Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

v sobotu 13. září 2008 se na náměstí T.G.Masaryka ve Stříbře koná první ročník stříbrských pivních slavností.

Program dne:

13.00 - 13.30 zahájení

13.30 - 14.30 vystoupení stříbrské dechovky ZUŠ + německé dechovky

14.30 - 15.00 soutěže pro dospělé

15.00 - 15.45 WYJOU

15.45 - 16.15 soutěže pro dospělé

16.15 - 17.00 kapela Revolever

17.00 - 17.30 soutěže pro dospělé / nejen starostování trochu jinak

17.30 - 18.30 hudební skupina Pillow Fight

18.30 - 19.00 soutěže pro dospělé

19.00 - 21.00 hudební skupina Semtex

21.00 - 23.59 volná zábava s hudebním doprovodem

24.00 konec akce

Většina pivovarů přislíbily účast jedině v případě, že budou mít pivo. Pamatujete v Nepomuku? Tam se z tohoto důvodu nezúčastnilo několik minipivovarů, mezi nimi i právě ten stříbrský...

Účast přislíbily mj. pivovary Loket, Plzeň Černice, Velichov či Kout na Šumavě, dalších asi 5-6 si není jisto. Uvidíme tedy...

Projekt je spolufinancován EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Změna programu vyhrazena.

1. ročník stříbrských pivních slavností

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen bude brzy vařit nové pivo. Výběr chuti, sílu, název i obal budou přitom vybírat fotbaloví fanoušci. Na dnešní tiskové konferenci to řekl manažer značky Ostravar Pavel Barvík. Podle zástupců pivovaru jde v Česku o ojedinělý projekt. S podobným nápadem před časem přišli například v německé fotbalové lize fanoušci klubu Werder Brémy.

"Hledali jsme dlouho způsob, jak zpestřit nabídku. Došli jsme k tomu, bychom mohli přinést pivní speciál, kteří si lidé vytvoří sami. Rádi bychom dali možnost všem fotbalovým fandům, aby se s námi podíleli na něčem, co v této zemi žádný klub nemá - své pivo, které si sami fanoušci vytvoří," uvedl Barvík.

S projektem Naše fotbalové pivo se budou moci setkat během září fanoušci klubu a milovníci ostravského piva v obchodních centrech a ve vybrané síti hospod v Ostravě, Havířově a Karviné, před stadionem na Bazalech před domácími utkáními či na Havířovských hornických slavnostech, které v Havířově na Karvinsku začínají zítra a potrvají do neděle. Budou pro ně přichystány speciální stánky se dvěma vzorky piv.

"Vzorek A je polotmavý ležák smíchaný ze světlých a tmavých sladů. Má jemně hořkou chuť a plnou chmelovou vůni. Vzorek B je proti tomu tradiční světlý ležák s plnější a lehce nahořklou chutí. Volba je čistě na spotřebitelích, to jak pivo bude vypadat, je na nich," dodal Barvík.

Nový produkt je podle manažera projektu Daniela Farkaše připraven pro fotbalovou sezonu 2008/2009. "V podzimní části se lidé zapojí do tvorby finálního produktu, v jarní části ligy bude uvedení výrobku na trh," uvedl. O názvu nového piva mohou lidé hlasovat také na internetu.

Projekt Naše fotbalové pivo je podle Barvíka vyvrcholením dosavadní spolupráce mezi ostravským pivovarem a klubem Baník Ostrava. Ta trvá od roku 2004 a pro pivovar se tak podle něj otevřela cesta k mladým lidem.

Pivovar Ostravar patří mezi deset největších výrobců piva v Česku. Je součástí společnosti Pivovary Staropramen, která patří do skupiny druhého největšího výrobce piva na světě InBev. Pivovar při výrobě využívá tradiční způsob spodního kvašení. Ve svém portfoliu má zatím značky Ostravar Premium, Ostravar Originál a pivní speciály Ostravar Strong, Velvet a Kelt.

Zdroj: eFotbal.cz


Válka pivních světů

[čtvrtek, 4. září 2008]

Je pivo nápojem primitivů? Vede jeho konzumace ke zblbnutí a k propadnutí dětinským hrám? Jsou jeho fanoušci násilníci? Nebo pivo coby náš „TEKUTÝ CHLÉB“ za nic nemůže?

Foto
Pivní kultura v Česku má stále více podob. Pivo nemusíme jen pít, ale klidně se do něj i naložit. Třeba v pivních lázních pivovaru Chodovar.


Než se autor pustí do tak ošemetného textu, jako je kritika pivní kultury, je potřeba upřesnit jeho výchozí postoj.

Pivo, byť nealkoholické, piji v letních měsících rád a s chutí, nepatřím však mezi jeho fanoušky a nepatřím do pivní subkultury.

Tu jsem začal zkoumat proti pivu nepodjatý (vždyť ho rád piju), ale se zkušenostmi z mimořádně rozvinuté subkultury marihuanové a s jistým náhledem na subkulturu pití čaje a kávy. A tak jsem očekával, že najdu něco alespoň trochu podobného.

Očekávat rozvinutou subkulturu nebylo opovážlivé. Češi jsou v konzumaci piva druzí na světě – v loňském roce činila průměrná spotřeba na hlavu 156 litrů. Spotřeba je u nás víceméně stabilní posledních padesát let. Čechy v pití piva předstihují pouze Bavoráci se 180 litry (celé Německo je až třetí na světě s průměrem 130 litrů na osobu). Podle agentury AISA devadesát devět procent Čechů pokládá pivo za „přirozenou součást české kultury“ a osmdesát pět procent pivní kulturu považuje za „trvalou českou hodnotu“.

Jaká ta kultura vlastně je?

Foto
I bujné poprsí může být lákadlem k pití našeho národního moku


PITÍ A CHLAST

Uměřené pití alkoholu – a alkoholu přírodního, jako je pivo a víno – není zdraví škodlivé.

Oboje lze – alespoň v nepasterizované podobě – označit s trochou nadsázky za čistý bionápoj. Dva až tři drinky denně u muže a jeden až dva u ženy mají pozitivní účinky na srdce, zažívání i psychiku. Naše, české pivo je navíc charakteristické tím, že má proti zahraničním pivům daleko vyšší množství „nezkvašeného extraktu“, to jest vědomě v pivu ponechaných nedokvašených zbytků látek, z nichž se pivo vyrábí – slad a chmel. Tyto zbytky obsahují například i vitamíny. V pivu jsou hned dvě psychotropní látky – všeobecně známý alkohol a méně známý lupulin, účinná látka chmele. Lupulin je jako droga ve svých účincích trochu podobný marihuaně (chmel je ostatně blízkým příbuzným konopí), je zodpovědný za pivařskou bodrost a rozšafnost. Avšak moderní adiktologie (věda zabývající se prevencí a léčbou závislostí) se při zkoumání piva plně zaměřuje na sledování účinků alkoholu.

Konzumace lupulinu totiž nezpůsobuje žádné problémy.

Nadměrná spotřeba piva se sleduje od pěti nápojů zkonzumovaných při jedné příležitosti. To jest – od pěti piv výše na jeden zátah konzument nepije, ale chlastá. A kolik procent populace se věnuje té, dejme tomu, nadměrné spotřebě piva v České republice? Doktor Pavel Kubů z občanského sdružení Drogmem říká: „Podle posledních studií se to týká dvaceti devíti procent mužů a deseti procent žen.

Foto
Plyšová piva, umělý kroj – slavnosti piva se mění v nezaměnitelný kýč


DOMÁCÍ VARNY

Marihuana, víno i kořalka vytvářejí ve svých subkulturách jednoznačný módní tlak na samovýrobu drogy. „Mít svoje“ je prostě in a kuřák marihuany nejraději kouří to, co si sám vypěstoval.

I vinaři chutná víno z vlastního vinohradu, piják slivovice zase dá přednost pití z vlastních švestek.

Domácí výroba piva je dostupnější než vlastní výroba vína či kořalky. Na rozdíl od marihuany a kořalky je i legální a realizovatelná v podmínkách městského bytu vybaveného běžnou kuchyní. Google najde 116 000 stránek na dotaz „domácí výroba piva“.

Potřebné návody najdete na stovkách míst Internetu, od domény www.pivodoma.cz až po zapadlé stránky na freewebech. Koupit si můžete i Beer Machine, sestavu pro domácí přípravu piva využívající dlouholeté zkušenosti z oblasti homebrewingu (domácí vaření piva) v Americe.

Domácí výrobci piva přirozeně nejsou totožní s tou částí pivní subkultury, která realizuje konzumaci v hospodách. Můžeme je rámcově rozdělit. První jsou pragmatici, kteří kupují pivní extrakt (přípravek získaný tak, že se v jedné fázi pivovarské výroby slad s chmelem dehydrují a zabalí do sáčků) a doma si pivo nechávají dokvasit a odležet. Přídavkem cukru získávají brutálně silná piva. A druhou skupinou jsou konzervativci, co si doma v malém ze sladu a chmele připravují své pivo od samého počátku. Samovýrobci samozřejmě konzumují i pivovarsky vyráběná piva, ale jsou v rámci pivní kultury subkulturou. Mezi našimi pivaři představují zanedbatelný zlomek, méně než jedno procento.

Foto
Nostalgie. Otázkou ovšem je, zda se za císaře pána pilo pivo z kelímku...


HOSPODA JAKO FENOMÉN

Chceme-li začít zkoumat subkulturu piva, musíme se soustředit na lokalitu, kde se pivo nejčastěji konzumuje – na hospodu.

Popatříme-li na hospodu nezaujatým pohledem, musíme nekompromisně zavrhnout paradigma abstinentství. Hospoda a pivo jsou totiž blahodárné na duševní hygienu člověka. Postmoderní civilizace je maximálně narcistní a jedinec v ní trpí obrovskou existenciální samotou. Rodina jako základní jednotka společnosti je dnes maximálně redukována a až na výjimky je to rodina nukleární – otec, matka a jedno nebo dvě děti. Soužití tří generací v jednom místě se stává výjimkou, která se najde především na venkově. Naopak ve městě je čím dál častější život singles, osamělců obojího pohlaví. Samota člověka se tak prohlubuje a redukují se možnosti jeho sociální komunikace. Zatímco se rodina zmenšuje, pracovní tým, do něhož člověk patří, se naopak v postmoderní společnosti zvětšuje. Malá, nejlépe rodinná firmička, kde se všichni zaměstnanci i majitel dobře znají a vytvářejí partu, je čím dál větší výjimkou. Častějšími se stávají profese, kde jsou si kolegové ve firmě téměř cizí a komunikace mezi nimi je formalizovaná a nespontánní.

Jedinec, jenž žije sám nebo v nukleární rodině a pracuje v nějakém poloanonymním koncernu, je tak ochuzen o většinu přirozených sociálních vazeb a příležitostí sociální komunikace.

Hospoda, kde se lidé scházejí za účelem – či často spíše pod záminkou – pití piva, se pak mění v jediné prostředí, kde může moderní člověk nesvázaně sociálně komunikovat. Pivo působením obou svých účinných látek snižuje komunikační zábrany a v hospodě pak dochází k jakési formě velmi účinné spontánní psychoterapie. Nejlépe ji lze vyjádřit větou: „Nemusím k psychoanalytikovi, vykecám se v hospodě kamarádům.“ Vedle toho funguje hospoda jako přirozený regulátor uměřenosti pití – příliš opilému už prostě nenalejí, takže se nemůže zrušit tak, jak by to udělal sám doma.

Spontánně produkovaná pivní kultura – prostředí tradiční české hospody – je tedy nesporně pozitivním jevem. V posledním desetiletí vznikají i pivnice, které lze buď nazvat „nóbl“, nebo „dámské“. Je to například pražská Kolkovna nebo síť Potrefených hus. Tyto pivnice mají stejnou funkci jako tradiční česká hospoda, parta v nich popíjí a komunikuje, ale nejsou už zdaleka tak familiární a trochu šmucig jako tradiční putyka. Mohou někomu připadat trochu studené, ale zase umožňují hospodskou konzumaci piva i lidem, kteří by do tradiční pivnice třeba nešli. Paradoxně však vznikají i samoobslužné hospody, s pípou u stolu obsluhovanou společností sedící okolo. Tady úplně mizí laskavý dohled číšníka a také hospodská konzumace se stává konzumací neřízenou.

Foto
Pivní lázně. V nich si můžete naplnit sen o vaně plné piva.


PIVNÍ LÁZNĚ

Mojmír Prokeš je ročník 1976 a je to štíhlý manažer metrosexuálního typu, takže když se představí jako ředitel hotelu a restaurace pivovaru Chodovar a zároveň šéf prvních českých pivních lázní, musí člověk zatížený stereotypem pivaře zaváhat. Sedíme nad pivními lázněmi (jsou ve sklepeních) a já poslouchám až americky dojemný příběh, kterak se v devadesátém druhém roce sládek zanikajícího a vadnoucího pivovaru Chodovar zadlužil až po uši a pivovar koupil, aby z něj za léta práce udělal vysoce prosperující a slavný podnik. Pivo se v Chodově Plané, kde pivovar leží, vaří od dvanáctého století a pramen, z něhož pivo dělají, nalezl podle místní legendy bílý pes Albi. Dodnes je znakem pivovaru.

V roce 2005, když pivovar rozjel vlastní hotel, potřebovali vymyslet nějaký tahák pro turisty, a tak se dali dohromady s balneologem Romanem Vokatým a vytvořili léčebné a relaxační pivní lázně. Primární je terapie kožních chorob, jako je třeba lupénka, ale podle lázeňských napomáhají pivní lázně i celkové regeneraci a zaberou také na srdeční potíže. Klienti se koupou ve vanách, v nichž jsou do vody nejprve vmíchány litry minerálky a pak deset litrů koupelového piva, nepasterovaného a nefiltrovaného, jež se pro tento účel speciálně připravuje a je vždy čerstvé. Do koupele se přidávají také kvasnice a drcený chmel. Po půlhodinové koupeli následuje půlhodinka v zábalu z mláta.

Pak jdeme do sklepa – do lázní – a já obdivuji speciální nerezové vany na pivní koupele a tiše závidím.

Existencí pivních lázní to pivní subkultura dotáhla nejdál – ani vinná či kořalková, ani marihuanová subkultura žádné lázně nemá.

Foto
Pivní kultura má i svou nekulturní podobu...


PIVNÍ KLUB

Je velkou výhodou Internetu, že nemusíte pracně pátrat, kdo je v daném oboru největší autoritou. Stačí se podívat na znění domény a je jasné, že když chcete něco vědět o pivu, tak se obrátíte na lidi z domény www.pivniklub.cz. Schůzku s předsedou mám v luxusním espresu v Pařížské a opravdu nevypadá jako pivař.

Bakalář Josef Voltr mladší (ročník 1976) je manažer onoho luxusního podniku, v němž sedíme, a bez ohledu na to, že nemá ani náznak pivního mozolu, je předsedou nejvlivnějšího pivního klubu u nás.

Klub vznikl někdy mezi lety 1993–1994, když spolužáci z hotelové školy v Mariánských Lázních hledali důvod, proč se scházet po dostudování školy, až budou mít rodiny a spoustu dalších dobrých důvodů se s kamarády nescházet. Takže založili klub, a v roce 1998 jej dokonce nechali zaregistrovat u ministerstva vnitra. Jeho program je jasný – další vzdělávání lidí ve věci piva, udržení kvality piva v ČR, podpora lokálních pivovarů a samozřejmě vlastní činnost, především pořádání chmelympiády. To je každoroční putovní schůze, po níž druhý den následuje skupinová prohlídka nějaké vhodné kulturní památky, především pivovaru. Samovýrobou se členové nezabývají, jsou čistí gurmáni, ne kutilové.

Nakonec dává k lepšímu skutečnost, že pan Prokeš, který vede pivní lázně v Chodově Plané, je historicky prvním a zakládajícím předsedou pivního klubu.

Foto
Vzkaz pro marketingové ředitele pivovarů: Ne všichni pivaři jsou primitivové...


VELKÁ PIVNÍ KULTURA

„Největší gastronomická událost v České republice“, Český pivní festival v pražských Holešovicích na Výstavišti, měla na vstupence napsáno, že se dovnitř nesmějí nosit drogy, a hned za branou se prodávaly cigarety a o padesát metrů dál pivo. Nabízeli celkem třicet druhů piva, které stálo jednotnou cenu, jeden pivní tolar – ten jste si museli předem koupit za necelých čtyřicet korun. Jako parafernálie (přidružené serepetičky) pivní kultury je zde ke koupi plyšový půllitr velikosti koše na odpadky a pivní – kvasnicová – kosmetika, která je samozřejmě vysoce účinná. Převládají šampony. A pak zde na rožni pečou vola. A buřty mají. Také prodávají texaské klobouky stetsony z lisované papíroviny.

Jinak celkem nic zajímavého – z inzerovaných deseti tisíc míst pro konzumenty zaplněno tak pět až osm procent. V programu Kamil Střihavka, Abraxas, Michal Pavlíček & Bára Basiková, Rangers, prostě všechno jména, která před dvaceti lety něco znamenala. A starý dobrý rock, byť nám pivní máničky už trochu proplešatěly.

Svátek Ferdinanda v Benešově nebyl festivalem, ale akcí jednoho pivovaru – toho místního, pochopitelně. Kromě papírových klobouků nabízel i nekvalitní čínské kapesní nože. Zato chyběly plyšové půllitry. Hrál Aleš Brichta Band, Bára Zemanová a Beatles revival. A pekly se buřty. Z nudy jsem začal počítat pěkné ženy, a žádnou jsem nezaznamenal.

Šestnáctý ročník Dne Kozla ve Velkých Popovicích byl také akcí tamního pivovaru a bylo to první místo, kde jsem nalezl docela pěkné parafernálie. Klíčenky, čepice, trika a celou rotu nejrůznějších sklenic – prostě spoustu subkulturních předmětů. Ale byly to předměty pivovaru, ne samostatná výroba jako u vinných nebo marihuanových přidružených serepetiček. Soutěže, kterými událost jen hýřila, spočívaly v poměrně trapné nápodobě činností dobrovolného hasiče, například v pumpování vody. Na jiném místě se soutěžilo v tom, kdo uzvedne nejvíce plastových půllitrů naplněných vodou. K tomu vyhrávalo z jednoho pódia country a z druhého zněly jakési popěvky na známé notečky. V ulicích kolem pivovaru spousta stánků se vším představitelným pouťovým zbožím.

Když jsme si s fotografem sedli na trávu s kávou v kelímcích, přišli čtyři členové Národního odporu, kteří se byli na akci bavit, a chtěli mi dát přes hubu tak intenzívně, že jsem musel jednomu z nich to horké kafe vylít do obličeje. Když jsem se později příhodou chlubil, sdělila mi kamarádova přítelkyně, že jim dali náckové na stejných Dnech Kozla před několika lety přes hubu a jednomu z jejích přátel tam zlomili nos.

Nic k samovýrobě piva, nic souvisícího s kulturou hospod jsem na událostech „velké“ pivní kultury nezaznamenal. Zato orientace na nejhloupější cílovou skupinu, orientace na propagaci nadužívání byly u všech tří namátkou vybraných akcí, které jsme navštívili, až zarážející.

Foto
Unesete dva sudy piva? Zúčastněte se soutěže... o pivo.


PROČ PRIMITIVOVÉ?

Proč je velká pivní kultura zaměřena jen na primitivy? Proč jsou jejím hlavním znakem širáky z lisovaného papíru, přihlouplé soutěže a oplzlé popěvky nebo country? První, komu jsem tuhle ošemetnou otázku musel položit, byl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje. Opět, stejně jako pan Voltr z pivního klubu či pan Prokeš z pivních lázní, naprosto nevypadá jako pivař z karikatury. Elegantní mladý manažer – a myslím, že by na Dnech Kozla, jež sám pořádá, mohl dostat do nosu od týchž nácků, kteří napadli mě.

Vysvětlím, co mne zajímá, a pan Mareček posmutní. A začne mi vysvětlovat, že každá pivní značka má pečlivě budovaný a na konkrétní cílovou skupinu orientovaný marketing a image.

A já jsem si svým náhodným výběrem alespoň z jejich produkce vybral právě tu levnější značku, jež je orientována na vesnického konzumenta a na dělnictvo. Proto jsme také v Popovicích slyšeli jaré country. A je prý velká škoda, že jsem nedorazil také na některé promo Pilsner Urquell, protože to je naopak orientováno na konzumenta intelektuálního a jako hudební styl k sobě deklaruje jazz. Naše exkurze však bohužel ukázaly, že na tu skupinu, co má ráda country & soutěže & popěvky, se orientuje většina pivovarů.

Nakonec jsem proto obešel naše přední adiktology, abych zjistil, jestli je tato gravitace primitivů vlastností samotného piva, či zda je příčina jinde.

Historickou tradicí je dáno, že víno pijí páni a pivo kmáni!“ říká docent doktor Kamil Kalina, lékař–adiktolog a zároveň významný člen tuzemské vinné kultury. Od února 2007 navíc zastává pozici národního protidrogového koordinátora v Úřadu vlády ČR. „Pivní kultura je družná a mužná, urychluje sdružování a má gender rysy, je ,pro správné chlapy',“ pokračuje docent Kalina, „je proto zaměřena právě na ty, kteří akceptují gender stereotypy. Byť dnes se již vzorce ženského pití připodobňují mužským. Ve vinařské kultuře je přítomen ženský prvek, při výrobě vína jsou mužské a ženské úkoly. K pivu se naopak vážou výhradně chlapácké historické stereotypy a archetypy.

Existuje i řada jiných pivních subkultur – pití manažerů či sportovců, pití piva jako ritualizovaný doprovod sportovní činnosti. Ale ty na pivním festivalu nenajdete. Doktor Kubů, citovaný již výše, vidí za pivním stereotypem mágy trhu: „Myslím, že je to funkcí gender aspektu, ženám pivo tolik nechutná, takže je marketing pivovarů zaměřen na nejsilnější cílovou skupinu – prostě slavnosti piva potřebují přilákat cílovou skupinu, která během krátkého času zkonzumuje co nejvíc piva. Nebudeme dělat pivní slavnosti pro intelektuály, kteří si dají tři piva a pak si čtou pod stromem knihu.

A ještě jedna adiktologická autorita, docent Michal Miovský, šéf Centra adiktologie: „Možná pivovary hledají jakoukoliv cílovou skupinu, která je ochotná do sebe za krátký čas naklopit co nejvíc produktu. Chtějí prostě co nejvyšší zisk.

Foto
V Česku vznikají i luxusní pivní kluby. Kultura konzumace není v úplně slepé uličce.


VÝZVA

Svůj pamflet o pivní kultuře nemohu zakončit jinak než apelem na marketingová oddělení pivovarů: Ne všichni, co pijí pivo, dávají přednost pokleslé pouťové kultuře a bezuzdnému chlastání. Myslete prosím i na ně! Pivní speciály a jejich marketing, které některé pivovary zaměřují právě na netradiční konzumenty, nestačí – dokonce ani levné pivo nepijí jenom primitivové.

Zdroj: Reflex.cz | Autor: Jiří X. Doležal | Foto: Tomáš Tesař


Desítku, nebo spíš nějaký hutnější ležák? Tuhle volbu řeší v poslední době stále více tuzemských vyznavačů pivního moku. Tradičně menšinový ležák či vícestupňová piva mají stále víc příznivců.

Z čísel, která včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven, vyplývá, že prodej výčepních piv - především klasických desítek - klesl v letošním prvním pololetí o pět procent. A naopak prodej ležáků mírně vzrostl.

Výčepní piva ale přesto stále tvoří u nás většinu republikové produkce pivovarů - nyní 64 procent. Své o propadu prodeje desítky ví i jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj. Jeho Gambrinus dominuje roční produkcí téměř čtyř milionů hektolitrů celému pětimilionovému trhu výčepních piv. Spotřeba Gambrinusu ze všech tří pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích klesla podle informací HN řádově o několik procent. Prazdroj tato čísla nekomentuje. Nedávno zahájená masivní marketingová podpora značky má ale obnovit pozornost pijáků k této části pivního trhu.

"Dá se říci, že konzumenti jsou stále víc vybíraví. Ležák má ale u nás nadále menšinu, nějakých třicet procent trhu. Na rozdíl od ciziny, kde jsou zvyklí spíš na vícestupňová piva," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Letošní první půlrok byl podle čísel svazu v celkové produkci pivovarů o 50 tisíc hektolitrů - tedy asi o půl procenta - slabší než ve stejném období loňska. Pivovary za šest měsíců dodaly na trh 9,9 milionu hektolitrů. Zatímco ale celková domácí spotřeba klesla o více než dvě procenta, polepšil si výrazně export.

Produkci pivovarů tak zachraňuje cizina, která si namísto Čechy stále dominantních desítek žádá právě ležáky. Z Česka putovalo v prvním pololetí za hranice 1,9 milionu hektolitrů, meziročně o téměř o osm procent více. A z toho ležáků celých 1,4 milionu hektolitrů.

V boji s výčepními pivy se stále častěji utkávají i nejrůznější značky z produkce regionálních pivovarů. Značky jako Svijany, Klášter, Náchod, Bernard a další jsou už k mání i v širší distribuci a hospodští potvrzují, že zájem o ně stále roste. Byť v celkovém objemu znamenají jen zlomek trhu.

"Jde nám o výrazné zlepšení pozic v místech, kde naše pivovary působí. A nabízet špičková piva, vařená ryze českou tradiční technologií. V tomto duchu dojde k obnově řady nynějších značek i vzniku nových," popisuje strategii vlastníka několika regionálních pivovarů - skupiny K Brewery - její obchodní a marketingový manažer Otakar Binder.

V Česku existuje už víc než 400 pivních značek, funguje tady 48 menších i velkých průmyslových pivovarů a více než 70 restauračních minipivovarů. Malé pivovary nemohou v objemu produkce konkurovat u nás gigantům, jako je SABMiller, Inbev a Heineken. Na dalších místech se ale stále více prosazují ryze česká uskupení, jako je K Brewery nebo PMS Přerov.

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Do čela Pivovarů Staropramen postavil belgický vlastník InBev poprvé po mnoha předchozích letech Čecha. Zbyněk Kovář od srpna řídí aktivity podniku doma i na Slovensku - ale odmítá, že by jeho jmenování bylo nějakým zlomem v personální politice firmy.

"Je pravda, že teď prosazujeme i na evropské úrovni ochranné označení "české pivo". Také je fakt, že domácí trh je specifický, stejně jako charakter zdejšího piva. Ale vrcholné manažerské posty se v InBevu podle národnostního klíče obsazovat nezačnou," říká.

HN: Jaký má vůbec smysl razit v Evropě pojem "české pivo"? Domácí štamgasti jsou na náš hořký mok zvyklí, ty přesvědčovat nemusíte. A většina Evropy a dalších zemí si zase s prominutím "na zadek" před českým pivem přece nesedne? Vždyť ve světě převládají jiné typy.

Určitě pojem českého piva nepodceňujte. Náš Staropramen, který doma považujeme za standard, má za hranicemi zaslouženou pověst prémiového piva. Pořád platí, že pivo z Česka má při vývozu zvuk vyšší kvality.

Receptura "českého piva" by nás neměla svazovat

HN: Jste tedy jednoznačně pro, aby Brusel uznával jedinečnost pojmu "české pivo"?

Určitě. Přinejmenším to nikomu neuškodí. S tím dovětkem, že by nás zároveň receptura "českého piva" neměla příliš svazovat. Potřebujeme v případě potřeby vařit pivo například i z dovozových surovin.

HN: Sám se označujete za milovníka piva. Jak se to pravé české ještě liší třeba od belgického - vedle větší hořkosti a tmavší barvy?

Je lépe pitelné. Zkrátka můžete vypít piv víc, protože v žaludku tak netíží. A má větší říz, což poznáte tak, že je v něm méně bublinek.

HN: Jenže dnes se spíš zdá, že na domácí trh se hrnou nejrůznější pivní speciality a tradice jde do ústraní.

Nástup novinek je nezadržitelný. I my prodáváme například dovozovou značku Stella Artois, a její odbyt se během posledních pěti let výrazně zvýšil. Ale domácí spotřeba našeho typu piva neklesá, a jeho export se naopak zvyšuje.

HN: Neobáváte se tedy, že za deset let nejrůznější speciály zaplaví zemi? Díky tomu, že si je oblíbili mladí lidé - a tradiční český pivař bude v menšině?

Samozřejmě - když u českého piva zaspíme, tak by takové nebezpečí hrozilo. Ale právě proto musíme hledat pořád nové cesty, jak tradiční pivo uplatnit. Počínaje už kulturou jeho podávání. Do otřískaného půllitru už rozhodně nepatří. Ale našim tradičním spotřebitelům pořád věřím. Neumím si představit, že po fotbale zajdou třeba na třešňové pivo.

HN: Nicméně, jak se třeba prosazuje nealko pivo nebo různé speciály?

Prodáváme nealko pod značkami Staropramen i Stella Artois. I když jde v celkovém objemu jen o jednotky procent, každoroční nárůst je citelný. I speciály se prosazují stále víc, třeba náš Granát.

Pro velké akvizice už na trhu prostor není

HN: Věříte nicméně, že tuzemské pivo si své pozice zachová. A jak může vypadat za deset let domácí pivní trh z pohledu firem? Budou tu ještě větší pivovary než dnes, doplněné jen minipivovary?

Domácí velká trojka, k níž patříme, už má zhruba 70 procent trhu. Tyto velké firmy mohou ještě nějaké pivovary koupit, ale pro velké transakce už prostor není.

HN: Proč ne? Zrovna váš vlastník InBev nedávno oznámil fúzi s dalším obrem, americkým koncernem Anheuser-Busch.

Ve světě k tomu jistě může dojít - ale ty největší pivovary v Česku už mají světové firmy rozebrány. My můžeme případně jen pocítit dopady globálního dění. Doma nám pak může vzniknout větší konkurence třeba tím, že se začnou spojovat menší firmy.

HN: Takové pokusy se dějí - ale mohou skutečně ohrozit pozice velkých hráčů?

Pivo je u nás regionální záležitost. Takže i menší lokální výrobci jsou pro nás skutečnou konkurencí.

Slad a energie tvoří dvě třetiny nákladů

HN: Kam až půjdou ceny piva? Co má na ně největší vliv? Třeba rostoucí ceny energií, jak si dnes stěžují prakticky všichni podnikatelé?

Cenu piva ovlivňuje v první řadě spotřebitel. Pak tu jsou samozřejmě ceny vstupů. To je pro nás hlavně slad a energie. Tyto dvě položky tvoří dvě třetiny nákladů na výrobu piva. A konečně o ceně rozhoduje efektivita firmy.

HN: Cena chmele tak významná není?

Chmel je jakési koření, jeho cena není tak rozhodující.

HN: Pivovary postupně stále zdražují. Letošní zvýšení cen zdůvodňoval šéf profesního svazu tím, že opět stouply ceny sladovnického ječmene. Ale podle údajů z plodinové burzy šly ceny naopak dolů.

Ještě nevíme, jak se letošní ceny surovin vyvinou. Ale přinejmenším v uplynulých dvou letech zároveň zdražovaly energie, slad, i chmel.

HN: Pokud by stálo pivo stejně u nás jako v Německu - ohrozí to české pivovarnictví?

Věřím, že i v takovém případě by lidé sáhli po českém. Ale je pravda, že lidé se také hodně dívají na cenu.

HN: Řezníci nebo mlékaři nahrazují leckdy kvalitní suroviny levnějšími, třeba bramborovým škrobem. Z čeho se vyrábí pivo, které stojí ve velkoprodejně třeba tři koruny?

Tady náhražky nejsou. Ale všechny suroviny v tak levném pivu jsou prostě málo kvalitní.

HN: Když chválíte českou tradici - proč se přitom prodává pivo třeba v PET lahvích?

Já se nestydím za to, že i my takové pivo prodáváme. Není nekvalitní, není tedy ani nejlevnější. A jsou zákazníci, jimž to vyhovuje.

HN: Vaším předchůdcem na ředitelském postu byl Turek Tunc Cerrahoglu - teď řídí celou střední Evropu. Staropramen si pod jeho vedením vedl úspěšně. Loňský prodej přesáhl 3,24 milionu hektolitrů, což byl rekordní výsledek. Můžete ho letos překonat?

Předpokládáme o trochu nižší růst než loni. Je to jak růstem nákladů, tak třeba i horší sezonou kvůli počasí. Případné akvizice nebo rozšiřování portfolia nikdy neříkáme dopředu. Ale jsme celkem spokojeni s tím, co máme. Naší hlavní strategií je teď takříkajíc "obracet každou korunu" tak, aby veškeré investice byly opravdu efektivní.

HN: To zní tak, jako by dříve efektivní nebyly?

Nastoupil jsem do firmy v roce 2000. Dříve jsme financovali některé projekty, kde se prostě návratnost neukázala. Teď musíme být mnohem obezřetnější.

Pivo vařit umíme - ale školíme se i u Brazilců

HN: Proč jste si v roce 2000 vybral právě firmu Staropramen?

Bylo v tom skutečně to, že mám rád pivo. Jsem ze Žatce, světoznámé chmelařské oblasti. Moje manželka je také odtamtud. A dokonce z význačné chmelařské rodiny. A pivo nám chutná oběma. Taky se mi líbila firemní kultura v tomhle pivovaru. Jednak manažeři procházejí nejrůznějšími funkcemi, aby si podnik osahali. Jednak se tu zachovávaly různé tradice. Třeba chov pstruhů v pivovarské nádrži, kteří kdysi měli hlídat kvalitu vody. Tradice se udržela jen s tou změnou, že pak pstruzi vždy o vánočních svátcích končili na talířích zaměstnanců, a k tomu se udělala speciální várka piva.

HN: Řízení firmy ale už asi není o tom, zda vám chutná pivo... Pomáhá vám přece jen nějak, že jste tuzemec?

Umíte jazyk, znáte místní prostředí - ale stejně se musíte pořád učit. My například můžeme cizince naučit, jak vařit dobré pivo. Ale abychom zjistili, jakým zákazníkům a jak máme prodávat určitý typ piva, na to jsme se jeli školit například ke kolegům z InBevu do Brazílie.

HN: Můj redakční kolega se nedávno ptal šéfa kutnohorského závodu tabákové firmy Philip Morris, zda mu nevadí, že vlastně v cigaretách prodává jedy. Neřešíte také takové dilema?

To, že máme s manželkou pivo skutečně rádi, je jedna věc. Ale máme také dítě, a tak pro nás kampaň o zodpovědné, rozumné konzumaci není prázdným heslem. Naše firma dává na tyto aktivity miliony korun. Ať už jde o kampaň "Nech ty klíčky v kapse" nebo další, které hlavně mládež odrazují od řízení auta po konzumaci alkoholu.

Zbyněk Kovář (34)

Foto

Žatecký rodák se zdá k pivovarnictví takřka předurčen. Manželku má dokonce přímo z chmelařské rodiny, a do pivovaru na pražském Smíchově ho před devíti lety prý opravdu přivedla hlavně náklonnost k pivu.

Absolvent pražské Vysoké školy ekonomické si přitom v Pivovarech Staropramen prošel nejrůznějšími pozicemi ve financích, marketingu i obchodu. Naposledy byl ředitelem oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům. Šéfem celé společnosti pro Česko i Slovenskou republiku se stal 1. srpna 2008. Pivovary Staropramen jsou českou dvojkou ve vývozu piva, hned za Plzeňským Prazdrojem. Patří do belgické pivovarnické skupiny InBev. Ta se nyní po spojení s americkým Anheuserem Busch stane jasnou světovou jedničkou, s pětinovým podílem na trhu.

Zbyněk Kovář je ženatý, má dceru. Vedle piva má rád zábavu s přáteli a sport.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík


Zítra v Žatci startuje 51. Dočesná

[čtvrtek, 4. září 2008]

Jedna z největších kulturních a společenských akcí roku na severu Čech začíná zítra v Žatci. Nikdo z organizátorů si nedělá naděje, že se podaří překonat loňský návštěvnický rekord, ovšem i tak je - pokud jde o kulturní program a pivo - z čeho vybírat.

Chmel, zejména špičková odrůda Žatecký poloraný červeňák, a pivo, které se z něj vaří, proslavil Žatec po celém světě už v minulých staletích. Každoroční oslavou této plodiny bývá Dočesná. Loni s návštěvnickým rekordem proběhla už po padesáté.

Zítra začíná 51. ročník novodobých Slavností chmele, na které je v pátek i sobotu vstup zdarma.

Nikdo včetně pořadatelů nepočítá s tím, že by letošní Dočesná měla překonat loňských 60 tisíc návštěvníků, kteří přijeli z Česka i Německa třeba díky Karlu Gottovi a kapele Alphaville. „Už dopředu jsme prohlašovali, že 50. Dočesná musí být něčím zvláštní. Nahustili jsme program a kdokoliv vystoupil, tak se nějak zapsal do povědomí lidí. Ani nemá smysl něco takového překonávat,“ říká hlavní organizátor a ředitel žateckého divadla Martin Veselý.

Chinaski ne, Pavlíček ano

Přesto ani letošní ročník nezklame, i když hlavní tahák, kapela Chinaski, nedorazí. Tento týden skupina potvrdila, že kvůli červencovému úmrtí bubeníka Pavla Grohmana při havárii (zabil se na motorce) v Žatci vystupovat nebude. Místo Chinaski zaujme v programu zpěvačka Anna K., ale nechybí jiná lákadla. „Zajímaví jsou určitě G-Point Hunters. Slyšel jsem je osobně a věřím, že Roman Holý, Matěj Ruppert a Tereza Černochová jsou takové osobnosti, které lidi na náměstí rozparádí. Je to taneční muzika. A třeba Guločar je taková umělecká třešinka,“ říká Veselý.

Už počtvrté se chystá speciální projekt na páteční večer, letos jím bude vystoupení kytarové legendy -Michala Pavlíčka. Ten vystoupí se svými hosty, jako je Bára Basiková či Roman Dragoun, ale také se představí při spolupráci s dechovým orchestrem pětašedesáti muzikantů.

Od hlavní scény po autobusové nádraží

Během pátku a soboty se bude program odvíjet nejen na hlavní scéně před žateckou radnicí, ale také na autobusovém nádraží, kde se budou střídat na pódiu country, rocková a dětská scéna. Místo samostatné country scény, jež bývala za divadlem, je letošní novinkou Historické tržiště ve Dvořákově ulici před divadlem. To zaujme asi především rodiče s dětmi.

Zejména pro starší generace je naopak určen program v Letním kině, kde v sobotu odpoledne proběhne 5. ročník festivalu dechovek Hopfest. „Fanoušci dechovky jistě podpoří svoji oblíbenou Žatečanku také na hlavní scéně Dočesné před radnicí, kde bude mít v sobotu hodinové vystoupení,“ upozornil pořadatel Hopfestu Petr Šimáček. „Věřím, že návštěvníci do Letního kina přijdou. Žatečanka je kvalitní kapela a dechovka své místo a příznivce má,“ dodal Veselý.

Velkou organizační změnou Dočesné, na kterou chodí a jezdí každoročně desítky tisíc lidí, bude menší počet stánků. „Přistoupili jsme k razantní redukci. Snažili jsme se, aby na náměstí bylo více místa a vůbec žádné stánky nebudou v ulici Obránců míru, kudy se na náměstí přichází,“ vysvětlil Veselý.

60 - 70 druhů piva

Návštěvníci se ale určitě mohou těšit na více druhů piva. „Bude tu 60 až 70 druhů piva, které mohou lidé na náměstí ochutnat,“ potvrdil ředitel divadla.

Mezi pětadvaceti prodejci budou i pivovary z Německa či Slovenska. Speciální nabídku chystá Žatecký pivovar, který nabídne řezané pivo, tedy mok míchaný speciálně pro letošní Dočesnou.

Městské slavnosti budou mít ale i záporný vliv na život v centru Žatce, a to hlavně pro motoristy. Celý týden už je ve středu města omezené parkování, kvůli příjezdu různých atrakcí, a ode dneška je pro veřejnou dopravu zavřené úplně. „Od pátku bude uzavřen prostor autobusového nádraží a ulice Nákladní. Vjezd je možný jen na povolenky. Autobusová doprava je od pátku do neděle odkloněna do ulic Nákladní a Obránců míru. Uzavřena z tohoto důvodu bude také ulice Karla IV.,“ upozornil pracovník žateckého divadla Karel Fiala.

***

* Dočesná 2008 Program Pátek 5. září Hlavní scéna (náměstí Svobody) 18:00 Slavnostní zahájení 18:30 Děti svému městu (ZUŠ Žatec + MŠ Alergo) 19:30 Lenka Filipová 21:00 Michal Pavlíček 3 krát jinak (Skupina M. Pavlíčka za doprovodu 65 členného orchestru - M. Pavlíček a kytarové legendy -M. Pavlíček a průřez jeho tvorbou, jako hosté vystoupí B. Basiková, V. Čok, T. Hájíček, R. Dragoun, M. Imrich a další) Historické tržiště (Dvořákova ulice) Dobové prodejní stánky, dobová řemesla, soutěže. Každou hodinu šerm a historická muzika. 18:00 divadlo Trakař, kejklíř Thomas Lupino 19:00 dobová hudba Dubia Fortuna, šermíři Equites 20:00 divadlo Trakař, Dubia Fortuna 21:00 šermíři Equites 22:00 Dubia Fortuna šermíři -ohňová show Městské divadlo 19:00 Miss zlatého moku ČR 2008 Country scéna (Autobusové nádraží) 18:00 Průvan 19:30 Petr Kalandra Memory Band 21:00 Věra Martinová 22:30 Lochness Sobota 6. září Hlavní scéna (náměstí Svobody) 10:30 Žatečané Žatečanům -Aquarius 13:00 Radek Jirgl a Lukáš Budai (Moderátoři a herci z filmu Kytičkáři) 13:05 Slavnostní zahájení 13:30 Slavnostní dekorování Miss zlatého moku ČR 2008 13:45 Žatečanka 15:00 Maduar 15:45 G - Point Hunters 16:30 Guločar 18:00 Anna K. 20:00 Roman Dragoun 21:00 Ondřej Havelka a Melody Makers 23:00 Nightwish revival Dětská scéna (Autobusové nádraží) 09:00 Vlasta Vébr 11:00 Jaroslav Uhlíř 11:00 Koblížek Pepíček 13:00 Petra Pěkná 09:00 - 13:00 Soutěže o hodnotné ceny, DJ-Štěpán Rocková scéna (Autobusové nádraží) 14:00 Jahtec Jammin Job 15:00 Post-it 16:00 Innocens 17:00 Tři sestry revival banda 18:00 Pell Mell 19:00 Horkýže slíže 20:00 Beautiful Cafillery 21:30 Škwor 23:00 Red Hot Chilli Peppers revival Historické tržiště (Dvořákova ulice) Dobové prodejní stánky, dobová řemesla, soutěže. Každou hodinu šermířský souboj a historická muzika. Letní kino (Vrchlického ulice) 15:00 Žatecký hopFEST (Festival dechovek) Doprovodné akce - výběr: 5. 9. Odborná degustace piv (Chmelařský institut) 6. 9. Živý obraz (Ukázka ručního česání chmele v nejmenší chmelničce na náměstí Svobody) 6. 9. Celostátní setkání sběratelů pivních etiket (Restaurace Chaloupka 8 až 11 hodin)

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Obyvatelia "mesta piva" si v novom spote piva Topvar od agentúry Istropolitana D´Arcy svoj obľúbený nápoj chránia.

Reklama ukazuje mestečko, ktorého obyvatelia spozorujú, že slnko začínajú zakrývať oblaky. Preto všetci zoberú najbližšie zrkadlá - z domovov, ciest či obchodu a bežia na kopec. Tam spoločne odrazia predierajúce sa lúče slnka na jačmeňové pole, aby sa nestalo, že zostane pod zamračenou oblohou. "Spoločnými silami chránime svoj poklad, aby sme z neho uvarili to najlepšie pivo široko-ďaleko," hovorí k divákovi reklama, ukončená sloganom "Držíme spolu".

Najsilnejšie pivo skupiny Pivovary Topvar naposledy komunikovalo počas Majtrovstiev sveta v hokeji - rozdistribuovalo vyše stotisíc trúbiek v tvare fľaše.

Pivovary Topvar medzitým hovorili o svojom pive Šariš, v júni bežala kampaň, ktorá ho spájala s východom.

Aktuálne v reklamných brejkoch rotuje aj ďalšia kampaň na pivo - "Hľadáme spolubývajúceho" Heinekenovho Corgoňa. Jeho komunikácia stále stojí na témach priateľstva a športu.

Istropolitana pracuje pre Topvar od roku 2006. Jej práca začala relaunchom značky po prevzatí skupinou Sab Miller. Detaily o novej kampani Topvar Mediálne.sk zisťuje.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Radoslav Augustín


Pivo bude. Chmelu sklidíme dost

[čtvrtek, 4. září 2008]

Sklizeň chmele vrcholí v těchto dnech na střední Moravě. Letošní úroda bude podle agronomů průměrná, někde čekají ve srovnání s loňským rokem dokonce mírné zlepšení. Počasí totiž bylo celkem příznivé.

Na sedmdesáti hektarech sklízejí chmel zemědělci v Tršicích na Olomoucku. „Letošní úroda by mohla být o něco málo lepší než vloni. V minulém roce jsme sklidili jednu a půl tuny chmele, což byl průměrný výsledek,“ říká tršický agronom Ivo Macháček.

Na letošní úrodu si zřejmě nebudou stěžovat ani v Kokorách na Přerovsku. Zdejší zemědělské družstvo skončí práce na chmelu v pondělí. „U nás sklízíme na 153 hektarech. Vloni se výnos blížil k jedenácti metrákům, letos by to mohlo být víc, uvidíme. Dobrá úroda pro nás představuje zhruba 1,3 tuny sklizeného chmele,“ konstatuje vedoucí chmelař kokorského družstva Karel Čechák. V dobrém nebudou na letošek vzpomínat zemědělci v Hněvotíně u Olomouce. Na chmelnicích tady měli skončit během včerejška. „Úrodu nám na jaře poničily kroupy, takže letošní výnosy budou horší než ty loňské,“ tvrdí místní agronom Luděk Dostál. V minulém roce v Hněvotíně sklidili kolem osmnácti metráků chmele.

Na střední Moravě se chmel pěstuje zhruba na sedmi stech hektarech. Nejvíce česaček je v okolí Tršic, proto se říká Tršická chmelařská oblast. V celé republice jsou ještě dvě chmelové oblasti - Žatecká a Úštěcká.

Česká republika patří mezi největší producenty chmele na světě. Hlavní pěstovanou odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který patří do skupiny jemných aromatických chmelů.

Největším zahraničním odběratelem českého chmele je v současnosti Japonsko.

Zdroj: MF Dnes.cz


Domácí pivovary snížily v prvním pololetí výrobu piva meziročně o 0,5 procenta na 9,873 milionu hektolitrů. I tak měly druhý nejvyšší výstav ve své historii, řekl dnes novinářům Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven. Na tuzemském trhu pivovary v prvním pololetí prodaly necelých osm milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,3 procenta méně. Naopak jejich export vzrostl o 7,8 procenta na rekordních 1,92 milionu hektolitrů piva.

"Pololetní výsledky našich pivovarů potvrzují trend posledních let, a to stagnaci na domácím trhu a pokračující, velmi solidní nárůst exportu," uvedl Veselý. Tuzemským pivovarům se podle něj navzdory silné koruně daří prosazovat na zahraničních trzích, které přitom zažívají stagnaci.

V loňském roce tuzemské pivovary vyrobily nejvíce piva ve své historii. Jejich celkový výstav činil 19,897 milionu hektolitrů piva a ve srovnání s rokem 2006 byl o 0,6 procenta vyšší.

Spotřeba piva činila loni v ČR 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté. V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl.

Česká republika byla v loňském roce 16. největším producentem piva na světě. Česko se na loňské světové produkci piva podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta. První tři místa v pořadí největších světových výrobců zlatavého moku připadla Číně, Spojeným státům a Rusku.

Zdroj: Finance.cz


České a nečeské pivo

[středa, 3. září 2008]

Jak české je české pivo? Pivovary sice mohou nově žádat o chráněné zeměpisné označení „české pivo“, což ale nic nemění na tom, že na něm zase tak moc českého není. Asi tři čtvrtiny u nás vyprodukovaného „českého piva“ vyrobí nadnárodní společnosti. Pivo stejných značek navíc vyrábějí ještě v cizině: Velkopopovický Kozel se vaří ve vesničce, kam chodil na pouť kocour Mikeš, a také v pivovarech v Rusku a Maďarsku; než by tam Mikeš s prasátkem Pašíkem došli, dávno by skončili pod kamionem. Taktéž starý Prazdroj z Plzně nemusí vůbec být z Plzně, nýbrž z Ruska nebo Maďarska.

Ono Evropou chráněné české pivo je ležák plzeňského typu. Je pro něj typické použití ječného sladu, způsob kvašení zvaný spodní a některé další technologické speciality. Technologii vymyslel v Plzni v roce 1842 bavorský sládek Josef Groll a jeho ležák se začal šířit jako „bavorské pivo“. Definitivně vytlačil to, co bylo českým pivem od středověku, totiž pivo z pšeničného sladu.

V posledních letech se čeští pivaři k pšeničnému pivu však zase vracejí. A také malé a nejmenší pivovary s tímto pivem začínají experimentovat. Největším producentem u nás je Primátor Náchod, který ho vyrábí pod značkou Weizen. Oceňována jsou i pšeničná piva z méně známých pivovarů, například z Heroldu v Březnici, z Pivovarského domu v Ječné ulici v Praze anebo z Klášterního pivovaru na pražském Strahově. Tamního Svatého Norberta ohodnotilo několik pivařů i na mezinárodním recenzním serveru www.ratebeer.com. Obdivují jeho „překrásně banánové aroma“.

Pro konzervativní pivaře jsou v pšeničných pivech trochu moc cítit kvasnice a tvrdí o nich, že smrdí. A tak co je pro někoho vůně banánů, je pro někoho puch, pšeničné je pro někoho české a pro někoho je zase české jiné, všechno je relativní a absolutní je zřejmě jedině pivo.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: Karolína Vitvarová-Vránková


Júlový ničivý požiar v budove bývalého pivovaru Stein zapríčinilo nedodržanie bezpečnostných opatrení.

Konkrétne v znaleckom posudku sa uvádza, že príčinou požiaru bolo nedodržanie bezpečnostných opatrení pri alebo pred zahájením činnosti so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru - rozpaľovaní plameňom. Polícia naďalej pokračuje vo vyšetrovaní. TASR to dnes uviedla hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zvoru v Bratislave Tatiana Kurucová.

Požiar v hlavnej budove bývalého pivovaru vypukol 9. júla. Spôsobenú škodu vtedy ešte nevyčíslili. Na mieste odobrali chemické vzorky pre kriminalistickú expertízu, ktorej výsledky ovplyvnia ďalšie smerovanie vo vyšetrovaní. Vykonávali sa ďalšie operatívne šetrenia. V tomto prípade polícia vtedy začala trestné stíhanie vo veci prečinu všeobecného ohrozenia z nedbanlivosti. Na nevyhnutný čas z dôvodu použitia špeciálnej hasičskej techniky obojsmerne uzatvorili Legionársku ulicu v úseku od Krížnej po Radlinského ulicu.

Zdroj: SME.sk


Panství Rochlov vstává z mrtvých

[úterý, 2. září 2008]

Rochlovské panství by se v budoucnosti mělo stát vyhledávaným cílem nejen lidí z Plzeňska, ale i ze širokého okolí a ze zahraničí.

Foto

Zámek Rochlov z roku 1711, který je kulturní památkou Plzeňska, v roce 2002 spolu s celým areálem získala soukromá firma Pegisan, která zde chce vybudovat kulturně-historicko-turistické a společenské centrum pro nejšiřší veřejnost. Celý areál měl až do současnosti různé využití, byl zde pivovar, konírna, školkařské závody a skleníky. Za doby socialismu však po ztrátě majitele zpustl a z jednotlivých objektů se staly ruiny. Posledním majitelem před rokem 1989 bylo JZD. Zámek i celý areál byl ve špatném stavu a měl být v roce 1989 zbourán, před zbouráním ho vlastně zachránila revoluce.

Objekt se postupně rehabilituje

V areálu se vedle zámku nachází kravín - konírna, pivovar, sladovna, sýpka, dům zahradníka, domek správce a další objekty. Opravena je zatím třípatrová sýpka s expozicí, částečně zrekonstruován je také objekt kravína, kde chtějí majitelé od příštího roku otevřít restauraci se společenským sálem. "Kompletně hotový máme dům sládka, kde žije kastelán, dále zde funguje cyklocentrum," uvedl majitel firmy Pegisan Josef Ždych. Dalším cílem bude podle něj připravit v objektech zámku postupně turistickou ubytovnu, luxusní hotel, ale také oživit pivovar postavený někdy mezi roky 1838 a 1890. "Chtěli bychom v něm obnovit výrobu piva," uvedl. Areál se má stát výletním cílem rodin z Plzně a okolí a zastávkou pro turisty projíždějící po nedaleké dálnici.

Návštěvnost památky se zvyšuje

O tom, jak záměry majitelů pokračují, se mohli lidé přesvědčit během celodenní akce Dožínky na zámku, která probíhala na rochlovském panství předposlední den prázdnin. Součástí celé akce byly prohlídky barokní stavby, ukázky řemesel i dožínkový průvod, návštěvníci vstoupili do opravené třípatrové sýpky, částečně zrekonstruovaného kravína, bývalého pivovaru i do dalších historických objektů.

Podle spolumajitelky Jitky Ždychové se postupně daří zvyšovat návštěvnost památky. Vloni ji navštívilo kolem 1000 turistů. "Letos památku již navštívilo asi 3000 lidí, a to i díky od jara otevřené expozici Pohádková země a třem dalším stálým výstavám," dodala Ždychová. Na rochlovské panství podle ní začínají kromě místních přijíždět i Češi ze vzdálenějších míst republiky a také Němci, kteří byli z oblasti bývalých Sudet odsunuti. Stává se i oblíbeným cílem cyklistů, kteří pak míří dál po cyklostezkách na Konstantinolázeňsko.

Zdroj: Cestovaní.iHNed.cz | Autor: Zdeňka Lepešková | Foto: www.rochlov.cz


Budějovický Budvar, n.p. zmodernizoval svou internetovou prezentaci www.budvar.cz a koncem srpna spustil její aktualizovanou podobu. V grafice stále dominuje „zlatá“ a červená barva, tedy korporátní barvy Budějovického Budvaru. Nový design usnadňuje vyhledávání informací a navigaci na webu. Zajímavou novinkou je možnost přihlášení odběru informací ze sekce „Aktuality“. Obsahově byly webové stránky rozšířeny o řadu nových sekcí (např. Péče o zákazníky, Tankové hospodářství, Restaurace Masné krámy, Jak se vaří pivo, Správná péče o pivo aj.).

Jednou z nedůležitějších technických inovací je zavedení technologie RSS, která uživatelům umožňuje přihlásit si odběr novinek ze sekce Aktuality prostřednictvím RSS zdroje. Zájemci tak mohou mít průběžný přehled o nových informacích publikovaných na našem webu,“ vysvětluje Jakub Janoušek, Internet Communication Manager Budějovického Budvaru. Tato funkce bude užitečná pro komunitu příznivců Budějovického Budvaru i pro jeho obchodní partnery.

Výrazně byly vylepšeny i funkce navigace a vyhledávání v obsahu stránek. Zájemci se nyní pohodlněji a rychleji dostanou k informacím, které potřebují. Hlavní navigace webu byla zjednodušena a zpřehledněna. Políčko vyhledávání je nově umístěno v pravé horní části hlavního menu a výsledky vyhledávání se zobrazují přehledněji na samostatné stránce. Tzv. „drobečková navigace“ usnadňuje pohyb a orientaci na webových stránkách a návštěvník díky ní vždy ví, v jaké sekci se momentálně nachází. U textů lze měnit velikost písma a stránky jsou tak lépe čitelné i pro zrakově handicapované uživatele.

Zvolili jsme čistý, střízlivý až minimalistický design, který nepůsobí rušivě a umožňuje uživateli plně se soustředit na informační obsah. Naší snahou bylo také to, aby zájemce co nejrychleji našel potřebné informace a přitom se cítil i příjemně,“ dodává Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Webové stránky existují v české, anglické a německé jazykové mutaci. Novou podobu webu najdete na www.budvar.cz. Dodavatelem nové verze webové prezentace Budějovického Budvaru je společnost Český Web, a.s.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Kateřina Kociánová


Novým generálním partnerem hokejové Dukly bude jihlavský pivovar, výrobce piva Ježek. Informaci včera potvrdilo vedení klubu. Příštích pět let hodlá firma pravidelně věnovat klubu miliony korun. Pokud se bude hokejistům dařit, vyplatí pivovar nemalé bonusy.

Půjde o "přestup roku". Pivovar byl totiž dosud spojován s fotbalisty FC Vysočina, kde je menšinovým majitelem klubu. Trojstranná jednání mezi šéfy nyní prvoligového HC Dukla, pivovaru a vedením magistrátu skončila včera dohodou.

Nový ústřední sponzor bude slavnostně představen již v sobotu odpoledne. "Všechny tři strany chtěly najít společný konsenzus," sdělil Miloš Vostrý, obchodní ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava. Akcie klubu ale firma nezíská, ty zůstanou dál všechny městu.

Pivovar s novým vlastníkem zažívá v těchto dnech řadu změn. Mění chuť ježka, jehož veřejnosti představí tento pátek při pivovarských slavnostech. Vrací se k receptuře z osmdesátých let, kdy bylo jihlavské pivo spojováno se slavením mistrovských titulů hokejistů Dukly.

Za ústupem z fotbalové scény je v případě pivovaru střet zájmů. FC Vysočina chce postoupit do nejvyšší soutěže, kterou ovládá konkurenční výrobce piva Gambrinus. Hokejová extraliga, kam by se Dukla ráda jednou vrátila, je pod křídly operátora 02. "Je to jeden z mnoha dalších důvodů," doplnil ředitel Vostrý.

Pivovar bude Dukle přispívat podle toho, jak se bude hokejistům na ledě dařit. "Suma se může měnit. Jsou tam bonusy za postup do čtvrtfinále, semifinále a další. Takže to může být hodně zajímavá částka," řekl již dříve jednatel klubu Bedřich Ščerban. Nejvyšší bonus by přišel za postup do extraligy.

Klub nebude měnit kvůli generálnímu partnerovi svůj název. "Náš nový partner uznává tradici, za což jsme mu vděčni. Dukla má ve světě pořád silný zvuk," pověděl minulý týden Ščerban. Ježka hodlají nosit hráči na dresech v místech, kde v minulé sezoně mívali znak klubu.

Nové dresy budou slavnostně představeny již v pátek na Dni Ježka. Logo bude i ve středovém kruhu na ledě zimního stadionu. Sobotní akce pro fanoušky, kde se představí generální partner, začne v 17 hodin na zimním stadionu.

Klub také ukáže nového maskota, hráči budou mít autogramiádu, vystoupí krasobruslařský tým. Fanouškům bude k dispozici stánek se suvenýry a oblečením, občerstvení, pro nejmenší se nafoukne skákací hrad. Program zakončí ohňostroj.

Novou prvoligovou sezonu odstartuje Dukla ve středu 10. září domácím zápasem s Vrchlabím.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Radek Laudin


Pivo Corgoň od Heinekenu má novú televíznu kampaň. Točí sa okolo troch kamarátov, ktorí hľadajú spolubývajúcich. Kreatívu vytvorila agentúra Mayer McCann/Erickson.

Hlavným motívom nového spotu je priateľstvo a šport. Traja priatelia si v bare pri pohári piva vyberajú, koho prijmú medzi seba ako nového spolubývajúceho. Nevyhovuje povaľač, bitkár ani žena. Po niekoľkých nesprávnych kandidátoch prichádza ten pravý - priatelia totiž zistia, že sa s ním môžu podeliť o športové zážitky.

Corgoň, ktorého minuloročná kampaň Maxiflaša získala Effie, pokračuje v kampaniach v motívoch chlapského priateľstva. Ten používajú viaceré pivné značky - napríklad české, ktoré komunikujú aj na Slovensku. "Kamarátstvo je základným motívom väčšiny pivných značiek na svete," tvrdí Roman Matulík z agentúry Mayer/McCann Erickson. Komunikácia Corgoňu je podľa neho výnimočná tým, že ukazuje kamarátov so športovým duchom. Takýto kontext je podľa neho fanúšikom značky Corgoň dobre známy a s jeho prijatím by podľa neho nemal byť problém.

Televízny spot, ktorý režíroval český režisér Saša Gedeon, na Slovensku beží od začiatku augusta. Podľa Matulíka sa zameriava na mužov, pre ktorých je pivo bežnou súčasťou dňa. Agentúra Mayer / McCann-Erickson spolupracuje na budovaní značky Corgoň už desať rokov.

Vizitka kampane

Produkt: Pivo Corgoň

Zadávateľ: Heineken Slovensko

Agentúra: Mayer McCann/Erickson

Kreatívny riaditeľ: Boris Prexta

Art director: Peter Baslik

Copywriter: Vlado Kurek

Account manager: Roman Matulik, Eva Musecová

Mediálna agentúra: Universal McCann

Použité médiá: TV

Termín nasadenia: august - september 2008

Cieľová skupina: Muž 18 až 40, so stredným vzdelaním, stredným až priemerným príjmom, pre ktorého je pivo bežnou súčasťou života

Marketingový cieľ kampane: Budovať a podporiť vnímanie Corgoňa ako značky, ktorá pomáha budovať a utužovať kamarátstvo a tímový duch partie dobrých priateľov

TV spot: 30 sekúnd

Produkčná spoločnosť: Stillking

Réžia: Saša Gedeon


Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Petra Dzurovčinová


Na začátku Podskalí poteče pivo

[úterý, 2. září 2008]

Proměnu odpočinkové lokality řeší stejný člověk, který navrhoval podobu centra města. Architekt Josef Kiszka z Havířova.

Foto

Posezení u piva pod vzrostlými stromy na začátku Podskalí. I tak může vypadat nová pivovarská restaurace. Pokud se tedy radnice rozhodne, že tímto způsobem oživí začátek odpočinkové zóny ve Strakonicích.

To se líbí Zdeňku Kotounovi ze Strakonic. „Nejlepší by tam bylo nějaké občestvení spojené s podnikovou prodejnou pivovaru,“ poznamenal.

Studii proměny celého prostranství před měšťanským pivovarem bude pro město dělat podle informací mluvčí úřadu Marie Tůmové architekt Josef Kiszka z Havířova. „Ten vytvořil i návrhy nového vzhledu centra Strakonic,“ připomněla jeho osobu.

Podle zadání bude předmětem studie vjezd do pivovaru i navazující stavby jako vstupní brána, vrátnice či podniková prodejna, restaurace nebo občerstvení, ale také parkoviště. Podle informací radnice zadání vznikalo ve spolupráci s vedením Měšťanského pivovaru.

Mnoha lidem ale ani tak nezáleží na tom, zda tam bude restaurace nebo ne, jako na tom, aby celá lokalita lépe vypadala. Myslí si to i Jitka Štětková ze Strakonic. „Nějaká úprava zeleně by rozhodně nebyla na škodu. Další hospoda by tam ani být nemusela,“ míní Jitka Štětková. S tím souhlasí i Alena Pelnářová ze Strakonic. „Já bych zase uvítala více laviček,“ řekla.

Do konce roku chce mít radnice v rukou i další studii, a to nevyužitého prostoru nad pivovarem. Podle místostarosty Karla Vlasáka obě zadání nestojí proti sobě, ale mají souvislost. „Jde o to, co nejúčelněji využít celé okolí. Podle mě je ale reálnější restaurace v dolní části. Horní by měla spíše pomoci vylepšit situaci s parkováním na nedalekém sídlišti Mír,“ konstatoval. To patří ve Strakonicích mezi lokality s největšími problémi zaprakování.

Z informací radnice vyplynulo, že na prostranství u pivovaru přímo naváže další stavba. Jde o lávku, která má odtud vést do prostoru mezi hradem a někdejší sýpkou.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová, Magdaléna Kadaňová


Pracovníci Regionálního muzea v Chrudimi se teď pustili do nového vědecko–výzkumného úkolu. Tím je dokumentace pivovarnictví v našem okrese od nejstarší dochované historie do současnosti.

„Jako výstup ve vztahu k veřejnosti budeme připravovat v roce 2010 o tomto fenoménu výstavu. V souvislosti s tím sháníme dokumentační materiály.

Například fotografie, propagační materiály, staré faktury, hlavičkové papíry, plány staveb a autentické předměty (sklenice, lahve, žejdlíky, sudy, pípy a podobně) z pivovarů v našem regionu. Chtěla bych veřejnost poprosit o pomoc a spolupráci,“ obrací se na obyvatele regionu ředitelka muzea Milena Burdychová. „Máme zájem také o dokumentační materiály. Ať už formou nákupu od soukromých osob, nebo získáním darů či zápůjček na chystanou výstavu,“ dodává Burdychová.

Pivovarnictví je teď dalším oborem lidské činnosti, které má být na Chrudimsku detailně zmapováno. Muzeum před časem dokončilo podobné výzkumné úkoly, které se věnovaly zdejšímu strojírenství či obuvnictví. Pivovarnictví navíc patří mezi obory, které by mohly zaujmout i nejširší veřejnost.

Obor má na Chrudimsku bohatou tradici. VŹdyť „právo várečné“ se vázalo dříve i k některým měšťanským domům, a to nejen v Chrudimi ale i jinde na okrese.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina


První sobotu v září se Výstaviště v Přerově promění v největší hospodu na Moravě a proběhne ZUBRFEST spojený se IV. Mistrovstvím ČR ve vaření kotlíkových gulášů.

Své polní kuchyně tady rozbalí kuchařské týmy z Čech, Slovenska, Polska i Maďarska, aby předvedli své kuchařské umění a utkali se o vítězný guláš. ZUBRFEST je unikátní akcí v České republice a vůbec největší přehlídkou guláše a piva. Pouze v Přerově budu mít návštěvníci možnost ochutnat na 35 gulášů připravených podle různých receptur a zapít desítkou druhů tradičně vařených piv Zubr, Holba, Litovel a dokonce i slovenského Steigra. Akce má obrovský úspěch nejen u návštěvníků. Letos přijede dvojnásobný počet kuchařských týmů než loni a uvaří zatím rekordní počet gulášů. To určitě přitáhne i více lidí, loni jich bylo na 3 tisíce a pokud bude přát počasí, očekáváme, že počet návštěvníků bude letos ještě vyšší.

Název tradiční pochoutky, která jde po staletí ruku v ruce s pivem, pochází z německo-rakouského Gulasch, a maďarského Guliás- původně pasák hovězího dobytka. Příprava guláše je zdánlivě jednoduchá, ale i skvělí kuchaři tvrdí, že na dobrý guláš je zapotřebí talent i dávka fantazie.

Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu otec projektu a mistr kuchařského umění Luděk Bil z Přerova.

Každý ze soutěžících kuchařů bude mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a také pomocníka a topiče. Soutěžní guláš budou muset zvládnout za 5 hodin, jiná omezení prakticky neexistují. Maso a ingredience nejsou předepsány, takže záleží na fantazii a volbě každého kuchaře. Také letos se bude vařit klasický hovězí, ale i guláš z daňka, jelena, divočáka a dokonce i pštrosa.

Úkolem soutěžní poroty bude hodnotit nejen chuť guláše, nápaditost a celkový vzhled pokrmu,ale také způsob přípravy včetně pořádku a čistoty v polní kuchyni i výzdobu místa.

Letos poprvé proběhne také „divácká soutěž“, ve které nejlepší kuchařský tým určí sami návštěvníci. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality posoudili i všichni ostatní.

Posezení návštěvníkům zpříjemní pestrý program s vystoupením siláka Zekona, skupiny šermířů Cordiallo a taneční skupiny HIT i dobrá hudba v podání Pavla Nováka, Banjo Band Ivana Mládka a skupiny Pangea, která připomene slavnou éru Beatles. Večer až do 22.00 bude patřit DJ René Jančíkovi.

Zdroj: Zubr.cz


Iveta Bylíková přijela navštívit „svůj“ pivovar i s maminkou a bratrem. Půvabná černovláska z Chomutova bude hájit barvy piva Louny v soutěži Miss zlatého moku 2008.

Iveta Bylíková, jedenadvacetiletá stavební projektantka, právě ukončila náročný kurz vizážistky a stylistky. „Měnit zaměstnání však nehodlám, tohle je spíše moje záliba,“ sdělila Iveta hned po příjezdu do lounského pivovaru. Při jeho návštěvě se seznámila s ředitelem Danielem Urbanem, který ji i rodinné příslušníky pivovarem provedl a seznámil je s technologií výroby piva. Iveta však ochutnala pouze nealko, neboť do pivovaru přijela za volantem stříbrného Passata. Při ochutnávce ostatních piv ji rád zastoupil bratr Jan.

Reprezentantka lounského pivovaru na sebe prozradila, že mezi její záliby patří adrenalinové sporty jako je paragliding nebo jízda na motokáře. Na finále soutěže se těší a do hlediště přiveze i své přátele.

O titul Miss zlatého moku 2008 bude deset finalistek bojovat už 5. září na gala večeru v Městském divadle v Žatci. Prestižní akce, ve které dívky měří své dovednosti například v ručním česání chmele nebo čepování piva, je již tradiční součástí žatecké Dočesné. Soutěže se letos účastní reprezentantky všech čtyř značek společnosti Drinks Union a dívky zastupující další pivní značky z České republiky. Pořadatelem je pražská agentura Gejzír, záštitu nad Miss zlatého moku převzal hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Jedna z nejznámější restaurací v České republice – Masné krámy – vytočila v letošním roce již 1000 hl piva. Největší podíl na tom má kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, který se v Masných krámech, jako na jediném místě na světě, čepuje přímo z tanku. Letos se ho prodalo 874,2 hl (87 % celkového objemu). Zbytek čepovaného piva tvořil tmavý ležák, výčepní pivo a nealkoholické pivo z produkce Budějovického Budvaru.

Výtoč 1000 hl piva za osm měsíců potvrzuje, že se Masným krámům po loňském znovuotevření podařilo navázat na jejich historický věhlas. Podíváme-li se na výsledky prodeje podrobněji, zjistíme, že u nás letos hosté vypili celkem 185 604 velkých a 23 992 malých piv, což jsou skutečně úctyhodná čísla,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru.

Masné krámy však nepřitahují zájem hostů jen kvůli výbornému pivu, ale i díky skvělé kuchyni. „O tom nejlépe svědčí fakt, že během letošního roku bylo v Masných krámech zkonzumováno celkem 58 078 porcí hlavních pokrmů, tedy v průměru 238 porcí denně. Nejoblíbenějším pokrmem byl Pivovarský guláš s houskovým a špekovým knedlíkem, křenem a cibulkou, kterého bylo servírováno 6 185 porcí,“ dodává Tomáš Olejník, vedoucí restaurace Masné krámy.

Na dalších místech žebříčku hlavních jídel následovaly:

Staročeská vepřová pečínka, zelí, houskový a bramborový knedlík - 3 508 porcí

Grilovaná vepřová žebra - 3 218 porcí

Svíčková s houskovým knedlíkem - 3 062 porcí

Kachní stehno, zelí, houskový a bramborový knedlík - 2 316 porcí

Vepřové koleno - 1 935 porcí.

Hosté mají velký zájem také o polévky, kterých bylo podáno celkem 21 845 porcí. Nejpopulárnější polévkou se stala česnečka (6 953 porcí), těsně následovaná dršťkovou (6 797 porcí) a hovězí s játrovým štrúdlem (4 300 porcí).

Při příležitosti překonání hranice 1000 hl vytočeného piva bylo umístěno nad vchod do restaurace originální historické sudové čelo. Toto sudové čelo tvořilo součást výzdoby restaurace již v roce 1956, jako reklama na pivo z Budějovického Budvaru. „Umístění historického sudového čela nad vchod do restaurace má pro nás velký symbolický význam. Při rekonstrukci restaurace jsme dbali na historickou návaznost na původní Masné krámy, a proto jsme rádi, že tento historický artefakt je zpátky tam, kam patří,“ dodává Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

Kapacita restaurace Masné krámy je nyní 190 míst, protože díky zájmu zákazníků byly během letošního roku do interiéru přidány další 4 stoly. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné objednávat na telefonu 387 201 301 nebo e-mailem na info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


«« « Strana 632 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň