Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pomalu neuplyne týden, aby z Budějovického Budvaru nepřišla zpráva týkající se obchodní ofenzívy: nejprve uzavřel několik smluv o prodeji svého piva v zahraničí, korunovaných smlouvou s doposud úhlavním nepřítelem Anheuser-Buschem o distribuci českého piva ve Spojených státech. A naposledy oznámil, že bude vyrábět nové levné pivo, které doplní prémiovou značku Budvar.

HN: Co se stalo, že po letech útlumu nastal najednou takový zlom?

To není zlom. Změny tady probíhají neustále. V sortimentu, výrobě, obalech, organizaci práce, informačním systému. U obchodních aktivit se teď ale termíny sešly. To máte pravdu. Ale třeba obchodní smlouva s pivovarem Anheuser-Busch pro USA se připravovala od roku 2005. Chtělo to čas.

HN: Ale v obchodě jste si doposud cestu klestili sami...

Ne tak zcela. Kromě Německa a Británie (kde má Budvar dceřiné společnosti - pozn. red.) máme zahraniční aktivity postavené na importních smlouvách. Pivovarnictví ale není strnulé a hodně se mění.

Jestliže v 90. letech distribuci v zahraničí silně ovlivňovali nezávislí velkoobchodníci a importéři, pak dnes prim začínají hrát samy pivovary. To je důsledek globalizace. Proto je logické, že naše distribuční smlouvy uzavíráme právě s pivovary. Na Slovensku i na Novém Zélandu. S Carslbergem i Anheuser-Buschem. Respektujeme prostě změny na trhu.

Nová značka bude mít jinou chuť

HN: Loni po třech letech jste znovu zvýšili produkci. Vadilo vám, že konkurence byla lepší v množství uvařeného piva?

Diskuse jen o objemu výroby je zavádějící. Zásadním problémem každého pivovaru i podnikání je nalezení dobrého kompromisu mezi objemem a hodnotou. Na co je mi velký objem bez hodnoty a k čemu mi je naopak malý objem s vysokou hodnotou, pokud to nezvládnu utáhnout?

HN: Neprotiřečíte si pak, když od března uvedete na trh novou levnou značku piva?

To není žádná levná značka, s tím nesouhlasím. Je to pivo střední cenový segment, pivo, díky němuž rozšíříme portfolio našich výrobků. Značka Budweiser má daný charakter i cenovou úroveň i balení.

Pokud ale chceme zasáhnout střední cenový segment, musíme přijít s něčím novým. Ale není to levná značka. Má jiný charakter chuti, ale víc vám o ní neřeknu.

HN: Dovedete si představit, že přijdete ještě s další značkou?

Teď s tím nepočítáme, ta nová nám dává další možnosti.

HN: Jaké?

Můžete pod ni zavěsit třeba různé druhy piv.

Dohodnout se chtěli sami lidé z Anheuser-Busche

HN: O importní smlouvě s Anheuserem o prodeji vašeho piva Czechvar ve Spojených státech se mluví jako o historické. Co o tom rozhodlo? Byl to i nástup pragmatického Augusta Busche juniora do čela koncernu?

Myslím, že hlavní impuls vzešel ze změny situace na americkém pivním trhu. Zatímco koncem 80. let na něm importované značky nehrály skoro žádnou roli, v polovině let devadesátých začal jejich růst. Podíl zahraničních piv se nyní dostal na třináct až čtrnáct procent.

Ze zhruba 245 milionů hektolitrů piva, které se ročně v USA vypijí, je to hodně - přes třicet milionů hektolitrů. To ani tak silná firma jako Anheuser-Busch nemůže opomenout, chce-li zůstat klíčovým hráčem. Logickou reakcí pak bylo, že si vytipovali výrobce a výrobky, mezi nimiž jsme byli i my. Nic víc za tím nehledejte.

Už loni Anheuser uzavřel podobnou obchodní alianci s pivovary Groslch z Nizozemska a společností InBev, která přidala značky Stella Artois, Beck's, Bass Pale Ale či Hoegaarden. Vedle nich ale Anheuser prodává i pivo Tiger ze Singapuru nebo Kirin z Japonska.

HN: Impuls tedy přišel od nich?

Ano od nich. S tím, jestli jsme vůbec připraveni bavit se o obchodní spolupráci ve Spojených státech. Tím to začalo.

HN: Jak to vypadá, když dole u dveří klepe někdo od Anheuserů?

Nic výjimečného. Šlo o standardní obchodní jednání, v našem případě na neutrální půdě.

HN: Jak Czechvar propagují? Říkají, že je to pivo z Budějovic?

Obsah marketingové podpory je součástí dohody. Ještě než jsme ji uzavřeli, probíhaly spotřebitelské testy. Manuály jsou připravené tak, aby značka Czechvar byla nekonfliktní. Především jako originální importované pivo. Jako evropská a česká značka.

HN: Vraťme se ještě k nástupu Busche juniora. Jakou roli hrála výměna ve vedení Anheuser-Busche?

Podle mě byly klíčové změny, které se staly na trhu. Fakt, že jsme se setkali se současným nejvyšším představitelem, vedlo ale i k tomu, že jsme si objasnili některé historické věci.

HN: Co jste si říkali?

Oba jsme se zeptali, kolik peněz jsme utratili za soudní spory a jestli i další budoucnost je postavená na tom, že půjdeme touhle cestou, anebo budeme hledat jiné, méně konfliktní cesty. Na tomto základě jsme se pak dohodli na novém obchodním projektu...

HN: ...o kterém se mluví jako o historickém.

Také to tak cítím. Myslím si, že to je historický zlom v našich vztazích. Za těch sto let jsme v podstatě pořád stáli proti sobě jako soupeři. O duševní vlastnictví a trhy.

HN: Dohodli jste se na omezení soudních sporů?

To jsme neprobírali. Řekli jsme si, že bude účelné vyzkoušet si obchodní spolupráci, a shodli se na tomto projektu. Dohoda má ustanovení, že se vůbec nevztahuje na soudní spory a nemá ambice na rozdělování trhů podle toho, kde má kdo jaké chráněné známky. Už vůbec se pak nedotýká otázek privatizace. Je to čistě obchodní koncept, který se týká Spojených států a značky Czechvar.

HN: Dobře, ale co loňský známkoprávní smír na Kypru? To byla náhoda?

To byl do jisté míry zlom.

HN: Testovali jste veřejnost, jak to přijme?

Ne, žádné testy veřejnosti neproběhly. Ke smíru nás vyzval předsedající soudce. Když se podíval na žalobu a odpověď, tak se zeptal, jestli jsme připraveni jednat o smíru. Po jednodenní diskusi jsme pak došli k tomu, že nemá cenu dál pokračovat, a dohodli se. Ale to se týká jen Kypru.

HN: Ale i jinde přece můžete postupovat podobně...

Myslím, že teď jsme už za špičkou soudních sporů. Navíc se známe tak dokonale, že není čím se překvapit. Přesto kyperský smír není jednoznačným návodem, protože všude jsou jiné podmínky.

Ale zároveň to ani nevylučuji.

HN: Máte pokyn od vlastníka: dohodněte se, nebo bojujte dál?

To jsou jednoznačně manažerská rozhodnutí. My se staráme o podnik a jeho hodnotu. Nemůžeme ochranné známky odprodávat, ale odpovídáme za jejich správu.

HN: Mluví vám lidé z ministerstva zemědělství do práce?

Ministerstvo jako našeho zřizovatele o dění samozřejmě informujeme, ale nedělá žádná specifická rozhodnutí.

HN: Dokážete si představit, třeba za nějakou delší dobu, že americký Budweiser bude prodávat značku Budvar z Budějovic?

To si netroufnu odhadnout, teď jsme se dohodli na distribuci značky Czechvar a to platí.

HN: A nejen v Americe, ale třeba v Austrálii nebo na Zélandu, kde prodáváte pod českou značkou?

Tam obě společnosti jdou každá svou cestou a nejednali jsme o společné distribuci.

Klíčové trhy jsme si proti Anheuseru uhájili

HN: Jaká je vaše prognóza pokračování známkoprávních sporů? Skončí, nebo budou pokračovat?

Dobrá otázka. Myslím, že tím, jak obě strany už znají své silné a slabé známky, tak nepočítám, že by se navyšovaly nové případy. Myslím, že se budou jen dokončovat běžící spory.

HN: Takže o zásadní trhy už jste se poprali?

My jsme si klíčové trhy uhájili, což je Německo, Velká Británie, Švýcarsko, Rusko, pobaltské státy. Navíc jsme své působení rozšířili do skandinávských států, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska.

HN: Bavili jste se s šéfem Anheuser-Busche o privatizaci Budvaru?

Ne. Ani to nejde. Vedení firmy nemá oprávnění zastupovat vlastníka při jakémkoliv aktu, který se týká majetkoprávních věcí. (iHNed)


Pivovar Budějovický Budvar pokračuje v obchodní ofenzívě. Podle zdroje HN uzavřel smlouvu o obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg, který se má postarat o distribuci budějovického ležáku ve své prodejní síti ve Skandinávii a Chorvatsku.

Obě strany přitom chtějí dohodu oznámit až ve společném prohlášení koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne. "Nebudeme to nijak komentovat," sdělil včera ředitel Budvaru Jiří Boček.

Podle informací HN se smlouva týká prodeje prémiového ležáku, který se bude v severských státech prodávat pod českou značkou Budějovický Budvar, protože známka Budweiser v nich vesměs patří americké firmě Anheuser-Busch.

V krátké době jde už o druhou strategickou dohodu. Minulý týden Budvar oznámil uzavření podobné obchodní aliance s pivovarem Anheuser-Busch. Ten od pátého ledna distribuuje ve Spojených státech budvarskou značku Czechvar. Tu Budvar v roce 2000 vytvořil proto, aby se dostal na trh v Severní Americe, kde o značku Budweiser přišel už v roce 1939.

Tehdy oba budějovické pivovary, Měšťanský a Český akciový, přistoupily na nevýhodnou dohodu. V ní se zavázaly nepoužívat označení Budweiser, Bud a Budweis ve smluvně určených zemích od Panamy na sever.

Obě dohody ukazují snahu manažerů Budvaru zvýšit prodej svého piva v zahraničí. Budvar loni uvařil 1,151 milionu hektolitrů piva a po třech letech opět svůj výstav zvýšil.

"Pro Budvar jsou některé trhy kvůli známkoprávním sporům hůř dostupné. Pak se tam firmě ani nevyplatí budovat vlastní zastoupení. Tímhle způsobem lze překážky eliminovat," říká ekonomický poradce Pavel Dytrych. Podle něho tak Budvar vyráží zbraň i svým kritikům, kterým vadí, že není součástí žádného nadnárodního uskupení, a proto nemá možnost využívat jeho distribuční sítě. Na rozdíl třeba od jiných velkých českých pivovarů, jako je Prazdroj (SAB/Miler), Staropramen (InBev), Krušovice (Dr. Oetker) nebo Starobrno (Heineken).

"Díky velké konkurenci, zániku menších pivovarů a koncentraci výrob se chuť piva hodně sjednocuje. Konzumenti pak chtějí změnu. Jinou chuť, vyšší hodnotu. Pivní trhy na to musí reagovat. A Carlsberg stejně jako Anheuser-Busch při prodeji budějovického ležáku vydělají na obchodní marži," vysvětluje Dytrych.

Budvar loni zvýšil vývoz o sedm procent na 556 tisíc hektolitrů piva, což byl historický rekord. Celková produkce Budvaru dosáhla 1,151 milionu hektolitrů piva. (iHNed)


Budějovickému Budvaru se loni dařilo na zahraničních trzích. V roce 2006 totiž vyvezl nejvíce piva ve své historii. Celkem do padesáti států světa odteklo z pivovaru 556 tisíc hektolitrů piva, to je o sedm procent více než v roce 2005. Zájem byl především o světlý ležák Budweiser Budvar.

Nejrychlejší růst prodeje zaznamenal pivovar na svých nejdůležitějších vývozních trzích, jako je Německo, Velká Británie, Slovensko a Rakousko.

"Výsledků si ceníme o to více, že v těchto zemích je mimořádně tvrdá konkurence a poptávka po pivu tam stagnuje nebo dokonce mírně klesá," řekl Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V Německu vzrostl prodej meziročně o pět procent, a dosáhl tak hranice 190 tisíc hektolitrů.

Na britský trh podnik loni vyvezl celkem 106 tisíc hektolitrů, což je o jedenáct procent více než v předešlém roce. Značka Budweiser Budvar se mezi Brity těší velké oblibě. Organizace Superbrands ji loni dokonce zařadila do seznamu značek, které jsou momentálně nejvíce "in".

U našich slovenských sousedů loni Budvar prodal meziročně o deset procent více (60 tisíc hektolitrů) a v Rakousku dokonce o 23 procent (45 tisíc hektolitrů).

Výsledků na dvou nejdůležitějších trzích, v Německu a Velké Británii si představitelé velmi cení. Celková poptávka po pivu tam má totiž dlouhodobý klesající trend.

"Ukazuje se, že naše strategické rozhodnutí prodávat pivo na těchto trzích prostřednictví vlastních dceřiných společností bylo správné," říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

I tmavého ležáku prodal pivovar v zahraničí více než v roce 2005. Přes 10 tisíc hektolitrů tohoto typu piva mířilo do třinácti států světa.

Celkem Budějovický Budvar loni vyrobil 1,151 milionu hektolitrů piva, z toho 48 procent směřovalo za hranice. (iDnes)


V pivovaru Budějovický Budvar, n.p. byl dokončen vývoj nové značky piva. Projekt byl zahájen již v srpnu 2005. Po provedení marketingových analýz a průzkumů trhu byly od léta 2006 připravovány a hodnoceny různé zkušební várky. Během podzimu 2006 se do rozsáhlých chuťových testů aktivně zapojilo několik stovek konzumentů piva, kteří pomáhali vytvořit a doladit chuť nového piva podle svých představ.

“Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt. Nyní budeme mít v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

„Nové pivo s odlišným chuťovým charakterem rozšíří současné portfolio produktů našeho pivovaru a osloví zcela novou skupinu zákazníků,“ dodává brand manažerka značky Pavlína Jandová. Od zavedení nové značky piva očekává Budějovický Budvar další zvýšení celkových prodejů společnosti. Jméno produktu, logo a další podrobnosti budou oznámeny na tiskové konferenci těsně před uvedením nového výrobku na trh. (Web Budvar)


Tak staré kvasinky se v českém pivovarnictví asi jinde nenajdou. V Budějovickém Budvaru pomáhají vytvářet chuť tamějšího piva už 111 let. A stále jde o stejný kmen. Od první várky.

To je velká rarita. Jen se neví, kde se vzaly, protože laboratoře či separační technika tenkrát neexistovaly.

"Naši předchůdci měli prostě šťastnou ruku," říká Jan Šavel, který se v podniku kvasinkám věnuje už čtyři desítky let. Není náhodou, že se těmhle kvasinkám prostě říká Budvar.

V řadě pivovarů kvasinky měnili, když přecházeli z otevřených kvasných nádob na uzavřené tanky nebo při výrobě nealkoholického piva. Ty předchozí prostě novým potřebám nevyhovovaly. Tak se hledaly i jiné druhy kvasnic.

"Ve velkoobjemových tancích je rozdíl tlaku u dna a na hladině kolem jedné atmosféry. Zatímco ve starých kádích to byly dvě desetiny," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar, proč se s tímto rozdílem mnohé kmeny kvasnic nedokázaly vyrovnat.

Kvasnice totiž chuť piva ovlivňují stejně jako třeba používaná voda nebo chmel. Jsou to mikroorganismy příbuzné houbám, jejichž některé druhy způsobují kvašení. Alkoholové, octové, mléčné nebo máselné. Podle typu kultury se takové kvašení pak dělí na svrchní a spodní. To pivovarníci rádi zdůrazňují, protože v anglosaském světě se k vaření piva "odjakživa" používají kvasnice se svrchním kvašením, zatímco v Evropě se spodním.

Rozdíl? Obrovský.

Zatímco svrchní probíhá při teplotách od 15 do 22 stupňů Celsia, spodní zpravidla od 6 do 12 stupňů. Podle teploty se metabolismus kvasinek pak orientuje na produkci etanolu nebo doprovodných alkoholů, esterů nebo aldehydů. Evropská piva jsou proto méně ovocná, kvasí pomaleji, a proto je i jejich výroba dražší. Platí totiž úměra: čím vyšší teplota, tím rychlejší kvašení, a tedy i ekonomičtější výroba.

A aby nebyl složitostem konec, belgičtí výrobci silných piv, takzvaných lambic, používají divoké kmeny kvasinek, kvasící samovolně. Prostě jak se jim zachce, dokonce za přítomnosti organismů, které se v jiných výrobách považují za kontaminující.

Ostatní pivovary jsou ale rády, když mají výrobu pod kontrolou. Což znamená používat čisté, laboratorně kontrolované kultury.

Přitom spontánní, divoké kvašení, pivovarnictví provázelo až do roku 1893. Do doby než dánský botanik Emil Christian Hansen, mimochodem vyučený malíř pokojů, izoloval čisté kultury kvasnic, které pomohly zvýšit kvalitu piva. Zavedl jejich mikroskopickou kontrolu, množení ve sterilním prostředí a dlouhodobé laboratorní uchovávání.

"Kvasinky jsou úžasné v tom, že každý kmen produkuje jiné těkavé látky, různé chutě a vůně, prokvašuje pivo hluboko, středně nebo málo," vysvětluje Tolar. I proto má třeba Prazdroj pivo méně prokvašené, zatímco pro to budvarské je typické hluboké prokvašení. To pak určuje i charakter hotového výrobku. (iHNed)


Budvar vyhrál boj o Portugalsko

[pátek, 12. leden 2007]

Budějovický Budvar může s konečnou platností prodávat své pivo v Portugalsku pod svou značkou. Vítězství českého pivovaru potvrdil Evropský soud.

Velký senát pro lidská práva ve Štrasburku odmítl odvolání amerického pivovarského gigantu Anheuser-Busch proti předloňskému rozsudku tohoto tribunálu, který americké společnosti de facto zakazoval prodávat v Portugalsko její pivo pod značkou Budweiser.

Velký senát dospěl poměrem hlasů 15:2 k závěru, že portugalský nejvyšší soud nepostupoval svévolně ani zjevně iracionálně, když v roce 2001 rozhodl, že právo na používání ochranné známky Budweiser Budvar má v Portugalsku česká společnost. Rozhodnutí nejvyššího soudu se opíralo o československo-portugalskou smlouvu o ochraně původu z roku 1986.

Americká společnost si ještě v roce 2001 ve Štrasburku stěžovala na Portugalsko s odůvodněním, že rozhodnutí portugalských soudů odporovalo protokolu číslo 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, který se týká ochrany vlastnictví včetně duševního. Američané poukazovali na to, že o zaregistrování ochranné známky Budweiser požádali v Portugalsku už v roce 1981, tedy šest let před uzavřením československo-portugalské smlouvy. Senát štrasburského soudu ale stížnost odmítl s poukazem na to, že právo amerického pivovaru na užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože ji v Portugalsku nikdy neměl zaregistrovanou.

Američané se odvolali, ale velký senát dnes odvolání zamítl. Uvedl, že štrasburskému soudu nepřísluší stavět se na místo národních soudů, ale zajistit, aby jejich rozsudky nebyly poznamenány svévolí nebo zjevnou iracionálností. To se podle něj v nynějším případě nestalo a příslušný článek protokolu evropské úmluvy nebyl porušen.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar mezi sebou vedou po celém světě kolem stovky známkoprávních sporů a správních řízení před patentovými úřady. (Lidovky)


Minimálně dalších pět let bude národní podnik Budějovický Budvar v čilém obchodním kontaktu se zapřisáhlým konkurentem - americkým pivovarem Anheuser-Busch. Ten bude do USA budějovický ležák Czechvar. Obě firmy přitom spolu v mnoha zemích vedou spory o ochranné známky.

Firmy zcela převratnou změnu ve vzájemných vztazích včera oznámily společnou tiskovou zprávou. Minimálně ve čtyřiceti zemích světa přitom vedou téměř stoleté nemilosrdné soudní pře o používání ochranných známek Budvar, Bud, či Budweisser.

První krok učinil podle tiskového mluvčího Budějovického Budvaru Petra Samce americký protějšek a vyjednávání probíhala téměř rok. "Anheuser-Busch chce být největším importérem prémiových piv na americký trh. Proto měl zájem o ležák Czechvar," říká Samec.

Značka Czechvar je tuzemské pivní veřejnosti neznámá. V USA totiž pivovar nesmí prodávat výrobky pod značkou Budweiser Budvar, proto vytvořil tuto náhradu.

Budějovický pivovar tak rázem získá přístup do obrovské prodejní sítě a americký konkurent je Czechvaru údajně připraven poskytnout také marketingové a obchodní zkušenosti. Čeho se musel tuzemský podnik na oplátku vzdát?

Šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček odmítá, že by obchodní spolupráce měla jakýkoli vliv na existující spory. "Je to čistě obchodní dohoda, která se nezabývá jinými otázkami," tvrdí Boček, jenž neopomenul zmínit, že se nijak netýká privatizace národního podniku. O kolik se zvýší prodej Czechvaru a produkce pivovaru odmítá s ohledem na smluvní tajemství prozradit.

Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který kdysi vymohl malým výrobcům piva daňové zvýhodnění, umí takový obchod ocenit. "Pro Budvar to bude velmi zajímavé. Otázka je, jak se budou jejich vzájemné vztahy dále vyvíjet," říká Bernard.

"Po letech rozepří je to pro dva slavné pivovary významný krok, který vytváří vztahy prospěšné pro podnikání obou," pochvaloval si v oficiálním prohlášení August Busch IV., prezident a generální ředitel AnheuserBusch.

Pro americký gigant by samozřejmě bylo ideální, kdyby jednou mohl Budějovický Budvar získat. Elegantně by tak vyřešil veškeré známkoprávní rozepře a otevřela by se mu cesta k blokovaným trhům, na něž kvůli rozhodnutí soudu se svou značkou nemůže. Český pivovar nad ním loni zvítězil například v Číně nebo v Portugalsku.

Budějovický Budvar si s ohledem na svou velikost a státní vlastnictví vede velmi dobře. Zatímco loni utržil přibližně dvě a půl miliardy korun a vydělal téměř dvě stě milionů čistého, Anheuser-Bush má nesrovnatelnou velikost.

Vroce 2005 měl obrat patnáct miliard dolarů a vykázal téměř dvoumiliardový čistý zisk (přibližně 39 miliard korun). Tržní hodnota podniku s více než třiceti tisíci zaměstnanci se na newyorské burze cenných papírů blíží čtyřiceti miliardám dolarů. (iDnes)


"Je to pro nás velké uspokojení, že i v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že chutná také zahraničním spotřebitelům. Díky svým kvalitám

a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak i importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes, po čtyřech letech svého působení na ruském trhu, vůbec nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvové

a plechovkové variantě. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků

a z dovezených českých surovin. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosahuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. (Web Kozel)


„Dlouhá a bohatá tradice pivovaru Velké Popovice nás sama motivuje k dalšímu úsilí –

a v roce 2006 se nám opět podařilo dosáhnout historického rekordu. Dlouhodobě vzrůstá množství vystaveného piva, vždyť první milion hl byl ve Velkých Popovicích stočen nedávno – v roce 2002. Nyní jsme překročili hranici 1,5 milionu hektolitrů piva ročně, které řadí pivovar v Popovicích na třetí příčku v České republice, a to hned za sesterské pivovary v Plzni

a v Nošovicích,“ řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

Plzeňský Prazdroj, a. s., investuje v souladu se strategickými plány do rozvoje pivovaru Velké Popovice. Díky tomu se již stal největším v Praze a středních Čechách. V loňském roce bylo na investice vynaloženo 50 mil. Kč, které směřovaly zejména do modernizace strojního vybavení a projektů souvisejících s ochranou životního prostředí. Dokončením investice do jímání kvasného oxidu uhličitého se sníží emise tohoto plynu do ovzduší prakticky na nulu.

Růst významu pivovaru ve Velkých Popovicích dokládají data z historie: v roce 1875 pivovar vystavil 18 000 hl piva, v roce 1900 77 000 hl a v roce 1939 354 000 hl. V roce 1965 pivovar poprvé překonal hranici půl milionu (525 000 hl) a v devadesátých letech minulého století se výstav pohyboval mezi 450 000 – 930 000 hl.

Kromě vlastního růstu pivovar současně rozvíjí také investice do aktivit regionu. “Vedle ekologických projektů vynakládáme prostředky na jeho kulturní rozvoj, například v rámci aktivit sdružení obcí Ladův kraj. Příkladem je mimo jiné otevřená naučná stezka ´Krajinou barona Ringhoffera´, která představuje kulturní a historické zajímavosti Velkopopovicka včetně pivovaru,“ dodal Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice. (Web Kozel)


Obliba Postřižinského piva stoupá

[čtvrtek, 11. leden 2007]

Pivovar Nymburk loni zvýšil meziročně prodej svého Postřižinského piva o devět procent na 167.000 hektolitrů. Export pivovaru se na tomto výsledku podílel 21 procenty, informovala firma.

"Jde o nejlepší výsledek v tomto tisíciletí," řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Naposledy pivovar překročil hranici 150.000 hektolitrů v roce 1995. Pro porovnání v roce 1898 měl nymburský pivovar výstav 17.000 hektolitrů. "Na úspěšný výsledek nemá vliv jenom dobré počasí, ale i rozšíření distribuce," řekl Benák. Loni ve všech měsících, kromě dubna, prodal pivovar více piva než v roce 2005.

Pivovar v loňském roce dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízí možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod.

Od srpna Pivovar Nymburk zásobuje obchodní řetězec COOP. Po dlouhých letech exportoval pivovar do USA. Pivovar nyní vaří šest druhů světlých piv, dvě piva tmavá a jedno speciální. (Gurmán.centrum.cz)


Pohled ředitele pivovaru

Nejlepšího výsledku v tomto tisíciletí dosáhl loni Pivovar Nymburk. „Prodali jsme 167 tisíc hektolitrů Postřižinského piva, což je o devět procent více než v roce předchozím,“ uvedl Pavel Benák, ředitel nymburského pivovaru. Co mělo na úspěch největší vliv?

Kromě toho, že bylo příznivé počasí, se nám podařilo získat také nové zákazníky, a to jak doma, tak v zahraničí. Letos jsme ve všech měsících kromě dubna prodali více piva než v roce 2005.

O jaké pivo je největší zájem?

Největší nárůst má jedenáctiprocentní světlý ležák, což je i naše nejprodávanější pivo.

Mají o pivo zájem zahraniční zákazníci? V minulém roce tvořil export téměř čtvrtinu celkového výstavu. Nejvíce piva, a to jak lahvového, tak i sudového, putuje do Německa. Pivo z Nymburka se prodává ve Francii, Itálii, Velké Británii, Švédsku, Dánsku a Slovinsku. Také v Austrálii a Spojených státech. Připravujeme první dodávku do Izraele.

Jaké byly největší loňské investice a co chystáte letos?

Instalovali jsme novou myčku lahví a druhý mikrofiltr, což umožňuje plnit více druhů lahví. Veškeré pivo s trvanlivostí do 90 dnů už vyrábíme jako přírodní, nepasterizujeme ho. V těchto dnech jsme dokončili výměnu nákladního vozového parku. Ve spolupráci se zahraničním partnerem připravujeme jedno speciální pivo. (MF Dnes)


V útulné pivovarské restauraci návštěvník přímo nasává atmosféru vaření piva. Na vlastní oči vidí, jak pivo vzniká. A pochutná si přitom na pivovarských specialitách, které by jinde nedostal. Minipivovary tak přitahují turisty i tam, kam by jinak neměli důvod jezdit. Pokud by tu přímo u nádraží náš minipivovar nestál, Beroun by určitě nenavštívilo množství lidí, kteří přímo putují po pivních zvláštnostech. U nás to pojmou jako pivní exkurzi, pochutnají si, napojí se, a pak vyrazí do města za skutečnými medvědy, říká spolumajitelka rodinného pivovaru Berounský medvěd Hana Majerová. O sílícím zájmu o pivní turistiku podle ní svědčí vysoká návštěvnost jejich webových stránek. Naše pivo je úplně jiné, nefiltrované a nepasterované, přírodní, vysvětluje Majerová. Právě proto se nedostává do konkurence se standardními europivy z průmyslových pivovarů. Nehrozí ani přetahování o zákazníky s ostatními minipivovary, protože s výjimkou Prahy jich po středních Čechách funguje snad jen desítka. Do Česka podle odborníka na cestovní ruch Jana Kalába přijíždí skoro sedm milionů turistů ročně, ale snad celá polovina zůstává výhradně v Praze. Pokud na tom malí pivovarníci náležitě zapracují, může se návštěva jejich podniku stát tímtéž, jako návštěva palírny ve Skotsku. Připomíná, že české pivovary vloni navštívilo kolem 350 tisíc zahraničních hostů a na prohlídky spojené s ochutnávkou přišel milion návštěvníků. Nechci se chlubit, ale kdybychom tu nevařili pivo, lidé by o Chýni sotva něco věděli. Zájem i ze zahraničí je velký, takže budeme muset vymyslet, jak výhledově zvětšit kapacity, dodává zástupce sládka Ladislav Pavlík z Pivovarského dvora v Chýni u Prahy, kde turista klidně nechá i tisícovou útratu za večer. Docela jinak to ale vidí Martin Karaivanov, který právě rozšiřuje svůj minipivovar Svatý Ján v Polepech u Kolína. Nemám to pro turisty. Vařím na akce, pro známé a hlavně způsobem, který mi vyhovuje. Náklady se musí vrátit, ale sama pivovarská činnost mě určitě neuživí. (Středočeské Deníky Bohemia)


I když jsou Vánoce pokládány za svátky klidu a míru, pro některá výrobní odvětví znamenají jedno z nejhektičtějších období v roce. To se týká i pivovarnictví, protože pivo je přirozenou součástí vánočních rodinných oslav, stejně jako firemních a podnikových večírků.

Pro pivovar Starobrno se objem výroby vyšplhal na letní úroveň, už od konce listopadu jede stáčírna na maximum a sklady se předzásobily před kritickými týdny adventu. Co se týká lahvového i sudového piva, vzrůstá objem výroby zhruba o 25 až 30%. Zajímavá je v tomto období stoupající tendence zájmu o vícestupňová piva, jako je Baron Trenck (14% speciál z produkce Starobrna) nebo Zámecké pivo (13% speciál Hostanu).

Vánoce jsou také vrcholnou sezonou pro speciální pivní pálenku pod názvem BierBrand, která se prodává zejména na benzinových stanicích a ve vybraných restauracích. Její produkce se zvýšila téměř trojnásobně.

Nejoblíbenější piva z produkce společnosti STAROBRNO se před svátky přioděly do vánočního roucha – tedy do vánočních multipacků. Od posledního listopadového týdne na trhu objevují vánoční multipacky nejoblíbenějších značek - konkrétně multipack Starobrno Medium 10x0,5l a multipack Hostan Hradní. Designy multipacků používají motivy vánočních koled a atributy tradiční atmosféry Vánoc.

Značka Heineken zase láká své příznivce možností zakoupit si 3litrové exkluzívní balení Heineken Magnum, jako dělané pro silvestrovské oslavy. (Tisková zpráva Starobrna)


Rekonstruovaná vyhlídková restaurace Větruše letos zažije první skutečný Silvestr otevřený také pro veřejnost. „Letos bude Silvestr na Větruši otevřen pro všechny zájemce, kteří chtějí poslední den v roce a první okamžiky roku 2007 prožít na výjimečném místě v Ústí nad Labem,“ láká provozovatel Větruše Rostislav Vaňouček.

První silvestr na Větruši nese podtitul „all-inclusive“. „Tento název jsme si vypůjčili od cestovních kanceláří, které pořádají zájezdy, v nichž je veškerá konzumace v ceně. Přesně tak to bude také na Silvestra na Věstruši. V ceně každé vstupenky je teplý a studený raut, veškerá spotřeba piva, vína, nealko i alkoholických nápojů a samozřejmě i novoroční přípitek.

Návštěvníci se ale budou moci těšit také na bohatý program. „Vystoupí například známý bavič Václav Faltus, který ve svém hrdle schovává stovky hlasů. Na Větruši přijede také Fakír Ben Ghan, držitel několika zápisů do Guinessovy knihy rekordů. Návštěvníci se také mohou těšit na tombolu o skutečně hodnotné ceny,“ doplnil Rostislav Vaňouček. Po celý silvestrovský večer budou hrát kapela Senior Band a Jan Mikula. Cena vstupného je 1980 korun. Partnery akce jsou Drinks Union a Magistrát města Ústí nad Labem. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovary střední Moravy hlásí zvýšený zájem o speciální piva, která se do obchodní sítě běžně nedodávají. Pivovar Holba Hanušovice zaznamenal letos rekordní prodej takzvaného kvasnicového piva nebo vícestupňového speciálu, se speciálem stejné stupňovitosti má velký úspěch i pivovar Litovel.

„Produkce kvasnicového piva letos dosáhne dvě stě hektolitrů, zatímco loni to byla pouze třetina tohoto množství,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Rostoucí obliba podle něj spočívá v lahodné chuti. Kvasnicové pivo je nefiltrované, nepasterované s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek, jež způsobují mírný zákal. Svoji lahodnou a plnou chuť získává kvasnicové pivo čtyřicetidenním zráním v ležáckém sklepě.

„Kvasničák dodáváme do některých restaurací. Kvůli rostoucí poptávce zřejmě rozšíříme počet hospod, kde bude k dispozici,“ sdělil Zíka.

Podle něj však není možné kvasničák distribuovat stejně jako běžná piva. „Kvasnicové pivo je právě s ohledem na to, že obsahuje živé kvasinky, velmi náročné na skladování a ošetření, takže se nemůže čepovat v každé restauraci. Optimální hladinu kvasinek udržuje stálá nízká teplota a té je možno dosáhnout jen v dobrých sklepech nebo velkokapacitních chladících boxech,“ vysvětlil Zíka.

Pivovary Holba a Litovel nyní připravují vánoční speciály. Mají své etikety a pivovary je prodávají zabalené v kartonech po osmi nebo deseti kusech. Litovel dodává na vánoční trh třináctistupňový Sváteční vánoční speciál, Holba postavila svůj oblíbený speciál Šerák na stupňovitosti 13,51, která vychází z výšky jesenické hory stejného jména. Vyrábí jej jednou v roce v době výročí založení pivovaru, které je shodou okolností před Vánocemi. Letos vyrobí tisíc hektolitrů tohoto speciálu, o dvě stě hektolitrů víc než loni. Přes rostoucí zájem pivovar neuvažuje o rozšíření výroby speciálu na celý rok. „Vzhledem k vysoké náročnosti výroby jde o sezonní zpestření nabídky,“ uvedl Zíka.

Pivovar Zubr Přerov zase slaví úspěch se svým nealkoholickým pivem. „Zájem o nealkoholické pivo stále roste. V současnosti už tvoří zhruba tři procenta z celkové produkce,“ řekl manažer pivovaru Zubr Petr Hermély. (MF Dnes)


Janáček zatím nezdražuje

[pátek, 22. prosinec 2006]

K celorepublikovému zdražení piva se nepřidal uherskobrodský Pivovar Janáček. Ten svoji cenu upravil začátkem léta průměrně o padesát haléřů. Navýšení se však týkalo pouze prodeje sudového piva, u lahvového cena zůstala zachována.

„Nebudeme zatím hýbat s cenami. I když se je snaží velké pivovary diktovat, zatím to ustojíme. Situaci vyhodnotíme v prvních měsících příštího roku s tím, že se podle toho zachováme opět v květnu až červnu,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď.

Dodal, že se jediný pivovar v kraji snaží spíše reagovat na impulz trhu než na chování velkých pivovarů. „Záleží rovněž na úpravě ceny energií a podobně,“ doplnil.

V letošním roce očekává uherskobrodský Janáček o patnáct až dvacet procent vyšší výtoč, než tomu bylo v roce 2005. „Dostaneme se na sedmdesát pět tisíc hektolitrů za rok. Nejvíce vyrobíme jedenáctistupňového piva Patriot, a to zhruba čtyřicet procent z celkové výtoče,“ konstatoval sládek. Čtvrtinu produkce tvoří desetistupňové pivo a zhruba deset procent dvanáctistupňové. Zbytek tvoří doplňkové produkty, například osmistupňové pivo na export, devítistupňové pivo Olšavan nebo čtrnáctistupňové pivo Comenius.

Uherskobrodský Pivovar Janáček vznikl v roce 1894. V současné době zaměstnává sedmdesát lidí. (Právo)


Multipacky obohacené hned o dva dárky dá k Vánocům svým spotřebitelům značka Radegast, která patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. Součástí speciálních balení budou kromě piva Radegast Premium i speciální knížky a sáčky slaných tyčinek. Obsahem publikací, které tvoří dohromady pětidílný komplet jsou příběhy příznivců značky Radegast na téma „život je hořký, bohudík.“ Jde o výsledky projektu „Tak chutná život“, v jehož rámci zaslali spotřebitelé více než tisíc příspěvků.

Promo akce značky Radegast pro závěr letošního roku má podobu hned dvou dárků. Jejich význam komentuje brand manager zn. Radegast, Milan Gába: „K dobrému pivu patří jídlo a zábava. Oba tyto atributy jsme se rozhodli spojit do jediného balení.“

Zejména pětidílný seriál příběhů ze života by měl přitáhnout pozornost na originální multipack. „V každém z balení bude jeden výtisk knihy. Pečlivým výběrem toho správného balení si pak může spotřebitel zkompletovat celý seriál,“ dodává M. Gába. Kniha obsahuje výběr z asi tisícovky příspěvků, které zaslali na výzvu organizátorů příznivci značky Radegast v rámci projektu“Tak chutná život“, který značka organizovala v průběhu roku 2006.

Speciální multipacky budou k dostání pouze v prodejnách Maloobchodní sítě HRUŠKA, spol. s r.o., která aktuálně sdružuje asi 440 maloobchodních prodejen. Komplet obsahuje osm lahví piva Radegast Premium a jeho cena je stanovena na 99 Kč. (Tisková zpráva Radegast)


Sládci vybrali pivo Strong jako nejlepší

[čtvrtek, 21. prosinec 2006]

Pivní speciál Ostravar Strong, který vaří pivovar Ostravar, se stal podle českých sládků v anketě časopisu Pivní kurýr letos nejlepším tuzemským pivem v kategorii speciálních piv. „Tohoto ocenění si velmi vážíme proto, že jej udělují sami sládci,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela a dodal, že přísnější porotu si těžko dokáže představit. Soutěž probíhá formou anonymní degustace a Ostravar Strong v ní zopakoval vítězství z roku 2004. (MF Dnes)


Pivovar Ostravar podpořil regeneraci parku Kpt. Jaroše v Ostravě-Bartovicích částkou ve výši více než 250 tisíc Kč. Dnes předal Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar, symbolický šek starostovi Městského obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice Vojtěchu Mynářovi.

„Skupina Pivovary Staropramen, do níž pivovar Ostravar patří, podporuje životní prostředí v rámci svého vlastního programu. Chtěli jsme podpořit zlepšení životních podmínek spoluobčanů právě v Ostravě, kde je sídlo pivovaru Ostravar,“ říká Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar. „Městská část Radvanice a Bartovice měla zajímavý projekt, který našemu záměru odpovídal.“

V rámci obnovy byly v parku kapitána Jaroše v Bartovicích vysazeny nové stromy, upraveny stávající dřeviny a travnaté plochy, dále byla provedena rekonstrukce komunikací, vybavení parku a dětského hřiště.

„Jsme rádi, že nám Ostravar s renovací pomohl,“ řekl při přebírání symbolického šeku k pokrytí nákladů na regeneraci parku starosta Městského obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice Vojtěch Mynář. „Naším cílem bylo zlepšení stavu parku, který je v bezprostřední blízkosti areálu základní školy, takže je velmi frekventovaným místem, a to se myslím podařilo,“ říká Mynář.

Nově vysazené stromy budou plnit izolačně-ochrannou funkci větrolamu. Významným způsobem byla upravena zeleň, došlo k odstranění nevhodných dřevin, pařezů a keřových skupin a rozšíření travnatých ploch. Renovací prošlo rovněž vybavení parku – přibyly lavičky v prostoru pietního pomníku, novým mobiliářem bylo doplněno dětské hřiště a na komunikace v parku byla položena zámková dlažba.

„Práce na renovaci parku trvaly pět týdnů, naštěstí nám při nich přálo počasí, takže jsme veškeré stavební úpravy stihli dokončit před zimou,“ řekla Ing. Dagmar Hrnčarková, vedoucí odboru výstavby, životního prostředí a vodního hospodářství. Obnova zbývajících travnatých ploch v parku kpt. Jaroše v Bartovicích je naplánována na začátek jara. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


V pivovaru se zabíjelo

[čtvrtek, 21. prosinec 2006]

Vůně ovaru, jelítek a jitrnic se v sobotu linula na dvoře hanušovického pivovaru Holba. Kromě zabíjačkových specialit byla pro pozvané připravená porážka stodvacetikilového pašíka. Předvánoční zabíjačka se v pivovaru koná tradičně. Podle ředitele Jana Zíky je poděkováním zaměstnancům i obchodním partnerům. " Je to takové symbolické připomenutí chvíle, kdy se ve zdejším pivovaru v roce 1874 uvařila první várka piva. Bylo to také na sklonku roku, navíc zabíjačka a pivo k sobě neodmyslitelně patří," vysvětlil ředitel hanušovického pivovaru. Letošní rok byl pro pivovar Holba ještě o něco úspěšnější než předchozí. Zavedenou značku pěnivého moku na konci roku navíc obohatily další dva produkty. Specialitou se stal kvasnicový Šerák, což je nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty také způsobují jeho charakteristické zakalení, navíc jsou skvělým zdrojem vitamínů B. Z Hanušovic do několika šumperských výčepů tohoto piva putovalo dvě stě hektolitrů. Oblíbeným dárkem pro milovníky piva je také předvánoční Speciál, což je mok o síle 13,51 stupně. Ve sklepích tisícovka hektolitrů Speciálu dozrávala dva měsíce. Vzhledem k velkému zájmu restaurací ho pivovarníci uvařili ještě o čtvrtinu více než před rokem, o jeho celoroční produkci se ale neuvažuje. " Jedná se spíš o sezonní zpestření nabídky," řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Šumperský a Jesenický deník)


«« « Strana 713 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň