Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Přerovský pivovar chce v PET obalu rozšířit prodej své značky Zubr. Celý pivní trh v Česku se propadá, jedině obliba PET lahví roste.

Letošní rok patří pivním PET lahvím. Hned tři velké pivovarnické skupiny zprovozní nové stáčecí linky na zlatavý mok v plastovém obalu. Po Staropramenu a Plzeňském Prazdroji, které oznámily tento investiční záměr v řádu desítek milionů korun už dříve, teď přichází s novou PET linkou i přerovská skupina PMS. V polovině roku zahájí provoz a rozšíří kapacitu prodeje 1, 5litrových balení značky Zubr.

V Přerově jde o součást celkové investice za více než 100 milionů korun, v rámci které vyroste nejen nová linka na Zubra v PET lahvi, ale i na plnění sudů, plechovek a větší sklady. Dosavadní prodeje deseti a jedenáctistupňového Zubra v tomto obalu jsou v porovnání s konkurenčními značkami sice minimální, ale jen za loňský rok vzrostly o deset procent. Výrazné zvýšení kapacity plnicí linky má pomoci i prodejům této značky.

"Stále chápeme PET obal jako doplňkové balení pro cenově senzitivní konzumenty, ale ukazuje se, že i v prodejích piva lidé stále víc oceňují, že mají k dispozici nevratný a znovu uzavíratelný obal, " obhajuje investici mluvčí skupiny PMS Hana Matulová. Zubr v PET lahvi je na trhu už deset let, ale teprve až v poslední době zájem výrazně roste. Spolu s novou linkou chystá přerovský pivovar i nový a inovovaný tvar lahví.

Celý trh se spotřebou piva se přitom propadl o zhruba osm procent. PET obal je jediný segment pivovarnické branže, jehož obliba roste. Pivními konzervativci nadále opovrhovaný obal už podle údajů společnosti AC Nielsen loni předčil prodeje piva v plechovkách. Pivovary, které pivo v PET lahvi prodávají - především Heineken, Staropramen, Prazdroj, PMS nebo Nová Paka - dodaly loni na trh 476 tisíc hektolitrů piva v tomto balení, což je 7, 6 procenta veškerého prodeje piv v obchodní síti (mimo restaurace a hospody). V roce 2009 byly prodeje piva v PET lahvích poloviční.

Přispěly tomu především Pivovary Staropramen, jejichž plastový Braník Dvoulitr přišel na trh až v polovině loňského roku, ale do prosince se ho prodaly tři miliony lahví, tedy 60 tisíc hektolitrů. Staropramen zatím plní tuhle značku do PET lahví v Maďarsku a Braník je už druhým nejprodávanějším PET pivem v Česku - po jedničce v tomto segmentu jedenáctce Zlatopramen, se kterou přišla skupina Heineken v roce 2009 a odstartovala tím spolu se svými dalšími značkami, Starobrnem a Březňákem, díky masivní mediální kampani celou vlnu zájmu o tento druh speciálně tvrzených obalů.

Heineken také zatím jako jediný má u nás vlastní stáčecí PET linku.

Vyloženě nejlacinější značky (Klasik a Primus) prodává také od roku 2009 v PET lahvích Plzeňský Prazdroj. Z největších pivních producentů se tak prodeji piva v PET obalech zatím vyhýbá čtyřka trhu Budějovický Budvar a v pořadí na trhu pátá skupina K Brewery.

Mluvčí Budvaru Petr Samec tvrdí, že se v Budvaru o zavedení PET lahví zatím neuvažuje a že prémiová piva patří výhradně do skla. Jenže Budvar vaří i lacinější značku Pardál. " Vývoj v oblasti netradičních či moderních obalů pro pivo, mezi které patří i PET láhve, průběžně sledujeme a vyhodnocujeme, " vyjádřil se včera Samec.

Pivo v PET obalech

476 tis. hektolitrů piva v PET obalech se dle šetření AC Nielsen prodalo loni v ČR. Je to 7, 6 % všech piv v obchodech a dvojnásobek prodejů z roku 2009.

52? % celkového objemu piva, prodaného v ČR v PET lahvích patří Zlatopramenu od Heinekenu. Dvojkou v PET obalu je Braník Dvoulitr od Staropramene.

Z předních pivovarů stáčí pivo do PET obalů v Česku zatím jen Heineken - od loňska v Brně. Prazdroj a Staropramen postaví linky letos, dosud využívají partnerských pivovarů v Maďarsku.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Vyhlášený podnik se zbláznil do turistů. Znamenité pivo doprovází kuchyně, které dělá pražskému pohostinství mizernou reklamu.

Pivovarského domu si stačil všimnout každý Pražan, když desítka či dvaadvacítka stojí na křižovatce Ječné a Štepánské/Lípové ulice. Na šedé funkcionalistické budově přitahuje pozornost již léta vyhlášená restaurace v přízemí. Legendy o tom, jak Pivovarský dům kouzlí s pivní technologií, příběhy o májovém pivu, pšeničních pivech, pivním sektu či speciálech ovocných jsou nakažlivé. Za velikými okny lze už z ulice vidět vycíděné měděné kádě pivovarské. Jaká je však komplexní úroveň pohostinství v Pivovarském domě? Tenhle zážitek si nemůžeme nechat pro sebe.

U vchodu nás zarazila fronta, která štěbetala všemožnými jazyky. Ač to vypadalo, že se jen tak neuvelebíme, místní uvaděč nás rychle usadil ke stolu, kde již hodovali dva ruští návštěvníci. Kvitujeme, že podnik je nekuřácký, místo cigaret jsme zato ihned zaregistrovali příjemnou vůni sladu, která spolu s libým šuměním vařícího se piva pronikala do lokálu z pivovaru ve vedlejší místnosti. Díky velkému oknu a důmyslně namontovanému zrcadlu může člověk sledovat každý pohyb pivovarských rukou.

Na stole přistály půllitry s místním světlým a tmavým ležákem. Podnik samozřejmě nabízí i pivo řezané. Nejprve tedy pochvala: Nefiltrované a nepasterizované pivo plné chuti stojí za návštěvu, především vyniká tmavý ležák. Oproti jiným černým pivům postrádá obvyklý sladký nádech, naopak nabízí výrazně kořeněnou a karamelovou chuť. Druhá dvě piva nám ovšem přišla vhodnější k jídlu, a tak jsme začali pokoušet štěstí.

Takřka palcová písmena na jídelním ubrousku na stole sdělují, že u řady jídel bylo při přípravě použito pivo. Jako pokusný předkrm nám proto posloužily klobásy na černém pivu a dvě naprosté hospodské klasiky, nakládaný hermelín a utopenec. Co se utopence týče, podezíráme kuchaře, že jej do láku vhodil tak půl hodiny před naším příchodem. Suchá uzenina, kterou se navzdory evidentně urychlené přípravě nikdo neobtěžoval překrojit, překrytá hromadou cibule, vážně přesvědčivá nebyla. Hermelín místní recept naopak velí přeříznout a naplnit chutnou, byť těžko identifikovatelnou hmotou. Velice příjemná servírka nám sdělila, že se jedná o granulovaný česnek. Tak či tak, hermelínu nebylo mnoho co vytknout, jen cena, rovných pětaosmdesát korun, se jeví přemrštěná.

Klobásy na černém pivu však nezklamaly, snad jen omáčky bylo na sotva polovinu jedné uzenky. Zato jsme měli k dispozici dostatek obrovských krajíců opravdu dobrého chleba.

Jak první rundu piv vystřídala druhá, vyměnili se i naši spolustolovníci. Stále v dobré náladě jsme přivítali dva postarší japonské turisty a doporučili jim místní pivo. Mimochodem, když si dávali druhou várku, už i paní dala přednost tmavému ležáku. Právě za něj ostatně pivovar dostal několik ocenění. Podniku se evidentně daří, byl skutečně až po poslední místo zaplněn.

Jídelní lístek v kategorii hlavních chodů působí poněkud přebujele. Přes čtyřicet pokrmů je příliš na to, aby mohly být všechny připraveny a expedovány s maximální péčí. Podezření se naplnilo. Naše hlavní chody, tedy pivovarský guláš, králík na česneku se špenátem a vepřové na pivu a tymiánu, nesly společný nadpis ‚česká klasika‘. Kompozice na talířích, které nám posléze přistály na stole, by však zřejmě lépe zvládla průměrná kuchařka ve školní jídelně.

Králík se topil v louži rozmraženého špenátu a guláš bychom na první pohled nerozeznali od toho, který člověku naservírují v každé "třetí cenové", byť maso bylo zjevně kvalitnější. Žádná velká invence. Třetí pokrm, hrdě se řadící do kategorie ‚pivních‘ jídel (na jídelním lístku označených půllitříkem), spočíval ve dvou plátcích indiferentního masa a řídké hnědé omáčce, proklamovaným pivem a tymiánem netknuté. Vše doplnila velkorysá porce špeclí takřka přes půl talíře, nedobrých, mazlavých a evidentně prefabrikovaných.

Korunu zklamání nasadily knedlíky, podle všeho z chladicího boxu nejbližšího supermarketu. Bramborové i houskové byly na hranici poživatelnosti. Uvážíme-li, že cena všech jídel se pohybuje mezi sto padesáti a dvěma sty korunami, šlo o tristní představení. Talíře kupodivu nezdobila tradiční česká obloha, možná na ni však v kuchyni zapomněli. Obligátní rajče, okurku, papriku, cibuli a petrželku totiž kuchař přiložil k předcházející klobáse. Možná nás to mělo varovat.

Na prazvláštní dezert, palačinky s pivní marmeládou, jsme nakonec prostě nenašli odvahu. Raději jsme ochutnali zelené kopřivové pivo vonící po bylinách jako Becherovka (japonští spolustolovníci byli jeho zelenou barvou tak fascinováni, že si museli půllitr vyfotografovat) a limetkové, které nás odrovnalo svou sladkostí. Ve finále pak inzerovaný pivní rum a čtyřicetiprocentní pivovici. Ač jsme se v duchu předcházejících zážitků báli, že snad věrni ‚české klasice‘ smíchají v Pivovarském domě pivo s rumem, naštěstí jsme se mýlili. Opravdu to rum byl, ve výsledku lehce převyšující tuzemák. Pivovice chutí příjemně překvapila, i když stopy po pivu jsme hledali marně.

Útrata činila něco přes tisíc korun, což je s přihlédnutím k odfláknuté kuchyni příliš. Podnik zřejmě rezignoval na domácí klientelu a zaměřil se především na čtenáře ruskojazyčných turistických průvodců. O tom by svědčila i plynulá ruština obsluhy a stejný jazyk doléhající od mnohých stolů. Kéž by se Pivovarský dům reprezentoval skutečně pouze jako ráj piva, byť prodej mizerného českého jídla za vysoké ceny cizincům je určitě ziskovější. Stará vesta: oni již nikdy nepřijdou a fronta přede dveřmi stejně hned tak nezmizí. Chtělo by se dodat, ‚česká klasika‘.

Vzkaz hostům: Kvůli znamenitým pivům a málo vídaným speciálům si nelze nechat ujít. Milá obsluha a nekuřácké prostředí podpoří příjemný prožitek.

Vzkaz podniku: Proboha, proč ta prefabrikovaná jídla?

Výběr piv:

Světlý a tmavý „Štěpán“ - 40, - Kč (0, 5 l), '

speciály jako pšeničné, višňové, kávové či kopřivové pivo - 40, - Kč (0, 3 l)

Výběr jídel:

Utopenec - 55, - Kč

Matjesy - 55, - Kč

Nakládaný hermelín - 85, - Kč

Studený roastbeef - 125, - Kč

Roláda z daňka, bramboráčky, červené zelí - 185, - Kč

Vepřová pečeně, zelí, knedlíky - 145, - Kč

Svíčková Stroganov - 235, - Kč

Palačinky s pivní marmeládou - 45, - Kč

Zdroj: Česká pozice.cz


Bramborové pivo a další exotika

[úterý, 22. únor 2011]

Na letošní mezinárodní výstavě Grünen Woche, která se konala v Berlíně od 21. do 30. ledna 2011, prezentoval klášterní pivovar Klosterbrauerei Neuzelle, u příležitosti ze své 255letého jubilea, bramborové pivo. Vývoj nápoje je svým významem zcela svázán s „bramborovým nařízením“ Fridricha II.

Foto

Tato pivní specialita z neuzellerského pivovaru, vznikla spojením piva plzeňského typu a bramborového láku. Je poctou „starému Fritzovi“, který se v roce 1756 rozhodl uskutečnit svůj záměr zavést pěstování bramborové hlízy v Evropě, a zvláště v Brandenbursku, jako hlavní, na živiny bohaté, potraviny. Což až dodnes zaštiťuje označení této pivní novinky.

Pivovar Klosterbrauerei Neuzelle nabízí jak klasické pivo obsahující alkohol, tak i nealkoholické pivo. Jablečné pivo, prodávané pod obchodní značkou Apfel Bier 0, 0 a podobně i třešňové pivo Kirsch Bier 0, 0, rozšiřují stávající nabídku a mají v nyní uvedené „bramborové“ novince vhodný doplněk sortimentu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva.

Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou data příletů čápů na pivovarský komín. Máte dvě šance, tipovat můžete přílet čápa i čápice. Datum příletů sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru.

Každý účastník spoutěže může zaslat pouze dva tipy, kdy čápi přilétnou (přílet čápa a přílet čápice). Zaslání předpokládaných dat příletů, emailové adresy, jména a příjmení na email cap@pivovar-herold.cz znamená zařazení do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Staropramen má v současné době na Facebooku mezi českými pivovary nejrychleji rostoucí počet fanoušků

Facebooková stránka fanoušků značky Staropramen má po půl roce své existence již téměř 30 tisíc příznivců. Staropramen se tak stal třetí nejoblíbenější facebookovou stránkou mezi českými pivovary. Fanoušky oslovují zejména aplikace jako „Pošli Staráč“ nebo herní aplikace „Staropramenáda“, speciální videa z kampaní, fotogalerie a v neposlední řadě i vhodně zvolená práce s komunitou. Počet fanoušků přitom i nadále dynamicky roste.

Práce s komunitami sociálních sítí je prioritou digitální strategie Staropramenu od roku 2010, kdy byly spouštěny facebookové stránky, jejichž obsah byl generován s ohledem na typické uživatele. „V kontextu jiných digitálních médií je hlavní výhodou Facebooku to, že vytvořená komunita zůstává, kdežto kampaň na klasické micrositě po akci zmizí – nemá trvalejší zásah. Fanouškovská stránka je v zásadě stabilní a jde s ní dlouhodobě pracovat. Zároveň je Facebook platformou, kde jsou lidé zvyklí přirozeně šířit obsah – a to dává Facebooku značnou výhodu z pohledu šíření daných aktivit a zpráv, “ vysvětluje výhody Facebooku Jan Řežáb, spoluzakladatel společnosti Candytech, jež má na starosti rozvoj a správu aktivit v rámci strategie sociálních sítí Staropramenu.

Při tvorbě obsahu profilu Staropramenu bylo jasnou volbou přinést uživatelům zábavu, což naplňují herní aplikace, soutěže a kvízy, a prostor pro vzájemnou interakci. „Jsme potěšeni velkou přízní, kterou jsme si v tak krátké době dokázali u uživatelů Facebooku získat. Staropramen má v současné době nejrychleji rostoucí počet fanoušků mezi českými pivovary, “ říká Eva Zlámalová, brand manager značky Staropramen. „Kromě toho, že uživatelům přinášíme zábavu, která se s pivem jasně pojí, je pro nás důležitá také přímá zpětná vazba, interakce s fanoušky. To nám pomáhá v komunikaci s našimi spotřebiteli a pomáhá nám to určovat směr našich aktivit. Proto se rozvoji Facebooku a aktivit v dalších digitálních médiích budeme věnovat se stejným úsilím i v roce 2011, “ dodává.

Kromě samotných informací o aktuálním dění ve Staropramenu, fotografií a videí mají facebookoví fanoušci Staropramenu možnost se také podívat například na reklamní TV spoty nebo si užít zábavné aplikace. Velice oblíbenou se stala aplikace „Kvízy“, kde si fanoušci mohou zábavnou formou procvičit svou šedou kůru mozkovou, nebo „pivní expertiza“ Beer Man Index. Mezi tradičně nejvyužívanější zábavné aplikace patří „Pošli Staráč“, prostřednictvím níž mohou fanoušci zaslat svým přátelům virtuální pivo nebo soudek Staropramen. Tuto aplikaci využívá více než polovina z nich a během prvního půl roku bylo odesláno přes 200 000 virtuálních piv Staropramen. Fanoušci si také mohli zasoutěžit v originální aplikaci „Staropramenáda“. Šlo o jednoduché hry postavené na posledních třech reklamních spotech – Křeček, Natáčení velkého piva a Klouzačka. „Ve srovnání s jinými zeměmi je Česká republika jednou z nejaktivnějších zemí na Facebooku. Lidé mají rádi aktivity, jež pro ně značky v on-line světě připraví, speciálně pak právě různé zábavné aplikace, “ doplňuje Jan Řežáb.

Staropramen svoji facebookovou stránku využívá také k upozorňování fanoušků na zajímavé časově omezené prodejní akce, o kterých by se z jiných informačních kanálů nemuseli vůbec dozvědět. Právě tento exkluzivní obsah také pomáhá nalákat na facebookové stránky Staropramenu stále více uživatelů.

Nejvíce fanoušků Staropramenu na Facebooku pochází z věkové skupiny 18 až 34 let (přes 80 %). Tato věková skupina je také dominantní na celé sociální síti vůbec. Jelikož digitální socializace je fenoménem zejména ve větších městech, není překvapením, že největší zastoupení mezi fanoušky má samotná Praha, následována Brnem a Ostravou. Měsíčně tak pouze samotná facebooková stránka Staropramen vygeneruje v průměru přes 397 000 impresí a 800 interakcí fanoušků se značkou.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica.

Spoločnosť Pilsberg Investment chce na mieste súčasného pivovaru v Poprade postaviť najväčšie multifunkčné centrum v regióne.

Bude tam spojené bývanie s hotelom, administratívou, shoppingom a zábavou, “ uviedol projektový manažér a zástupca investora Marián Balaj. Celková výška investície by mala presiahnuť 33 mil. eur.

Dominantami nového komplexu by mali byť tri 16-, 19- a 20-poschodové bytové domy. Celková plocha priestorov presiahne 110 000 štvorcových metrov.

Pod celým komplexom sa budú nachádzať dve podlažia podzemných parkovísk s kapacitou takmer 1 200 miest. Marián Balaj predpokladá, že s výstavbou komplexu začnú v lete 2012, „ale môže byť, že sa to ešte trochu posunie.

Výstavbe multifunkčného centra padne za obeť 142 stromov, ktoré sa nachádzajú v areáli súčasného pivovaru, prípadne v jeho tesnej blízkosti. V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica. Pivo sa v Poprade nevyrába už niekoľko rokov.

Najviac otázok počas verejného prerokovania zámeru smerovalo k dopravnému napojeniu celého komplexu na existujúce komunikácie.

Hlavný vstup do komplexu bude z okružnej križovatky, ktorá by mala vyrásť v priestore súčasného vstupu do pivovaru. Vjazd do hotela bude v priestore súčasného vstupu na parkovisko pod pivovarom.

Pre obyvateľov bytových domov sa plánuje vybudovanie nového vstupu z cesty I/18, tesne pred svetelnou križovatkou.

Parkoviská, ktoré sú umiestnené v podzemných parkoviskách výrazne vylepšia nepriaznivú situáciu v statickej doprave, ktorá v danej lokalite je, “ uviedol autor dopravného riešenia projektu Štefan Labuda.

V centre Popradu je to už tretí veľký investičný projekt. Doteraz nedokončený zostáva obchodno-spoločenské centrum Horse, kde by podobne ako v areáli súčasného pivovaru mali vyrásť obchodné priestory, hotel, bytový dom, administratívne priestory a podzemné i nadzemné parkoviská.

Ďalší projekt sa pripravuje na mieste bývalého obchodného domu Prior. Na okraji námestia by malo podľa projektov vyrásť veľké obchodno-zábavné centrum Forum Poprad.

Zdroj: Korzár Sme.sk


Protože se jeden z nejstarších pivovarů na světě nachází v jihočeské Třeboni, nemohl gastronomický specialista Petr Stupka v seriálu o jihočeských pokrmech vynechat jídla, jejichž součástí je právě pivo. Připomněl proto pivní polévku, kapra s pivní omáčkou nebo rolované koleno.

Foto

Možná ani netušíte, že jeden z nejstarších pivovarů v Evropě je na jihu Čech. Vzhledem k tomu, že v naší zemi je zlatavý mok nedílnou součástí gastronomie, vydal se Petr Stupka tentokrát při svém putování do Třeboně. Tam se totiž pivo vaří už od roku 1379.

Na konci 14 století se pivo vařilo velmi primitivně. O sto let později ale nechal Vok z Rožmberka pivovar rozšířit a přistavět sklepy. Dochované listiny prokazují, že se pivo vařené v třeboňském pivovaru rozváželo také čeledi na poplužních dvorech, přičemž na osobu byla měřena jedna pinta ječného či pšeničného piva. To znamená, že poddaný fasoval přibližně dvě piva na den.

Po éře Rožmberků pak patřil pivovar déle než tři staletí Schwarzenberkům a dále se rozrůstá. Jeho současná podoba odpovídá přestavbě z druhé poloviny 19. století.

"Dnes už není tak běžné, že se pivo používá při vaření. V dřívějších dobách, kdy naši předkové hleděli, aby se nic nevyhodilo, se s pivem, které se nedopilo, nebo které by se zkazilo, docela normálně vařilo, " říká Stupka.

A přidává několik námětů, jak si chuťovou škálu pokrmů obohatit o zvláštní mírně nahořklou případně lehounce nasládlou chuť piva. Můžete vyzkoušet například pivní polévku, pečeného kapra s pivní omáčkou a křenem nebo rolované koleno na pivě a medu.

Pivní polévka

Potřebujete na ni špek, cibuli a pórek. Hodí se i trochu vývaru. Nejprve vyškvařte špek nakrájený na malé kostičky. Z tuku je vyceďte a nechte stranou. Na sádle osmažte cibuli do zlatova a nakonec vše zasypte strouhankou, nejlépe chlebovou a přidejte mletý kmín. Tak vznikne zahušťovací složka polévky. Pokud chcete, můžete přidat do cibulky chvilku před chlebem i kousek droždí a hrudku másla. Pak už přijde na řadu pivo a voda nebo vývar a porce jemně nakrájeného pórku. Vše zvolna provařte asi čtvrt hodiny. Na závěr zašlehejte žloutky nebo celá vejce a smetanu a také opečenou slaninu. Pak už jen krátce povařte, přizdobte pažitkou či cibulovou natí podávejte s kousky opečeného chleba.

Třeboňský kapr s pivní omáčkou a křenem

Omáčku z piva připravíte tak, že na sádle opečete tenké nudličky celeru. Po chvíli přidáte nakrájenou cibuli a vše důkladně opečete až zelenina zavoní. Pak přidáte drcený kmín a trochu mletého zázvoru a zalijte pivem. Po převaření přidejte ovesné vločky, nejlépe rozsekané. Ty omáčku zahustí. Pak ji osolte a přislaďte medem, popřípadě ještě rozmixujte. Osoleného kapra obalte v hladké mouce, může být třeba špaldová celozrnná a pečte na sádle. Na závěr pečení ho zasypte sekanou petrželkou a podávejte podlitého trochou omáčky. Můžete ji doplnit švestkovými povidly nebo citronovou šťávou. Podávat ji můžete také k pečenému či grilovanému masu.

Rolované koleno na pivě a medu

Vepřové koleno vykostěte tak, že podélně proříznete kůži v místě, kde cítíte pod kůží kost. Potom kůži i s masem postupně odřezávejte od kosti. Vůbec nevadí, když na ní kousky masa zůstanou. Ty odřízněte následně. Vykostěné koleno položte kůží na podložku a svaly prořežte tak, aby pokryly rovnoměrně celou plochu kůže. Maso pak můžete ještě rozříznout napůl a dělat menší roládky. Maso osolte a posypte drceným kmínem. Pokud větší kousky masa seříznete rozsekejte je spolu s kusem uzeného. Do hmoty přidejte sůl, česnek, drcený kmín, pepř a trochu piva nebo vody. Promíchejte a rozetřete na koleno. Potom ho sviňte do válce, tak aby kůže byla navrchu a zabalte do alobalu a na obou stranách jej pevně stočte. Koleno vložte do pekáče, podlijte vodou a pečte při teplotě do 130 stupňů hodinu a půl. Ideální je nechat pak zabalené maso dojít ve vypnuté troubě dalších 20 minut ale i hodinu. Teprve potom koleno uvolněte z alobalu. Mělo by držet tvar a být téměř měkké. Před dopečením měkkou kůži na kolenu nakrájejte na proužky či čtverečky. Nebo koleno nakrájejte na porce. Mezi tím si rozehřejte troubu na 200 stupňů. Z výpeku a šťávy, která při vybalování kolen vytéká, si připravte zapékací omáčku. Přidejte černé pivo, trochu přírodního cukru a vše odvařte, aby šťávy bylo tak akorát. Nakonec omáčku zahustěte trochou škrobové moučky rozmíchané ve vodě a přidejte med. Kolena přelijte a deset minut nebo čtvrt hodinu dopékejte. Pak podávejte s bramborami šťouchanými s kysaným zelím a osmaženou cibulkou a samozřejmě sklenicí piva.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz


U piva mívali zasedací pořádek

[neděle, 20. únor 2011]

Naposledy cítili lidé ve volyňském pivním sklepení vůni chmelu. Novou tržnici, která tam vznikla, mají ale zaplnit řemeslníci s domácími výrobky.

Zajít si na pivo, to býval před více než šedesáti lety rituál. Ve volyňských hospůdkách se scházeli pravidelní štamgasti, kteří se hodně lišili od těch současných. Chodili ve stejnokrojích, popíjeli vždy v jeden den a u stolu mívali zasedací pořádek. Na časy pivovarnictví i pivařů ve Volyni, která měla svého času dokonce dva pivovary, měšťanský a panský, zavzpomínal 9. února na své přednášce vedoucí městského muzea Karel Skalický.

Foto

Bývali to většinou vážení pánové a svým stolním společnostem dávali i jména. Například Společnost u kulatého stolu nebo Špásovna, “ zmiňuje o štamgastech. Takové spolky se scházely například v hostinci U Pošů nebo U Šajšů. Pro přednášku si Skalický vybral opravdu odpovídající prostor, jeden z bývalých panských sklepů na náměstí. Nebylo to náhodou, protože renesanční sklepení s podloubím už od listopadu minulého roku slouží jako přednáškový sál, galerie a tržnice, kde se scházejí řemeslníci z Pošumaví.

Už tu měli několik setkání, například šperkařů, kteří přijeli až z Prahy nebo Brna. „Na Vánoce to byli perníkáři a kováři, kteří tu nabízeli své výrobky, “ říká ředitel Městského muzea a kulturního centra ve Volyni Jiří Houzim. Další podobnou akci plánuje na Velikonoce.

Nápad na vznik tržnice okoukali Volyňští v Rakousku, kde sami farmáři prodávají své výrobky. „I my bychom chtěli zavést prodejní trhy řemesel. Využít můžeme i nově opravenou venkovní tržnici. Už jsem oslovil pár soukromníků z Pošumaví, ale zatím nedokážou udělat tolik sýrů, jogurtů a dalších výrobků, aby je tu mohli prodávat, “ vysvětluje Houzim.

Rekonstrukce nadzemního sklepa stála přes dva miliony korun. Zatím je v provozu jen část objektu o rozměrech dvanáct krát patnáct metrů. Přibližně stejný prostor na rekonstrukci čeká.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Klára Alešová


Zbořit starý pivovar v Buštěhradě z roku 1548 a místo něj postavit šestipodlažní bytovky. To byl záměr jeho majitele, který získal od magistrátu města Kladna souhlas k demolici. Díky studentské soutěži však možná bude všechno jinak.

Vizualizace

Příběh buštěhradského pivovaru by mohl mít, na rozdíl od jiných jemu podobných, lepší konec. Odbor výstavby Magistrátu města Kladna "i přes nespornou hodnotu těchto objektů" (jak konstatoval ve svém prohlášení) sice soubor budov bývalého pivovaru v Buštěhradu nedoporučil prohlásit za kulturní památku, za což bojovalo Občanské sdružení Buštěhrad sobě, ale naštěstí boj o záchranu centra města vzbudil zájem odborníků i veřejnosti.

Foto

Vznikla petice primátorovi města Kladna, kterou podepsala řada významných osobností kulturního života, od rektora AVU, profesora Jiří Sopka, ředitele Centra pro výzkum průmyslového dědictví při ČVUT Benjamína Frágnera až po Jiřího Tomáše Kotalíka nebo Václav Nového, starostu Buštěhradu.

Profesor Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT, pak přišel s praktickým řešením: nabídl vedení společnosti Level, vlastníkovi areálu, že zadá vypracování studie konverze areálu studentům.

Firma se nakonec stala sponzorem soutěže, do níž vložila 35 tisíc korun pro nejlepší studentské práce. Její zástupce Pavel Šustík po skončení soutěže prohlásil, že firma již s demolicí jeho nejhodnotnějších částí nepočítá. Byla by sama proti sobě: nabídka bydlení v rekonstruovaných industriálních stavbách je mnohem atraktivnější než byty v "moderních škatulích".

Foto

Konkrétní úkol studenty zajímá

Soutěž vyvolala mezi studenty mimořádný zájem, který potěšil (a překvapil) i samotné organizátory. Přišlo 63 projektů z pěti českých a dvou slovenských škol architektury: Mezi šest nejlepších se na konec probojovali pouze studenti z Fakulty architektury ČVUT Praha.

Cílem soutěže bylo získat co největší spektrum koncepčních variant revitalizace pivovaru, které měly v přiměřené míře respektovat dochovanou hodnotnou část historických staveb a citlivě řešit ve vymezených podmínkách jejich konverzi s dostavbou pro nový funkční program s převahou bydlení.

Návrh

Hlavní kritéria soutěže byla jasně daná:

1. Integrita historické struktury pivovaru: ochrana, genius loci, prostorové kvality

2. Architektonické kvality a rozsah nové intervence

3. Nový funkční program: převažující obytná funkce, provozní vztahy

4. Přínos pro obec: respekt k širšímu hmotnému i obecně historickému kontextu

Na prvních třech místech (bez určení pořadí) skončili Tomáš Pokorný, Petr Sládek a Eva Šestáková. Všichni získali odměnu deset tisíc korun. Petr Kuneš, Ivan Gogolák a Lukáš Grasse pak obsadili (opět bez určení pořadí) čtvrté až šesté místo s odměnou pět tisíc korun. Kromě firmy Level se finančně podílela na odměnách i fakulta.

Pivovar s historií

Areál bývalého císařského pivovaru v Buštěhradě představuje významný doklad vývoje pivovarnictví na Kladensku; některé jeho části jsou po architektonické i historické stránce unikátní v celorepublikovém měřítku.

Nejstarší zápis o buštěhradském pivovaru pochází z roku 1548. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen, obnovy se dočkal v roce 1633. Roku 1755 jej přestavěl Anselm Lurag, který se také podílel na stavbě buštěhradského zámku. Pivovar byl postupně rozšiřován a modernizován. Od roku 1847 byl ve vlastnictví Habsburků, v roce 1918 připadl státu. Budovy byly od roku 1967, kdy zde vaření piva skončilo, využívány převážně ke skladování.

V roce 1993 získala areál v aukci společnost Level. V části areálu zřídila dílny a sklady, jeden objekt zrekonstruovala a prodala na byty. Když roku 2007 oznámila firma záměr pivovar zbourat a na jeho místě vystavět šestipodlažní bytovky, vyvolalo to ostrou reakci obce Buštěhrad, místních obyvatel i řady odborníků.

Po sérii neúspěšných jednání Levelu s městem a památkáři podalo ještě téhož roku občanské sdružení Buštěhrad sobě návrh na prohlášení pivovaru za kulturní památku, který ministerstvo kultury schválilo jen částečně: zapsána byla pouze administrativní budova. Ačkoliv následovala řada dalších jednání, 4. ledna 2010 byl na celý zbývající komplex pivovaru vydán demoliční výměr.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Bydlení iDnes.cz | Autorka: Alena Řezníčková


Plzeň zbourá 21 objektů v bývalém pivovaru a kasárnách Světovar, které chce přebudovat na nadregionální multikulturní centrum s archivem, muzeem životního stylu a byty. Většina budov zůstane zachována. Objekty určené k odstranění jsou bez památkové ochrany a jde o nehodnotné stavby vybudované hlavně pro uskladnění vojenské techniky, řekl náměstek primátora Martin Zrzavecký.

"Demolice nezasáhnou dopravní ani technickou infrastrukturu, ani zděné hradby a zeleň, " dodal. Náklady na ně dosáhnou 10, 5 milionu korun. Město po schválení zastupitelstvem 3. března požádá o dotace z programu Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů vyhlášeného ministerstvem pro místní rozvoj, které poskytuje až 75 procent nákladů.

Demolice vyplývají ze studie využitelnosti území, kterou připravily týmy architektů, výtvarníků, divadelníků, tanečníků a hudebníků. Posuzovaly stavy objektů, jejich dispozice, objem a vnější výraz. Strategie rozvoje Světovaru, založeného jako pivovar ve 20. letech 20. století, rozdělila historické stavby do čtyř kategorií, mezi nimž jsou objekty prohlášené kulturní památkou, které budou dále využité. "Dále jsou tam stavby bez památkové ochrany hodné zachování a stavby k dočasnému anebo trvalému zachování ve vazbě na developerské záměry, " dodal náměstek.

Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů je určena pro města a obce, na jejichž územní se zrušily vojenské posádky. Jeho cílem je přispět na úpravy budov a ploch k novému civilními využití pro služby ve veřejném zájmu, případně k dalším podnikatelským aktivitám.

Multikulturní centrum vznikne v pětihektarovém areálu. Kromě plánovaného nového divadla a galerie ve městě se má stát pilířem projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Podle Milana Svobody, šéfa projektu, by měly úpravy území a prostorů přijít na zhruba 100 milionů korun. Další peníze si vyžádá privátní výstavba bytů, obchodů a kanceláří na volných plochách areálu, který bude mít jednotný urbanistický vzhled. Centrum by mělo nabídnout prostor pro živé, nezávislé a experimentující umění a má se stát "kulturní továrnou".

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Tuzemská jednička ve výrobě piva, Plzeňský Prazdroj, chystá významnou změnu ve způsobu svého zastoupení v zahraničí. Z akciové společnosti Plzeňský Prazdroj vyčlení k 1. červenci dosavadní celek označovaný jako European Imports a převede jej včetně šesti desítek lidí, majetku a smluvních vztahů pod zcela novou společnost SABMiller Brands Europe se sídlem v Plzni.

Prazdroj vyváží pivo do pěti desítek zemí světa, loni zvýšil export o šest procent na 840 tisíc hektolitrů. Založením nové firmy chce Prazdroj více využít potenciál, který má k dispozici. „Udělali jsme strategické rozhodnutí a vytvoříme nezávislou exportní společnost.

Oddělení od Prazdroje je přirozeným výsledkem různých pozic, cílů a strategií na českém a mezinárodních trzích, “ řekl deníku E15 mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Současné oddělení je odpovědné nejen za značky Prazdroje, ale i za export dalších značek společnosti SABMiller, jako jsou Miller Genuine Draft, Peroni Nastro Azzuro nebo Grolsch.

Nová firma bude mít základní kapitál deset milionů korun. Jejím jediným akcionářem bude majitel Plzeňského Prazdroje, Pilsner Urquell Investments se sídlem v Nizozemsku ze skupiny SABMiller. Stane se tak sesterskou firmou Prazdroje. „Exportní firma bude i nadále úzce spolupracovat na rozvoji exportních příležitostí pro produkty Plzeňského Prazdroje. Věříme, že i tento krok umožní dále šířit slávu českého piva ve světě, “ dodal Mareček.

Součástí převodu jmění je podle projektu fúze i převod stoprocentního podílu ve firmě Pilsner Urquell Deutschland se základním kapitálem přes deset milionů eur. V představenstvu nové firmy by měli zasednout dosavadní manažer právních služeb Prazdroje Martin Šourek, ředitel strategie Martin Prach a manažer exportních operací Radek Horník.

Prazdroj prodal loni méně piva Česká jednička ve výrobě piva prodala loni kvůli zvýšení spotřební daně a krizi jen 9, 9 milionu hektolitrů piva, což je meziroční pokles o šest procent. Prodeje v Česku se snížily o osm procent na sedm milionů hektolitrů, podíl na trhu ale firma kvůli jeho celkovému poklesu udržela. Licenční výroba se snížila o pět procent na dva miliony hektolitrů.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Originální výstava Severočeského muzea je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na „staré dobré časy“, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily závaznými doporučeními Evropské komise.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla, reklamních materiálů a dalších artefaktů navštívíme i méně proslulé oblasti Čech i Moravy než je Plzeňsko a Českobudějovicko, abychom se přesvědčili, že v minulosti pivo bylo (a stále je) nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nápojem lidu českého, potažmo v pohraničních regionech i německého.

Zvláštní pozornost je věnována zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874. Nostalgickou atmosféru správně navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď“ jest to pravé, jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka této atraktivní výstavy, která může být prvním jarním osvěžením.

Letem světem piva bude otevřena od 24. března do 22. května.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Roman Dobeš


Matka čtyř dětí Hana Krátká provozuje na okraji obce obchod s pivem.

Foto

Obec Lety je známá svojí odchovnou vepřů a také památníkem. Brzy se ale možná stane i útočištěm pivních znalců.

Hana Krátká tady totiž provozuje prodejnu pivních speciálů, která má ambici pozvednout povědomí Čechů o tom, kolik chutí tento oblíbený nápoj má.

Byl to nápad mého partnera. Měli jsme velké prostory, které ale byly nevyužité. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské a v okolí není žádná práce, rozhodli jsme se původně, že si zařídíme občerstvení. Úplnou náhodou jsme koupili kukuřičné pivo. Právě za ním se lidé začali vracet, protože to bylo něco výjimečného, “ vzpomíná Hana Krátká a v náručí chová svého syna Tomáše. Ten je jedním z jejích čtyř dětí.

Z prodeje kukuřičného piva se postupně vyvinul obchod s pivními speciály. „Prodáváme jen speciály, je i pár výjimek, které nejsou v zásadě v ničem speciální, ale mají zajímavou etiketu. Teď v zimě je náš sortiment samozřejmě omezený. V zimě se pivo moc neprodává, lidé si dají raději svařák, “ směje se žena. Svět piva má v létě až sedmdesát druhů piv.

Když se objeví nějaká novinka, snažíme se ji zahrnout do své nabídky. Pro některé značky musíme jezdit, jiné pivovary nám pivo dovezou. I když s tím jsou také problémy, “ říká podnikatelka.

Pivovar Primátor sice zboží doveze, ale nemůžu ho koupit méně než deset beden. Vzhledem k malé poptávce v zimním období ho vůbec nebereme. V létě jsme tak na nule, že se zisky a náklady vyrovnají, ale v zimě ne. Zatím je to koníček, ale doufám, že se podaří rozjet podnikání tak, aby mě to uživilo, “ doufá Krátká.

Na prodejnu piva mohou lidé v Letech narazit už od května 2009. „Bylo to děsné, prvních pár dní se u nás nikdo nezastavil, ale postupně se to zlepšovalo. Vrata jsme měli polepená různými cedulkami o pivu, když někdo zazvonil na zvonek, vybral si pivo podle obrázků, “ vzpomíná na nelehké začátky podnikání Krátká.

Dnes sice stále mají obchodníci s pivem zvonek, ale kromě toho si koupili i stánek. „Aby to mělo trochu kulturu, “ směje se Krátká, která má k pivu, jak jinak, pozitivní vztah.

Pivo si dám ráda, ale spíše se snažím si vybírat, ochutnávat, není to tak, že bych sedla a nalila do sebe cokoliv. Leckdo má představu, že pivo je pivo, že má jednu chuť, ale to tak není. Existuje obrovská škála piva a jeho chutí, já mám třeba hodně ráda německé jahodové pivo, které je velice sladké, “ říká podnikatelka a přidává další vzpomínku.

Zpočátku jsme si s partnerem dávali pivní hádanky. Večer jsme si sedli, jeden z nás otevřel pivo a druhý hádal, jaké to je, “ dodává Krátká.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Šmíd


Pepřové pivo, dvanáctistupňový nefiltrovaný světlý ležák představí ve čtvrtek odpoledne v pivovaru Březňák ve Velkém Březně na Ústecku. Agenturu Mediafax o tom informovala Ludmila Čechová z pivovarské skupiny Heineken.

"Pepřové pivo jsme uvařili k masopustu. Svou neobvyklou chuť získalo přídavkem extraktu zeleného pepře, který příznivě ovlivňuje trávení po masopustním hodování, “ uvedla Čechová.

Pepřové pivo představí a některé podrobnosti z jeho výroby prozradí vrchní sládek Petr Hauskrecht.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Karel Rouč


Areál bývalého pivovaru Stein pôjde opäť do dražby. Po neúspešnom minuloročnom pokuse majiteľa nehnuteľností Orco Blumentálska, sa o speňaženie nehnuteľností tentoraz pokúsi jej konkurzný správca.

Chceli 13, 5 milióna eur

Firma, ktorá patrí medzinárodnému developerovi Orco, sa totiž medzičasom dostala do úpadku. "Dražba nebola úspešná, a preto sme po dohode s bankou podali návrh na konkurz, “ vysvetľuje Petra Zdenková, šéfka komunikácie skupiny Orco.

O chátrajúce budovy a pozemky s rozlohou viac ako 16-tisíc štvorcových metrov sa tak opäť budú môcť zaujímať domáci aj zahraniční investori. Keď však vlani Orco a VÚB ponúkali pivovar za 13, 5 milióna eur, neprihlásil sa nikto. "Výška najnižšieho podania bude určená vzhľadom na znalecké ohodnotenie a pokyny veriteľského výboru a zabezpečených veriteľov, “ hovorí Miroslav Duračinský, komplementár Slovenskej správcovskej a reštrukturalizačnej, ktorá je správcom konkurzu.

Ceny maniť nebudú

Jedným z takýchto veriteľov je aj VÚB. Pôvodne totiž bola investorom polyfunkčného projektu, ktorý chcelo Orco postaviť na pozemkoch pivovaru. Podľa Földesa Dionýza, riaditeľa odboru Manažment rizikových pohľadávok, však banka nechce ísť pri dražbe výrazne pod cenu.

"Banka ako prednostný veriteľ má záujem o predaj tak, aby bola uspokojená jej celá pohľadávka, teda v prípade pokynu na predaj sa cena oproti poslednej dražbe meniť výrazne nebude, “ tvrdí Dionýz. Dátum plánovanej aukcie zatiaľ konkurzný správca nevedel povedať.

Kým ambiciózne plány Orca zastavila kríza a finančné problémy, potenciálnych záujemcov o budovy Steinu odrádzajú stále nejasné pravidlá výstavby. "Záujem investorov o kúpu trochu brzdí absentujúci územný plán mesta pre túto oblasť. Zároveň je nutné podotknúť, že stavby ako také sú v havarijnom stave a majiteľ je v konkurznom konaní, a preto získanie investora je viac ako žiaduce, “ povedal Dionýz a dodal, že banka už rokuje s mestom a so zainteresovanými stranami o tom, akým spôsobom bude najlepšie opustené sklady a haly ozdraviť.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Miroslav Hargaš


Dotace z fondů Evropské unie padla. Zchátralý českokamenický pivovar prý zachrání investice ze zahraničí. Jde o sto milionů korun.

V bývalém českokamenickém pivovaru se pěnivý mok asi hned tak vařit nebude. Obnovení výroby piva už před třemi roky sliboval vlastník areálu Jaroslav Čapek. Spoléhal na pomoc Františka Oldřicha Kinského, kterého zastupoval v desítkách soudních sporů o rodový majetek. Čapkovy plány v dubnu roku 2009 zkomplikovalo úmrtí Kinského.

Soustředili jsme se na dědické řízení, které dosud neskončilo. Bude záležet na ovdovělé manželce a synovi Charlesovi, jak se rozhodnou. Je ale pravda, že při obnově pivovaru jsem měl příslib pomoci pana Kinského, který zprostředkovával i kontakty na potencionální další zahraniční investory, “ připomněl Jaroslav Čapek.

Na dřívějších plánech se prý nic nemění. Stále platí, že si rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím vyžádá více než sto milionů korun.

Počítali jsme také s možností získání dotací z evropských fondů. Bohužel, tyhle záměry nám nevyšly a tak se jako nejreálnější jeví spojení právě se zahraničními partnery, “ dodal majitel pivovaru.

Českokamenický pivovarský areál není zrovna chloubou města. Přestože tam už před časem nechal jeho vlastník odstranit náletové křoviny a zajistil částečnou opravu střechy, jednotlivé budovy chátrají.

Samozřejmě nám není jedno, jestli bude areál dál zůstávat opuštěný a nebo se tam začne něco dít. Rekonstrukce bude nákladnou záležitostí, kterou si musí vyřešit samotný vlastník. Ve věcech, které město může ovlivnit, se mu budeme snažit vyjít vstříc, “ poznamenal českokamenický starosta Martin Hruška.

Českokamenický pivovar

Rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím si vyžádá více než sto miliónů korun. Jaroslav Čapek hledá investory v zahraničí.

V lokalitě nazývané Ptačí vrch chce další soukromý investor vybudovat sportovní areál. I tuto aktivitu hodlá vedení města podpořit.

Zajímáme se o dotační možnosti, které by pomohly investorům jejich záměry uvést v život. Bude to ve prospěch celého města, “ dodal starosta České Kamenice.

Co se týká proměn pivovaru, tak nejdříve má být dokončena rekonstrukce té části areálu, ve které se bude vařit pivo.

Objem jeho produkce by se měl pohybovat spíše v desítkách, možná v budoucnu by mohl překročit řádově stovky hektolitrů ročně.

Bude to pivovárek s výrobou pro konzumaci ve vlastní restauraci. Není naším cílem konkurovat jiným výrobcům, “ připomněl Jaroslav Čapek.

Po ukončení obnovy pivovarské části mají následovat ještě dvě další etapy rekonstrukčních prací.

Budou se týkat vytvoření ubytovacího zařízení a další doplňkové vybavenosti.

Česká Kamenice zatím stále čelí majetkovým žalobám zesnulého Františka Oldřicha Kinského.

Právě proto, že tam jeho advokát koupil starobylý pivovar, přislíbil potomek někdejších majitelů českokamenického panství jistou vstřícnost vůči městu.

Ke stažení žádné žaloby ale zatím nedošlo, bude záležet na postoji dědiců.

Mezi těmi nárokovanými pozemky jsou i plochy, které město potřebuje pro bytovou výstavbu a další účely. Věřím, že se město s dědici pana Kinského dokáže dohodnout, “ uvedl starosta Martin Hruška.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk


Pivní slavnosti, které letos již podruhé uspořádá Středočeský kraj, leží v žaludku krajským zastupitelům za ODS. Jak ve středu zdůraznil zastupitel Petr Bendl, místo reklamy pivovarům mohl kraj peníze, na které ho uspořádání akce vyjde, použít na zachování autobusových spojů, které ruší.

Za uspořádání slavností, kterých se letos zúčastní 19 pivovarů, zaplatí kraj 1, 8 milionu korun. Na počátku roku přitom vedení kraje rozhodlo o tom, že na zajištění veřejné autobusové dopravy vyčlení o 180 milionů korun méně.

Konzervativci se nemohou smířit se skutečností, že podle materiálu, který schválili krajští radní, by za akci, jejímž hlavním záměrem je zviditelnění a propagace středočeských pivovarů, měl platit kraj. "Myslíme si, že marketingová akce, propagující pivovary, by se neměla platit z krajských peněz. Určitě se na financování Středočeských pivních slavností měly podstatnou částí podílet právě pivovary. Pochopili bychom, kdyby kraj nějakou menší částkou podpořil třeba kulturní program, ale ty peníze mohl určitě využít jinde, " uvedl Bendl.

Financování akce podobného typu přitom považuje za nebezpečný precedens. "Podle této logiky se příště mohou obrátit na pana hejtmana výrobci automobilů nebo cigaret a kraj pro ně propagační akci uspořádá také? Nedivím se tomu, že spousta Středočechů má momentálně kvůli masivnímu rušení autobusových spojů problémy s dojížděním do práce, školy nebo k lékaři, když David Rath potřebuje, jak vidno, peníze na úplně jiné účely, " uzavřel Bendl.

Zdroj: Domácí Eurozprávy.cz


Vyškovský pivovar je zachráněn, podařilo se najít nového nájemce. Smlouvu na deset let podepsali zástupci společnosti Czech Beverage Industry Company se státem, který pivovar pronajímá. Práce pro 27 lidí, kteří zůstali v pracovním poměru, je tak nadále zajištěna. V případě dobrých hospodářských výsledků se možná budou přijímat noví pracovníci.

Pivovar nelze prodat v důsledku nevyřešených církevních restitucí. Ještě do konce února by firma se sídlem v Praze měla převzít provoz. Jiný zájemce se tendru nezúčastnil. Oznámil to člen představenstva Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák.

Je odborníkem v oboru vaření piva a sladu, pracovně navštívil pivovary i v zemích bez "pivní tradice", jako Ázerbájdžán, Etiopie, Peru a Vietnam. Vyškovský pivovar hodlá provozovat se svými kolegy z uvedené společnosti.

Provoz byl loni utlumen kvůli ztrátám

Provoz ve Vyškově utlumil stát loni na jaře pro ztrátovost. Následně se několikrát neúspěšně hledal nájemce.

Předloni dosáhl vyškovský pivovar ztráty 30 miliónů korun, o rok dříve 9, 7 miliónu a ještě o rok dříve zhruba 20 miliónů korun. Hrabák uvedl, že podle dostupných informací loni pivovar vyrobil patnáct až dvacet tisíc hektolitrů piva, v dobách slávy dosahoval roční výstav 50 000 hektolitrů.

Na přelomu roku 2009 a 2010 bylo propuštěno 19 zaměstnanců z původních 46, zbylí by měli nadále pracovat. Hrabák nevylučuje navýšení počtu pracovníků, ale podmiňuje to dobrým hospodářským výsledkem. Situace na trhu s pivem však není jednoduchá, v loňském roce zaznamenali pivovarníci dvanáctiprocentní propad.

Zdroj: Novinky.cz


Staňkovský pivovar je na prodej

[středa, 16. únor 2011]

Město si pivovar nemůže dovolit, čeká se na majetného investora. Bude se ve Staňkově ještě někdy vařit pivo?

Foto

V letošním roce tomu bude přesně třicet let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. Tamní pivovar, ve kterém byl provoz zahájen před téměř sto čtyřiceti lety, nyní prodává soukromá firma za přibližně 12 milionů korun.

Jiří Výrut pracoval ve staňkovském pivovaru dlouhá léta, těžce nesl jeho uzavření a dosud ho mrzí, že se v něm zlatý mok již nevaří.

Lituji toho, že se pivovar vůbec kdy prodal. Pracoval jsem v něm od vyučení a Staňkovské pivo bylo doslova vynikající. Když se v Plzni konaly degustace, lidé si ho pořád pletli s Gambrinusem, “ vzpomíná důchodce.

Provoz v pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, brzy však byl prodán do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl znárodněn a v sedmdesátých letech minulého století se ve Staňkově vařila světlá i tmavá desítka, pivovar produkoval více než šedesát tisíc hektolitrů piva za rok a práci v něm mělo kolem šedesáti lidí.

V roce 1977 se stal provozovnou domažlického pivovaru a 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina.

Později připadla městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia, která je jeho vlastníkem i nyní a která se zabývá zpracováním hub, ovoce a zeleniny.

Na bývalého zaměstnance Jiřího Výruta se několikrát obrátili lidé, kteří o znovuobnovení pivovaru uvažovali, nakonec ale z plánů sešlo. „Já bych rád pomohl, znám to místo skrz naskrz, a pivovar možnost obnovení výroby určitě nabízí, “ tvrdí Výrut. Poznamenává, že pokud by pivovar i nadále využíval měkkou vodu jako dřív, pivo by bylo opět výtečné.

Staňkovský starosta Alexandr Horák má také jasno – na místě pivovaru by chtěl vidět opět pouze funkční pivovar. Radnice si však objekt, který prodala před přibližně patnácti lety, nemůže dovolit odkoupit zpět.

Na to samozřejmě peníze nemáme. Věřím, že tu šance na obnovení pivovaru je, ale musel by přijít nějaký majetný investor, “ říká starosta. „Myslím, že téměř všem by se líbila obnova Staňkovského pivovaru. Ukázalo se, že i malé pivovary mohou fungovat, jako například v Koutě na Šumavě. Hlavně nechceme, aby ho někdo zboural, jako se to stalo v Domažlicích, “ tvrdí Horák.

Milan Mrázek z realitní kanceláře v Domažlicích nevidí možnosti využití objektu pivovaru růžově.

Moc nevěřím tomu, že by ve Staňkově a okolí někdo mohl prorazit s výrobou piva. Odbyt by byl malý a navíc nejde jen tak navázat na výrobu Staňkovského piva, “ poznamenává Mrázek. „Muselo by se odkoupit autorské právo na značku, receptury a podobně, nebo začít úplně s něčím novým – a to by možná byla ještě větší investice, než zakoupení pivovaru, “ dodává.

Podle Mrázka není ani další využití objektu či pozemků pivovaru příliš perspektivní – pro obchodní centrum je Staňkov příliš malé město, čerpacích stanic je v okolí dostatek a žádná z firem neodkoupí za dvanáct milionů korun pivovar, který navíc bude náročný na údržbu, aby si v něm vybudovala například sklad.

Přestavba na byty nebo záchrana v podobě grantů na kulturní či informační centrum nebo například muzeum by zase vyžadovala podporu města či zájem ze strany aktivních poslanců.

Bohužel myslím, že pivovar bude chátrat a chátrat, dokud nespadne, “ obává se Mrázek.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Stanislav Šebek | Foto: MÚ Staňkov


Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje včera technici zkontrolovali dno měděných rmutovacích pánví a vyměnili ručně vyráběné řetězy z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut) přímo u dna vypouklé pánve. Tyto unikátní technické prvky jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie a i díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

Ve varně smícháme slad a vodu pro tzv. rmutování, kdy část směsi oddělíme a zahřejeme v měděných rmutovacích pánvích a poté je vrátíme do hlavní směsi, tzv. „díla“. Ve většině pivovarů uvidíte jednormutový, maximálně dvourmutový postup, u nás se rmutuje třikrát, “ popisuje první zajímavost Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

V každé rmutovací pánvi je na obou koncích lopatkového míchadla zavěšený měděný řetěz, který míchá rmut a otírá dno. Teplota otevřeného ohně pod kotlem, která je tak důležitá pro jemnou karamelizaci sladových cukrů, je kolem 600°C a dno je proto nutné trvale stírat tímto řetězem, aby výsledkem byla tak známá unikátní chuť a barva Pilsner Urquell. Každé dva týdny se kontroluje dno pánve i řetěz, který se zároveň pootočí.

Řetěz se 62 články ze speciální vyžíhané mědi měří 5, 2 m a váží 35 kg. Jednotlivé články řetězu se přitom v pivovaru zhotovují a spojují ručně. Řetěz se pak v peci plzeňské Škodovky "popustí" při přesně stanovené době a teplotě, aby kov získal správnou "měkkost".

Fyzikálně–chemické vlastnosti mědi mají příznivý účinek na výslednou chuť piva Pilsner Urquell a měděné varní nádoby se používají už od jeho zrodu, “ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


«« « Strana 499 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň