Ani jihočeským pivovarům se zřejmě nevyhne nová vlna zdražení. Postupně se asi přidají k poslednímu ohlášenému zvýšení cen Plzeňského Prazdroje, který je rozhodujícím hráčem na trhu. Jen se zdráhají mluvit o tom, kdy a o kolik by mohla cena narůst.

Inflace, dražší chmel a ječmen a nebo větší výdaje za dopravu. To jsou argumenty pivovarů. „Vývoj cen na trhu sledujeme, ale máme vlastní nezávislou cenovou politiku a rozhodně nekopírujeme další výrobce. Zajímají nás především naše výrobní náklady a ty bohužel rostou,“ zdůraznil tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p., Petr Samec.

„Musíme udržovat špičkovou kvalitu našeho piva, proto musíme akceptovat ceny nejkvalitnějších surovin od našich dodavatelů,“ doplnil pro Deník Samec. Například cena žateckého chmele se letos podle Samce výrazně zvýšila – asi o jednu třetinu. „Růst výrobních nákladů budeme muset v dohledné době promítnout do cen piva. Nemohu ale sdělit, kdy k tomu dojde a jak bude zdražení velké,“ řekl Samec.

Podobně se o možném zdražení zdráhají hovořit ve druhém českobudějovickém pivovaru.

„Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za Budějovický měšťanský pivovar ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.

Prazdroj plánuje zvýšení cen od 1. listopadu. „Udělali jsme maximum, abychom udrželi růst cen na rozumné úrovni,“ uvedl k průměrnému připravovanému zvýšení cen o čtyři procenta generální ředitel firmy Mike Short.

Rozdíly mezi pivovary ale postupně rostou. „První zdražení desítky si pamatuju ze dvou korun na dvě padesát. Dneska stojí některé i přes dvacet. Jenom podle ceny se to nedá brát, ale je fakt, že už kolikrát člověk zaváhá, jestli nemá zkusit levnější konkurenci,“ komentoval postupně se rozevírající cenové nůžky na českém pivním trhu Pavel Žírek z Českých Budějovic.

U některých malých pivovarů totiž půllitr stojí až o několik korun méně, než u velkých podniků.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Historicky nejvyšší dotace je určena na projekt Chrámu chmele a piva. Budou za ni opraveny ulice, domy, vyroste rozhledna, minipivovar a další turistické atrakce.

Z Regionálního operačního programu Severozápad Evropské unie získá 211 milionů korun na projekt Chrámu chmele a piva. Ten počítá s rekonstrukcí tzv. pražského předměstí, oblasti kolem náměstí Prokopa Velkého, a jeho přeměnu na turistické centrum.

O udělení dotace se rozhodlo tento týden. Deníku to potvrdil Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jejíž výbor o dotaci pro Žatec rozhodl.

Celý projekt vyjde na 246 milionů korun, zbylou částku zaplatí město ze svého rozpočtu. Stavět by se mělo začít už v příštím roce, pracem bude pravděpodobně předcházet rozsáhlý archeologický průzkum lokality.

Projekt revitalizace pražského předměstí počítá s rekonstrukcemi řady budov, náměstí a ulic, s vybudováním regionálního informačního centra, restaurace s minipivovarem, vyhlídkovou věží s výtahem, venkovními plochami a atrakcemi pro děti i dospělé návštěvníky. Zároveň dojde k oživení zahrady kapucínského kláštera pod domovem důchodců, rozšíření Chmelařského muzea a rekonstrukci renesanční sladovny v Masarykově ulici. Návštěvník centra bude mít možnost netradičním způsobem poznat současnost i historické tradice Žatecka, a to především s ohledem na pěstování chmele a vaření piva.

Pro město projekt přinese oživení této dnes zanedbané části a jeho turistické zatraktivnění. „Není to ale jen turistický projekt. Dojde k rekonstrukci jedné pětiny historického centra města, to má samozřejmě pro Žatec obrovský význam,“ připomněl místostarosta Aleš Kassal. Město Žatec o získání dotace usilovalo už několik let. Žádalo o ni několikrát. Jednou bylo úspěšné, přiřknutá dotace ale byla příliš nízká a město ji odmítlo.

Regionální operační program Severozápad, ze kterého peníze Žatec získá, je jedním z operačních programů Evropské unie. Peníze jsou určené na regeneraci a rozvoj měst, zlepšení infrastruktury, dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém a Karlovarském kraji. Celkem je pro žadatele v tomto programu do roku 2013 připraveno zhruba 18 miliard korun.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt | Kráceno

Náchodský pivovar opět úspěšně zabodoval na jednom z nejstarších a největších pivních festivalů u nás, na Dočesné v Žatci. Součástí oslav sklizně chmele je i degustační soutěž, která je vzhledem k vysokému počtu soutěžních kategorií a počtu přihlášených vzorků rozdělena do dvou dnů. Letošní ročník se uskutečnil ve dnech 5. a 6. září 2008. Celkem se jej zúčastnilo 28 pivovarů se svými vzorky, které soutěžily v 11 kategoriích.

Primátor získal celkově 4 ocenění ve 3 kategoriích.

1. místo obhájil z loňského roku Primátor Polotmavý 13% v kategorii speciální polotmavá piva.

Ve stejné kategorii se na 3. místě umístil Primátor English Pale Ale.

V kategorii speciální světlá piva se na bronzové příčce umístil Primátor Exkluziv 16%, který je v počtu ocenění nejúspěšnější z celé řady náchodských piv. Mimo jiné v červenci letošního roku získalo toto pivo v soutěži o nejlepší piva světa udělovaná Britským odborným časopisem Beers of the World (Piva světa) v jedné ze čtyř hlavních kategorií, v kategorii ležáků, titul „Nejlepší ležák světa“.

Poslední ocenění získal Primátor Diamant v kategorii piva se sníženým obsahem cukrů, který se umístil na 3. místě.

Svým úspěšným vystoupením potvrdil pivovar svoji jedinečnou pozici Specialisty na speciály na tuzemském pivním trhu.

Zdroj: Primátor.cz

Kostelecký pivovar ožil pátým ročníkem akce zvané Kostelecké vykulení.

Již po páté mohli v pivovaru v Kostelci nad černými lesy zájemci z blízka sledovat práci dnes málo známého řemeslníka, bednáře. Plzeňský Láďa Bešťák se svými pomocníky při tradičním Kosteleckém vykulení předvedli náročnost práce s věcí jen zdánlivě jednoduchou, s dřevěným pivovarským sudem.

„To je až neuvěřitelné, co všechno musí takový bednař ovládat,“ uvažuje Jiří Rakovský z Mělníka. „Nejde jen o dřevo, oni zvládají i práci s železem, kapitola sama pro sebe je jak relativně snadno dokáží manipulovat se sudem na několik hektolitrů piva.“

Součástí vykulení sudů byly pivní slavnosti. Majitelé pivovaru sice zatím vlastní pivo nevyrábějí, ale návštevnící mohli ochutnat mnoho zajímavých druhů piva.

„Nejsme právě nakloněni velkovýrobě piva a tak udržujeme kontakty s malými výrobci,“ vysvětluje jeden z majitelů pivovaru Milan Starec. Nabízíme tak dnes na dvacet druhů nápoje z malých pivovarů a naprostou novinkou je Rampušák z pivovaru v Dobrušce.“

„Jezdíme sem pokaždé, když připravují nějakou akci“ svěřuje se Martin Janeček z Jaroměře. „Pivo je přece tradiční český nápoj a to co produkují veliké podniky je jako by sterilně stejné. V Kostelci je vždy možnost objevit a ochutnat nějakou novinku na kterou jinde jen těžko narazíte.“

K akcím v pivovaru patří bohatý nabídka občerstvení letos jí nazvali Staročeská žranice…

„Nejen chlebem a pivem živ je člověk,“ dodává další majitel Tomáš Vodochodský. „Ke každé akci připravujeme i nějaký kulturní program. Dnes jsme se zaměřili na hudební skupiny, odpoledne vystoupila místní skupina Naši Furianti, staropražské písničky představila kapela Třehusk a večerní zábava v nové pivovarské restauraci bude zasvěcena starým šlágrům, děti čeká skákací hrad, projížďky na čtyřkolkách a řada soutěží.“

Odpoledne na nádvoří přijelo dvacet historických automobilů, ctitelé staré techniky obdivovali nejen veterány, ale i historické exponáty v pivovarském muzeu, každou hodinu si mohli s výkladem projít nejzajímavější části pivovaru.

Fotografie zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Skoro 50 sládků z Česka vařilo pivo na nejrůznějších místech světa. V současné době jich působí v zahraničí minimálně 16.

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Češi vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich za hranice mi pracovalo téměř 50. Uvedl to server svetpiva.cz.

Na Filipínách vařila pivo Češka

Sládci z Česka vařili pivo i na takových místech jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Pracovali také v Japonsku, Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Na Filipínách dokázala česká zástupkyně bořit představu, že toto povolání je pouze doménou mužů. "Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů," uvedl Josef Vacl z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS).

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodal Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," uvedl Jan Veselý, ředitel ČSPAS. "To by však bylo málo – je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

Historie přípravy kvašeného nápoje z obilí je na našem území doložena archeologickými nálezy už u předslovanských kmenů. Čechové si do země znalost výroby piva přinesli s sebou a zdá se, že jako první k jeho dochucování začali používat chmel. Prvními písemnými doklady o výrobě piva v Čechách jsou tzv. klášterní nadační listiny českých panovníků z 10. a 11. století. Jedním z významných privilegií udělovaných panovníky měšťanům bylo právo várečné.

Původně každý měšťan připravoval slad a pivo sám a rovněž své pivo čepoval. Bohatší majitelé prostornějších domů zdokonalovali své pivovarské zařízení a pronajímali je k várkám tzv. nákladníkům. To byli měšťané, kteří měli sladovnu a právo vaření a výčepu piva, ale neměli pivovar. Ve středověku totiž bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení „sládek“ pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Michal Dodok

Letošní, již jubilejní XV. ročník Ceny českých sládků (podzimní – pro střední a velké pivovary, na rozdíl od jarní – pro malé pivovary a minipivovary) se konal v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže Podzimní ceny českých sládků 2008 bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů a umístění v osmi vyhlášených kategoriích vypadá následovně:

Kategorie: Světlá výčepní piva

1. Janáček Prima

2. Rychtář Standard

3. Mušketýr Krušovice

Kategorie: Světlé ležáky

1. Starobrno Medium

2. Budweiser Budvar

3. Ferdinand Benešov

Kategorie: Světlé speciály

1. Svijanský Kníže

2. Janáček Comenius

3. Kvasar Černá Hora

Kategorie: Tmavé ležáky a speciály

1. Svijanská Kněžna

2. Postřižinská 11%

3. Rebel Černý

Kategorie: Polotmavé ležáky a speciály

1. Granát Černá Hora

2. Sedm kulí Benešov

3. Klostermann Strakonice

Kategorie: Polotmavá a tmavá výčepní piva

1. Janáček

2. Krušovice

3. Bakalář Rakovník

Kategorie: Kvasnicová piva

1. Strakonický Dudák

2. Moravské sklepní Černá Hora

3. Kvasničák Svijany

Kategorie: Nealkoholická piva

1. Svijanský Vozka

2. Primátor Nealko

3. Starobrno Fríí

Zdroj: Pivní kurýr | Autor: Richard Crha