Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Podesáté otevře v úterý 1. května své brány veřejnosti nošovický pivovar Radegast. V rámci dne otevřených dveří si mohou návštěvníci zdarma prohlédnout místa, kde se vaří oblíbené pivo Radegast a zároveň jej i ochutnat v restauraci umístěné ve vyhlídkové věži. Připraven bude kulturní program, vč. celé řady soutěží o zajímavé ceny. Každý účastník bude moci navíc shlédnout výrobu dřevěných sudů a vyzkoušet si práci s typickými bednářskými nástroji.

Úderem osmé hodiny ranní se v úterý 1. května rozběhne kolotoč prohlídek v pivovaru Radegast v Nošovicích. V rámci desátého dne otevřených dveří čeká návštěvníky i zajímavý doprovodný program. Kromě vystoupení Valašského souboru písní a tanců Radhošť bude promítán historický film o výrobě piva a proběhne celá řada soutěží o ceny.

Zlatým hřebem programu pak bude vystoupení plzeňských bednářů, kteří předvedou výrobu malých transportních dřevěných sudů. Práci s historickými bednářskými nástroji si budou moci vyzkoušet i samotní návštěvníci dne otevřených dveří.

Jak říká manažer pivovaru Radegast, Ivo Kaňák, jsou na nápor návštěvníků v Nošovicích připraveni: „Exkurze budou začínat každou půlhodinu a v případě potřeby jsme schopni ještě některé prohlídky přidat. Zachovat chceme ale kvalitu exkurzní trasy a ta vyžaduje určitou časovou náročnost. V každém případě doporučuji zájemcům o exkurzi rezervovat si konkrétní čas prohlídky na stránkách www.radegast.cz.“

Kromě dne otevřených dveří pořádá značka Radegast i tradiční Radegast Den, který se koná v Nošovicích vždy v září. V loňském roce celodenní akci navštívilo asi 20 000 tisíc návštěvníků. (Web Havířov)


Radegast získal stříbro na Pivexu

[sobota, 21. duben 2007]

Pivo Radegast Originál zachutnalo degustátorům patnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007. V konkurenci osmnácti světlých výčepních piv získal nošovický Radegast Originál stříbrnou medaili. V anonymní degustaci hodnotili porotci zejména chuť piva, jeho plnost, vůni, říz a hořkost.

Degustační soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, která dospěla do svého patnáctého ročníku hodnotí každé z přihlášených piv v rámci dvoukolového systému. Veškeré degustace probíhají anonymně pod dohledem notáře a kromě subjektivního dojmu členů poroty se v celkovém hodnocení přihlíží i k laboratorním rozborům a hodnocením Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Ceny se udílejí v kategorii světlý ležák a světlé výčepní pivo. Právě v druhé jmenované kategorii se na stříbrné příčce umístil Radegast Originál.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, úspěch piva Radegast Originál je dalším oceněním pro značku z této soutěže: „Světlý ležák Radegast Premium již je držitelem certifikátu kvality v rámci Zlatého poháru Pivex.. Radegast Originál tak potvrzuje fakt, že všechna naše piva jsou dlouhodobě velmi kvalitní a na degustačních soutěžích úspěšná.“

Výsledky soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, kategorie světlá výčepní piva:

1. místo - Litovel Moravan, 2. místo – Radegast Originál, 3. místo – Litovel Classic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Holba - ryzí pivo z hor

[sobota, 21. duben 2007]

Drsná příroda Jeseníků vezme za srdce nejednoho návštěvníka, který sem zavítá. Turisty láká nejen příroda, ale také příjemní a upřímní a lidé, kteří k drsnému horskému kraji patří.

Právě díky nim se tady před léty mohla rozvíjet tradiční řemesla a také jedno z nejstarších, kterým je právě pivovarnictví. V Jeseníkách ho reprezentuje hanušovický pivovar Holba.

Zkušenosti sládků se tady předávají z generace na generaci od doby, kdy byla v roce 1874 uvařena první várka. Uprostřed drsné přírody se rodí zlatý mok nezaměnitelné chuti, která je důvěrně známá nejen kolem pivovarského komína.

Pivovar Holba myslí nejen na své konzumenty, ale také na životní prostředí a rozvoj regionu. Je dlouhodobým partnerem Horské služby Jeseníky, CHKO Jeseníky a tvůrcem projektu Stromy Jeseníkům, zaměřeným na ochranu krajiny.

Holba Šerák je v tomto kraji synonymem dobrého piva. Je to vlajková loď pivovaru a její příslušnost k Jeseníkům je zřejmá už z názvu. Kdo by neznal kopec Šerák s chatou Sv. Jiří, kde můžete u čerstvě načepované Holby posedět a přitom se kochat jedinečným výhledem na panorama Jeseníků.

Svou jedinečnost má i hanušovické pivo, které vítězí nejen u svých konzumentů, ale oceňují ho také pivovarští odborníci v degustačních soutěžích doma i v zahraničí.

Výbornou chuť a kvalitu pivo Holba potvrdilo v soutěži Zlatý pohár PIVEX - Pivo 2007 a stalo se trojnásobným držitelem certifikátu kvality. Postup vaření bedlivě střeží sládek Luděk Reichl, který říká: „Plnou a vyváženou chuť dává pivu nejen samotný proces vaření, ale také kvašení a doba zrání. U nás na pivo nespěcháme, dáváme mu jen to nejlepší a konzumenti to ocení.“ Ve sklepě výčepní Holba zraje 4 až 5 týdnů, což je až dvakrát déle než tzv. europiva. (Právo)


Speciální zelené pivo vyrobil u příležitosti nadcházejících velikonoc brněnský pivovar Starobrno. Speciální třináctistupňový nápoj má skutečně zelenou barvu a premiéru měl před rokem, kdy ho sládci vyrobili sto hektolitrů. Letos ho připravili šestkrát více a má ho nabízet přibližně 800 restaurací po celé republice. Přesnou recepturu na výrobu zeleného moku pivovar tají, zveřejnil pouze, že neobvyklou barvu velikonočnímu pivu dodává jemný bylinný likér. (Lidovky)


"Stále více cítím, že tlak nadnárodních společností v oblasti obchodu je na malé podniky obrovský. V této souvislosti bych rád vysoce vyzdvihl, že vznikla iniciativa, která oceňuje kvalitní výrobky značkou Moravský kras - regionální produkt," říká ředitel pivovaru a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Ing. Jiří Fusek.

Pivovar Černá Hora už dva roky vytváří speciálně pro prodej svých výrobků, propagačních materiálů a suvenýrů vlastní obchodní síť.

"V současnosti připravujeme otevření nové značkové prodejny tohoto typu v Krhově, u hlavního silničního tahu Brno-Svitavy. Vyzývám proto další podnikatele, kteří společně s námi obdrželi regionální ocenění, nebo ty, kteří je chtějí získat, abychom se dali dohromady, toto místo zásobovali svými nejlepšími výrobky a vytvořili určitou značkovou prodejnu regionu. Chceme přilákat další turisty a ukázat jim, že Blanensko a Boskovicko má nejen turisticky zajímavé cíle, hrady, zámky nebo jeskyně, ale i vynikající výrobky," dodává ředitel pivovaru.

Pivovar Černá hora patří mezi první výrobce, kteří v tomto roce obdrželi certifikát garantující regionální původ pro své výrobky. U Černé hory jsou to především pivo, limonády a stolní voda, na jejichž etiketách se zanedlouho bude objevovat označení "Moravský kras - regionální produkt". (Ecconect)


Rekord v pivovaru překonán

[pátek, 20. duben 2007]

Letos je tomu právě sto let, co Kašpar Krása Blanenský, básník Petr Bezruč a doktor Karel Absolon podnikli v roce 1907 společně s dalšími přáteli svůj jarní turistický výšlap do Černé Hory. Z Brna, Blanska a Boskovic tehdy putovali jarní přírodou našeho kouzelného kraje, aby se sešli k přátelskému posezení v černohorském pivovaru a občerstvili se tu báječným zlatavým mokem. Jako zvláštní odznak účastníků tohoto turistického výšlapu pak zvolili, poněkud netradičně, jednu žlutou ponožku. Na počest tohoto legendárního pochodu vyrazili v neděli 1. dubna 2007 z Blanska, z Boskovic a Brna stovky turistů směrem na Černou Horu. Trasy všech pochodů se napojily na Pivní stezku Petra Bezruče, která je zavedla do Černé Hory do Centra Sladovny v Pivovaru Černá Hora, kde proběhlo slavnostní zahájení turistické sezóny za účasti starostky Blanska paní Králové, místostarostky Boskovic paní Vítkové, starosty Černé Hory pana Hlavičky, poslance parlamentu pana Sivery a majitele Pivovaru Černá Hora pana Fuska. Součástí zahájení turistické sezóny byl zorganizován ve spolupráci s Agenturou Dobrý den pokus o překonání českého rekordu v počtu lidí, kteří mají obutou jednu žlutou ponožku. A povedlo se. Do pivovaru přišlo celkem 554 lidí a 6 psů se žlutou ponožkou, čímž byl pokořen tři roky starý pražský rekord 70 lidí. Do Centra Sladovna přišla kromě toho i celá řada lidí bez ponožky, takže se během dne zde vystřídalo bezmála 750 lidí. V příjemném prostředí čekalo účastníky pochodu pohoštění, losování účastnických lístků o zajímavé ceny (v ceně byl i zahraniční zájezd) a také soutěž o nejoriginálnější historický turistický oděv, kterou vyhrál známý cestovatel a sportovec Milan Daněk v masce železničáře počátku 20.století. V průběhu odpoledne účastníkům hrála boskovická kapela Trní. Při slavnostním otevření sezóny také poprvé veřejně zazněla i nedávno objevená oslavná báseň, kterou na paměť svého pochodu v roce 1907 Petr Bezruč a Kašpar Krása společně složili. Báseň popisuje vznik tradice žlutých ponožek, opěvuje náš kraj, černohorské pivo a zejména nabádá k rozvoji turistiky.

Děkujeme všem za účast, prosíme všechny, aby si uschovali žlutou ponožku, zcela jistě nepřijdou nazmar i příští rok při dalším Ponožkovém pochodu směřujícím do Pivovaru Černá Hora na zahájení turistické sezóny roku 2008.

Tímto považujeme tuto turistickou sezónu za úspěšně zahájenou a zveme všechny k návštěvě Sladovny, doporučujeme vydat se stezkou Petra Bezruče, třeba i bez žluté ponožky. (Web Černá Hora)


Magazín Vlastní cestou od Rodinného pivovaru Bernard získal druhé místo v 5. ročníku prestižní soutěže Zlatý středník.

Ta se zabývá hodnocením firemních publikací, které jsou určené k prezentaci společnosti.

"Prestižní soutěže Zlatý středník jsme se zúčastnili poprvé a při cestě do Prahy jsme si říkali, proč až druhé místo! Když jsme však při vyhlašování cen viděli, do jaké společnosti firem jsme se dostali, jsme výsledkem nadšeni a v další práci nás to pozitivně motivuje. Máme před sebou další vrchol, přestože jsme například "porazili" Volvo, jejichž magazín nám byl v počátcích vzorem" hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dále říká: "Magazín Vlastní cestou tvoří redakční rada čítající pět lidí a nejcennější je, že všechny texty a fotografie jsou původní."

Soutěž Zlatý středník pořádá PR Klub. Před magazínem Vlastní cestou se umístil časopis Čilichili společnsoti Vodafone Czech republic a.s. a na třetím místě skončil časopis Volvo Auto Czech, s.r.o. Tyto společnosti soutěžili v kategorii B2C zaměřené na spotřebitele. (ITBIZ)


Bernard sází na nealkoholické pivo

[čtvrtek, 19. duben 2007]

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšířil sortiment nealkoholických piv. Ke světlému pivu, které se vaří od loňského léta, nyní přibyl polotmavý mok bez alkoholu. Na produkci pivovaru, jenž loni činil 140 000 hektolitrů piva, se nealkoholické pivo podílí již skoro čtyřmi procenty. Spolumajitel podniku Stanislav Bernard je přesvědčen, že jeho prodej bude ještě stoupat. „Obliba nealkoholického piva roste obecně,“ řekl.

Bernard je přesvědčen, že jeho pivovar se nejvíc přiblížil tradičním druhům s alkoholem. Polotmavé nealkoholické pivo bude vařit jako jediný v zemi. Ostatní výrobci v této kategorii produkují pouze světlá piva. „V Česku určitě nikdo takové pivo nedělá a já nevím o tom, že by bylo něco podobného někde v Evropě,“ uvedl Bernard.

Pivo Bernard jantarové free vzniká z pěti druhů sladu - kromě světlého českého sladu i z barevných karamelových a bavorských sladů. Pivovar ho bude stáčet do lahví. Nejprve je bude dodávat do restaurací, jichž v Česku a na Slovensku zásobuje kolem 1 500.

Do letošní letní sezony pivovar vstoupí také s novými lahvemi, podobně, jako to již dříve udělaly velké pivovary v zemi. Díky novým etiketám zákazníci snáze rozliší jednotlivé druhy piv, jichž nyní Bernard vyrábí devět. Kvůli dlouhodobě rostoucí produkci se nyní rozšiřoval závod. Investice za 60 milionů korun se týkaly kapacit pro kvašení a zrání zlatavého moku. (MF Dnes)


CZECH TOP 100: Nejobdivovanější firmou na Vysočině Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2007 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina, a to od roku 2002 již pošesté.

"Pokud výsledek naší práce opakovaně kladně hodnotí odborníci, samozřejmě nás to těší. Neznamená to však, že nemáme k realizaci připraveny další nápady. Naopak nás to velice pozitivně motivuje," hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Zůstáváme věrni tradičnímu způsobu vaření piva, založeném na odděleném hlavním kvašení na spilce a zrání v ležáckých tancích. Právě do rozšíření kvasné kapacity jsme v posledním roce investovali 40 milionů korun.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 již od roku 1999 na základě především ekonomických ukazatelů a hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Protext)


Starosta ocenil pivovar Bernard

[čtvrtek, 19. duben 2007]

Nejobdivovanější firma Vysočiny se dočkala ocenění i v domovském Humpolci. Stanislav Bernard a Josef Vávra z humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard převzali z rukou starosty města Jiřího Kučery ocenění za reprezentaci Humpolce daleko za hranicemi města.

Před necelými dvěma týdny se pivovar Bernard stal pošesté v řadě nejobdivovanější firmou v regionu a neztratil se ani v celostátním hodnocení ve svém oboru. „K rozhodnutí udělit ocenění jsme dospěli při nedávném jednání o další spolupráci mezi městem a pivovarem,“ řekl starosta Humpolce Jiří Kučera (ODS). Odmítl, že by až šest cen v prestižním hodnocení Czech top 100 bylo důvodem pro ocenění Bernarda doma. „S městem a jeho vedením máme velice dobré vztahy, tohle ocenění je určitým mezníkem,“ poznamenal spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Humpolecká radnice udržuje ovšem kontakty i s dalšími podnikateli a investory v Humpolci. V první polovině devadesátých let zde poutala pozornost první soukromá průmyslová zóna, investor navíc přicházel z Nizozemska, což bylo tehdy nevídané. „Kvůli poloze na dálnici uprostřed republiky je o Humpolec zájem nadále, máme ale dva problémy, které rozvoji podnikání brání. Většina pozemků kolem dálnice je soukromých a kromě toho nejsou dostupné,“ připomenul starosta Kučera.

Podle něho se ale právě značka Bernard stává synonymem pro město. „Pivo Bernard si lidé stále častěji spojují s Humpolcem, pivovar tak propaguje město ve světě,“ připomenul Kučera.

Pivovar ale není pouze místem, kde se vyrábí pivo, Bernard stále více ovlivňuje i společenský život ve městě. Jestliže tradiční firemní pivní slavnosti slouží v první řadě k propagaci samotné společnosti, řada dalších počinů má širší souvislosti. Pivovar Bernard například dává deset haléřů z každé láhve prodané v podnikové prodejně na fotbal, významně se podílí na oceňování žáků a studentů v rámci ankety Mládí, pořádá besedy se zajímavými lidmi především z oblasti sportu. (Právo)


Krajský soud v Hradci Králové včera odsoudil k osmi letům vězení Radka Mecnera, který vloni dvakrát zapálil pivovar v Dobrušce na Rychnovsku. Pivovaru podle soudu ničil i zařízení a jeho odběratelům rozesílal dopisy s lživým tvrzením, že ve výrobcích pivovaru je jed. Škodu soud vyčíslil na více než sedm milionů korun.

Mecner, který je nyní ve vazební věznici v Hradci Králové, chtěl svými činy zabránit výrobě sladu a obnově výroby piva v pivovaru, konstatoval soud.

Rozsudek zatím není pravomocný, protože odsouzený i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na odvolání. Poprvé Mecner pivovar zapálil loni v únoru, když na půdě budovy položil na matraci hořící svíčku. Oheň zasáhl především střechu sladovny, která se zřítila. Poničil také přibližně 100 tun pivovarnického sladu a technologické vybavení sladovny. V březnu za pomoci svíčky a benzinu zapálil varnu.

V březnu Mecner podle soudu v pivovaru poničil zařízení na výrobu sladovnického ječmene. V dubnu poslal dopisy třeba firmám Opavia a Nestlé, v nichž lživě tvrdil, že sladový výtažek z dobrušského pivovaru obsahuje obtížně rozpoznatelný jed. (MF Dnes)


Všechny královny krásy

[úterý, 17. duben 2007]

Na zámek do Dětenic jsme pozvali všechny vítězky Miss od roku 1989. Některé se dost změnily.

„Přijedu ráda. Ale nemyslete si, že mám pořád velikost šestatřicet jako dřív. Jsem už trochu kulaťoučká,“ smála se Renata Gorecká.

Přeháněla, vypadala dobře. Žije v Polsku, přesto vzala dceru a udělala si rodinný výlet. Zašla i do vyhlášené dětenické krčmy, kde slabším náturám občas nad chováním obsluhy zaskočí sousto. „Tak co, panenko, nažrala ses dobře?“ ptal se jí číšník po obědě. Že to ve zdejší potemnělé hospodě schytá padesátikilová dívenka stejně jako stokilový chlap, poznaly i další miss.

„Co si dáš k chlastu?“ „Malé pivo, prosím.“ „Hubu drž, dostaneš velký.“ Jako matka pluku si při focení počínala první federální miss Ivana Christová. Bylo vidět, že je nejstarší a u ostatních měla respekt. Když si Petra Minářová chtěla zakrýt své dlouhé nohy, Christová hned přiskočila, látku jí ze stehen zase odhrnula a povídá. „No tak, Petra, ukaž, aká si pekná!“

V přestávkách se dívky daly do řeči a i tam byl vidět věkový rozdíl.

V jednom rohu Christová, Minářová, Gorecká, ve druhém Průšová, Stočesová, Kobzanová. Pak nasedly do svých džípů a mercedesů a odjely. (MF Dnes)


Pivo se v Litoměřicích vyrábět nebude. Po půlročním vyjednávání o prodeji Korunního pivovaru společnosti, která chtěla pivo opět vařit, jsou jednání opět na nule.

„Od listopadu jsme se připravovali k podpisu smlouvy. Těsně před podpisem ale zástupci investora oznámili, že na to asi neseženou peníze,“ potvrdil realitní makléř Miroslav Pokorný.

Korunní pivovar, v němž se vařila například piva Kalich či Fořt, ukončil svou výrobu před pěti lety. Části areálu, který leží v městské památkové rezervaci, se od té doby postupně prodávají. „Jádro pivovaru zůstalo pohromadě, výroba se tam může obnovit. Ale zatím není zájemce. Teď možná prodáme komín společnostem, které nabízejí připojení k internetu,“ uvedl Pokorný.

Zástupci Litoměřic by si přáli, aby měl zbytek areálu jednoho kupce. „Lépe by se tak udržela jednotná tvář prostoru,“ přál si místostarosta města Jiří Landa, podle nějž pivo k městu patří.

Korunní pivovar Litoměřice byl založen roku 1720. Pivo se ale ve městě vařilo už od 13. století. (MF Dnes)


Nad kvalitou výroby piva Zlatopramen dohlíží nový sládek. Od března na této pozici, která je mezi pivovarníky po staletí nejuznávanějším postem, působí Libor Čech. Vystřídal Miloše Baumruka, který přešel do technologického úseku Drinks Union, jehož je pivovar Zlatopramen součástí.

Teprve 33letý sládek kupodivu patří k těm služebně starším. „V pivovarech skupiny Drinks Union pracuji od svých 16 let a za tu dobu jsem prošel všemi pivovarnickými provozy. Ještě si pamatuji, když jsme v pivovaru Louny stáčeli do hliníkových sudů,“ vzpomíná.

Svou první várku zlatavého moku uvařil v pivovaru Velké Březno, který je také součástí Drinks Union. „Pamatuji si, že šlo o světlý ležák Březňák a várku ode mě přebíral současný ředitel pivovaru ve Velkém Březně Jaroslav Rottenborn,“ dodává nový sládek. Zkušenosti jak vařit pivo Čechovi předávaly známé kapacity severočeského, ale i českého pivovarnictví, jako například dnes již bývalí sládci pivovaru Velké Březno Jana Rostová a Jiří Rottenborn či František Procházka z pivovaru Louny.

Co by chtěl Čech Zlatopramenu přinést. „Chtěl bych, aby Zlatopramen ještě posílil svou pozici lídra v segmentu jedenáctistupňových piv. Proto chci vést lidi ve výrobě ještě více k tomu, aby ke své práci přistupovali s láskou. Pivovarnictví totiž není o penězích, ale především o lásce k pivu,“ dodal. (Tisková zpráva Drinks Union)


Taussigová pokřtila nové pivo

[pondělí, 16. duben 2007]

Ústecké pivo Zlatopramen putuje od včerejška do obchodů s novou etiketou a v lahvích nového tvaru. Její novou podobu pokřtila modelka Lenka Taussigová.

„Hrdlo je zúžené a doplněné o výraznou krčkovou etiketu. Změnil se také tvar etikety, který je nyní oválný,“ popsal změnu manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Poslední Zlatopramen ve staré lahvi společně vypili ředitel Drinks Unionu Daniel Váša a ředitel velkobřezenského pivovaru Jaroslav Rottenborn. Láhev se pak stala zatím posledním exponátem v historické řadě lahví, do kterých se v Ústí stáčelo pivo. (MF Dnes)


Ochutnat pěnivý mok z produkce šesti minipivovarů působících v Karlovarském kraji měli v sobotu možnost návštěvníci prvních Lomnických slavností piva. Nabídku doplnil i plzeňský Joe´s garage brewery. Na setkání nechyběla amatérská degustace piv z malých varen.

Z těch pocházela piva z Chebu, Lokte, Velichova, Chyše, Velkého Rybníka a Lomnice u Sokolova.

Provozovatel lomnického minipivovaru Ladislav Sás začal vařit pivo Permon na začátku letošního roku. Velký zájem milovníků piva i dvě prestižní ceny přiměly Sáse k plánům na rozšíření výroby.

Lomnický domácí pivovar navržený propagátorem minipivovarů, plzeňským sládkem Josefem Krýslem, najednou vyprodukuje sto litrů nápoje. Produkce končí v místní restauraci U Franty, kde už mu dává před známými značkami přednost asi polovina hostů.

"Zařízení je řízené počítačem, který hlídá teploty i časy," vysvětlil Ladislav Sás. V malých várkách vyráběné pivo podle něj není nic pro pivní skauty, kteří za den zkonzumují deset či více piv, ale spíš pro labužníky, kteří dokážou ocenit originální chuť.

"Piva z domácích pivovarů neobsahují žádné chemické přísady, nejsou poznamenána průmyslovou výrobou," vysvětlil sládek Josef Krýsl. "Navíc každé chutná jinak, zatímco průmyslově vyráběná piva mají většinou velmi podobnou chuť," poznamenal Krýsl.

V České republice podle Krýsla působí v současné době už 22 minipivovarů, které nabízejí téměř sedm desítek druhů piva. "Opakuje se situace ze Spojených států, kde před třiceti lety po sloučení velkých výrobců piva začaly minipivovary v hojné míře vznikat," řekl Krýsl. Velkou výhodou minipivovarů podle Krýsla je, že mohou sloužit i jako laboratoře při zkoušení nových receptur.

Porovnat rozdíly mezi sedmi druhy světlého a tmavého piva pod Krýslovým vedením mohly téměř tři desítky amatérských degustátorů. Ti hodnotili vůni, hořkost, plnost a také chuť neoznačených vzorků. Odpoledne pak následovala typická pivní klání, například pití na čas. "Při soutěži se ale podává nealkoholické pivo," prozradil Ladislav Sás. (iDnes)


Minipivovarů rychle přibývá

[pátek, 13. duben 2007]

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)


Plzeňské pivo bude i nadále hlavní zbraní hejtmanství při propagaci Plzeňského kraje. Hejtman Petr Zimmermann (ODS) a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short prodloužili smlouvu o vzájemné spolupráci.

Poprvé podobnou dohodu podepsali v květnu 2004. Týkala se rozvoje turistického ruchu a kultury v regionu. Současné znění navazuje na loňský model, kdy se obě strany dohodly na spolupráci i v rámci bruselské kanceláře Plzeňského kraje. Kraj si se společností také vyměňuje zprávy z oblasti ochrany životního prostředí nebo dopravy.

„Jsem rád, že spolupráce bude pokračovat nejen na poli cestovního ruchu a kultury, ale také s evropskou kanceláří kraje v Bruselu nebo i při výměně informací z oblasti veřejné správy,“ uvedl Zimmermann. Loni například kraj představil pivovarnictví při otevření bruselské kanceláře, pivovar začal nabízet čínskou verzi propagačních materiálů kraje v návštěvnickém centru, Prazdroj a kraj se společně představily na veletrhu Holiday World nebo na půdě českého velvyslanectví v Paříži.

„Spolupráce se dostává i na úroveň expertů řešících konkrétní situace a konkrétní projekty. Velký význam přikládáme jejímu evropskému rozměru,“ komentoval dohodu Short. (Právo)


V úterý 1. května se uskuteční již tradiční prvomájová vyjížďka motorek z nádvoří Plzeňského Prazdroje. Sraz je v 9:00 na nádvoří pivovaru a do 11:30, kdy je odjezd na vyjížďku, je možné prohlédnout si stroje účastníků akce. Sériové motorky, veterány i stroje postavené individuálně se zpět na nádvoří plzeňského pivovaru vrátí po přibližně 90 km dlouhé vyjížďce mezi 14:30 až 15:00 a v restauraci Na Spilce bude následovat motorkářská veselice. Zváni jsou všichni, motorkáři i diváci.

Motorkářské setkání v plzeňském pivovaru se koná pravidelně od roku 2004, vždy na Prvního máje a na Sv. Václava. Akce oficiálně zahajuje nebo ukončuje motorkářskou sezonu, která ale pro většinu jezdců na silných strojích stejně nikdy nekončí. Akce je určena nejširší motorkářské veřejnosti, bez rozdílu věku, pohlaví nebo značky či obsahu motorky. K vidění budou malé motocykly, nejsilnější sériové stroje i „stavby“, motocykly postavené na zakázku. Na své si přijdou majitelé i obdivovatelé tříkolek, které se těší stále větší oblibě. Pomalu stejnou pozornost s trochou nostalgie dnes vzbuzují i Jawy a “ČZety“, vyfešákované, jako by zrovna vyjely z výrobního pásu.

„Na setkání motorek má každý možnost prohlédnout si stroje v klidu a pokochat se detaily. Popovídat si budete moci s jejich majiteli, „odmaskovanými„ a bez přileb. Setkání je vhodným místem k získání objektivního názoru na motorkáře, jejichž pověst často nezaslouženě trpí kvůli několika nezodpovědným a bezohledným jedincům,“ říká k akci Jeroným Táborský, jeden z organizátorů vyjížďky.

V areálu Plzeňského Prazdroje se bude v průběhu akce čepovat nealkoholické pivo Birell. V rámci akce proběhnou soutěže, do kterých poskytl ceny v podobě nealkoholického piva Birell Plzeňský Prazdroj. Soutěžit se bude například o nejvzdálenějšího nebo nejstaršího účastníka. Restaurace Na Spilce pak bude hostit večerní motorkářskou veselici.

Vstupné na celou akci včetně veselice je zdarma

***

Jaké to bylo na poslední vyjížďce:

• sjelo se 317 motorek

• nejstarší motorka byla z roku 1952

• nejsilnější motorka by dokázala jet rychlostí přibližně 300 km/h

• nejstaršímu účastníkovi bylo 67 let a jel na motorce Kawasaki 650

• na svých strojích přijela řada bývalých sportovců, umělců a celebrit

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Zcela novou expozici připravuje Plzeňský Prazdroj. Už příští turistickou sezónu chce zpřístupnit budovu bývalé varny.

Nová atrakce bude stát dvacet miliónů korun. Je to však jen zlomek investic, které pivovar v tomto roce chystá do rozšiřování výroby má jít dalších šest set miliónů.

„V objektu staré varny zůstane část původního zařízení a vyrostou zde nové expozice,“ řekl Právu mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

„Jedna bude názorným způsobem představovat proces výroby piva Pilsner Urquell, druhá bude věnována surovinám používaným při výrobě piva,“ uvedl mluvčí a připomněl, že pivovar patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Plzeňském kraji.

„Loni prohlídku absolvovalo rekordních 160 tisíc návštěvníků,“ dodal Jurina.

S historickou budovou kontrastuje prosklený komplex nové varny, která už je součástí prohlídkového okruhu pivovarem. Moderní zařízení vyšlo společnost mezi lety 2003 a 2004 na tři sta miliónů korun, letošní investice ale budou dvojnásobné.

„Do roka chceme rozšířit varnu, stavbou nových tanků dojde ke zvýšení kvasné kapacity, v plánu jsou i další přetlačné tanky, počítáme s dobudováním skladů a modernizací chlazení,“ shrnul Jurina. Důvodem nových investic jsou podle něj stoupající požadavky na export piva Pilsner Urquell.

„Uvedené kroky by měly zvýšit výrobní kapacitu o zhruba deset procent, ze současných 128 tisíc hektolitrů týdně na 140 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Jurina.

V loňském roce vyrostla v areálu podniku nová stáčírna za miliardu korun, jednalo se o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Od listopadu se zde rozjely dvě linky - jedna s kapacitou až šedesát tisíc lahví za hodinu, druhá, určená na plnění plechovek, má výkon až 38 tisíc kusů za hodinu. Vlastník pivovaru, společnost SABMiller, chce v dalších letech investovat například do nové haly na plnění KEG sudů. (Právo)


«« « Strana 713 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň