Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je nejvíce obdivovanou firmou roku 2006 v Jihočeském kraji. Prestižní žebříček, který je sestavován na základě hlasování asi 1500 manažerů významných společností, ekonomických analytiků či zástupců profesních asociací, už po osmé uspořádalo sdružení CZECH TOP 100. Budějovický Budvar, n. p. zároveň patří mezi sedm nejobdivovanějších společností České republiky.

„Pivovar Budějovický Budvar, n. p. patřil a vždy bude patřit k jihočeskému regionu, a proto nás toto ocenění obzvlášť potěšilo. Na rozvoji společnosti, mezi jejíž základní priority patří úcta k tradici a přírodním zdrojům a otevřenost k moderním postupům, se podílí více než 600 zaměstnanců. Za tento úspěch chci poděkovat každému z nich. Anketa zároveň potvrzuje, že Budějovický Budvar, n. p. patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější podniky v České republice,“ uvedl ředitel pivovaru Ing. Jiří Boček, který se zúčastnil slavnostního vyhlášení výsledků.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 110 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 700 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes překračuje roční produkce milion hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do více než 50 států všech kontinentů. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Společnosti Budějovický Budvar, n.p. a skupina německých importérů - Strelow GmbH + Co. KG, Otto Pachmayr GmbH a A. Kamphenkel GmbH - dosáhly dohody o narovnání vztahů a vypořádání všech vzájemných závazků z minulosti. Definitivně se tak uzavřel spor o to, zda výpovědi dovozních smluv německým importérům v roce 2003 byly oprávněné. Úmluva zároveň vytvořila podmínky pro budoucí spolupráci dceřiné společnosti Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH (BBI) a výše uvedených firem. Výlučným dovozcem piva zůstává dceřinná společnost BBI, ale zároveň bude pokračovat spolupráce s německými partnery. Německo je nedůležitějším exportním trhem Budějovického Budvaru – každoročně tam směřuje asi 200 000 hektolitrů ležáku Budweiser Budvar.

„Dohoda je prospěšná pro všechny zúčastněné strany. Nový model spolupráce dává široký prostor i našim obchodním partnerům. Věříme, že tento prostor společně dokonale využijeme,“ uvedl k výsledkům dohody Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru.

„O vzájemném sporu jednal také Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze. Ten potvrdil platnost našich importních smluv, respektive uznal neplatnost výpovědí smluv ze strany pivovaru. Náš požadavek na náhradu škody ale nebyl soudem uznán. Proto jsme se museli dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Jsem velice rád, že tato dohoda byla 28. března 2006 uzavřena,“ doplňuje Udo Krause ze společnosti Strelow. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Při soudním jednání v kyperské Nikosii bylo dosaženo smírného řešení známkoprávního sporu s americkou firmou Anheuser-Busch, Inc. Budějovický Budvar tak může na Kypru pokračovat v prodeji piva pod označením „Budějovický Budvar“ a podle přesně vymezených pravidel může používat i obchodní jméno „Budweiser Budvar, National Corporation“ na etiketách. Strany nebudou navzájem požadovat náhradu škod a uhradí pouze vlastní náklady na své právní zástupce.

V minulém týdnu bylo dosaženo smírného ujednání ve známkoprávním sporu mezi Budějovickým Budvarem, n.p. a firmou Anheuser–Busch, Inc. Spor byl vyvolán v roce 2000. Americký výrobce podal žalobu, ve které požadoval zákaz importu, distribuce a propagace všech výrobků, které ve svém označení v jakékoliv podobě obsahují slova jako „Budějovický“, „Budweiser“ nebo „Budvar“. Součástí žaloby byly i požadavky na okamžitou likvidaci již dovezeného zboží, náhrada údajných finančních ztrát, odškodnění a úhrada nákladů soudního řízení. Dosažená dohoda umožňuje Budějovickému Budvaru legální pokračování v prodeji piva na Kypru pod označením „Budějovický Budvar“ a podle přesně vymezených pravidel i používání obchodního jména „Budweiser Budvar, National Corporation“ na etiketách. Strany se dále dohodly, že nebudou navzájem požadovat náhradu škod a každá strana si ponese své náklady na právní zastoupení v tomto soudním sporu.

V kontextu dlouholetých známkoprávních sporů mezi oběma pivovary jde o první případ řešení sporů smírem. „Dosažení smíru na Kypru vítáme a považujeme toto řešení za oboustranně výhodný kompromis“ říká k tomu Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

„Ukončení sporu nám umožňuje zahájit standardní obchodování v této zemi, aniž by nám, našemu importérovi nebo dalším subjektům v distribučním řetězci hrozilo jakékoliv právní nebezpečí. Výsledkem by měl být růst prodeje na Kypru,“ komentuje vývoj situace Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru. „Naše pivo mělo na Kypru vždy své zákazníky. Jezdí tam mnoho turistů z Německa, Velké Británie a Ruska, tedy ze zemí, ve kterých máme velmi dobrou pozici,“ doplňuje Robert Chrt. Budějovický Budvar, n.p. vyváží pivo na Kypr od poloviny devadesátých let, a to v omezeném objemu v důsledku probíhajícího soudního sporu.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Kromě institucí EU zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například v Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Kambodži a Finsku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


„Hokejiáda“ za pravdu společnosti Budějovický Budvar, n.p.

Reklamní kampaň „Hokejiáda“ společnosti Budějovický Budvar, n.p. neporušila žádné etické zásady, které obsahuje Kodex reklamy Rady pro reklamu (RPR). Vyplývá to z rozhodnutí arbitrážní komise RPR, která v plném rozsahu zamítla stížnost podanou Českým olympijským výborem (ČOV).

„Rozhodnutí arbitrážní komise je pro Budějovický Budvar jednoznačně dobrou zprávou. Chápeme ho jako nepřímou, nezávislou a odbornou podporu našich právních rozborů, podle kterých se náš pivovar v souvislosti s reklamní kampaní „Hokejiáda“ nedopustil porušení žádného českého zákona ani dalších norem. Cílem kampaně byla především podpora národního týmu českých hokejistů. Věříme, že tento uměle vyvolaný spor bude brzy ukončen v náš prospěch,“ uvedl v reakci na rozhodnutí arbitrážní komise RPR Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Reklamní kampaň „Hokejiáda“ měla podle stížnosti podané k RPR zneužít tzv. olympijská symbolika chráněná zákonem č. 60/2000 Sb. K porušení zákona mělo dojít údajným zneužitím symbolu olympijské pochodně a použitím slova „hokejiáda“ během reklamní kampaně. Obsahem stížnosti bylo mimo jiné i to, že „předmětná reklama není pravdivá, je klamavá a navozuje klamný dojem spojení Budvaru se ZOH a i v jiných ohledech než v tomto porušuje Kodex reklamy RPR.“ Podle rozhodnutí arbitrážní komise RPR není předmětná reklama a užití napadených částí reklamního sdělení (hokejové pochodně a slova „hokejiáda“) v rozporu s Kodexem reklamy. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Památky na dávnou historii obklopené téměř panenskou přírodou, přívětiví lidé a čisté životní prostředí, tak by se daly popsat jižní Čechy. Kraj s bezpočtem rybníků, vodních nádrží a potoků, který dává život i nejdelší české řece.

Tento kraj je ale vyhledávanou turistickou destinací ještě z dalšího důvodu. Právě zde přetrvává už 700 let tradice, na kterou mohou být Češi právem hrdi, tradice přípravy národního nápoje - piva. Návštěvu v přímo srdci pivovarnictví, které bije už více než 110 let v Českých Budějovicích, byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Budějovický Budvar

Areál pivovaru Budějovický Budvar se nachází v severní části Českých Budějovic a pro návštěvníky se může stát první zastávkou na cestě do jižních Čech. Možnost poznat tajemství výroby budějovického piva využívají každoročně desítky tisíc lidí z domova i ze zahraničí.

Moderní historie proslulého piva Budweiser Budvar začíná v roce 1895, kdy čeští podnikatelé založili Český akciový pivovar -přímého předchůdce Budějovického Budvaru. Pivovar navázal na tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá až do 13. století. Tajemství celosvětového úspěchu ležáku Budweiser Budvar tkví v použití nejkvalitnějších surovin - vybraného moravského sladu, nejlepšího žateckého chmele a panensky čisté vody z artéských studní, čerpané z hloubky 300 metrů. Výroba probíhá pod dohledem zkušených sládků a dalších pivovarských odborníků, kteří využívají zkušeností předávaných již po staletí z generace na generaci. Výsledkem jejich práce je originální a lahodná chuť světoznámého prémiového ležáku Budweiser Budvar, který nelze vyrobit nikde jinde, než v Českých Budějovicích.

Hosté se společně s průvodci mohou podrobně seznámit s celým procesem výroby. Součástí prohlídky je ochutnávka piva přímo z pivovarských tanků v ležáckých sklepích.

Příběh budějovického piva

Pokud se vám nepodaří odhalit recept na světoznámý nápoj během prohlídky pivovaru, dostanete další možnost v nedávno otevřené multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Historie města i jihočeského pivovaru ožívá na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. S klecí těžebního výtahu sestoupíte 300 metrů pod zemský povrch, kde leží zdroje vysoce kvalitní vody, kterou pivovar při výrobě piva Budweiser Budvar výhradně používá. Dýchne na vás atmosféra založení města, zúčastníte se rozepří mezi měšťany a městskou radou, prožijete úspěchy pivovaru a seznámíte se i s historií právních sporů s americkým gigantem. Multimediální prohlídku můžete ukončit odesláním originálního elektronického pozdravu.

Pivnice Budvar

Zážitky získané při putování pivovarem si zaslouží stylové zakončení v přilehlé pivnici Budvar. Restaurace nabízí vybrané pochoutky mezinárodní kuchyně, a také samozřejmě tradiční české kulinářské speciality. K pochutinám neodmyslitelně patří orosená sklenice lahodného piva. Hosté mohou ochutnat jak klasický ležák, tak i místní specialitu, kroužkový ležák s přídavkem živých kvasinek. Na své si přijdou i milovníci tmavých a speciálních piv.

Hotel Malý pivovar

Náročný den na cestě za tajemstvím piva můžete ukončit v příjemném prostředí Hotelu Malý pivovar, přímo v historickém centru jihočeské metropole. Ocitnete se v místech, kde měšťané po generace vařili pivo. Při večerním posezení ve značkové pivnici Budvarka možná sami uslyšíte, jak bije srdce budějovického piva. (MF Dnes)


První výročí svého otevření slaví multimediální expozice „Příběh budějovického piva“

Rekordní počet návštěvníků přilákala v loňském roce možnost seznámit se s prostředím pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Branou budějovického pivovaru prošlo přes 42.000 lidí, dvakrát více než v roce 2002. Do pivovaru nejčastěji míří turisté z německy mluvících zemí. Pivovar v uplynulém roce přivítal také celou řadu známých osobností z řad sportovců i představitelů společenského a kulturního života. Přední český výrobce piva nabízí hostům nejen klasické prohlídky areálu, ale od loňského roku také působivý pohled do historie prostřednictvím multimediální expozice „Příběh budějovického piva“.

Do pivovaru zavítá každý rok více návštěvníků. Zatímco v roce 2002 si do pivovaru našlo cestu více než 21.000 lidí, o rok později už počet hostů přesáhl třicetitisícovou hranici. V roce 2004 pivovar navštívilo přes 37.000 osob. V loňském roce si areál pivovaru prohlédlo už více než 42.000 návštěvníků, jejichž počet se tak za tři roky zdvojnásobil.

Úspěšný první rok má za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Slavnou tradici města i jihočeského pivovaru připomíná na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. Na neobvyklou pouť do historie se během prvního roku po spuštění expozice vydalo téměř 4000 zájemců.

Budějovický pivovar přitahuje hosty téměř ze všech kontinentů. Přibližně 60ti procentní podíl tvoří turisté z Německa a Rakouska. „Německy mluvící turisté přijíždějí ve velkých skupinách, organizovanost je pro jejich zájezdy typická. Oproti tomu Češi, kteří se na návštěvnosti podílejí asi z 20%, dávají přednost individuálním prohlídkám,“ říká Eva Jašková, manažerka návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Každý desátý návštěvník pivovaru pochází z Francie.

Velkou část hostů tvoří studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohou využít tradiční ochutnávky jihočeského ležáku v rozlehlých chladných sklepeních pivovaru. „Návštěva pivovaru je součástí výuky některých potravinářsky zaměřených škol v Česku. Hostili jsme ale i studenty postgraduálního programu prestižních amerických univerzit, kteří se v rámci studia seznamovali s významnými firmami v Evropě,“ vysvětluje Eva Jašková.

O prohlídku Budějovického Budvaru projevuje zájem také domácí i zahraniční politická reprezentace nebo špičkoví sportovci. Pivovar přivítal například celý finský národní hokejový tým nebo českou hokejovou legendu, brankáře Dominika Haška.

Pivovar je návštěvníkům přístupný každý den na základě předchozí telefonické či e-mailové objednávky. Průvodci přiblíží hostům zajímavosti a historii pivovarnictví v pěti světových jazycích a samozřejmě i v češtině. Proniknout do tajů výroby jihočeského ležáku mohou lidé za ceny vpravdě lidové – pokud si vystačí s českým výkladem, neobvyklou cestu s ochutnávkou absolvují již za 40 Kč. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budvar.cz/budvar/budvar-web/product/cms/budvar-produkt/virtualni_prohlidka/clanek_cz.cms. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Pivovar Nymburk od dubna zdražil pivo v rozmezí od deseti do 50 haléřů. Vedení pivovaru se obvykle snaží držet ceny do začátku letní sezony, ale letos muselo zareagovat dříve kvůli zvýšení cen energií. Řada pivovarů ze stejného důvodu zdražovala již začátkem roku. Sdělila to firma.

Nejprodávanější pivo, Pepinova desítka, zdraží v sudech o 50 haléřů na 8,40 Kč, v lahvích o 20 haléřů na 7,40 Kč. Zdražení se nejméně dotkne třináctistupňového piva Bogan, jehož cena se zvýšila o desetihaléř, a to v sudech na 10,50 Kč a v lahvích na 11 korun.

Rostoucí ceny energií se letos do ceny postřižinského piva promítají jen částečně. Pivovar loni i letos výrazně investuje do moderních technologií, které snižují nejen spotřebu médií, ale i lidskou sílu. "Například nákupem nové myčky, kterou spustíme v průběhu května, uspoříme až 15 procent provozních nákladů," řekl ředitel Pavel Benák. Její nákup je největší investicí do výrobního zařízení od privatizace pivovaru v roce 1997.

Loni měl nymburský pivovar výstav 149.600 hektolitrů. Podobný výstav má již od roku 2000. (Agris)


Prestižní anketa Boleslavského deníku Nejlepší sportovci Mladoboleslavska je definitivně minulostí. Ceny, poháry a gratulace byly rozdány. V reprezentativních prostorách mladoboleslavského Škoda Auto Muzea se sešli nejlepší sportovci a pozvaní významní hosté. Chybět nemohl pochopitelně ani Pivovar Klášter. Pro přítomné bylo přichystáno po skončení slavnostního vyhlašování občerstvení a na něm doslova dominoval stánek s lahodným pivním mokem z klášterského pivovaru. "Tak tohle pivo má říz. Opravdu jsem si na něm pochutnal," řekl sportovní nestor František Marek. Na klášterském pivu si ale pochutnávali i další významní hosté. Jen úsměvem zářil nad jeho chutí třeba středočeský hejtman Petr Bendi, ale uznale pokyvoval i mladoboleslavský primátor Svatopluk Kvaizar. Zelená barva, která dominovala v sále s občerstvením, nebyla k přehlédnutí. Potvrzuje se tak, že klášterský pivovar je partnerem těch nejvýznamnějších sportovních akcí v regionu. Kvalita piva si takové spojení rozhodně zaslouží. (Boleslavský deník)


Vloni dosáhli v Pivovaru Klášter výstavu piva těsně pod hranicí 100 tisíc hektolitrů. Podle všeho by letos mohli atakovat horní hranici technologických možností výroby - tedy 140 tisíc hektolitrů piva. Potvrdil to obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje, Josef Špryňar. Vedení pivovaru už v závěru loňského roku podepsalo významný kontrakt s čínskou distribuční firmou, která operuje v lokalitě s deseti miliony obyvatel. "Stále dojednáváme další podrobnosti, není to jednoduché, je potřeba na čínském trhu zaregistrovat patřičnou známku, jsou tu hygienické otázky. Předpokládám však, že někde v polovině roku by mohlo dojít k dodávkám piva," podotkl Špryňar. Kromě Číny se horečně jedná o uvedení na trhy v Itálii a ve Švédsku. Na domácím trhu se klášterské pivo prodralo do významných restaurací na Mladoboleslavsku, ale také v Praze, v lyžařských střediscích v Krkonoších i do řetězce supermarketů Norma. (Boleslavský deník)


Téměř dvě hodiny vydrželi dva nejvýše postavení muži Mladé Boleslavi a německého Dieburgu, Svatopluk Kvaizar a Werner Thomas, naslouchat o historii a současnosti pivovaru a poměrně detailně nahlédnout do výrobních tajů vzniku oblíbeného klášterského piva. Německý starosta přijal pozvání na návštěvu partnerského města Mladé Boleslavi a při několikadenní návštěvě nesměla chybět prohlídka klášterského pivovaru. Vedení mladoboleslavské radnice totiž moc dobře ví, že právě klášterský pivovar je dominantní firmou v regionu. "S klášterským pivem jsem se setkal při našich listopadových slavnostech a jsem rád, že jsem se mohl podívat dovnitř do "kuchyně". Měl jsem kamaráda sládka, takže mi není proces výroby piva neznámý, ale tady je to doslova úžasné. Ty ležácké sklepy osmnáct metrů pod zemí budí velkou úctu. A jak jsem zaslechl vše o historii těchto tajuplných prostor, tak si jen říkám, že bych alespoň na chvíli chtěl vidět, jak to tady dříve, za dob cisterciáků vypadalo," uvedl nadšený Thomas Werner. (Boleslavský deník)


Četba kurzovního lístku není dnes pro majitele sklárny v Harrachově Františka Novosada oblíbenou činností.

Koruna posiluje. A jeho rodinný podnik je přitom přímo závislý na vývozu svého skla vyráběného v Harrachově téměř tři sta let.

Harrachovská sklárna je druhá nejstarší v Čechách, zachoval se zde dodnes tradiční způsob výroby. Za hranice jde většina zboží. Čím níže je kurz eura či dolaru, tím má Novosad větší ztrátu. "Kurz nás dusí už dlouho. Kdybych sklárnu nedotoval z jiných aktivit, už bych to asi zavřel," říká Novosad.

Obchody, které Novosad uzavřel před pár roky v USA, například počítaly s kurzem 32 korun za dolar. "Dával jsem si ještě pětikorunovou rezervu, tehdy byl dolar za 37 korun," vzpomíná Novosad. "Nemusel bych jim dodávat, ale na druhou stranu takový trh stěží najdu," říká sklář, který do Ameriky vyváží nápojové křišťálové sklo.

I on razí teorii, že kurz dolaru spadl uměle. "Byla to obrana Američanů proti rozšíření Evropské unie," říká sklář. Kvůli slabému euru a dolaru musel už propouštět. "Máme asi nejméně lidí v historii sklárny," posteskl si. Počet zaměstnanců se tenčí postupně. "Za pět zaměstnanců, kteří jdou do důchodu, beru jen jednoho nového," dodává.

Sklárnu dnes drží nad vodou jiné aktivity, než je výroba skla. Podnikatel postavil u sklárny hotel a restauraci, návštěvníky Harrachova láká na prohlídku výroby skla, vaří tu vlastní pivo. "To mě živí, zisky jdou do sklárny. Asi jsem špatný podnikatel, když držím ztrátovou výrobu, ale nemám srdce to zavřít. Tři roky se snažíme přežít," říká Novosad.

Skláře zlobí i to, že se o osud jemu podobných nezajímá stát. "Všude se mluví o tom, jak průmysl táhnou zahraniční firmy. Nám nikdo daňové prázdniny nebo investiční pobídky nedal," stěžuje si Novosad, který se chystá o daňové prázdniny v příštích měsících oficiálně požádat.

Silná koruna přitom není jediným problémem, se kterým se skláři v poslední době potýkají. "Navíc šla prudce nahoru cena plynu a elektřiny. Je to jedna rána za druhou," dodává Novosad. Tuzemské sklárny se proto netají obavami z budoucnosti. Řada sklářů propouštěla mnohem razantněji než Novosad, některé továrny úplně skončily. Podle vedení skláren se k problémům přidala měnící se tuzemská poptávka po skle. Lidé dávají přednost levnějšímu sklu z Asie. (MF Dnes)


Nadnárodná pivovarnícka skupina SABMiller uzavrela akvizíciu 48,4-percentného podielu v slovenskom pivovare Topvar. Ako spoločnosť SABMiller informovala, týmto krokom reagovala na schválenie transakcie Protimonopolným úradom (PMÚ) SR 13. marca tohto roka. Na základe kúpneho kontraktu predajú súčasní majoritní akcionári do konca septembra ďalšie akcie Topvaru spoločnosti SABMiller, čím sa podiel juhoafrickej firmy v slovenskom pivovare zvýši minimálne na 67 %. Následne by mal SABMiller v priebehu ďalších 18 mesiacov získať zostávajúce akcie Topvaru na základe rôznych put a call opcií.

PMÚ začal správne konanie vo veci koncentrácie spoločností SABMiller a Topvar na konci júna minulého roku. Oznámenie o koncentrácii bolo na úrad doručené 10. júna 2005. Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller dosiahol dohodu s majoritnými akcionármi o akvizícii slovenského pivovaru Topvar začiatkom mája minulého roka. Spoločnosť SABMiller ovláda na Slovensku aj Pivovar Šariš.

Pivovarnícka spoločnosť SABMiller zaznamenala vo finančnom roku 2004/2005 nárast zisku o 33 %. Skupina dosiahla zisk pred zdanením, úrokmi, odpismi a amortizáciou (EBITDA) zhruba 72 mld. Sk. Topvar ukončil rok 2004 s výrobou v hodnote 816 mil. Sk a s čistým ziskom 8,68 mil. Sk. Z celkovej produkcie pivovaru odoberajú domáci obchodní partneri približne 95 %, zvyšok smeruje na export. V súčasnosti Topvar vyváža pivo alebo slad do viac ako 18 štátov sveta. (hn.online.sk)


Pivovar Steiger vo Vyhniach zaznamenal vlani 9-% rast predaja. Svoj minuloročný podiel na trhu tak zvýšil o 0,6 %. TASR o tom informoval obchodný riaditeľ spoločnosti Emil Mihálik.

Rast obratu však pivovar zaznamenal len vďaka zvýšeniu predaja kolového nápoja Cola Loca a predaja importovaného piva Budweiser Budvar. Tak ako v roku 2004 aj vlani pretrvával rast predaja menej stupňových, a teda lacnejších značiek piva, čo však nepriaznivo ovplyvňovalo výšku obratu.

Aj keď je pre pivovar prioritný slovenský trh, Steiger realizuje aj export, a to najmä na základe dopytu importérov z jednotlivých krajín. Vlani tak zo Slovenska vyviezli asi 2,7 % produkcie, najmä do Maďarska a Talianska.

Pivovar vlani aj viac investoval - predovšetkým do budovania obchodných zákazníckych centier. Prebudované bolo stredisko v Košiciach a činnosť sa začala aj v centrách v Žiline, Poprade a B. Štiavnici.

Najväčším projektom roka bol začiatok výstavby nového obchodného strediska v Šahách s rozpočtom 17 miliónov Sk.

Ďalšou významnou zmenou bolo komplexné prebudovanie logistiky distribúcie tovaru, s cieľom zabezpečiť výlučne vlastnú distribúciu. Celkový objem investícií predstavoval 47 miliónov Sk.

Vedenie pivovaru počítalo vlani aj s celkovou rekonštrukciou starej sladovne na Národné pivovarnícke centrum. Podstatnú časť z rozpočtu 120 miliónov Sk mali vyfinancovať z eurofondov. Projekt však dosiaľ čaká na odozvu.

Pivovar aj napriek poklesu predaja piva v uplynulých rokoch udržal zamestnanosť na úrovni približne 175 ľudí, a to najmä vďaka posilneniu obchodnej a distribučnej činnosti v jednotlivých regiónoch Slovenska. (Orange)


Vítězný gól = sud piva pro autora

[úterý, 21. březen 2006]

Netradiční odměna čeká na střelce vítězného gólu týmu Vítkovic v zápasech play-off. Pivovar Ostravar jim slibuje padesátilitrový sud piva. "S vedením klubu jsme se ale dohodli, že střelce vítězných gólů odměníme až po skončení celé sezony, abychom nenarušovali soustředění hráčů na další utkání," usmál se manažer značky Ostravar Pavel Barvík.

Pivovar má připravených dvanáct sudů. Tedy přesně tolik, kolik by musel rozdat v tom případě, že by Vítkovice čtyřikrát vyhrály ve čtvrtfinále, semifinále i finále a vybojovaly mistrovský titul.

"Je to naše přání, abychom na závěrečném ceremoniálu mohli odměnit celkem dvanáct střelců vítězných vítkovických branek," podotkl Barvík.

Za vítězný gól se přitom považuje ten, který je v konečném výsledku rozhodující. Tedy například při výsledku 3:2 je to třetí gól domácího týmu či při výsledku 6:4 zase pátá vstřelená branka.

"Vítězné góly jsou ve vyřazovacích bojích ty nejdůležitější," poznamenal kapitán vítkovických hokejistů Roman Šimíček. "V play-off ale nezáleží na tom, kolik vyhrajete, hlavní je, že vyhrajete."

Pivovar a klub ovšem v play-off nebudou odměňovat pouze hráče. Stejně jako v minulé sezoně chystají atrakce pro diváky, kteří v ČEZ Aréně vítkovickým hokejistům vydatně pomáhají. "Také letos jsme pro hokejové fanoušky připravili zpestření přestávkového programu v podobě střelby na branku," poznamenal Pavel Barvík. (iDnes)


Pivovar uvařil velikonoční speciál

[úterý, 21. březen 2006]

Speciální třináctistupňové pivo pro velikonoční svátky uvařil Pivovar Litovel. „Várku velikonočního speciálu jsme uvařili ještě v minulém roce. Přesně to bylo na Mikuláše. Slad jsme vyrobili dokonce v polovině října minulého roku,“ řekl sládek litovelského pivovaru Petr Kostelecký. Speciální litovelský ležák zraje v pivovarských sklepích při teplotě jeden stupeň Celsia minimálně 80 dnů. Pivovar předpokládá, že pivaři ho v průběhu velikonočního období vypijí až 400 hektolitrů. (MF Dnes)


Po Budvaru přišla řada na Litovel. Český olympijský výbor připravuje žalobu na moravský pivovar kvůli údajnému porušení zákona o ochraně olympijské symboliky.

Pivovar uspořádal na přelomu ledna a února soutěž v restauracích, kde se litovelské pivo čepuje. Jednou z cen byl i zájezd do Turína. Zájemci se mohli zapojit do soutěže v době od 23. ledna do 22. února. Za každých pět vypitých piv získali soutěžní zápalky. "Z obalu krabičky pak setřeli kód. Získali za něj buď drobnou cenu přímo na místě, nebo mohli pokračovat v SMS soutěži o zájezd na olympiádu. Informace o několikatýdenní akci byly zveřejněny i na webových stránkách pivovaru," řekl deníku Den Miroslav Slaný z agentury, která pivovar mediálně zastupuje.

Marketingová agentura Česká olympijská, jež v médiích zastupuje Český olympijský výbor, takové jednání považuje za porušení zákona o ochraně olympijské symboliky. "Pivovar jsme na to upozornili ještě před začátkem olympiády a doporučili okamžité stažení informací o soutěži z internetu. Firma však na naši výzvu nereagovala a ani se neomluvila. Proto jsme už celou záležitost předali právníkům," uvedla výkonná ředitelka agentury Alena Kindová.

Ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek se prý k případné žalobě zatím nemůže jednoznačně vyjádřit. "Nepochopil jsem dost dobře, o co zúčastněným stranám jde. V našem konkrétním případě mi to připadá absolutně přitažené za vlasy. Jsem přesvědčen, že jsme nikomu nezpůsobili žádnou újmu a ani nikoho nepoškodili," řekl Koutek.

Český olympijský výbor připravuje žalobu také na Budějovický Budvar. Škodu, kterou mu údajně budějovický pivovar způsobil využitím olympijských symbolů v reklamě na své pivo, ČOV odhaduje na desítky milionů korun. Budvar pochybení odmítá. (Lidovky)


Pivem roku 2006 je přerovské pivo Zubr Gold. Tato značka zvítězila v degustační soutěži během brněnského veletrhu a získala také Zlatý pohár PIVEX. Přerovské pivo uspělo v silné konkurenci více než dvaceti pivovarů a navázalo na ohodnocení Evropskou pivní hvězdou, které získalo v závěru loňského roku. Na veletrhu pivovar vystavil 287 tisíc hektolitrů piva, což je o 5 tisíc hektolitrů více než loni. Na domácím trhu, kde si Zubr dlouhodobě drží stabilní pozici, se podle informací vedení pivovaru v loňském roce vypilo 255 tisíc hektolitrů, zbytek představoval export. Nejvíce vývozového Zubra se vypije na Slovensku, následuje Polsko, Slovinsko, Itálie, severské země a USA. (Olomoucký den)


Pivovar získal nové tanky

[pondělí, 20. březen 2006]

Nejprve po Dunaji, pak po českých a slovenských silnicích. Taková byla cesta dvou cylindrokonických tanků, které včera ráno smontovali dělníci v brněnském pivovaru Starobrno. V nádobách vysokých 21 metrů o průměru přes 5,5 metru bude kvasit pivo od června. „Nové tanky nahradí menší ocelové z ležáckých sklepů,“ uvedl Aleš Řiháček z brněnského pivovaru. (MF Dnes)


Kdysi slavný a stále populární hokejový klub Kometa Brno, má šanci získat silného sponzora. Pivovar Starobrno. V rozhovoru pro Rovnost to potvrdil generální ředitel pivovaru František Krakeš. Podle něj by se hokejový klub mohl dostat k velmi zajímavé částce.

Nová láhev je pro pivo jako nové šaty pro ženu

Pražan v čele brněnského pivovaru. To je František Krakeš. Zatímco Prahu považuje za velkoměsto pod velikým mezinárodním vlivem, v Brně vidí město ideální velikosti, kde k sobě mají lidé blíž. To je podle něj vidět i na silném postavení Starobrna. To podle něj zůstalo moravskou značkou i přesto, že pivovar už dlouho neovládají domácí podnikatelé.

Projevila se nějak změna lahví, kterou Starobrno nedávno provedlo?

Když žena nezmění oblečení přestává být atraktivní a to platí pro každý obal. Ke špičkovému výrobku musí zákazník dostat i špičkový obal. Proto jsme přišli na trh s novými lahvemi a trochu revolučně i s lahvemi zelenými, což je určitě trochu návrat do minulosti, kdy si zákazníci vybírali mezi lahvemi zelenými a hnědými. Starobrno má zelenou, protože ta sluší těm nejšpičkovějším značkám.

S novými lahvemi souvisí také kampaň ve vozidlech brněnské hromadné dopravy, kdy na tyčích visely papírové napodobeniny pivních lahví. Byla podle vás tato kampaň etická s ohledem na to, že byla na očích i dětem?

Byl to netradiční nápad reklamní agentury a byl to počin, který z minulosti neznáme. Přestože reklama byla v městské hromadné dopravě, byla to spíš reklama na obal než na obsah. Nemyslím, že by mohla na děti působit negativně.

Ale obal bez obsahu si jde představit těžko.

To samozřejmě nejde. Ale nemyslím, že byla porušena jedna ze zásad a to nedělat reklamu pro děti. Domnívám se, že je to v pořádku. Myslím, že jsme nikoho neurazili.

Reklama už je stažena. Nestalo se to právě kvůli negativním ohlasům?

Splnila už svůj účel. Informovala o novém obalu a její stažení nesouviselo s negativními reakcemi.

V tramvajích, trolejbusech a autobusech jsou reklamy na alkohol stále výjimkou, ale pivo nechybí na velkých sportovních akcích. Bude se Starobrno víc angažovat v brněnském sportu?

Jsme připraveni sponzorovat brněnskou Kometu. Před revolucí bylo Brno hlavní město hokeje, bohužel po revoluci hokej rychle odešel. Jsme rádi, že znojemský pivovar Hostan sponzoruje Orly. Byli bychom ještě radši, kdyby se dařilo hokeji v Brně a my se na tom mohli podílet. Jsme připraveni jednat o zajímavé částce pro Kometu. Zatím je ale příliš brzy na to sdělovat přesnou částku.

V restauracích se však často čepuje jen Starobrno, přitom pod pivovar patří mnohem víc značek. Chystáte se rozšířit nabídku?

Záleží na zájmu majitele i zákazníků. Konzumenti, kteří mají hlouběji do kapsy, ocení spíš levnější výčepní pivo, než dražší Baron Trenck. Snažíme se budovat síť restaurací, které budou nabízet všechna piva vyráběná, nebo distribuovaná Starobrnem. V dubnu chceme otevřít první takovou restauraci. Sice ne přímo v Brně, ale na jižní Moravě.

Kde cítíte, že má Starobrno co zlepšovat?

Je potřeba zlepšovat kvalitu čepování piva. Musí být čisté výčepní zařízení i místo okolo výčepu. Tam se nám nedaří, jak bychom si přáli, ale všechno se zlepšuje. Těší mě zájem především mladých lidí, kteří chtějí pivo čepovat kvalitně. Vyrobit dobré pivo nestačí.

Co přineslo Starobrnu spojení s Heinekenem a naopak?

Heineken je nejprodávanější značka na světě a z toho vyplývá výlučné postavení této značky. Pro nás znamená vstup Heinekenu především zlepšení marketingu, prodeje a distribuce. Je to výhodné pro obě strany. Zahraniční značky se totiž na českém trhu stále neprosazují. Jejich chuť je trochu odlišná, než u tradičního českého piva. Spojení se Starobrnem znamenalo reálné uvedení značky Heineken na český trh. Loni se nám podařilo znásobit prodej a naše cíle jsou velmi ambiciózní. Chceme prodávat desetitisíce hektolitrů Heinekenu. Vzhledem ke konzervativnímu smýšlení to nikdy nebude o stovkách tisíc hektolitrů.

Jakou konkurencí jsou pro Starobrno menší pivovary?

Všechny pivovary jsou konkurencí. Místo malých je zejména v oblasti specialit. Jsou to piva jedinečná, za které si zákazník připlatí a zároveň jsou to piva odlišná. Vyhovují široké škále chutí konzumentů. Díky tomu je na trhu místo pro malé pivovary.

Hlavními konkurenty velcí hráči. Jaký je boj s nimi?

Tvrdý. Na trhu působí silní soupeři po stránce značek, kvality i silných vlastníků. Záleží nejen na kvalitě piva, ale hlavně na marketingových kvalitách pivovaru, aby si v náročném prostředí udržel postavení. Velké pivovary mají svá města. Například Plzeň, České Budějovice a Brno.

Kolik času trávíte prací a jaké jsou vaše mimopracovní koníčky?

Mým největším koníčkem je operní hudba, které mohu holdovat při vemi zdařilých operních inscenacích v Janáčkově divadle. A dalším koníčkem je cestování. Oboje mi pomáhá relaxovat při mé náročné práci. V ní strávím asi třináct hodin denně.

Může se ředitel pivovaru uvolnit na delší dobu z práce a třeba měsíc cestovat?

Na takovou dobu jsem si zatím dovolenou nebral, ale myslím, že bych mohl. Úroveň řízení závisí na tom zda firma funguje i bez přítomnosti ředitele. Pokud funguje, je to dobře řízená firma. Pokud ne, je něco špatně. Maximum rozhodnutí musejí dělat podřízení, vedení firmy musí přijímat strategická rozhodnutí.

Jako Pražan a ředitel brněnského pivovaru, jak vnímáte půtky Praha versus Brno?

Brno vidím velice pozitivně a žije se mi tu lépe. Praha je veliké a příliš internacionální město. V Brně k sobě mají lidé blíž. Ale vidím to i z toho hlediska, že v Praze nemá nikdo předsudky vůči Brňanům. V Brně je to trochu naopak. Podobný vztah funguje i v Rakousku. Občané, kteří nežijí ve Vídni, ji nemají rádi, protože metropole je vnímána jako město, které jde proti zájmům ostatních. Přitom metropole žádné předsudky nemá. Je to vidět i na tom, kolik brněnských umělců je v Praze.

Kdo je František Krakeš

Narozen 26. září 1941 v Praze

V roce 1968 vystudoval VŠE v Praze

V pivovarech začal pracovat v roce 1961

Je ženatý, má dvě děti

Od roku 1994 generální ředitel pivovaru Starobrno

Od roku 2005 předseda Českého svazu pivovarů a sladoven

(Rovnost)


Každodenní pracovní ruch a tisíce pivních sudů vystřídá poslední březnový den hrobové ticho a desítky lavicí pro vzácné hosty a lékařské odborníky.

V přednáškový sál se opět po roce promění výrobní hala humpoleckého pivovaru Bernard. Rozlehlý sál bude hostit třetí český seminář o vlivu alkoholu na lidské zdraví. „Budeme muset přestěhovat stovky pivních sudů ven. Snad už bude tepleji a pivo nám v nich nezmrzne,“ přiblížil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Halu zaplní dřevěné lavice používané i při tradičních pivních slavnostech, vyroste v ní i malé podium a výčep. „Několik sudů musíme v hale nechat kvůli akustice,“ dodal Mikulášek.

Do Humpolce by se na konci měsíce mělo sjet na osmdesát odborníků na problematiku alkoholu. Vesměs se bude jednat o lékaře, kteří se věnují neurologii, dermatologii a hematologii. „Seminář by měl mít podobu přátelské diskuse nad sklenicí piva,“ uvedl Mikulášek.

Odborné přednášky doplní svým vystoupením i několika slovy na odlehčení houslistka Gabriela Demeterová a Dixieland 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. (MF Dnes)


«« « Strana 734 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň