Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nabídka speciálních piv je u nás stále omezená a to i přesto, že jejich obliba roste. Vstříc konzumentům vychází i pivovar Holba, který pravidelně rozšiřuje svoji nabídku o Holbu Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51, určený pro vánoční období.

Jedná se o jedinečné pivo, které v Holbě vaří pouze dvakrát ročně a v omezeném množství. Letos se na trh dostane 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Jde o vánoční dárek všem pivním fajnšmekrům a v Holbě si s ním pěkně vyhrají. To se promítá do jeho osobitých chuťových vlastností, které ovlivňuje světově proslulý český chmel Žatecký poloraný červeňák a slad z moravských ječmenů. Při výrobě speciálního Šeráku se používá hned několik druhů sladu - barevný, karamelový a míchaný; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho jemné hořkosti a aroma.

Speciál chmelíme v několika fázích, většinou na třikrát s tím, že poslední dávku přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné chmelové aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády jim připijí také ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí 10 - 12 dní a celých 70 dní pak dozrává, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Podle sládka nejde o pivo k zahnání žízně, ale o zlatý mok , jehož konzumace je spojena s výjimečným zážitkem, proto se ideálně hodí na slavnostní stůl. Každoročně je o Šerák Speciál velký zájem, takže pivovarníci předpokládají, že v nabídce letošní speciál vydrží do začátku nového roku.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, i nadále by měl zůstat pouze sezónním zpestřením nabídky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


V Žatci se točí nový ležák

[pátek, 26. listopad 2010]

Milovníci pěnivého moku se konečně dočkali. Minipivovar začal točit vlastní ležák.

První džbánek nového druhu piva byl ve čtvrtek slavnostně načepován v restauraci U Orloje v areálu Chrámu Chmele a piva v Žatci.

Pivo bylo vyrobeno v minipivovaru, který je součástí restaurace a nápoj dozrává a točí se přímo před očima hostů. Je to další atrakce pro turisty a návštěvníky města, ale i domácí obyvatele, kteří mají rádi chmelovou a pivní symboliku. Jde o dvanáctistupňový světlý ležák.

Půllitr se v restauraci prodává za 25 korun, nikde jinde se koupit nedá.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský


Vyjádření Soni Markové, členky náchodského zastupitelstva a poslankyně Parlamentu ČR, a náchodského zastupitele Josefa Kindla, k situaci pivovaru Náchod.

Klub zastupitelů za KSČM v minulém volebním období vždy vystupoval a hlasoval proti prodeji Pivovaru, který byl ve vlastnictví města Náchoda. Ve svých vystoupeních na jednání zastupitelstva i ve sdělovacích prostředcích poukazoval na nesprávnost rozhodnutí městské rady a Zastupitelstva města Náchoda v této věci. Svůj postoj nikdy neměnil. Klub KSČM dlouhodobě zastává názor, že se majetek města nemá rozprodávat, pokud je ziskový a přináší potřebné příjmy. Pivovar totiž nebyl ve skutečnosti nikdy prodělečný a dodnes je ve své činnosti úspěšný.

Před komunálními volbami v roce 2010 představitelé města, kromě KSČM, zřejmě v honbě za získáním finančních prostředků za každou cenu, mnohdy souhlasili i s pro město nevýhodným odprodejem majetku.

Zdroj: KSČM.cz | Autorka: Soňa Marková, zastupitelka města Náchoda a poslankyně PČR | Josef Kindl, zastupitel města Náchoda | Tiskový úsek ÚV KSČM


Plzeň má inteligentní výčep

[pátek, 26. listopad 2010]

Pivně inteligentní výčep. Takovým titulem se může od včerejška pochlubit plzeňský Klub malých pivovarů. Stal se totiž prvním mimopražským členem asociace P. I. V., která sdružuje hospody, v nichž se čepovaná piva obměňují.

Foto

Naším cílem je povznesení pivní kultury. Přišlo nám vždycky líto, že na láhvi vína se dočtete, odkud víno je, viničnou trať, jméno, výrobce a na flašce piva se nedozvíte téměř nic. A u čepovaného nemáte informace vůbec žádné. Maximálně vám výčepní řekne značku, ale často ani neví, jaký je obsah alkoholu ,“ říká Jiří Stehlíček z aliance. Výčepy, které do ní patří, musí mít na viditelném místě takzvané pivní listy, z nichž se zákazník dozví podrobnější informace o pivu, které zrovna pije. „Dostala se nám do ruky brožurka z Holandska, kde bylo uvedeno pětapadesát hospod. Je výborné, když pak někam jedete na dovolenou či na služební cestu, že si nalistujete, která hospoda je do projektu zapojena a měla by to být garance kvality. Chceme, aby to tak bylo i v našem případě,“ vysvětluje Stehlíček. Proto nechtějí počet členů za každou cenu rozšiřovat. „Pečlivě si vybíráme, koho vezmeme. Stanovili jsme půlroční zkušební lhůtu, kdy provedeme několikrát anonymní kontrolu. To čeká i klub malých pivovarů,“ dodává. Kromě informací o čepovaných značkách je také podmínkou, aby měla obsluha dostatečné znalosti o pivu. „Pivo je to hlavní. Majitelé k němu musí mít vřelý vztah a skvěle se o ně starat,“ doplňuje.

Výhodou, kterou členství v alianci přináší, je možnost propagace provozovny ve městech, kde se nacházejí další hospody do projektu zapojené. A také možnost prezentovat jinde pivovary z regionu. „Dorazíte s pivy, která se vyrábí ve vašem okolí, a zpět si přivezete značky z jiného regionu,“ konstatuje.

Toho chceme rozhodně využít. Připravujeme se, že v zimě přivezeme do pražských aliančních hospod například pivo z pivovaru Chyše. Důležitá je pro nás i dobrá informovanost o pivech,“ sdělil Petr Strnad z Klubu malých pivovarů. Na čepu jsou tady každý den čtyři různé druhy piva, které se obměňují.

V alianci P. I. V. je v současné době pět provozoven, další dvě, včetně té plzeňské, jsou ve zkušební lhůtě. Podle Stehlíčka jsou vyhlédnuté už některé další hospody. Mezi nimi žádná z Plzeňska není.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Jana Nathanská


Vychutnat si pivo v atmosféře první poloviny minulého století budou moci milovníci zlatavého moku o letošních Vánocích.

Foto

Plzeňský Prazdroj totiž připravil limitovanou sérii jednolitrových lahví piva Pilsner Urquell, ve stylu, který k této době odkazuje. Nechybí replika dobové etikety a tradiční keramický uzávěr. Do oběhu půjde patnáct tisíc těchto láhví. Klasických půllitrových je přitom v oběhu zhruba sto milionů.

Do vánočních balení bude navíc přibalen buď keramický korbel na pivo nebo dva keramické podtácky. „Korbely jsou vyhotoveny ve třech designových variacích s různými dobovými symboly,“ dodává tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Symboly se objeví i na podtáccích.

Sada by se podle zástupců pivovaru měla stát předmětem zájmu sběratelů pivních předmětů.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Hráči pivo uvařili i čepovali

[pátek, 26. listopad 2010]

Navařit pivo to není problém, ale narazit ho, no nevím.“ Taková slova pronesl kapitán fotbalistů Viktorie Plzeň Pavel Horváth, když měl ve čtvrtek načít soudek s pivním speciálem Půlmistr.

Foto

On sám jej dvaadvacátého října navařil. „Doufám, že až budeme dělat další várku, některá písmenka se budou moci z názvu vymazat,“ dodal s úsměvem.

Jeho spoluhráči Jan Rezek a Petr Jiráček se pak jali pivo sobě i hostům čepovat. Na jejich počínání dohlíželi pivovarští odborníci.

Podle sládka Václava Berky má pivo pět a půl procenta alkoholu a hořkost třiatřicet. Barva je někde mezi polotmavým a tmavým pivem. „Vařili jsme to tak, aby barva připomínala vzácný kov, ale jaký to je ještě trošičku obestřeno tajemstvím, tak proto ta tmavá barva,“ vysvětlil Berka.

Není to poprvé, co Gambrinus navařil tmavší typ piva. „Kdysi se dělal Senátor, pak Diplomat. A když se podíváme ještě do hlubší historie, vařila se tu Černá Plzeň. Byla oblíbená a měla velmi pěknou etiketu, kde bylo panorama města s katedrálou svatého Bartoloměje,“ doplňuje Berka.

Půlmistra se v pivovaru navařili pouze dva sudy. Zda se bude tmavé pivo v Gambrinusu vyrábět ve větším, Berka nevylučuje. „Uvidíme, jak bude hostům chutnat tohle pivo. Každopádně ničemu se nebráníme. Kdo ví?“ sděloval trochu tajemně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška


Pivovarnícka spoločnosť SABMiller kúpi argentínsku spoločnosť CASA Isenbeck, čím vstupuje na trh, kde dominuje najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete Anheuser-Busch InBev. Tá kontroluje na argentínskom trhu až 74-% podiel.

Analytici odhadujú, že SABMiller, druhá najväčšia pivovarnícka skupina sveta, zaplatí za CASA Isenbeck nemeckému vlastníkovi, pivovarom Warsteiner, 43 miliónov USD (32,24 milióna eur). S 3-% podielom na argentínskom trhu sa stane miestnou trojkou po firmách AB Inbev a Heineken. Druhá z nich kontroluje 22-% podiel na trhu.

Firma so sídlom v Londýne plánuje z Argentíny zásobovať Paraguaj, Uruguaj a južné oblasti Brazílie. K tunajším značkám chce časom pridať aj svoju značku Peroni, ktorá by si mala v Argentíne rýchlo získať popularitu medzi tamojšou početnou komunitou Talianov.

Aj keď kontrakt z finančného hľadiska nie je veľký, podľa analytikov je to prvý výraznejší vstup spoločnosti SABMiller na trhy Latinskej Ameriky od roku 2005, keď firma získala spoločnosť Bavaria a s ňou závody v Kolumbii, Peru, Ekvádore a Paname. Teraz očakávajú, že ďalší krok urobí SABMiller na trh Brazílie.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | TASR


Město bez pivovaru jako by nebylo a pivovar bez pivních lázní... Byl by hřích lidem nenabídnout možnost vykoupání se v kvasnicovém pivu a nedat jim při tom možnost vypít piva, kolik si jen budou přát.

Foto

Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Roku 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele.

Od 1. listopadu roku 2010 je lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm opět obnoveno. Pro návštěvníky je připravena celá řada procedur, které se postarají jak o tělo, tak o duši.

Mezi velmi oblíbené procedury u mužů patří pivní koupel, kdy po dobu procedury lze konzumovat pivo v neomezeném množství. Dámy ocení aromaterapii nebo detoxikační a redukční zábal u které ho je garance vrácení peněz při menším úbytku na ploše těla menší než 15 cm. I senioři si zde přijdou na své, jemná bylinná aromaterapie je velmi oblíbená zejména u této věkové skupiny.

Po relaxaci lze posedět v kavárně, nebo posedět u piva přímo v pivovaru. Lázně si lze rezervovat i pro soukromé akce.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Marcel Vašut


Vhodnost plastových obalů pro pivo

[čtvrtek, 25. listopad 2010]

Při hodnocení vhodnosti plastových obalů na pivo se klade nejvyšší důraz na propustnost, resp. nepropustnost pro plyny (kyslík a oxid uhličitý). Z tohoto důvodu jsou vlastnosti lahví z polyethylentereftalátu (PET) zlepšovány různými způsoby úpravy jejich povrchu.

V současné době se pivo stáčí do PET lahví po celém světě:

Podíly na trhu s pivem stáčeným do PET lahví

ZeměRuskoRumunskoUkrajinaNěmeckoSrbskoJižní KoreaBulharskoUSAZbytek světa

Podíl (%)59109543316

V současné době je potřeba pokračovat ve vzájemném porovnávání nové děsivé vize světa levného piva a vize radostnější, s řadou osvědčených, důvěryhodných a tradičních značek piva.

Vážená jsou kvalitní piva, s tradicí svého původu podávaná tak, aby odpovídala pivovarskému řemeslnému fortelu v jednotlivých podnicích a autentičnosti práce konkrétních sládků. V tomto případě je pak pivo v plastu nepřijatelné, stejně tak jako oběd v restauraci podávaný na papírovém tácku s příbory z plastu a s papírovým ubrouskem.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová


Královský pivovar Krušovice, dlouhodobý partner projektu Chrám chmele a piva, pokřtí 25. 11. 2010 v 15 hodin nový chmelový ležák ze Žatce.

Na podzim 2010 byla v rámci gastronomického komplexu v Žatci otevřena restaurace Pod Orlojem, jejíž součástí je i minipivovar s vlastní produkcí speciálního piva. První specialitou je chmelový ležák, který bude uveden do prodeje 25. listopadu v 15 hodin přímo v této restauraci. „Těší nás, že jsme byli osloveni s nabídkou pokřtít tohoto nováčka. Přejeme mu, aby si našel mnoho spokojených zákazníků, jako mají naše krušovická piva,“ vzkazuje Brand manažerka Královského pivovaru Krušovice Hana Fenclová.

Krušovický pivovar od počátku podporuje aktivity občanského sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec, které si dalo za cíl zachování tradic minulosti i současnosti chmelařského území Žatecka. Dalším úkolem sdružení se stala revitalizace Pražského předměstí, které by fungovalo jako regionální informační centrum žatecké chmelařské oblasti. Od turistické sezony 2010 začal komplex opravdu fungovat, a to pod obdobným názvem Chrám chmele a piva. „Aktivity sdružení jsme přivítali a hned od počátku jsme je podporovali, protože stojíme za tím, že žatecká oblast je svou chmelařskou tradicí opravdu unikátní a má českým i zahraničním návštěvníkům co nabídnout,“ vysvětluje důvody spolupráce Hana Fenclová.

Nový ležák ze Žatce je živé pivo, uvařené výhradně z domácích ingrediencí podle tradiční české receptury. Vyznačuje se plnou chlebovou chutí a vysokou, avšak příjemnou hořkostí.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Královský pivovar Krušovice pokračuje v dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje a snaží se svým chováním minimalizovat ekologickou stopu, kterou za sebou výrobou piva zanechává. Díky novým technologiím, dodržování postupů i proškolení zaměstnanců se Královskému pivovaru Krušovice daří snižovat spotřebu vody při výrobě jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru, což je na úrovni nejnižších hodnot, které u nás pivovary zatím dosahují.

Snižování spotřeby vody patří k hlavním pilířům firemní odpovědnosti Královského pivovaru Krušovice, neboť celosvětové zásoby vody nejsou bezedné a je potřeba je zachovat i pro příští generace. Proto se Královský pivovar Krušovice již druhým rokem intenzivně snaží spotřebu vody minimalizovat. „Ke konci letošního roku se nám podařilo snížit spotřebu vody ve výrobním procesu jednoho litru piva pod hodnotu 3,7 litru,“ říká krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák a doplňuje: „Naším dlouhodobým cílem pro příští desetiletí je snížit v Krušovicích spotřebu vody potřebné na výrobu jednoho litru piva na pouhé 3 litry.“ Tohoto snižování se daří pivovaru dosahovat díky novému programu na úsporu vody, zvyšováním povědomí zaměstnanců o důležitosti úspor a v neposlední řadě také díky efektivnějším sanitačním procesům ve všech výrobních oblastech. Neustále se rovněž zlepšuje provozní výkonnost všech výrobních a stáčecích linek. Za poslední tři roky se pivovaru podařilo uvedenými opatřeními uspořit až 25 % spotřeby vody.

U našich výrobních linek plánujeme v blízké budoucnosti zrekonstruovat tzv. čisticí stanice (CIP stanice – Cleaning In Place), aby bylo možné chemické látky užívané k sanitaci znovu využít. Nedochází tak ke zbytečnému zatížení odpadních vod,“ vysvětluje Tomáš Kosmák. V roce 2007 došlo v Krušovicích rovněž k vybudování zařízení k jímání bioplynu na čisticí stanici odpadních vod. Jeho spalováním je získané teplo využíváno ve výrobě i k vytápění budov. Tato technologie je navíc šetrná k životnímu prostředí, neboť spalování bioplynu snižuje skleníkový efekt – pokud by spalovaný metan při neřízeném vyhnívání unikal do ovzduší, zvyšoval by skleníkový efekt 20krát více než vzniklé CO2. Od roku 2007 navíc klesla spotřeba tepla o 30 % na vyrobený hektolitr piva.

Heineken Česká republika, jehož součástí je i Královský pivovar Krušovice, se hlásí k zásadám trvale udržitelného rozvoje, a proto se zapojuje i do globální aktivity Heinekenu nazvané „Brewing a Better Future“ (volně přeloženo jako Pivovarnictví pro lepší budoucnost). Tento program firemní odpovědnosti staví na zodpovědnosti při konzumaci piva a respektu k lidem, společnosti a životnímu prostředí, v němž žijeme a pracujeme. Cílem programu je být v roce 2020 nejekologičtějším výrobcem piva na světě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva


Česko a Slovensko se nacházejí v "pivní krizi", která dosáhla největších rozměrů od roku 1989. Uvedl to rakouský deník Die Presse s tím, že pivovary bojující s poklesem spotřeby zlatavého moku prý navíc ohrožuje konkurence laciného piva z ciziny, především z Polska.

Deník si všímá například obav slovenských pivovarů v čele s Topvarem z dopadu plánovaného zvýšení spotřební daně. Kabinet premiérky Radičové ji chce v rámci úsporného balíčku od března zvednout u hektolitru desetistupňového piva ze 16,5 eura (asi 407 korun) na 24,5 eura (asi 605 korun).

Pokud by změnu schválil parlament, slovenské pivo by tak prý bylo v Česku levnější než doma. Navíc spotřeba piva u našich východních sousedů má od roku 2003 sestupnou tendenci, na které se podle deníku podepsalo vedle krize i zvyšování daní a chladnější počasí.

V Česku, tradičním pivařském centru, je prý slyšet alarm ještě hlasitěji. Nic na tom nemění fakt, že výjimečnost českého piva potvrdila i Evropská komise a označení „české pivo“ je registrováno jako ochranná známka. "Český pivní trh sklouzl do největší krize od změny režimu před 20 lety, zlepšení není ve výhledu," komentuje situaci deník.

Cizinci pomáhají Čechům k prvnímu místu

Jen letos se podle něj snížil odbyt o 12 procent ve srovnání s loňským rokem, který byl zatím prý nejhorší. Ceny v minulých letech vyhnaly vzhůru vedle vyšších daní i zvyšující se výrobní náklady. Navíc se u konzumace Čechů projevuje ekonomická krize.

Češi jsou sice s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistry světa v pití piva, ve skutečnosti je to však díky značnému přispění cizinců. "Protože Prahu a Čechy si bez piva nelze ani představit, nechávají si také turisté v českých hospodách už léta vydatně nalévat. Že v hospodářské krizi přijelo mnohem méně návštěvníků, se odpovídajícím způsobem projevilo i na spotřebě piva," připomíná deník.

Zdroj: Novinky.cz


Prodej piva se po loňském poklesu dál citelně propadá. V prvním pololetí byl meziroční pokles dvanáct procent. „V srpnu se prodej snížil o 12,8 procenta a v září dokonce o 15,7 procenta,“ uvedl pro server Euro.cz výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Počítá, že se naplní odhadovaný celoroční pokles o dvanáct procent, což je dvojnásobný propad než loni.

Přes miliardu navíc, jak si správci státní kasy slibovali od zvýšení spotřební daně o třetinu, tak do děravého rozpočtu nepřiteče. Pivovarníci předem varovali, že uvalení vyšší spotřební daně sníží spotřebu piva a fiskální přínos pro celé hospodářství bude nakonec negativní.

Vyšší cena piva je velmi citlivá. Nižší spotřeba už není ovlivněna tak jako minulý rok odlivem turistů. Ani se nezvyšuje nezaměstnanost. Za nižším prodejem je jednoznačně zdražení piva, do něhož se promítla vyšší daň,“ tvrdí generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář.

O nepříznivém dopadu vyšší spotřební daně na pivovarnický sektor se nedá pochybovat,“ konstatuje mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová. Také mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček potvrzuje, že zvýšení spotřební daně znamenalo významný zásah do rozvoje českého pivovarnictví. „Odhad pivovarského svazu ohledně poklesu prodejů je realistický,“ říká Mareček. Výsledky oznamuje tuzemská jednička jednou ročně, takže k letošním prodejům se vyjádří napřesrok.

Dle informací serveru Euro.cz se dál prohlubuje trend, kdy prodejní propad jde za největšími pivovary, které především měly přinést do rozpočtu kýžené odvody. „Celkově uváděný pokles výstavu vystihuje vývoj právě u rozhodujících producentů,“ uvádí zdroj obeznámený se situací.

Naopak někteří menší a střední výrobci se mohou chlubit lepšími výsledky než v předchozím roce. Na dvouciferný růst má našlápnuto uskupení K Brewery soustřeďující sedm regionálních pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, jihlavský Ježek, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec.

Ačkoli jsou naše prodejní výsledky vzhledem k vývoji celého českého trhu velmi pozitivní, měli jsme ještě ambicióznější cíle,“ říká šéf K Brewery Zdeněk Radil. Je přesvědčen o tom, že o další procenta růstu je připravila zvýšená spotřební daň. Letošní tuzemský výstav celé skupiny odhaduje na 700 až 750 tisíc hektolitrů. Vývoz naopak poklesne. „Ukončili jsme kontrakty převzaté z minulosti, které nebyly finančně efektivní. Snažíme se je nahrazovat novým exportem se zajímavou marží,“ vysvětluje Radil.

Tříprocentní nárůst výstavu oproti loňsku uvádí náchodský Pivovar Primátor. „Na to, jak se vyvíjí prodej na tuzemském trhu, si vedeme dobře. Možná také vyvezeme víc než loni,“ nestěžuje si ředitel Primátoru Josef Hlavatý. Slušné výsledky přičítá nové obchodní politice po loňském příchodu nového majitele, společnosti LIF Trade vlastnící populární Pivovar Svijany.

O jedno procento vyšší prodej za letošní první tři čtvrtletí oznámil Rodinný pivovar Bernard. „Náš říjnový výstav nepasterizovaného piva je dokonce absolutně historicky rekordní,“ hlásí Stanislav Bernard. Drží se také Budějovický Budvar. „Za tři čtvrtletí se nám prodej snížil jen o 0,8 procenta,“ vyčísluje mluvčí Petr Samec. Kromě zdražení piva, kterým čtyřka na trhu reagovala na uvalení vyšší daně, snižuje také náklady, kde se dá. „Výjimkou je kvalita surovin i našeho konečného výrobku,“ ujišťuje Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová


Bernard dostal cenu za plzeňskou přepravku

[pondělí, 22. listopad 2010]

Přepravka na jedenáct lahví Rodinného pivovaru Bernard získala ocenění u příležitosti slavnostního vyhlášení soutěže Obal roku 2010.

Foto

Zatímco Plzeňský Prazdroj uvedl obdobnou „půlpřepravku“ teprve před několika měsíci, Rodinný pivovar Bernard inovativní „obal“ používá již od roku 2007.

Ocenění je pro nás důkazem toho, že inovativně nesmýšlíme jen o našich nápojích, ale také o jejich balení, aby co nejlépe vyhovovalo náročným požadavkům našich zákazníků,“ komentoval ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Uznání za vylepšení jsme již nepřímo dostali od Plzeňského Prazdroje, který přepravku na jedenáct piv začal vyrábět také, po tom, co tento nápad viděl u nás,“ dodal k tomu s úsměvem.

Počet lahví byl ve speciální přepravce vzhledem ke struktuře obyvatelstva redukován z dvaceti na jedenáct lahví. Ta je snadněji manipulovatelná, a to i díky měkčeným rukojetím. Přepravku tak unesou jak senioři, tak i ženy. Díky rozmístění otvorů pro lahve se do přepravky odpovídající polovičnímu půdorysu klasické „base“ vejde jedenáct kusů lahví místo deseti.

Česká národní soutěž OBAL ROKU je určena pro jakékoliv obalové řešení z kategorie spotřebitelské obaly; spotřebitelské obaly - dárkové; skupinové obaly a displeje; přepravní a technologické obaly; obalové materiály a etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky.

Zdroj: První zprávy.cz


Skupina K Brewery se pokouší prosadit se silným černým pivem. Zájem o tento druh piva je ale minimální.

V hospodách chybí české speciální černé pivo typu Guinness. S touto strategií se snaží pivovarnická skupina K Brewery nalákat tuzemské pivaře na novou značku, kterou s názvem Merlin v těchto dnech uvádí do své republikové distribuční sítě. Nahořklé silné pivo z praženého ječmene má připomínat styl stout z britských ostrovů.

V K Brewery, jíž patří sedm středně velkých pivovarů a za Budvarem páté místo na českém trhu, věří v rychlé rozšíření piva Merlin do svých několika tisíc distribučních míst v Česku. Chystá se masivní marketingová podpora, která má tuto značku představit jako přední prémiové černé pivo u nás. Má to ale háček. Černá a tmavá piva mají na českém trhu minimální tržní podíl - sotva dvě procenta. Různé vícestupňové speciály - ať už světlé, nebo tmavé - jsou na tom podobně.

Nevelký a stagnující podíl na domácí spotřebě kolem 14 milionů hektolitrů všech piv má i samotný Guinness, jehož se k nám dováží z irského Dublinu ročně několik tisíc hektolitrů. Lidé z K Brewery by museli přesvědčit zdejší pivaře, že jejich Merlin je něco extra.

Merlin není vyloženě svrchně kvašený stout jako Guinness, ale spodně kvašený ležák. V protivínském pivovaru jej vaří na stupňovitost 12,8 procenta. Nejčastější verzí piva Guinness je ovšem "desítka". Společné mají silné pražení ječmene, podobnou nahořklou chuť i výraznou pěnu. "Věděli jsme, že to nemůže být obyčejné černé pivo se sladší chutí. Ale ani ne tak alkoholové jako některý typ Guinnesse. Obrovský zájem hned zpočátku prodeje nás mile překvapil, ale nemáme zatím žádný plán, kolik Merlinu bychom měli ročně uvařit," říká manažer společnosti K Brewery Trade Otakar Binder.

S podobným pivem mají zkušenost rovněž Pivovary Staropramen. Deset let vařily v Ostravě "irskou" značku Kelt. Předloni to ale vzdaly. Prodeje a zájem nebyly takové, aby se velkému pivovaru tento druh piva vyplatil. "Kelt vždy patřil k chuťově velmi specifickým pivům. To mu přineslo řadu věrných spotřebitelů, zároveň ho to ale limitovalo v dlouhodobém růstu," říká mluvčí Staropramene Pavel Barvík.

Jediným dalším konkurentem mezi průmyslovými pivovary je náchodský Primátor stout, prodávaný obvykle v lahvích, avšak v hospodách minimálně. Pivovar Primátor tuto značku výrazně netlačí ani do Prahy, která je zásadním trhem pro tato piva.

Výhradní distributor značky Guinness pro Česko Petr Hrubeš připouští, že Merlin může být konkurencí. Slavná irská značka je u nás k mání celkem v 60 pubech, z toho v Praze ve dvaceti. Přestože je Merlin na české poměry dost drahý - stojí kolem 35 korun -, je to pořád zhruba polovina ceny Guinnesse. "Merlin někde může být pro Guinness opravdu konkurencí. Hlavně ale cenou," myslí si Hrubeš.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


V Plzni přibývá ryze nekuřáckých restaurací. Provozovatelé, kteří se k této změně rozhodli, většinou nelitují. O některé hosty přišli, ale jiní, kterým cigaretový kouř vadí, naopak do jejich podniku začali chodit.

Jednou z tradičních hospod, které letos přešly na "nekuřácký režim", je hostinec Na Potravinách. "Jsme sportovní hospoda, tři čtvrtiny personálu jsou nekuřáci. Už nám vadilo pořád vysypávat popelníky, vyřešili jsme to proto takhle. Většině hostů se to líbilo," popisuje Jan Kešner, provozovatel hostince. Přiznává ale, že o část klientely po změně přišli.

"Část lidí odešla, zhruba stejné množství ale přišlo. Takže ve výsledku jsme na svém," vypočítává Kešner.

Právě ztráta klientely je hlavním argumentem majitelů restaurací a hospod, kteří o přeměně na nekuřácké nechtějí slyšet. "Určitě by nám ubylo hodně tržeb. Využili jsme proto možnosti, že můžeme mít kuřáckou hospodu," říká Zdeněk Dolejší z restaurace Žumbera.

Podobný názor má i Vojtěch Palenčar z typické plzeňské restaurace Na Parkánu. "My jsme pivnice, většinu tržby nám dělá pivo, myslím, že ta cigareta k tomu pivu patří. Zatím to tedy takhle necháme," uvádí Palenčar.

V Plzni jsou přesto už i typické pivařské podniky, v nichž se kouřit nesmí. "My jsme měli jasno hned od začátku, náš podnik je specifický. Každý den čepujeme jiný druh piva. Kdyby tady bylo zakouřeno, člověk by si to vůbec nemohl vychutnat," vysvětluje majitel Klubu malých pivovarů v Nádražní ulici Petr Strnad, sám nekuřák. V prostorách není navíc pořádná klimatizace a podnik by se špatně odvětrával.

Podle Strnada se občas stane, že někdo přijde a když zjistí, že se tu nekouří, odejde. "Ale rozhodně převažují ti, kteří si to pochvalují. A to k nám chodí třeba šedesát procent kuřáků. Ti chodí kouřit ven. I oni si nakonec pochvalují, že ráno vstanou, nesmrdí jim oblečení, nepálí je oči," říká Strnad.

Od letošního července platí nový protikuřácký zákon, podle kterého si každý podnik může sám vybrat, zda bude kuřácký nebo nekuřácký. "Je to úprava k horšímu, novela je mírnější," upozorňuje plzeňský právník Tomáš Menčík, který se dlouhodobě zabývá problematikou kouření. S tím, že nekuřáckých podniků přibývá, ale souhlasí.

"Plíživě a pozvolna se tady rodí zařízení, kde se se dá najíst i v nekuřáckém prostředí. Příležitostí už je mnohem víc než dřív," je přesvědčen Menčík.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autorka: Barbora Němcová


Nákupy v pivovaru? Až na jaře 2012

[pondělí, 22. listopad 2010]

Stavba centra s multikinem na místě pivovaru se protahuje. Jeho otevření se posunulo o další měsíce.

Foto

Kdyby stavba společenského střediska v opavském pivovaru postupovala podle původního plánu, dělníci by tam právě dolaďovali poslední detaily. Zástupci společnosti Develon, investora stavby, ještě před rokem a půl tvrdili, že hospodářská krize jejich plány nepřekazí. Slavnostní otevření komplexu s obchody, restaurací, minipivovarem, bowlingem a obrovskou prosklenou pasáží plánovali na začátek roku 2011. Na místě nedaleko centra Opavy je však pořád jen suť.

Na jaře letošního roku společnost Develon zveřejnila nový termín otevření. Byl jím podzim 2011. Teď avizují další zdržení. Lidé si počkají půl roku navíc. „Současné práce v opavském pivovaru skončí v lednu 2011. Plynule na ně naváže stavba hlavního objektu tak, abychom společenské centrum Breda & Weinstein otevřeli k 15. březnu 2012,“ informovala mluvčí Develonu Martina Cicvárková.

Podle ekonomů je největším problémem velkých developerů komplikované hledání nájemců. Svá centra neumějí zaplnit a to zdržuje jejich stavbu.

Spousta světových i našich značek a obchodníků omezila svůj rozvoj a nemají o další volné prostory zájem. Developeři však do prázdných budov nebudou dávat peníze. Domněnky, že krize je pomalu za námi, zatím neplatí,“ říká ekonomka Eva Křupalová.

Právě to bylo důvodem, proč jiný developer, Plaza Centers, od záměru postavit podobné centrum na místě bývalé tržnice upustil. Také Develon už několik měsíců nabízí volné prostory k pronájmu. Kolik nájemců doposud získal, odmítá sdělit.

Bohužel procento nebo počet pronajatých jednotek zveřejnit nemůžeme,“ uvedla Cicvárková.

Opavané jsou k dokončení obchodního komplexu skeptičtí. „Díváme se jen na polorozbořené budovy pivovaru a komín. Čekat budeme ještě nejméně dva roky,“ myslí si Kateřina Planá.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Motlová | Foto: Jakub Kožiál


Drsná příroda a odvážní chlapi, kteří se nebojí překonat jakoukoliv překážku. Taková je nová kampaň, kterou uvádí do českých komerčních televizí značka Radegast. Autorem spotu je režisér Jaromír Malý, který do hlavních rolí neobsadil herce, ale pravé záchranáře.

Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy. Je úzce spjat s nádhernou, ale drsnou přírodou Beskyd. Proto byli jako hlavní motiv reklamy zvoleni záchranáři. Na jejich práci je ilustrováno překonávání různých překážek či výzev, které nám život přináší. S každou překonanou překážkou jsme ještě silnější,“ přiblížil hlavní myšlenku nové kampaně manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama


Výrobcovia piva zalobovali a podarilo sa im v našom parlamente presadiť svoje.

Vládny návrh podstatne zvýšiť spotrebnú daň z piva odrazu nemá dostatočnú podporu koaličných hlasov. Ukázalo sa to na finančnom výbore. Poslanci naznačili, že čierny Peter zrejme ostane v rukách výrobcov cigariet. Musia rátať s tým, že ich príspevok do štátnej kasy sa zvýši. Pôvodne mali prispieť rovnako ako pivovarníci - 15 miliónmi eur. Zmena pre konzumentov znamená, že pivo prakticky nezdražie. Zvýšenie ceny pollitra o jediný cent sa v obchodoch a reštauráciách nijako neprejaví. Naopak, fajčiari zdraženie každej škatuľky o dvadsať centov pocítia. Skúsenosti však naznačujú, že to môže byť aj inak. "Obchodníci sa predzásobia. Lacnejšie cigarety by im mohli vydržať tri až šesť mesiacov,“ upozorňuje Jozef Orgonáš, generálny sekretár Zväzu obchodu a cestovného ruchu. Veľkým rizikom je aj rozmach čierneho obchodu s tabakom. V tom prípade by sa diera v štátnej kase o zamýšľaných 30 miliónov eur nezmenšila. Štátny tajomník rezortu financií Vladimír Tvaroška preto žiada, aby politické strany pri návrhoch zmien v úspornom balíčku prichádzali aj s náhradnými riešeniami. Zatiaľ márne.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Ján Kováč


Zelená nebo červená kočka? Takovou otázku si klade host, který se rozhodne vstoupit do brněnské restaurace Zelená kočka.

V centru Brna, v Solniční ulici, láká hladové i žíznivé turisty i Brňany ze skel oken restaurace kočka zelená. V kamenné mozaice u dveří se ale protahuje kočka červená, stejně tak jako v lampě nad výčepním pultem.

Zelená nebo červená. Je to jedno. Hlavní je, že je tady útulno,“ rozhlíží se šéfkuchař ze Šelepky Ivo Ševčík po dřevem obložené místnosti, ve které výčep oddělují pivovarnické sudy a nad ním visí ve dvoumetrové výšce klavír. Zelená kočka se právě stala terčem pravidelného testu Brněnského deníku Rovnost.

Prostředí prvorepublikového dalešického pivovaru filmových Postřižin má v Brně donutit hosty ochutnat dalešické jedenácti a třináctistupňové pivo. A také si vybrat jídlo. Z lístku svázaného do kožených desek. „Je obsáhlý, ale přehledně rozčleněný. Nabízí hodně z tradiční české kuchyně a překvapuje mě i několik jídel z italské kuchyně,“ probírá se lístkem Ševčík.

Zaujmou ho minutky, třeba vepřová panenka s palačinkou a zeleninou, ale rozhodne se otestovat hotová jídla. Objednává svíčkovou s karlovarskými knedlíky a bramborové knedlíky plněné uzeným masem. Za okamžik se ovšem ochotná číšnice omlouvá, že kuchař svíčkovou nemá. „To nevadí. Asi nemá dovařeno. Lepší, když se omluví, než kdyby mi na stůl poslal blaf,“ souhlasí s kuchařem Zelené kočky Ševčík.

Místo svíčkové si proto objednává moravský talíř. Mezi variací studených a teplých předkrmů ho zaujme domácí paštika. „Je moc dobrá,“ říká Ševčík po ochutnání paštiky ze zvěřiny. „Mohla by být víc mazlavější, tedy přidat tuk, ale to záleží na technologii, kterou kuchař paštiku připravuje,“ dodává odborník. Jedno mu ale vadí: dva plátky citronu vedle paštiky a brusinek. Vzhledem k tomu, že na talíři nemá rybí paštiku, citron tam nemá co dělat.

Společně s předkrmem ochutnáváme česnekovou polévku. V silném vývaru jsou nejen kousky česneku a brambor, ale i další zeleniny, mrkve a petržele. Polévka je dochucena kousky opečeného chleba.

Prostor v restauraci Zelená kočka dostanou hosté nejen ve výběru jídel, ale také při posezení. Restaurace je důmyslně rozdělena tak, aby každý stůl měl své soukromí. Vychutnat si proto můžeme výborně připravené české speciality. Uzené maso, pečená kačena a vepřové výpečky. K tomu červené a bílé zelí a bramborový a karlovarský knedlík. To je jedna porce moravského talíře a i velký jedlík s ní má co dělat. Zelí je sladší, v červeném je cítit víno, chuťově vše hraje perfektně dohromady. Knedlíky zůstaly i po vychladnutí na talíři měkké a nadýchané. Stejně tak výtečné byly i bramborové knedlíky plněné uzeným masem. A porce také obrovská. „Sem bych poslal zájezd cizinců, kteří chtějí ochutnat pravou českou klasiku v poctivých porcích,“ říká Ševčík.

Při servírování kávy si šéfkuchař všímá i profesionálního vystupování číšnice. Ta každého z hostů obsluhuje zprava. „Tak to má být. Je vidět, že má řemeslo zažité. Stejně tak jako kuchař. Minutky se naučí vařit každý, ale hotovky a paštiky, to už chce opravdový kumšt,“ zasvěcuje čtenáře do tajů kuchařského řemesla Ševčík.

Zelená kočka je podle něj restaurací, kterou by lidé neměli obcházet. „Vřele ji doporučuji. Navíc na jídlo se tam nečeká, hezky to v ní odsýpá,“ dává jedničky v hodnocení šéfkuchař. V Zelené kočce se navíc vyplatí ochutnat polední menu. Podávají tam jen jedno, ale zato tříchodové. I s předkrmem nebo zákuskem.

Foto

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová


«« « Strana 500 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň