Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Kvasnice jsou vedlejším produktem získávaným při výrobě piva. Tímto způsobem se získávali již ve starověku. Doporučovaly se při léčbě hypovitaminóz a řadě dalších chorob. Dříve nebyla známa možnost jejich delšího uchování, a tak byly jejich léčivé účinky dostupné pouze lidem v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a jsou zmiňovány v mnoha lékařských knihách.

Vedlejší produkt výroby piva

Kvasnice jsou vedlejším produktem získávaným při výrobě piva. Tímto způsobem se získávali již ve starověku. Doporučovaly se při léčbě hypovitaminóz a řadě dalších chorob. Dříve nebyla známa možnost jejich delšího uchování, a tak byly jejich léčivé účinky dostupné pouze lidem v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a jsou zmiňovány v mnoha lékařských knihách.

Jak v organismu působí?

Kvasnice působí snížení nadměrného vylučování vody do střevního obsahu při infekčních průjmech. Svým dalším působením podporují aktivitu trávicích enzymů (např. maltázy, laktázy, sacharidázy) a zmírňují tak průběh průjmů. Mohou také stimulovat uvolňování insulinu při diabetu. Jsou bohatým zdrojem vitamínu B.

Co je v kvasnicích?

Pivovarské kvasnice jsou převážně bílkoviny (46 %) produkované kvasinkou pivní (Saccharomyces cerevisiae). Dále obsahují řadu důležitých enzymů, které pomáhají při trávení potravy. Z dalších látek obsahují nukleotidy, puriny (oboje se podílí na stavbě DNA), vitamíny skupiny B, polysacharidy z buněčných stěn a z buněčného obsahu.

Proti průjmu a akné…

Kvasnice jsou s výhodami užívány při průjmech, ztrátě chuti, chronickém akné, diabetu (cukrovce) a při doplnění nedostatků vitamínů. Jsou důležitým a bohatým zdrojem vitamínů B, minerálů a proteinů. Pozitivně ovlivňují centrální i periferní nervový systém. Jsou vhodné k regeneraci organismu po úrazech, operacích, namáhavé sportovní činnosti a nadměrném stresu a nervovém vypětí.

Možná rizika?

Jsou minimální. U citlivých jedinců se mohou objevit bolesti hlavy, střevní potíže, plynatost a alergické potíže.

Mám to brát?

Trpíte nedostatkem vitamínů B? Máte problémy s akné? Jste přepracovaní a často unavení? Zkuste užívat běžnou dávku kvasnic, kterou představuje 6 gramů denně. Pokud nemáte chuť na kvasnice můžete užívat některý z doplňku stravy, který obsahuje zpracované pivovarské kvasnice. Jedním z takových přípravků je třeba pangamin.

Zdroj: České noviny.cz | Autor: u Lékaře.cz


Na sedmi desítkách míst se zítra v Ústí nad Labem, na Zelený čtvrtek, mohou zájemci nabít energií – když si dají zelené pivo. Na zelenou vsadil výrobce nápojů – skupina Heineken Česká republika.

Zelenou barvu, která je symbolem jara a harmonie pivu – mimochodem vícestupňovému – dodávají zcela přírodní přísady.

Foto

Pivovar Velké Březno si na Zelený čtvrtek připravil zelené sváteční pivo.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Dagmar Cestrová | Foto: Karel Pech


Typické charakteristiky chmele

[čtvrtek, 9. duben 2009]

Chmel patří při vaření piva vedle vody a sladu k jeho nezbytným složkám. Dříve nebyl chmel používán pouze z chuťových důvodů, ale také pro své antimikrobiální vlastnosti. V současné době získává stále víc na důležitosti cílené využití určitých odrůd, stejně tak jako přesné dávkování. Zejména s ohledem na výrobu piva, která se chuťově přesně vymezuje od jednoho konkurenta ke druhému, stoupl význam nabídky chmele. Podrobně byly popsány první zkušenosti z praxe s novými odrůdami chmele, které přišly na trh v posledních letech.

Byly porovnávány odrůdy Herkules, Opál, Smaragd a Safír a prokázán jejich vliv na kvalitu vyráběného piva.

Degustace podléhá obecně platným individuálním vlivům, přirozené, velice různorodé vlivy, byly vynechány.

Velkou roli hraje základ výroby piva, který může být různý pivovar od pivovaru, odrůda od odrůdy. Byly vysloveny určité připomínky k novým odrůdám na základě nezaměnitelných zkoušek prováděných v jednotlivých pivovarech. Jednotlivé nové odrůdy se vyznačují svou typickou charakteristikou.

Aromatická odrůda Opál dosahuje velice vysoký obsah alfa kyselin a má také velmi významný vliv na hodnotu piva, kdežto Smaragd přispívá k decentnímu ale jemnému aromatu piva.

Safír má velmi vysoký podíl ne alfa hořkých látek, které velice pozitivně působí na hořkost piva. Kromě toho je charakterizován zřetelnými charakteristikami, většinou chmelově kořeněným aroma této odrůdy.

Odrůdou s vysokým obsahem alfa kyselin je Herkules, který nabízí vysoké hodnoty při uspokojivých senzorických výsledcích u piva a očekává se, že budou také v budoucnu hrát důležitou roli.

Zdroj: Agronavigátor | Autor: Iva Hvízdalová


K lednu 2009 byl na trh uveden nový nápoj Cab Banana & Beer. Jedná se o míchaný nápoj na bázi piva, z padesáti procent piva pšeničného a padesáti procent limonády s banánovým koncentrátem. Přesto, že nápoj obsahuje podíl koncentrátu šťávy je výrobek popsán jako nápoj s prokazatelným pocitem plnosti v ústech a ovocné chuti. Produkt obsahuje 2,5 objemová alkoholu.

Míchaný nápoj na bázi piva je uveden na trh s nápoji v lahvích s dlouhým hrdlem o obsahu 0,3 litru. Zvláště silný impuls může vést k nákupu nápoje v balení po šesti lahvích. Na obalu dominuje žlutá a stříbrná barva. Tímto vzhledem lze nový výrobek zřetelně jasně rozlišit oproti jiným nápojům značky Cab, vyráběných toutéž firmou. Uvedení tohoto výrobku na trh vzbudilo velkou pozornost díky doprovodným komunikačním opatřením a promočním akcím.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Znáte pověst o lahodném středověkém pivu zvaném Chotěbor, které později dalo jméno městu Chotěboř? Bylo to pivo, které prý v lidech probouzelo 6. smysl. Tajemnou recepturu, podle které se zázračné pivo vařilo, hledali sládci celé země. Našel ji až Oldřich Záruba – sládek z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři.

Připadá vám tenhle příběh divný? Nic vám neříká pivo Chotěbor, ani tajemná receptura? Tahle historie nového chotěbořského pivovaru je částečně vymyšlená. Řada pivovarů má svou skutečnou historii sahající třeba i mnoho set let do minulosti, ale když se staví úplně nový pivovar, žádnou historii nemá. Když ji ale chce, může si ji vymyslet. Jak se vám líbí ta o pivu, které v lidech probouzí 6. smysl?

Pověst o lahodném Chotěboru, který v lidech probouzel 6. smysl

Bylo, nebylo. Bůh ví, jestli bylo, ale pověst praví, že ano. Kdysi dávno, na místě, kde se dnes nachází město zvané Chotěboř, stála jen malá osada s kostelíkem. První zmínky o této osadě můžeme nalézt již ve 12. století. Existují však nepotvrzené zprávy, že kromě kostelíka a osady tu stával také rodinný pivovar.

Místní sládek, který se křestním jménem jmenoval Chotěbor, tu vařil podle tajné rodinné receptury lahodné pivo, které pili lidé zblízka i daleka. V osadě ani okolí ale nebyl zdroj vody, a tak Chotěbor nechával vozit pramenitou, čistou vodu z jiných částí Českomoravské vrchoviny. Lidé věřili, že právě tahle voda spolu s tajemnou recepturou dala pivu tak nenapodobitelnou chuť.

Pivo pro všech 5 lidských smyslů

Chotěborův lahodný mok se vyráběl z těch nejlepších přírodních surovin a pod sládkovýma šikovnýma rukama se rodilo pivo lahodné chuti. Mělo říz, pořádnou pěnu a harmonickou hořkost. Už naši předkové věděli, že pivo není jen obyčejné pití, ale že je to jeden z nejzdravějších nápojů vůbec. U Chotěborova piva to platilo dvojnásob. Jeho pivo bylo jako stvořené pro všech 5 smyslů.

Během pivního obřadu si totiž pivaři užívali zrakem, sluchem, hmatem, čichem a na konec i chutí. Nejdřív pivo viděli a už na něj měli chuť, když slyšeli probublávání pivních bublinek a osahali si pivečkem vychlazené kameninové džbánky, už stačilo jen přivonět a konečně se napít… Místní na sládkovo zázračné pivo nedali dopustit a tvrdili, že když ho pijí, jako by se v nich probouzel šestý smysl.

Chotě zboř!

Měli radost ze života, dostávali výborné nápady, nehádali se a netrápili se malichernostmi. Dokonce prý, když pak muži přišli domů posilněni Chotěborovým pivem, udělali pro manželky, co jim na očích viděli, a nejspíš díky 6. smyslu se jim povedla vyplnit všechna jejich tajná přání.

A tak dámy rády posílaly své chotě pít Chotěbor. Zlí jazykové praví, že ženy pivu přezdívali úplně jinak, a to „Chotě zboř!“, protože muži po 6. smyslu toužili tak usilovně, až někdy ani nedokázali bez podpory svých kumpánů dojít domů.

Ztracená receptura

Co do piva dává a z jakých ingrediencí a v jakých poměrech přesně Chotěbor vařil, sládek nikomu neprozradil. Měl sice manželku, ale Bůh jim nenadělil dětí, a tak zůstal sládek bez dědice a neměl komu své tajemství, které se v rodu dědilo z pokolení na pokolení, sdělit. Recepturu dobře ukryl a tajemství si odnesl do hrobu. Mnozí potom recept hledali, někteří byli blízko, ale vždy jim krůček chyběl. Tajemná receptura se ztratila…

Pivo Chotěbor dalo jméno městu Chotěboř

Původní osada se nejen díky lahodnému pivu, ale i díky těžbě stříbra rozrůstala, stala se z ní obec. Svůj název podle některých pramenů získala odvozeninou od jména jistého Chotěbora ze Vchynic. My si ale umíme domyslet, čí křestní jméno tu sehrálo svou roli.

V roce 1278 byla Chotěboř povýšena na město, v roce 1331 se stala městem královským. Nakonec i věnným městem českých královen. Budova pivovaru se nedochovala, lehla popelem během husitských válek, když město dobyl a poničil táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice.

Sládci dodnes pátrají po Chotěborově receptuře

Nejeden sládek naší země po receptuře pátral, aby se mohl proslavit Chotěborovým pivem probouzejícím v lidech 6. smysl a v ženách pokoru a oddanost. I zkušený sládek Oldřich Záruba, který se sám narodil přímo v Chotěboři, celý život toužil po vaření piva tak lahodného, že i manželky pochopí, proč jejich muži doma tráví večery s půllitrem v ruce či partou kamarádů v hospodě.

Oldřich Záruba se o tajemné receptuře na pivo, které možná dalo jméno jeho rodnému městu, dozvěděl od svého dědečka. Ten sice nebyl žádný pivovarník, ale pivo měl rád a příběh o zázračné pivní receptuře se u nich v rodině vyprávěl už celá staletí. I když už nikdo vlastně najisto nevěděl, zda receptura skutečně existovala, či ne, Záruba ji hledal, kde se dalo. Prošel několika pivovary a za svá piva získal celou řadu ocenění doma i ve světě, přesto mu ale ke štěstí něco chybělo.

Nový sládek, zázrak a splněný sen

Když dostal možnost vařit zbrusu nové pivo v rodné Chotěboři, pochopil to jako znamení. Jaké bylo jeho překvapení, když se pak od majitelů pivovaru dověděl, že během výkopových prací truhlici s jakousi recepturu opravdu našli. Když si pak Chotěborovu recepturu pořádně pročetl, žasl, jak jednoduchá byla. K vaření toho nejlepšího piva mu stačil už jen krůček.

Jeho tajemství vám samozřejmě neprozradíme, ale o zázračné chuti piva, které v lidech probouzí šestý smysl, se můžete brzy přesvědčit sami…

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Před dvanácti měsíci vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh a další železniční zásilky brzy následovaly. Za jeden rok dopravil Prazdroj po kolejích do Švédska víc než 15.000 hl piva, čímž nahradil jízdu více než stovky kamionů přes celou Evropu. „Švédský“ pilotní provoz se osvědčil a letos Plzeňský Prazdroj připravuje využití železniční dopravy pro vývoz piva do Řecka.

Foto

Za 12 měsíců dopravily pivní vlaky do Švédska 15.297 hl plzeňského piva. Celkem vyjelo ze západních Čech 50 vagonů s pivem Gambrinus v lahvích 0,5l a Pilsner Urquell v plechovkách 0,5l a lahvích 0,33l. Všechny tyto zásilky směřovaly do překladiště ve švédském Orebro.

Celkem vyvezl Plzeňský Prazdroj v roce 2008 do Švédska 33 500 hektolitrů piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představuje jízdu 246 kamiónů, které ujedou 340 tisíc kilometrů. Díky pivním vlakům se však ušetřila polovina jízd kamionů a počet ujetých kilometrů se také zmenšil o 50 %.

Export po železnici do Švédska se Prazdroji osvědčil a pokračujeme v něm. Železniční vagóny využíváme i pro přepravu z Itálie do Švédska, Holandska a Belgie nebo z Holandska do Švédska. Nejenom že ušetříme na přepravních nákladech, ale současně se chováme k našemu životnímu prostředí šetrněji. Letos chceme v Prazdroji vyzkoušet další železniční vývoz, a to do Řecka, kde jsme vloni prodali téměř 7000 hl našeho piva,“ říká Luděk Hraba, manažer zákaznického servisu pro export Plzeňského Prazdroje.

Plzeňské pivo, především Pilsner Urquell, má ve Švédsku velmi dobrý zvuk a prodeje značek Plzeňského Prazdroje zde za poslední tři roky vzrostly o 24 %. Sudový Pilsner Urquell se ve Švédsku čepuje v cca 80 restauracích a kvalita servírování i péče o pivo je velmi vysoká: Evropskou ligu kvality, kterou Plzeňský Prazdroj pořádá pro zahraniční restaurace s Pilsner Urquell na čepu, Švédsko vyhrálo v roce 2005 a od té doby se drží na špici. V mezinárodní soutěži výčepních Pilsner Urquell Master Bartender se švédský mistr výčepní Alexander Bäckman umístil v celosvětovém finále na třetím místě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


STEIGER nesúhlasí so zákazom reklamy na alkohol

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne nesúhlasí s obmedzením, či dokonca zákazom reklamy na pivo, v rámci pripravovaného zákazu reklamy na alkohol. Podobné opatrenie by mohlo byť posledným úderom pre ťažko skúšané malé pivovary. Už zvýšenie spotrebnej dane na alkohol v roku 2003, odštartovalo historicky najväčší prepad spotreby piva, z ktorého sa slovenské pivovarníctvo nespamätalo doteraz. Spotreba piva nielenže každoročne klesá - vlani napríklad o 6 percent, ale súčasná hospodárska kríza priniesla prehĺbenie poklesu na dvojciferné čísla. Od roku 1990 zaniklo na Slovensku 11 malých pivovarov, každý s ročnou produkciou pod 200.000 hektolitrov. V súčasnosti sú už v SR iba posledné tri malé pivovary! Zákaz reklamy na alkohol prinesie zníženie spotreby piva všeobecne. Kým veľké pivovary to postihne ekonomicky, ale vzhľadom na to, že sú súčasťou nadnárodných skupín, s takmer neobmedzenými zdrojmi, vydržia to. Malým pivovarom však môže toto opatrenie priniesť úplný zánik.

Scestné je predovšetkým prezentovanie piva spolu s tvrdými alkoholickými nápojmi a ich hádzanie do jedného vreca. V žiadnom prípade nejde o to isté. Pivo je spravidla nízkoalkoholický nápoj, ktorý slúži na uhasenie smädu a plní tradičnú spoločenskú funkciu stretávania sa ľudí. Ustálene spojenie je ,,ísť na pivo“ a nie ísť na alkohol. Pivo je ľudový nápoj na stretávanie sa, rozhovory a relax. Spisovateľ Bohumil Hrabal to vedel opísať najlepšie.

Zo samotného piva sa dospelý človek až tak ľahko neopije – musí skonzumovať viacero vyššie stupňových pív a to trvá istý čas. Najčastejšie sa opijú tí, čo miešajú pivo a tvrdé. Proti takémuto nekultúrnemu pitiu namietajú aj výrobcovia piva. Pivo má slúžiť na posilnenie zdravia a nie na jeho ničenie. Primeraná konzumácia piva je zdraviu prospešná. Výskum ukazujú, že pri množstve cca pol litra piva denne pre muža a cca 3 dcl pre ženu prevládajú pozitívne účinky nad vedľajšími negatívnymi z konzumácie alkoholu. A to stále vravíme o pive s vyšším obsahom alkoholu, takzvanej dvanástke.

Trend je však jednoznačný. Pred rokom 1990 tvorili dvanástky tri štvrtiny vypitého piva. Dnes sa na Slovensku konzumuje 25 % dvanástok, 65 % desiatok a zvyšok sú ostatné pivá. Pivovar STEIGER by bol uvažovaným zákazom reklamy postihnutý ešte viac ako ostatné pivovary. Je totiž lídrom na trhu nízkoalkoholických konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Z ,,osmičky“ piva sa v podstate nedá dospelému človeku opiť, KACHELMANN obsahuje iba 3,3 objemových percent alkoholu. Osmičku donedávna podávali v závodných prevádzkach ako súčasť pitného režimu - sklári ju dostávali zadarmo ako alternatívu k minerálke. A to sme ešte nespomenuli nealkoholické pivo - v prípade STEIGRA ide o STEIGER FREE. Ak by sa zákaz týkal aj nealkoholického piva, tak by to predstavovalo diskrimináciu a poškodzovanie výrobcov.

Na rozdiel od niektorých veľkovýrobcov, pivá varené v STEIGRI sa vyrábajú klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. STEIGER je čistý prírodný produkt. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín.

Kým ešte v časoch socializmu predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v reštauráciách, hoteloch a pohostinstvách, nástupom nepreberného množstva nealkoholických nápojov, s ich doprovodnou agresívnou reklamou, dnes je už pivo len v pozícii jedného z nápojov. Mladá generácia dáva prednosť všelijakým mixom alkoholických nápojov a v horšom prípade aj zakázaným látkam. K dispozícii majú stovky nealkoholických nápojov podporovaných neobmedzenými finančnými zdrojmi globalizovaných výrobcov. Nikomu nevadí, že sú plné cukru, éčok, chémie...Výsledkom je paradox, že pivo je v súčasnosti najlacnejším nápojom. Pol litra stojí toľko, čo dvoj až trojdecové balenie vody! Áno, obyčajnej vody, bez akejkoľvek pridanej hodnoty a rovnako aj napríklad minerálky. Gigantické náklady nadnárodných koncernov na reklamu zaplatí zákazník. Všimnime si ešte jednu vec - odpad. Nealkoholické nápoje už vo vratných fľašiach zákazník nezoženie - namiesto toho sú tu hory plastového a skleneného odpadu. STEIGER ešte stále predáva svoje výrobky vo vratných fľašiach a rovnako vratných ekologických nerezových sudoch. A aj tak, za tejto nerovnej situácie, predaj piva neustále klesá.

Večné diskusie či je zdravé piť pivo, alebo nie, už vyriešil život. Lekárske výskumy vravia, že pivo je naozaj zdraviu prospešná dobrota – ak sa pije s mierou. Vyspelé pivárske krajiny šíria pivnú osvetu, len u nás je ticho. Veľkí hráči na trhu sa sústredili na to aby zhltli malé ryby a propagujú svoje obchodné značky. Pivo ako nápoj stále na svoju rehabilitáciu čaká. Pritom v zahraničí, v krajinách ako Česko, Nemecko, Belgicko, Írsko, kde sa o pive vie všetko, o zákaze reklamy na pivo by nemohol nik ani len uvažovať.

Prečo je pivo zdravé? Napríklad aj preto, že oxid (kysličník) uhličitý , ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Teda pri prejavoch, ktoré často sprevádzajú nevhodné spôsoby stravovania, ale môžu sa rovnako vyskytnúť aj pri niektorých ťažkostiach so zažívacími orgánmi. Pivo obsahuje vitamíny skupiny B, minerálne látky, napríklad draslík, čím sa stáva nutrične veľmi hodnotným. Pivo má tiež nízku koncentráciu sodíka, takže je vhodné pre ľudí so srdcovo-cievnymi ťažkosťami. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť pivo je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti , chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Po samotnom pive sa netučnie. Polliter STEIGRA má iba 190 kalórií, čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal. Pivo uvoľňuje hormón šťastia serotonín. Všimli ste si akí sú ľudia pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví? A pre ženy je dôležitá informácia že pivo obsahuje fytoestrogény, ktoré priaznivo ovplyvňujú vnímanie klimaktéria. Spotreba piva na Slovensku je úzko naviazaná na kúpnu silu. Ľudia si v lepších časoch doprajú aj pivo. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Ale výhoda malých pivovarov spočíva práve v ich veľkosti, čiže ,,malosti“. Môžu ponúknuť odlišnosť, majú nezastupiteľný význam na rozmanitosti druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality, na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. O toto všetko budú ľudia ochudobnení, ak zaniknú aj posledné malé pivovary. Je toto zámerom predkladateľov zákona o zákaze reklamy na alkohol? STEIGER je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Ak bol stredovek, keď v ňom začali mnísi variť pivo dobou temna, ako nazvať našu súčasnosť, ktorá sa usiluje o jeho likvidáciu?

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne | Autor: Emil Mihálik, vedúci marketingu pivovaru Steiger


Přiměřené pití alkoholického piva snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Na druhou stranu neprospívá mozku, játrům nebo třeba slinivce.

Ačkoli to někteří lékaři neradi slyší, pivo s obsahem alkoholu může svědčit našemu zdraví. Je prokázáno, že alkohol obecně chrání proti kardiovaskulárním chorobám.

Díky obsahu draslíku navíc pivo snižuje krevní tlak. Neznamená to ale, že máte každý večer vypít pět piv na dobrý tlak. Platí to pouze při přiměřené konzumaci.

Nadměrné pití naopak vede k poruchám srdečního rytmu.

Podle doktorů je lepší pít alkohol, pravidelně, ne nárazově. Obecně se doporučují u mužů jedno až dvě velká piva denně, u žen jedno až dvě malá piva denně, v závislosti na tělesné konstituci. Někteří lékaři navíc doporučují jeden až dva dny v týdnu alkohol zcela vynechat. Lepší je pít pivo v průběhu dne než si naráz dát třeba dva půllitry.

Pokud jde o mozek, podle Františka Vožeha z Lékařské fakulty UK v Plzni jde o prospěšnosti v souvislosti s alkoholem mluvit jen stěží. Působením alkoholu je totiž postiženo formování nových dlouhodobých paměťových stop či vybavování informací v paměti uložených.

Problematickým se stává i uchování nových informací v paměti krátkodobé. Po požití malých dávek jsou sice poruchy paměti zjistitelné pouze speciálním vyšetřením, ale se stoupajícím množstvím požitého alkoholu postižení paměti roste,“ píše Vožeh v knize Pivo a zdraví.

Zhubnout po pivu?

Je nutné počítat i s tím, že alkohol vede k ukládání tuků přednostně na břiše. Na druhou stranu lékaři zjistili u některých žen při mírné konzumaci úbytek na váze. Zdaleka se však nejedná o pravidlo. Pití piva není dobrý způsob, jak hubnout. Pravděpodobně byste navíc stejně nezhubli v pase.

Podle lékařů a dietologů by proto pivo měli pít jen štíhlí lidé. Vždy je nutné počítat s tím, že obsahuje určité kalorie, a přizpůsobit tomu jídelníček. Díky tomu, že obsahuje velké množství minerálních látek a stopových prvků, ho lidé přirovnávají k iontovým nápojům, lze ho považovat i za potravinu (pivo jako „tekutý chléb“). Pivo zlepšuje trávení, zvyšuje chuť k jídlu a může i omezit zácpu. Umírněné pití chrání také před rozvojem diabetu.

Pivo jako lék na žaludek?

Pro lidi trpící překyselením žaludku či pálením žáhy je vhodný Pilsner Urquell. Podle lékařů mohou dokonce lidé užívající pravidelně léky snižující kyselost v žaludku nahradit léčbu konzumací jednoho nebo dvou těchto piv denně. Nesmí ovšem trpět onemocněním, které by konzumaci alkoholu omezovalo zcela, jako například u jaterních onemocnění nebo u pankreatitidy, zánětu slinivky břišní. U jiného piva lékaři tyto účinky nepozorovali.

Ani v případě, že pivo budete popíjet jako lék na žaludek, nepřekračujte přiměřené množství. V opačném případě si můžete způsobit nejen onemocnění jater, zánět slinivky nebo žlučníku, ale dokonce i rakovinu jícnu. Při cirhóze jater dochází u mužů ke zbytnění prsů do ženského tvaru a velikosti, u žen se zase může objevit pleš nebo vousy.

Ačkoli může nadměrné pití alkoholu rakovinu - například jícnu - vyvolat, přiměřené pití piva může před některými zhoubnými nádory ochránit. Fytoestrogeny, které pivo obsahuje, snižují výskyt nádorů prostaty, dělohy a prsu a kromě toho také chrání ženy v menopauze před osteoporózou a návaly. U kuřáků ale pití piva trojnásobně zvyšuje úmrtnost na rakovinu plic.

Pivo v průběhu těhotenství

Pití alkoholického piva by se měly rozhodně vyhnout těhotné ženy a ty, které podstupují léčbu neplodnosti - ta při pití piva selhává. Pro těhotné ženy je rizikové hlavně nárazové pití. Pokud si dá žena k obědu třetinku, dítěti by se nic stát nemělo. I tak ale lékaři radí se alkoholu zcela vyhnout. Pití alkoholických nápojů během gravidity sice zvyšuje riziko potratu jen mírně, zato výrazně hrozí předčasný porod a vážná poškození plodu.

Pivo a sport

Pivo může být vhodným nápojem pro ty, kteří po výkonu trpí hypoglykemií, neboli náhlým poklesem cukru v krvi. Díky skleničce piva jí mohou předejít. Pokud ale hypoglykemií netrpíte, pivo si po sportování kvůli zvýšenému zatížení jater nedávejte. Pití piva při sportu vede například ke snížení kardiovaskulární vytrvalosti.

Často se diskutuje také o tom, zda pivo pít při nespavosti. „Alkohol odstraňuje úzkost a napětí a umožní lehčí usínání. Ale spánek, zejména v druhé části noci, je méně kvalitní a častěji se probouzíme,“ říká doktorka Lucie Závěšická.

***

Alkohol v pivu, vínu a destilátech

* 1 litr 10° piva: 28-32 g čistého alkoholu * 1 litr 12° piva: 36-42 g čistého alkoholu * 1 litr vína: 100-140 g čistého alkoholu * 1 litr destilátu (40 % obj.): 315 g čistého alkoholu * Průměrný dospělý člověk metabolizuje asi 7-10 g alkoholu za hodinu, což odpovídá asi 0,3 l piva.

Pivo jako potravina

* Půllitr piva obsahuje asi 210 kcal (880 kJ), 2 g bílkovin, 12 g sacharidů, 25 mg sodíku, 190 mg draslíku, 40 mg vápníku, 45 mg hořčíku, 75 mg fosforu, 50 mikrogramů selenu, 250 mikrogramů fluoridů, 3 mikrogramy jódu, 0,15 mg riboflavinu, 4 g niacinu, 0,25 mg vitaminu B6, 0,5 mikrogramu vitaminu B12, 25 mikrogramu kyseliny listové. * Nealkoholické pivo je více kalorické.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Barbora Minksová


O koupi Pivovarů Staropramen mají podle zpravodajské televize Z1 vedle nadnárodního obra Heinekenu zájem také čeští investoři ze skupiny K Brewery Trade, která už vlastní šestici menších pivovarů.

Foto

Zástupci firmy informace o přetahování s Heinekenem o pivovar, jehož cena může dosáhnout deseti miliard korun, nechtěli komentovat. "Je však nesmysl, abychom se pouštěli do takového cenového souboje," řekl MF DNES předseda představenstva firmy Zdeněk Radil.

Zdroj Z1 totiž uvedl, že česká společnost by chtěla Heineken přeplatit. Dosud se však K Brewery zaměřovalo na menší pivovary, jejichž cena se pohybovala nejvýše v řádu stovek milionů korun.

Majitel Staropramenu - belgická firma AB InBev - ani zástupci Heinekenu, který je trojkou na českém trhu, se k otázkám případného prodeje nechtějí vyjadřovat. AB InBev ale připouští, že kvůli splátkám za nákup amerického pivovaru Anheuser-Busch, se bude muset zbavit některých podniků, které nyní vlastní.

Podle informací MF DNES je blízko právě dohoda o odprodeji Staropramenu do Heinekenu. Ten by se zásluhou této akvizice mohl stát dvojkou na českém trhu se zhruba třetinovým tržním podílem.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Nejen kvalitu nymburského piva od 1. dubna hlídá nový sládek Bohumil Valenta. Je mladý, ale ctí tradice a dobře si rozumí s pivem i s lidmi. Jak se role zhostil a co nám o sobě prozradil?

Foto

Máte za sebou první dny jako oficiální sládek, jaké jsou Vaše postřehy?

Zatím vše probíhá bez problémů, ve výrobě nechystám žádné změny. Co se kolektivu týče, poznáváme se a registruji samé pozitivní reakce. Alespoň zatím. (smích) S týmem pivovaru už jsem si byl dokonce zahrát fotbal a také ping pong.

Jste nezvykle mladý sládek. Necháte si poradit od starších pracovníků třeba v provozu?

Rád si nechám poradit, ale když vím, že mám pravdu, stojím si za svým. Ale nejsem konfliktní typ.

Nastoupil jste do úřadu v období ekonomické krize, projevuje se i v pivovaru?

Našeho pivovaru se krize nedotkla ve smyslu propouštění zaměstnanců. Mám signály, že klesá prodej sudového piva, tedy do tuzemských hospod a restaurací, ale není to markantní. Na druhou stranu přibyla exportní odbytiště, konkrétně ve Skandinávii a novou zemí dovozu je Belgie. Stoupá odběr lahvového piva obchodními řetězci, především se to týká Penny marketu, který se nově sloučil s Discontem.

Zpátky k Vaší osobě. Jakou praxí jste stihl zatím projít?

Během studia jsem jezdil na brigády, před třemi roky jsem byl na měsíční stáži i tady v Postřižinách. Dvakrát jsem absolvoval praxi v Plzni.

Takže v nymburském pivovaru nejste úplný nováček.

S panem sládkem Svobodou jsem se seznámil už tehdy a docela jsme si porozuměli. Na jeho popud jsem se pak přihlásil do výběrového řízení na nového sládka a prošel pohovory.

Zakotvil jste tedy hned po studiích v Nymburce?

Zdaleka ne. Po škole jsem nastoupil do provozu v pivovaru Krásné Březno (Zlatopramen), kde jsem si prošel výrobou piva skutečně od základů. Udělal jsem si tzv. kolečko. Přes varnu, dělníka ve sklepě a dobře vím, jak dlouho trvá umýt tank. (smích) Poté mě poslali do Kutné Hory jako vedoucího laboratoře, kde se jedná hlavně o kontrolu kvality piva. Rok jsem tam pak dělal podsládka.

Jste pověrčivý, co se výroby piva týče?

Pivo je živý nápoj, takže má spoustu vlastností a vlivů, které se ani nedají definovat. Proto také sládek žehnal várce. Věřilo se, že na výrobu piva má vliv jakási vyšší moc, proto se také v pivovaru říká „Dej Bůh štěstí“.

A vy žehnáte várce?

Není reálné, abych byl u konce každé várky, ale když mám možnost, na varně na mě s várkou počkají.

Jak žehnání probíhá?

Zkontroluji barvu, vůni piva, jak se vysráželo. Tím mu vlastně požehnám na další cestu. Pivovarnický byli v tomto směru hodně pověrčiví, ve varně býval na zdi kříž.

Jak se díváte na moderní technologie výroby piva a tradiční postupy?

V pivovarnictví už bylo v podstatě všechno vymyšleno. Díky novým technologiím se lépe hlídá standartní kvalita piva, urychlí se jeho výroba. Každý pivovar má svá specifika, já jsem zastáncem tradičních postupů.

Uvařil jste si někdy pivo sám?

Kamarádi mě o to vždy žádali, ale zatím jsem jim to nesplnil. Chutnal jsem už hodně po domácku uvařených piv, některá byla chutná, jiná se nedala pít. Někdy si to určitě zkusím.

Jistě jste degustoval i známější piva, rozeznáte velké značky?

Už jsem se účastnil degustací a podle více faktorů včetně chuti lze poznat známé pivo, ale není to vždy stoprocentní. Letos navštívím soutěžní degustace, kterých se pravidelně účatní i Postřižinské pivo.

Vaše cíle, ambice?

Rozhodně aby to tady fungovalo minimálně stejně dobře jako za mého předchůdce pana Svobody. Už to, že jsem se stal sládkem, je pro mě velký úspěch.

Bohumil Valenta (26) pochází z Prachatic a pro Vysokou školu chemicko–technologickou v Praze se rozhodl po vzoru svého otce, odbočil jen v oboru: pivovarnictví. Už brzy prý věděl, že chce pracovat právě v této oblasti. Pan sládek se přiznal, že hraje malou kopanou, má rád cykloturistiku a už se těší na místní cyklostezky, narodil se ve znamení Střelce, poslouchá rock a je, kupodivu, pivař.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Olga Havránková


Budějovický Budvar, n.p. od začátku dubna zavádí do prodeje nové balení plechovek světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Nově bude původní „tray“ s 24 kusy plechovek obsahovat 4 papírové taštičky po 6 kusech. Tento formát balení zavádí Budějovický Budvar na trvalo. Další novinkou je akční multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar obsahující 8 lahví o objemu 0,5 litru. V prodeji bude od dubna do září 2009.

Budějovický Budvar, n.p. připravil pro své zákazníky dvě novinky v oblasti balení produktů. První novinka se vztahuje k plechovkám světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,5 litru. Doposud byly tyto plechovky distribuovány v tzv. „trayích“ po 24 kusech. Od začátku dubna každý tray nově obsahuje 4 papírové taštičky se 6 kusy plechovek. Toto balení umožní zákazníkům lepší transport, manipulaci i skladování. Zákazníci si samozřejmě nadále budou moci zakoupit i jednotlivé plechovky. „Toto balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto jej zavádíme na trvalo. Důležitou zprávou je i to, že nový formát obalu se neprojeví do ceny, která zůstává stejná,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje Budějovického Budvaru.

Plechovky jsou díky jejich praktičnosti, nižší hmotnosti a vyšší odolnosti v porovnání se skleněnou lahví oblíbené zejména v období letního cestování a dovolených. V roce 2008 prodal Budějovický Budvar v plechovkách asi 5 % své produkce.

Druhou novinkou Budějovického Budvaru je multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar, který obsahuje 8 lahví o objemu 0,5 litru. Tento akční multipack je určen především pro nadcházející motoristickou sezonu. Nealkoholické pivo je zároveň vhodnou alternativou ke slazeným nápojům, zvláště v letním období, kdy organismus potřebuje větší příjem tekutin. Multipack nealkoholického piva Budweiser Budvar bude v prodeji od dubna do poloviny září.

Obliba multipacků u našich spotřebitelů obecně roste, což nám potvrdil i loňský zájem o multipack nealkoholického piva, který výrazně předčil naše očekávání. Spotřebitelé především oceňují praktičnost tohoto typu balení při nákupu většího počtu lahví,“ dodává Martin Horejš.

Celkový prodej nealkoholického piva Budweiser Budvar se v roce 2008 meziročně zvýšil o 13 %. Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se prodává v lahvích o objemu 0,5 litru nebo 0,33 litru a od loňského roku i sudech KEG o objemu 20 litrů.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


V areáli bývalého pivovaru Heineken v Nitre vyrastie v blízkej budúcnosti 550 bytov, administratívne budovy, obchody a štvorhviezdičkový hotel. Ambiciózny projekt s názvom Nová Nitra realizuje investor IAD Investments v spolupráci s developerskou spoločnosťou WBA property development. Náklady na prvú etapu projektu, ktorá má byť hotová do konca roka 2010, predstavujú 13,3 mil. eur. Nová obytná štvrť bude mať malé námestia, zeleň, obchody aj služby. Zachovať by sa mali dva historické objekty pivovaru – administratívna budova a sladovňa. Dominantou 4,6-hektárového areálu bude 13-poschodová výšková budova. Štvorhviezdičkový hotel bude mať sto izieb a 200 lôžok, bude tu kongresová sála a wellness centrum. Počíta sa s vonkajšími a podzemnými parkoviskami, v prvej etape vznikne 200 parkovacích miest, z toho 70 podzemných.

Prvých 63 bytov by malo byť hotových do konca roka 2010. Byty budú mať rozlohu od 40 metrov štvorcových (dvojgarsónky) po 110 metrov štvorcových (štvorizbové strešné byty). Noví majitelia za ne zaplatia 1 195 eur za meter štvorcový bez DPH. Predaj prvých 63 bytov sa začal tento utorok, zaplatiť treba 20 % kúpnej ceny a zvyšok po vydaní kolaudačného rozhodnutia. Využiť sa dá aj splátkový kalendár. Budovy budú nízkoenergetické, čo by sa malo prejaviť na nižších ročných prevádzkových nákladoch, uviedol na tlačovej besede Marek Holič z WBA property development.

Všetky byty by mali byť hotové v horizonte piatich rokov, podľa investora to však bude závisieť aj od dopytu. Dopadov hospodárskej krízy sa neobáva. "Nie je pravda, že ľudia nemajú peniaze," povedal predseda predstavenstva IAD Investments Pavel Smetana. Nitru si pre projekt vybrali pre jej dobré napojenie na dopravné tepny, perspektívny vývoj celého kraja a výhodnú polohu pivovaru v centre mesta. V blízkosti je nemocnica, úrady, obchodné centrá, autobusová aj železničná stanica.

Najstaršie budovy pivovaru boli postavené v rokoch 1893 – 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tu bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa tu začalo znova vyrábať v roku 1950. Heineken presunul svoju výrobu do Hurbanova, vedenie firmy odišlo z Nitry koncom roka 2006.

Zdroj: Sme.sk


Ježek teď zažívá boom

[úterý, 7. duben 2009]

Po loňské změně technologie výroby jihlavského piva jej vyrobí dvaapůlkrát více

Že je krize? V jihlavském pivovaru se tomu mohou jen smát.

Pivovar totiž právě teď prožívá jedno z nejlepších období své historie. Hospod, které čepují zdejší pivo Ježek, přibývá jako máku. Pivovar během půlroku dvakrát zvýšil objem vyrobeného lahvového i sudového piva. „Jihlavskému pivovaru nastala velice úspěšná doba,“ pochvaluje si ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ani pivní fajnšmekři nešetří uznáním. „Za posledních několik měsíců se z Ježka stalo opravdu poctivé, dobře udělané, chutné a výrazné pivo, schopné konkurovat i daleko známějším značkám, více podporovaným reklamou,“ míní Zdeněk Kousal z jihlavského Svazu pivních turistů, které je neformálním respektovaným sdružením milovníků piva.

Jihlavský pivovar loni vyrobil 23,5 tisíce hektolitrů sudového piva, letos plánuje vyrobit 55 tisíc hektolitrů - dvaapůlkrát více. „První tři měsíce zatím takový vývoj potvrzují,“ řekl Kalina.

Tento týden pivovar otevírá v kraji tři nové tankovny - jednu v Třebíči a dvě v Jihlavě. Pro provozovatele to znamená úbytek starostí se sudy, pivo se točí z velkého tanku. Jednou z nich je třebíčské Pohostinství U Boba. „Ježka točíme dlouhodobě, ale po změnách v technologii výroby je jeho kvalita opět někde jinde, je to pivo na úrovni,“ řekl provozovatel hospody Drahomír Bobek. Výstav jihlavského pivovaru, čili objem výroby piva, od počátku roku vzrůstá.

V lednu zde vyrobili o 30 procent více než loni v lednu, v únoru o šestnáct procent více, v březnu dokonce o 106 procent více. „Vzhledem k tomu, že celé pivovarnictví je za první tři měsíce roku na 80 procentech výroby, je to velký úspěch,“ těší Kalinu. Zdá se, že loňská letní změna technologie výroby piva se vyplatila.

Jihlavské pivo se dlouho chuťově hledalo, až se teď takříkajíc našlo - má výraznou chmelovou chuť. Dnes už nehledě na to, že jsem jihlavský patriot, je to mé opravdu oblíbené pivo,“ řekl pivař Kousal.

Změny v technologii pivovar loni prezentoval jako „návrat k tradici“. Jednou z nich je, že se pivo ve výsledné stupňovitosti už vaří, jeho chuť a barvu dotváří přidávání karamelového sladu, a na konci „chmelovaru“ se do piva ještě přidává chmel, který posiluje jeho hořkost a vůni. Od listopadu pivo také získalo nové etikety.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Blažek


Být zase o kousek lepší. To si přejí pořadatelé jubilejního patnáctého ročníku největší humpolecké hudební události, tentokrát pojmenované jako Bernard fest.

Název našeho programu se neustále měnil, což nebylo dobře. Rozhodli jsme se pro nejlépe zapamatovatelné zjednodušení,“ řekl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard s tím, že smysl srpnového festivalu zůstane zachovaný.

Děláme to pro pobavení lidí. Doba je složitá, tak ať se všichni pořádně odreagují. Základem je samozřejmě kvalitní program,“ připomněl Bernard.

Někdo si řekl příliš

Humpolečtí opět oslovili řadu známých hudebníků. Support Lesbiens, Kryštof, Chinaski, Miroslav Žbirka, možná také Čechomor, ti všichni mají festivalovou pozvánku. Ne všechny nápady ale vyšly. „Původně jsme třeba zamýšleli pozvat bratry Nedvědy. Nakonec jsme od toho upustili, na letošní festival by žánrově nezapadli,“ podotkl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek s tím, že angažmá několika dalších kapel tradičně ztroskotalo na termínové kolizi či na nehorázných požadavcích interpretů.

Pivo jen za žetony

Pokud se organizačních záležitostí týká, pořadatelé vsadí na některé prvky z loňska. Osvědčilo se umístění pódia ke Komerční bance stejně jako prodej vstupenek prostřednictvím celostátní distribuční sítě.

Pivo se bude točit kvůli zákazu prodeje mladistvým i tentokrát jen za žetony. „Zvažujeme ponechat zdarma nealko pivo pro řidiče. Možná, že to bude i nový nápoj Švestka,“ doplnil Bernard s tím, že v úvahu přichází i určité zvýhodnění pro ty, kteří si koupí lístek v předprodeji.

Jak ale připomněl humpolecký starosta, festival není jen o radostech. „Po ukončení oslav slýchám od lidí, kteří bydlí na náměstí či v jeho blízkosti, stížnosti na nepořádek. Bylo by dobré tomu předejít,“ namítl Jiří Kučera.

Zátěž pro náměstí

Lidé z pivovaru se zodpovědnosti nezříkají. „Je to citlivé téma. Festival samozřejmě nesporné omezení pro určitou skupinu obyvatel znamená. Víme, že velkou zátěží může být třeba i ohňostroj, který se mimochodem snažíme každým rokem vylepšovat. S těmito lidmi rozhodně budeme mluvit,“ ujistil Stanislav Bernard.

Co ale Humpolečtí ovlivnit nemohou, je počasí. To festivalu v předchozích letech příliš nepřálo. Chlad a dešťové přeháňky vyhnaly řadu fanoušků muziky z náměstí také vloni.

Festival samozřejmě máme po těchto zkušenostech na nepřízeň počasí pojištěný už několik let,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Pojistka vše nespasí

Jak ale dodal pojišťovací makléř a jeden z partnerů Bernard festu Milan Dočkal, smlouva počítá pouze se zásadními událostmi, nikoliv s mrholením a deseti stupni nad nulou. „Pojistné plnění se vyplácí jen v případě zrušení, přerušení či předčasného ukončení programu,“ podotkl Dočkal.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů


Značka Zlatý Bažant mení svoj slogan. Od uvedenia novej reklamnej kampane značky 3. apríla tohto roku je ním Svetové slovenské pivo.

Nový slogan vyjadruje nielen skutočnosť, že Zlatý Bažant je najvyvážanejším slovenským pivom, ale aj jeho svetovú chuť a kvalitu.

Dnes sa vo svete vypije až 1 milión hektolitrov Zlatého Bažanta ročne. Okrem výroby v Hurbanove sa Zlatý Bažant licenčne vyrába v Česku, Maďarsku a Rusku a vyváža sa až do dvadsiatich krajín sveta. Najviac vývozu smeruje do USA, ďalej nasleduje Kanada, Lotyšsko a Ukrajina, vyváža sa však aj do Azerbajdžanu, Moldavska či Austrálie. Od 1. apríla si Zlatý Bažant môžu vychutnať aj vo Švédsku a tmavým pivom si už čoskoro spestria sortiment pivári z Poľska.

Nová kampaň značky Zlatý Bažant

Od 3. apríla odštartovala spoločnosť Heineken Slovensko novú reklamnú kampaň Zlatého Bažanta v elektronických médiách. „Dnes už väčšina toho, s čím denne prichádzame do kontaktu, pochádza z cudziny. Každý deň tak stretávame celý svet, na konci dňa sa však tešíme na niečo naše – na svetové slovenské pivo Zlatý Bažant,“ hovorí o novej kampani značky Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant a dodáva: „Nová kampaň a slogan sú pokračovaním aktivít, ktoré Zlatý Bažant odštartoval v roku 2008 uvedením nových etikiet či novinky Extra Cold. Zlatý Bažant ponúka tradíciu a inováciu súčasne, reprezentuje pivovarnícku tradíciu na Slovensku a vďaka svojej kvalite nás úspešne reprezentuje aj v zahraničí.

Novú kampaň pre značku Zlatý Bažant pripravila reklamná agentúra Istropolitana Ogilvy. „Zlatý Bažant je prestížna slovenská značka, ktorej komunikácia musí ísť s dobou. Slovensko sa zmenilo, je modernejšie a sebavedomejšie. Presne toto odráža naša kampaň: v nej vedľa seba kladieme Zlatý Bažant a svet zahraničných vecí, ktorý nás obklopuje. Nejde však o konfrontáciu typu „slovenské je dobré, cudzie je zlé“, ale skôr o konštatovanie toho, že slovenské pivo si aj v modernom svete úspešne obhájilo svoje miesto. A preto si zaslúži prívlastok svetové, “ hovorí Radoslav Olos, creative team director agentúry Istropolitana Ogilvy.

Novinka v atraktívnom obale

Spolu s novou reklamnou kampaňou uvádza Heineken Slovensko na trh aj zaujímavú novinku - Zlatý Bažant v jednolitrovej fľaši. Pivo v praktických obaloch sa stáva medzi slovenskými spotrebiteľmi čoraz vyhľadávanejším a od uvedenia Corgoň Maxifľaše v roku 2007 predaj piva v plastových fľašiach neustále rastie. Novinka Zlatý Bažant v 1L fľaši sa však od existujúcich produktov na trhu odlišuje, a to nielen netradičným objemom, ale aj svojím dizajnom. Jednolitrová fľaša Zlatý Bažant má elegantný tvar, priesvitnú etiketu a potlačenú fóliu multipacku. Zlatý Bažant teda bude nielen chutiť, ale aj vyzerať skutočne svetovo.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken


Majitel pivovaru hovoří o netradiční středomořské gastronomi a také o tom, jak vznikla myšlenka na vybudování pivovaru

Kvalitní suroviny si vozí z daleké Francie a na dotaz netrpělivých hostů v restauraci, kde je jídlo, má pohotovou odpověď, že v kuchyni. Na naše poměry trochu jinou gastronomii se snaží přinést hostům, kteří navštíví jeho pivovar a restauraci. I když zaměstnává dobrého šéfkuchaře, přesto si pravidelně nasazuje kuchařskou čepici, aby se postavil před rozpálenou plotnu. Také takový je David Ryba, majitel stříbrského pivovaru, restaurace a vinárny, který tvrdí, že kuchařina je nejtěžší práce na světě.

Navazoval nápad postavit ve Stříbře pivovar na nějakou tradici?

Tento dům (ukazuje na vedlejší budovu) číslo popisné třicet jedna měl kdysi právo várečné. V té době toto právo bylo přiznáno ve Stříbře celkem pěti domům. Ty údaje jsou ze šestnáctého století a pivo se zde začalo vařit zase v roce dva tisíce sedm.

Za jakých okolností vznikala myšlenka na stavbu pivovaru?

Jednou ráno jsem se probudil a ještě v posteli zvolal, že vedle bude pivovar. Což bylo koncem roku dva tisíce šest. A od vlastního nápadu k otevření pivovaru uplynulo jen jedenáct měsíců.

Co vás nejvíce těšilo a co naopak sráželo?

Ta věc, která mě potěšila, byla samotná stavba. Dost jsem to tehdy prožíval. Naštval mě ale přístup některých lidí v okolí, kteří se i snažili stavbu zastavit.

To, co jste vybudovali není jen pivovar, kde se vaří a čepuje pivo?

Jde v podstatě o misijní činnost. Snažíme se hostům přinést i gastronomii, a to jiného typu, než je v Čechách zvykem. Do naší činnosti vpravujeme prvky mezinárodní evropské kuchyně. Klademe důraz na používání špičkových surovin pro přípravu jídel.

Jak problematické je sehnat na trhu kvalitní suroviny?

Některé zaváží zahraniční firma nebo přímo i já z Francie. Když se vracím do Čech vezu sebou plné auto surovin. Každý čtvrtek máme grilování na otevřeném ohni a specialitou zde jsou mořské ryby a ty musí být naprosto čerstvé. Proto je závoz vždy čtvrteční ráno.

Pohybujete se v kuchyni také jako kuchař a jaké jsou vaše speciality?

Samozřejmě. Baví mě nejvíce příprava středomořské kuchyně. Každý den máme pro hosty jinou specialitu. K ní je nabízen domácí desert a hosté si tak mohou u nás prodloužit pobyt. Přínosem pro ně je pak lepší pocit a odcházejí spokojení.

Kvalitní jídlo vyžaduje dobrou přípravu. Nejsou hosté nervózní, že příprava trvá déle?

Samozřejmě že někteří jsou. Musí si ale uvědomit, že nejsme fast food. Jde nám především o kvalitu a celkovou atmosféru, a aby lidé jedli v klidu. Některá na první pohled běžná jídla nejdou připravit pod 20 minut. Nikdy jsem neviděl v zahraničí hosty, kteří by mávali na personál, a volali, kde mají jídlo. Dočkají se totiž jediné odpovědi: V kuchyni.

Co je ve vašem podnikání nejdůležitější?

Udržet stabilní kvalitu, jak jídel tak také samozřejmě i piva.

Stabilní kvalitu udrží jedině spolehlivý personál. Je těžké sehnat dobrého kuchaře?

Je to nejtěžší na celém podnikání. V gastronomii se neodpouští nic. Z mého pohledu je kuchařina nejtěžší prací na světe. Kdo ze zaměstnanců se nedokáže ztotožnit s novou koncepcí pivovaru, ten musí jít pracovat jinam.

Zmínil jste i kvalitu piva. Konec konců jste především pivovar. Jak máte ošetřeno, aby si pivař pochutnal?

Vaříme z odrůdy chmele, která se jmenuje poloraný červeňák. A tvrdím, že je to bezesporu nejlepší odrůda chmele na světě. Vysoká kvalita sladů a poctivost sládků je samozřejmostí.

Proč tak soudíte?

Je to dáno poptávkou. Velké pivovary vaří z extraktů. To zde nenajdete.

Jaká ocenění jste získali v poslední době?

Dva roky za sebou jsme získali první cenu v desetistupňovém výčepním pivu. V soutěži Jarní cena českých sládků. V roce 2008 v téže soutěži 2 místo s 12 Argent a letos 3 místo v pšeničních pivech se 14 Duchmaus.

Vnímáte mezi hosty stálou klientelu?

Jistě, vídám tu stálé tváře, hosty, kteří se opakovaně vrací. Pro takové máme dokonce tak zvanou štamgastskou kartu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal


Na českém pivním trhu může již brzy dojít k halasnému cinkání půllitrů na počest svazku dvou významných hráčů. Několik zdrojů MF DNES nezávisle na sobě potvrdilo, že trojka na českém trhu Heineken je blízko dohodě o koupi tuzemské dvojky – Pivovarů Staropramen.

Foto

"AB InBev (vlastník Staropramenu) potřebuje sehnat peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser-Busch," vysvětluje jeden ze zdrojů motivaci belgické firmy k možnému prodeji českého pivovaru.

To, že pivovarnický obr potřebuje peníze, potvrzuje i mluvčí jeho belgické centrály Marianne Amssoms. "Nemůžeme však komentovat, o kterých součástech našeho byznysu uvažujeme," uvedla mluvčí. Podle ní zatím firma analyzuje různé možnosti s cílem dosáhnout za prodávané pivovary co nejlepších cen.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík říká, že rozhodnutí tohoto druhu jsou plně v kompetenci jejich mateřské společnosti. Zástupci Heinekenu v Česku ani v Nizozemsku nechtěli případnou transakci vůbec komentovat.

Heineken v minulých dvou letech výrazně posílil svoji pozici na českém trhu. Nejprve koupil pivovar v Krušovicích, loni převzal čtveřici pivovarů ze skupiny Drinks Union. Svůj podíl na výrobě českého piva tak zvýšil téměř trojnásobně na současných 14 procent. Dotáhl se tak na dvojku na trhu – Pivovary Staropramen – která má téměř sedmnáctiprocentní podíl.

Heineken už dříve avizoval, že mu pozice české trojky nemusí dlouhodobě stačit. V zemích, kde působí, se snaží být lídrem trhu, případně druhým nejsilnějším hráčem.

Možnost, že by se stal v Česku jedničkou, je však prakticky vyloučena. Zhruba polovinu trhu totiž ovládá Plzeňský Prazdroj a Heineken by tak musel skoupit všechny ostatní pivovary, aby se mu alespoň vyrovnal.

Svatba se Staropramenem by mu stačila k tomu, aby ovládl třetinu trhu, což už je velmi slušná pozice. Z takového scénáře však mají obavy zástupci malých pivovarů.

"Pokud by na trhu působili dva výrazně silní hráči, bylo by pro ně snadné si jej zcela rozporcovat a třeba úplně odstavit menší výrobce od dodávek do obchodních řetězců," zamýšlí se nad možnými důsledky Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

Pro případné posílení pozice na českém trhu si navíc Heineken nemůže vybrat vhodnější dobu. Ekonomická recese totiž hraje proti prodávajícím a ceny akvizic klesají. "Za normálních podmínek by nebyla nereálná cena okolo deseti miliard korun, klidně i více," odhaduje člověk znalý poměrů na českém trhu. Cenu Pivovarů Staropramen by kromě výrazného tržního podílu zvyšovala také rozsáhlá licenční výroba. "Je však těžké odhadnout, nakolik tuto cenu srazí současná ekonomická situace," dodává zdroj.

Podle propočtů MF DNES by cena neměla rozhodně klesnout pod pět miliard korun.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Žinkovy by se do několika let měly stát obrovským turistickým lákadlem. Především díky americkým investorům, kteří koupili zdejší zámek a na rozdíl od svých předchůdců se pustili do oprav a budování zázemí pro návštěvníky Žinkov v otevřené a pro věc užitečné spolupráci s orgány městyse.

Foto

Zámek už během prvního roku působení nového majitele získal téměř celou novou střechu a postupně tu vzniká nový kongresový a hotelový komplex s restaurací, bazénem, podzemním parkovištěm, obnovenou zahradou či malým amfiteátrem. Vše je posvěceno památkáři a historickou hodnotu zámku to nijak neohrožuje. Investor se rozhodl a se starostou Žinkov Jiřím Pomahačem a ostatními zastupiteli podrobně projednal, že část zámku bude přístupná veřejnosti a zachovány by měly zůstat i zdejší svatební a podobné obřady.

Opravy a plány se ale netýkají jen samotného zámku, ale i jeho okolí. Původní vzhled dostane především rozlehlý zámecký park, lipová přístupová alej, most přes rybník, na jehož břehu zámek stojí. A také mlýn v městysi, na hrázi rybníka, ve kterém vznikne i restaurace a kulturní sál. Fungovat by tu měl i malý pivovar, který by vrátil žinkovské pivo, naposledy vyrobené v roce 1923, k životu a na trh. K tomu účelu už si „zámečtí“ zaregistrovali ochrannou známku a výtvarně se inspirovali symbolikou bývalého žinkovského pivovaru z konce 18. století. „Zde, v těchto dnech, je naše spolupráce asi nejvíc patrná, protože my bychom v sousedství mlýna rádi vytvořili další součást této kulturní a odpočinkové zóny z nemovitosti, která je obecní,“ říká Pomahač.

A jak že se Američané dostanou do Žinkov a mají s nimi takové velké plány? „Česká republika nás velmi zaujala a žinkovský zámek nám učaroval jedinečnou podobou a postavením na břehu rybníka i krásnou přírodou v okolí,“ svěřil se zástupce investora Chuck Robinson. Kolik turistů bude do Žinkov jezdit, si zatím netroufá odhadovat, ale již nyní, když ještě není zámek zpřístupněn, je prý vidět, že lidé o tuto památku zájem mají.

Práce na rekonstrukci zámku by měly trvat do roku 2015. „Ovšem nelze to říci s určitostí. Může se stát, že se v průběhu prací zjistí poškození většího rozsahu, než s jakým počítáme. Tak tomu bylo například i u opravy střechy, kterou už máme z 95 procent hotovou,“ podotkl Robinson. Návštěvníci Žinkov se ale dočkají otevření některých částí zámku již dříve. „Nechceme vše otevírat najednou ,ale průběžně. Například mlýn by mohl být zpřístupněn už za dva až čtyři roky,“ dodal Robinson.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a foto: Šárka Meissnerová


Letošní jarní soutěž značky Radegast, která naplňuje imagový atribut značky pravé pivo pro pravé chlapy, zavede soutěžící do přírody. Vrcholem projektu s názvem „Hledej Radegastův roh hojnosti a získej 250 tis. Kč“ bude finálové odpoledne spojené s nevšedními zážitky v přírodě. Vítěz soutěže si odnese čtvrt milionu korun, dalších více než dvacet tisíc cen od značky Radegast je připraveno pro účastníky soutěže. V rámci kampaně k soutěži značka využije tisk, rádia a CLV. Pivaře upozorní na probíhající soutěž také instore komunikace v podobě podlahových samolep a standardních POSM.

Soutěž propojuje čistou přírodu, pravé chlapáctví a nejoblíbenější moravské pivo. Jsem přesvědčen, že naše spotřebitele tento koncept zaujme," říká brand manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Účast v soutěži je podmíněna zasláním kódů z podvíček lahvového piva. Část soutěžících bude také vylosovaná v restauracích a hospodách. Třicet příznivců značky Radegast, kteří se kvalifikují, postoupí navíc do finálového odpoledne. Ostatní budou soutěžit o 20 tisíc darů od značky Radegast. „Vítěz outdoorového odpoledne bude muset prokázat nejen dostatek fyzické výdrže, ale i určité znalosti, předvídavost a odvahu," dodává Pavel Kmínek

Vítěz 250 tisíc Kč bude znám začátkem června letošního roku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nevýhodné exportní kontrakty, kurz koruny, špatná obchodní politika poslaly loni do ztráty Pivovar Klášter z Hradiště nad Jizerou. Doplatil, podobně jako před časem jihlavský Ježek a některé další pivovary, na vývoz laciného piva do Německa.

Představitelé pivovarnického uskupení K Brewery, které Klášter loni koupilo, ale tvrdí, že nápravná opatření vytáhnou zadlužený pivovar opět nad nulu. A že se problematického pivovaru nehodlají vzdát.

Z někdejší produkce 120 tisíc hektolitrů se Klášter s 75 zaměstnanci po omezení problémového exportu propadl podle informací HN o třetinu, podobným způsobem z předloňských 200 milionů i tržby.

Pivovar také dluží po lhůtě splatnosti některým dodavatelům. O jak velkou sumu jde, obchodní ředitel Zdeněk Reska neprozradil.

"Jsou tak vysoké, že mne to bolí. Jsem ale ze staré školy, každý dluh je podle mne problém k okamžitému řešení," říká Reska. Je jedním ze dvou předních manažerů, kterými K Brewery letos nahradilo dřívější šéfy z doby předchozího majitele společnosti Ecoholding.

Problémy Kláštera způsobila podle Otakara Bindera, zodpovědného v K Brewery za marketing a obchod, především špatná kvalita managementu a "rozprodej piva do Německa za babku".

"Exportovat budeme dál jen za oboustranně výhodných podmínek. A také v případě Kláštera se chceme co nejvíc soustředit na podporu prodeje v místním regionu," popisuje Binder způsob, jakým chce K Brewery dostat Klášter z nejhoršího.

Podobný - a zatím úspěšný - recept zavedla pivovarnická skupina, ve které mají největší podíly podnikatelé Martin Burda a Grzegorz Hóta, loni v Pivovaru Jihlava. I ten před vstupem K Brewery doplácel na nevýhodné podmínky exportu.

K Brewery má dnes podíly v pivovarech Svijany, Rohozec, Černá Hora a ovládá Klášter, Janáčka, Platan, Rychtáře, Lobkowicze a jihlavského Ježka. Loni ještě Český svaz pivovarů a sladoven nepočítal do statistiky K Brewery jako pivovarnické uskupení s holdingovou strukturou, a tedy kumulovanou produkcí pivovarů. Údajná nezávislost ovládaných pivovarů přitom znamenala významnou úlevu na spotřební dani.

Právníci už ale od loňska upozorňovali, že většina z ovládaných pivovarů sice splňuje podmínky kategorie "malý" (do roční výroby 200 tisíc hektolitrů), ale je sporné, zda ještě platí i druhá podmínka pro daňovou slevu - nezávislost na jiném subjektu.

Od letoška už ale šest pivovarů ve správě K Brewery podle Bindera slevu na spotřební dani v kategorii "malý a nezávislý" neuplatní. Zaplatí daň jako velké pivovary a přijdou celkem o daňovou úlevu v řádu desítek milionů korun. "Přiklonili jsme se k tomu, i když ty právní výklady nebyly jednoznačné. Jednotlivé pivovary sice působí samostatně, ale centralizovali jsme už některé činnosti, jako je nákup surovin, počítačové propojení a podobně," říká Binder.

Svijany a Rohozec ovládá liberecká společnost LIF, K Brewery tam má menšinový podíl. K padesáti procentům v pivovaru v Černé Hoře se ale nijak zvlášť nadšeně nehlásí. Zakladatel a dnes druhý spolumajitel - Jiří Fusek - trvá na nezávislosti "své" Černé Hory.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


«« « Strana 613 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň