Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Kouř nad pivovárem

[čtvrtek, 2. září 2010]

Dne 31.8.2010 bylo po 23 letech opět roztopeno pod původní černokosteleckou varnou z roku 1930. Tento pokus proběhl z důvodu zkoušky těsnosti varny, stavu topeniště a všech součástí varní garnitury. V 17:30 voda začala vřít a můžeme směle konstatovat, že varna je v dobrém stavu.

Výsledkem tohoto snažení jest pokračování v rekonstrukci varny. Příští týden dojde k instalaci a odzkoušení motoru, převodovek a čerpadel. Přijďte se podívat na prohlídku pivováru, kde Vás zasvětíme do dalších podrobností…

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Dej Bůh štěstí!

P.S.: Informace po finance a T, jenž nás udávají: tato jalová várka nemá za výsledek alkoholický nápoj, nýbrž jen teplou vodu, tak nám sem prosím opět neposílejte celníky.

Zdroj: Černokostelecký pivovár


Starce na chmelu trápí mokro

[čtvrtek, 2. září 2010]

Sklizeň chmele provází špatné počasí. Na kvalitě to bude znát. Davy studentských brigádníků jsou už minulostí.

Před padesáti lety na tomhle místě cvakla klapka filmu Starci na chmelu. Litoměřicko, konkrétně oblast kolem obce Polepy, bylo totiž vyhlášenou chmelařskou lokalitou, kam koncem srpna a na začátku září jezdily tisíce studentů kvůli sklizni chmele. Dnes se brigáda stala spíše přivýdělkem pro pár desítek místních. A namísto písní o zeleném zlatu je v oblasti slyšet spíše nářek chmelařů nad mizerným počasím, které v celém Česku snižuje kvalitu chmele. Sklizeň skončí za pár dní.

Staré časy

"Ty scény se točily tady na té chmelnici," ukazuje nedaleko obce Lounky Jiří Špringl. Dnes jeho společnosti Chmel Polepská blata patří včetně "filmové" chmelnice zhruba 55 hektarů okolních ploch. "To byly doby, kdy po vesnicích spalo přes tisíc brigádníků ve školách a sokolovnách," vzpomíná na časy velkých chmelových brigád. "Když jsem byl tehdy já na brigádě na Žatecku, museli jsme si na poli nacpat slamníky slámou a spát na půdě. Ale byli jsme mladší, tenkrát ty podmínky nikomu nevadily," popisuje.

Dnes na Litoměřicku mezi Polepy a Lounkami místo Vladimíra Pucholta nebo Ivany Pavlové pracuje na chmelnici mezi brigádníky třeba Zuzana Soukupová. Učí se v nedalekých Litoměřicích na servírku. Teď ale nosí zelenou pláštěnku a na nohou holínky.

Stejně jako ostatní brigádníci. Letošní "chmele" jsou totiž ve znamení bláta a deště. "Že existuje film Starci na chmelu, vím, ale nikdy jsem ho neviděla. Alespoň ne do konce," přiznává. Brigádu nijak zvlášť neprožívá. Je to jen vítaný přivýdělek, stejně jako třeba práce za kasou.

Počasí jako nepřítel

Nespokojení jsou ale chmelaři. "Je to jako malá válka," ukazuje na rozblácené a rozježděné chmelnice Jiří Špringl. "Tohle je cihlářská hlína, úplně zadušená. Poznáme to příští rok na úrodě," obává se Jiří Špringl. Letos chmelaře trápilo během roku zejména mokro. Kdo včas rostliny neošetřil, potýká se s plísněmi a kvalita jeho chmele je špatná. Na Polepských blatech se potížím naštěstí vyhnuli. "Minulý rok byl nadprůměrný ve výnosu i alfa hořkých látkách, letos takové výsledky nebudou. Oproti loňsku jsme totiž zaznamenali o něco nižší obsah hořkých látek, které jsou důležitým faktorem kvality," říká Jiří Špringl. Přesto si na sklizeň nestěžuje. "Chmel bude i tak velmi kvalitní," říká. Pryč jsou ovšem časy, kdy se k vaření piva používaly samotné chmelové šišky. Tuto technologii používá už jen pár pivovarů. Z chmelnic Jiřího Špringla míří šišky do Žatce, kde z nich udělají granulát. Ten pak použijí pivovary k výrobě piva.

Chmel domů i do Japonska

Z chmele "Starců na chmelu" se vyrábí například pivo Svijany, Krakonoš nebo Chodovar. Chmel z nedaleké oblasti kolem obce Liběšice míří zase až na japonský trh. Skončila také doba, kdy se na brigádu hodila každá ruka. Například nasušené šišky se do žoků už nesešlapávají, ale strojově lisují. "Dřív jsme na brigádu brali 140 lidí. Už máme ale nové technologie a stačí nám jich šedesát," popisuje chmelař.

Zemědělci také spoléhají na personální agentury, a to na jaře, při drátkování a zavádění. Přijedou k nim tak brigádníci ze Slovenska či z Moravy.

Chmelaři začali letos v Česku sklízet kolem 20. srpna a vzápětí potvrdili očekávanou sklizeň 6500 tun. Z dlouhodobého hlediska je to spíš nadprůměrný výsledek.

Zatímco vloni se obsah alfa hořkých látek pohyboval mezi 3,6 až 3,8 procenty, letos by to mělo být o něco méně. "Objem úrody je lepší, ale s alfa látkami je to naopak, jejich podíl je o dost menší," řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Weikert


Nová turistická atrakce v Žatci už vítá první turisty, zvědavci jsou z domova i ciziny. Během Dočesné se rozsvítí věž a maják. Rozhledna a restaurace nabízející pivo, nově uvařené v sousedním pivovárku, mají zahájit provoz až v dalších měsících.

Foto

Unikátní turistický projekt, který ve světě nemá obdoby, už začíná lákat turisty. Akce za čtvrt miliardy korun, Chrám chmele a piva v Žatci, se pomalu nadechuje.

Šanci zaujmout máme, věřím, že ji využijeme,“ doufá Jiří Vent, šéf Chrámu.

Poprvé se brány Chrámu chmele a piva otevřely minulý týden. „Už provádíme, první turisté už si expozice prohlédli. Přivítali jsme už i cizince z Ruska, Francie, Německa,“ hlásí Jiří Vent.

Otevřeno je v Chrámu chmele a piva od úterý do neděle od 10 do 17 hodin, v Chmelařském muzeu od pondělí do soboty také od 10 do 17 hodin. „Návštěvníci už mohou do rozšířeného Chmelařského muzea, hotové je náměstíčko, fontány, unikátní orloj. Přístupné již je i informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň a další hodně zajímavé expozice,“ láká Žatecké i přespolní Vent.

Naopak počkat si zvědavci musí ještě na rozhlednu a restauraci. Pivní maják, jak se rozhledně s novým a neotřelým výhledem na Žatecko přezdívá, bude mít uvnitř také výtah, kde se bude promítat krátký film. „Čekáme ještě na kolaudaci, hned jak bude, bude rozhledna přístupná i pro veřejnost. Očekáváme, že se tak stane někdy v září,“ pokračoval šéf Chrámu.

Plný provoz až příští rok

Restaurace s vlastním pivovarem a zahradou i pro děti se také ještě dokončuje. Pivovar může vyrobit až 1000 hektolitrů piva za rok. Vařit se bude ležák, tmavé pivo a technologie umožňuje vyrobit také jedno speciální pivo. „Věříme, že restauraci rozjedeme v říjnu, to by měl být velký tahák,“ přestavil reálný termín Vent.

Plný provoz začne až příští rok. „Letos budeme postupně spouštět další a další atrakce, uvidíme, jak vše půjde. Až příští sezona bude první kompletní,“ pokračoval. Chrám chmele a piva má velké ambice, chce přilákat do regionu turisty z blízkého okolí, celé republiky, ale i ze zahraničí. „Šanci zaujmout máme, Chrám má velký turistický potenciál, ale musíme všichni ve městě spolupracovat, dobře propagovat. Věřím, že šanci využijeme, že Chrám bude pro Žatec přínosem,“ uzavřel Vent.

Projekt Chrámu chmele a piva přijde na čtvrt miliardy korun, přes 200 milionů přišlo z dotací z Evropské unie. Jeho součástí je revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Libor Želinský


Prvním patronem, který podpoří akci fotbalové Viktorie Plzeň Naplníme stadion - Přijď fandit i ty!, jenž má za úkol vyprodat Štruncovy sady v zápase proti Ústí nad Labem, je vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Foto

Jak se daří v současné době Gambrinusu?

Gambrinusu se daří velmi dobře. Gambrinus je nejprodávanější značka piva v České republice a myslím si, že Gambrinusu i všem ostatním pivům se bude v České republice dařit dobře, protože jsme národ pivařů.

Gambrinus je v podstatě i fotbalové pivo, neboť podporujete nejvyšší fotbalovou soutěž v zemi.

Myslím si, že diváci a fanoušci českého fotbalu jsou milovníci piva a jsou milovníci Gambrinusu. Podpora českého fotbalu je takové poděkování značky Gambrinus fanouškům a pivařům.

Fotbal, pivo a klobása. Souhlasíte i Vy s touto kombinací?

Tak to vždycky bylo a tak to také vždycky bude. Pivo k fotbalu neodmyslitelně patří a Gambrinus především.

Vy sám jste Plzeňák. Jaký máte vztah k tomuto městu a jste patriotem?

My jsme plzeňská rodina a já jsem ve třetí generaci sládek v Plzeňském Prazdroji. Nyní mám navíc na starosti ještě Gambrinus. Samozřejmě, že jsem patriot, fandím všem plzeňským sportům včetně fotbalu, hokeje a tenisu a ostatních.

Co podle Vás patří k městu Plzeň? Je to v posledních letech i fotbal a Viktoria Plzeň?

Plzeň byla vždycky sportovním městem. Vyrostlo zde velké množství všech našich olympioniků a světoznámých sportovců, takže si myslím, že sportovci jsou jedni z těch, kdo město Plzeň velice proslavili, proslavují a budou snad proslavovat.

Jaký Vy osobně máte vztah k fotbalu?

Mám fotbal velice rád. Nikdy jsem ho nehrál závodně, ale asi jako každý sportovec jsem hrál fotbálek jako doplňující sport pro kondici. Rád na fotbal také chodím a přál bych českému fotbalu, aby postoupil zpět do světové špičky, kam patří.

Máte čas při Vaši práci a vytížení sledovat výsledky Viktorky nebo se dokonce přijít podívat na její utkání?

Na fotbal chodím v Plzni několik desítek let. Chodím i nyní, ale nejsem pravidelným návštěvníkem. Teď samozřejmě sleduji Viktorku, jak se jí daří v lize. Samozřejmě jako každý Plzeňák jsem na ni hrdý a fandím jí, aby se udržela na výborné příčce až do konce.

Jací jsou podle Vás fanoušci v západočeském regionu?

Fanoušci jsou tu stejní jako všude jinde. Myslím si, že fanoušci v Plzni jsou dobří. I klub pro ně podle mě dělá hodně, když se je snaží dostat na zápasy a podporuje návštěvnost. Spojení klubu a fanoušků je velice dobré a fanoušci se tu také musí cítit velice dobře.

Co říkáte posledním výborným výsledkům Viktorky? Myslím tím vítězství v Ondrášovka Cupu, účast v evropských pohárech nebo současné vedení v Gambrinus lize.

Jak už jsem říkal, tak výsledky Viktorky jsou pro každého Plzeňáka potěšující. Všichni klukům fandíme a myslím si, že když se hraje dobře, rodina fanoušků roste a tím pádem chodí na fotbal víc a víc lidí. Pamatuji si doby, kdy tu hrál Bayern Mnichov a stadion byl úplně plný. Doufám, že se to současnému plzeňskému týmu také podaří.

Myslíte si, že má Viktorka šanci se udržet dlouho na špičce ligy?

Samozřejmě, že je liga dlouhá a může nastat mnoho zvratů. Kvalitní start je vždycky důležitý, takže aktuální úspěšné rozjetí sezóny je dobré. Přál bych klubu, aby se na čele udržel až do konce, abychom tady v Plzni viděli Viktorku hrát alespoň v předkolech evropských poháru, i když letos to bohužel nešlo. Její vystoupení proti Besiktasi bylo velmi pěkné, i když nepostoupila do dalších kol.

Oslovili jsme Vás jako úspěšného reprezentanta Plzně, abyste podpořil naši iniciativu „Naplňme stadion, přijď fandit i ty“. Líbí se Vám tato iniciativa, kdy se klub snaží vzbudit fotbalovou mánii, pozvat do Štruncových sadů co nejvíce diváků a splnit tak sen, kterým je vyprodat stadion?

Fotbal se hraje především pro diváky, především je to show a je třeba diváky na stadion dostat v co největším počtu. To je jedním z nejzásadnějších úkolů klubu a fotbalového týmu. Myslím si, že malá návštěvnost v Česku také trošku souvisí s některými horšími výkony, ale to teď v Plzni určitě nehrozí. Navíc vztah výkonu a fanoušků platí i obráceně. Čím více diváků uvidíme na stadionu, tím lepší fotbal se bude hrát.

Jak jste zmínil sám, utkání v předkole Evropské ligy musela Viktorka odehrát kvůli zastaralému stadionu mimo Plzeň. Jak se stavíte k tomu, že si spousta fanoušků přeje v Plzni nový stadion? Podporujete tuto myšlenku?

Celý život jsem sportoval a kromě toho, že jsem sládek, jsem stále také sportovcem. Tu myšlenku samozřejmě podporuji. Není to ale jen o stadionu pro A-tým. Říká se, že kdo sportuje, nezlobí. Vytvořit příznivé podmínky pro mládež k tomu, aby mohla sportovat, by podle mne mělo být prioritní snahou města a regionálních politiků. Myslím si, že jsme národ sportovců, což dokazujeme tím, že jsme malý národ, ale máme dobré výsledky v mnoha sportech. Do sportu, sportovišť a sportování mládeže by se podle mě mělo investovat daleko více.

Myslíte si, že je v silách čtvrtého největšího města v České republice vyprodat fotbalový stadion, který má kapacitu 7 425 míst?

Myslím si, že to není zas až tak moc složité. Měl jsem příležitost navštívit všechna velká sportovní klání, od všech tenisových grandslamů, přes golfové turnaje, mistrovství světa i Evropy ve fotbale i zápasy v německé lize, kde jsou stadiony opravdu vyprodané. Tam je atmosféra úplně jiná. Je to dáno sportovním výkonem, ale i službami, které jsou na stadionu k dispozici. Na stadionech nesmí být fronta na pivo, na párek. Musí tam být nějaký doprovodný program. Lidé tam musí jít za celodenním zážitkem a ne jenom na dvakrát čtyřicet pět minut fotbalu a odejít. Všude na světě chodí lidé na fotbal a je to půldenní záležitostí. Na tom musíme v České republice ještě zapracovat. Návštěvnost přes sedm tisíc diváků je v Plzni určitě reálná.

Stal jste se jedním z ambasadorů tohoto projektu. Můžete nějakým heslem motivovat lidi, proč by měli přijít fandit a naplnit Štruncovy sady?

Mottem by mělo být: Čím více diváků na stadionu, tím hezčí bude fotbal.

Tipnete si výsledek utkání?

Viktorka nyní hraje ve velké formě a nemůže doma prohrát. Vyhraje 3:1.

Gambrinus podpoří tento zápas doprovodnými akcemi. Můžete je nyní zmínit?

Na oslavu plzeňského fotbalu se uskuteční ve vybraných restaurací a hospodách akce, kdy po předložení fotbalové vstupenky dostanete druhé čepované pivo Gambrinus zdarma! A to ještě není všechno, jestliže se vám podaří naplnit stadion více jak 6000 fanoušky, věnuje pivovar Gambrinus na příští utkání za každých 1000 návštěvníků sud k vyčepování na stadionu zdarma!

Zdroj: Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová


Ve znamení oslav 40. výročí pivovaru Radegast se ponese tradiční Radegast den, který se uskuteční v sobotu 11. září v Nošovicích. Kromě nefiltrovaného ležáku Radegast se mohou návštěvníci těšit na čtyři scény. Dvě z nich nabídnou hudební program, včetně vystoupení hlavních hvězd, kapel Buty a Mňága a Žďorp. Další dvě scény budou plné soutěží a překonávání výzev. K narozeninám si pivovar nadělil zbrusu nové návštěvnické centrum, které právě na Radegast dni otevře své brány veřejnosti. Vstup na akci, kterou navštěvuje každoročně přes 20 tis. lidí, je zdarma.

Radegast den bude vrcholem oslav 40 let od založení pivovaru. „Významné výročí je dobrým důvodem k tomu pozvat milovníky piva Radegast na jedno místo v jeden čas. Příznivce piva, jehož symbolem je pohanský bůh Radegast, proto svoláváme jako jeden kmen do Nošovic,“ přiblížil podtitul akce manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Tématu Radegastova kmene jsou podřízeny všechny čtyři scény, které nabídnou pořádnou porci zábavy. V kmenové osadě vystoupí největší hudební hvězdy, kterými jsou Buty, Mňága a Žďorp či Věra Špinarová. Není náhodou, že všichni mají úzkou vazbu k Moravě. „Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě. Proto jsme letos požádali o vystoupení umělce, kteří mají stejné kořeny jako Radegast,“ dodal Pavel Kmínek.

Překonáváním výzev, porovnáváním sil s kamarády a dokazováním příslušnosti ke kmeni bude nabito kmenové bojiště. Spousta zábavy pak bude i na kmenové návsi či v kmenové kuchyni. Zájemci se samozřejmě budou moci vydat i na exkurzi pivovarem a prohlídku zbrusu nového návštěvnického centra.

Ani letos nebude na Radegast dni chybět nefiltrovaný ležák Radegast. Do Nošovic pojedou autobusy, vlaky a také jedna historická vlaková souprava, která bude mít zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Program startuje úderem 10. hod. dopolední.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nápady pro pivovar: muzeum i dílny

[středa, 1. září 2010]

Ať už z voleb v polovině října vzejde jakákoliv koalice, jednou z věcí, kterou budou mít znojemští radní na stole, bude otázka využití areálu bývalého pivovaru Hostan. Volební lídři se shodují v tom, že chtějí pivovar více otevřít. V nápadech na využití se už ale liší. Vedle námětů z oblasti cestovního ruchu a kultury padají i návrhy na drobnou výrobu.

Na uhrazení kupní ceny má město lhůtu do října a dodrží ji. Zatím ještě částku šestadvaceti milionů Heinekenu nepřevedlo, protože stále pokračují například vyklízecí práce,“ uvedl starosta Znojma a lídr občanských demokratů Petr Nezveda.

Město už má k dispozici první studii naznačující typy vhodného využití pro jednotlivé části areálu.

Až bude převod dokončen, přijde čas na další podrobnější studii. Jedním z prvních kroků by mělo být také otevření Hradní ulice a příprava důstojného vstupu k rotundě a na hrad,“ uvažoval o dalším postupu šéf modrých.

V pivovaru by podle něj měl mít místo hotel, muzeum pivovarnictví a okurkářství nebo minipivovar s restaurací. „I to je možné za podmínky, že takový záměr nabídneme Heinekenu a pokud nebude mít o stanovené podmínky zájem, můžeme se dohodnout s jiným zájemcem,“ řekl starosta.

Studie by zadal i lídr sociálních demokratů Zbyšek Kaššai.„Zatím nemáme o pivovaru podstatné informace ohledně struktury areálu, potřebujeme i příslušné ekonomické analýzy. Teprve na jejich základě můžeme vést nějakou realistickou debatu o dalším využití,“ řekl první muž oranžové kandidátky.

Vysoká cena

O konkrétních variantách mluvit nechtěl.

Osobní představy jsou v této chvíli podružné. Záležet bude na společné vůli budoucího vedení města a na tom, co bude pro město a jeho obyvatele ekonomicky nejvhodnější,“ dodal Kaššai, který koupi pivovaru při jednání zastupitelstva nepodpořil.

Na svůj dřívější nesouhlas s koupí poukázal i lídr Ludvík Hekrle. „Cena šestadvacet milionů se nám zdála poměrně vysoká, chyběla tehdy i studie využití. Nyní bych radil posečkat na výsledky řízení o prohlášení kulturní památkou,“ uvažoval Hekrle.

Variant využití podle něj nebude mnoho. „Podle toho, co bude možné dojednat s památkáři, mezi ně patří využití částí areálu pro hotel, restauraci s minipivovarem či prostory pro společenské akce,“ uvedl lídr komunistů.

Jiný recept předložil šéf znojemské TOP 09 Boris Vaculík. „Naší prioritou je podpora drobného a středního podnikání. Máme za to, že obchodních pasáží je ve městě už dost. V pivovaru bychom chtěli zejména provozovny místních podnikatelů ve službách, případně drobnou výrobu,“ řekl Vaculík.

Naproti tomu Miloš Bogdan, číslo jedna na kandidátce Sdružení nestraníků, označil za klíčová témata pro areál kulturu a volný čas. „Vhodné využití vidím pro multifunkční kulturní prostory a muzeum vaření piva ve Znojmě. Navrhneme také rozšíření a otevření prostoru kolem rotundy, kde by měla být větší zelená odpočinková plocha,“ popsal své návrhy Bogdan.

Zakonzervovat

Místostarosta a lídr lidovců Pavel Balík má za to, že nebude kam spěchat. „Byl bych raději skromnější, protože se opět vrací ekonomická recese. Proto bude asi vhodné areál zakonzervovat. Hledání řešení bude trvat delší čas,“ usoudil Balík.

Na pořadu dne by podle něj bylo nyní hlavně zabezpečení samotného pivovaru a otevření Hradní ulice.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Bloggeři jsou cenní jako novináři

[středa, 1. září 2010]

Pivovar Krušovice představil své novinky netradičním nezpůsobem. Na své předváděcí akce zve jak výčepní z hospod, tak bloggery píšící o pivu.

Foto

Online: Jak hostinští, tak lidé píšící na webu o pivu totiž neoficiálně ovlivňují názor spotřebitelů. „Jde o standardní komunikaci jako například s novináři. Bloggerům přednostně posíláme pozvánky na akce a informace o novinkách,“ řekla Strategii Corporate Relations Manager Heineken ČR Kateřina Eliášová. Zároveň dodává, že bloggerům nechávají na jejich rozhodnutí, jak s informacemi naloží. Mezi weby bloggerů patří například Světpiva.sk, Pivnídeník.cz, Přátelépiva.cz nebo Kamnapivo.cz.

První setkání 15 bloggerů s krušovickými sládky se konalo na jaře a zájem psát o akci měli i ti, kteří se nemohli zúčastnit. Zdá se, že tato spolupráce bude přínosem pro všechny: bloggeři ochutnají novinky jako první a informují o nich další přátele piva, pro pivovar jsou zase důležitými „opinion makers“, kteří díky své znalosti oboru a vášni pro pivo sdružují kolem sebe další lidi z pivařské komunity.

Zdroj: Strategie.cz


Chilská vína se v Česku pijí běžně, těžko ale najdeme někoho, kdo by ochutnal chilské pivo. Přitom se ale v této latinskoamerické zemi vaří. Zejména na jihu, kde je silný německý vliv.

Zemětřesení postihlo hlavně pivovary středního Chile. Nám se vyhnulo, takže jsme zvýšili produkci. Ale teď už se lidé uklidnili a spotřeba piva obecně stoupá," připomíná přírodní katastrofu z února ředitel pivovaru Kunstmann Mauricio Delannoy.

Foto

Pivovar v jihochilské Valdivii nabízí zhruba desítku druhů piv. Exportují se hlavně do zemí Latinské Ameriky, v Evropě jsou v podstatě nedostupná. Přestože pivovar navazuje na německou tradici výroby chmelového moku.

Rodina Kunstmannů přišla do Valdivie z Drážďan v 50. letech 19. století. Tehdy do Chile z Německa přicházeli lidé různých profesí. Pivovarnickou tradici tu kolem roku 1850 začal Karl Anwaldter. Výrobu piva v regionu přeťalo až ničivé zemětřesení v roce 1960.

Navázali jsme na ni před 18 lety. Přímo v tomto pivovaru vyrábíme 13 let," přibližuje v malém muzeu piva za zvuku bavorské muziky ředitel Delannoy.

Německý chmel a chilská voda

V Chile jsou nejběžnějšími piva Escudo nebo Cristal. Narazíte také na lokální značky. Kunstmann je ale znám svým důrazem na kvalitu, jak vyzdvihuje Mauricio Delannoy:

Jednou z nejdůležitějších složek je voda z hor. Tady na jihu Chile, kde není průmyslová výroba, je skutečně čistá. Chmel dovážíme z Německa."

Zlatavý nápoj z Čech ředitel chilského pivovaru ještě podle svých slov neochutnal, ale jeho tradici zná. „Můj šéf, který jezdí pravidelně do Evropy, mi o tradici českého piva vyprávěl. Pro nás je česká pivní tradice příkladem," lichotí Mauricio Delannoy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka a foto: Kateřina Křenová


Pivovar Krušovice na Rakovnicku nabízí především prohlídku výroby piva včetně ochutnávek. Navštívit můžete ale i expozici z historie pivovarnictví a od letošního léta i unikátní kapli. Českých návštěvníků sem přesto přichází málo, 95 procent tvoří cizinci.

Foto

"Krušovický pivovar je jedním z mála, který má vlastní kapli. Ta je obvyklá u bývalých klášterních pivovarů. Krušovice jsou jediným původně světským pivovarem s kaplí," vysvětlil Josef Helebrant, který má ve společnosti Heineken, jež pivovar Krušovice vlastní, na starosti prohlídky.

Prohlídka celého areálu začíná na dvoře pivovaru, kde se návštěvníci seznámí s jeho historií sahající až do roku 1581.

"Odsud se přechází do nové části pivovaru, kde zájemci zhlédnou moderní pivovarnický provoz včetně všech fází výroby piva. Prohlédnou si tedy varnu, dále prostory, kde dochází ke kvašení piva, i stáčírnu," uvedla Kateřina Beute, mluvčí společnosti Heineken.

Samozřejmostí je i ochutnávka

Končí se v bývalé sladovně ochutnávkou nejoblíbenějších krušovických piv. "Nyní je to hlavně nová desítka, teprve nedávno uvedená na trh, nebo polotmavý třináctistupňový Staročeský Malvaz. Na výběr je u těchto piv filtrovaná i nefiltrovaná podoba," upřesňuje Josef Helebrant.

K vidění jsou také různé předměty, které byly v minulosti používány k výrobě piva. "Raritou jsou například plničky lahví z počátku minulého století, kdy se lahve plnily pouze v hostincích přímo ze sudů. Dále jsou k vidění různé druhy krušovických soudků a bednářské exponáty, které používali bednáři pro výrobu sudů," řekl Josef Helebrant.

Už loni se expozice rozrostla o sbírku nápojového skla v prostoru bývalé restaurace z přelomu 19. a 20. století s výmalbou ve stylu Mikoláše Alše a staročeskými rýmovačkami.

"Návštěvníci tu uvidí průřez nápojovým sklem, které značka Krušovice vystřídala od roku 1990 do současnosti," uvedla Beute.

V minulém roce navštívilo pivovar okolo 25 tisíc lidí. "Z pětadevadesáti procent šlo o zahraniční turisty, z nichž největší část byla z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Litvy, Lotyšska a Estonska, tedy oblastí, kde má krušovické pivo největší jméno," poznamenala Beute s tím, že ji mrzí, že pivovar málo navštěvují čeští turisté. Prohlídky lze domluvit na telefonním čísle 313 569 237.

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Michal Novotný | Foto: Radek Cihla


Dočesná: bavte se s rozumem!

[úterý, 31. srpen 2010]

Čtyři dny budou v Žatci ve službě nasazeni všichni strážníci, aby bránili krádežím a opileckým rvačkám. Pořadatelé slibují, že zajistí lavičky na sezení i více toalet. Nově se bude na slavnostech chmele třídit odpad.

Foto

Více než dvacet pivovarů, desítky druhů piv, zábava a radost, oslava chmele a zlatavého moku. Za pár dní je tu opět Dočesná, už po třiapadesáté, a Žatec se znovu promění v hlavní město chmelařství.

Uvítá návštěvníky z celé republiky i zahraničí a každému nabídne jemu příjemnou zábavu.

Program je opět hodně bohatý a věříme, že každý si najde to své. Znovu, kromě hlavní, bude i rocková scéna, dětská, historická i country. Letos patří mezi hlavní lákadla Miro Žbirka, David Koller nebo skupina Laura a její tygři s unikátním vystoupením,“ láká návštěvníky Karel Fiala z týmu pořadatelů.

A co už tradiční stížnosti návštěvníků? Málo laviček nebo toalet? Lavičky, které návštěvníci využívali hlavně k odpočinku po náročných „pochodech“ okolo náměstí letos opět budou, ale nebude jich tolik jako před lety. „Lavičky budou určitě před podiem. Lidé si je žádají, dohodli jsme se proto, že je tam znovu umístíme,“ ujistil Fiala. Dříve byla místa k sezení v celé první polovině náměstí, v takovém rozsahu už nebudou. „Nebude jich tolik jako dříve, ale několik řad určitě rozmístíme,“ pokračoval.

Lavičky budou

Objevily se také návrhy, aby pořadatelé umístili lavičky na jiné náměstí, například Chelčického. Zatím s tím ale nepočítají. „Letos určitě ne. Navíc by bylo obtížné jejich hlídání v odlehlém prostoru, nejsou tam žádné stánky ani atrakce, lidé by tam proto podle našeho názoru nepřišli. Posezení bude navíc i u stánků, lidé si určitě budou mít kde odpočinout,“ vysvětlil Karel Fiala.

Také toalet bude zase více než v minulém roce, už tehdy se ale jejich počet navyšoval. Podle pořadatelů by kapacita měla stačit. „Bude jich přes padesát, opět se přidávalo. Budou ve Dvořákově ulici, u Chmelničky, na autobusovém nádraží a za radnicí,“ popsal. Perné čtyři dny čekají také na žatecké strážníky. Do služby půjdou hlídat všichni. „Vystřídá se osmadvacet lidí, každý dvakrát. Dočesná pro nás začíná ve čtvrtek a končí v neděli,“ uvedl pro Deník ředitel Městské policie Žatec Jiří Štorek.

Strážci zákona varují před nenechavci, obtížné bude podle nich také parkování. „Samozřejmě by si lidé měli dávat velký pozor na osobní věci, takové velké akce vždy přitahují zloděje,“ upozornil Štorek. „Parkovat mohou lidé všude tam, kde to není zakázané. Vjezd do centra bude omezen už od čtvrtka večer,“ pokračuje velitel strážníků. „Doporučujeme parkovat na okraji města, do centra je pak lepší dojít pěšky,“ přidává se za pořadatele Fiala.

Pro pejsky slavnosti nejsou

Strážníci mají na návštěvníky také prosby. „Doufáme, že se lidé budou bavit s rozumem. Chtěli bychom návštěvníky také poprosit, aby doma nechali své psy,“ přednesl přání za své podřízené Jiří Štorek.

Pořadatelé Dočesné připravili pro letošek také jednu novinku. Bude se třídit odpad, Dočesná se zařadila do projektu Čistý festival. Do jednoho ze stánků budou moci lidé přinášet kelímky, PET lahve a papírky, čeká je za to odměna. „Za pětadvacet kelímků nebo lahví dostanou lidé poukázku na jedno pivo nebo nealko nápoj. Na třídění bude připraveno také velké množství pytlů, žluté na plasty, modré na papír,“ představil Fiala s tím, že Žatec se chce opět pokusit o návrat rekordu. Ten Dočesná získala před sedmi lety, když návštěvníci dokázali vytvořit nejdelšího hada z pivních kelímků, letos ale rekord překonal festival Rock for People.

Dočesná, tradiční slavnosti chmele a piva v Žatci, začíná v pátek 3. září a pokračuje v sobotu 4. září. Program bude probíhat na třech pódiích, hlavní bude na centrálním náměstí, historické ve Dvořákově ulici a dětská, rocková a country scéna na autobusovém nádraží.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný


Léto s Primátorem

[úterý, 31. srpen 2010]

Letošní uplakané počasí letním festivalům a zábavám příliš nepřálo. Nicméně každý teplý den byl přivítán s nadšením a nikdo si živá vystoupení oblíbených kapel nenechal ujít.

Tak jako v každém roce i letos se pivovar podílel již od června na zaštiťování takovýchto akcí.

Svou „sezonu“ začíná Dnem s Primátorem – slavnostmi přímo v areálu náchodského pivovaru. Od tohoto dne se již letní akce nezastaví. Hned v červnu se odehrálo několik významných regionálních akcí např. Novoměstský hrnec smíchu, který ještě v loňském roce probíhal v září. 32. ročník byl přesunut na začátek léta a příznivci tohoto festivalu to jednoznačně uvítali. Významnou královéhradeckou akcí byl také Den Labe, i tam jste mohli ochutnat piva značky Primátor.

Prázdninové měsíce byli akcemi přímo nabyté, Rockfestem v Bězděkově počínaje, přes trutnovský Pivofest, Jiráskův Hronov, josefovský Brutalfest, Vavřineckou pouť v Náchodě, Mezinárodní Folklórní festival v Čeveném Kostelci až po Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují a všude bylo možné dát si pořádně vychlazené pivo Primátor.

Právě poslední uvedená akce stojí za zmínku. MHFF v Teplicích je jedinečný festival, který má svou návštěvnost zajištěnou i za špatného počasí. Kromě promítání 33 soutěžních filmů byl pro návštěvníky připraven také bohatý kulturní program např. besedy s horolezeckými osobnostmi, běh Teplickými skalami i hudební program. Festival byl zakončen slavnostním předání cen a projekcí vítězných filmů.

Oproti loňskému roku jste mohli značku Primátor potkat také na motorkářských srazech, třeba na Kunětické Hoře, v Praseku nebo v Lužanech u Jičína. Letní venkovní akce pravděpodobně ukončí Kuronské slavnosti, které se uskuteční v sobotu jedenáctého září na nádvoří náchodského zámku. Tím bude i pro pivovar letní sezona ukončena a doufejme, že se počasí příští rok umoudří a dopřeje nám méně deště a více teplých letních dnů ideálních pro posezení na zahrádkách či pro letní festivaly.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


Plzeňský Prazdroj v Jihlavě má novou adresu. Obchodně distribuční centrum (ODC) se koncem srpna přestěhovalo do nového objektu v Logistickém centru ve Stříteži u Jihlavy. Místní ODC zaváží již více než dvanáct let pro celou Vysočinu tradiční česká piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel a je největším distributorem piva v regionu. Stávající prostory již nevyhovovaly rostoucím požadavkům na kvalitu. Plzeňský Prazdroj obsluhuje z Jihlavy 2000 zákazníků z řad obchodníků a pohostinských zařízení. Na nové adrese je od 1. září.

K nové hale vede silnice přímo od dálnice, což výrazně zlepší dostupnost ODC pro všechny zákazníky. Pro obyvatele Stříteže je zase dobrou zprávou, že součástí stavby bude i nový chodník a posezení pro kolemjdoucí a turisty. Chodník bude vybudován poté, co obec vyřídí stavební povolení, pravděpodobně by měl stát do letošní zimy. Obyvatelé obce tak budou mít souvislý chodník až k zastávce MHD.

Prazdroj je na Jihlavsku největším distributorem piva a jeho značky v čele s Gambrinusem 11° Excelent jsou nejprodávanější v regionu Vysočiny. „Kvalita služeb, které poskytujeme zákazníkům, zůstává na špičkové úrovni. V novém distribučním centru se také zlepší pracovní podmínky pro zaměstnance, kteří plynule přejdou ze stávajícího centra do nového,“ podotýká Martin Hebnar, vedoucí ODC Jihlava Plzeňského Prazdroje.

Sklad nového jihlavského ODC má plochu 2700 m2 a kamiony mají k dispozici manipulační prostor 5300 m2. Dvoupatrová administrativní stavba nabízí pracovníkům celkem 700 m2. Hlavní výhodou nového místa je kvalitní, moderní prostředí, které posune úroveň distribuce a umožní přímé napojení na dálnici. ODC bude využívat i nové ekologické technologie, například elektrické manipulační vozíky namísto plynových.

Nová hala je navíc architektonicky zajímavá. „Koncept“ vychází z architektonické spolupráce atelierů Penta a Fortis a architektů Homolky a Huňáčka. Při projektování byly zvažovány nejen funkčnost, ale také i ekologické aspekty a design.

Při přípravě stavby jsme posuzovali samozřejmě i vliv na okolí, protože vnímáme obavy obyvatel z možného hluku. Mohu všechny uklidnit, že při projektování jsme zohlednili právě vliv stavby na obec. Proto je nakonec i finální půdorys haly menší a hala je nižší, než bylo původně schváleno. Z obce se budou obyvatelé dívat na trojúhelníkový parčík, který je ohraničen protihlukovým valem. Park zatravníme a vysázíme v něm keře a jehličnany, finální podobu ještě konzultujeme se zahradní architektkou,“ říká Pavel Záškoda z firmy LCJ.

Prazdroj již informoval své zákazníky o změně adresy k 31. srpnu 2010, současná telefonní čísla zůstávají i nadále v platnosti.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pražská ODS v pondělí oficiálně představila svého lídra v obvodu I. Jana Kalouska, který má v gesci kulturu, zahraniční vztahy a cestovní ruch. Kalousek prezentoval program občanských demokratů pro tuto oblast. Redakce ho po tiskovce zastihla na pivu a Kalousek poskytl krátký rozhovor.

Foto

Kalousek si po tiskové konferenci dal v nedaleké hospodě pivo, které bylo nealkoholické, tak nás zajímalo, jestli si dá i normální pivo.

Já samozřejmě miluju pivo a hrozně mě štve ten globalizační proces. Ať s tím jdou někam. Pivo je čím dál tím horší. Dávají tam nějaké látky, aby to jakoby pěnilo. Já chci ale tradiční recepturu a jsem ochoten za to zaplatit i víc peněz. Ale když nemám ani tu možnost... Když přijdu a chuť piva je nekonzistentní a obejdu tři hospody, kde se točí jedno pivo, nebudu říkat které, abych nedělal antireklamu, ale víme všichni, o které jde, a chutná v jeden den ve všech hospodách blbě, tak takhle to fakt nejde," zlobí se Kalousek na výrobce europiv.

Když je Kalousek mimo Prahu, zkouší rád piva místních pivovarů. Obecně fandí menším pivovarům, které vyrábějí pivo se specifickou chutí. „Když je dobrá plznička, tak si ji taky rád dám, ale ona je bohužel čím dál tím horší. Šanci mají ty malé pivovary, které vyrábějí pivo podle staré receptury. Oni jsou ale tlačeny globální konkurencí a globálnímu akcionáři je ukradená nějaká kvalita. Ten chce vidět jenom zisk," postěžoval si pivař Kalousek.

Zeptali jsme se ho, jestli by nechtěl být v nějaké pivní degustační porotě, například s dalším milovníkem piva, prezidentovým tajemníkem Ladislavem Jaklem. „Degustace piva ´blind testem´ bych se klidně zúčastnil velice rád. Ty degustace jsou obecně legrační. Já jsem se svými známými konzultoval degustaci vína a ti uvedli, že když je víno ve stejné teplotě, tak mnozí lidé nepoznají, jestli je červené, nebo bílé," řekl Kalousek.

Kalousek se rovněž redakci svěřil, že má rád japonskou kuchyni, tak jsme se ho dotázali, zda k ní pije také pivo, nebo něco jiného. „Samozřejmě saké a výborná jsou mimochodem také japonská piva. Mám pocit, že mají dokonce českou technologii. Čili japonské pivo je také dobré. A samozřejmě zelený čaj," prozradil Kalousek.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Lukáš Petřík | Foto: Zbyněk Pecák | Kráceno


Heineken uvádí na trh krušovický ležák v pětilitrovém tlakovém výčepním soudku. Kampaň na drought keg s claimem Hospoda sbalená s sebou spouští Heineken v těchto dnech. Podle Josefa Danihelíka, group brand manažera značky Krušovice, by měla běžet až do konce letošního roku. "V komunikačním mixu jsou zastoupeny pouze standardní BTL kanály a PR nástroje," komentuje Josef Danihelík. Na kampani spolupracují agentury TBWA a Fleishman Hillard. Minulý rok na český trh ve stejném balení Heineken uvedl už pivo značky Heineken.

Foto

Zdroj: MaM iHNed.cz


Když se dobrá věc podaří, stojí za to ji zopakovat. Toto motto si vzali k srdci pořadatelé Pivního festivalu v Hulíně a tamní Grádo tak v sobotu patřilo druhému ročníku.

Těžko říct, jestli je to víc o vystoupení rockových kapel nebo o pivu. Hlavní slovo tu má obojí, je to prostě pivní hudební festival,“ přiblížil hlavní pořadatel Michal Zavadil.

Premiéra akce se podle něj loni nejen vydařila, ale dokonce předčila všechna očekávání.

Dorazilo asi šest set lidí, což je nádhera. Letos to bylo podobné, i když počasí moc nepřálo,“ podotkl pořadatel.

Ačkoli se nad Grádem od startu festivalu až do noci honily mraky, žádný trvalý déšť nakonec nepřišel. Návštěvníci si tak v pohodě mohli pošmáknout na umění deseti hudebních seskupení, mezi nimiž převládaly ty z okolí.

Aby si hosté mohli poslechnout i něco řekněme zvláštního, dorazily hlavní hvězdy Broumband z Prahy. A nezvyklosti lidi čekali i mezi nabízenými pivy,“ popsal Zavadil.

Mezi dvanácti druhy zrzavých moků se totiž objevily i malé pivovary, které sídlí ještě v menších vesnicích a nejsou tedy v běžné distribuci dostupné.

Aby odpoledne a večer nebyli jen o popíjení a házení hlavou do rytmu rockové muziky, připravili pořadatelé také několik soutěží. Odvážlivci například obíhali areál se dvěma pivními sudy či je zvedali nad hlavu.

Pořádnou porci síly a vytrvalosti si vyžádalo i držení půllitru v natažené ruce, což nejúspěšnější borec zvládl celých dvanáct minut a čtyřiačtyřicet vteřin.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kroměřížský deník.cz | Autorka: Šárka Vavříková


Vzděláním je Edita Šilhánová advokátka, ale hodně se toho naučila i o pivu. Musela. Jinak by se nestala první ženou ve vedení Českého svazu pivovarů a sladoven. Některým pánům její úspěch moc po chuti nebyl a při jednáních jí to dávali náležitě najevo. Ona to však ustála.

Je přesvědčená, že pivo ženám sluší. "Kdyby jim neslušelo a nechutnalo, tak by nepily," říká členka představenstva společnosti Pivovary Staropramen.

Před patnácti lety byla podle ní pivní kultura úplně jinde než dnes: pivo se pilo v hospodách, kam to ženu moc nelákalo, ale za ty roky šel vývoj obrovským způsobem dopředu.

Prostředí je úplně jiné, ženy mají na výběr z velkého množství piv, rozšířil se i výběr sklenic, díky kterým nemusí pít jen z velkých půllitrů. Tohle všechno způsobilo, že dnes pije pivo daleko více žen. Šedesát procent dokonce pravidelně.

Mýtus, že po pivu rostou prsa ale potvrdit z vlastní zkušenosti prý nemůže. "Pivo má sice hodně blahodárných účinků, ale že i takové, o tom pochybuju. Spíš je to pověra, kterou vymysleli muži, protože to bylo jejich zbožné přání," tvrdí.

V pivovaru vede dvě oddělení a má pod sebou tři muže. V jejím týmu totiž převažují ženy. "Teď se nám poměr mužů a žen trochu změnil, ale ještě nedávno, než odešla marketingová ředitelka na mateřskou dovolenou, tak v nejvyšším vedení byl padesát na padesát," uvádí.

Na to, proč je žen ve vedeních společností obecně málo, odpovědět neumí. Přitom připouští, že je pravda, že berou ve srovnatelných pozicích menší platy než muži. "Možná je to dané historicky, že je v nás pořád zakořeněno, že žena má být doma a manžel lovec je šéf, který vydělává a zabezpečuje rodinu," uvažuje Edita Šilhánová.

Kvóty ale jako řešení neuznává. "Necítila bych se dobře tam, kde jsem, kdybych místo měla jen díky kvótě, protože v pivovaru chyběla žena, tak vzali mě, aby splnili povinnost. Pro mě je mnohem cennější dostat se a vypracovat se tam, kde jsem, vlastní pílí a zkušenostmi. Jsem proti zavádění takových regulací a pravidel," říká.

Zařadit se mezi muže prý ale nebylo zdaleka jednoduché. Naštěstí všechny emoce pokaždé ustála, i když o samotě se prý slzy objevily.

"Ženy to mají při budování kariéry těžší," říká. Skloubit roli matky a ženy, která dělá kariéru, znamená přesné plánování, co se který den v týdnu bude dít, kde bude dcera... Výsledkem je, že nemá téměř žádný čas na sebe. "A i když jejich partner bude ‚osvícený‘ a zapojí se do chodu rodiny, stejně ten ‚krk‘, který řídí hlavu, je vždycky žena-matka. Je to sice náročné, ale já bych se nechtěla té role zbavit," tvrdí Edita Šilhánová.

Vizitka

* Edita Šilhánová (37) se narodila v Jilemnici, kde vystudovala gymnázium.

* Rok po škole dělala asistentku ve firmě Procter & Gamble. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. * Od roku 1998 pracovala v advokátní kanceláři Klein, Šubrt, Došková.

* Do společnosti Pivovary Staropramen a.s. nastoupila v roce 2003. Je ředitelkou právního oddělení a oddělení vnějších vztahů. Od roku 2004 je zároveň členkou představenstva.

* Jako první žena v historii Českého svazu pivovarů a sladoven byla v letech 2005 až 2007 členkou jeho předsednictva. S nástupem na mateřskou dovolenou z funkce odešla.

* Je vdaná, má tříletou dceru Annu. Žije v Praze.

Zdroj: Ona iDnes.cz | Autorka: Eva Tichá | Foto: Petra Pikelová


Podnik uzavřel kvůli projektu partnerství s městem.

Žatecký pivovar plánuje už několik let přestavbu své sladovny na restauraci. Zároveň s tím chystá rekonstrukci domů na Žižkově náměstí, které vlastní.

Chybějí ale peníze. „Zatím se nám nepodařilo na rekonstrukci sehnat peníze. Už jednou jsme neúspěšně požádali o dotaci, teď to chceme zkusit znovu,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Pomoci by mu k tomu mohla i smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci, kterou pivovar kvůli svému projektu uzavřel s městem Žatec. Tento týden uzavření smlouvy schválili radní města.

Projekt Žateckého pivovaru má zvýšit turistickou atraktivitu centra města. Z bývalé sladovny, kterou pivovar nevyužívá, neboť slad nakupuje jinde, má vzniknout stylová restaurace. A místo tří zchátralých domů vedle plotu pivovaru má být zázemí pro velkou pivovarskou restauraci včetně ubytování pro personál a penzion pro návštěvníky města. Objekty na Žižkově náměstí jsou už několik let ve velmi špatném stavu.

Žatecký pivovar nabízí už několik let turistům prohlídkovou trasu historickým objektem samotného pivovaru. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout mimo jiné i varnu, spilku, ležácké tanky, stáčírnu do lahví a pivo rovnou i ochutnat.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Pivovar Budějovický Budvar se privatizovat nebude, a pokud, tak ne hned a jen pouze jeho část. Novinářům to ve čtvrtek na výstavě Země Živitelka řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).

Pro privatizaci není podle ministra v této době rozhodně vhodná příležitost. "Pokud bychom v budoucnu o tomto kroku uvažovali, pak by šlo jen o část podílu, a to maximálně do sedmi procent," uvedl Fuksa. Cílem by tak bylo vtáhnout do pivovaru nové investory a další kapitál.

Ministr se hodlá v nejbližší době setkat s vedením Budvaru a jednat o ještě větší propagaci národního podniku. "Osobně tento pivovar považuji za velmi dobrou společnost, nicméně trochu mi vadí ztrátu jeho podílu na českém trhu," dodal Fuksa.

Zisky v Budvaru by také rád zapojil do svého resortu a zároveň také do podpory chystané důchodové reformy.

Ministerstvo prý neuvažuje ani o privatizaci Výstaviště v Českých Budějovicích, které patří svou plochou k největším v České republice.

"V minulosti se o tomto kroku často hovořilo, já to ale nevidím jako aktuální a nijak přínosné. Bylo by však na místě, aby se ve výstavišti a jeho dění více angažovalo město a také Jihočeský kraj," dodal ministr.

Zdroj: tn Nova.cz | Mediafax


Čas chmelové sklizně nastal nyní ve vyhlášené chmelařské oblasti na Hané. Většina úrody poputuje po slisování do zahraničí. I když naše pivovary často používají k výrobě piva extrakty z dovozu. Pivovary na Hané, které Deník oslovil, odebírají chmel vypěstovaný v regionu.

Foto

Česačky se rozjely naplno poblíž Velké Bystřice, sklízet chmel začaly také podniky v Doloplazech či ve Velkém Týnci i na dalších místech rozlehlé Tršické oblasti na Hané.

Ta patří mezi tři stěžejní chmelařská území v zemi. Stejně jako v Žatecké a Úštěcké oblasti hraje i na Hané prim odrůda Žatecký poloraný červeňák, která si stále drží neochvějnou pozici na světové špičce aromatických chmelů.

V čem vlastně tkví jeho výjimečnost?

Hořké látky obsažené v našem chmelu jsou oproti jiným mnohem přijatelnější pro chuťové buňky, hořkost není odporná a po napití postupně během velmi krátké doby z jazyka vyprchá. Za chvíli tedy máte chuť napít se znovu,“ vysvětluje jednu z hlavních předností plodiny Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Není proto divu, že drtivá většina chmele včetně toho, který se pěstuje na Hané, končí v zahraničí.

Vývoz představuje zhruba osmdesát procent vypěstované plodiny,“ upřesňuje Pázler.

Naopak k nám se paradoxně dovážejí extrakty hrubého chmele z jiných zemí. Většina velkých pivovarů v České republice se totiž podle filmového rčení „chmel je naše zlato“ už dávno nechová.

Výrobci často používají dovážené extrakty s chemickými přísadami a u nás vypěstovanou plodinu použijí až při závěrečném dochmelování.

Foto

Litovel i Moritz vaří z hanáckého chmele

To se netýká pivovaru Litovel, který preferuje úrodu z Tršické oblasti. A ryze hanáckou plodinu používá k výrobě zlatavého moku i olomoucký pivovar Moritz.

Náš chmel a slad jsou zaručeně hanáckého původu, na tom si zakládáme. My používáme jen čistý chmel, žádné extrakty a chemické přísady. Obvykle odebíráme žatecký červeňák vypěstovaný ve Velké Bystřici,“ říká spolumajitel pivovaru Martin Řehák.

Minimálně v těchto dvou případech tedy může Hanáky při konzumaci pěnivého obsahu sklenice hřát pocit, že v nápoji, který popíjejí, je obsažená úroda „jejich“ půdy.

Dovoz kvůli ceně

V mnoha dalších případech v České republice tomu tak ovšem podle odborníků zdaleka není. Proč pivovary dovážejí odjinud plodinu, v jejímž pěstování jsme světovou velmocí?

Dříve to bylo dané tím, že chmel z dovozu byl lacinější než ten náš. V devadesátých letech se u nás ale začaly pěstovat nové odrůdy. Ty jsou levnější než žatecký poloraný červeňák a vyšlechtily se hlavně právě proto, abychom mohli nahradit dovoz,“ vysvětluje Pázler.

V posledních letech podle jeho slov některé pivovary zvyšují procento českého chmele a na chuti piv je to znát.

Foto

Rozliší chmel z Kokor a Čechovic

Téměř polovina od nás vyváženého chmele ovšem končí v Japonsku.

S Japonci máme dlouhodobé partnerské smlouvy. Dobře vědí, že český chmel má svoji kvalitu. Jsou velmi konzervativními zákazníky, a než přejdou jinam, dělají si zkoušky přímo u pěstitelů a ve zpracovatelských podnicích. Kvalitu stále udržujeme, takže nemají důvod od kontraktů upouštět,“ objasňuje Pázler.

Zákazníci ze země vycházejícího slunce prý mají velmi dobrý přehled nejen o jednotlivých oblastech, ale i o rozdílech aromatu hořké rostliny lišící se vesnici od vesnice. Například aroma chmele vypěstovaného u Kokor může být z pohledu znalých odběratelů úplně o něčem jiném než toho z Čechovic.

Sklizeň nebude podprůměrná

Tradičně vysokou laťku by si měla podle prvních zpráv zemědělců udržet i letošní úroda.

Počasí nás sice trochu zaskočilo, přesto by sklizeň neměla být podprůměrná. Rostlina má poměrně dost šišek – sice drobnějších, ale s dobrou hmotností. Očekáváme výnos zhruba třináct až patnáct metráků,“ uvedl Vlastimil Lehman, agronom farmy ve Velkém Týnci, která se navzdory lijáku pustila do sklizně počátkem týdne.

Brigádníky obsluhující česačky teď čeká každý den dvousměnná šichta od ranních sedmi hodin do šesti do večera. Konec letos o něco zpožděných chmelových žní by měl nastat kolem desátého září.

Zdroj: olomoucký deník.cz | Autor: Karel Páral | Foto: Jiří Kopáč


Letošní sklizeň chmele bude mít tak trochu hořkou příchuť. Ale právě ne takovou, jak by si možná pěstitelé ječmene a chmele představovali. Letní počasí totiž ovlivnilo kvalitu jejich úrody a chmel je podle prvních rozborů málo hořký.

Ječmen zase trpí nevyrovnanou kvalitou a sklízí se příliš pozdě. „Úrody bude asi stejně jako v loňském roce, ale problém bude s tím, že letošní rok je trochu atypický a obsah alfa hořkých látek je o něco menší než v loňském roce,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.

Typická chuť se teď tak dá dohnat například tím, že se na výrobu dá více procent chmele. Podle Pázlera je v ideálním českém chmelu okolo 3,8 a čtyř procent alfa hořkých látek. „V současné době, alespoň tak, jak zatím vypadá sklizeň, se obsah alfa hořkých látek pohybuje kolem tří procent,“ upřesnil Pázler.

Na ceně piva, ale ani na chuti by se to však podle něj poznat nemělo. „Dobrý sládek je schopný uvařit dobré pivo i ze chmele, který má menší obsah alfa hořkých látek,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Martin Křížek a Alice Kottová


«« « Strana 514 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň