Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Bernard porazil Bernarda

[čtvrtek, 20. listopad 2008]

Sdružení přátel piva (SPP) každoročně pořádá soutěž o nejlepší české pivo. Až dosud neexistoval v České republice pivovar, který by si odnesl v soutěži SPP o nejlepší pivo v některé kategorii první i druhou cenu. Historie se nyní přepisuje. První místo v kategorii nealkoholických piv získal Bernard s čistou hlavou jantar, druhé místo obsadil Bernard s čistou hlavou. Současně s nealko pivem uspěla i další nepasterovaná piva z Rodinného pivovaru BERNARD. Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kvasinek vyhrál nejprestižnější kategorii dvanáctistupňových ležáků, v kategorii tmavých piv získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kvasinek druhé místo.

"Nealko piva se stávají fenoménem doby," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a připomíná: "Duble s nealko pivem jsme již letos jednou získali na degustační soutěži při Dočesné v Žatci, je to tedy významné potvrzení oblíbenosti našich čistých hlav."

"V loňském roce v soutěži SPP vyhrál Bernard s čistou hlavou, tehdy úplná novinka. Letos první místo získal Bernard s čistou hlavou jantar, rovněž novinka, která je na trhu teprve od roku 2007," konstatuje Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva a dodává: "Absolutním vítězem po skončení anketní části napříč všemi kategoriemi se stal Bernard s čistou hlavou, když získal 40,2 procenta hlasů."

Rodinný pivovar BERNARD patří k nejrychleji rostoucím pivovarům v České republice. Odhad letošního výstavu nepasterizovaného piva Bernard je 185- 190 tis. hl., což představuje nárůst prodeje 21 procent. V roce 2007 byl výstav pivovaru 156 tis. hl.

Fotografie naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard


Veřejná zakázka na dodávku piva

[čtvrtek, 20. listopad 2008]

Úřad vlády ČR oznamuje zahájení poptávkového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem "Dodávka piva pro zasedání v rámci předsednictví ČR v radě EU."

Zadavatel předpokládá protiplnění v nefinanční podobě, formou marketingové spolupráce s dodavatelem. Další informace o potávkovém řízení naleznou uchazeči v přiložených souborech.

Výzva byla rozeslána třem uchazečům, nabídku však může podat i nevyzvaný dodavatel. Termín pro doručení nabídek je stanoven na 3.12.2008 ve 12:00 hodin.

Chcete-li k z zakázce stahovat soubory, vkládat žádosti o dodatečné informace nebo prohlížet seznam dodatečných informací, musíte se k této zakázce zaregistrovat.

Zdroj: Vláda.cz

Více informací a možnost registrace naleznete zde...


Zámek Lázeň se už rozpadá

[čtvrtek, 20. listopad 2008]

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že do objektu investuje a chystá projekty na obnovu budov.

Prkny zatlučené dveře i okna, strhané záclony, podepřený polorozpadlý balkon, požární nádrž plná listí a žabince a všude kolem páska upozorňující na zákaz vstupu.

Foto

Taková je realita ještě nedávno slavného, dnes opuštěného, rozpadajícího se zámku Lázeň nedaleko Chudenic a přilehlých budov, které hlídá bezpečnostní agentura. Turisté, kteří sem přicházejí za lákadly, jako je třeba rozhledna Bolfánek či Americká zahrada, jsou stavem objektů zděšeni. Majitelem je Plzeňský Prazdroj.

Foto

Situace se zámkem Lázeň v Chudenicích je velmi složitá a netěší nás. Vlastnictví je ale předmětem vleklého restitučního sporu mezi pivovarem a hrabětem Černínem, který se táhne více než jedenáct let,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Doufáme, že se celá situace už brzy vyřeší ve prospěch památky samotné, ale hlavně, ve prospěch občanů a obce Chudenice,“ myslí si Mareček.

Chudeničtí občané vzpomínají na slavné časy zámku Lázeň který sloužil nejen jako výletní restaurace, ale také jako hotel, konferenční sál i místo pro rekreaci.

Je hodně smutné, že pivovar, který je takovým kolosem, nechá zchátrat a zdevastovat historické objekty způsobem, že se pomalu rozpadají. Chápu, že když není jisté, že Lázeň pivovaru zůstane, nechtějí zbytečně utrácet, ale mohli zachovat alespoň provoz restaurace a hotelu,“ říká jeden z chudenických občanů, který nechtěl být jmenován.

Zámek byl uzavřen v lednu 2007. Důvodem bylo ukončení nájemního vztahu s nájemcem, který se choval nekorektně a dlouhodobě neplatil nájemné. Po ukončení smlouvy jsme zámek zazimovali a zajistili jeho nepřetržitou ostrahu. Původní zámecké zařízení není v objektu už od roku 1966. Agentura hlídá objekt, vybavení budov a pozemků, aby se zabránilo ničení či poškození,“ popisuje mluvčí pivovaru.

Mám zkušenosti s provozem několika zařízení a rád bych na Lázeň opět vrátil život. Obnovil bych jak restauraci, hotel, tak i sportoviště a bazén v parku. Vedu jednání s pivovarem, ten ale váhá. V nádherném parku by byl úžasný prostor také pro golfové hřiště. Se zámkem bych měl velké plány,“ říká podnikatel František Mlnařík.

Plzeňský Prazdroj hledá nájemce, který by opět v zámku restauraci provozoval. Předběžně už má prý několik zájemců. Dle posudku statika je pronájem objektu za restauračními účely možný. Další úpravy či opravy budov by však podle tiskového mluvčího pivovaru byly závislé na jednání s nájemci, kteří by se museli na opravách nejspíše podílet.

Není pravda že bychom se o areál nestarali. Park přiléhající k zámku je návštěvníkům přístupný. Letos v zimě jsme provedli práce na základě odborného dendrologického projektu pro obnovu parku. Také jsme provedli bezpečnostní řezy na 120 stromech. Vykácená místa jsou osazena novými stromky. Celkově jsme na údržbu parku věnovali včetně běžného provozu více než 800 tisíc korun. Podle odborného projektu na rekonstrukci a v součinnosti s památkáři jsme vypracovali projekt na rekonstrukci ovčína. Na příští rok plánujeme také práce na další hospodářské budově, konírně. V plánu je i čištění studny. Tyto práce si vyžádají více než 900 tisíc korun,“ kalkuluje Jiří Mareček. Vloni pivovar prý investoval do technické údržby zámku přibližně půl milionu korun.

Naší snahou je provoz restaurace obnovit. Investice do kompletních rekonstrukcí zámku a budov však neplánujeme. Snažíme se objekty udržovat a provádět nejnutnější opravy,“ doplnil informace mluvčí.

Konec soudních sporů mezi Černíny a pivovarem je v nedohlednu a přístup pivovaru k památce, která do Chudenic lákala turisty z širokého okolí negativně hodnotí i starosta městyse Chudenice David Klíma.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza


Tmavý ležák Budweiser Budvar získal první místo v soutěži o nejlepší piva roku 2008 a stal se tak „Tmavým pivem roku“. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyrábí v Budějovickém Budvaru teprve od roku 2004.

Velice oceňujeme naše výsledky v kategorii výčepních piv. Pivo Pardál získalo druhé místo a hned za ním se umístilo výčepní pivo značky Budějovický Budvar,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Každé ocenění od Sdružení Přátel Piva má velkou váhu. Jde o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ dodává Samec.

Tmavý ležák má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody z 300 metrů hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Dodává se v sudech i lahvích.

V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více. Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Na Frýdecko-Místecku roste nová likérka

[čtvrtek, 20. listopad 2008]

Nový závod na výrobu likérů buduje v průmyslové zóně Lískovec ve Frýdku-Místku Likérka Kwaczek. Součástí závodu bude i minipivovar s roční kapacitou 500 hektolitrů, který bude vařit keltské pivo Arthur's. Zkušební provoz má být spuštěn na jaře příštího roku, prohlásil majitel firmy Milan Kwaczek.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz


Pivovar Černá Hora by rád vyhověl všem drobným pěstitelům a zahrádkářům při pálení lahodných destilátů všeho druhu.

Foto

Pěstitelská pálenice, která se nachází v areálu Pivovaru Černá Hora nabízí tuto službu za použití nejmodernějšího přístroje za bezkonkurenční cenu 200,– Kč za jeden litr čistého lihu.

Prosím neváhejte a kontaktujte sládky pivovaru na telefonních číslech: 516 482 480, 516 482 482 nebo na

e-amilové adrese: sladek@pivovarch.cz.

Zdroj: Pivovar Černá Hora


Popularita prohlídek pivovaru Velké Popovice roste, letos přivítal na své prohlídkové trase 10 000. návštěvníka o celý měsíc dříve než vloni. Návštěvnost pivovaru oproti předchozímu roku vzrostla o více než 10 %. Za celý rok 2008 se tedy opět očekává rekordní počet návštěvníků.

Foto

Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu. V tomto roce do něj směřuje více domácích návštěvníků než loni. Zároveň je tradiční atraktivní destinací zejména pro Rusy či Angličany, významně letos vzrostl počet návštěvníků z Maďarska. Největší zájem o exkurze v pivovaru je již dlouhodobě v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu.

Letošní 10 000. návštěvník pan Pavel Suchánek se do pivovaru se vypravil v rámci zájezdu, který pro své občany připravila obec Svojšice u Přelouče. Pan Suchánek je vrchním mistrem v pardubické firmě, ve Svojšících je ale členem hasičského sboru. K pivu Kozel má blízko, vždyť Popovický pivovar bude do budoucna podporovat svojšický hasičský sbor a příští rok v únoru se bude podílet na oslavě 80. výročí založení hasičského sboru.

"Na návštěvu pivovaru jsem se hodně těšil. Sám "kozlíka" piju a potěšilo mně vidět na vlastní oči místo, kde se vaří. Nejvíc se mi samozřejmě líbila ochutnávka v historické varně. Po prohlídce jsme zůstali ještě v hospodě u Velkopopovického Kozla, abychom vstřebali zážitky. Je dobře, že si pivovarští váží české tradice, ať už jde o hasiče nebo vaření českého piva," svěřil se pan Pavel Suchánek.

Současná devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. V srpnu začala výstavba nového Návštěvnického centra a příprava nové prohlídkové trasy, jejímiž hlavními prvky budou expozice historie přímo v historické varně a expozice surovin a výrobního procesu. Návštěvníci se ještě záživnější formou než dosud seznámí s historií pivovaru, osahají si či ochutnají suroviny, ze kterých se Velkopopovický Kozel vaří. Celkem bude do nových expozic nainvestováno přes 10 milionů korun. "Rozšířením programu pro návštěvníky reagujeme na zájem příznivců našeho piva, ale také milovníků industriální architektury. Naší ambicí je do dvou let zdvojnásobit roční návštěvnost," říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.


Turistickou známku s originálním číslem 1618 získal pro svou exkurzní trasu pivovar Radegast. Nošovický pivovar se tak stal jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který se může tímto sběratelským suvenýrem pochlubit. Exkurzní trasa největším pivovarem na Moravě zatím v letošním roce přilákala 7.803 návštěvníků, což je více než za celý rok 2007.

Sběratelé turistických známek mají další příležitost k rozšíření své sbírky. Mezi turisticky významná místa v ČR disponující originální dřevěnou známkou se nově zařadil i pivovar Radegast v Nošovicích. Stal se tak prvním a jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který tento suvenýr pro svou exkurzní trasu získal.

Exkurze pivovarem Radegast láká každoročně tisíce lidí. Hlavní příčinu rostoucího zájmu objasňuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Náš pivovar je jeden z mála ve střední Evropě, který umožňuje nahlédnout pod pokličku reálné výroby piva. Návštěva pivovaru není pouze prohlídkou návštěvnického centra jako je tomu ve většině jiných pivovarů."

Zájem o exkurzi v nošovickém pivovaru v posledních letech výrazně roste. Zatímco v roce 2006 si cestu do pivovaru našlo 6.631 lidí, v roce 2007 už to bylo 7.793 milovníků oblíbeného českého nápoje. V letošním roce přesáhne počet návštěvníků pivovaru hranici 8 tis. Významnou složku návštěvníků tvoří i cizinci, kterých do pivovaru dorazí ročně okolo tisícovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Dopřejte si pivo na klubové úrovni

[středa, 19. listopad 2008]

V posledních týdnech jsme vás s kolegou Václavem Sochorem provázeli pražskými minipivovary, kde jsme hledali neobvyklé speciály. Naše toulky přesvědčily snad alespoň nás o tom, že Praha je zaslíbená i těm pivům, která se nehonosí velkými neonovými reklamami.

Foto

Putování končíme v Pivovarském klubu v Křižíkově ulici (hned naproti Karlínskému divadlu). Nejde vlastně o minipivovar, i když i zde varna je. Zvlášť zapálení pivní fandové si zde mohou objednat vlastní třicetilitrovou várku, kterou jim z kvalitních surovin podle jejich přání uvaří profesionální sládek.

Piva všech barev

Hned při vstupu nás vítá moderní kultivované prostředí. Místnosti vévodí naleštěný čep, který denně nabízí šest speciálů. Stěny jsou lemovány policemi a ledničkami, ve kterých je v lahvích repertoár dalších dvou stovek piv. Ochutnat lze vedle specialit z našich pivovarů také zahraniční značky prakticky z celého světa.

Ochutnávka záleží i na síle peněženky - točená piva jsou v jednotné ceně 33 Kč za půllitr, láhvová až za 153 Kč za třetinku. V den mé návštěvy na čepu byly tyto speciály: tmavý ležák Eggenberg, nefiltrovaný Vsetínský Valášek 14°, tmavý Kaltenecker 13°, Harrach 14°, třináctistupňový Rambousek a tradiční nefiltrovaný Štěpán z Pivovarského domu. Mladý výčepní dokáže s výběrem poradit, sdělí informace jak o pivech, tak i o pivovarech. Na začátek jsem zvolil Štěpána, abych se mohl soustředit na další výběr.

Pub i sklepní restaurace

Obě prostory, jak horní část pubového stylu, tak i dolní klenutá restaurace, ve které nechybí ani čep se stejným repertoárem, jaký je o několik metrů výše, nabízejí dostatečně bohaté menu. O to se stará šéfkuchař Lukáš Fiala. I v poledne je nabídka teplých jídel hodně široká. Nechybí samozřejmě česká klasika, ale zaujmou i speciality jako uzená kachní prsa, nebo Mixed grill ,,Porter", což jsou tři druhy mas připravených na tmavém pivě. Navečer jsou v nabídce i speciality z grilu, jen trochu pozor při výběru - ceny jsou uvedeny za 1 gram, který stojí 1 korunu, takže je nutné trochu zapojit při objednávce kalkulačku v hlavě. Objednal jsme si na ochutnávku koleno bez kosti jako předkrm a k tomu českokrumlovský Eggenberg. Libové maso ani nepotřebovalo tak silnou pivní podporu. Za hlavní jídlo jsem zvolil jelení guláš - velká porce za 185 Kč. Kvalitní surovina a správně zvolené koření dodalo ten správný stupeň zvěřinové chuti. K tomu jsem zvolil čtrnáctistupňový Harrach, pale anglického typu. Nápoj silný, příjemně nahořklý. Na závěr jsem neodolal a ještě jsem vypil jednu třetinku piva od pana Rambouska s medovinovou vůní i příchutí.

Klub s programem a se členy

Když pan Aleš Dočkal klub před třemi lety zakládal, stanovil si jasný cíl: naučit hosty konzumovat pivo s grácií, dát mu v české gastronomii postavení, jaké si zaslouží, a členům umožnit získat takové znalosti, aby se orientovali v domácí i zahraniční nabídce. Proto vytvořil klubový program, do nějž se zapojily již dvě stovky členů. Každý měsíc probíhají klubová setkání, na která jsou zváni profesionálové z pivovarnického oboru i z gastronomie. Dle profilu společnosti, která se zde schází, se zdá, že záměr se daří plnit.

E15 hodnotí české restauranty a hospody

* Menu * * * *

* Obsluha * * * *

* Prostředí * * * *

* Sociální zařízení * * * *

* Ceny vyšší standard

* Celkový výsledek * * * *

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko


Texaským studentům se podařilo vyvinout pivo, které prý může prodlužovat život a pomáhat s prevencí některých závažných chorob. Jediný háček je v tom, že prý chutná hrozně. Geneticky modifikovaný ležák je výtvorem studentů, kteří mu říkají BioBeer.

Vyrábí se ze speciálních kvasnic, které produkují takzvaný resveratrol. Tato látka se běžně nachází v červeném víně a má se za to, že pomáhá tělo chránit před srdečními chorobami, cukrovkou, rakovinou i Alzheimerovou nemocí.

Zbývá už jen vyšetřit problém chuti tohoto životodárného piva, které studenti vyvinuli v rámci soutěže geneticky modifikovaných potravin v Texasu.

Expert Thomas Segall-Shapiro reportérům list The Sun k objevu řekl: "Tohle absolutně nikdo nebude pít, dokud se nezlepší chuť."

Problém možná bude i v tom, že velká část týmu, který pivo vyvinul, ještě nesmí pít alkohol. V Texasu je totiž zakázán až do 21 let.

Zdroj: Novinky.cz


Mapa hospod v Česku by se mohla v příštích letech proměnit. Pokud se splní plány pivovarů, začne na ní přibývat čím dál více "značkových" restaurací se širokou nabídkou piva, kterým výrobci vtisknou jednotný styl. A podniky by nemusely být jen výsadou větších sídel.

"Spodní hranici velikosti měst nemáme stanovenu," říká Tomáš Pintér, který má na starost rozvoj sítě restaurací Budvarka, v nichž se točí Budějovický Budvar.

Podobně hovoří i šéf Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Firma se dosud stará o více než dvě desítky restaurací Potrefená husa, to je však prý pouze začátek. "Zatím je jich tak málo, že jsme finálnímu číslu hodně daleko," uvedl Kovář.

Provozovatele svých značkových restaurací si pivovary pečlivě vybírají, stejně jako u ostatních franšíz jim stanovují také poměrně přesná kritéria. Dbají na lokalitu, výjimkou ale nejsou ani povinné položky na menu.

Vzorový jídelníček předkládá provozním třeba Budějovický Budvar. Nesmí na něm chybět cmunda po kaplicku, grilované koleno či zelňačka – všechny tyto pokrmy musí restaurace vařit podle jednotné receptury. Celkově pak musí na menu převažovat tradiční česká kuchyně.

Pivovary se snaží sladit také cenovou politiku provozoven. "Je ale jasné, že restaurace na atraktivním místě s vyšším nájemným bude mít vyšší ceny za jídlo a za pivo," upozorňuje Kovář ze Staropramenu.

Jeho Potrefené husy zatím nezamířily mimo krajská města, podle něho je však jen otázka času, kdy se tak stane. "S tím, jak bude bohatnout česká společnost, se bude zvětšovat množství potenciálních zákazníků a my se nebudeme vyhýbat ani menším městům," říká.

Hned několik kategorií značkových restaurací provozovaných formou franšízy má jednička na trhu – Plzeňský Prazdroj. Nejvyšší kategorií je Pilsner Urquell Original Restaurant, vedle něj existují Švejkovny a fotbalové hospody Gambrinus. S vlastními podniky začínají i další značky ze skupiny Prazdroje.

"Prozatím máme dvě Kozlovny, které reprezentují Velkopopovického Kozla, budují se další. V Olomouci se pak otevře první značková pivnice Radegastu," popisuje mluvčí firmy Jiří Mareček.

Zástupci pivovarů shodně tvrdí, že vlastní hospody jim slouží především jako dobrá reklama, která však zároveň vydělává. "Je to i dobré testovací prostředí – hned vidíte, kterým výrobkům se daří, a zaznamenáte případné změny v chování konzumentů," dodává Kovář.

Provozovatel takové restaurace se zase po splnění přísných kritérií může těšit zvýšené péči pivovaru – třeba v podobě dodávek stylového vybavení či pestřejší nabídky piv.

Plány na budování vlastních restaurací přitom nejsou výsadou velkých pivovarů. "Do budoucna máme představu o nějaké formě franšízy. Rádi bychom nabídli celý sortiment s řadou speciálů. Málokterá restaurace si troufne do tak širokého portfolia jít sama," říká šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

O síti restaurací čas od času přemýšlí i spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Aktuálně se tím však nezabýváme. Snažíme se ale provozovatele našich restaurací motivovat soutěží a možností získat takzvaný certifikát kvality," vysvětluje Bernard.

Soutěžící hospody jsou lidmi z pivovaru hodnoceny v řadě kritérií, zástupci těch nejlepších pak mohou získat třeba užívání auta na rok zdarma, zájezdy či sudy piva. "Do soutěže je zapojeno několik stovek restaurací a určitě se to pozitivně projevuje," pochvaluje si Bernard.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Pavla Hlinky by právě iniciativa pivovarů mohla přinést zvýšení úrovně řady pohostinství. "Neočekávám, že by se v Česku ještě nějak dál zvyšoval celkový počet restaurací, spíše budou ty nekvalitní nahrazovány lepšími," předpovídá Hlinka.

Ten zároveň počítá i s tím, že v tuzemsku bude v příštích letech přibývat restaurací sdružených do jednotlivých řetězců. "Typickým příkladem jsou sítě rychlých občerstvení," doplnil Hlinka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Spotřebitelské hlasování o nejoblíbenější hospodu, Pilsner Urquell Pub Guide 2009, jde do finále. Uzavřeno bude 30. listopadu 2008 a zaznamenává zvýšený zájem oproti loňsku. Zatímco loni se na www.pilsner-urquell.cz sešlo 77 000 hlasů, necelé dva týdny před uzávěrkou letošního ročníku je to už téměř 110 000 hlasů.

Hosté, zákazníci, štamgasti a milovníci piva, kteří se aktivně účastní hodnocení, mohou ještě stále získat každý týden až do konce listopadu pivní odměny od Pilsner Urquell. Stačí pouze ohodnotit pět hospod, odpovědět na otázku a být nejblíže ke správnému výsledku.

Představení zbrusu nové publikace Pilsner Urquell Pub Guide 2009, která všem milovníkům plzeňského piva prozradí kam na pivo v roce 2009, proběhne spolu se slavnostním vyhlášením výsledků 29. 1. 2009 v Praze.

Aktuálně tři nejlépe hodnocené hospody v kategorii „nejlepší pivo“:

1. U Zlatého Tygra , Praha 1

2. Pivnice U Hrocha, Praha 1

3. U Pinkasů, Praha 1

V databázi je 1060 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky, ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostane do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace v pěti kategoriích. Hodnotí se kvalita piva, kuchyně, služeb, možnosti vyžití a prostředí. Dále lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací bude Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.

Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell. V loňském roce dosáhl nejvyššího hodnocení brněnský hostinec U Bláhovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Český fenomén: Tankové pivo

[neděle, 16. listopad 2008]

Pivo je v České republice národním nápojem, Češi v jeho spotřebě dlouhodobě drží prim. A tak není divu, že si Česko vytvořilo v uchovávání piva vlastní fenomén, který se v takové míře a kvalitě nerozvinul nikde jinde na světě. Je jím tankové pivo, tj. pivo, které se před spotřebou v restauraci neuchovává v tradičních sudech, ale v mnohem větší nádobě nazývané tank.

Uchovávání piva v tancích pomáhá udržet jeho vysokou kvalitu. "To pivo se do nich čerpá do takového plastikového pytle, který je sterilní, takže je udržováno v absolutně sterilním prostředí, bez kontaktu se vzduchem a ti největší odborníci říkají, že pivo z těchto tanků je nejlepší," vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Výhoda číslo 2: Výčepní se nenaběhá

Kromě vyšší kvality s sebou tankové pivo přináší i další výhodu. Výčepní nemusí tak často narážet nový sud, což především v restauracích, které zlatavého moku vytočí více, představuje výraznou výhodu. Když se totiž v restauračním zařízení denně vytočí 10 hektolitrů piva, musel by personál dvacetkrát denně sejít do sklepa narazit nový sud. V případě, že dovoz sudů probíhá dvakrát týdně, musela by mít navíc restaurace místo cca na 70 sudů.

Tankové pivo je ryze český fenomén

Tankové pivo je českým fenoménem. Nikde jinde ve světě není tento způsob uchování piva tak propracovaný jako v České republice. "Já jsem to nikde ve světě neviděl," potvrdil Hlaváček.

Kdo by si ale myslel, že pivo čepované z tanku je v České republice novinkou posledních let, byl by zcela na omylu. "Má to dlouhou historii. Pivo se z tanků točilo již za socialismu, i když to bylo technicky nedokonalé," tvrdí Hlaváček. Největší boom zažily tzv. tankovny, tj. restaurace, kde se točí pivo z tanku, v letech 1996 až 1998.

Ve všech restauracích se tanků nikdy nedočkáme

I když je pivo čepované z tanků podle odborníků kvalitnější, jeho rozšíření do všech, nebo alespoň do většiny restaurací se nikdy nedočkáme. Protože se pivo do tanků čepuje nepasterizované, je třeba, aby restaurace dosahovala určité minimální výtoče, aby bylo možné nápoj včas spotřebovat. "My ty tanky dáváme do restaurací, kde je výtoč větší, kde se vytočí tak 4 nebo 5 hektolitrů denně," upřesnil Hlaváček.

Plzeňský Prazdroj a Gambrinus distribuují tankové pivo momentálně zhruba do 500 restaurací. Pozadu ale nezůstávají ani konkurenční pivovary. Využít této možnosti mohou například také zákazníci Starobrna, Pražských pivovarů či Královského pivovaru Krušovice.

Zdroj: ČT24.cz | Autor: Alžběta Musilová


Chodovar je Evropskou pivní hvězdou

[sobota, 15. listopad 2008]

Ocenění European Beer Star 2008 převzal ve čtvrtek na veletrhu Brau 2008 v německém Norimberku Jiří Plevka, obchodní sládek a spolumajitel rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Chodovar opět uspěl v největší odborné degustační soutěži pořádané na evropském kontinentě a toto významné ocenění získal již potřetí v řadě,“ uvedl Plevka. V letošním roce bylo do soutěže organizované Pivovarskou akademií Doemens v Mnichově přihlášeno rekordních 688 vzorků piv ze 32 zemí světa. Odborného hodnocení piv se účastnilo 65 degustátorů ze 16 zemí včetně České republiky.

Zdroj: Deník.cz


Vášnivá Carmen v srdci pivovaru

[sobota, 15. listopad 2008]

Přesně 115 let poté, co byl litovelský pivovar slavnostně otevřen, se v nádherné historické litovelské varně uskutečnil slavnostní koncert. Tentokrát varnu naplnily španělské rytmy.

Mezi naleštěnými měděnými kotli, které jsou uloženy do kardinálského mramoru, zapěla Carmen v podání mezzosopranistky Edity Adlerové s atraktivní vizáží pravé Španělky za vynikajícího doprovodu Miroslava Žáry, který mistrně ovládá španělskou kytaru a rytmy flamenga. Sál litovelské varny byl opět beznadějně vyprodán do posledního místa a oba protagonisté sklízeli v průběhu koncertu zasloužené bouřlivé ovace nadšeného publika.

Foto

Edita Adlerová se na španělské písně zaměřuje už od útlého mládí a ve svých 19ti letech byla vůbec nejmladší představitelkou Carmen na české operní scéně. Ze svého širokého repertoáru na slavnostním koncertu u příležitosti výročí otevření litovelského pivovaru zazpívala písně F. G. Lorcy a nemohly chybět ani árie z Carmen George Bizeta.

Po koncertě se sympatická Edita Adlerová svěřila se svými bezprostředními dojmy: "V takovéto fantastické nádherné varně jsem ještě nikdy nezpívala. Zcela naplněný sál dotvořil krásnou atmosféru celého večera. Před koncertem jsem si hlasivky "navlhčila" litovelským nealkoholickým pivem, které na moje hlasivky zapůsobilo velmi blahodárně. Je takové hladké a plné. Pivo mám ráda, nejvíc mi chutná černé. Teď po koncertě mi chutná dvojnásob."

Koncerty klasické hudby ve zcela jedinečném a originálním prostředí varny litovelského pivovaru se již staly tradicí. Letošní velkolepý koncert k výročí založení pivovaru se konal na varně již po šesté v řadě. Své umění zde v uplynulých letech už předvedli takoví umělci jako např. Štěpán Rak, Bořivoj Navrátil či Miloslav Klaus, světově uznávané mužské vokální kvarteto Q VOX a loni světově uznávané duo Kateřina Englichová (harfa) a Žofie Vokálková (flétna). Letošní slavnostní koncert se uskutečnil za podpory Nadace Českého hudebního fondu.

Zdroj: Regiony24.cz


Potvrdily to výsledky soutěže European Beer Star , ve které bodovaly známé pivní značky Holba i Zubr.

Holba Premium získala stříbrnou medaili a hned za ním se umístil Zubr Premium a stal se tak bronzovou pivní hvězdou. Medaile jim byly uděleny za jedinečnou chuť a prvotřídní kvalitu, kterou posuzovalo 65 pivovarských expertů z 16 zemí. Světlé ležáky Holbu i Zubr zařadili mezi evropskou špičku a udělili jim titul Evropská pivní hvězda 2008. Zubr tímto potvrdil úspěch z minulých let, kdy v soutěži získal dvakrát zlato.

Medaile převzali dnes 13. listopadu na Brau Beviale v Norimberku zástupci pivovarů Zdeněk Konečný, předseda představenstva pivovaru Holba a Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Na získaná ocenění jsme skutečně hrdi. Koneckonců potvrzují, že naše strategie vařit tradiční pivo klasickou technologií má úspěch nejen u konzumentů, ale i ve světě mezinárodních odborníků,“ po převzetí medaile vyjádřil Zdeněk Konečný.

Pověstnou sílu chuti oběma oceněným pivům přináší klasická technologie výroby – důkladné povaření na dva rmuty, kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích. V Holbě i v Zubru pivo vaří na předem danou stupňovitost, takže jeho ředění vodou je předem vyloučeno stejně jako např. umělé dobarvování. Piva obou značek se vyznačují charakteristickou plnou chutí, dobrým řízem a příjemnou hořkostí. Co vede k získaní těchto vlastností uvedla Nataša Rousková, která vaří pivo s největším počtem medailí v České republice: „Aby mělo pivo správnou chuť, vyžaduje nejen kvalitní suroviny, ale především čas. Zatímco u nás je pivo hotové za 2 měsíce, výroba europiv je dnes zkrácená na minimum, zhruba tak 14 dní a na jeho chuti je to znát. Právě dlouhá doba dozrávání ovlivňuje správný říz, takže naše pivo není třeba nadměrně dosycovat.“ Jen letos si z prestižních degustačních soutěží Zubr odvezl 6 medailí, z toho 3 zlaté.

Soutěž European Beer Star oceňuje to, co zajímá také konzumenty: jak pivo chutná, jeho vůni, dojem po napití a celkovou kvalitu. Patří k nejvýznamnějším na světe a pořádá ji Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Její koncept vychází z jedinečnosti piva a jeho vnímání jako kulturního dědictví. Hlavním smyslem je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a současně posílit fenomén jejich výjimečnosti. Jde zejména o produkty malých a středních výrobců, které se od chuťově identických europiv liší nejen vlastnostmi, ale také výrobou. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti piva potvrzuje i zájem o účast ve jmenované soutěži. Letos se v ní utkalo 688 druhů piv ve 42 kategoriích, což je rekordní počet a dává soutěži mimořádný význam. K nejsilnějším patří právě kategorie Pilsner Bohemian style, ve které bodoval Zubr i Holba.

Oba pivovary jsou ryze české a pivo v nich vaří čeští sládci. Co do výstavu se řadí ke středním výrobcům piva a na střední Moravě drží značky Holba a Zubr 30 procentní podíl trhu. Hrají významnou roli nejen jako významní producenti a zaměstnavatelé ve svém regionu, ale zásadní je také jejich pozice při zachování tradice českého pivovarnictví a pestrosti nabídky konzumentům.

Zdroj: Zubr.cz | Autor: Hana Matulová, tisková mluvčí pivovarů Holba a Zubr


Akcionári pivovaru Anheuser-Busch v stredu drvivou väčšinou schválili navrhnuté prevzatie spoločnosťou InBev v celkovej hodnote 52 mld. USD

Jedinou prekážkou vytvorenia najväčšieho pivovaru na svete je len schválenie akvizície regulačnými úradmi. Z dvoch tretín hlasujúcich akcionárov výrobcu piva Budweiser sa pre túto dohodu vyjadrilo 96 %. Obidve spoločnosti sa dohodli na zlúčení v júli.

"Nakoniec sme sa všetci dohodli. Návrh InBevu je v najlepšom záujme akcionárov, pričom poskytne sľubnú budúcnosť pre naše značky a tiež pre zamestnancov, predajcov a spotrebiteľov," povedal generálny riaditeľ spoločnosti Anheuser Busch August A. Busch IV pred akcionármi. Akvizícia čelila viacerým prekážkam od politického odporu k zahraničnému prevzatiu "americkej ikony", cez arbitrážne konanie skupiny Grupo Modelo namiereného proti akvizícii, až po finančnú krízu.

Zdroj: Etrend.sk | Autor: SITA


Pivovarnický gigant SABMiller zvýšil v prvním finančním pololetí hrubý zisk o 28 procent na více než dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun). Oznámila to ve čtvrtek firma, která v České republice vlastní Plzeňský Prazdroj. Dodala však, že zhoršující se stav světové ekonomiky oslabuje poptávku na řadě jejích trhů.

"Oslabení spotřebitelské poptávky v minulém roce představovalo náročný start do roku nového. Nicméně, jsme udrželi růst tržeb a prostřednictvím cen jsme zvýšili podíl na klíčových trzích," uvedl šéf SABMiller Graham Mackay."Tento výsledek dokazuje sílu našich značek a operačních schopností," dodal Mackay.

SABMiller je zatím největším pivovarem na světě

SABMiller je podle objemu prodeje největším pivovarem na světě. O své prvenství však přijde poté, co belgický pivovar InBev převezme amerického rivala Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Transakce, kterou tento týden schválili akcionáři společnosti Anheuser-Busch, by měla být dokončena ještě v letošním roce.

Tržby společnosti SABMiller v pololetí končícím v září stouply o čtyři procenta na 11,2 miliardy dolarů. Firma provozuje zhruba 140 pivovarů po celém světě a zaměstnává kolem 60 000 lidí.

Součástí skupiny SABMiller je největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Na Slovensku SABMiller kontroluje pivovary Šariš a Topvar.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Pavlína Máčalová


Jiří Plevka: Pivo je naše rodinná krev

[čtvrtek, 13. listopad 2008]

Čtyřiačtyřicetiletý sládek z rodinného pivovaru se chtěl jako školák věnovat historii, přál si tehdy být archeologem.

Jiří Plevka: „Sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.

Před časem jsme využili návštěvy zajímavého člověka v našem regionu. Čtyřiačtyřicetiletý sládek z Chodovaru Jiří Plevka nám ještě před svou přednáškou o chodském pivu v trhanovské restauraci U Svatého Jána poskytl rozhovor.

Jezdíte běžně přednášet o chodském pivu?

Běžně? To se nedá říct, neboť času tolik není. Tohle byl nápad pana Novotného a já jeho nabídku vyprávět o chodském pivu přijal.

Když se řekne pivo – co to pro vás znamená?

Pivo je naše rodinná krev. Už je vaříme sto let. A s láskou. Kdybychom pivo nemilovali, tak se věnujeme určitě něčemu jinému.

Chutná vám pivo, nebo dáváte přednost jiným nápojům?

Chutná. Říká se, že sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.

Napadá mne: Usedáte po práci za volant?

V takovém případě nikdy neřídím. Když jedu, hledám jinou alternativu.

Co například?

Dávám si minerální vodu nebo nealko pivo. Vždyť je také sami vyrábíme.

Předpokládám, že jste patriot vašeho pivovaru. Chutná vám i pivo od jiných výrobců?

Rád ochutnávám nové typy piv, a to kdekoliv jsem. Snažím se ochutnat a hledat to nej..., samozřejmě, že mi nejvíce chutná to naše.

Kde jste získal vzdělání ke své profesi?

Vystudoval jsem průmyslovou školu pivovarnickou v Praze.

Ve svém oboru jste odborníkem. Co říkáte tomu, jak dopadl pivovar v Domažlicích?

Škoda každého pivovaru, zejména s tak dlouhou historií, který takhle skončí. Domažlice doplatily na nešťastně vybudovaný gigant v Plzni.

Stejně jako třeba Temelín má i Prazdroj snahu vytížit kapacitu. Proto byly v určité době uzavřeny pivovary v řadě míst, například v Karlových Varech, v Domažlicích a ostatně i náš Chodovar.

Pak se do toho vložila vaše rodina a nenechala Chodovar padnout...

Naštěstí táta v Chodovaru nastoupil v roce 1962 jako sládek a později se stal jeho ředitelem. Nenechat pivovar v Chodové Plané padnout bylo jakousi samozřejmostí. Sládci jsou v naší rodině už po tři generace. Není to jenom řemeslo, ale i vztah. Chceme také, aby po nás něco zůstalo.

Bylo těžké začít vařit soukromě?

Jednoduché to nebylo. Už v letech 1962 až 1989 bylo třeba vyvinout velké úsilí, pokud táta chtěl udržet pivovar v chodu. Pak, když se rozhodlo o jeho uzavření, nesmířil se s tím.

Jak vysvětloval to, že se o Chodovar postaráte jako rodina?

Táta chtěl hlavně udržet pivovar a řemeslo, nejen pro rodinu, ale i pro dlouholeté kolegy – přátele. Uzavření pivovaru pro ně znamenalo ztrátu zaměstnání. Proto si vymyslel šílený záměr zprivatizovat Chodovar, což v jisté chvíli znamenalo totéž, co bojovat o život.

Dostali jste se někdy do fáze, kdy jste se vším chtěli takzvaně praštit?

Nezastírám, že v afektu to člověka napadne, ale obecně ne. Dnes jsme výjimeční zejména tím, že jsme jediný rodinný pivovar v České republice, o který se stará rodina s pivovarským vzděláním. Já i brácha jsme oba sládci a také poslední, kteří se v našem pivovaru narodili.

Jistě jste viděl film Postřižiny. Co mu říkáte, líbil se vám?

To, co jsem viděl v Postřižinách, mi připomínalo dětství. Řada příhod mi tam připomínala život v našem pivovaru, a to včetně těch výlezů na komín. Pokud mohu soudit, dal bych film Postřižiny jako povinný pro každého pivovarníka.

Stýkáte se s kolegy ze studií? Předáváte si zkušenosti?

Dnes se stýkáme málo, není čas. Samozřejmě, že jsme si hlavně v počátcích podnikání vyměňovali zkušenosti. Dnes se v pivovarnictví sice využívá klasický postup, ale je doplněn o moderní technologii. Všechny pivovary bez rozdílu mají nové zařízení.

Je nějaký rozdíl ve výrobě oproti minulosti?

Rozdíl je v tom, že tradiční výroba piva a také vína je založena na pomalém kvašení za nízkých teplot.

Nevýhodou je, že se touto metodou dají vyrábět jen malé objemy. A to je právě to, co dnes odlišuje malé a velké pivovary. Vždy je takzvaně něco za něco.

Jaký výrobní postup preferujete a využíváte vy?

Pomalý výrobní postup, toho se držíme. Vyrábíme chodské pivo, které má jasně definované suroviny. Vážíme si toho, že chodské pivo je oblíbené na Chodsku a je k němu vřelý vztah.

Hovoříte o chodském pivu. Dá se o něm mluvit jako o jedinečném nápoji?

Dá se to i tak říci. Ještě před naším vstupem do EU jsme nechali toto pivo zaregistrovat, což původně udělaly všechny značky. Pak přišla změna z Bruselu a museli jsme pivo přeregistrovat, což trvalo do letošního roku.

Takže chodské pivo je už registrované?

Naše značka už je zapsána v evropském věstníku. Smutné je, že české pivo jako takové nebylo v době naší registrace ještě zapsáno.

Pamatujete si, jakou profesi jste chtěl dělat jako školák?

V době docházky do základní školy mne zajímala historie, takže jsem uvažoval o jednom z jejích oborů, o archeologii. Čím více jsem dospíval, dostával jsem se k pivovaru, jeho historii a stále mne to k pivovaru více táhlo.

V úvodu jste zmínil, že sládek, který nenadýchá, není správný řemeslník. Shání takový sládek těžko manželku?

Tuhle otázku mi nikdo nikdy nepoložil. Ale já nikdy problémy neměl, ani u manželčiných rodičů. Tchyně sice manželce říkala: Holka nešťastná, kam jsi dala oči? Ale na první návštěvu do rodiny jsem tehdy přinesl exportní balení Prazdroje. Tchán to bral a manželku uklidňoval: Maminko, není zas tak špatné mít sládka v rodině. A vezmu–li to podle kolegů, tak musím říct, že sehnat manželku pro sládka zase tak těžké není.

Váš pivovar je nezaměnitelný díky bílému psovi, alespoň řada lidí si ho tak pamatuje. Je tenhle pejsek váš, nebo někdy v historii patřil k Chodovaru?

Tenhle pes je můj, pes je i ve znaku sladovnického cechu. Traduje se, že bílý pes Albi našel pramen, který dodnes používáme k vaření piva. Tvrdí se, že tam pořád je a pramen hlídá. A jaký by to měl být pes, když ne labrador?

Čeho si u vašeho chodského piva nejvíce považujete?

Toho, že tradiční pivo, které vyrábíme, je úspěšné při mezinárodních degustacích, jako tomu bylo v roce 2005 a 2007, kdy jsme obdrželi Evropskou pivní hvězdu. Každý rok totiž Vysoká škola pivovarnická v Mnichově zkoumá a vyhodnocuje 450 vzorků piv z Evropy a USA. Pro nás a chodské pivo je dosažené ocenění velkým úspěchem.

Můžete zmínit našim čtenářům vaše pracovní krédo?

Chceme udržet to dobré, co se vymyslelo a co Čechy proslavilo. Chceme pro budoucí generace uchovat klasický český ležák, což by se nám mohlo povést, neboť – i když jsme malý pivovar – máme tady a v okolních regionech na 600 zákazníků prakticky od Aše až po Klatovy.

Zdroj: Domažlický deník | Autor: Milena Cibulková


Země vína přichází na chuť pivu

[čtvrtek, 13. listopad 2008]

Naše pivo má i v Chorvatsku své příznivce. Je sice drahé, ale stojí za to.

České pivo expanduje do Chorvatska nejen díky plným autům plechovek dovážených tisíci našich turistů. Má i svou tradici. Česká menšina vaří pivo v Daruvaru nazývané Staročesko a tamní pivovar patří v zemi mezi ty nejstarší. První pivo tady vyrobili v roce 1840.

A nejen to. České pivo mířilo do Chorvatska již v dobách Rakousko-Uherska, například značka Budvar. "Na území Chorvatska jsme dodávali pivo krátce po založení našeho pivovaru, nepřetržitě i v době komunismu. Do samostatného Chorvatska vyvážíme od roku 1993," poukazuje na tradici Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Ve šlépějích tradice se však pokračuje i nyní a o světlý a tmavý ležák značky Budweiser Budvar, ostatně jako i některé další tuzemské značky piva, je v Chorvatsku stále větší zájem.

"Obchodně se nám v poslední době velice daří. Jen v roce 2007 jsme prodej zvýšili meziročně o 65 procent. Těší nás zejména úspěch tmavého ležáku, neboť v jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené. Přesto Chorvatsku patří v dovozu tmavého budvaru šesté místo z celkem 18 států, do kterých tmavé pivo vyvážíme," uvádí Petr Samec.

Výhradním importérem je přitom společnost Carlsberg Croatia, která je součástí dánské skupiny Carlsberg. Carlsberg Croatia je silný partner, který ovládá asi 15 procent tamního trhu s pivem, a budějovický ležák je pro něho významnou položkou v nabídce prémiových značek.

"Náš importér dokonale zná místní podmínky a také samostatně řeší veškeré překážky, se kterými se na chorvatském trhu setká. Nám to samozřejmě zjednodušuje situaci, byť z našeho pohledu jsou pro nás podmínky v Chorvatsku srovnatelné s kterýmkoliv západoevropským trhem," poznamenává Petr Samec.

A jak je to se zvukem českého piva? Stoupající poptávka nasvědčuje tomu, že dobré. "Ano, české výrobky tu skutečně mají velmi dobrý zvuk. Platí to i o našem pivu, které se prodává v segmentu importovaných prémiových ležáků jako produkt s cenou, která patří k nejvyšším na místním trhu," podotýká Petr Samec s poukazem na dalekosáhlé plány.

"Pokud se nám podaří zachovat dynamiku nárůstu prodejů, mohlo by se Chorvatsko během krátké doby dostat mezi deset našich nejdůležitějších exportních trhů," dodává.

Milovník našeho piva se tedy nemusí v Chorvatsku ničeho bát. Nabídka tady není sice natolik široká jako v Čechách, ale pivní chuť lze jistě uspokojit.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn


«« « Strana 632 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň