Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Na plzeňském náměstí včera společným přípitkem začal třídenní Pilsner Fest, tradiční oslava uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Plechovkovým prazdrojem si připilo 2773 lidí, což nestačilo k překonání dosavadního rekordu. Předloni oslavám připilo 4956 lidí.

„Je tu výborná atmosféra. V poslední době chodíme na náměstí snad na všechny akce, na přípitku jsme ale poprvé. Samozřejmě jsme přišli hlavně podpořit rekord,“ svěřil se Plzeňan František Flígl.

„Doufám, žemáte všichni nafasováno, teď přijde ten okamžik. Budeme počítat od deseti dolů a řekneme si Na zdraví,“ burácel náměstím hlas moderátora Petra Rychlého.

Zaplněnému náměstí poděkoval primátor Miroslav Kalous. „Jsem rád, že Plzeň dala světu pivo. To pivo to teď městu vrací,“ řekl. Generální ředitel Prazdroje Mike Short pozval lidi do průvodu mířícího na nádvoří pivovaru, kde je až do neděle připraven hudební program na dvou scénách a další atrakce. Vrcholem bude dnešní ohňostroj ve 22 hodin. (MF Dnes)


Prazdroj zahájil přestavbu závodu

[čtvrtek, 13. říjen 2005]

Rozsáhlá přestavba Plzeňského Prazdroje umožní rozšíření výroby piva. Přitom zůstane zachováno historické jádro areálu.Plzeňský Prazdroj zahájil rozsáhlou přestavbu hlavního závodu v Plzni za stovky milionů korun. "Začala stavba deseti nových cylindrokónických (CK) tanků a současně rozšiřujeme sousední novou varnu Pilsner Urquell," říká mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj je smyslem modernizace rozšíření a zefektivnění kapacit výroby piva, zejména kvůli stále rostoucímu exportu prémiové značky Pilsner Urquell. "Současně chceme závod rozvíjet jako atraktivní turistickou destinaci schopnou přivítat více než loňských sto tisíc návštěvníků," uvedl mluvčí.

CK tanky používá plzeňský závod ke kvašení piva od roku 1991 a nyní jich má 150. Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 2400 hektolitrů, výšku 15 metrů a šířku šest metrů.

Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že investice celé skupiny - závody Plzeň, Nošovice a Velké Popovice - přesáhnou za finanční rok duben 2005 až březen 2006 loňských 1,6 miliardy korun. "Hlavní akcí je nová stáčírna lahví a rozšíření varny Pilsner Urquell," řekl Short.

Nová stáčírna piv Pilsner Urquell i Gambrinus, jejíž stavba začne ještě letos, by měla stát více než jednu miliardu korun. Třetí etapa budování varny, do niž už podnik dal 362 milionů korun a zprovoznil ji loni v září, začne počátkem roku 2006.

SABMiller má podle Shorta s pivovarem v Plzni velké plány. Do konce roku bude mít hotový plán využití celého 58 hektarového areálu. Přestavba z něj bude vycházet.

Prazdroj loni prodal 9,7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hl více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů. Export dosáhl 1,7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší. (Plzeňský deník)


Přes léto se kvůli chladnému počasí vypilo méně piva. Pro pivovary to podle předběžných údajů znamená snížení výstavu o několik procent.

„Na pivo chodím dost často, ale je fakt, že když v létě není hezky, neláká mě to jen tak si sednout na zahrádku, jako když je vedro. Takže těch piv vypiju opravdu méně. A když prší, nechce se mi jít ani do hospody pod střechu,“ poznamenal čtyřiadvacetiletý Josef Kolář z Českých Budějovic. Podobně uvažujících pivařů je více.

„Pro nápoje obecně bylo toto léto velice špatné. Počasí se projevilo nejen na odbytu, ale i na provozu restaurací a náladě hostinských, kteří rušili různé zvláštní akce,“ potvrdil obchodní manažer Městského pivovaru Protivín Vladimír Jindřich, že se letošní léto vzhledem k odbytu piva nevydařilo.

Vodáků bylo na Vltavě dost

Pro pivovary představuje chladnější počasí několikaprocentní ztrátu na výstavu. „Přes léto děláme pět tisíc hektolitrů měsíčně, z čehož se asi dva tisíce vypijí právě v rekreačních oblastech podél Vltavy. U vodáků problém nebyl, ti jezdili, horší to ale bylo v kempech a tábořištích kolem Lipna, kde nebyli lidé. Ztrátu na celoročním výstavu odhaduji asi tisíc hektolitrů,“ naznačil zástupce ředitele českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

Eggenberg, který je kvůli své velikosti zaměřen především na okolí Českého Krumlova, tak na studeném létě přišel asi o dvě procenta svého výstavu, který činí čtyřicet pět tisíc hektolitrů. „Není to ale nějak závažné,“ poznamenal Zagora.

Největší jihočeský pivovar, Budějovický Budvar, své průběžné hospodářské výsledky nekomentuje. Loni však piva vyrobil o padesát osm tisíc hektolitrů méně než v roce 2003, tedy o pět procent. Jako hlavní důvod uvedl chladné počasí, které panovalo mezi loňským dubnem a červencem. (MF Dnes)


Budvar slaví 110 let se SuperStar

[středa, 12. říjen 2005]

Bende, Dhába, Brzobohatý, Zelenková i Žbirka rozezpívají v sobotu pivovarský dvůr

Budějovický pivovar Budvar si v sobotu připomene 110. výročí založení. Přichystal proto oslavu spojenou s Dnem otevřených dveří, plnou hudby, atrakcí pro děti a prohlídek. Na celou akci na pivovarském dvoře od 10 do 20 hodin je vstup zdarma.

Prohlídky pivovaru a multimediální expozice se budou odehrávat v třicetiminutových odstupech. Lidé mají možnost podívat se, kde a jak se pivo vaří, multimediální expozice zase poutavě přibližuje historii pivovaru.

Příběh Budvaru a historii vaření piva v Českých Budějovicích zprostředkovávají obří plazmové obrazovky, hologramy a také tříprostorové kino. Návštěvníci nahlédnou do vnitřku varné pánve nebo starého měšťanského domu.

Připraveno je občerstvení a Budvar za nižší ceny - desetistupňový za 12, dvanáctistupňový za 15 korun. Dopravu zdarma do pivovaru zajistí historický trolejbus. Od nádraží odjede první v 9.30 a pak po hodině až do 16.30 hodin, kdy vyjede poslední. K nádraží pojede od pivovaru první v 10 hodin a pak v hodinových intervalech až do pěti odpoledne.

Hudební program startuje v 9.30 hodin vystoupením Budvarky. Od 10 do 12 se představí Jihočeské divadlo s hrou Desatero přikázání. V poledne jej vystřídá Jakub Smolík, po něm přijde na pódium ve 13 hodin Jitka Zelenková. Od 15 do 16 hodin diváky pobaví Vladimír Hron.

Zbytek odpoledne a večera vyplní Ondřej Brzobohatý s Bůhví, Slackers, Miro Žbirka a jako hlavní hvězdy finalisté letošní řady SuperStar Petr Bende a Gabriela Al Dhába. „Chtěli jsme připravit zábavu pro všechny věkové skupiny, proto tam máme jazz, dechovku, SuperStar i baviče. Program má být celodenní a pestrý, aby si každý našel důvod, proč by přišel do pivovaru,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Vystoupí i Jihočeské divadlo, Divadlo Kvelb, mažoretky, roztleskávačky, pro děti bude nachystána autodráha, hokej, balony i nafukovací hrad. V osm večer oslavy vyvrcholí ohňostrojem. Petr Bende vystoupí se svou kapelou, která doprovodí i Al Dhábu. „Zazpíváme určitě dva duety. Já zahraju hlavně své autorské skladby, možná zařadíme i něco ze soutěže. Gába připomene písně ze SuperStar a ty, které chystá na desku a má ráda,“ řekl včera Bende. Ten v úterý dokončil své debutové CD.

Na pivo se Bende těší. „Mám ho docela rád, je to výborný mok k jídlu, kombinovaně s vínem. Budvar pro mě bude příjemná změna, má charakteristickou chuť,“ řekl Bende s tím, že přednost dává desítce.

S novým švédským basákem Ulfem se představí Bůhví s Brzobohatým. Improvizaci s finalisty SuperStar ale neplánují. „Já je ani neznám, žádné společné pění nebude. Ulf nás nakopává, má v sobě zvláštní temperament a energii, která nás dokáže vyburcovat k lepším výkonům. Zatím to zní zajímavě,“ řekl Brzobohatý. Bůhví se při koncertě z poloviny vrátí k albu Akt, zbytek vyplní písně z desky, která má vyjít na jaře. (MF Dnes)


Budějovický Budvar od pondělí stáčí pivo do nových zelených lahví. V obchodech se začnou objevovat na konci října, další rok bude trvat, než je kompletně vymění za nynější hnědé.

Nové půllitrové lahve mají pro zákazníky tu výhodu, že jsou lehčí. Bedna piv tak bude vážit o jeden kilogram méně. A Budvar v obchodě také snáze rozeznají.

„Novými lahvemi chceme zvýraznit exkluzivitu našeho piva. Typ hnědých lahví, které jsme na český trh uvedli jako první, měl na začátku devadesátých let punc exkluzivity. Dnes se v nich však prodává široká škála piv od našeho až po levná za tři koruny padesát,“ vysvětlil obchodní manažer Budvaru Robert Chrt hlavní důvod změny.

Nové lahve tak Budvar především odlišují od ostatních piv. Za lepší je označilo třiasedmdesát procent respondentů průzkumu, který si Budvar nechal zpracovat. Budějovický Budvar pozměnil i etikety. Výčepní desítka ji na nové lahvi nemá v modré barvě jako dosud, ale ve zlatavé. I desítka a nealkoholické pivo mají nově kolem hrdla hliníkovou fólii stejně jako dnes ležák.

Náklady na zavedení nových lahví činí 49,4 milionu korun. Protože jsou lahve lehčí, je jejich výroba i přeprava úspornější. Budvar tak počítá, že se mu investice navrátí do čtyř let.

Z 1,1 milionu hektolitrů svého výstavu stáčí Budvar 650 tisíc hektolitrů do půllitrových lahví. V oběhu jich má dvacet milionů kusů. (MF Dnes)


Pivovar Budějovický Budvar, n. p. představil nové půllitrové láhve pro kompletní portfolio výrobků a značek (světlý ležák, světlé výčepní pivo i nealkoholické pivo).

Hlavním cílem úprav je celkové zvýšení atraktivity láhví a jejich lepší odlišení od konkurence. Důraz je kladen také na posílení prvků prémiovosti a výjimečnosti. V neposlední řadě hraje velkou roli sjednocení vzhledu láhví o obsahu 0,33 litru a 0,50 litru pro produkty Budějovického Budvaru.

Nový tvar a barva láhve

Nová exkluzivní láhev 0,50 litru typu ALE má zelenou barvu. Její originální tvar vytvořili špičkoví designéři ve spolupráci se specialisty na sklářskou výrobu. Elegantní křivky zeleného skla jsou v horní části doplněny čtyřmi plastickými symboly „B“, které jsou tradičními ochrannými známkami pivovaru Budějovický Budvar.

„Špičkový produkt si právem zasluhuje špičkový obal, který spotřebitele lépe upozorňuje na výjimečnost obsahu a při konzumaci piva doplňuje jeho originální chuť také o estetický zážitek“, říká Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru, n. p. a dodává: „Proto Budějovický Budvar, n.p. přistoupil k výrazným změnám ve vzhledu obalů celého sortimentu, který byl dosud dodáván v běžných hnědých pivních láhvích typu NRW o objemu 0,50 litru.“

Z praktického hlediska může být pro spotřebitele velmi zajímavým faktorem nižší hmotnost nové láhve – na celé přepravce činí rozdíl nezanedbatelný jeden kilogram. Kromě jednodušší manipulace je nižší hmotnost láhví také ekologickým přínosem - pro jejich výrobu je potřeba menší množství surovin a energie.

Nové etikety

Současně s novými láhvemi dochází také k úpravě designu etiket – s cílem dál posílit prémiovost a výjimečnost značky.

Důležitá je i změna identifikace na etiketě světlého výčepního piva: Původní modrá barva je nahrazena sladově zlatou, která lépe vyjadřuje charakter piva a napomáhá k jeho lepšímu rozpoznání při nákupu. U nealkoholického piva je zachován základní zelený odstín, pouze původní stříbrný rámeček je nahrazen světle zlatým. To opět přispívá k posílení exkluzivity produktu. U světlého ležáku se tradiční barevnost etikety nemění.

Nové ALU fólie

Výraznou estetickou novinkou v designu obalu je zavedení ALU fólie s potiskem. Motiv firemní pečeti byl z původní papírové krčkové etikety přenesen na fólii, a stal se tak jejím hlavním prvkem. V případě světlého výčepního piva a nealkoholického piva je ALU fólie vzhledem k charakteru těchto produktů zakončena pod korunkou.

Také tyto změny ve svém důsledku jednoznačně posilují vnímání výjimečnosti značky Budweiser Budvar. (Marketingové noviny)


Už 110. výročí svého založení si letos připomíná pivovar Budějovický Budvar. V sobotu 8. října od 10 do 20 hodin se v rámci Dne otevřených dveří mohou všichni zájemci přijít podívat, kde a jak se budějovické pivo vaří.

Zdarma si mohou také prohlédnout letos otevřenou multimediální expozici, která přibližuje historii pivovaru a jeho piva. Na její koncepci se podílel i historik Ivo Hajn, který spravuje archiv pivovaru.

* Víme přesně, kdy byl založen Budějovický Budvar?

„Určit přesné datum založení pivovaru je trochu složitější. Dříve byla udávána data dvě. Tím prvním je 21. leden 1894, kdy se sešli upisovatelé akcií v sále Besedy. Ale my jako datum vzniku uvádíme 15. duben 1895, kdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Pak existuje ještě jedno významné datum a sice 7. říjen 1895. Tehdy byla uvařena první oficiální várka piva.

* O jaké pivo šlo?

Bylo to světlé desetistupňové pivo.

* Byla tato desítka uvařena podle stejného receptu jako se pivo vaří dnes?

Za dobu více než sto let historie se změnila některá zařízení pivovaru. Pivovar byl zmodernizován, ale technologický postup zůstává stejný. Pivo leží ve sklepích stejnou dobu jako leželo tenkrát - devadesát dní. Nic se nezkracuje.

* Jaká vládla u první várky atmosféra? Kdo u ní vlastně byl?

Je to smutné, ale o této události nemáme žádné podrobnější informace. Chybí zápis, jak várka proběhla a kdo u ní byl. Jedinou poznámku si udělal sládek Antonín Holeček do svého zápisníku - Dej bůh štěstí a termín 7.10. 1895 1. várka - více nepřipsal. Uvařilo se tehdy 200 hektolitrů piva.

* Jak se toto pivo dostalo ke konzumentům? V lahvích jistě ne…

Pivo bylo sudové, protože lahvárna tehdy ještě neexistovala.

* Kde si ho zájemci mohli koupit? V pivovaru?

Ne, to se už čepovalo v hostincích. Tenkrát se pivo do lahví stáčelo v hospodách. Takže zákazníci mohli koupit lahvové pivo, ale nikoliv přímo z akciového pivovaru.

* Za sto let činnosti se v pivovaru mnoho změní. Co například?

Pivovar prošel pochopitelně modernizací. Dnes jsou jiné normy i jiné objemy. Pivovar už nevyrábí vlastní slad, na tak velké objemy je nemyslitelný provoz vlastní sladovny.

* Co vás v historii pivovaru zaujalo?

Narazil jsem na spoustu lidských osudů. Rád bych vyzdvihl jednoho člověka, o kterém toho víme relativně velmi málo. A tím je bývalý ředitel pivovaru Václav Rambousek, který zde jako ředitel působil v letech 1945 až 1948. Už za druhé světové války dělal v pivovaru technického ředitele -sládka. Sám o sobě musel být výjimečným člověkem. Musel mít ryzí charakter. Poválečný revoluční kvas ho nesmetl. Některé vedoucí pracovníky po válce do pivovaru nepustili, protože si zaměstnanci mysleli, že například spolupracovali s Němci nebo z jiných důvodů. Rambousek vše ustál a zůstal ředitelem. V osmačtyřicátém roce bohužel tragicky zahynul.

* Za sto let se v pivovaru vystřídala i spousta sládků. Vynikal někdo něčím?

Všichni zdejší sládci něčím vynikali.

* Ona ta profese je dost osobitá…

Ano, každý do ní vkládá kus sebe. V pivovaru pracovali sládci, kteří byli jeden lepší než druhý. Například sládek Dr. Ing. Oldřich Miškovský (v pivovaru pracoval v letech 1936 - 1942) byl také vynikající teoretik. Napsal spoustu teoretických spisů o pivu, o lahvi, o konzervaci piva.

* Pobavilo vás v archivních záznamech něco?

Naprosto výjimečné počtení nabízejí zápisy ze správní rady, ze kterých čiší doba dávno minulá. Akcionáři si byli vědomi, že pivovar začíná fungovat, a tak se snažili pomáhat lidem okolo - například českým spolkům, školám, českým novinám. I starosti, které řešili, byly někdy takové úsměvné, například zda zvířata toho kterého hostinského - v tomto případě voli - jsou zdravá a Budvar je může vzít jako záruku…

* Existuje dnes ještě nějaký hmatatelný pozůstatek původního pivovaru?

Nejhmatatelnější je zbytek starého pivovaru, který dodnes stojí. To je hvozd, tedy zařízení potřebné k sušení sladu, a dále zbytek sladovny a strojovny. Budovy z roku 1895 jsou do dneška zachované jen z malé části. Bednárna je zbořená, protože pivovar už nepoužívá dřevěné sudy, varna je kompletně přestavěná, klasická spilka zmizela. Nejautentičtějším místem jsou sklepy. Marně bychom tam ale hledali dubové ležácké sudy. Ty byly postupně nahrazeny ocelovými horizontálními tanky o mnohonásobně větších objemech, než měly ležácké sudy.

* Také etiketa se za tu dobu asi poměrně dost vyvíjela….

Zpočátku pivovar žádnou etiketu neměl. Sudy byly cejchované. Byl na nich vypálen název Český akciový pivovar České Budějovice. Různé sudové etikety se začaly používat až později. Po vzniku lahvárny, ve 30. letech, se objevily etikety i na láhvích. Ty se samozřejmě periodicky měnily, přizpůsobovaly se požadavkům trhu, vkusu zákazníků i technickým možnostem tiskáren. Tento proces pokračuje i dnes.

* Jak se pivo dostávalo k zákazníkům?

K dopravě se využívaly koňské nebo volské potahy a později nákladní vozy. Sudy putovaly také vlakem. K pivovaru vedla už od počátku železniční vlečka.

* Považuje zřízení vlečky záhy po založení pivovaru jako historik za progresivní?

Rozhodně. Bylo jasné, že pivovar má ambice nezůstat jen v Českých Budějovicích. Proto také ta poloha pivovaru, který vznikl na „zelené louce“ v blízkosti Pražské silnice a železnice České Budějovice - Praha.

* Proč vznikl pivovar právě v této lokalitě?

Byla tu lepší voda. Ve prospěch této lokality jasně hovořily potvrzené rozbory vody. Voda nebyla zprvu artéská. Původně se čerpala z klasických studní. Artéské studně byly vyvrtány až za první republiky.

* Kolik měl pivovar okolo roku 1900 zaměstnanců?

To je různé, protože řadu povolání zajišťovali sezónní dělníci, kteří byli najímáni jen na určité výpomocné práce. Samotný počet dělníků dynamicky narůstal v souvislosti s rozvojem pivovaru. V roce 1895 měl pivovar 80 dělníků, 1899 to bylo 112 dělníků a v roce1913 už 230 dělníků.

* Jak tehdy v počátcích dbal pivovar na svou reklamu?

Pivovar měl obrovskou výhodu - hlavně v Budějovicích a okolí těžil z toho, že je český akciový pivovar. Město bylo za dob Rakouska - Uherska rozděleno na Čechy a Němce a často docházelo k různým nepokojům. Největší reklamou Čechů byla skutečnost, že si založili vlastní pivovar. A čeští hostinští pochopitelně čepovali české pivo. V místním německém tisku se ale objevovaly různé výpady vůči pivovaru. V pivovaru ale časem zjistili, že reklama na vlasteneckou notu nestačí. A tak ředitel se sládkem jezdili jako v Hrabalových Postřižinách na cesty a nabízeli pivo.

* A kdy vzniklo označení Budvar?

Vedení pivovaru neustále uvažovalo o zavedení značky, která by dobře charakterizovala druh výrobku a místo jeho původu a přitom byla stručná. Nejlépe jednoslovná a dobře vyslovitelná i ve světových jazycích. A tak vznikla ochranná známka Budvar. Jednalo se vlastně o stažení dvou slov - Budějovický pivovar. A tak od roku 1930, kdy byla známka zaregistrována, nese budějovické pivo označení Budvar. (MF Dnes)


Výročí Budvaru oslavily tisíce lidí

[středa, 12. říjen 2005]

Návštěvníky českobudějovického pivovaru bavili finalisté soutěže Česko hledá SuperStar

S obrovským zájmem se setkala sobotní oslava 110. výročí založení Budějovického Budvaru. Areál pivovaru navštívily tisíce lidí. Akce vyvrcholila vystoupením vycházejících pěveckých hvězd Petra Bendeho a Gabriely Al Dhábby.

Sice skoro o hodinu později, ale přece. Na pódium na pivovarském dvoře přichází finalista letošní soutěže Česko hledá SuperStar Petr Bende.

Je sobota osm hodin večer a Bende beze slova zdraví publikum zdvihnutou paží, v níž svírá červený kelímek Budvaru. Těžko říci, komu patří jásavá odezva - zda zpěvákovi, nebo pivu, které se vyrábí už sto deset let a neodmyslitelně patří k Českým Budějovicím.

„Peťa Bende! Já v tom mám jasno, protože pivo nepiju. Přišla jsem kvůli němu a Gábě Al Dhábbě,“ odpovídá na dotaz šestnáctiletá Monika Beránková.

To sedmadvacetiletý Martin Petr má opačné důvody. „Já jsem tu rozhodně kvůli pivu, už jich mám šest,“ směje se. Do pivovaru ale nepřišel jen kvůli dvanáctce za pouhých 15 korun. „Využil jsem toho, abych si prohlédl pivovar i to nové muzeum,“ vysvětlil.

Vysoké sloupky z prázdných kelímků vyrovnané na stolech a dlouhé fronty u několika výčepů potvrdily, že lidi nelákaly jen hudební hvězdy, ale ve velké míře i pěnivý mok. Za den se ho vypilo čtyřicet osm hektolitrů, tedy téměř deset tisíc piv.

Večer zarudlé oči a pomalejší pohyby některých nasvědčovaly, že jim chutnal přespříliš. Doopravdy to však přehnalo jen málo lidí. „Odvezli jsme odtud dva lidi. Záchytná stanice byla vytížená jako obvykle,“ doplnil ředitel záchranné služby Marek Slabý.

Zájem ale nebyl jen o levné pivo a hudební produkci Budvarky, Jakuba Smolíka, Jitky Zelenkové, Ondřeje Brzobohatého, Miroslava Žbirky, Slackers nebo obou finalistů SuperStar, ale i o samotný pivovar. Množství lidí, kteří se chtěli podívat do výrobních prostor pivovaru i do nového muzea, organizátory překvapilo.

„Lidí přišlo více, než jsme předpokládali. Původně jsme plánovali prohlídky po půl hodině, ale nakonec musel být interval zkrácen na deset minut,“ poznamenal mluvčí pivovaru Petr Samec. Navíc prohlídky pivovaru měly původně skončit už v 17 hodin, ale nakonec byly kvůli zájmu prodlouženy až do 19 hodin. Absolvovalo je 2200 lidí.

Dalších osm set prošlo multimediální expozicí Příběh budějovického piva, kterou Budvar otevřel v dubnu letošního roku a jež představuje historii pivovaru.

Budějovický Budvar pod názvem Český akciový pivovar založili v roce 1895 českobudějovičtí měšťané českého původu v době, kdy sílily národnostní rozepře mezi Čechy a Němci. „Pivovar vznikl ve stejné době jako například tužkárna nebo smaltovna. Cílem jeho založení bylo posílit ekonomickou sílu českého obyvatelstva ve městě a tím i politický vliv,“ připomněl ředitel pivovaru Jiří Boček. Na konci 19. století se totiž volební právo odvíjelo od velikosti majetku a odváděných daní.

Dnes je Budvar třetím největším pivovarem v Česku s výstavem 1,1 milionu hektolitrů. Pojmenování Budvar vzniklo v roce 1930. (MF Dnes)


Pivo chutnalo i za studeného léta

[čtvrtek, 22. září 2005]

Pivovary v kraji prodaly více výčepního piva než loni. Lidé si oblíbili značky bez alkoholu

Ani studené léto neodradilo obyvatele Olomouckého kraje od konzumace piva. Alespoň místní pivovary si nemohou na nepřízeň zájemců o zlatavý mok stěžovat. Některé dokonce prodávaly svoje výrobky úspěšněji než loni, kdy počasí hnalo pivaře do hospod mnohem víc.

„Léto bylo sice chladné, ale například u sudového piva se odběr za červen až srpen zvýšil oproti loňsku o 3,8 procenta,“ řekl mediální zástupce Pivovaru Litovel Miroslav Slaný ze společnosti Previa. Nejvíce se podle něj prodávalo pivo Maestro, které šlo na odbyt o sto procent více než v loňském roce. „Je to lehké pití oblíbené zejména na letních zahrádkách,“ podotkl Slaný. Naopak prodej lahvového piva z litovelského pivovaru klesl o 2,4 procenta.

Přerovský pivovar Zubr prodal za prvních osm měsíců letošního roku celkem 202 400 hektolitrů piva, což je o dva tisíce hektolitrů více než v roce minulém. Jako úspěch slaví vedení to, že prodej piva Zubr roste na domácím trhu, přestože zde obecně prodej klesá zhruba o tři procenta meziročně.

„Počasí se do prodeje příliš nepromítlo. Když je horko, prodeje sice stoupnou jednorázově, ale v celkovém výkonu to nehraje takovou roli,“ tvrdí ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Poptávka a prodej rostou podle něj hlavně u piva bez alkoholu. Zatímco v celorepublikovém měřítku se odbyt nealkoholického piva zvyšuje asi o čtvrtinu, odbyt nealkoholického Zubra free narostl loni na více než dvojnásobek. „Letos prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů,“ odhadl Svoboda. Loni pivovar prodal 7200 hektolitrů nealkoholického piva.

Zubr Free se vyrábí klasickou technologií z mladiny se sníženým obsahem zkvasitelných cukrů. Proces zkráceného kvašení probíhá na otevřené spilce a dokvašování v ležáckých sklepech. „Dnes pivo není určeno jen tradičním pivařům za volantem nebo v práci. Díky svému složení patří ke zdravému životnímu stylu a zcela běžně je lze najít ve většině restaurací,“ podotkla mluvčí pivovaru Zubr Hana Matulová.

Úspěšný je také prodej výčepního piva představující necelých 163 tisíc hektolitrů, se kterým pivovar Zubr setrvává na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí, s tržním podílem vyšším než padesát procent. Prosazovat se pivovaru daří také vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium. V loňském roce vystavil přerovský pivovar 282 tisíc hektolitrů piva, za které utržil 469 milionů korun. Investice do nových technologií a na dostavbu areálu si vyžádaly více než tři sta milionů korun.

Pivovarnická skupina, do které patří pivovary Zubr, Holba, Litovel, je v držení výhradně českých vlastníků. Pivovary Zubr, Holba a Litovel loni vystavily téměř jeden milion hektolitrů piva a na českém trhu jim patří zhruba šestiprocentní podíl. Většinu své produkce prodávají především na Moravě a ve východních Čechách. (MF Dnes)


Deň otvorených dverí

[čtvrtek, 22. září 2005]

Už tradične patrí vo Veľkom Šariši druhá septembrová sobota Dňu otvorených dverí Pivovaru Šariš, a.s. Tento rok bude symbolicky Deň otvorených dverí venovaný štyrom kontinentom, na ktorých pôsobí spoločnosť SABMiller.

Tradičná akcia, ktorá symbolicky končí kultúrne a spoločenské leto Šariša a jeho metropoly mesta Prešov, sa tento rok ponesie v znamení spriaznenosti mnohých značiek piva, ktoré po celom svete vznikajú v réžii materskej firmy SABMiller. Pivovar Šariš je totiž súčasťou firmy, ktorá ročne produkuje na štyroch kontinentoch celého sveta viac než 148 miliónov hl. piva. Mimochodom, za 38 ročnú históriu Pivovaru Šariš sa práve vo Veľkom Šariši navarilo vyše 24miliónov hl. zlatistého moku. Popri domácom Šariši a Smädnom mníchovi patria medzi značky SABMiller aj medzinárodné hviezdy ako český Pilsner Urquell, talianske Nastro Azzuro, americké Miller Genuine Draft či najpredávanejšie pivo v Afrike Castle Lager. Dobrá spoločnosť Pivovaru Šariš nechýba.

Deň otvorených dverí odštartuje 10. septembra o 11. dopoludnia. Už tradične budú posilnené spoje z centra Prešova do Pivovaru Šariš. Návštevníci sa môžu tešiť na prehliadku pivovaru, množstvo dobrého piva za skvelé ceny a výbornú šarišskú kuchyňu. Okrem toho sa tu hneď od začiatku budú môcť zabávať na vystúpeniach viacerých hostí. Na hlavnom pódiu vystúpi viacero legiend dobrej hudby – napríklad Taktici, Tublatanka či hlavná hviezda večera Honza Nedvěd. Tohtoročný deň otvorených dverí bude moderovať Marcel Forgáč. Chýbať nebudú ani tradičné veselé pivné súťaže, losovanie o zaujímavé vecné ceny a množstvo ďalších sprievodných akcií.

Minulý rok sa dňa otvorených dverí zúčastnilo odhadom asi 12 tisíc návštevníkov z Veľkého Šariša, Prešova a širšieho okolia. Veríme, že v tomto roku bude počasie organizátorom rovnako priaznivo naklonené a brány Pivovaru Šariš prekročí opäť množstvo návštevníkov, ktorí majú radi dobrú zábavu a k tomu dobré pivo. (Tisková zpráva pivovaru Šariš)


Prvá stála pivovarnícka expozícia

[čtvrtek, 22. září 2005]

Pivovar Šariš, a. s., v spolupráci s mestom Veľký Šariš a s Mestským múzeom Veľkého Šariša pripravili unikátnu stálu expozíciu dejín piva a slovenského pivovarníctva.

V utorok 13. septembra sa v priestoroch Mestského múzea Veľký Šariš uskutoční slávnostné otvorenie stálej expozície dejín piva. Výstava nemapuje iba nedávne dejiny výroby piva v regióne, ale sústreďuje sa na vývoj varenia piva od sumerských a mezopotámskych počiatkov. Súčasťou expozície sú aj zaujímavé exponáty potvrdzujúce varenie piva na území dnešného Slovenska už viac než tisícročie. Tieto historické pamiatky dokazujú, že pivo patrilo stáročia k našim najobľúbenejším nápojom. Samozrejme, návštevníci tu nájdu podrobnejšie informácie o dejinách varenia piva v Šarišskom regióne. V chotári Veľkého Šariša sa chmeľ pestoval už v stredoveku a prvá písomná zmienka o varení piva v tomto regióne pochádza zo začiatku 16. storočia.

Projekt stálej výstavy o dejinách piva je spoločným dielom Pivovaru Šariš a mesta Veľký Šariš. Pivovar Šariš začal písať svoje dejiny pred 38 rokmi a dnes je najväčším výrobným podnikom v regióne. V roku 1997 sa vlastníkom Pivovaru Šariš, a. s., stala spoločnosť SABMiller, ktorá od svojho vstupu investovala viac než 1,5 miliardy Sk. Vďaka pôsobeniu Pivovaru Šariš, a.s., sa z Veľkého Šariša stalo mesto, kde je pivo doma. Vznik stálej expozície pivovarníctva túto myšlienku len podporuje. (Tisková zpráva pivovaru Šariš)


Trubač, Freudovo pivo či Lašský vulkán, to jsou jen tři z osmi druhů regionálních piv, které zítra potečou na náměstí ve Štramberku na Novojičínsku. První ročník Štramberských pivních slavností, který volně navazuje na loňský festival dechovky a piva, pořádá Městský pivovar Štramberk. Ten na slavnostech představí svého světlého Trubače, tmavého The Troobacze a dále speciality i pro ženy, a to Višňové pivo a Valašské trnkové pivo. "Na slavnostech budou točit svá piva rovněž okolní pivovary z Příbora, Kopřivnice, Hukvald a spřátelený Hlučínský pivovar," doplnil za pořadatele Václav Žíla. Návštěvníci tak budou moci ochutnat i pivo nesoucí Freudovo jméno, kopřivnický Lašský vulkán, Hukvaldské pivo a značky Avar a Derer z Hlučína. Ke konzumaci pěnivých moků, která začne v deset hodin dopoledne, bude vyhrávat dechový orchestr Javořinka z Lichnova. " Humornou část vyplní imitátor pan Hanske a o zbytek zábavy se až do zhruba devatenácté hodiny postará štramberská country a bluegrassová kapela Cizinci," uvedl Žíla s tím, že součástí pivních slavností budou rovněž Pivovarské hodovní dny. " Ve stáncích budou připraveny k ochutnání domácí zabijačkové speciality a klobásy, pečené kýty na grilu a v Pivovarské restauraci navaří šéfkuchař festivalové menu," zve Žíla do Štramberka i další hodovníky. (Moravskoslezský deník)


Dni Radegastu nepřálo letos počasí

[středa, 21. září 2005]

Počasí příliš nepřálo sobotnímu Radegast dni v Nošovicích. Déšť odradil hodně návštěvníků, těch bylo znatelně méně než loni. Pořadatelé přitom připravili pestrý celodenní program tak, aby si v něm našly něco zajímavého všechny věkové kategorie. Nejmenší děti přitahoval Harry Potter a kouzelnické soutěže a také vystoupení Majdy z Kouzelné školky. Starší dítka usedala do simulátoru formule 1, vrhla se na bungee jump a do aerotria, aby si vyzkoušela stav beztíže. Na dvou pódiích od rána vyhrávaly kapely Buty, No Name, Tomáš Kočko, Velvet Rose, folkaři Pavel Dobeš a publicista Josef Klíma, revivalové skupiny Team, Beatles. Diváky bavili jódlař Jiří Rygel a havířský lidový vypravěč stryk Voznica.

Areál u hudebních scén se slušně zaplnil, přesto špatné počasí odradilo část návštěvníků. Pocítili to hlavně stánkaři. " Zaplatili jsme za prodejní místo tisíc korun, a zatím si u nás něco koupilo jen pár lidí. Před rokem tady nebylo k hnutí, kolem stánku chodily davy lidí," povzdechla si prodavačka perníku z Frýdku- Místku. Zato o exkurzi do pivovaru byl zájem velký. " Pivovar vznikl roce 1970, protože v bývalém Severomoravském kraji byla velká poptávka po pivu. Byl postaven v Nošovicích, protože je odsud blízko ke kvalitní vodě v přehradě Morávce," vysvětloval průvodce Martin Gajdáček. Popsal výrobu piva i rozdíly v jeho vaření před pětatřiceti lety a dnes. " Exkurze byla zajímavá, v pivovaru jsem poprvé," byl nadšen Jiří Vidlička z Ostravy.

" Letošní Radegast den není oslavou pětatřicátých narozenin pivovaru. Jde o akci, která se koná každým rokem," vysvětloval Alexej Bechtin, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny patří i Pivovar Radegast v Nošovicích. Přesto pivovar připomenul své výročí na čelenkách a všem lidem, kteří letos slavili pětatřicet let anebo jejich násobek, případně měli pětatřicáté výročí svatby, věnoval malý dárek.

Většina návštěvníků sobotní slavnosti vyzkoušela kvasnicové pivo, které pivovar uvařil speciálně pro Radegast den. (Moravskoslezský deník)


Radegast se před léty proslavil typickou hořkou chutí.

Před 35 lety ho štamgasti vyhazovali z hospod za to, že vynalezl nahořklou chuť piva Radegast. Tento týden byl tvůrce nošovického piva, dlouholetý sládek a pivovarský manažer Jaromír Franzl, uveden na Svatováclavské slavnosti českého piva do síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Vstup do síně slávy českého pivovarnictví je nejvyšším oborovým vyznamenáním. Uděluje ho od roku 2002 Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva.

Dnes sedmaosmdesátiletý Franzl působí v oboru pivovarnictví od roku 1942. Pomáhal vařit pivo v osmi moravských a slezských pivovarech a s posledním devátým, nošovickým Radegastem, spojil závěr své profesní kariéry.

Šestý představitel starého pivovarnického rodu Franzl nastoupil do nově budovaného pivovaru v Nošovicích na Frýdecko-Místecku v roce 1970 do funkce výrobního náměstka a o 11 let později odešel do penze jako ředitel. Je to právě on, kdo "vynalezl" nahořklou chuť piva Radegast. Dohlížel totiž na první várku 3. prosince 1970.

"A za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na ně zvykli, nedali na ně dopustit," vzpomíná dnes Franzl, který kvůli okupaci nemohl dostudovat lékařskou fakultu v Brně.

Nošovickému Radegastu zůstal věrný až do odchodu do důchodu v roce 1981, ale do pivovaru se stále vrací. Do dnešních dnů tam totiž působí jako nejpovolanější průvodce pro vybrané exkurze.

"Chtěl jsem, aby zdejší pivo bylo alespoň tak hořké jako to špičkové, plzeňské. Věděl jsem, že právě hořkost, která se může někomu zdát zpočátku nepříjemná, zachutná při druhém pivu a na třetí se pak vyloženě těšíte," dodává rodák z ruské Penzy Franzl. (iDnes)


Dáte si rádi pivo, ale kvůli tomu, že třeba zrovna řídíte, nemůžete? Díky nealkoholickému pivu Radegast Birell si oblíbený nápoj nemusíte odpírat ani za volantem! A co víc – můžete si jej vychutnávat stejně jako klasické pivo! Chuť piva Radegast Birell je totiž díky speciálním kvasnicím, jež ale neprodukují alkohol, klasickému alkoholickému pivu velmi podobná. Proto je také Radegast Birell zdaleka nejoblíbenějším nealkoholickým pivem u nás. Čtyři z pěti nealkoholických piv prodaných v České republice mají značku Radegast Birell! To je v zemi milovníků piva uznání, které potvrzuje, že chuť Radegastu Birell je vskutku jedinečná. Až budete příště řídit a dostanete chuť na pivo, zkuste Radegast Birell. Uvidíte, že vám zachutná natolik, že se stane vaším stálým společníkem na cestách.

Radegast Birell osloví nejen řidiče, ale i konzumenty, kteří si potřebují uchovat „čistou“ hlavu a neoslabit alkoholem svoji pozornost a vitalitu. Stává se nedílnou součástí obědů v pracovním týdnu nebo obchodních schůzek. Na druhé straně může být vítaným společníkem při vašich cyklistických výletech nebo jiných sportovně-rekreačních aktivitách. Radegast Birell Vás osvěží a povzbudí k dalším skvělým výkonům.

Pivovar Radegast je také partnerem čtyř populárních cyklostezek v Moravském regionu. Máte možnost vyzkoušet Radegast Cyklo-Tracky: Beskydy, Opava, Trojmezí a Slezsko. Více info na: http://www.cyklotrasy.radegast.cz

Kvality nealkoholického piva Radegast Birell potvrzuje i ocenění odborníků. V hodnocení Sdružení přátel piva (SPP) se stalo nealkoholickým pivem roku 2004. Ve své kategorii získal Radegast Birell 687 hlasů. S převahou vyhrál hlasování členů sdružení i anonymní degustaci piv. Navíc dosáhl celkově třetího nejvyššího počtu hlasů ze všech jedenácti kategorií soutěže, ve které bodovaly především malé pivovary. V letošním roce je to pro značku Radegast již devátá cena z šesti pivních soutěží. (Svět.outdooru)


Radegast připravil čtyři scény. Už zítra oslaví největší moravský pivovar pětatřicet let od první uvařené várky piva. Pivovar v Nošovicích se na den promění v městečko Radegast plné zábavy a dárků. Každý návštěvník, který prokáže, že letos slaví jakékoliv 35. výročí jako pivovar, dostane od pivovaru dárek. Milovníci pěnivého moku se mohou těšit na slavnostní speciál - kvasnicový ležák uvařený jen pro tuto příležitost. I letos bude návštěvníky do pivovaru a zpět vozit speciálně vypravený historický parní vlak z Ostravy a Frýdku-Místku. Připraveni budou také průvodci pivovarem, kteří zájemcům ukáží, jak se vaří jejich oblíbené pivo.

Program dne se odehraje na čtyřech scénách tak, aby si užil opravdu každý. „Hlavní scéna je koncipována jako rodinná s vystoupením největších hvězd. Druhá scéna je pojatá jako klasická hospoda a tomu je uzpůsoben i program. Další ze scén je sportovní a ponese se hudebně v duchu moderních rytmů,“ přiblížil program oslav manažer značky Radegast Milan Gába. Největšími lákadly oslav budou vystoupení skupin No Name a Buty, bavičů Zdeňka Izera a Vladimíra Hrona nebo řady revival bandů nejznámějších světových i domácích hvězd. Návštěvníci mohou shlédnout také silácké kousky René Golema Richtera s pivními sudy nebo folkování Pavla Dobeše a publicisty Josefa Klímy. Den plný dobrého jídla, skvělého piva a zábavy završí velkolepý ohňostroj. (MF Dnes - kráceno)


Radegast slaví v letošním roce pětatřicet let od vzniku největšího moravského pivovaru. Oslavy výročí odstartuje již příští sobotu druhým ročníkem Letního Radegastova reje. O týden později, v sobotu 17. září, vypukne přímo " u zdroje", v pivovaru Radegast v Nošovicích, již tradiční Velký Radegast den. Během oslav se Nošovice promění v městečko Radegast, plné zábavy a dárků. A nebude chybět ani slavnostní Radegast speciál - kvasnicový ležák uvařený jen pro tuto příležitost.

Letní Radegastův rej tak navazuje na Zimní Radegastův rej, který se letos v zimě konal souběžně v několika lokalitách Moravskoslezských Beskyd. Tradiční místo a " rodiště" Radegastova reje je na Pustevnách, v sídle boha Radegasta, který je patronem značky Radegast a akci propůjčil své jméno. Další lokalitou je město Zlín, kde se bude slavit na parkovišti před Velkým kinem. Třetím místem oslav je Olomouc a prostory Envelopy. Mottem oslav je nejen připomenout výročí založení pivovaru, ale zábava pro celou rodinu. Programově je propojí soutěž Radegastův pětiboj, která je určena pro celé rodiny, dále bude mít každá lokalita svůj doplňující program. Jako na správné lidové veselici se to všude bude hemžit herci, šermíři, nebude chybět ani středověká mučírna, ukázky řemesel, Radegast městečko, nebo třeba známé skupiny či interpreti - např. na Pustevnách bude mít koncert Dan Bárta. Samozřejmě nebude chybět dobré jídlo a pití.

Lidová veselice Letní Radegastův rej je pozváním na Velký Radegast den v Nošovicích konaný o týden později. I letos bude návštěvníky do pivovaru a zpět vozit speciálně vypravený historický parní vlak z Ostravy a Frýdku- Místku. Připraveni budou také průvodci pivovarem, kteří zájemcům ukáží, jak se vaří jejich oblíbené pivo. Program dne se odehraje na čtyřech scénách tak, aby si užil opravdu každý. "Hlavní scéna je koncipována jako rodinná s vystoupením největších hvězd. Druhá scéna je pojatá jako klasická hospoda a tomu je uzpůsoben i program. Další ze scén je sportovní a ponese se hudebně v duchu moderních rytmů," přiblížil program oslav manažer značky Radegast Milan Gába. Den plný dobrého jídla, skvělého piva a zábavy, večer završí velkolepý ohňostroj.

Protože Radegast slaví narozeniny, bude celý den nadělovat dárky. Získat je může každý, kdo slaví jakékoliv pětatřicáté výročí jako pivovar (věk a jeho násobek, výročí svatby, apod). Pozornost je připravena také pro ty, kteří ochutnají jen pro tento slavnostní den uvařený speciální kvasnicový ležák. Největšími lákadly Velkého Radegast dne budou vystoupení skupin No Name a Buty, bavičů Zdeňka Izera a Vladimíra Hrona nebo řady revival bandů nejznámějších světových i domácích hvězd. Návštěvníci mohou zhlédnout také silácké kousky Reného Golema Richtera s pivními sudy nebo folkování Pavla Dobeše a publicisty Josefa Klímy. (Moravskoslezský deník)


Holba vítězem soutěže při Dočesné

[středa, 21. září 2005]

Světlé výčepní pivo Holba Classic ohodnotili odborníci jako nejlepší v příslušné kategorii degustační soutěže, která se každoročně koná u příležitosti tradiční Dočesné v Žatci.

Letos se degustovalo 120 vzorků piv v devíti kategoriích. Odborným garantem byl již tradičně Chmelařský institut v Žatci, kvalitu a chuť přihlášených piv hodnotilo 141 degustátorů. Zájem o akci potvrzuje každoročně vzrůstající počet piv, které se do soutěže hlásí.

„Loni jsme se zúčastnili poprvé a tehdy byl celkový počet přihlášených vzorků poloviční,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. V tradičně nejsilněji zastoupené kategorii světlých piv výčepních mezi sebou soupeřilo 33 piv. „O to je vítězství cennější,“ dodal Zíka. Oceněné desítky pivovar ročně prodá kolem 55 tisíc hektolitrů.

Holba s výstavem 440 tisíc hektolitrů patří k první desítce největších pivovarů u nás. Většina produkce se vypije doma, zhruba jedna desetina jde na export. Holba je součástí 4. největší pivovarnické skupiny Holba, Zubr, Litovel s ročním výstavem necelý jeden milión hektolitrů piva. (Právo)


Litovelské pivo do Švédska

[středa, 21. září 2005]

Na švédský trh se po dvou letech vrací Litovelský pivovar. První dva kamióny, což představuje zhruba 240 hektolitrů pěnivého moku, odjíždějí z pivovaru do Stockholmu už v pondělí. Ještě do konce letošního roku by měl pivovar vyvézt do Švédska více než tisíc hektolitrů klasicky vařeného ležáku Litovel Premium.

Ten, jak Právu sdělil zástupce pivovaru Miroslav Slaný, se exportoval do Švédska v letech 1998 až 2003. Export byl však přerušen, protože tehdejší švédský dovozce ukončil svou činnost. "O klasicky vařené litovelské pivo je ale ve Švédsku stále zájem," uvedl Slaný. "Velké světové pivovary používají jiné technologické procesy a tuctových světových značek, které se sobě chuťově podobají jako vejce vejci, jsou plné regály," tvrdí v této souvislosti ředitel Litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Klasicky vařený litovelský ležák, který bude dodáván do asi 300 prodejen v celém Švédku, obsahuje pět procent alkoholu.

"Vstup na švédský trh je velice složitý. Kromě vysokého zdanění alkoholu a piva je totiž problémem pro řadu zahraničních výrobců navázat obchodní vztahy se státní monopolní prodejní sítí Systembolaget. V běžných obchodech se dá koupit pouze nízkostupňové pivo obsahující maximálně 3,5 procenta alkoholu. Zahraniční výrobci se tedy často přizpůsobují místním podmínkám a dodávají do Švédska nízkostupňové pivo pro soukromé obchodní společnosti," doplnil šéf exportu pivovaru Radoslav Marek. (Právo)


Areál litovelského pivovaru zdobí dřevěná plastika připomínající loňské ničivé tornádo. Do pivovaru, který před rokem přírodní pohroma nejvíce poškodila, musela být socha z místního parku přemístěna kvůli vandalům. Sochu bude muset její autor znovu opravit. Kmeny stromů, které před rokem zničily vichřice a tornádo, přeměňovalo v umělecká díla v červnu šest sochařů. Jejich tematikou byly právě přírodní živly. Vandalové však všech šest soch nedávno poničili. Způsobili tak škodu zhruba 40 tisíc korun. "I přes obrovské poškození pivovaru tornádem, které si na obnovu střech a zařízení vyžádalo desítky milionů korun, jsme se rozhodli přispět na sochařské sympozium. Dobrá myšlenka byla zrealizována, ale vandalismus nezná hranic,"řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Podotkl, že sochu s názvem Tornádo přijede přímo do pivovaru za dva týdny opravit její autor Michal Trpák z Českých Budějovic. (Olomoucký den)


«« « Strana 754 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň