Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivo s tváří nádražáka

[čtvrtek, 22. leden 2009]

Díky reklamní kampani, kterou v minulém roce spustil Pivovar Velké Březno, se do povědomí milovníků piva opět dostala tvář vousatého chlapíka s půllitrem zlatavého moku. Málokdo však ví, že tento vousáč skutečně žil a pomohl proslavit velkobřezenské pivo i v zahraničí. To rodina Chotků, které patřil zdejší zámek, má díky hraběnce Žofii, provdané za následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, zápis v učebnicích světových dějin jistý.

Foto

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.

Foto

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo 195 tisíc hektolitrů.

Zdroj In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula | Kráceno


Díky turistickému ruchu a zakázkám Američanů nemusí harrachovská Sklárna a minipivovar Novosad a syn propouštět. Samotná sklářská výroba, pivovar, pivní lázně a další turistické aktivity poskytují práci 105 lidem.

Ač se stále hovoří o ekonomické krizi a jejím začátku v Americe, tak Američané jsou jediní, kdo nám nyní dali potvrzené zakázky,“ tvrdí František Novosad. Provoz v harrachovské sklárně začal orientovat na turisty již před 10 lety. Sklářům se ale zvědavé oči turistů příliš nelíbily. „Mohli si vybrat. Buď budou doma, kde na ně nikdo neuvidí, nebo budou ve sklárně, kde na ně budou koukat turisté, ale budou mít práci a tedy i peníze,“ říká Novosad.

Se sklárnou sousedící minipivovar se úspěšně rozrůstá. Loni zde uvařili 122 tisíc litrů piva, které se prodává prakticky jen v Harrachově. S pivem souvisí i zdejší lázně, kam měsíčně přijde kolem 200 lidí a kde tržby za loňský rok dosáhly dvou milionů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


V uplynulém roce prodal Plzeňský Prazdroj na domácím trhu a v zahraničí celkem 10,7 milionů hl piva.

Foto

Zatímco prodeje v tuzemsku meziročně mírně poklesly o 3 procenta v souladu s celkovým trendem pivního trhu, zahraniční prodeje narostly o 1 procento.

Naše strategie se zaměřením na prémiový segment a na export se ukázala jako správná. Zatímco na domácím trhu je trend prodejů mírně sestupný, v exportu se nám dařilo a zaznamenali jsme nárůst o více než 4 procenta i přes finanční krizi, která začala ztěžovat naši pozici ke konci roku.

I v uplynulém roce jsme investovali ve všech třech pivovarech, takže v této chvíli máme vytvořené optimální podmínky a dostatečné výrobní kapacity s důrazem na rostoucí objemy vývozu", upřesnil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

"Meziroční snížení prodejů na domácím trhu zapříčinila zejména nižší poptávka po levných značkách. Naše zaměření na prémiový segment jsme deklarovali již vloni. I v těžkých podmínkách domácí konkurence a konsolidace trhu se nám dařilo a prodeje prémiového ležáku Pilsner Urquell jsme zvýšili o 1 procento. Roste také zájem o pivní speciály a novinky v našem portfoliu,“ uvedl Mike Short.

Plzeňský Prazdroj prodal na domácím trhu celkem 7,9 milionů hl piva. Příčinou 3 procentního meziročního poklesu prodejů jsou zejména nižší prodeje levných značek a některých výčepních piv.

Celý pivní trh v Česku zaznamenal v porovnání s rekordním rokem 2007 mírný pokles prodejů. V roce 2007 se na spotřebě velmi příznivě projevilo teplé počasí v jarních měsících, kdy padaly objemové rekordy. V roce 2008 byl prodejně vynikající naopak konec roku,“ vysvětluje obchodní ředitel Jaromír Žáček.

Dlouhodobě nejúspěšnější značkou českého pivního trhu je samozřejmě Gambrinus, na Moravě si vyrovnanými prodeji drží titul nejprodávanějšího piva Radegast.

Pilsner Urquell zaznamenal rekordní prodeje v prosinci a celkové objemy za uplynulý rok narostly přibližně o 1 procento. V prémiovém segmentu posílil svoje postavení také Radegast Birell, nejprodávanější nealko pivo v České republice. Prodané objemy narostly o více než 15 procent.

"Více než 4 procentní nárůst exportu znamená, že se v roce 2008 vypilo mimo území ČR celkem 881 tisíc hl piva uvařeného ve třech pivovarech Plzeňského Prazdroje. Objem vývozu se tedy opět přehoupl přes příčku nastavenou rokem 2007 a zaznamenal rekord celé 166 let trvající historie.

Mezi více než 50 exportními trhy jsou klíčovými i nadále Německo, USA, Slovensko, Skandinávie, ale také Maďarsko, Itálie a Španělsko. Nově ochutnali plzeňské pivo také v Kataru," dodává Jaromír Žáček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Radka Böhmová | Foto: Vlastimil Leška


Všichni milovníci piva a dobré zábavy se mohou těšit na první ročník soutěže Mistr výčepní Pelhřimovska. Ta se uskuteční už tuto sobotu.

Hlavní pořadatel akce Václav Háva prozradil, že na své si přijdou jak účastníci soutěže, tak i diváci. Porota určí vítěze, který si odnese padesátilitrový sud piva Poutník. Na další pak čekají ceny jako dárkové balíčky, trička a barmanské zástěry.

Hodnotit se bude především správně natočená míra piva, pěna a jiskra piva. Porota ocení i originalitu oblečení a pracovní nasazení každého soutěžícího. Odvážní diváci si na konci večera již mimo soutěž mohou zkusit, že natočit správnou míru piva není zdaleka tak lehké, jak se na první pohled může zdát,“ prozradil Háva. Celá akce je bez vstupného. Veškeré načepované pivo vypijí diváci zdarma.

K dobré náladě přispěje i moderování bývalého hospodského a kapela Slávy Koláře Singl Band. Pro účastníky je dále připravena ukázka stolování, kterou připraví Vyšší odborná škola a hotelová škola Pelhřimov.

Prostory Staré tiskárny v Pelhřimově se pro zájemce o titul Mistr výčepní a pro diváky otevřou ve dvě hodiny odpoledne.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz


Architektonicky i stavebně unikátní komplex bývalého pivovaru v Plzni na Světovaru se stal kulturní památkou. V Plzeňském kraji jich loni přibylo celkem čtrnáct. Často k malé radosti jejich majitelů.

Foto

Stát začal držet ochrannou ruku nad řadou technických staveb, od náhonu v Dobřívi po pivovar v Domažlicích.

Třeba právě v případě Světovaru byla radnice, které dotčená část areálu patří, proti památkové ochraně. Marně. „Za kulturní památku byla prohlášena sladovna, varna a strojovna, komín, sklepy s vodojemem, bývalý výstav piva a administrativní budova,“ řekla Jana Bukovská z plzeňského Národního památkového ústavu (NPÚ).

Objekty byly postaveny těsně před první světovou válkou a podle Pavla Domanického z NPÚ jsou příkladem architektonicky zdařilé a esteticky působivé průmyslové stavby. „Mimořádný je i rozsah železobetonových konstrukcí,“ podotkl Domanický.

Město se obává komplikací

Město se teď obává komplikací při využití komplexu – areál naposledy obhospodařovali vojáci, do budoucna by zde mohly být například byty, archívy či depozitáře. „Památkáře chápu, ale ochrana Světovaru pro nás znamená velké omezení, hlavně ty budovy, kde jsou chráněné i interiéry, budou obtížně využitelné,“ upozornil náměstek plzeňského primátora Petr Rund (ODS).

Podle Domanického nebude možné měnit vnější vzhled budov. „Z interiérů je chráněná jen bývalá varna,“ doplnil. Další z primátorových náměstků Petr Náhlík (KDU-ČSL) považuje rozsah památkové ochrany za přiměřený. „Vztahuje se na jen ty objekty, které si to asi zaslouží. A i když nám to samozřejmě ztěžuje život,“ poznamenal Náhlík.

Další pivovarské památky

Světovar není jedinou pivovarskou památkou – loni se dočkala i světoznámá Jubilejní brána a vodárenská věž Prazdroje. „Za památku byl prohlášen i domažlický pivovar,“ doplnila Bukovská, podle níž minulý rok vůbec přál technickým památkám. „Dostal se mezi ně i mlýn v Chrástu, v němž se mimo jiné dochovala i prvorepubliková elektrárna,“ sdělila Bukovská.

Na seznamu je také náhon známého dobřívského hamru, zámek v Janovicích nad Úhlavou, fara v Ošelíně, kostel v Pernolci, kamenný kříž v Kočově nebo socha sv. Jiří ve Studánce na Tachovsku. Počet nově prohlášených památek zhruba odpovídá roku 2007 – tehdy jich přibylo třináct.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Ivan Blažek


Devadesát procent mužů v České republice pije pivo, podíl žen je mezi 50 až 60 procenty. Informace vyplývá z průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR (CVVM) a včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Podíl mužů a žen pijících pivo alespoň občas se významně neliší podle kategorií jako věk, vzdělaní nebo příjem. Také množství konzumovaného piva se v uvedených letech pohybovalo mezi 7,9-9,5 půllitru týdně u mužů a 1,9-2,4 u žen. Mírně nižší spotřebu vykazují nejmladší ročníky (18-29 let), naopak největšími konzumenty jsou muži ve věku 45-59 let. Potvrdilo se, že pivo nadále zůstává nápojem, který je nejčastěji konzumován ve společnosti jiných lidí.

Podle zveřejněných výzkumů je názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarnictví dlouhodobě poměrně optimistický. Z výzkumu vyplývá, že 69% obyvatel se přiklání k názoru, že některé české pivovary prorazí na zahraniční trhy. Zhruba tři čtvrtiny obyvatel se neobávají, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. V horizontu deseti let se však zvětšila skupina těch, kteří sdílejí určité obavy. V této souvislosti má 42% obyvatel obavy z ohrožení menších pivovarů.

Podle průzkumu se zdá, že se veřejnost již smířila s tím, že ceny piva porostou. Dokonce stoupá počet těch, kteří jsou o tom silně přesvědčeni. U konzumentů piva je dlouhodobě patrná preference při volbě piva, které pijí. V letech 2004 až 2008 osciluje kolem 80% u mužů, u žen se oscilace pohybuje kolem 53%.

Konkrétní značku si vybírají konzumenti s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácnosti. Výzkumy CVVM také potvrdly, že tradičně nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je podle hodnocení samotných spotřebitelů jeho chuť. Aspekty ceny nebo reklamy se umisťují až na konci seznamu právě za chutí, značkou, zvykem nebo stupňovitostí. Chuť je při výběru piva důležitější u mužů než u žen. Ty naopak při výběru více zohledňují aspekt ceny. Obecně bylo vysledováno, že s růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny nápoje.

Na českém trhu piva se stalo v posledních dvou letech významným fenoménem nealkoholické pivo, jehož spotřeba dramaticky stoupá. Je to způsobeno především mnohem lepší kvalitou piva, dále přísnějším postihem řidičů konzumujících alkohol a v neposlední řadě i stále se rozšiřujícím počtem míst, kde je nealkoholické pivo k dispozici, ať již lahvové, nebo točené. Nealkoholické pivo není pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva, avšak 45% mužů a 16% žen jej volí jako nápoj v okamžiku, kdy normální pivo konzumovat nemohou.

Ženy dávají více přednost černému pivu (11%) oproti mužům (jedno procento). Padesát procent mužů pije více než 14 ležáků za týden. Ležák má v oblibě 79% mužů s příjmem nad 32 tisíc korun. Muži s příjmy pod 14 tisíc pijí ležák z 57 procent. Čím jsou lidé starší, tím častěji pijí pivo o samotě, u mužů nad 60 se jedná o 38%. Naopak lidé v rozmezí 30 - 44 let pijí pivo sami jen ze 17 procent. Muži z 60% považují za důležitější chuť než cenu, u žen je to 48%.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Výrobcom piva v malých nezávislých pivovaroch na Slovensku obmedzenia dodávok plynu vážnejšie škody nespôsobili. Ako pre TASR uviedol zástupca malých nezávislých pivovarov v prezídiu Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Ján Šimonovič, vážnejšie problémy by výrobcom nastali, keby sa dodávky plynu obmedzili v jarných mesiacoch.

"Keby to bolo v marci, tak je zle a to by boli škody," dodal Šimonovič, výrobný riaditeľ a hlavný sládek pivovaru Steiger. Podľa pivovarníckeho odborníka zo stredoslovenskej obce Vyhne by väčšie škody nemali mať ani dvaja najvýznamnejší výrobcovia piva na Slovensku. Následky poklesu dodávok plynu pocítili viac v sladovniach. "U nás sme limitujúci objem dodávok plynu vyriešili presunom výroby aj na sobotu a nedeľu a tak sme si udržali výrobu bez vážnejších strát, v sladovniach je výrobný proces viac odkázaný na dodávky plynu," dodal Šimonovič.

Pivovarníkom paradoxne pomohlo v plynovej kríze počasie. Povianočné obdobie a nízke denné teploty začiatkom januára sa podpísali pod znížený dopyt po penivom moku. "V našom sektore, keď budem hovoriť za malých výrobcov piva, v uplynulých dňoch k veľkým škodám neprišlo," skonštatoval Šimonovič.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor> TASR


Vedení vyškovského pivovaru zveřejnilo plány, jimiž chce zabránit propadu prodeje. Má podporu města, horší už je to se zájmem restaurací.

Vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. To jsou plány nového vedení vyškovského pivovaru, jak čelit krizi a propadu odbytu svých produktů.

Nový ředitel David Kaprál chce touto strategií vyškovský pivovar dostat z prohlubující se krize. Tím, že ještě v roce 2007 podnik hospodařil s více než sedmimilionovým propadem, si hlavu neláme.

Předpokládám, že i loňský rok bude ztrátový, i když ještě nemáme účetní uzávěrku. Důležité je ale hledět do budoucna,“ uvedl Kaprál.

Dodal, že v současnosti management připravuje komunikační plán. „Chceme objasnit světu, že tady vyškovský pivovar je a že umí vyrobit dobré a kvalitní pivo. Za první úspěch budu považovat, když se podaří alespoň trochu zvednout výstav piva. První výsledky bych rád viděl po létě tohoto roku. V současné chvíli také zvažuji, jestli trochu nezměním nynější recepturu,“ nastínil Kaprál.

Tradice

Problémy pivovaru znepokojují také město. Pro starostu Vyškova Petra Hájka by znamenal jeho krach velkou ztrátu. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je to v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Nedovedu si to představit,“ řekl Hájek.

Pro město je podle něj zásadní, aby výroba v pivovaru zůstala zachovaná. „Samozřejmě sledujeme, jak si vyškovský pivovar vede. Na toto téma jsem se bavil s novým vedením pivovaru. Domluvili jsme se, že nás bude informovat. Osobně doufám, že současnému vedení se podaří zvednout výstav piva už jenom kvůli tomu, že vyškovský pivovar patří k historickému jádru města,“ doplnil Hájek.

Vyškovský pivovar nicméně ztratil mnohé pozice přímo v regionu. A někteří hospodští nechtějí o tom, že by točili vyškovské pivo, ani slyšet. „To bych rovnou mohl zavřít, protože by sem nikdo nechodil. Kdo ví, jak chutná vyškovské pivo, musí vědět, o čem mluvím,“ řekl třeba majitel pivnice Na Brněnské ve Vyškově Radek Prokeš.

Zákazníci prý o vyškovské pivo prostě nejeví zájem. „Točíme jen takové pivo, které jde na odbyt. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé o vyškovském pivu moc dobré mínění nemají,“ tvrdil například vedoucí pracovník restaurace Besední dům ve Vyškově Jaroslav Ivan.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Aneta Dědičová


Kouřový speciál Harrach

[středa, 21. leden 2009]

Harrach Rauch


Krize ve firmách: Rebel je v pohodě

[středa, 21. leden 2009]

Krize ve firmách stále pokračuje, a to nejen ve strojírenských. Snad jednou z mála společností, kde se zatím s problémy nepotýkají, je havlíčkobrodský výrobce piva Rebel.

O pivo je zájem vždy

Krize se naopak neobává Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Rebel. „Vyrábíme potravinu, zboží každodenní spotřeby. V této oblasti se obecně krize neprojevuje,“ říká.

U zákazníků pozorují trend rostoucí poptávky po kvalitních produktech za nízkou cenu, kterému vycházejí vstříc. „Letos očekáváme mírný nárůst výstavu, naším cílem je upevnit si dominantní postavení v regionu,“ nastiňuje ředitel plány pro rok 2009.

Pro novou sladovnu nedávno přijali 6 nových pracovníků, takže v současnosti zaměstnávají zhruba stovku lidí. „Jediné, co jsme v souvislosti s krizí zaznamenali, je několikanásobný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání u nás,“ konstatuje Jiří Hušek.

S vlastními pracovníky jsou ale spokojeni, váží si jejich velké loajality, kterou také dokážou ocenit. „V roce 2008 byl u nás průměrný plat lehce pod 20 tisíc korun, což je v rámci Vysočiny velice slušné. Navíc si myslím, že možnost pracovat pro společnost Rebel je pro naše zaměstnance i otázkou prestiže,“ líčí záviděníhodné poměry v pivovaře ředitel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Magdaléna Pecnová | Kráceno


Radnice v Žirovnici udělala další krok k uskutečnění renovace bývalého pivovaru. Po získání dotace z evropských peněz ve výši třiceti devíti milionů korun teď hledá stavitele, který renovaci budovy provede.

O zvelebení kulturní památky, které spolkne celkem čtyřicet devět milionů korun je podle starosty Žirovnice Františka Plešáka velký zájem.

Do výběrového řízení se už přihlásilo dvanáct firem. A ještě můžou přibýt další. O tom, která z nich se do renovace pivovaru nakonec pustí, rozhodneme v pondělí,“ potvrdil Plešák. Pokud všechno půjde podle plánu, mělo by se s opravou památky začít za tři měsíce.

Dokumentace volně k nahlédnutí

Historická budova si vyžádá kompletní rekonstrukci. Je ve velmi špatném stavu. Hroutí se stropy a opadávají omítky. Práce na opravách skončí v roce 2011. Zvelebený pivovar poslouží jako muzeum.

Své místo v něm najdou stálé expozice knoflíkářství, šicích strojů a pivovarnictví. Od přebudování nevyužívané budovy na muzeum očekáváme zvýšení turistického ruchu ve městě,” sdělila Ivana Musilová, ředitelka žirovnických kulturních zařízení.

Do projektové dokumentace na opravu pivovaru může kromě zájemců z řad stavebních firem nahlédnout také široká veřejnost. Kompletní dokumentace je totiž k dispozici na oficiálních webových stránkách města.

Záchrana památky stojí dost peněz

A co na renovaci pivovaru říkají Žirovničtí? Někteří obyvatelé jí fandí, jiní si myslí, že stojí zbytečně moc peněz.

Oprava se zamlouvá například Lucii Pánové. „Myslím si, že pivovar si rekonstrukci zaslouží. Byla by věčná škoda, kdyby úplně zchátral,“ mínila Pánová.

Líbí se jí i myšlenka využití budovy jako muzea. „Na expozici šicích strojů a knoflíků už jsem docela zvědavá. Podle mého názoru je to rozumný nápad, že se pivovar po renovaci využije pro muzejní účely. Pro výstavy tam bude jistě více místa než na zámku,” dodala Pánová.

Rekonstrukce sice není nejlevnější záležitost, ale hlavní je zachránit kulturní památku. Kdybychom budovu neudržovali, museli bychom za to platit pokuty,” uzavřel starosta Plešák.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Nela Kyselová


Jediný ze tří zájemců o koupi 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod podle výběrové komise splňuje všechna potřebná kritéria výběrového řízení.

"Další dva zájemci nesplnili hned několik z devíti stanovených podmínek, což je podle komise závažný nedostatek," řekl náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS). Nesplněné podmínky ovšem nechtěl upřesnit, ani neuvedl, o jaké zájemce se konkrétně jedná. Tři obálky s nabídkami na odkup 100 procent akcií náchodského pivovaru, které obdržela náchodská radnice do včerejší 14. hodiny, otevřela výběrová komise dnes dopoledne. Do odpoledních hodin pak členové komise projednávali jednotlivé nabídky.

Komise předala stanovisko o výsledku svého jednání městské radě a doporučila jí vyžádat si právní rozbor smlouvy zahrnuté v třetí nabídce. Náchodští radní by se měli doporučením komise zabývat na svém příštím zasedání za dva týdny. "Pokud vše půjde hladce, mohli by o osudu pivovaru hlasovat zastupitelé na svém příštím zasedání koncem února," řekl Čtvrtečka.

Náchodská radnice odsouhlasila prodej 100 procent společnosti Pivovar Náchod před koncem loňského roku. Mezi devíti podmínkami stanovenými pro nabídky je například minimální cena 150 milionů korun, nejméně pět let prokazatelného podnikání zájemce na trhu s pivem či zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod.

Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Prvú časť projektu za 5,48 milióna eur (165 miliónov Sk), ktorý je zameraný na modernizáciu osivárskych kapacít a sladovne v Leviciach, má za sebou spoločnosť Osivo Zvolen. Projekt má za cieľ zlepšiť kvalitu osív a zvýšiť objem vyrobeného jačmenného sladu asi o polovicu na 25.000 ton ročne.

"V prvej etape, ktorá sa realizovala vlani, sme investovali približne 2,32 milióna eur (70 miliónov Sk)," povedal TASR riaditeľ pre ekonomiku a služby spoločnosti Osivo Ján Slančík. "Ešte predtým sme ale do prípravných prác a samotného projektu vložili 132.776 eur (4 milióny Sk)," dodal. Firma investovala najmä do logistiky a úspor energií. Len modernizácia technológií na sušenie sladu stála asi 1,19 milióna eur (36 miliónov Sk). Najväčšia časť výdavkov, viac ako 2,99 milióna eur (90 miliónov Sk), ich ale čaká tento rok.

Osivo realizuje projekt za pomoci eurofondov a štátu, vlastných zdrojov a úveru. Z prostriedkov EÚ a štátu prefinancujú polovicu nákladov.

Spoločnosť predáva slad z Levíc najmä malým pivovarom so slovenskou účasťou. Najväčším odberateľom je Pivovar Urpín v Banskej Bystrici. Podstatnú časť, asi 85 %, ale vlani vyviezli do zahraničia, predovšetkým do Maďarska, Rumunska, na Ukrajinu a tiež na Kubu. "Priestor na predaj sladu doma i v zahraničí tu stále je," podotkol Slančík.

Výroba jačmenného sladu plzenského typu tvorí pre Osivo významnú zložku tržieb. Jeho cena sa vlani pohybovala na úrovniach 432 až 465 eur (13.000 až 14.000 Sk) za tonu.

Firma kúpila sladovňu v Leviciach len pred niekoľkými rokmi a nadviazala tak na tradíciu výroby sladu v regióne, ktorej počiatok sa datuje do roku 1973. Dôležitá zložka výroby piva sa vtedy z tohto mesta vyvážala do viacerých krajín Európy, Ázie a Severnej aj Južnej Ameriky.

Zdroj: oPeniazoch.sk | Autor TASR


Rekordní zájem o vstupenky zaznamenali pořadatelé 19. ročníku Reprezentačních slavností piva, který se od 3. do 6. února odehraje v hotelu Palcát v Táboře. Během čtyř hodin byly téměř vyprodány vstupenky na závěrečné dva dny slavností.

Po vstupenkách se doslova zaprášilo i přesto, že organizátoři letos rozšířili slavnosti do celého hotelu Palcát, díky čemuž se na jeden z největších pivních festivalů v Česku dostane denně 1000 lidí. Ti budou moci ochutnat 85 druhů piva od 35 pivovarů a čeká je i bohatý doprovodný program či tradiční pivní soutěže.

Podle pořadatele slavností Aloise Srba z firmy Revel se během 19 let existence pivního festivalu mění přístup milovníků pěnivého moku: "Dochází k tomu, že lidé, kteří dříve byli zvyklí konzumovat poměrně velké množství piva, se už s přibývajícím věkem mění. Nastupující mladá generace má od tohoto oboru jiné požadavky, především hledá lepší, speciální či nestandardní konzumaci piva. Myslím si, že právě myšlenka představení našim hostům pivní nabídky a různých specialit byla nadčasová a překročila stín, který se na obor přinesl z minulé doby."

Zdroj: Rozhlas.cz


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zní staré přísloví. Bílina by se mohla opět stát pivovarnickým městem. Město se ve spolupráci s Němci bude totiž snažit získat dotace z EU v rámci přeshraniční spolupráce na rekonstrukci pivovaru.

Foto

Jan Boháč z oddělení rozvoje města nastínil základ projektu. „Jednou z podmínek pro přijetí finanční dotace je nalézt vhodného partnera, který by se podílel na revitalizaci bílinského pivovaru. Našli jsme vážné zájemce ze Saska v rámci přeshraniční spolupráce. Jedná se o dotační titul Cíl 3 a rekonstrukce pivovaru by měla mít několik etap. Většinový podíl by v tomto projektu mělo město a menšinový saská strana.

Včera proběhlo setkání zástupců města s německým zájemcem. Hlavním důvodem včerejší návštěvy zatím bylo zmapování situace. Starosta Bíliny Josef Horáček vysvětlil, že návštěva z Německa si z prohlédla areál pivovaru a také bílinských lázní. Nyní budou chtít, aby město připravilo konkrétní představy o tom, jak by se pivovar dal rekonstruovat a co by z něj po rekonstrukci mělo být. Německá strana pak vše posoudí a na základě toho se rozhodne, zda bude možné projekt rozjet. Němci budou přemýšlet i o bílinských lázních. „Je to vše ve startovací fázi,“ zmiňuje starosta. Dodal, že je tedy potřeba nechat vypracovat studii, která by se v případě neúspěchu se současným zájemcem dala využít i pro jednání s dalšími investory. Samotný projekt je již možné zpracovávat pro konkrétního investora. Je jasné, že jde opět o dlouhodobější záležitost. Město v současnosti čeká ještě na stanovisko ministerstva kultury, které by se mělo vyjádřit k vyjmutí několika částí objektu ze statutu kulturní památky. Na tom stojí veškerá další práce. Přeshraniční spolupráce by nabízela možnost získání velkého objemu finančních prostředků a pro chátrající pivovar velkou šanci. Pokud by se zadařilo, budova pivovaru by se opět stala místem, kde se bude vařit lahodný mok.

Historie bílinského pivovaru se datuje od roku 1615 do roku 1977. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, odebrán Lobkowiczům a přeměněn na státní podnik. Již v té době bylo jeho zařízení zastaralé. Pivovar prošel poslední rekonstrukcí na konci 19. stol. Po roce 1989 byl pivovar vrácen původním majitelům, ale v roce 1997 získalo pivovar město. Od té doby hledá bílinská radnice vhodného investora, neúspěšně.

Jan Boháč dodal, že je potřeba postupovat velmi opatrně a vše pečlivě promyslet, aby byl projekt přizpůsoben především potřebám města. „Musí to být realizovatelné, ale také provozovatelné,“ vysvětluje základní požadavky. Aby se investice opravdu vyplatila. Pro zařazení projektu do žádostí o dotace, musí tento splňovat určité podmínky.

Zdroj: Teplický deník.cz | Autor: Jana Šimková a Lada Laiblová | Foto: Zdeněk Traxler


Akciový pivovar v Nové Pace si navzdory „zamrzlé době“ nevybírá pauzu ani v lednu nového roku.

Po úspěšném uvedení nového nealkoholického piva v závěru roku 2008, jehož prodeje mimochodem zaznamenaly trojnásobný nárůst oproti prodeji stejného sortimentu v minulém období, bude rodina novopackých Brouků rozšířena o dalšího člena.

Po Moto Broukovi přijde co nevidět na svět Hemp Brouczech, speciální ochucené pivo, jež je alternativou současného Hemp Valley Beer. Na otázku, v čem je odlišnost obou značek, odpověděl sládek pivovaru pan Klazar poněkud tajemně: „Ochutnejte a uvidíte.

Na krizi máme natrénováno

Další otázka směřovala na ředitele pivovaru Ing. Jaromíra Bulka: „Jak hodnotíte současnou světovou hospodářskou recesi, jak se projevuje na fungování pivovaru?“ „Nevím, o jaké recesi, či snad krizi hovoříte. Jsme zvyklí na „skvělé“ podnikatelské prostředí u nás, stejně tak i legislativu a jako proexportní pivovar jsme dostali tvrdé rány již před rokem, kdy abnormální, ničím nepodložená revalvace české měny dala možnost vydělat spekulantům a zároveň poškodila ekonomické subjekty, na nichž byla (a je) založena výkonnost českého hospodářství. Když k tomu přidáme komoditní stresy, tak výsledkem je to, že máme takzvaně natrénováno a budeme optimisticky doufat, že se nedočkáme sice v brzké době světlých zítřků, ale mohli bychom se třeba dočkat termínu přijetí jednotné evropské měny, když už se nad Tatrami zablýsklo…“ řekl ředitel novopackého pivovaru.

Na marketingu jsme se od Pavlíny Krejčové dověděli, že Pivovar Nová Paka byl osloven velvyslanectvím České republiky v Maďarsku ohledně dodávek piva u příležitosti setkávání velvyslanců, jejich zástupců či jiných diplomatů během českého předsednictví Evropské unie.

Novopacké pivo jsme v Maďarsku poprvé prezentovali loni v květnu během festivalu „Dny Prahy v Budapešti“. Maďarům natolik zachutnalo, že si obchodní rada Tamás Csémy vybral novopacký ležák jako tradiční české pivo, kterým bude uctívat své hosty na pravidelném setkávání různých diplomatů během českého předsednictví.

Diplomatům chutnalo

Pivovar Nová Paka proto nemohl chybět ani na zahajovacím večírku, který české velvyslanectví v Budapešti pořádalo v pondělí 12. ledna 2009. Diplomaté si při setkání pochutnávali na světlém ležáku, velký úspěch sklízel také tmavý Podkrkonošský speciál.

Novopacký pivovar tak kromě navázání slibných mezinárodních obchodních kontaktů úspěšně prezentoval náš region.

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Pavlína Krejčová


Ani plížící se krize, ani vyšší ceny piva neovlivnily v Česku produkci pivovarů. Zatím je to spíš naopak. A tak není divu, že se staví další pivovary. Už v únoru zahájí provoz dva nové minipivovary - Tambor ve Dvoře Králové a Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou.

V dubnu odstartuje v Chotěboři nový regionální pivovar od developerské firmy Ross Holding a v příštích letech se chystá na zvýšení produkce světový gigant Heineken v Královském pivovaru Krušovice.

Rychnov i královédvorský Tambor budou v pořadí už 79. a 80. malým pivovarem v zemi. Investor a královédvorský podnikatel Nasik Kiriakovský by rád spustil výrobu několika značek Tambora 28. února - přesně třicet let poté, co ve Dvoře Králové skončila produkce piva. Ve městě bude sice Tambor jediný pivovar, ale v blízkém okolí mu budou konkurovat třeba pivovary Náchod, Trutnov, Nová Paka.

Příprava na stavbu začala v roce 2007 pořízením vlastního zdroje vody ze 130 metrů hlubokého vrtu. Dnes už je prakticky vše hotovo. "Zpočátku budeme vařit kolem tisíce hektolitrů ročně," připomíná Kiriakovský. Další podrobnosti - třeba o výši investice - si prý nechá až na termín spuštění.

V Rychnově je většinovým vlastníkem pivovaru tamní Podorlická sodovkárna. Ročně tisíc hektolitrů piv s názvem Rychnovský Zilvar, Klášter, Kněžna nebo Habrovák bude vznikat v prostorách bývalého pivovaru, který získal v restituci vnuk původních majitelů pivovaru a nynější vlastník Podorlické sodovkárny Jan Mikš.

Boom minipivovarů v Česku tím ale nekončí. Podle Václava Potěšila z firmy Pivo Praha, která se zabývá i stavbou minipivovarů, se jich v následujících dvou letech připravuje ještě minimálně deset. Přitom na začátku 90. let existoval u nás jen jeden - v Praze U Fleků.

"Před lety jsme říkali, že tyhle malé restaurační pivovary mají šanci hlavně v místech s velkou návštěvou turistů. Lokálně vařená piva patří u nás k těm dražším," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Ale ukazuje se, že i tuzemští konzumenti zatím ještě mají peníze a jsou ochotni utrácet za různé místní pivní speciality," dodává.

Jde jen o rozšíření pestrosti na pivním trhu, ovládaném často unifikovanými značkami velkých koncernů. Samotný podíl všech minipivovarů na celkové tuzemské produkci piva je totiž zanedbatelný. Necelých sto tisíc hektolitrů v porovnání s téměř 20 miliony hektolitrů.

Celková domácí spotřeba piva přitom dál stagnuje a největší průmyslové pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem u nás rostou v posledních letech především díky posilování exportu.

Investice v Chotěboři

Viditelnějším konkurentem na českém trhu má být od dubna pivovar, jehož výstavbu zahájila loni s pomocí zkušených sládků v Chotěboři společnost Ross Holding.

Roční výroba má dosáhnout 25 tisíc hektolitrů. Jde přitom v pořadí už o 49. průmyslový pivovar v zemi. První na zelené louce od doby, kdy zahájil provoz ještě v minulém režimu pivovar v Nošovicích.

Stavba nového pivovaru má podle ředitele Ross Holdingu Romana Stryka smysl i v době, kdy nadnárodní skupiny u nás zavírají po jejich ovládnutí menší pivovary. "Pozice pro další průmyslový pivovar tu je. Tím spíš, že budeme těm velkým konkurovat klasickou staročeskou technologií," říká Stryk.

Projekt stavby průmyslového pivovaru a za tímto účelem speciálně vytvořenou společnost Pivotech koupil nynější investor loni od Angličana Iana Jefferyho. Tento velký fanda českého piva provozuje v Anglii síť prodejních řetězců, ale sen o vlastní výrobě v Česku kvůli vážnému onemocnění vzdal.

Rozšiřovat výrobu piva se chystají i velké pivovary. Například nizozemský Heineken v ovládaném Královském pivovaru Krušovice, který má vyšší kapacitu, než zatím vyrábí. Rozšířit produkci chce Heineken především díky masivnímu nárůstu exportu do Ruska. "Díky značným investicím v minulosti je naštěstí pivovar kapacitně zcela schopen pokrýt současné nároky," říká mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

O průnik na zahraniční trhy se vedle velkých koncernů snaží i menší pivovary. Včera Pivovar v Černé Hoře uzavřel smlouvu s čínským partnerem a do Asie vypravil první dva kontejnery piva za zhruba půl milionu korun.

Zatímco počet průmyslových pivovarů v zemi klesl ze 176 v roce 1950 na nynějších 48, průměrná produkce na jeden pivovar prudce narostla. Za stejné období z 53 tisíc hektolitrů na nynějších více než 400 tisíc.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Finančná kríza a príchod eura vraj na plány investora nemajú vplyv. Projekt sa však ešte pripravuje. Areál pivovaru láka nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Kontroluje ho bezpečnostná služba. Zabezpečil ju investor.

Investor, Orco Property Group, chce na mieste pivovaru Stein na Blumentálskej ulici vystavať byty, kancelárie, hotel a priestory pre obchod a služby. Žiadne povolenia na plánovanú stavbu ešte vydané neboli.

Na stavebný úrad sa investor zatiaľ ani neobrátil, tvrdí Alena Kopřivová hovorkyňa Starého Mesta.

Zmena územného plánu

Foto

Pracujeme na zmene územného plánu," povedala Lucia Švecová riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group. „Prerokúvame zadanie urbanistickej štúdie."

Čistopis urbanistickej a dopravnej štúdie by mal byť podľa Švecovej dokončený v priebehu troch mesiacov. „Momentálne prebiehajú rokovania s dotknutými úradmi štátnej správy a magistrátu."

Finančná kríza a príchod eura nemá podľa investora na projekt žiaden vplyv. „Práve prebieha príprava projektu," dodala Švecová.

Zlodeji i bezdomovci

V bývalom pivovare a jeho okolí sa zvyknú schádzať bezdomovci. Počas teplejších mesiacov sa zdržiavajú na schátranom ihrisku, parkovisku a v neďalekom parčíku na Kmeťovom námestí.

Dnes sa chodia ohrievať aj do blízkeho Nového evanjelického kostola na Legionárskej ulici. „Bezdomovci navštevujú pravidelne toalety v zborových priestoroch na Legionárskej ulici počas služieb Božích," povedala členka Cirkevného zboru evanjelickej cirkvi. „Vykonávajú tu osobnú hygienu."

Polícia, nie mestská časť

Prípadné problémy s bezdomovcami má podľa Kopřivovej za úlohu riešiť polícia, nie mestská časť. Potvrdil to aj hovorca mestskej polície Peter Pleva, ktorý ľudom odporúča volať v takýchto situáciách na číslo 159. Pravidelnejšie pre problémy s bezdomovcami volajú vraj obyvatelia okrajových sídlisk, menej z centra.

K najčastejším hláseniam patrí hlučné popíjanie alkoholu na verejnosti, prespávanie v domových chodbách a pivniciach či ukrývanie sa v nemocniciach.

Pleva tiež upozorňuje, že sa medzi komunitou bezdomovcov často schovávajú aj osoby, ktoré sa vyhýbajú zákonu.

Naposledy takýto prípad riešili mestskí policajti túto nedeľu, keď obyvatelia Rače z Jurkovičovej ulice nahlásili skupinku rušných bezdomovcov, zabávajúcich sa večer pod ich balkónmi. Podľa Plevu bola medzi bezdomovcami aj políciou hľadaná osoba.

Privolaná policajná hliadka môže nahlásené problémy riešiť buď blokovou pokutou alebo vykázaním bezdomovca z priestoru. Okrem toho hliadka overuje jeho totožnosť.

Stein pod dozorom

Opustený areál Steinu je pre vnikanie cudzích osôb do bývalého pivovaru strážený. Počas vianočných sviatkov tu bola prichytená osoba vynášajúca z areálu materiál. „V objekte máme zazmluvnenú externú bezpečnostnú firmu," povedala Švecová. „Ich hliadky sa posilnili."

Počas leta horelo v niekdajšom Steine trikrát, naposledy 18. septembra minulého roku. Požiare boli o to nebezpečnejšie, že opustený areál sa nachádza v blízkosti obytných domov. Všetky vznikli počas prebiehajúcej demontáže, ktorú vykonávala firma K+B Slovakia. Najväčší bol prvý požiar, keď tu horelo takmer osem hodín.

Demontážne práce technológie sú už dokončené," dodala Švecová.

Požiare a Stein

* Všetky požiare vznikli počas demontáže

* 9. júl 2008 - prvý a najväčší požiar. Počas neho tu horelo viac než osem hodín. Likvidovalo ho 40 hasičov. Legionárska ulica musela byť dočasne uzavretá.

* 28. júl 2008 - menší oheň, ktorý vznikol v suteréne

* 18. september 2008 - zatiaľ posledný požiar. Pri jeho likvidácii zasahovalo 17 hasičov a tri cisterny. V priestoroch horelo asi dve hodiny.

Foto

V bývalom pivovare majú vzniknúť byty, kancelárie, obchodné priestory aj hotel.

Zdroj: SME.sk | Autor a foto: Lucia Tkáčiková


Tři vážní zájemci zaslali radnici do dnešního odpoledne své nabídky na odkoupení městského Pivovaru Náchod. Původně bylo pět poptavatelů.

Starosta Oldřich Čtvrtečka se k totožnosti zájemců nechtěl vyjadřovat. "Zatím jsou obálky v trezoru a komise je bude otevírat za přítomnosti notáře zítra," řekl Čtvrtečka. O vítězi výběrového řízení rozhodne komise podle několika kritérií, z nichž bude zřejmě nejdůležitější cena a zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod. Mezi dalšími podmínkami je například i to, že zájemce prokazatelně podniká na trhu s pivem minimálně pět let. "Chceme se vyhnout tomu, aby se pivovar prodal například firmě zabývající se výrobou CD nosičů, jako byl jeden z poptavatelů v minulosti," řekl starosta.

Městští zastupitelé odsouhlasili prodej 100 procent akcií městského pivovaru koncem loňského roku za minimální cenu 150 milionů korun. Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Spoločnosť Pilsberg Investment, s.r.o. Prešov, ktorá je väčšinovým vlastníkom popradského pivovaru, požiadala mesto Poprad o zmenu územného plánu v lokalite, kde sa nachádza pivovar.

Podľa návrhu zmeny územného plánu by sa táto lokalita mala zmeniť zo zóny priemyslu na zónu polyfunkcie. V území s rozlohou viac ako 121 000 štvorcových metrov by mali v budúcnosti vyrásť hotel, byty, nákupno-spoločenské centrum a administratívne priestory. Podľa spoluvlastníka popradského pivovaru Ladislava Lazára „zmena územného plánu neznamená odsťahovanie pivovaru, je to len zmena využitia daného územia.“ Podľa neho popradský pivovar minimálne najbližšie dva roky zostane na tom mieste, kde je teraz. Napriek návrhu zmeny územného plánu definitívne rozhodnutie o budúcnosti celého pivovaru ešte nepadlo. "Je otázka na najbližších päť rokov, či sa to vôbec bude realizovať, vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu v Európe a vo svete,“ povedal Lazár.

Spoločnosť Pilsberg ešte minulý rok uvažovala o zásadnej rekonštrukcii popradského pivovaru, ale vzhľadom na situáciu na trhoch tieto plány pozastavila. Momentálne sa pivo vyrába v licencii mimo Popradu. Popradský pivovar sa v súčasnosti zaoberá výrobou nealkoholických nápojov, predajom piva, výrobou a predajom sladu a veľkoobchodu s liehovinami. Spoločnosť chce v blízkej budúcnosti výrazne zvýšiť výrobu sladu, ktorú plánuje presťahovať do Mlynice v okrese Poprad. "Na súčasnom území je nevhodné rozširovať priemyselnú výrobu a bol by to príliš drahý pozemok v centre mesta na výstavbu sladovne, preto sme sa rozhodli pre Mlynicu,“ povedal Lazár. V pivovare v Poprade sa podľa Lazára nebudú stavať nové priemyselné budovy.

Podľa návrhu zmeny územného plánu mesta Poprad v lokalite pivovaru by mali byty tvoriť takmer polovicu celého projektu. Nákupné stredisko približne štvrtinu. Hotel a administratívne priestory približne po 12 % plánovanej investície. Zmenou územného plánu sa budú zaoberať poslanci mestského zastupiteľstva na jednom z najbližších zasadnutí.

Areál popradského pivovaru sa nachádza na západnom okraji centra Popradu, na križovatke ciest I/18 a I/67. História popradského pivovaru siaha do roku 1812.

Zdroj: Aktuality.sk | Zdroj: SITA


«« « Strana 613 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň