Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Žebříčku spotřeby piva stále vévodí Češi

Němci bývali vyhlášenými pivaři. Poslední čísla však ukazují, že spotřeba zlatavého moku letos klesla na rekordní minimum. Každý Němec v průměru vypil 112,5 litru, tedy o 3,5 litru méně než v roce 2006. To ale někdejší pivní velmoci pomohli návštěvníci světového šampionátu ve fotbale.

Na špičce ve spotřebě piva se tak nadále drží Češi, kteří ho ročně vypijí téměř 160 litrů.

"Rok 2007 byl pro německé pivovarnictví špatným rokem," potvrdil internetovému vydání deníku Die Welt Peter Hahn, generální ředitel Německého svazu pivovarů.

Důvody vidí ve špatném počasí během léta a podzimu, které nelákalo lidi do pivnic a pivních zahrad, a v nepříznivém demografickém vývoji německé populace. "Čím jsou Němci starší, tím méně pijí pivo," vysvětluje.

Obrat k lepšímu neočekává ani v příštím roce. "Budeme si muset zvyknout na trvalý úbytek konzumace," říká. Ten Německo zažívá již několik let po sobě.

Jedinou výjimkou byl právě loňský rok, kdy spotřeba pěnivého moku lehce stoupla díky hostitelství mistrovství světa v kopané.

Na konci minulého století přitom Němci patřili ke světové špičce v konzumaci piva. V roce 1990 ho každý z nich vypil v průměru o 30 litrů více než letos, v osmdesátých letech připadalo dokonce 156 litrů na osobu.

Podle Hahna bude mít tento trend za následek úbytek pivovarů v Německu. V současnosti zde působí 1284 subjektů, což je nejvíce na celém světě.

Češi pijí pořád stejně

Bezmála 70 procent trhu však ovládá deset největších výrobců. Hahn je přesvědčen, že klesající spotřeba se odrazí v tom, že malé firmy budou přecházet pod velké koncerny. Pivovary již nyní také počítají se zvyšováním cen.

V Česku se spotřeba piva již několik let drží prakticky na stejném množství. Značný podíl na tom ale má konzumace slabšího, desetistupňového piva, které se v zahraničí vyrábí málo.

Tuzemští odborníci navíc upozorňují, že konzumace pěnivého moku samotnými Čechy v posledních letech klesá a stoupá naopak podíl cizinců. Roste také obliba nealkoholických piv na úkor alkoholických.

Zdroj: iDnes.cz


Potrefená husa Restaurace, Sport Bar a Beerpoint – to jsou tři typy franchisového značkového konceptu Staropramen. V letošním roce bylo otevřeno pět provozoven, tři z nich v Praze.

„V hlavním městě je pro Potrefenou husu stále řada příležitostí, ať v širšímu centru Prahy nebo na okrajových sídlištích, a další možnosti vznikají díky růstu nových obchodních lokalit. Z hlediska zákazníků je tu pak velmi silná kupní síla,“ vysvětluje David Petřík, manažer rozvoje značkového konceptu Staropramen. Letos v říjnu byla v Praze otevřena Potrefená husa v pivovaru Staropramen na Smíchově, v listopadu pak Potrefená husa Sport Bar v obchodním domě Centrum na sídlišti Spořilov. Ve čtvrtek 13. prosince je následovala Potrefená husa Restaurace v ulici Platnéřská na Praze 1.

„O franchisu Potrefené husy zaznamenáváme ze strany provozovatelů velký zájem. To nás samozřejmě těší, nicméně partnery pro dlouhodobou spolupráci vždy pečlivě vybíráme, “ říká David Petřík. „Chtěli bychom pokračovat tímto tempem a v příštím roce otevřít zase přibližně pět provozoven. Vedle Prahy vidíme velký potenciál v severních Čechách a také na jižní Moravě. Již nyní mohu prozradit, že příští rok otevřeme v pořadí druhou Potrefenou husu v Liberci a druhou v Bratislavě,“ odkrývá Petřík budoucí plány.

Koncept Potrefená husa klade důraz na vysoký standard kvality gastronomické i pivní nabídky. „Jedná se o koncept pivovarské společnosti, kvalita piva a jeho prezentace jsou pro nás velmi důležité. Potrefená husa je především referenční provozovnou pro značku Staropramen, významné jsou ale i výtoče. Ty se měsíčně pohybují v průměru mezi 40-50 hl na provozovnu a rok od roku se zvyšují,“ říká David Petřík. Ročně zaznamenají Potrefené husy více než dva miliony návštěv.

Myšlenka budovat vlastní síť restaurací pod značkou Staropramen vznikla v roce 1998. První Potrefená husa byla otevřena o rok později na Vinohradech. Vedle Potrefených hus vznikaly od roku 2001 v menších městech a na sídlištích moderní sportovní bary Sportovka, které se v roce 2005 začlenily do konceptu Potrefená husa. V roce 2005 se k Potrefené huse Restauraci a Sport Baru přidala Potrefená husa Beerpoint, moderní pivní bar, určený do nákupních center dobře dostupných městskou hromadnou dopravou.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o., která připravuje provozní projekt a manuál. Ten prostřednictvím svých konzultantů zavádí do praxe. Účast zkušeného šéfkuchaře a manažera provozu pomáhá franchisantovi – držiteli licence lépe se vypořádat s náročným obdobím na počátku fungování nové restaurace. Pivovary Staropramen a F&B Concepts s.r.o. spolupracují s franchisantem po celou dobu spolupráce na pravidelné měsíční bázi. Více informací na www.fbconcepts.cz.

Letošní Potrefené husy:

Červen Hradec Králové - Potrefená husa Restaurace

Srpen Karlovy Vary - Potrefená husa Sport Bar

Říjen Praha – Smíchov - Potrefená husa Na Verandách

Listopad Praha – Spořilov - Potrefená huse Sport Bar

Prosinec Praha – Staré Město - Potrefená husa Restaurace

Doplňující informace:

Značkový koncept Staropramen – Potrefená husa

Od roku 1999 otevřely Pivovary Staropramen 23 Potrefených hus po celé České republice a jednu na Slovensku. Důraz je v Potrefené huse kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb. Kvalitní gastronomie, v níž jsou zastoupena moderně prezentovaná tradiční jídla, kulinářské speciality i lehčí pokrmy, spojená s příjemným designově sladěným interiérem přitahuje stále více spotřebitelů.

Koncept Potrefené husy zahrnuje tři typy:

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst s počtem obyvatel nad 50 000.

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

Potrefená husa Beerpoint

Tento typ byl vyvinut speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, struktury jídelníčku a poskytovaného servisu. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně společnost pořádá. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Zatímco celkové objemy prodejů piva jsou v prosinci průměrné, prémiový Pilsner Urquell se prodává ještě více než v nejteplejších letních měsících. Jeho prodej teď roste oproti průměrným měsícům o 35 %. Trend, kdy si lidé

o vánočních svátcích více dopřávají prémiová piva, lze vysledovat i v okolních zemích včetně Polska. V posledních letech nakupují polští spotřebitelé v prosinci

o 10-15 % ležáku Pilsner Urquell více než v běžných měsících.

„Polští pivaři jsou při výběru značky patrioti, stejně jako Češi. O to více si ceníme nárůst prosincových prodejů piva Pilsner Urquell. Za kalendářní rok 2007 pak vzrostl celkový prodej prémiového plzeňského piva meziročně o 8 %. V Polsku je Pilsner Urquell velmi prestižní značkou, což se projevuje také na ceně. Ta je vyšší než u konkurenčních piv, jako jsou například Heineken nebo Carlsberg,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Více o polském pivním trhu a Pilsner Urquell

Polští spotřebitelé se tradičně kloní spíše k destilátům, v posledních letech ale roste obliba piva. Polsko je dnes s prodejem cca 25 mil hl piva desátým největším pivním trhem světa. Oproti ČR Poláci preferují silnější piva: 5-6 objemových procent alkoholu je u polského piva standard. Mezi pivovarníky platí Polsko za „království plechovek“ – prodá se v nich 44 % piva, zatímco v ČR zaujímají pivní plechovky jen cca 3 % podíl.

Značka Pilsner Urquell v posledních letech zintenzivňuje své polské marketingové aktivity. I proto Poláci vnímají Pilsner Urquell jako prestižní značku vysoce kvalitního piva pro moderní lidi.

Češi radí Polákům, jak na pivo

"Pilsner Urquell dává možnost všem stávajícím i budoucím fanouškům opravdového piva," píše polský deník Gazeta. Právě otevřená internetová stránka českého piva www.akademia.pilsner.pl provede všechny polské zájemce uměním servírování a pití piva plzeňského typu tak, jak jej zvládají jen jejich jižní sousedé. Chce-li polský barman správně načepovat pivo, stačí, aby se podíval na web a ví, jak na to.


Dobrovolní hasiči z Velkých Popovic uhasí žízeň z jubilejního soudku

Velkopopovický Kozel patří mezi nejúspěšnější tuzemská piva a letos slaví rekordní prodej. Pivaři jej na území České republiky od ledna vypili již milion hektolitrů. Oblibu Velkopopovického Kozla dokazují nejen rostoucí prodeje, ale také řada ocenění, jako například Obal roku či druhá příčka v soutěži České pivo 2007 – tu získala varianta 11° Medium, jejíž prodej meziročně vzrostl o více než 50 %. Jubilejní soudek s pivem Velkopopovický Kozel předal pivovar Velké Popovice jako dar místnímu sdružení dobrovolných hasičů.

Foto Plzeňský Prazdroj

„Jsme opravdu rádi, že obliba Velkopopovického Kozla jakožto značky tradičního poctivého piva neustále roste, což mimo jiné dokazuje i její letošní rekordní prodej. Pro pivaře je Kozel jasnou volbou, proto také patří mezi nejprodávanější piva v Česku. Meziročně jeho prodej stoupl o více než 15 %. O tyto úspěchy se zasloužila především vynikající kvalita piva vařeného s řemeslnou péčí popovických sládků, přesně v souladu se sloganem značky „Kdo umí, umí“. K dobrým výsledkům však přispěla také inovace přepravky, jejíž „dřevěný“ design byl oceněn titulem Obal roku, a vhodná marketingová komunikace značky, oceňující právě poctivou práci,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Za rok 2007 vzrostl prodej čepovaného piva Velkopopovický Kozel o více než 20 %. Požitek z čepovaného piva včetně autentického prostředí a atmosféry mohou okusit návštěvníci značkových restaurací s názvem Kozlovna. První z nich byla otevřena v květnu v Bystřici nad Pernštejnem, další budou následovat v průběhu roku 2008.

Značka Velkopopovický Kozel je již třetím rokem partnerem dobrovolných hasičů a v rámci řady aktivit oceňuje jejich každodenní pomoc druhým. Proto byl symbolický jubilejní soudek s miliontým hektolitrem piva Velkopopovický Kozel slavnostně předán sdružení dobrovolných hasičů z Velkých Popovic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Zázvorový zázrak z Černé Hory

[čtvrtek, 20. prosinec 2007]

Pivovar Černá Hora na Blanensku zahájil výrobu zázvorové limonády. Tu zatím v Česku žádná firma nevyrábí, na tuzemský trh se dováží především z Kanady. Od čtvrtka se limonáda objeví v maloobchodní síti, od ledna ji nabídneme velkým řetězcům.

"Prototyp limonády jsme nechali ochutnat návštěvníky letošní Pivní pouti a 99 procent z nich uvedlo, že by podobný nápoj od českého výrobce za příznivou cenu přivítalo," řekl ředitel pivovaru Jiří Fusek. Výrobní linka je schopna za hodinu vyrobit pět hektolitrů nápoje, podle potřeby lze její kapacitu ještě navýšit. Zázvorovou limonádu plánuje pivovar nabídnout také v sudech do hospod a restaurací.

Na trhu se tento týden objevila další novinka černohorského pivovaru v podobě bylinného likéru Elixír Karla Eufébia. Likér s 28 procenty alkoholu se vyrábí z destilátu, který pivovar získává při výrobě nového typu nealkoholického piva. To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol. Pivovar jej od ledna hodlá nabídnout na export do muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz požívání alkoholu. Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. V budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc hektolitrů.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Letos plánuje zvýšit celkovou produkci a vyrobit přes 160 tisíc hektolitrů piva, loni dodal na trh 152 tisíc hektolitrů. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (Týden)


Brněnský pivovar Starobrno, člen nizozemské pivovarské skupiny Heineken, letos prolomil rekord ve výstavu piva. Dosud nevyšší hranici 822 000 hektolitrů z roku 1973 překonal 11. prosince. Do konce roku se očekává výstav 850 000 hektolitrů, řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. Vloni pivovar vyrobil 787 000 hektolitrů pěnivého moku. V příštím roce hodlá výstav ještě více navýšit, na jaře by měla skončit dlouhodobá rekonstrukce varny.

Podle manažera pivovaru Petra Hauskrechta stojí za nárůstem odbytu hlavně loňská mírná zima a otevření nových distribučních center Starobrna. Vyšší odbyt zaznamenal pivovar především v horkém létě, kdy se výrazně zvýšila spotřeba piva i nealkoholických nápojů. Výstav piva stoupl v 1. pololetí meziročně o téměř deset procent. Do zahraničí podnik vyvezl za prvních šest měsíců 35 000 hektolitrů, což znamená meziroční nárůst 4,5 procenta. Nejvýznamnějšími odběrateli byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie.

Rekonstrukci varny zahájil pivovar v říjnu. Po jejím dokončení v dubnu 2008 se její kapacita zvýší o 40 procent, díky jímaní tepelných výparů bude také ekologičtější. Podnik očekává, že investice v řádu milionů eur se mu vrátí do pěti let. Současná varna je nejstarší částí celého pivovaru.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V roce 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Nechtěla investovat několik desítek milionů korun do obnovy zastaralé technologie. Ve firmě loni pracovalo 399 zaměstnanců, tedy o 2,4 procenta méně než v roce 2005. (M&M)


Radegast oslavil 37. narozeniny

[čtvrtek, 20. prosinec 2007]

První várka piva byla v Nošovicích stočena na začátku prosince roku 1970. V následujících 37 letech se značka Radegast vypracovala na pozici nejoblíbenějšího piva na Moravě a druhou nejprodávanější značku v České republice.

Pivovar za dobu své existence vyrobil více než 47 mil. hl. piva. Přesně v den 37. narozenin pivovaru Radegast navštívil Nošovice guvernér Rotary International pro Českou a Slovenskou republiku, Petr Pajas. V rámci své návštěvy popřál pivovaru mnoho úspěchů a jeho manažerovi, Ivo Kaňákovi, předal spolu s prezidentem ostravského klubu, Daliborem Hustým, pamětní miniaturu rotariánského zvonu z dílny známé zvonařky Marie Ditrichové z Brodku u Přerova.

Na sklonku roku 1970, přesně 3. prosince uvařili sládci v novém nošovickém pivovaru první várku piva. To pojmenovali, stejně jako pivovar ve všelidovém hlasování obyvatelé Nošovic a okolí podle pohanského boha Radegasta. V roce 1971 uvařil pivovar něco málo přes 530 tis. hl piva, v roce 1988 prolomil hranici 1 mil. hl. a o 10 let později překonal další magickou metu 2 mil. hl.

V narozeninový den navštívil pivovar Radegast guvernér českého a slovenského klubu Rotary International Petr Pajas. Guvernéra přivítal manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, který k návštěvě říká: „Pivovar Radegast je zodpovědnou firmou, která se snaží pomáhat životnímu prostředí, ale i potřebným lidem. Je velmi symbolické, že nás na narozeniny pivovaru navštívila osoba, které má stejné cíle.“

Petr Pajas v rámci svého pobytu v pivovaru poděkoval za podporu projektu tábora pro postižené děti ve Stružielce prostřednictvím projektu Občanská volba Plzeňského Prazdroje. V Moravskoslezském kraji disponuje organizace Rotary International třemi kluby, z nichž jeden je ve Frýdku-Místku a dva v Ostravě. Celkově sdružuje v ČR a SR 64 klubů, jejichž členy je 1420 lidí. Rotary International je nejstarší servisní klubová organiazce na světě, čítá více ne 32 tis. klubů a působí ve 200 zemích světa. Organizace realizuje projekty směřující do humanitární oblasti a čítá 1,2 mil. lidí. (Marketingové noviny)


Výsledky pocházejí ze silvestrovské ankety, která proběhla na internetovém serveru revue.idnes.cz

Lidé letos více upřednostňují trávení Silvestra v zimním prostředí. Zatímco v loňském roce dávali respondenti přednost oslavám doma, popřípadě v restauraci či v klubu, letos se chystá až 43 procent dotázaných na chatu či na hory. 69 procent dotázaných bude jako v loňském roce slavit příchod nového roku se svými přáteli. Více jak dvě třetiny respondentů vyslovily přání oslavit Silvestr se Staropramen CoolKegem. Silvestrovské ankety se zúčastnilo celkem 382 respondentů, zveřejněna byla na internetovém serveru revue.idnes.cz.

Náplň a program silvestrovského večera se i v letošním roce podobá předchozím. Lidé se baví popíjením a povídáním, tancem či oblíbenými společenskými hrami. Televizní pořady jim běží jako zvuková či obrazová kulisa, ale sledování televize upřednostňuje jen 32 % respondentů.

Na silvestrovském stole nesmí chybět kromě tradičních chlebíčků a dalších potravin pivo a víno, které preferuje přes 65 % dotázaných. Tvrdý alkohol si dá více než polovina dotázaných. Silvestrovský večer bez sektu si nedokáže představit více jak 80 % respondentů.

Dotázaní rovněž v anketě potvrdili výhody a skvělé vlastnosti letošní novinky značky Staropramen - samochladícího sudu Staropramen CoolKeg. 96 % dotázaných, kteří se s ním již setkali či o něm alespoň slyšeli, považují Staropramen CoolKeg za skvělý doplněk silvestrovské oslavy. Tento sud nejenže vychladí 20 litrů piva Staropramen Světlý během pouhé hodiny na ideálních 5°C a udrží tuto teplotu dalších 12 hodin, ale zároveň nevyžaduje žádná přídavná zařízení ani zdroj energie. Navíc není nutno řešit problém nedostatku místa v lednici pro lahvové pivo, nehledě na to, že pravý milovník piva dává přednost pivu točenému.

Doporučená cena je 790 Kč, výčepní sadu pořídíte za 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. K dostání je ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a na vybraných čerpacích stanicích. Více informací naleznete na www.staropramen.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


V nové varně v úterý začali vařit pivo pracovníci kácovského pivovaru, jehož historie se datuje od roku 1457.

"Z důvodu navýšení kapacity spojené s plánovaným spuštěním linky na stáčení zlatavého moku do lahví jsme varnu kompletně zrekonstruovali. Nyní jsme schopni vyrobit z jedné várky osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. Dvě varné nádoby jsme přivezli ze Švýcarska,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší.

Na rozjetí moderní technologie dohlíželi přední čeští odborníci v čele s kácovským sládkem Dušanem Krankusem, který dříve působil v pivovaru Bernard. Foto zde ... (Kutnohorský deník)


Speciálně pro vánoční trh navařily chmelový nápoj oba pivovary v regionu, tedy kutnohorský a kácovský. Milovníci zlatavého moku si tak mohou vychutnat dva čtrnáctistupňové tmavé ležáky.

„Pivo značky Lorec, který zahřeje na těle a pohladí po duši, vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili naše výrobky,“ sdělil Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek kutnohorského pivovaru.

Tmavé pivo Lorec se na trh poprvé dostalo v roce 1978, letošní várka čítá přibližně čtyři sta hektolitrů. „Pivo jsme uvařili ještě za horkých srpnových dnů. Jako tradičně ho stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej proto mohou odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil Jan Hejra.

Pozadu nezůstali ani pracovníci kácovského pivovaru. „Vánočního tmavého ležáku jsme navařili dost, aby zbylo na všechny. A pokud by to stejně nestačilo, mohou se naši zákazníci v hospodách těšit na velikonoční svátky, kdy si vše zopakujeme,“ řekl dobře naladěný ředitel pivovaru v Kácově David Hořejší.

On a jeho spolupracovníci totiž před týdnem úspěšně zprovoznili novou varnu, a tak lze nyní z jedné várky vyrobit osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. (Kutnohorský deník)


Ztichlá náves, liduprázdné ulice, krajina v lehce mrazivém oparu. V Dalešicích jako by se v sobotu život zastavil. Ne tak ovšem v místním pivovaru, proslulém především pivem domácí výroby a slavným filmem Postřižiny.

Tradiční Postřižinská zabíjačka s dechovkou lákala už od rána na jitrničky mnoho mlsných hostů

Tam to od rána žilo tradiční Postřižinskou zabíjačkou.

Masné lahůdky mistra řeznického Viktora Bellovice lákaly po celý den party přátel i celé rodiny.

Výčepem se mísil cigaretový kouř s vůní vepřového, sympatická servírka a její kolega se měli co otáčet, aby obsloužili všechny nedočkavé hosty.

„Plno máme už od rána, většinou jsou to lidé odjinud, místních je jen pár,“ stačila prozradit Lenka Kristinusová a už se zase rozběhla po placu s novou várkou plných talířů.

Jídelní lístek nabízel samé speciality. Podával se ořez z vepřového kolene s křenem, pečené jelítko se zelím a bramborem i řízek ve strouhance či přírodní.

Kdo měl chuť na polévku, pro toho se hřála prdelačka nebo ovarová s kroupami.

„Jo, gulášek byl dobrý, jen ty ceny se pořád zvedají,“ zhodnotil výkon kuchařů jeden z trojice dalešických mladíků. Se svými přáteli zde dal partičku karet nad colou, prý stejně jako každý den.

Rušno odpoledne rozčísla dechová kapela Horanka. K jídlu i pití hrála melodie ryze myslivecké, člověk se rázem viděl někde na honu, které střídaly vánoční koledy.

Mnozí hosté si je pobrukovali, jiní se jen zaposlouchali do písní o Ježíškovi a Betlému. Každému, kdo s plným břichem odcházel, se ve tváři zračila spokojenost.

A sotva se u masivních stolů uvolnilo místo, už si sedali další.

I když se dalešická zabíjačka zvala Postřižinskou, člověk si v tu chvíli připadal spíše jak v jiném filmu, něžně humorných Slavnostech sněženek.

Chyběl tu jen rozvážný Rudolf Hrušínský, divoký Petr Čepek, dojemný Jaromír Hanzlík a pravý divočák se šípkovou omáčkou. (Třebíčský deník)


Němci chtějí lázně a pivovar

[středa, 19. prosinec 2007]

Potenciální německý zájemce o bílinské lázně přijel v pátek do Bíliny. Chce zachovat lázně a navíc v areálu zprovoznit pivovar.

Skupinka Němců se setkala s představiteli města a všichni jednali o možnostech, co si s lázněmi počít. Investor konzultoval své představy s vedením bílinské radnice. „Chtějí kombinaci lázní a pivovaru. Vše si prohlédli, nafotili a ještě tento týden by měli poslat vyjádření. Jejich zájem tedy rozhodně trvá,“ vysvětluje bílinský starosta Josef Horáček. Vysvětlil, že německý investor v současnosti opravuje i lázně v Náchodě a získal tak již mnoho zkušeností.

Řeč byla samozřejmě i o právní formě budoucích zprovozněných lázní. „V prvé řadě mají zájem na vytvoření akciové společnosti,“ přiblížil starosta zájmy investora, které korespondují se představami města. V každém případě má zájemce možnost vyjádřit se ke smlouvě o dlouhodobém pronájmu. Vše se teprve uvidí, až Němci pošlou svoje stanovisko. O lázně v Bílině se zajímají v posledních týdnech velmi intenzivně. Snad tedy konečně třeba jejich zájem bude novým odrazovým můstkem pro opuštěné bílinské lázně. (Teplický deník)


Ocenění pro náchodský pivovar

[středa, 19. prosinec 2007]

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již ve středověku. Dříve se pivo vařilo v domech, což ukončilo rozhodnutí městského zastupitelstva vybudovat městský pivovar.

Základní kámen pivovaru byl položen roku 1872, v roce 1935 se začala používat chráněná značka Náchodský Primátor, předchůdce současné známky. Od založení prošel pivovar mnoha změnami a rekonstrukcemi. Dnes patří mezi nejmodernější v republice. Hlavní část výroby tvoří Primátor Premium a Primátor Světlý. Oblibu má i tmavý ležák, nealkoholické pivo nebo Primátor Diamant se sníženým obsahem cukru. Nabídku doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo nebo kvašený polotmavý ležák anglického typu.

Společnost vyrábí i řadu limonád Primátor Limo. Od října začal pivovar distribuovat výrobky s novými etiketami. Ty navazují na předešlé, kvůli orientaci zákazníka bylo v jádru zachováno i barevné ladění. Změna etiket se uskutečnila po čtyřech letech.

Značka Primátor si udržuje svoji kvalitu. O tom svědčí i ocenění získaná na různých domácích a zahraničních veletrzích a soutěžích. Pivo Diamant získalo například letos titul Pivo České republiky. Dvě druhá místa získalo náchodské pivo v kategorii Nealkoholická piva a Pivo se sníženým množstvím cukrů. Nejlepší piva vyráběná v ČR byla vyhlášena na Svatováclavské slavnosti piva v Praze. Zde obhájil loňské vítězství Premium Dark. Pivovarští odborníci vybírali mezi 77 pivy vítěze v pěti kategoriích. Zisk titulu České pivo 2007 tmavého ležáku se stal stým oceněním v novodobé historii pivovaru.

Od ledna 1993 až do dneška přivezl Pivovar Náchod z různých soutěží celkem 106 ocenění, z toho 27 zahraničních. Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv u nás. Nejlépe si vedou piva Premium Dark s 23 oceněními a Exlusiv s 21 úspěchy. (Chrudimský deník)


Steiger zatiaľ ceny piva nezvyšuje

[pondělí, 17. prosinec 2007]

Pivovar Steiger, a. s., nezvýši do konca tohto roku cenu svojho piva. Dokonca je reálny predpoklad, že ceny ostanú nezmenené aj v prvom štvrťroku 2008.

"Je to výsledok stabilizovanej ekonomickej situácie spoločnosti. Uplynulé tri štvrťroky pivovar ukončil s kladnými hospodárskymi výsledkami. Tržby za 9 mesiacov dosiahli 219 miliónov Sk, čo predstavuje oproti skutočnosti za rovnaké obdobie minulého roku 120-% nárast. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 66 miliónov Sk a aktíva pivovaru sú 317 miliónov Sk," informoval riaditeľ spoločnosti Jaroslav Vysloužil.

Spoločnosť za prvých deväť mesiacov tohto roka predala celkom vyše 118 000 hektolitrov piva a 15 000 hektolitrov nealkoholického nápoja Kola Loka. Nárast predaja piva a nealkonápoja oproti minulému roku je 105 %. Spoločnosť Pivovar Steiger, je aj významným distribútorom originálnych českých pív Budvar, Zubr a Litovel. (Sme)


Známá českobudějovická restaurace „Masné krámy“ má za sebou první týden provozu. Ten je možné vyhodnotit jako velmi úspěšný. V období od 5. do 11. prosince včetně, tedy během pouhých sedmi dní bylo vytočeno celkem 6 183 l piva, z toho 5 785 l kroužkovaného ležáku. Hosté vypili téměř 13 000 velkých nebo malých piv.

„Mimořádným dnem byl pátý prosinec, kdy se Masné krámy po pěti letech znovu otevřely. Hosté vypili rekordních 15 hektolitrů piva. Restaurace byla od 14 hodin až do zavírací doby neustále přeplněna. Mnoho lidí si dalo své první pivo v nových Masných krámech ve stoje,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masné krámy jsou ale nejen o pivu, ale také o dobrém jídle. Během prvních sedmi dnů bylo hostům naservírováno 3500 pokrmů. Statistikám dominuje „vepřový vrabec na tmavém ležáku s knedlíkem a se zelím“ (79,- Kč) z akční nabídky Vepřové hody, která potrvá až do Vánoc. Zájem je také o další zabíjačkové speciality, například o „zabijačkový guláš s křenem a houskovým knedlíkem“ (59,- Kč). Z nabídky stálého jídelního lístku je mezi zákazníky největší zájem o „vepřové koleno řeznického mistra“ (199,- Kč), „pečené stehno z mladé kačeny“ (128,- Kč) a „pivovarský guláš se dvěma druhy knedlíků“ (108,- Kč).

Přestože zájem hostů o návštěvu restaurace je velký, personál připravil na závěr roku několik zpestření, včetně hudebního programu. V neděli 16. prosince od 18 do 19 hodin zahraje kapela Dudlajda pásmo koled (vstup zdarma). Masné krámy budou otevřeny i během Vánoc a na Silvestra. Na Štědrý den bude otevřeno do 15 hodin. Na Silvestra bude pro veřejnost otevřeno od 10.30 do 14 hodin. Od 19 do 04 hodin na Nový rok je připraven silvestrovský program s hudbou. Vstupné v ceně 150,- Kč na osobu zahrnuje hudbu a něco slaného na stůl. Během silvestrovského večera si budou hosté vybírat jídlo a la carte ze zúženého silvestrovského jídelního lístku. Zájemci si mohou také alternativně objednat speciální silvestrovské menu o čtyřech chodech se sklenkou sektu za 650,- Kč, které zahrnuje i vstupné.

V Masných krámech je velký zájem o rezervace. Například na Štědrý den je již potvrzeno 105 rezervací a velmi obsazený je i celý předvánoční týden. Rezervace je možné objednávat na telefonu 387 201 301 nebo e-mailem na info@masne-kramy.cz. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hod, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hod a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Pivovarnictví skomírá

[pondělí, 17. prosinec 2007]

Na Hodonínsku jsou pouze dva minipivovary, které dodávají dvěma hospodám. Skomírajícím oborem na Hodonínsku je pivovarnictví. Region, který měl ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století téměř deset pivovarů, má nyní jen dva minipivovary. Ty bojují v konkurenci velkovýrobců různými zbraněmi. „Čistou“ technologií nebo také prapodivnými příchutěmi.

„Višňové či malinové pivo si vyžádal trh. Jsou to druhy, kterým se velké pivovary nemohou věnovat,“ řekl sládek Minipivovaru Kunc z Hodonína Jaroslav Škrabal. Ovocná příchuť podle něj přilákala více žen. Speciální zázvorové pivo chutná zase především mužům. Pivovar vyrábí pěnivý mok jen pro vlastní potřebu a čepuje jej pouze v restauraci, která je součástí výroby. Kotle, kde se pivo vaří, jsou dokonce hned za barem.

Jen několik měsíců funguje druhý minipivovar okresu. Ten je o poznání menší než ten hodonínský a sídlí ve Bzenci pod tamním kopcem Kněží hora, jak se pivo také jmenuje. Domácí výrobce Radomil Paták dodává pivo zatím jen sousedům a známým a do restaurace, která sídlí přes ulici. Má ale vyšší ambice. Chystá se rozšířit výrobu a zvýšit kapacitu. Nové odběratele mu možná získají právě spokojení známí.

„Nepiji nic jiného. Pravidelně si dojíždím pro zásobu. Dělám vše pro to, abych měl i u nás hospodu, kam bych si mohl na Kněžihorské zajít,“ plánuje Miroslav Somr z Vracova.

Je možné, že dalšího pivovaru se okres Hodonín ani nedočká. Nejsou totiž kvalifikovaní pracovníci. Své o tom ví Bohumil Žandovský, který v devadesátých letech koupil budovu bývalého pivovaru v Kyjově.

„Původně jsem ji kupoval, abych tam obnovil výrobu. Ta tam skončila v šedesátých letech minulého století. Ale kromě jiných problémů jsem narazil na to, že v regionu nejsou lidé, kteří mají s touto výrobou zkušenosti,“ řekl Žandovský. (Hodonínský deník)


Milovníci speciálních hořkých piv si před Vánocemi přijdou na své. Dvě zcela nová, výrazně hořká speciální piva připravil pro předvánoční trh pivovar Louny, který patří do skupiny Drinks Union. „V obou případech jde o výjimečně hořká speciální piva. Prvním je hořký speciál Louny 13°, druhým pak extra hořký speciál Louny 16°,“ řekl ředitel pivovaru Louny Daniel Urban. Podobně silná piva se podle historika pod značkou Louny ještě nikdy neprodávala.

Pivo se na předvánočním trhu objeví jen v omezeném množství. „Pivo je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. Oba hořké speciály jsou uvařené již od července letošního roku. V ležáckých sklepích pak zrály téměř 120 dní,“ uvedl ředitel pivovaru Louny.

Dodal, že na trhu se objeví po 150 hektolitrech každého typu hořkého speciálu. „Chtěli jsme dát lidem, kteří mají rádi pivo Louny, něco navíc, aby si mohli vychutnat skutečně kvalitní pivo. Hořké speciály budou čepovat vybrané restaurace na Lounsku, Chomutovsku a Mostecku,“ doplnila marketingová manažerka značky Louny Daniela Klančíková. Podle ní společnost Drinks Union uvažuje o tom, že pokud by se piva osvědčila, mohla by se na trhu objevovat pravidelně. „Vše záleží na tom, jak našim zákazníkům zachutnají. Věříme ale, že na takto výjimečných pivech si milovníci piva Louny skutečně pochutnají,“ uvedla. Dodala, že pivovar připravil pro sváteční chvíle ještě novoroční polotmavý Lounský ležák.

Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silná piva nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Hořké speciály Louny nejsou jedinými předvánočními výjimečnostmi pivovarů skupiny Drinks Union. „Pro vánoční trh jsme připravili také speciální polotmavý sváteční Březňák jedenáct. Na německý trh pak putuje nejsilnější pivo v historii pivovarů Drinks Union, 21stupňový Březňák DOPPEL-DOPPEL Bock,“ uvedl hlavní technolog skupiny Ondřej Koucký. (Ústecko24)


Bratislavský Stein, druhý najstarší slovenský pivovar, už nevarí pivo. Poslednú novembrovú várku rozvezú odberateľom do konca tohto roku. Značka Stein však z trhu neodíde.

Pivovar, ktorý na jar roku 2007 kúpila luxemburská finančná spoločnosť Orco Property Group, potom zbúrajú. Značka Stein však z trhu neodíde. Bude sa ďalej vyrábať v réžii moravskej pivovarníckej skupiny PMS Přerov, ktorá na Slovensku prevádzkuje pivovar Steiger Vyhne. Vyplýva to z dohody o porozumení, ktorú na sklonku novembra podpísali zástupcovia Orco s dlhodobým strategickým zahraničným partnerom, záujmy ktorého v pivovarníctve zastupuje PMS Přerov.

Zahraničný partner sa v zmluve zaviazal, že zaručí pokračovanie výroby piva a ďalší rozvoj značky Stein. Zdroj Pravdy potvrdil, že sudové pivo Stein by sa malo vyrábať v niektorom z moravských pivovarov skupiny PMS, a to buď v Přerove, Litovli alebo Hanušovciach. Steiger Vyhne by zasa zabezpečil výrobu fľaškového Steinu. Vyhniansky Steiger, ako aj bratislavský Stein patria do kategórie tzv. malých pivovarov. Tie odvádzajú štátu za pivo nižšiu spotrebnú daň. Pri desiatke je to za jeden hektoliter 370 korún, oproti 500 korunám, ktoré platia veľké pivovary.

Presunom výroby piva Stein do vyhnianskeho Steigra by sa podľa informácií Pravdy nemala zvýšiť výroba nad hranicu 200-tisíc hektolitrov piva. Tá je totiž podmienkou na uplatnenie nižšej spotrebnej dane.

Steiger v roku 2006 vyrobil 165-tisíc hektolitrov piva a jeho celkový trhový podiel dosiahol 4,3 percenta. Stein dodal na trh 143-tisíc hektolitrov pri trhovom podiele 3,8 percenta. Skupina PMS Přerov získala spolu so značnou Stein aj prístup do zhruba 400 krčiem a výčapov, ktoré v Bratislave, na Záhorí a južnom Slovensku zásoboval pivom bratislavský Stein.

Zhruba po dvoch až troch rokoch od zbúrania starého pivovaru by sa výroba piva Stein mala vrátiť do Bratislavy. Developerská skupina Orco Property Group totiž plánuje postaviť malý pivovar s reštauráciou. Varil by sa v ňom podľa pôvodnej receptúry bratislavský Stein.

Malý pivovar s predpokladanou ročnou výrobou 5- až 10-tisíc hektolitrov by bol súčasťou nového multifunkčného obchodno-obytného komplexu Stein.

Pravde túto informáciu potvrdil obchodný riaditeľ spoločnosti Stein Dušan Pfeifer. Viac ako 130-ročná tradícia výroby piva v Bratislave by tak zostala zachovaná. (Tvoje peniaze)


Město má svou jedenáctku

[sobota, 15. prosinec 2007]

Od včerejšího dne má také Jindřichův Hradec své vlastní pivo. Jedná se o kvalitní jedenáctistupňový ležák, který pro město vyrábí rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Jediné místo, kde se dá tato specialita zakoupit, je prodejna firmy Fruko v Komenského ulici.

Foto

Foto


Server Patria.cz na svých stránkách přinesl informaci o tom, že zájem získat veřejnou zakázku na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost mají celkem tři firmy. Podle oznámeného scénáře chce současná vláda nejprve národní podnik převést na akciovou společnost a poté prodat strategickému zájemci. Ve hře není ale jen hodnota samotného podniku, jde také o sérii známkoprávních sporů s americkým pivovarem Anheuser Busch. Odpůrci transformace Budvaru totiž poukazují na to, že by americký pivovar mohl svého tradičního konkurenta koupí zlikvidovat. (Kurzy.cz)


«« « Strana 678 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň