prozradil Vít Lanča z minipivovaru v Dolním Sklenově s tím, že hody si hned od začátku získaly v minipivovaru svou popularitu. Která specialita lidem nejvíce chutná, je podle něj těžko říct. „Ale oblíbený bývá tvarůžkový štrúdl, což je klasické lístkové těsto, ve kterém jsou tvarůžky, nebo salát, který je obdobný bramborovému, ale místo brambor jsou tvarůžky. Na odbyt jdou pomazánky, rolády i aspiky,“ vypočetl Lanča, který pro inspiraci využívá i knížku, kde je sto tvarůžkových receptů. „Tu napsal člověk, který si doma vyzkoušel tvarůžky na různé způsoby a pak vydal knížku receptů,“ upřesnil Lanča a dodal, že na hodech se zaměřuje na studenou kuchyni. „Spotřeba tvarůžek na takovou akci je dvacet kilogramů. Když k tomu připočteme přísady, máme tady pětatřicet kilogramů jídla, do čehož nepočítám pečivo,“ doplnil Lanča.

Za roky trvání této tradice si již hody získaly skalní návštěvníky. „Větší část jsou pravidelní návštěvníci, kteří si chodí i s miskami a speciality si pak kupují i domů. Jinak se stavují i turisté, kteří jsou na Hukvaldech na výletě, nebo zde lidé z okolí jezdí právě kvůli tvarůžkům,“ řekl Lanča. Atmosféru hodů ještě umocňuje harmonikář, který se stará o zábavu. V sobotu v minipivovaru hrál Aleš Gurecký z Frýdku-Místku, který zaskočil za pravidelně hrávajícího kolegu. „Podobné akce hrávám tak jednou měsíčně a spíše známým. Zde jsem už vypomáhal zhruba před rokem a rád jsem se zde vrátil,“ řekl Gurecký, který si pro toto vystoupení připravil i překvapení. „Složil jsem pro místní hospodu písničku, která dnes bude mít premiéru,“ prozradil harmonikář, který má rád písničky z jižní Moravy. „Tady se sice pije pivo, ale zahraji i písně o vínečku a také nechám návštěvníky, aby si sami řekli, co by chtěli zahrát,“ uzavřel harmonikář, který také prozradil, že vysloveně tvarůžkovou písničku ve svém repertoáru nemá.

Foto a video zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz


Prodej Pivovaru: Co pan senátor neřekl

[pondělí, 9. březen 2009]

Nevím co vedlo pana senátora Pakostu k napsání článku v pátek 27. 2. 2009 v Náchodském deníku. Ať již to bylo odmítnutí nabídky pana senátora na spolupráci při prodeji pivovaru ze strany radnice, kterou nabízel, či mu tak zachutnalo pivo Holba, neopravňuje ho to ke klamání veřejnosti v takové míře, které se ve jmenovaném článku dopustil.

Tvrzení o výhře LIFu v počátku je zavádějící už tím, že pan senátor tuto nabídku za 100% akcií snížil ze 135 mil. Kč na 90 mil. Kč a nabídku Holby 150 mil. Kč naopak prezentuje jako dvojnásobek. Na základě nabídky LIFu dala rada na vědomí úmysl prodat pivovar a zároveň vyhradila právo jednat o prodeji zastupitelstvu města. Tento úmysl byl zveřejněn po dobu cca 42 dnů a na základě tohoto zveřejnění byly učiněny další nabídky. Protože nešlo o výběrové řízení, mohli zájemci o pivovar své nabídky do konání zastupitelstva doplnit či nabídku navýšit. Do zastupitelstva se potom dostaly jako dvě nejvyšší nabídky - nabídka firem Ruská tradiční a LIF se stejnou cenou 165 mil. Kč. Tedy nabídky o 15 mil. Kč vyšší než firmy Holba. Ta však po zjištění, že nabídky ostatních společností jsou vyšší než její, odstoupila, ač měla možnost i ona nabídku navýšit. Místo toho radši podala stížnost na nabídkové řízení spolu se spřízněnou firmou Stein k Úřadu pro hospodářskou soutěž. Dnes jsem tomu rád, protože Úřad pro hospodářskou soutěž vyloučil pochybení a potvrdil, že na postupu města a výkladu jeho právníků neshledal žádnou závadu. V jeho vyjádření se potvrdilo, že prodej akcií je záležitostí akcionáře a valné hromady, což v případě města Náchoda je v kompetenci rady města. Jak jsem výše uvedl, rada již dříve rozhodla, že tuto pravomoc přenechá zastupitelstvu. Na zastupitelstvu města byly předloženy všechny nabídky a varianty prodeje a o všech bylo hlasováno. Zastupitelstvo města všechny návrhy odmítlo a prodej pivovaru zamítlo. Již z toho je zřejmé, že tvrzení o výhře společnosti LIF je nesmysl. Překvapením pro mne na tomto zastupitelstvu byly dvě události. Ochota SNK-ED prodat pivovar Ruské tradiční a změna postoje ČSSD, když jsem navrhl pivovar neprodávat a ponechat toto rozhodnutí novému zastupitelstvu, které vznikne po volbách v roce 2010.

Další postup již byl mnohokrát probrán. Na žádost opozice bylo zadáno nezávislé agentuře výběrové řízení. Zastupitelstvo stanovilo podmínky tohoto řízení. Každá podmínka byla jednotlivě probrána a odsouhlasena. Všechny připomínky, zejména pana zastupitele Petránka, byly zapracovány a proběhlo řádné výběrové řízení. Osmičlenná komise došla k jednoznačnému závěru. Pivovar Holba nesplnil tři z předepsaných podmínek:

1. Firma neuvedla výši vlastního jmění

Pan Pakosta uvádí, že naopak LIF neuvedl výši základního jmění. Pokud se podívá do usnesení zastupitelstva, zjistí, že tento údaj zastupitelstvo nikdy nepožadovalo. Otevřenost ostatních firem na rozšířené radě o jejich majitelích a struktuře, prudce kontrastovala s neochotou firmy Holba sdělit v tomto směru jakékoliv informace.

2. Firma neprokázala dostatečně připravenost k financování

V podmínkách bylo uvedeno – „Zájemce jednoznačně prokáže dostatečné zdroje financování (závazné prohlášení banky v případě úvěrování a nebo aktuální výpis s prokázáním blokace)“

LIF dodal potvrzení o výši finančních prostředků na svém účtu, které jsou dostatečné pro uvedenou transakci i připravenosti k jejich blokaci.

Holba dodala vyjádření KB, že je ochotna se podílet. Není zde řečeno, že firma Holba má dostatečné prostředky ani v jaké výši se hodlá komerční banka na této transakci podílet. Navíc na tomto dokumentu chybí razítko banky.

3. Cena - bezesporu to nejdůležitější na celé transakci

LIF 150 mil.Kč za 100% akcií. bez dalších podmínek.

Holba 185 mil. Kč za podmínky:

Podmínka č. 1 (čl. 3.3)

Vyplacení této ceny je podmíněno stavem společnosti k 31. 12. 2008. A to zejména tím, že na účet společnosti Holba bude převedena částka nejméně 49 mil. Kč, kterou Pivovar Náchod obdržel za Beránek Náchod. Bez souhlasu Holby nebude nikterak z touto částkou nakládáno.

Holba tedy nechce za 185 mil. Kč jenom pivovar, ale i 49 mil. Kč za Beránek Náchod. Její skutečná nabídka tedy činí jen 136 mil. Kč. Tato podmínka navíc nemůže být ani splněna protože touto částkou pivovar bezprostředně po nabytí splatil své úvěry, zejména u KB.

Podmínka č. 2

Kupující zaplatí cenu nejpozději do 5 let. V případě, že v průběhu této doby dojde ke zhoršení finanční situace pivovaru bude poskytnuta sleva. Laicky řečeno. Vy nám předáte pivovar. My v něm budeme až 5 let bez zaplacení hospodařit a pokud se nám nepovede dobře, dostaneme slevu. Dobré, že. A to nemluvím, již o tom, že tento návrh není v souladu ze zadávacími podmínkami.

Podmínka č. 3

Pokud nedojde do 5 let k dohodě na ceně má kupující strana možnost bez jakýchkoliv sankcí od smlouvy odstoupit. Naopak, poruší-li podmínky prodávající strana, má kupující právo požadovat pokutu až do výše 50 mil. Kč.

Dalšími odkazy na slevy se kupní smlouva přímo hemží. Až si člověk musí říci spolu s klasiky. Nakupujte chytře a nebo nechci slevu zadarmo. Kdo nevěří, má možnost požádat dle zákona o informacích o její kopii.

Ještě k Vám pane senátore. Váš článek je bezprecedentním lobingem pro firmu Holba. Domnívám se, že by jste se měl takovýchto kroků ve Vašem postavení vystříhat a spíše se věnovat dalším svým povinnostem a to ať ve funkci senátora a nebo předsedy představenstva náchodské nemocnice. Zvláště v této funkci máte co napravovat.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Oldřich Čtvrtečka, starosta Náchoda


Video: Černé nebo světlé pivo?

[neděle, 8. březen 2009]

Jihočeský tmavý ležák se tento týden začal vyvážet na Ukrajinu. Jaký úspěch tam bude mít je zatím ve hvězdách. My jsme se ale vydali podívat jak si tento tmavý mok stojí u jihočeských pivařů.

Zdroj: RTA.cz


Pivovar v Kácově pod vodou

[neděle, 8. březen 2009]

Necelých třicet centimetrů chybělo, aby včera voda v řece Sázavě v Kácově na Kutnohorsku dosáhla třetího povodňového stupně - ohrožení. Řeka zalila louky a některé chaty, pod vodou se ocitl místní pivovar. „Jsme neustále ve spojení s lidmi u řeky. Nikdo se odsud stěhovat nemusel,“ řekl kácovský starosta Jaroslav Buchal.

Situace na Sázavě byla včera z celého kraje nejhorší. Zatímco odpoledne tady začala řeka klesat, na Labi to bylo opačné. Mělník očekává druhý stupeň o víkendu.

„Velkou vodu“ v Kácově odnesl nejvíce pivovar. Dovnitř nateklo téměř třicet centimetrů vody, a tak několik set hektolitrů piva bude muset majitel z hygienických důvodů vylít. Škoda bude několik set tisíc korun.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Markéta Bušková a Lucie Zikmundová | Kráceno


Domy Becherovky koupil Holoubek

[pátek, 6. březen 2009]

Komplex šesti budov na třídě T. G. Masaryka v centru města, které patřily Becherovce a byly od loňského léta prostřednictvím realitní kanceláře na prodej, má svého kupce — je jím karlovarský podnikatel Karel Holoubek.

Prodej budov Becherovky v centru města potvrdil i Holoubek, který je nyní v zahraničí. „Ano, koupili jsme ty objekty a mám pro ně do budoucna připravený záměr,“ řekl podnikatel s tím, že Muzeum Becherovky chce v objektu i nadále zachovat.

Chtěl bych ale využít rozsáhlých sklepů k vybudování malého pivovaru s restaurací,“ prozradil Holoubek, který svůj nápad přirovnal k Novoměstskému pivovaru ve Vodičkově ulici v Praze. Také tento dům je totiž ve vlastnictví společnosti Karel Holoubek.

Podnikatel, který mimo jiné vlastní hokejový klub HC Energie Karlovy Vary, dostihové závodiště s golfovým hřištěm a provozuje karlovarskou teplárnu, si už před časem koupil ochrannou známku na pivo Karel. To se vyrábělo v karlovarském pivovaru až do jeho sloučení pod Plzeňské pivovary.

Právě pivo Karel bude zřejmě hlavním produktem malého pivovaru, který má vzniknout ve sklepích Becherovky. Původně zamýšlel Holoubek umístit malý pivovar do sklepů v blízkosti zrekonstruovaného sídla firmy na Zámečku v Doubí. Teď však vidí příhodnější místo v Becherovce.

Komplex bývalého ředitelství se stáčírnou likérky, sousední domy, ale například i dům na Dr. Davida Bechera 24 (dům s pasáží, ve kterém mimo jiné sídlí advokátní kanceláře, bar nebo regionální redakce) jsou totiž propojeny rozsáhlým společným sklepením.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Autor: Petr Zahradníček | Kráceno


Po několikaleté důkladné přípravě a úspěšném absolvování nezávislého auditu obdrží Plzeňský Prazdroj od renomované společnosti DNV mezinárodní certifikáty na systém ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 14 001 a OHSAS 18 001 ve všech úsecích firmy. Je tak jedinou českou pivovarnickou společností s mezinárodní certifikací této úrovně.

Příprava na certifikační audit začala v červnu 2006. Do té doby byly systémy řízení kvality podle ISO 9001 a ISO 14001 ochrany životního prostředí zavedeny jen v technických útvarech všech pivovarů Prazdroje. Cílem bylo sjednotit přístup v ochraně životního prostředí v celé společnosti a začít se řídit přehodnocenými pravidly bezpečnosti práce

a požární ochrany ve všech objektech a oblastech společnosti.

Během přípravy jsme museli vytvořit kompletně nový systém přístupu v oblasti bezpečnosti práce, zpracovat přes čtyřicet řídících dokumentů, směrnic a postupů. Dále jsme identifikovali a vyhodnotili v novém systému přes tři a půl tisíce bezpečnostních rizik a následně stanovili systém ochrany proti těmto rizikům nejen pro zaměstnance, ale i návštěvníky společnosti a pracovníky dodavatelských firem,“ říká Petr Holeček z Plzeňského Prazdroje.

Bylo také například nutné provázat jiné projekty s oblastí bezpečnosti při práci a ochranou životního prostředí, rozšířit a upravit spolupráci s odborovou organizací při provádění prověrek BOZP, fyzicky eliminovat nejvážnější bezpečnostní rizika působící na zaměstnance a dodavatele.

Konečný přísný audit provedla v lednu 2009 nezávislá certifikační mezinárodní společnost Det Norske Veritas ve všech pivovarech (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a v areálech třinácti obchodně-distribučních center Plzeňského Prazdroje v ČR. Plzeňský Prazdroj poté získal mezinárodní certifikáty za systém ochrany životního prostředí a bezpečné práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 14 001 a OHSAS 18 001. V technickém útvaru obhájil Prazdroj dřívější certifikát ISO 9001.

Nově zavedený systém OHSAS 18001 nastavuje nejen základní pravidla v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků, ale směřuje i ke změnám chování zaměstnanců Prazdroje při vykonávání každodenních činností. Zaměstnancům a dalším zainteresovaným stranám dokazuje, že Plzeňský Prazdroj aktivně chrání zdraví a bezpečnost svých pracovníků.

Certifikát ISO 14001:2004 potvrzuje, že Plzeňský Prazdroj má účinný systém environmentálního managementu, a pro zákazníky a spotřebitele je zárukou, že Plzeňský Prazdroj aktivně minimalizuje dopady svých činností, produktů a služeb na životní prostředí. Prazdroj je díky tomu nadstandardní firmou v této oblasti.

Plzeňský Prazdroj je v českém pivovarnictví průkopníkem nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově desítky milionů korun.

Jde např. o unikátní systém biologického dočištění drenážních a dešťových vod, odváděných z areálu pivovaru RADEGAST do soustavy rybníčků za více než 6 milionů korun, nebo moderní čistírny odpadních vod v Radegastu a Velkých Popovicích, které ročně dodají více než 1 milion m3 bioplynu k výrobě tepla. K ochraně životního prostředí přispívají formou snížení spotřeby energií a vody i další projekty spojené s kvalitou výroby v pivovarech Plzeňského Prazdroje, např. plný přechod na bezkřemelinovou filtraci v Plzni.

Díky tomuto přístupu se Plzeňskému Prazdroji v prvním období Národního alokačního plánu podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 %. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen 4% emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj bude propouštět

[pátek, 6. březen 2009]

Pivovar Plzeňský Prazdroj propustí v nejbližších dnech část svých zaměstnanců. Reaguje tak na situaci, která vznikla na trhu piva v souvislosti se světovou krizí. Propouštění se dotkne lidí z výroby, úředníků i manažerů.

Pivovar zatím neví přesné počty propuštěných zaměstnanců. K tomuto kroku přistupuje, aby byl i nadále konkurenceschopný k ostatním výrobcům piva. "Každý propuštěný zaměstnanec dostane minimálně pětinásobek svého měsíčního výdělku a k tomu ještě odměnu, která bude vypočítána podle délky pracovního poměru v Prazdroji,“ řekl tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Prazdroj navíc všem propuštěným lidem zajistí konzultace s pracovními agenturami za účelem hledání nový pracovních míst.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová


Kozlík se odstěhoval do Humpolce

[pátek, 6. březen 2009]

V Humpolci byla otevřena již čtvrtá originální hospoda Velkopopovického Kozla, Kozlovna. Kozlovna Na Baronce, jak zní celý název, pohostí 60 návštěvníků. Dále jim nabídne atraktivní prostory, nápaditý interiér a široký sortiment čepovaného piva.

Interiér Kozlovny Na Baronce se nese v tomtéž duchu jako v ostatních originálních hospodách od Velkopopovického Kozla. Na stěnách jsou zlatavě nasvícené reliéfy kozla, osvětlení má tvar půllitrů a venku již u vchodu vítá hosty obrovská socha kozla zavěšená nad dveřmi. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry.

Na návštěvníky čeká široký sortiment čepovaného piva z produkce Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Velkopopovický Kozel Černý. Z ostatních značek pak prémiový ležák Pilsner Urquell. Pivu v humpolecké Kozlovně je věnována maximální péče. Kuchyně nabízí tradiční pivní pochutiny, kterým vévodí například utopenci či nakládaný hermelín.

Dodnes nikdo neví, proč se Hliník odstěhoval do Humpolce. S trochou nadsázky se dá říct, že čekal na první humpoleckou Kozlovnu,“ říká pan Pavel Štraus, majitel Kozlovny Na Baronce, a dodává: „Tímto všechny zveme na dobré pivo v typickém kozlím prostředí.

Investice do konceptu Kozlovny se majitelům prokazatelně vyplatí. Spojení hospody se silnou značkou, záruka kvalitního piva a originální design s sebou totiž vždy nese příliv nových zákazníků. Třeba i takových, kteří si do Kozlovny zajdou pouze na klasickou českou kuchyni.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází už čtyři Kozlovny. První vznikla v květnu 2007 v Bystřici nad Pernštejnem, další dvě loni v Havlíčkově Brodě a v Praze.

Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Proto v rámci dalšího rozvoje nabízíme hostům možnost vychutnat si Velkopopovického Kozla v originálních hospodách,“ uzavírá Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


S pivem je to tak trochu jako s fotbalem. Češi ho milují a většina z nich si myslí, že mu rozumí. Notoricky známé jsou alespoň základní ingredience k jeho výrobě - tedy chmel, slad, voda a kvasnice. Podívejte se, jak vzniká oblíbený český mok v plzeňském minipivovaru Purkmistr.

O výrobu piva se zde stará Petr Krýsl. Mladý sládek má v oboru zvučné příjmení - jeho otcem je Josef Krýsl, uznávaný odborník přes pivo a restaurační pivovary. Právě on se synem výrobu piva v plzeňském minipivovaru rozjížděl. "Pak jsem to po tátovi převzal," vysvětluje Krýsl mladší s tím, že je v pivovaru od samého začátku.

Pivo se rodí ve sklepech přímo pod restaurací, jejíž součástí je varna. Než se pivo dostane k hostům, uběhne asi měsíc.

Naše první kroky vedou do šrotovny provoněné sladem (tj. naklíčené a usušené obilné zrno, převážně ječmen). Ten se pak našrotuje, smíchá s vodou a putuje do varny.

Foto

"Je několik druhů sladů, které se míchají dohromady," vysvětluje Petr Krýsl a nabízí na ochutnávku dva druhy. Světlejší typ má karamelovou příchuť, tmavší je spíš nahořklý.

Ke sladu se pak přidává chmel, který pivu dodává jeho příznačné aroma a hořkost. Tím vznikne základ piva, takzvaná mladina.

Varna je srdcem pivovaru a člověk se zde příjemně ohřeje. Odsud pivo putuje na spilku, kde se do zchlazené mladiny přidávají pivovarské kvasnice a začíná hlavní proces kvašení. Pivo kvasí v otevřených kádích asi týden. "Zde na spilce vzniká v pivu vytoužený alkohol," vysvětluje sládek.

Naše exkurze končí v ležáckém sklepě, kam se mladé prokvašené pivo přečerpává a dozrává další tři týdny při teplotě kolem nuly. "Tady už můžeme ochutnat výsledek," vysvětluje sládek, zatímco čepuje pivo do půllitru.

Foto

V pivovaru vaří základní čtyři druhy piv - světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. K tomu paletu ochucených speciálů.

"Šlágrem je borůvka nebo višeň," odpovídá Krýsl na dotaz, které speciály si hosté nejvíc oblíbili.

Minipivovar s restaurací a penzionem funguje necelé dva roky. Pokud vše půjde podle plánu, na podzim se komplex rozšíří o pivní lázně, které se v Česku staly hitem.

Roční výstav, tedy objem piva, který zde uvaří, je zhruba 1 000 hektolitrů. Jen pro představu - největší český pivovar Plzeňský Prazdroj vyprodukuje za stejné období přes 10 milionů hektolitrů.

Foto

Purkmistr ale nemá ambici konkurovat velkým hráčům. Převážnou část výstavu prodá přímo ve své restauraci. Pivo se zde stáčí i do lahví nebo speciálních minisoudků. Vedle toho nabízí třeba také pivní kosmetiku.

"Tu si necháváme vyrábět u jedné kosmetické firmy," vysvětluje marketingový ředitel Petr Míč. Pochvaluje si, že na odbyt jde dobře. Prodávají se prý hlavně šampony nebo tělová mléka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Němcová


Pokles spotřeby piva Hostan zaznamenali v uplynulých letech šéfové obchodní skupiny Heineken, která znojemský pivovar vlastní. Končí tedy s investicí do technologií. Pokud skončí Hostan, nepřežije ani limonáda Zulu.

Foto

Zatím nevím, jestli a kdy pivovar Hostan zavřeme. Je ale jasné, že už v Hostanu nebudeme investovat do technologií. V centru Znojma máme problémy s logistikou. Pivovar je v historickém jádru, nedostanou se do něj velká auta. Navíc omezuje návštěvníky rotundy a hradu,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Heineken v Česku Jiří Daněk na tiskové konferenci při právě probíhajícím brněnském veletrhu G + H a Vinex.

Podle něj to ale neznamená, že by se majitelé chtěli zbavit některých značek. „Čekáme, jak to rozhodne trh. Jsme v kontaktu se znojemskou radnicí a se starostou a jednáme o tom, jak bychom mohli odlehčit historickému jádru. Pokud bychom Hostan zavřeli, znovu by se zpřístupnily některé prostory rotundy a hradu,“ doplnil Daněk.

V Hostanu zatím pokračuje výroba sudového piva Hostan a nealko limonády Zulu. Lahvový Hostan už delší dobu plní linky brněnského pivovaru Starobrno. „Limonáda Zulu je zajímavý obchodní artikl. Vyrobíme jí padesát tisíc hektolitrů ročně. Nevím ale, jestli bychom v případě zrušení pivovaru s touto značkou pokračovali,“ dodal obchodní ředitel Heinekenu.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor a foto: Daniel Smola


Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je prvním pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina - regionální produkt. Udělení certifikátu je podmíněno používáním surovin, které pocházejí z Vysočiny. „Díky otevření sladovny odebere pivovar od zemědělců na Vysočině více než 1700 tun sladovnického ječmene ročně. Kvalitu piva REBEL potvrzuje také fakt, že je druhým rokem jedním z nejoceňovanějších piv České republiky. Při certifikaci pivo REBEL získalo maximální počet bodů za výjimečnou kvalitu,“ přiblížil Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Logo certifikátu Vysočina - regionální produkt bude pivovar uvádět na etiketách. „Hlavní smysl takového ocenění vidím zejména pro spotřebitele, který se může lépe orientovat v nabídce obrovského množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo a současně podpořit nákupem výrobce a producenty z Vysočiny,“ dodal Jiří Hušek.

Měšťanský pivovar v loňském roce zvýšil tržby o více než dvanáct procent na 100 milionu Kč. V roce 2008 zaznamenaly statistiky v celé České republice pokles prodeje sudového piva o téměř pět procent. „Naproti tomu náš pivovar dosáhl růstu tržeb právě zvýšeným prodejem sudového piva, kterého jsme prodali o osm procent více než předchozím roce. Pivo REBEL tak patří mezi několik málo značek, které na trhu Vysočiny významně posílily.

Nová výčepní místa přibila i v krajském městě Jihlavě a provozovatelé restaurací vnímají značku REBEL jako pivo, které jim při jejich podnikání pomůže přilákat nové hosty. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. jako poslední nezávislý pivovar na Vysočině vidí svoji budoucnost právě v nabídce vynikajícího regionálního piva, které vaří tradiční technologií typickou pro označení České pivo,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: i-Vysočina.cz


Pivovar Carlsberg Srbija d.o.o. by měl do konce prvního pololetí tohoto roku dokončit loni zahájené investice v hodnotě 50 milionů € na rozšíření výrobních kapacit do 2,5 milionů hektolitrů piva ročně a systém zpracování odpadních vod, dozvěděla se agentura Tanjug v uvedené společnosti.

Od roku 2004, kdy pivovar v Čelarevu převzal zahraniční investor, dosáhnou celkové investice 160 milionů €.

Carlsberg díky takto vysokým investicím do rozšíření provozu loni vyrobil a prodal přibližně 1,5 milionů hektolitrů piva, což je o deset procent více oproti roku 2007.

Z tohoto množství byla pětina, neboli 338 000 hektolitrů, prodána v sousedních zemích, uvedl generální ředitel pivovaru v Čelarevu Aleksandar Radosavljević.

Pivovar Carlsberg plánuje i v tomto roce zvýšení výroby piva bez ohledu na nedávné zvýšení spotřební daně v Srbsku, uvedl Radosavljević, který byl nedávno jmenován náměstkem generálního ředitele společnosti Carlsberg – jihovýchodní Evropa.

Zdroj: New Balkan.cz | Autor: nb-press


Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zisk světově největší pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev loni stoupl o 6,9 procenta na 5,33 miliardy eur (asi 145 miliard korun). Efekt ze spojení americké a belgické skupiny, které se uzavřelo loni v listopadu, podnik nyní odhaduje na 2,25 miliardy dolarů. Uvedl to ve čtvrteční výsledkové zprávě. Uvedený výsledek je provozní zisk EBITDA. AB InBev podniká i v Česku.

Tržby skupiny AB InBev za loňský rok vzrostly o 12 procent na 16,1 miliardy eur. V roce 2007 dosáhly 14,43 miliardy eur.

Celková výroba piva loni stagnovala; výstav klesl o 0,3 procenta. U značek, na které se skupina soustředí, ale stoupl o 2,6 procenta. Produkci nealkoholických nápojů podnik zvýšil o 4,9 procenta.

Největší výrobce piva na světě Anheuser-Busch InBev vznikl loni v listopadu poté, co belgický InBev dokončil převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch. InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev.

Mezi hlavní značky firmy patří Bud a Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. O značky Bud a Budweiser vedl Anheuser-Busch před spojením řadu let několik právních sporů s českobudějovickým Budvarem.

Skupina nevylučuje, že opustí český trh. Po loňském spojení shromažďuje peníze na úhradu akvizice a chce je získat i prodejem části svých pivovarů v Evropě. Podle informací Hospodářských novin z konce února se chystá prodat i Pivovary Staropramen.

Zdroj: MaM iHNed.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti ceny svojich pív nezvyšuje. Ak by považoval za potrebné upraviť distribučné ceny, urobí tak len v nevyhnutnom rozsahu a len na základe zmeny cien vstupov. Trhová trojka STEIGER nemá dôvod nasledovať postupy najväčších slovenských producentov piva, ktorí na marec 2009 ohlásili zvýšenie cien a to Heineken v priemere o 6,9 percenta a Pivovary Topvar o 6,3 percenta, čo zdôvodnili najmä rastúcimi nákladmi a infláciou. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Náš pivovar je prirodzenou súčasťou Slovenského trhu a nie je riadený zahraničnou centrálou vzdialenou tisíce kilometrov. Zmeny na trhu a reakcie trhu vieme preto vyhodnotiť nie len správne, ale hlavne operatívne a citlivo. Práve v ťažkých časoch hospodárskej krízy, musí byť pivo dostupným tovarom pre najširšie vrstvy obyvateľstva a nie luxusným tovarom. Tejto filozofii podriaďujem všetky cenové rozhodnutia, aby portfólio značiek pivovaru STEIGER naďalej ostalo medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý čo sa najviac prejavilo v roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo. Nasledujúce roky sa predaj na Slovensku každoročne znižoval. Paradoxne sa tak dialo aj napriek tomu, že pivo patrí medzi tovary s najnižší koeficientom rastu cien, v porovnaní s inými nápojmi. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky značné zdraženie sladovníckeho jačmeňa i chmeľu, cenami doteraz nehýbal“, konštatoval E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Druhé místo v kategorii světlý ležák si ze soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 odnesl nošovický Radegast Premium. V kategorii nealkoholických piv pak stejnou příčku obsadil Radegast Birell. V soutěži probíhající v rámci veletrhu Pivex jsou odbornou porotou posuzovány pivní vzorky dodané pivovary. Degustace probíhá anonymně pod dohledem notáře. Pro Radegast je to jedno z mnoha potvrzení, že je nejlepším pivem na Moravě.

Do soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 poslalo 18 pivovarů na 40 pivních značek. Ve dvoukolové anonymní degustaci hodnotila porota chuť piva, říznost, vůni, hořkost a případné další chuťové vlastnosti.

V kategorii světlých ležáků získalo stříbrnou medaili pivo Radegast Premium, v kategorii nealko piv pak dokreslilo šťastný večer nošovického pivovaru 2. místo nealko piva Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák měl z úspěchu oprávněnou radost: „Jsem rád, že pivovarští odborníci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro nás však stále zůstává hlavní porotou samotný spotřebitel. Především díky zájmu našich spotřebitelů jsme přesvědčeni, že je Radegast nejlepším pivem na Moravě.

Soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 je tradičním pivním kláním, které je považováno za jedno z nejvíce objektivních porovnání značek. Kromě degustačního porovnání značek jsou prováděny laboratorní rozbory senzorická hodnocení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Je čím dál populárnější, zároveň jej ale opřádá spousta mýtů a pomluv. Řeč je o nealkoholickém pivu.

V našem testu jsme vyzkoušeli, jestli po vypití nealkoholického piva skutečně policistům nenadýcháte.

Princip testu byl jednoduchý. Po každém vypitém nealkopivu nám dal jihlavský strážník dýchnout do přístroje, který policisté používají při silničních kontrolách. Celkem jsme vypili šest piv a uskutečnili jsme 13 testů.

Výsledek byl totiž překvapivý. Bezprostředně po vypití nealkoholického piva tester ukázal v dechu přítomnost alkoholu a to až do hodnoty 0,4 promile. Nadýchat takové množství při policejní kontrole, můžete rovnou začít šetřit na pokutu.

Lidé nealko pivo pijí, jen když musí

Proto jsme po každém vypitém pivu provedli ještě jeden kontrolní test a to zhruba pět minut po vypití piva. Výsledek byl přitom vždy stejný. Zatímco ihned po vypití piva byl test vždy pozitivní, po pěti minutách byl už organismus čistý a přístroj ukazoval nulu.

"Výsledek testu ukázal, že ihned po vypití piva se v dechu alkohol nachází. Po vydýchání za zhruba pět minut už je ale hladina alkoholu nulová,“ potvrdil i náš testující strážník Petr Procházka.

A rada na závěr? Jste-li řidič, můžete se na nealkoholické pivo spolehnout, vždy ale po jeho vypití neusedejte za volant okamžitě, ale až za pár minut.

V pití nealkoholického piva je lepší být střídmý. Ne snad kvůli nebezpečí opilosti, ale spíše kvůli plynulosti jízdy. Test totiž prokázal ještě jeden fakt. Nealkoholické pivo je silně močopudné.

Zdroj: tn.cz | Autor: Dušan Vrbecký


«« « Strana 607 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň