Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Desaťdňový "oktoberfest", známy z Mníchova, by sa na jeseň mal po prvý raz uskutočniť vo Viedni. Organizátori očakávajú do 300.000 návštevníkov.

Viedenský sviatok piva pripravia v zábavnom parku Prater v dňoch 23. septembra až 2. októbra. Návštevníci si budú môcť lahodný mok a rôzne špeciality vychutnať v štyroch obrovských stanoch.

VIP-stan poslúži asi pre 600 hostí, okrem toho sa plánuje vybudovanie stanu vína a dvoch pivných stanov. Ponúknu tu viedenské "šnicle", klobásky, či cisársky trhanec.

Okrem dobrého jedla a pitia čaká záujemcov aj 480 hodín hudby - typických viedenských skladieb, ľudoviek, ale aj hitov súčasnosti. Organizátori už teraz hosťom radia, aby si miesto radšej rezervovali vopred - na internete.

Zdroj: Čas.sk | TASR


PIVO

Česká republika bezpochyby patří mezi pět pivních velmocí. Na rozdíl od Německa, Belgie, Anglie nebo USA však již několik let postrádá časopis, který se zaměřuje výhradně na toto téma a oslovuje širokou veřejnost.

První číslo měsíčníku Pivo, Bier & Ale vydá nakladatelství ROW 26. ledna 2011.

Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009. Čtrnáct měsíců představuje dostatečně dlouhou dobu, abychom našli tři základní témata, jimiž se staly kvalita, tradice a rozmanitost. Během mnoha setkání a diskusí jsme si vyjasnili koncept pravidelných rubrik a našli tým zasvěcených autorů s osobitým pohledem na svět piva. Chceme-li hovořit o kvalitě, znamená to především kritický přístup k výběru piv i pivovarů.

Od úvodního čísla díky tomu Pivo, Bier & Ale nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva. V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem, velký profil českého i zahraničního pivovaru, kulatý stůl na téma 4. pípa nebo ukázky dopisních papírů a dalších dokumentů z pivovarů z dob před více než stoletím. Seriály na pokračování nesou například názvy Pár kousků teorie nikoho nezabije, Čepujeme s ..., Tajemství pivního skla, Franky, země piva.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 a lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu 5 000 výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Doporučená prodejní cena časopisu činí 49 Kč.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky www.pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Jestliže se na internetové verzi může podílet každý předplatitel měsíčníku nebo v omezené míře i návštěvník stránek, v tištěné verzi půjde o autorské materiály z pera profesionálů, kteří dokážou nabídnout zasvěcený pohled. Měsíčník se proto zaměří na výběr a komentování nejpodstatnějších informací, nabídne rozhovory a reportáže, hodnocení a výsledky degustací. Nechce se negativně vymezovat a ani spojovat obsah článků se zaplacením inzerátu. Smyslem měsíčníku zůstane snaha najít a charakterizovat skutečně kvalitní piva, připomenout a popsat tradiční postupy. Pokud bude úspěšný, vytvoří kolem sebe vlivnou skupinu autorů i čtenářů, kteří ocení poctivost pivovarů i hostinských. Za velmi důležité považujeme, aby se český konzument piva orientoval v nabídce zahraničních piv včetně speciálů s vyšším obsahem alkoholu, ale zároveň si uvědomil, že základem pivní kultury a české tradice zůstává kvalitní ležák jako společenské pivo k rozhovoru v hospodě.

Přílohou časopisu se od třetího čísla stanou volně vložené listy Encyklopedie piva. Na přední straně vždy představí jedno konkrétní pivo a na zadní straně listu pak pivovar, který jej vaří. Listy se stanou příležitostí pro pivovary, aby podrobně představily své produkty a prostřednictvím mnoha konkrétních údajů přesvědčily zájemce o jeho kvalitě. Z jednotlivých listů lze postupem času sestavit encyklopedii, nebo z nich vytvářet atraktivní pivní lístky v hospodách a specializovaných prodejnách.

České i zahraniční pivovary získají v podobě příloh možnost nejen prezentovat piva, ale také nabídnout čtenářům širokou škálu pozorností a dárků od plakátů, etiket, kapesních map až po CD nebo DVD. Chybět nebudou ani pozvánky na festivaly a různé akce, kupony se slevou nebo pohlednice.

BIER

Nový časopis dává svým názvem jednoznačně najevo, že svou část zaměří na německá piva. Kdo již navštívil Bamberg, Forchheim a především malá městečka a vesnice v jejich okolí, kde se v oblasti Franků nacházejí desítky malých rodinných pivovarů, tuší nebo dobře ví, proč jsem se tak rozhodl. Pravidelnou rubriku bych si netroufl do časopisu zařadit bez podpory velkého znalce franckých pivovarů Franka Wetzla a jeho přátel. Franky v sobě mají neopakovatelnou atmosféru, jaká byla v českých hospodách a rodinných pivovarech před 2. světovou válkou.

ALE

Pokud mám uvést, kdo mě inspiroval k vydávání měsíčníku Pivo, Bier & Ale, pak na prvním místě musím uvést společenství CAMRA, které svými akcemi, festivaly, knihami a řadou dalších aktivit trvale podporuje zájem o Real Ale, svrchně kvašené pivo, které zůstalo důkazem originality pivního trhu v Anglii. V Belgii se naopak Ale stalo základem celosvětového úspěchu a díky němu tato malá země, mnoha rysy velmi podobná té naší, právem přitahuje pozornost největších pivních znalců od USA až po Japonsko. Řadě Čechů lichotí, že se o nás dlouhodobě píše i hovoří v souvislosti s největším množstvím vypitého piva. Redakce měsíčníku Pivo, Bier & Ale naopak vynaloží snahu, aby se jeho čtenáři stále častěji objevovali mezi fajnšmekry, kteří si v Belgii v ničem nezadají s pivními turisty právě z USA nebo Japonska.

PIVO, BIER & ALE a něco navíc

Časopis Pivo, Bier & Ale chce být měsíčníkem pro všechny geniální hostinské a jejich štamgasty, zaměří se také na organizování degustací a představování piv pro čtenáře při společenských akcích, abychom prezentovali především tradiční výrobu piva v rodinných, malých a středních pivovarech. Soustavně se chceme věnovat pivní kultuře a podpoře turistiky, jejíž součástí se stane návštěva pivovarů, ale také spojení tras s atraktivními místy z pohledu historie, architektury nebo umění.

Profil našeho čtenáře odpovídá novým návštěvníkům kultovních hospod a restaurací typy Pivovarský klub v Karlíně, První Pivní Tramway, Zlý časy v Praze, Klub malých pivovarů v Plzni nebo Na Božence v Brně. Jde o příznivce piva, kteří preferují kvalitu, jsou ochotni za ní zaplatit vyšší cenu a mají zálibu v hledání nových značek i stylu piva, očekávají sezónní speciály k svátkům a festivalům. Zároveň však zůstávají poměrně konzervativní, když se opakovaně nebo pravidelně vrací pouze ke značce, která se vaří z prvotřídních surovin a s vysokými nároky na kvalitu. V řadě případů se jedná osobnosti, které ovlivňují vkus ve svém okolí stejně jako módní trendy a nálady dalších zákazníků.

Dám si jedno Pivo, Bier & Ale

Měsíčník se bude prodávat pod tímto sloganem především ve vybrané síti hospod, výčepů, restaurací a minipivovarů. Druhou variantu představují specializované prodejny piva s širokým sortimentem. Celkově počítáme s vytvořením zhruba stovky prodejních míst. Řada prodejců chtěla časopis nejprve vidět, takže prodej prvního čísla se na řadě míst rozběhne postupně, druhé číslo vyjde 28. února a každé další poslední den v měsíci.

Pavel Borowiec, vydavatel a šéfredaktor

Pavel Borowiec absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze v roce 1980. Pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, Československé akademii věd a na Rektorátu Univerzity Karlovy. V devadesátých letech vydával kultovní časopis Audio Video Revue. Od roku 2001 se jako ředitel DVD Group.cz zabývá marketingovou podporou formátu DVD video. Od roku 2005 organizuje výstavu Home Cinema Praha, která se během šesti ročníků stala největší výstavou na téma domácí zábavy v ČR. Publikoval stovky článků především v Týdeníku Televize a dalších denících a časopisech, aktuálně externě spolupracuje se Stereo a video nebo Brand & Stories.

Zdroj: Pivo Bier & Ale


Dle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven vykáže české pivovarnictví za rok 2010 výrazný propad exportu piva. Jednou z výjimek byl Velkopopovický Kozel, který v roce 2010 zaznamenal nárůst exportu o 28,6%.

Výrazný propad exportu je důsledkem pokračující recese a u zahraničních pivařů se projevuje omezováním spotřeb. Jsme rádi, že zahraniční pivaři nepřestali oceňovat kvalitu Kozla ani v těžkých dobách,“ říká Jaroslav Hacko, manager Velkopopovického pivovaru.

V loňském roce se do zahraničí vyvezlo přes 67 470 hektolitrů piva Velkopopovický Kozel, což představuje nárůst o 15 018 hektolitrů proti roku 2009. Kozel v roce 2010 putoval do 27 zemí světa, mezi nová odbytiště se zařadily Černá hora, Jižní Korea. Největší exportní prodeje byly tradičně ve Finsku, kde se v loňském roce prodalo přes 29 070 hektolitrů Kozla, tedy 43% z celkového vývozu.

Nejpopulárnější je v zahraničí desetistupňový Kozel Světlý. Do 25 zemí celého světa se jej vyvezlo přes 43 tisíc hektolitrů. Na příjemně nahořklém ležáku Kozel Premium si mohli pochutnávat v 19 zahraničních zemích, celkem se jej vyvezlo na 16 570 hektolitrů. Kozel Medium se na exportu podílel více než 7 tisíci hektolitry, prodával se přitom pouze ve třech exportních destinacích. Mezi země, do kterých se vyvážely všechny tři varianty, patří tradiční odbytiště Kozla Finsko a Rusko.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ptali jste se majitele nově otevřeného hotelu a pivovaru v Ústí nad Labem Pivovar Na Rychtě! Odpovídal Vám v on-line rozhovoru už ve středu 26. ledna od 10.00 hodin.

Foto

Dobrý den, rádi bychom u vás uspořádali firemní večírek a proto bych se vás rád zeptal na jednu věc. Pokud by večírek byl ve všední den, což je velká pravděpodobnost, byla by možná prodloužená otevírací doba a je také možnost platit jídlo stravenkama?

Patrik, včera 10:27

Odpověď vložena: včera 10:52

Firemní večírky je u nás samozřejmě možné uspořádat. S prodlouženou otevírací dobou nebude problém, protože máme zkolaudováno na provoz do 2.00 hodin, byť je standartní otevírací doba do 24.00 hodin. Stravenkami se u nás samozřejmě platit může.

Dobrý den, pane Prachaři, myšlenka minipivovaru je skvělá, ale ubytovací kapacita je nedostečná. Pokud bude zájem o turistické autokarové zájezdy, bude se muset víc než polovina skupiny stěhovat do jiného hotelu. Máte, prosím, nějakou představu jak to řešit, pokud by objednávky těchto zájezdů byly ve větším počtu? Díky za odpověď.

Jiří Vyskočil, předevčírem 21:59

Odpověď vložena: včera 10:50

Kapacita hotelu je daná prostorem, který jsme mohli využít. Je pravdou, že autobusový zájezd nedokážeme ubytovat, na druhou stranu musím jako ústečák ze zkušenosti říct, že do Ústí moc autobusových zájezdů nejezdí. Pokud bychom nedokázali ubytovat nějakou větší skupinu, spolupracujeme s jinými hotely v Ústí, kde by se mohli ubytovat, ti, kteří se k nám nevejdou. Ale to by byly krásné starosti.

Horší pivo sem nepil. Chtělo by to vyměnit sládka. Protože po tom prvním přeslazeným pivu (Mazel) sem si dal druhé ale jiné (Vojtěch) a bylo mi na ... Opravdu škoda, ale vaříte pěkně to se musí uznat. Škoda jen toho piva

L. K., předevčírem 19:46

Odpověď vložena: včera 10:45

Jak už jsem výše uvedl, ne každému naše pivo musí chutnat. Pokud skutečně z té naší nabídky nevyberete takové, jaké by nám chutnalo, mohlo by vás snad uspokojit naše výborné víno z Rakvic. Protože jestli vám u nás chutná jídlo, byla by škoda, kdyby jste k nám nadále nechodil.

za dotace z unie se to rejžuje,co?

ústečan, předevčírem 17:12

Odpověď vložena: včera 10:41

Na to vám nemohu říct nic jiného, než abyste se podíval, jestli nejsou vypsány dotační tituly na něco z vašeho oboru, tak abyste si mohl podat žádost a dotační peníze získat také.

Pocházíte z Ústí? Jak Vás napadlo stavět Rychtu tady v Ústí?

Deníkář, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:40

Ano, jsem rodilý Ústečák. V Ústí nad Labem mám rodinu a bydlím zde, byť většina mých pracovních aktivit je mimo Ústí. Nápad stavět Rychtu, respektive pivovar v centru města, jsem měl již asi šest let společně se sládkem Jaroslavem Rottenbornem, ale až před nedávnem se naskytla možnost zrekonstruovat budovu dnešní Rychty. Tak jsme toho využili a splnili si sen.

Co připravujete letos za akce?

Klokan z Vršovic, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:37

Vedle dalších pivních speciálů, které budou vařeny k různým příležitostem, se budeme hodně soustředit na gastronomii a každý třetí týden v měsíci bude ve znamení nějakých netradičních receptů, nad rámec stálého jídelního lístku. Takže mohu prozradit, že po drobné obměně stálého jídelního lístku budou na jaře netradičně upravovány sladkovodní ryby, chřestové menu, nebo pak v letních měsících jahody a letní saláty v netradičních úpravách. O všech těchto aktivitách budeme zákazníky informovat na webu www.pivovarnarychte.cz Aby si hosté mohli jídla z našeho netradičního jídelního lístku patřičně vychutnat, tak nekuřácká část restaurace projde drobnou estetickou úpravou (ubrusy, založené příbory, apod.)

Jaké máte obecně reakce na Vaše piva? Restaurace se mi moc líbí, ale Mazel a další piva mi moc nechutnají. Maximálně tak jedno na ochutnání, na pivo na celý večer bych k Vám ale nešel. Je takove nasládlé, ale hořké, zvláštní no...o to Vám vlastně asi šlo..jen nejde moc pít..víc půllitrů než jeden, dva myslím...

Deníkář, předevčírem 15:24

Odpověď vložena: včera 10:29

Je to velmi subjektivní. Jsou lidé, kteří když začnou pít naše pivo, tak jim přestane chutnat tzv. europivo. Těch je naštěstí většina, pak jsou ale skutečně zákazníci jako jste vy, kteří si cestu k nefiltrovanému a nepasterizovanému pivu teprve hledají. Proto se snažíme vedle stálých piv Mazla a Vojtěcha vařit i speciály, které mají jiné chuťové vlastnosti, třeba časem narazíte na takové, které si oblíbíte. Co je zajímavé, že naše pivo chutná hodně ženám, které jsou našimi častými zákazníky, možná je to právě proto, že se nikdy nenaučily europivo pít v takové míře jako muži.

Jak jste spokojený se zisky a návštěvností od otevření? Překonala Vaše představy?

Filip, předevčírem 15:22

Odpověď vložena: včera 10:24

Zisky zatím žádné nemáme, protože veškeré peníze investujeme zpět do rozšíření služeb zákazníkům a s návštěvností jsme samozřejmě spokojeni a uděláme vše pro to, abychom si ji udrželi i nadále.

Dobrý den. Jaké další aktivity máte? Děkuji za odpověď

Pavel Rychtář, předevčírem 15:01

Odpověď vložena: včera 10:21

Budu-li mluvit pouze o aktivitách v Ústí nad Labem, tak vedle pivovaru Na Rychtě spoluvlastním jednu z největších severočeských makléřských společností, a to Českou pojišťovací agenturu, a. s.

Dobrý den,kolik litrů mazlu se vypilo od otevření?

Lukáš Vysoudil, předevčírem 14:27

Odpověď vložena: včera 10:19

Od otevření se vypilo přibližně 400 hektolitrů námi vyrobeného piva, což je počítám-li správně, 80 tisíc piv.

Na špatnou úroveň kuchyně jsme ale už slyšeli mnoho připomínek. Je to škoda, protože jsme do toho podniku vkládali určité naděje. My jsme se tam s manželkou dokonce před 36 lety seznámili. Vážení, na dnešní den 14. 10. jsme si objednali stůl ve vaší restauraci, abychom oslavili s dcerou zítřejší svátek manželky. Následuje výčet našich připomínek: 1. po výběru z jídelníčku jsme objednali jídlo ve 12:15 2. po 30 minutách čekání jsme se optali číšníka, proč to tak dlouho trvá a bylo nám řečeno, že 3. kuchař přednostně připravuje hotová jídla! 4. po dalších 5 minutách jsem učinil další dotaz, na čež číšník uvedl, že se již jídlo servíruje na talíře, které jsme po pár minutách obdrželi 5. dostali jsme tato objednaná jídla: a) hovězí steak - byla to krkovice!, mírně přismahnutá, neslaná, ochucená rozmarýnem, houbová omáčka bez chuti s přidanými téměř tepelně nezpracovanými žampiony, bramborový koláč neslaný, bez chuti b) pečená kachna - neslaná, nevypečená kůže c) telecí líčka - tvrdé maso bez chuti, bramborové pyré řídké, že protékalo vidličkou, takže ani s jedním jídlem žádná spokojenost, naopak veliké zklamání 6. po donesení jídla na stole chyběly příbory, takže jsme museli počkat, než nám je číšník donesl! 7. aniž bychom žádali účet, byl nám předložen s "předstihem"! - účtoval Kléger Pavel 8. na stole chyběla párátka, takže jsme o ně museli požádat! 9. číšníkovi chyběla jakákoliv vstřícnost a alespoň náznak úsměvu by mu neškodil - určitě by bylo vhodné hosta upozornit, že příprava jídla bude trvat určitý čas, nebo to uvést v jídelníčku. Jako jediné plus uvádíme dobré pivo. Bohužel musíme ale konstatovat, že oslava svátku byla trpkým zklamáním se závěrečnou úvahou, zda ještě někdy do vaší restaurace zavítat, nemluvě o jejím doporučení našim známým. S pozdravem Šárka Ondrová Terezie Punčochářová Karel Punčochář

Šárka Ondrová Terezie Punčochá, předevčírem 12:52

Odpověď vložena: včera 10:17

Zdravím vás a s radostí vám mohu oznámit, že se za dobu více než od vaší návštěvy mnohé změnilo. V době kdy jste restauraci navštívil, bylo otevřeno teprve čtyři dny a tak jak už jsem výše uvedl, jsme se potýkali jako každý kdo zahajuje takový provoz s provozními problémy. Nemá smysl, abych vás přesvědčoval, že je už dnes vše v pořádku, nejlepší bude, když se na Rychtu vydáte, dříve než na nás zanevřete. Děkuji

Dobrý den, pivo jsem ochutnal, je výborné a má výjimečnou chuť. Jsem předseda oddílu juda Vyhlídka Ústí nad Labem a jako oddíl pořádáme již 16. ples judistů, na kterém budeme vyhodnocovat nejlepší judisty oddílu v mládežnické a seniorské kategorii za loňský rok a Vás jsem chtěl požádat o menší sponzorský dar na tento ples. Pokud uznáte za vhodné si udělat menší reklamu na našem plese, tak přidávám na mne tel. kontakt 724124024 Děkuji za pozornost a přeji krásný den.

Miroslav Müller, 21.1.2011 16:31

Odpověď vložena: včera 10:13

Protože máme hodně práce s tím, abychom zabezpečili v maximální možné míře servis pro naše zákazníky, tak jsme zatím neuvažovali o tom, že bychom poskytovali sponzorské dary, ale do budoucna to nemůžu vyloučit, protože sám fandím mládežnickému sportu.

Nepokládám dotaz, jen Vám vyslovuji podporu a děkuji. Vaše pivo je výborné a vznik pivovaru považuji za skvělý nápad. Konečně alternativa europatokům. Ceny považuji za normální, za takové pivo dám klidně 40 Kč, protože je s ním spousta práce. Díky Míra.

Míra, 21.1.2011 15:38

Odpověď vložena: včera 10:09

Moc vám děkuji a věřte, že budeme dělat vše pro to, aby bylo víc takových příznivců našeho pivovaru, jako jste vy.

1/ Proč pivo od konce prosince do začátku ledna chutnalo podivně, jakoby neproleželé? 2/ Proč na těstoviny nedáváte parmezán, ale obyč. sýr?) 3/ proč pivo neznačíte dle vyhlášky % extraktu?

K., 21.1.2011 10:56

Odpověď vložena: včera 10:08

Ad 1. Pivo bylo vařeno z jiné šarže sladu, než běžně používáme, proto mělo trochu odlišnou chuť. U malých pivovarů našeho typu se jistá drobná odlišnost chuti může vyskytovat. My samozřejmě děláme a budeme dělat vše pro to, aby stálost chuti byla co největší. Ad 2. To je spíš otázka pro kuchaře. Ad 3. Stupňovitost piva je značená na nabídkovém listu.

Dobrý den, byl jsem u Vás 2x na obědě a pokaždé jsem čekal přibližně 50-60 minut na jídlo. A po druhé jsem si dal "hotovku" čočku s klobasou a když mi ani po 50 minutách nikdo neřekl, co je s mojim jídlem musel jsem objednávku zrušit. Od té doby už jsem u Vás nebyl. Tyto zkušenosti s Vaší restaurací má hodně mojich přátel. Proto se chci zeptat jestli o tom víte a jestli jste na tom už zapracovali? Jinak restaurace je parádní a pivko Mazel také, jen to vše kazí to dlouhé čekání!

Zdenda, 21.1.2011 10:52

Odpověď vložena: včera 10:04

Počáteční problémy s čekací dobou na jídlo byly skutečně způsobeny několika věcmi, které se nakupily při zahájení provozu. Jako například: byl postaven úplně nový personál a to jak v kuchyni, tak v obsluze. Pracovalo se s novými technologiemi, především v kuchyni a zaučení chvilku trvalo. Protože často navštěvuji pivovar Na Rychtě musím konstatovat, že se tato věc již výrazně zlepšila a ty dlouhé čekací doby, o kterých píšete, již pominuly. Přijďte vyzkoušet, abyste se přesvědčil, že to tak opravdu je.

Musím na rovinu konstatovat po rozpačitém začátku se výrazně zlepšila kuchyň a Rychta asi začíná být nepříjemným konkurentem. Doufám, že na chuná, vyvážená a esteticky podávaná jídla budou i nadále. Ale teď otázka. Vaše pivečko - jak mi říkáme MAZLÍK nemá chybu. Bude možné si v dohledné době zakoupit lahvinku MAZLIKA s sebou, nebo si nechat naplnit soudek? Přeji Vám i nám aby kvalita Rychty a Mazlika vydržela.

honas, 21.1.2011 7:45

Odpověď vložena: včera 9:59

Děkuji za pochvalu. Musím přiznat, že nebylo jednoduché takto velký provoz rozpohybovat tak, aby zákazníky byly spokojeni. V tuto chvíli je možné si zakoupit dvoulitrovou láhev s keramickým uzávěrem, kterou naplníme hostům pivem, na které má chuť a vzhledem k tomu, že láhev má keramický uzávěr, je možné si ji nechat plnit opakovaně. Musí mít ale každý na paměti, že vzhledem k tomu, že pivo není pasterováno, ani jinak chemicky ošetřováno, musí být zkonzumováno v poměrně krátkém čase několika dnů. Do budoucna plánujeme, že pivo budeme plnit i do soudků pro soukromou konzumaci. Naše pivo nebudeme v žádném případě dodávat do jiných restauračních zařízení.

Dobrý den, používáte klasické přísady při výrobě piva nebo i cukr, chmelový extrakt a podobné? Jaký chmel používáte a jaké kvasnice?

Petr, 20.1.2011 13:34

Odpověď vložena: včera 9:55

Používáme pouze přírodní suroviny, jak už jsem odpovídal, takže žádný cukr, ani chmelový extrakt.

Dobrý den, měl bych na Vás dotaz, který by zajímal možná spoustu budoucích budovatelů minipivovarů. Jaká higienická kritéria musí splňovat pivovarnický provoz? Děkuji

Franta, 20.1.2011 9:57

Odpověď vložena: včera 9:54

Bohužel nejsem technický odborník na tyto záležitosti, s hygienickými podmínkami, které jsou bezpochyby velmi přísné se vypořádal dodavatel pivovarnické technologie, který je příslušně vybaven, neboť takových minipivovarů postavil na území ČR několik. Pokud byste uvažoval o výstavbě takovéhoto provozu, rádi vám poskytneme veškeré informace a kontakt na dodavatele technologie.

Můj dotaz je, jaký má Pivovar "veřejnoprávní" přesah či přínos pro společnost, když na něj byly poskytnuty dotace z našich daní.

polda, 20.1.2011 9:18

Odpověď vložena: včera 9:51

Dotace byla po náročném procesu, které dotační tituly vyžadují a udělená v rámci operačního programu ROP na rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit v severočeském regionu v rámci podpory cestovního ruchu. Ústí nad Labem nikdy nebude místem, kam by jezdili turisté za památkami, či přírodními krásami, tak mohou mít aspoň v tomto případě možnost ochutnat poctivé české pivo vařené ve městě s dlouholetou pivovarnickou tradicí. Já sám jsem ty dotační programy nevymýšlel, ale využil jsem možnosti, které se mi takto naskytli a mohl jsem tak vytvořit projekt, který by bez dotačních peněz nikdy nemohl být realizován.

mam se například zeptat, jestli nové pivo Mazel, vyžaduje nějakou speciální přísadu, atd. ? dekuju za vycerpavajici odpoved

bayern, 20.1.2011 7:25

Odpověď vložena: včera 9:48

Veškerá námi vyrobená piva, nejenom Mazel, jsou vařená výhradně z českých surovin, tedy českého sladu, žateckého chmele a kvasnic, bez jakýchkoliv přísad a extraktů. Nepřidáváme žádné přísady, které by měly například držet pěnu, jak to dělají některé velké pivovary.

Zdroj: Ústecký deník.cz


Pivní značka Zlatopramen skupiny Heineken posílila svoji pozici na maloobchodním trhu, v kategorii piva baleného v maxilahvích zabrala v roce 2010 v tomto segmentu 52procentní podíl. Ze všech plastových lahví s pivem, které si spotřebitelé v obchodech vloni koupili domů, tak byla více než polovina značky Zlatopramen.

To současně představuje zvýšení prodeje Maxilahve Zlatopramen oproti roku 2009 téměř dvojnásobně.

Naše průzkumy ukázaly, že spotřebitelé oceňují zejména praktičnost obalu. Maxilahev je nerozbitná, dá se znova zavřít a uložit v chladničce. Konzumenti oceňují také fakt, že inovativní obal Maxilahve zaručuje dlouhodobou vysokou kvalitu a stabilitu piva,“ uvedl brand manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Maloobchodní prodej piva v této kategorii v roce 2010 znatelně posílil. Typ plastového balení piva dosáhl celkem 7,6 procenta tržního podílu z celkových prodejů piva v obchodech. Oproti roku 2009 to představuje zvýšení o 4,3 procenta.

Jedenáctistupňových piv obecně vloni spotřebitelé nakoupili v maloobchodní síti více než v předchozím roce. V porovnání s rokem 2009 se tak jejich podíl na celkovém maloobchodním prodeji piv zvýšil z 10 procent na 13 procent. Zlatopramen v kategorii jedenáctistupňových piv na maloobchodním trhu vede, v roce 2010 tato značka získala 37procentní podíl na maloobchodním prodeji. „Celkově je Zlatopramen pátá nejprodávanější pivní značka v maloobchodní síti,“ shrnul Rajdl.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla také o Královský pivovar Krušovice. Do firmy Královský pivovar Krušovice v roce 2009 Starobrno fúzovalo. V polovině roku 2008 skupina úspěšně dokončila i akvizici společnosti Drinks Union. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi přední vývozce piva.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Milovníci chmelového moku si konečně po měsících očekávání přijdou na své.

Už tento týden v pátek se otevřou dveře soukromého minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v Litoměřicích.

Foto

Kapacita prostor pivnice čítá šedesát míst k sezení. Návštěvníci si budou moci prohlédnou zcela nové varny, ve kterých se pivo vařilo.

Varny budou znovu vařit zřejmě až příští týden, pak teprve je uvidí návštěvníci přímo v činnosti,“ prozradila Sabina Žáková, spolumajitelka litoměřického minipivovaru. Ta dodala, že tento pátek budou moci hosté ochutnat dvanáctistupňový světlý a polotmavý ležák.

V průběhu příštího týdne by se nabídka měla rozšířit ještě o jedenáctistupňové tmavé pivo. Ke svému oblíbenému pití si budou moci hosté objednat rozličné chuťovky studené kuchyně, jako nakládaný hermelín a utopence.

Pivo z minipivovaru Labuť zatím nemá své jméno. Podle slov spolumajitelky by mohli název vymyslet samotní návštěvníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Kateřina Bizzarri | Foto: Karel Pech


Po půl roce hledání konečně splnil první zájemce podmínky výběrového řízení na nájem vyškovského pivovaru. Stále ale není jasné, jestli mu ho státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme.

Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost v tomto týdnu,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme nemovitosti, technologické vybavení pivovaru i ochranné známky. Vítězná firma ale dosud žádnou zprávu nedostala. „Nic oficiálního ještě nevíme. Žádná zpráva nám zatím nedošla,“ řekl spoluvlastník pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec.

Firma už nicméně plánuje několik personálních změn. „Výkonným ředitelem bude Miloš Hrabák, který je v současné době v zahraničí. Ke konci tohoto týdne už by měl ale nastoupit do pivovaru,“ doplnil Kopenec.

Otázka nicméně stále visí nad zaměstnanci vyškovského pivovaru, kteří stále nevědí, zda o ně nový nájemce projeví zájem.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Restauraci s vlastním pivovarem a výstavu v zámeckých pokojích chystá vlastník zámku v Rychvaldu.

Foto

Práce na zámku již běží, doba trvání je ale zhruba na dva roky. Možná déle,“ uvedl Radim Průša z ostravské firmy Šmíra Print, která zámeček v současné době vlastní.

Vedení města informace o tom, že se zámek konečně opravuje, potěšila. „Jsme za to rádi. Na konci ledna mám s majitelem zámku schůzku, kde se budeme bavit o podrobnostech. Jsem rychvaldský patriot, takže jsem ráda, že zámek nespadne,“ řekla starostka města Šárka Kapková.

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autorka: Nina Macošková | Foto: Tomáš Januszek


Žatecké pivo cup 2011

[středa, 26. leden 2011]

26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5,3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz


Hoteliéři v Plzeňském kraji zažívají nejhorší sezonu za poslední roky. Stále více jim totiž konkurují jejich pražští kolegové. V mnoha případech totiž nasadí tak nízkou cenu ubytování, na kterou regionální hotely jít nemohou. Klienti navíc začínají odhlašovat pobyty kvůli chystanému sjednocení DPH, které by se mělo činit 19 procent, a počítá se tak například s růstem cen potravin.

Tato sezona je nejhorší za posledních 30 let. Lidé ruší pobyty a svádí to na to, že se nyní vláda chystá sjednotit DPH a oni na to nebudou mít. Teď v zimě tu mám hlavně dětské lyžařské kurzy, ale rodiče děti odhlašují z důvodu, že kvůli vládě a jejímu zdražování nemají peníze. Zrušením pobytů přijdu tento rok o čtvrt milionu korun. Tato sezona je katastrofa,“ řekl František Strnad, vedoucí hotelů Belvedér a Grádl v Železné Rudě na Šumavě.

Potíže zaznamenali i v hotelu U Sládka v areálu pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Krize se projevila ve všech oblastech, ani my jsme se jí nevyhnuli, ale nesnažíme se ji řešit cestou snižování cen. To je populistický krok a mohl by vést ke snižování kvality služeb, čehož dosáhnout nechceme. Naopak se snažíme hostům vyjít vstříc sestavením individuální nabídky,“ řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Zdroj: Deník.cz | Kráceno


Vyškovský pivovar bude mít nejspíše už brzy nového nájemce. Ten zároveň přislíbil, že chce pokračovat ve městě s výrobou piva. Předloni byl pivovar ve ztrátách přes 30 miliónů korun, ministerstvo zemědělství tehdy omezilo výrobu.

Zdroj: RTA.cz


Hostinští i pravidelní hosté restaurací se mohou v úterý a ve středu zúčastnit prvního semestru Akademie gastronomických umění, který pro ně v pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku připravila pivovarská skupina Heineken.

Semestr je jednodenní a uskuteční se nejen ve Velkém Březně, ale prvního a druhého února také v pivovaru v Krušovicích a 8. a 9. února v pivovaru Starobrno. V rámci prvního semestru se zájemci seznámí s pivovarem, dozvědí se o správné péči o výčepní technologii, čepování, péči o sklo i o servírování. Budou degustovat pivo a rozpoznávat chutě, které do něj nepatří. Nebude chybět ani soutěž v čepování piva,“ uvedla mluvčí společnosti Ludmila Čechová.

První semestr akademie se koná již po třetí. Letos poprvé na něj naváží druhý a třetí semestr. „Absolventi získají certifikát Garance kvality, který jednotlivým provozovnám propůjčujeme. Jde o vstupenku do společnosti certifikovaných provozoven s názvem Liga garantované kvality, tedy prestižního klubu, kterému náleží řada výhod. Patří mezi ně například bezplatná sanitace pivního vedení podle nejvyšších standardů, možnost denního využití webových stránek, kam se provozovatelé mohou obracet s dotazy ohledně péče o pivo, nebo dárkové balíčky se spotřebním, sanitačním a propagačním materiálem,“ informoval obchodní sládek Heinekenu Svatopluk Vrzala.

Jak dodal, pro získání certifikátu musí provozovna splnit řadu přísných kritérií. Ty se týkají příjmu a skladování sudů, péče o pivní sklo, prezentace značek i sanitace. Aktuální stav v restauraci dvakrát ročně kontrolují obchodní sládci jednotlivých pivovarů.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Drahocenná surovina voda si oprávněně zasluhuje pozornost jako základ každého výrobního procesu. Proto má stále větší význam uplatnění celého jejího potenciálu. Kontrola a hospodárné využití vody je při výrobě piva prioritou. Za tímto účelem se v pivovarech provádějí vizuální sledování vodovodního potrubí, čerpadel a provozních nádob. Dále je věnována značná pozornost postupům při úpravě vody, pravidelnému měření její vodivosti a čirosti, mikrobiologickým testům na přítomnost virů, bakterií a spor a sledování výskytu parazitů. O zjištěných nedostatcích je pak nutné neprodleně informovat a zajistit nápravu například uzavřením studní nebo přerušením činnosti čerpadel proto, aby se předešlo nežádoucím vlivům na kvalitu konečného výrobku.

Z porovnávání výsledků analýz vody v jižním Bavorsku v letech 1993-2002 vyplynulo, že 30-50 % v jednotlivých pivovarech individuálně testovaných vzorků vody překračovalo doporučené a absolutní limity mikrobiologických hodnot.

Měření nutná k zaručení potřebné kvality vody musí být pevně stanovena a následně aktivně dodržována. Pro mikrobiologické hodnocení kvality vody a hygieny, musí být v Německu splněny požadavky právních předpisů pro pitnou vodu (TrinkwVO).

Dále musí splňovat zvláštní směrnice pro použití vody v pivovarství, smí obsahovat pouze povolené množství mikroorganismů a další jiná specifika, což navazuje na obecný základ zajišťující spolehlivou míru čistoty vody. Proto musí být běžné analýzy pitné vody rozšířené tak, aby obsahovaly i parametry specifické pro pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Pijte pivo!“, vzkazují lidem pěstitelé chmele na Přerovsku. Právě této plodiny se totiž loni urodilo rekordní množství. I když na některých lokalitách na střední Moravě deště a dlouhodobě podmáčená půda chmel zničily, na Žatecku ho bylo tolik, že jeho množství převýšilo poptávku.

Ještě v červenci pěstitelé chmele odhadovali, že úroda bude kvůli chladným nocím v květnu a červnu a také kvůli opakovaným povodním, dešťům a promoklé půdě velmi špatná. To nakonec platí jen o několika lokalitách. Například na nízko položených chmelnicích u Domaželic se voda slila v jedno velké jezero a dlouho zde zůstala.

Bylo to špatné, celou plochu jsme měli pod vodou,“ poznamenává agronom Filip Pohančeník z Agrasu Želatovice.

Tam, kde se chmelu urodilo dost, není ale jeho kvalita nijak vynikající. „Dopadlo to tak, že sklizeň byla průměrná, dokonce i lehce nadprůměrná. V obsahu hořkých látek, které jsou při výrobě piva důležité a podle kterých se také určuje kvalita a cena, to ale dopadlo hůře,“ vysvětluje chmelař Tršické zemědělské Ivo Macháček.

Rekordní úroda

Producenti chmele se tak musejí smířit s nižšími cenami a dokonce mají problém tuto surovinu prodat. „V celé republice byla letos rekordní úroda. Část sklizeného chmele nám dosud zůstává neprodaná,“ říká předseda ZD Kokory Vladimír Lichnovský.

Chmelaři se také shodují na nižší poptávce ze strany pivovarů. „Pivovary poptávku omezují. Cena chmele šla dolů i proto, že se ho hodně urodilo v žatecké oblasti, což má zásadní význam,“ komentuje situaci Macháček.

Možná je to i tím, že spotřebitelé mají zájem o lehčí typy piv, na které je potřeba menší množství chmele,“ doplňuje Lichnovský.

Těžší piva jsou v kurzu

Tento trend však podle mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hany Matulové neplatí. „Je to přesně naopak. Celorepublikově se zvyšuje poptávka po vícestupňových pivech,“ vysvětluje Matulová.

Se snížením cen piva kvůli nadúrodě chmele zákazníci počítat nemohou. „Cenu piva určuje řada ukazatelů. Kromě surovin je to například energie, u níž naopak došlo k navýšení ceny,“ upozorňuje mluvčí přerovského pivovaru.

Podle šetření Českého statistického úřadu v uplynulých měsících vzrostla průměrná cena za půl litru světlého výčepního lahvového piva v Olomouckém kraji z 9,77 korun na začátku října až na 10,03 korun v první polovině ledna letošního roku.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Pavla Kubištová


Palestinské pivo z českého chmele

[středa, 26. leden 2011]

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg včera navštívil pivovar v palestinském Tajbe TAJBE (Od našeho zvláštního zpravodaje) Nadím Chúrí sedí na bednách s lahvovým pivem, kývá nohama a spokojeně vypráví. O tom, jaké to je, založit v Palestině pivovar. O zkušenostech z USA i hostech z celého světa, kteří za ním teď jezdí do Tajbe.

Je výborné, lehce trpké, jak mám rád,“ konstatoval se sklenicí palestinského piva v ruce český ministr Karel Schwarzenberg, který také včera dorazil do Tajbe na návštěvu. Přijel i takříkajíc na kontrolu. Palestinské pivo se totiž vyrábí z českého a bavorského chmele.

Pivovarník Chúrí je křesťan, stejně jako naprostá většina z 1 452 obyvatel vesnice Tajbe, která leží asi 35 kilometrů severně od Jeruzaléma. Podle Bible tu měl s učedníky pobývat také Ježíš, než se vydal na Horu pokušení. Palestina je sice převážně oddána islámu, alkohol však zdejší muslimové tolerují přinejmenším v křesťanském prostředí. Cyničtí jazykové dodávají, že i leckteří následovníci Mohamedovi občas zamíří do Vesnice Pokušení a pivo v Tajbe zakoupí.

Prastará křesťanská osada je zasazena do typické biblické krajiny. Přesto v Tajbe pořádají Oktoberfest. Ano, typicky bavorskou pivní slavnost, kterou tu navštíví i tisícovky lidí. Nadím Chúrí totiž hledal pivní svátek, který ve spolupráci s německými diplomaty našel.

Majitel prvního palestinského pivovaru je vlastenec, který doufá ve vznik samostatného palestinského státu - a ve výhledu mu tak poněkud překáží židovská osada, která se uvelebila na protějším kopci.

Pivovar prý neměl a ani nemá politické problémy, což je pochopitelné, neboť Západní břeh nyní řídí pragmatické hnutí Fatah. I v dobách, kdy zde vládli ministři z radikálně islamistické organizace Hamas, neměl s výrobou piva trable.

Jen prý byl hamasisty požádán, aby vyráběl i nealkoholické pivo, které nyní činí asi 15 až 20 procent z roční produkce šesti tisíc hektolitrů. Ač vlastenec, Nadím Churí zjevně má obchodního ducha, kterého dostal šanci tříbit i v americkém Bostonu, kde žil od konce 70. do začátku 90. let. Své pivo nevyváží jen do USA či Evropy, ale samozřejmě i do Izraele.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavel Novotný


Do diářů českých turistů mířících na dovolenou či alespoň někam na víkend stále více přibývá položka „návštěva pivovaru“. Na prohlídkách se ale vydělat nedá, shodují se pivovary oslovené deníkem E15, avšak za budování povědomí o pivovaru a jeho značkách to ale bezpochyby stojí. Staropramen tak proto do letošní rekonstrukce návštěvnického centra na pražském Smíchově vloží řádově desetimiliony korun.

Loni mohlo podle dostupných údajů projít pivovary nejméně 400 tisíc lidí. „Přibývá počet pivovarů, které prohlídky organizují, i počet jejich návštěvníků. Krize se ale projevila poklesem počtu cizinců a nárůstem tuzemských zájemců,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Hromadné organizované návštěvy přitom podle něj představují porevoluční novinku – za předchozího režimu či za první republiky se prohlídky takto ve velkém nepořádaly.

Návštěvnické okruhy ve všech čtyřech pivovarech Plzeňského Prazdroje loni prošlo přes čtvrt milionu lidí, tedy zhruba o šest procent více než o rok dříve. Počet českých návštěvníků stoupl dokonce o dvě pětiny a nyní jich je většina. „Nahrál nám trend loňského roku, kdy Češi zůstávali na dovolenou v tuzemsku a vyhledávali místní turistické cíle,“ uvedl manažer služeb cestovního ruchu Prazdroje Tomáš Raboch. Velkou roli hrálo i zpřístupnění pivovaru Gambrinus, do kterého se lidé mohou podívat poprvé po 140 letech od založení pivovaru.

Ze sedmi pivovarů skupiny K Brewery jich mohou lidé prozkoumat šest. „Největší zájem je bezesporu o černohorský pivovar na Blanensku, ve kterém se pivní turistice cíleně dlouhodobě věnují a kde návštěvnost loni dosáhla téměř devíti tisíc lidí,“ uvedla mluvčí skupiny Barbora Burešová. Krize měla spíše pozitivní vliv. „Díky tomu, že lidé vlivem krize více cestují po tuzemsku než do zahraničí, horší hospodářská situace zájem o exkurze udržuje, či dokonce zvyšuje,“ doplnila Burešová.

Podle samotných pivovarů výnosy ze vstupného náklady na provoz tras nezaplatí. Je to ale součást marketingu a vytváření obrazu o daném pivovaru a jeho značkách. „Je to konkurenční výhoda proti výrobcům ostatních nápojů – snad s výjimkou vinařů. Zajímá to také velmi místní samosprávu – je to součást lákání turistů do regionů,“ poznamenal Veselý.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Středeční 3. zasedání Zastupitelstva města Krásná Lípa mělo na pořadu, vyjma standardních bodů programu, především doplnění finančního výboru ZM a opětovné projednání prodeje objektu na Křinickém náměstí 7/12 (bývalá Restaurace pod kostelem).

Finanční výbor zastupitelstva byl rozšířen o dva nové členy Romana Soukupa (nominován KSČM) a Bc. Jitku Hodkovou (nominována Sdružením 2010).

Foto

Prodej objektu Křinické náměstí 7/12 projednávalo zastupitelstvo opakovaně. Jednohlasně podpořilo záměr vybudování turistického minipivovaru a objekt odprodalo společnosti Křinický pivovar, s. r. o. za cenu 1,5 mil. Kč s tím, že při podpisu kupní smlouvy bude na účet města Krásná Lípa, kromě kupní ceny složena i kauce ve výši 2 mil. Kč, která bude kupujícímu vrácena po splnění podmínek – především po prokázání investice do objektu v celkové výši 10 mil. Kč.

Chátrající restaurace tak dostane nového vlastníka a my se můžeme těšit, že v roce 2012 ochutnáme po mnoha desetiletích krásnolipské pivo.

Zdroj: Krásná lípa.cz


Bojovné pivo z ankety

[neděle, 23. leden 2011]

Návštěva nenápadného Hlučína, města na dosah Ostravy, se může lehce změnit v celodenní zajímavou akci. Milovníci piva si ke své sbírce chuťových zážitků přidají další z malých pivovarů a malí i velcí kluci ocení ojedinělý pevnostní areál v Darkovičkách.

"Denně jsme pod kontrolou stovek zákazníků. Pečlivější dohled si ani neumím představit," říká o pivu s nomádským bojovníkem v logu Leonard Plaček, ředitel hlučínského pivovaru Avar. Lepší vizitku než pravidelně se vracející hosty by asi těžko pohledal. Jeho pivo nemá stovky let starou historii, nicméně i ono už si našlo své štamgasty. Jde o další s poctivostí budovaný malý pivovar, jenž udržuje a rozšiřuje v Česku tak oblíbenou pivní tradici.

Avatar neprošel

"Nedáš si buráky?" naklonil se mládenec ke slečně popíjející z třídecové sklenice tmavé pivo, a aniž čekal na odpověď, sáhl do sudu s oříšky. Ty jsou ke konzumaci zdarma. Zpříjemňují posezení a je to ze strany pivovaru bod k dobru. Sklenice s pivní čepicí měla na sobě logo "turecky" vypadajícího bojovníka se zakřivenou šavlí přes obličej a nápisem Avar pod ním.

Co jsem původně považoval za hobliny na podlaze, doplňující selskou image hospody, byly burákové slupky. Hosté jejich "úklid" řeší jednoduchým smetením se stolu. Není to hulvátství, ale v místě obvyklý a respektovaný způsob. Dřevem obložené zdi zdobí historické artefakty, od starodávných hodin až po výčepní zařízení. Ani vyleštěná pípa, z níž se plní půllitry hostů, není žádná mladice.

"Název vzešel z ankety," osvětluje Leonard Plaček jméno pivovaru, respektive piva. "Původně se měl jmenovat Starý hlučínský pivovar, jenže to je hrozně dlouhé. Navíc název musí jít skloňovat - jdu na avara. Musí být krátký a úderný." Ve hře byl i Avatar, daleko dříve, než k nám vtrhl ten filmový, ale nakonec zvítězil Avar.

"V logu i názvu je schovaná symbolika. Avarští válečníci byli výbojní a vyhrávali. My se taky snažíme vítězit nad konkurencí. Zatím zásobujeme několik desítek hospod, daří se nám vyvážet do Polska i Německa," dodává Plaček.

Zatímco se malé pivovary často snaží jít cestou originálních piv, jako je borůvkové, medové nebo konopné, v Hlučíně ctí tradici a klasiku. "Neděláme žádné experimenty ani speciály. Vaříme světlé, tmavé a kvasnicové. Na ně jsou hosté zvyklí a pomalu nám přibývají štamgasti chodící vyloženě za naším pivem," chlubí se ředitel Plaček.

Upřímně řečeno, má čím. Avar je neurychlované, poctivé pivo. Po dvanáctihodinovém vaření leží týden ve spilce a čtyři týdny ve sklepě. Tímto způsobem Avar ročně vyprodukuje 10 tisíc hektolitrů příjemně nahořklého moku. Ani v černém pivu, obecně známém nasládlostí, se karamelová chuť, daná praženým ječmenem, nebije s chmelovou hořkostí.

V lokále bez televize

V minulosti si Hlučínští mohli vychutnávat produkci tří místních pivovarů. Jenže ty zmizely v propadlišti dějin. Současný Avar s mědí opláštěnou varnou stojí na místě bývalého pivovaru, jehož historické kořeny sahají do roku 1526 a jeho poslední pivo opustilo pivovarský sklep v roce 1904.

Jenže po požáru už ve své původní funkci nebyl obnoven, budovy byly využívány jako sklad, chátraly, až nakonec skončily ohroženy demoličním výměrem. Naštěstí je místní zastupitelstvo nabídlo k odprodeji a myšlenka pivovaru zvítězila. V roce 1992 bylo vydáno stavební povolení a devět měsíců poté se narodil první hlučínský avar.

Ta úplně první piva šla trubkami rovnou pryč. Ne proto, že by se várka nepovedla. Cílem bylo "zapivnit" potrubí, aby se v chuti neobjevoval kovový nádech.

Hospoda, která je součástí pivovaru, se stala jeho vizitkou. Hosté nemají být rušeni špatnými zprávami, takže v lokále chybějí televize i rozhlas a hudební zvukovou kulisu zajišťují nahrávky z cédéček.

Navíc z logiky věci, jež se sama nabízí, je v pivovarské hospodě pivo nejlevnější. Ne že by se v nedaleké herně nenabízelo pivo o korunu levnější, jenže tam nejde o chuťový zážitek, ale o udržení hráčů u hry. A samozřejmě tam nečepují avara. Proto nikoho u "nomádského nájezdníka" blikající a vyzvánějící "bandita" neruší. Automaty sem nemají přístup.

JAK SE TAM DOSTAT

Hlučín leží asi 11 km severozápadně od Ostravy. Jezdí sem vlak (trať Hlučín - Opava-východ), z Ostravy pak linky MHD.

TIP NA VÝLET

AREÁL ČESKOSLOVENSKÉHO OPEVNĚNÍ

Od listopadu do března sem smějí jen předem ohlášené návštěvy (tel.: 595 051 110). Podél opevnění vede 6,5km naučná stezka věnovaná fortifikaci a přístupná jak pěším, tak cyklistům.

KAM NA JÍDLO

RESTAURACE PIVOVARU

Pode Zdí 148/13, Hlučín, tel.: 721 526 675

Součástí pivovaru je stylová restaurace s klasickou nabídkou, kde se do 14 hodin nekouří. Denní menu včetně polévky stojí 70 a 75 Kč.

KDE SE UBYTOVAT

PENZION SVATÝ FLORIAN

Gen. Svobody 2, Hlučín, www.pension-florian.cz

Kousek od pivovaru Avar stojí z režných cihel postavený penzion Svatý Florián. Dvoulůžkový pokoj pro dvě osoby stojí na noc 1250 Kč včetně snídaně, apartmá v podkroví 1550 Kč.

Užitečné internetové stránky

www.hlucin.cz oficiální stránky města

www.szmo.cz areál opevnění Darkovičky

www.muzeum.hlucin.com stránky muzea Hlučínska

www.hlucinsko.eu sdružení obcí Hlučínska

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topi Pigula | Kráceno


Stát se rozhodnul zbavit ztrátového vyškovského pivovaru, a proto mu začal hledat nájemce. Půl roku se ale snažil bezúspěšně, včera se ale snad karta obrátila. Do posledního výběrového řízení se přihlásil pouze jediný zájemce, který uspěl. Jedná se o pražskou firmu.

Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Posuzovaná nabídka byla zároveň také jedinou došlou nabídkou do veřejné soutěže o nejvýhodnější návrh na uzavření Smlouvy o nájmu a Licenční smlouvy vyhlašovatele Jihomoravských pivovarů,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Komise ale zatím jen konstatovala, že zájemce splnil podmínky soutěže. „Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost až v příštím týdnu,“ doplnila Dvořáčková. Jakou nabídku firma předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže prý byly méně přísné. Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Hodnotitelská komise nabídku posuzovala až do včerejší pozdních odpoledních hodin. Proto se Vyškovskému deníku Rovnosti nepodařilo zjistit stanovisko společnosti Jihomoravské pivovary, ani kontaktovat firmu, která už je jen krok od pronájmu.

Zaměstnanci ztrátového pivovaru už ale mají patrně konečně vyhráno. „Oficiálně nám zatím nikdo nic neřekl. Samozřejmě jsme ale věděli, že se něco děje. Byli bychom rádi, kdyby pivovar už ministerstvo někomu pronajalo, nájemce vzal situaci za správný konec a pokračovalo se ve vaření piva. Snad se něco bližšího dozvíme příští týden,“ doufal vyškovský sládek Dušan Táborský.

Obavy zaměstnanců o práci ale ani zdaleka nekončí. Nová nájemní smlouva totiž hovoří jen o majetku, nikoliv o zaměstnancích. „Ve čtvrtek jsme měli schůzku s předsedou představenstva Václavem Hlaváčkem. Jsou totiž podmínky nájmu, ve kterých se o zaměstnancích nemluví. Řekl nám jen, že nájem je na spadnutí, a že až ministerstvo definitivně rozhodne, tak se budeme zabývat podrobnostmi,“ informoval odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Někteří zaměstnanci proto mají strach a poohlížejí se po jiné práci. „Jsou už takoví, kteří pomalu začínají hledat jinde. S většinou jsme se ale shodli, že čekání je nejisté, ale vydržíme to,“ uzavřel Obruča, který bude také v příštím týdnu očekávat rozhodnutí o uzavření smlouvy.

Postup ministerstva se nicméně nelíbí vyškovským Věcem veřejným. Podle vyškovského zastupitele Jiřího Krutílka je situace kolem pivovaru podivná a nikdo se nezaobírá hospodařením minulého vedení pivovaru. Proto se obrátili na policii. „Strana Věci veřejné podala trestní oznámení na ministra zemědělství Ivana Fuksu. Ke kroku nás vede důvodné podezření, že pří správě státního majetku v Jihomoravském pivovaru nebyly podniknuté žádné kroky k objasnění korupčního jednání z minulosti,“ uvedl Krutílek.

Ten se obrátil i na vyškovskou radnici a očekává její podporu. „Pronájem Vyškovského pivovaru probíhá za velmi podivných okolností, na které je důležité dohlédnout. Záleží nám na zachování stávajících pracovních míst,“ napsal mimo jiné Krutílek vedení vyškovské radnice.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Ve Vyškově skončilo dlouhé čekání. Ztrátový pivovar má provozovat společnost Czech beverage industry company.

Měsíce marných pokusů o výběr nájemce státem ovládaného ztrátového pivovaru ve Vyškově končí. Z několikrát opakovaného výběrového řízení vzešel konečně vítěz – mezi pivovarníky neznámá pražská společnost Czech beverage industry company.

Pivovar je jediným provozem státem řízené společnosti Jihomoravské pivovary. A Czech beverage industry company, vzniklá loni v srpnu, byla zas jediným zájemcem v tomto tendru.

"Hodnotitelská komise doporučuje vyhlašovateli Jihomoravské pivovary uzavřít smluvní vztah s uchazečem,“ vyjádřila se Tereza Dvořáčková, mluvčí ministerstva zemědělství, které v Jihomoravských pivovarech zastává akcionářská práva.

Vyjádření vítěze tendru se nepodařilo získat. Předseda představenstva firmy Jiří Kopenec působí zároveň jako předseda představenstva loni zkrachovalé společnosti Agra CZ. Czech beverage industry company přichází do pivovaru, jehož produkce se pohybuje kolem pouhých 20 tisíc hektolitrů piva, kterému roky klesají tržby a kumulovaná ztráta už přesáhla 81 miliónů korun. Jen o vlas nedávno unikl likvidaci.

"Tuhle firmu nikdo z oboru nezná," komentuje výběr provozovatele Vyškova manažer jedné z předních pivovarnických skupin v Česku.

Zůstalo jen pár věrných

Začít podnikat ve vyškovském pivovaru je podle něj hodně složité. "Za roky postupného úpadku je trh Vyškova slabý, zůstalo jen pár věrných hospod. Technologicky na tom sice nejsou ve Vyškově špatně, ale na tom bídném stavu se podepsalo předchozí vedení," říká oslovený manažer, který chtěl zůstat v anonymitě.

Ministerstvo už hledalo nájemce pro pivovar před víc než rokem. Dvě kola tendru byla tehdy neúspěšná, jediný zájemce – třeboňský pivovar Regent ve finále účast v soutěži vzdal. Neúspěchem skončilo výběrové řízení loni v létě, kdy MZe už dokonce rozhodlo o ukončení provozu pivovaru. Ještě před koncem tehdejšího tendru však ministerstvo otočilo, soutěž zastavilo a rozhodlo o pokračování výroby pod novým vedením.

V listopadu byla vypsána nová soutěž, přihlásili se dva zájemci, které však komise údajně kvůli formálním nedostatkům vyřadila.

Teď naposled státem řízené Jihomoravské pivovary zmírnily některé podmínky pro účast v tendru. Zůstala stejná například minimální výše ročního nájemného, která činí 2,5 milionu korun. Zůstala i povinná praxe v pivovarnickém oboru. Snížila se však na polovinu kauce pro účast v tendru, která původně činila dvojnásobek ročního nájemného. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je po Budějovickém Budvaru druhým státem ovládaným pivovarem u nás. Zatímco o případném prodeji Budvaru se stále vedou diskuse, Vyškov je neprodejný. Objekty jsou totiž součástí církevních restitucí a o tento majetek bude církev usilovat.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


«« « Strana 493 z 771 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň