Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Dlouhou dobu všichni čekali, až jediný majitel vyškovského pivovaru, kterým je Ministerstvo zemědělství vyhlásí podmínky výběrového řízení. Ty ale údajně všechny zájemce odradily. Až na jednoho.

Podle mých informací, které jsou z důvěryhodného zdroje má o nájem zájem zatím jediná firma, kterou je Czech Beverage Comany,“ zjistil lídr vyškovských Věcí veřejných Jiří Krutílek.

Ten však poukazuje na to, že dříve si mohl pivovar pronajmout i ten, kdo v něm nechtěl vařit pivo. Podle něj je to případ i této společnosti. „V minulém výběrovém řízení se přihlásila firma Agra, která chtěla vyrábět hnojiva. Ta zkrachovala. Podivné je, že jednatelé Agry a Czech Beverage Company jsou totožní, což lze ověřit v obchodním rejstříku,“ nechápe Krutílek.

Kolik zájemců se zatím přihlásilo do výběrového řízení ale ministerstvo prozradit nechce. „Ministerstvo nebude informovat o obchodních jménech a konkrétních nabídkách jednotlivých zájemců, neboť tyto informace by mohly zpochybnit výběrové řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Velkopopovický pivovar slaví v neděli 12. prosince vánoční svátky. Pro návštěvníky připravil speciální prohlídku nebo ochutnávku prémiového ležáku.

Netradičně se rozhodli ve Velkých Popovicích začít Vánoční svátky. V neděli 12. prosince ve dvanáct hodin a dvanáct dnů před Štědrým dnem, bude ve Velkých Popovicích nadělovat Kozel prémiový ležák.

Plakát

Pro návštěvníky bude připravena speciální prohlídka pivovaru. Nadělovat se budou také odměny za správné odpovědi v kvízu o historii a současnosti pivovaru. Nadílka u Kozla začíná ve 12 hodin.

Zdobení perníčků a ochutnávka piva

Na vánoční atmosféru vás naladí ukázka zdobení vánočních perníčků v Návštěvnickém centru pivovaru.

Foto

"Zdobení si přitom každý návštěvník bude moci vyzkoušet a vlastní výrobek si odnést domů. Speciální prohlídky budou v neděli hned dvě a to ve 14 a 15 hodin," láká do pivovaru vedoucí návštěvnického centra Eva Kršňáková.

Foto

Návštěvníci budou moct ochutnat vítěze soutěže České pivo roku 2010 v nejprestižnější kategorii světlých ležáků - Kozel Premium.

Dárek zdarma k nákupu v Kozlím obchodě

"Velkopopovickou nadílku můžete využít i k nakoupení netradičních dárků, v Kozlím obchůdku bude totiž zahájen prodej nové kolekce Kozlího oblečení a dalšího sortimentu," sdělil David Frodl ze společnosti Ogilvy Public Relations.

Foto

V období od 12. do 23. prosince navíc každý návštěvník dostane při nákupu nad 300,- Kč malý vánoční dárek, plechovku Černého Kozla.

Speciální piva k ochutnání

K občerstvení mohou návštěvníci využít místní Kozlovnu, kde se čepuje tankový Kozel Světlý i Kozel Medium a oblíbený Kozel Černý. Pro pivní labužníky bude k dostání také nefiltrovaný speciál.

Foto

Na své si ale přijdou také milovníci české kuchyně, popovické pečené koleno na černém pivě nebo pivovarský guláš s domácím houskovým a špekovým knedlíkem dokonale uspokojí vaše chuťové buňky.

Zdroj: Říčansko.info


Chystají Pacovskou vánoční medovou

[čtvrtek, 2. prosinec 2010]

Rodinný minipivovar Pacov chystá Pacovskou vánoční medovou. Čtrnáctiprocentní nefiltrované a nepasterizované pivo má u zákazníků úspěch. Pivovar prodává speciální zlatavý mok v jedno nebo dvoulitrových skleněných džbánech, případně PET lahvích s logem pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pokud každé Vánoce řešíte dilema, čím obdarujete své blízké a co dáte na vánoční stůl, Stella Artois má jedinečnou odpověď na obě otázky. Vánoční multipack, dostupný v obchodní síti od půlky listopadu, může být vhodným dárkem pro vaše blízké a elegantní belgický ležák Stella Artois vhodným nápojem k vašemu vánočnímu menu. Navíc si ho můžete naservírovat rovnou v oblíbené originální sklenici na stopce, kterou multipack kromě čtyř půllitrových lahví obsahuje.

Vánoční období je vhodné k tomu, aby si lidé dopřáli něco trochu „lepšího“, a proto v tomto období roste také podíl prodeje pivních ležáků. Značka Stella Artois, lídr trhu prémiových zahraničních piv, vychází i letos svým příznivcům vstříc a uvede na předvánoční trh multipack ve stylovém obalu. „Každoročně je o naše vánoční multipacky Stella Artois velký zájem. V loňském roce se vyprodaly ještě před samotnými Vánocemi. Letos bychom rádi na tento obchodní úspěch navázali,“ komentuje záměr značky Martina Bučková, manažerka pro prémiové značky společnosti Pivovary Staropramen, která je výhradním distributorem značky Stella Artois v České republice.

Do dárkového balení s vánočními motivy byly i letos skryty čtyři 0,5 litrové lahve a elegantní atypická sklenice na stopce, která díky specifickému designu slaví úspěchy u mužů i u žen. „Vánoční multipack Stella Artois je pro všechny, kteří ocení kvalitu ve spojení s elegancí. Nejen mužská část rodiny si zamiluje lahodnou chuť ležáku servírovaného v originální sklenici, která je speciálně navržena tak, aby dala co nejvíce vyniknout chuti a vůni piva,“ doplňuje k multipacku Martina Bučková.

Stella Artois k Vánocům neochvějně patří, zrodila se totiž právě na počest Vánočních svátků, když se sládkům v belgickém pivovaru v Leuvenu povedlo uvařit první sklenici ležáku obzvláště jiskřivého a zářivě zlatého. Zářivá zlatá barva jej odlišovala od všech tehdy běžných tmavých piv, a tak dostal název Stella, což v latině znamená hvězda. A tak se zrodila pravá vánoční hvězda. Druhé jméno, Artois, dostal ležák podle majitele pivovaru, který v té době ještě neměl ani tušení, že se jeho pivo stane světovým fenoménem. Již od roku 1366 se sládci pivovaru v belgickém Leuvenu snaží vařit to nejchutnější pivo, a každá sklenice je proto odrazem tradice, umění a práce zručných mistrů.

Pokud chcete udělat radost svým blízkým, případně i sobě, vánoční balení Stella Artois můžete zakoupit v mezinárodních obchodních řetězcích. Doporučená cena je stejně jako loni 99 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pravnuk světoznámého spisovatele Jaroslava Haška chce vrátit Lipnici nad Sázavou, kterou Hašek proslavil, její vlastní pivo. To se v městečku se starobylým hradem na kopci nevaří už dlouhá desetiletí. Právo vařit pivo přitom Lipnice dostala už před 740 lety.

Chtěl bych zřídit ve sklepích naší restaurace minipivovar, který by vařil speciální pivo jen pro naši hospodu,“ říká Haškův pravnuk Martin, provozní v rodinném hostinci U České koruny.

Úprava sklepení by podle něj vyšla zhruba na dva miliony. „Nebude to pro výdělek, ale pro radost. Chtěli bychom minipivovarem posunout naši hospodu někam dál,“ říká. Už teď Hašek testuje, zda by návštěvníci restaurace měli o specialitu zájem – prodává tam Haškův ležák, který mu však dodává nedaleký humpolecký pivovar Bernard. Ačkoliv je pivo určené jen pro jednu hospodu, jde velice dobře na odbyt.

Hostinec U České koruny je přímo spjatý se spisovatelem Jaroslavem Haškem. Milovník piva právě tady napsal velkou část Švejka, který jeho i českou literaturu proslavil po celém světě. Haškův vnuk Richard hostinec zrekonstruoval a už přes deset let ho provozuje.

Na Lipnici jezdí turisté hlavně kvůli zřícenině hradu, který je jednou z dominant Havlíčkobrodska. Láká je však také dodnes zachovalá Haškova světnice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Černé pivo míří na sever i východ

[čtvrtek, 2. prosinec 2010]

Obliba českého tmavého piva v zahraničí výrazně roste. Za prvních deset měsíců letošního roku se za hranice vyvezlo přes 25 000 hektolitrů nejprodávanějšího českého tmavého piva, Velkopopovického Kozla Černého. Téměř polovina exportu přitom putuje pouze do jednoho státu, Finska. Celkový nárůst proti stejnému období loňského roku činí téměř 22%, což představuje 4500 hektolitrů. Největším novým odbytištěm se stala Jižní Korea, kam putovalo téměř 600 hektolitrů.

Zdaleka nejvyšší exportní prodeje jsou tradičně ve Finsku, kde se letos doposud prodalo přes 12 000 hektolitrů Velkopopovického Kozla Černého. Ve Finsku je toto pivo dokonce nejpopulárnější importovanou značkou a představuje symbol celé kategorie tmavých piv. Významným trhem pro středočeský pivovar je také Rusko s téměř 3 000 hektolitry. Mezi další země s odbytem větším než 1 000 hektolitrů patří Německo, Izrael, Ukrajina a Bělorusko. Celkem se Černý Kozel exportuje do 23 zemí na třech kontinentech.

V letošním roce jsme začali Velkopopovického Kozla Černého vyvážet do několika dalších zemí. Novými odbytišti se staly například Chorvatsko, Švédsko, Švýcarsko, nebo Jižní Korea. Ta se stala také největším novým a celkově devátým největším odběratelem tmavého popovického piva,“ vypočítává Jiří Fusek, vrchní sládek Velkopopovického Kozla. Při pohledu na procentuální nárůst exportů je pomyslným skokanem roku ve spotřebě černého popovického piva Litva. Prodejní čísla se zde proti předešlému roku zdvojnásobila.

Velkopopovický Kozel Černý je od roku 2000 jediným tmavým pivem v portfoliu Plzeňského Prazdroje, a. s. Za hranicemi si ho ale neoblíbili náhodou, o jeho kvalitách svědčí skutečnost, že pravidelně boduje v nejrůznějších soutěžích. Zlatá medailová ocenění získal například na Mezinárodním pivním mistrovství v Austrálii a na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Belgii. Nejčerstvější úspěch si Kozel Černý připsal na mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards, kde v kategorii tmavých piv letos získal stříbrnou medaili.

Finsko - pivní kultura v zemi, kam se vyváží nejvíce Černého Kozla

V supermarketu je možné zakoupit pivo nejvýše s 4,4% alkoholu. Silnější piva jsou výrazně dražší a dají se pořídit pouze ve specializovaných prodejnách Alko, což je jediný prodejce silného alkoholu ve Finsku. V Alku se nakupuje veškerý silnější alkohol pivem a vínem počínaje a vodkou konče.

Ve Finsku jsou velmi populární „třetinky“ piva a typicky třetinky v plechovkách. Na skleněné obaly narazíte málokdy. Nutno ovšem dodat, že plechovky jsou ve Finsku zálohované. V restauracích se pivo čepuje do sklenic také převážně s objemem 0,33 l. Ceny jsou však o poznání vyšší než u nás a pohybují se vysoko nad 100 Kč. Ve spotřebě na hlavu se Finové tradičně umísťují kolem desátého místa se zhruba poloviční spotřebou proti Čechům.

Pokud jde o tradiční finská piva, chutnají velmi podobně jako české výčepní ležáky a populární jsou i černá piva. Možná právě proto dosahuje Kozel ve Finsku takové oblíbenosti. Velkopopovický Kozel se však liší svou nižší stupňovitostí a tím také lepší pitelností. Na Finský trh byl uveden již v roce 1995. Kozel je ve Finsku vnímán jako prémiové pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nové, podle původních receptur vyráběné pivo, budou moci už brzy ochutnat lidé v Litoměřicích.

Foto

V těchto dnech vrcholí práce na soukromém minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v litoměřické Zítkově ulici. Majitelé pivovaru, manželé Sabina a Ondřej Žákovi, chtějí přivítat první hosty už v lednu, věří, že si v současnosti moderní druh restaurace s možností vidět výrobu piva najde své zákazníky.

Nápad realizovat v Litoměřicích něco takového je hodně starý, nějaký čas zabralo vyřizování povolení a samotná stavba trvala zhruba rok. Původně jsme chtěli otevírat už na konci roku, nakonec se termín posunul na leden. První pivo uvaříme sice ještě letos, zákazníkům ho ale kvůli technologickým postupům budeme moci nabídnout až zkraje příštího roku,“ popsala situaci okolo soukromého pivovaru spolumajitelka Sabina Žáková.

Pivo nemá jméno

Zcela nový podnik se bude jmenovat Minipivovar Labuť a v nabídce má mít 11° a 12° světlé a také polotmavé pivo plzeňského typu. „Při výrobě projde pivo dvěma stádii kvašení, nebude obsahovat žádné konzervanty, vracíme se zde k původnímu vaření piva,“ řekla včera ve sklepeních hotelu Labuť Sabina Žáková.

Jak dodala, s manželem ještě nemají jasno o tom, jak se bude nové pivo jmenovat. Podle Žákové existuje možnost, že nechají novou značku pojmenovat samotné konzumenty. Nevyloučila ani jakousi anketu v podobném duchu, jako byla ta v případě výběru jména pro druhý litoměřický most přes Labe.

Kapacita 60 lidí

Prostory restaurace a pivovaru budou stylové, klenuté sklepení zdobí původní obnažené zdivo. Hosté, kterých se dovnitř vejde kolem šedesáti, budou sedět na dřevěných lavicích a v sezoně budou moci využít i venkovní zahrádku.

Chceme, aby host, který sem přijde, poznal atmosféru výroby piva. Ucítí typickou vůni, která se před lety linula městem, když se vyrábělo pivo v litoměřickém pivovaru. Plánujeme také jakousi zážitkovou návštěvu pivovaru, kdy si člověk bude moci na vlastní kůži vyzkoušet se sládkem samotnou výrobu,“ popsala další záměry majitelů Sabina Žáková. Pivo tu bude vařit zkušený sládek se zkušenostmi od nás i ze zahraničí.

– Minipivovar Labuť se nachází ve sklepních prostorách bývalého stejnojmenného hotelu v Zítkově ulici v Litoměřicích

– ze začátku provozu má vařit 600 hektolitrů piva za rok

– kapacita pivovarské restaurace má činit 55 – 60 návštěvníků

V budoucnu prý není vyloučen ani další rozvoj bývalého hotelu Labuť, který kdysi býval vyhlášeným litoměřickým podnikem.

120 000 piv ročně

Roční produkce Minipivovaru Labuť má být v začátcích 600 hektolitrů piva, což znamená 120 tisíc půllitrů. Stáčení do lahví a následný prodej do obchodní sítě manželé Žákovi neplánují, některá speciální piva však chtějí stáčet do vlastních reklamních lahví.

Minipivovar nemá být klasickou restaurací, která by nabízela například teplou kuchyni, k jídlu zde budou moci hosté dostat spíše „chuťovky“ k pivu, jako jsou například sýry. To vše má dotvářet ráz a neobvyklost.

Lidé si z místa mají odnést zážitek

Nechceme být klasickým lokálem, jde nám o to, aby si odsud lidé odnesli i zážitek,“ přeje si Sabina Žáková, která hovořila také o tom, že nápad s minipivovarem podporuje i samotné město. To má přitom podobné plány s bývalým Korunním pivovarem na Tyršově náměstí. Podle Žákové je projektu nakloněn i starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Konkurencí záměru města nebudou

Že bychom měli být v budoucnu přímou konkurencí pro případně znovuobnovený pivovar ve městě nás ani nenapadlo. Záměr radnice je trošku jinak postavený,“ uvedla Sabina Žáková. Město v současné době hledá vhodného investora, který by pomohl realizovat představy o opětovném vaření piva, vzniku pivních lázní a muzea českého pivovarnictví s restaurací, případně hotelem.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav David | Foto: Karel Pech


Pivovar budoucnosti

[čtvrtek, 2. prosinec 2010]

Nárůst konkurence, tlak na rozpětí cen díky vyšším nákladům na suroviny, přísnější právní předpisy pro nakládání s křemelinou a odpadními vodami a tendence zřetelného rozlišování výrobků při udržení marží - to je jen několik výzev, kterým musí čelit pivovary prakticky v každé geografické oblasti. Proto pivovary usilují o změnu své investiční filozofie a optimalizaci v oblasti úspor.

Funkční trvale udržitelný pivovarský koncept byl realizován jak v Belgii, tak i v Číně. V tomto konceptu je, na základě přesně evidovaných záznamů, stanovena spotřeba energie a vody a tak se v této době stávají tyto pivovarské provozy nejvíce „zelenými“. Pevně skloubený a ucelený chytře řešený návrh napomáhá snížit jak energii na jeho sestavení, tak i uhlíkovou stopu na nepatrné minimum. Sofistikované použití čistých výrobních technologií, stejně tak jako membránové filtrace piva a regenerace piva z přebytku kvasnic, umožňuje pivovarníkům minimalizovat pevný odpad, spotřebu energií a ztráty extraktu. Vše je přizpůsobené k optimálním hodnotám, přičemž samozřejmě není na posledním místě výtečně chutnající pivo.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Steiger ďakuje za podporu

[středa, 1. prosinec 2010]

Neschválenie zvýšenia dane z piva považujú zamestnanci najstaršieho slovenského pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne za dobrú správu a ďakujú všetkým za prejavenú podporu. Predložený návrh na zvýšenie spotrebných daní v pôvodnom znení bol pre STEIGER likvidačný a aj keď bol už pozmeňovacím návrhom zmiernený, stále by znamenal pre tento pivovar zvýšenie daní o 47 %.

,,Takéto zvýšenie spotrebných daní by pre nás znamenalo takmer 700 000 EUR ročne a nedokážem si v tejto chvíli predstaviť, kde by sme ich vzali“, konštatoval riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil a dodal:

,,S výsledkom hlasovania sme spokojní a spadol nám všetkým veľký kameň zo srdca. Verím, že zachovanie súčasného stavu nám umožní naďalej sa rozvíjať a investovať do budúcnosti pivovaru. Ako stabilná a rozvíjajúca sa firma budeme pre štát bezpochyby väčším prínosom, než keby sme museli obmedzovať výrobu“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Pivo s vůní vanilky

[středa, 1. prosinec 2010]

S jakou vůní máme spojeny Vánoce? Tuto otázku si zřejmě položil sládek Marek Pietoň, který připravil pro letošní adventní čas Vánoční vanilkové pivo. Jedná se o další ležák z řady pivních speciálů, se kterými se v rámci svého projektu

Pivo Franc objevil v našem regionu poprvé letos v létě.

V místních restauracích a hospodách si už štamgasti zvykli na neobvyklé chutě jeho piv, které postupně popijí v rámci Lunárního pitného režimu. Nechybí mezi nimi švestkové, višňové, pomerančové a ani zázvorové pivo. Nově k nim tedy od prosince přibylo vanilkové pivo, které je však určené jen pro dny, které předcházejí nejkrásnějším svátkům v roce.

A co dalšího chystá bývalý vrchní sládek kozlovického a štramberského minipivovaru? Zastihli jsme jej při přípravě první limitované edice piva v láhvích. Jeho vanilkový speciál bude k dostání v internetovém obchodě ve třetinkovém balení a každá etiketa bude očíslovaná a podepsaná samotným sládkem.

Část z výtěžku této série poputuje na dobročinné účely.

Vánoce jsou přece svátky, kdy máme myslet také na druhé,“ říká Marek Pietoň. „Naplnili jsme jen sto kusů láhví a jedná se spíše o sběratelskou raritu. Ještě nemáme nasmlouvané

distribuční společnosti a tak bude naše pivo k dostání jen na Internetu. Řekli jsme si, když už Vánoční, tak tedy se vším všudy,“ dodává a podepisuje stou výroční etiketu piva, které bude vydraženo pro účely UNESCO.

A nám nezbývá než se těšit na další řízný ležák, který ovoní mrazivé večery svou příjemnou vůní.

Zdroj: Pivo Franc

Pivo s vůní vanilky

V pivovaru Ostravar jsou přípravy na vánoční svátky v plném proudu. Vše je podřízeno snaze uspokojit poptávku zákazníků a spotřebitelů. Třeba i tím, že Ostravar musí v těchto dnech stočit do lahví mnohem více svého světlého ležáku Premium, než v kterémkoliv jiném měsíci letošního roku.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi mohou dopřát více piva. Sládek ostravského pivovaru Richard Kornas potvrzuje, že Vánoce jsou po letním období pro Ostravar druhou největší špičkou v roce. „Na Vánoce jsme se začali připravovat už od začátku listopadu. Naše přípravy vycházejí z toho, že nejoblíbenější pivo– světlý ležák – jak již jeho název napovídá, si potřebuje v pivovarských tancích poležet a zrát. Takže pivo, které půjde na vánoční trh, právě teď dozrává v našem ležáckém sklepě.

Podle Kornase zvyšují spotřebitelé v posledních letech poptávku po speciálních pivech a ležácích. „Kdysi jsme například vařili na Vánoce speciální čtrnáctistupňové pivo. Bylo to v době, kdy nabídka na trhu nebyla nikterak široká.“ Dnes si ale může tuzemský spotřebitel volit z velmi široké nabídky piv po celý rok. „V portfoliu naší společnosti máme také několik pivních speciálů včetně Velvetu, které nabízíme pro specifické příležitosti v průběhu roku. V důležitém vánočním období se pak naše pozornost soustředí opět na náš ostravarský světlý ležák,” dodává Kornas.

Zatímco skrze hospody budou pivovarníci o své spotřebitele bojovat především před Silvestrem, v maloobchodě svádějí pivovary největší bitvu před Vánocemi. A zde je v prosinci situace jiná než v průběhu roku. „V prosinci se u nás v maloobchodě mění struktura poptávky po pivu,” vysvětluje Kornas. Roste odbyt především u ležáků „V Moravskoslezském kraji je tento nárůst zjevný. Zatímco v hospodách lidé preferují ležáky v průběhu celého roku, v obchodech lze zaznamenat její prokazatelný růst právě v prosinci.” V loňském roce například vzrostl Ostravaru v posledním měsíci v roce podíl lahvového ležáku vůči světlému výčepnímu pivu o víc než 11%.

Zajímavé je, že k růstu podílu ležáků dochází přesto, že rozdíl v koncové ceně mezi lahvovým světlým výčepním pivem a světlým ležákem činí zhruba 40%. „To je pravda,“ připouští Kornas. „Spotřebitelé si však chtějí o Vánocích dopřát to nejlepší, a proto klidně sáhnou na pultech obchodů po dražším pivu. V tom jsou české Vánoce pro tuzemské pivovarníky specifické,“ uvádí závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Rekonstrukci za 22 milionů korun má za sebou Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Ředitel Jaroslav Tůma informoval, že se jednalo především o úpravy stáčírny lahví.

Obnovu technologie zahájil pivovar ve Strakonicích už v roce 2009, když pořídil speciální kompresor s bezolejovým promazáváním. Začátkem tohoto roku pak nechalo vedení společnosti vyměnit topení, část podlah a nainstalovat novou montážní plnicí linku.

"V průběhu listopadu jsme dokončili zbytek výměny podlah. Pořídili jsme nové dopravníky a po generální opravě se do stáčírny vrátila dvě zařízení, konkrétně vykladač prázdných lahví a myčka přepravek," uvedl Tůma.

Modernizace technologií umožňuje pivovaru vyrábět pivo s až čtyřměsíční trvanlivostí. "Tato možnost zvyšuje naši konkurenceschopnost. Počítáme také do budoucna s novými vodovodními rozvody, od vodovodních rezerv až po varnu," dodal ředitel.

Nové rozvody vody se budou týkat i jednotlivých středisek i stáčíren lahví a sudů.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony 24.cz | Mediafax


Chybí krev. Lidí, kteří darují krev, v Česku v posledních letech stále ubývalo. Projekt Plzeňského Prazdroje propad pomohl zastavit. Přesto u nás i nadále chybí zhruba 128 tisíc bezpříspěvkových dárců.

Původně to byl jen malý regionální projekt. Když v 90. letech nastala akutní nouze s dostatkem krve v transfúzní stanici v Ostravě, nošovický Radegast přišel s nápadem, jak prostřednictvím nealko piva a hlavně marketingové podpory bezplatného dárcovství přilákat nové prvodárce. Letos už druhým rokem funguje projekt Staň se dárcem právě ty! na republikové úrovni v rámci celé skupiny Plzeňského Prazdroje. Výsledkem je, že také díky tomuto projektu se letos propad počtu těch, kteří přicházejí darovat krev poprvé, po dlouhé době zastavil.

"Není to samozřejmě jen naše zásluha. Ale těší nás, že jsme k tomu mohli aspoň trochu přispět," říká brand manažerka značky Birell Martina Kuncová. Pomoc Prazdroje, který se zapojuje i dalšími dobročinnými projekty a který byl letos oceněn speciální cenou TOP Filantrop 2010 platformy Byznys pro společnost za dlouhodobý přínos k rozvoji společenské odpovědnosti v Česku, nespočívá ani tak v poskytnutí plechovky Birellu každému prvodárci.

Jde spíš o propagaci dárcovství krve a zapojení komunikačních prostředků, které samotné transfúzní stanice nemají k dispozici. Prazdroj provozuje na toto téma speciální webové stránky, oslovuje mladé lidi a hlavně vysokoškolské studenty, na facebooku má tato kampaň na 60 tisíc příznivců. Za krátkou dobu se spolupráce Prazdroje rozšířila z několika málo na 45 z 55 všech transfúzních stanic po celém Česku.

Stav počtu dárců je takřka kritický

Každý dárce dostává za odebrání 450 mililitrů krve od nemocnice malé občerstvení a v letních měsících, kdy je potřeba krve největší, i plechovku nealko piva. Loni i letos takto Prazdroj poskytl 50 tisíc plechovek. "Nemocnic, se kterými spolupracujeme, přibývá. A to i díky spolupráci se Společností pro transfúzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně," říká Kuncová.

Předseda společnosti MUDr. Vít Řeháček potvrzuje, že už od loňska se pokles počtu prvodárců zastavil. "Je to hlavně díky marketingové podpoře a spolupráci s firmami, jako je Prazdroj nebo Vodafone. S jejich pomocí se nám daří dostat dárcovství do povědomí především mladých lidí," vysvětluje doktor Řeháček.

Celková čísla o počtu prvodárců a evidovaném počtu všech dárců ale příliš povzbudivá nejsou. Přestože mezi lety 2008 a 2009 celkové počty dárců vzrostly (a letos trend pokračuje), za posledních osm let klesl u nás jejich počet, evidovaný transfúzními stanicemi v Česku, ze 367 900 dárců na 293 tisíc. Podobně je tomu v případě dobrovolníků, kteří přišli darovat krev poprvé. V roce 2002 jich bylo 40 500 a počet postupně klesal až na 20 300 v roce 2008. Loni české transfúzky zaznamenaly nárůst na 31 900 dárců.

Lékaři ale připomínají, že do optimálního stavu stále chybí zhruba 128 tisíc dárců krve. "Současný stav počtu dárců je téměř kritický, přesto by samozřejmě nikdy neměla nastat situace, kdy nedostatek krevních zásob ohrozí pacienty. Krevní zásoby jsou doplňovány od pravidelných dárců, kteří jsou v případě potřeby zváni a jednotlivá transfúzní oddělení v tomto ohledu navíc velice dobře spolupracují, říká Řeháček s tím, že komunikační kampaň Birellu v tom hodně pomáhá.

Pivo - jeden z nejlepších iontových nápojů?

A jaká je podle něj souvislost s rekonvalescencí organismu po darování krve a nealkoholickým pivem? "Pivo obecně je jeden z nejlepších iontových nápojů. Vyváženým podílem minerálních látek a vitaminů," říká Řeháček.

Darovat krev je u nás vždy záležitost bezplatná. Žádná nemocnice ani transfúzní stanice tuto drahocennou tekutinu "nevykupuje". A to ani v případě krevní plazmy. V minulých dvou letech ale v Česku vzniklo několik komerčních takzvaných plazmaferetických center, ve kterých mohou zájemci za úplatu část krevního vzorku - plazmy - doslova prodat. Podle Řeháčka jde o malý počet lidí, kteří se ale stávají součástí registru dárců krve a pomáhají statistiky mírně zvedat.

Prazdroj se pustil do propagace dárcovství i mezi vlastními zaměstnanci. I když, jak přiznává Kuncová, těžko zjistit, s jakým ohlasem. "Oficiální statistiku si nevedeme. Je pravda, že zaměstnanci - dárci mají nárok na den neplaceného volna, ale ne každý tuto možnost využije. Proto je těžké zjistit, kolik dárců přímo ve firmě přibylo. Z ohlasu kolegů ale vím, že jich přibývá," říká manažerka projektu, která ovšem sama krev nedává. "Mám totiž pod míru a dárce musí splnit několik podmínek. Například jeho váha musí být vyšší než 50 kg. A to já nemám," vysvětluje.

Kampaň Staň se dárcem právě ty! je jen jedním z projektů společenské odpovědnosti, kterým se Plzeňský Prazdroj věnuje. Mezi veřejností získal ohlas i projekt označovaný dříve jako Občanská volba, dnes Prazdroj lidem. Pivovaru se přihlásí zájemci o finanční podporu různých charitativních, volnočasových či jiných projektů a veřejnost pak může na internetových stránkách hlasovat o tom, který z nich získá od Prazdroje finanční pomoc. Občanská volba - Prazdroj lidem funguje od roku 2002, od té doby pivovar rozdělil mezi 245 projektů celkem 53 milionů korun.

Foto

Martina Kuncová

K tomu, aby darovali svou krev, "přemlouvá" brand manažerka Birellu i zaměstnance. Sama ale dárcem není.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: F. Jandourek


Silná piva budou zatížena větší daní už od podzimu 2011. Spotřeba alkoholu klesla v zemi za posledních pět let o 13 procent.

Alkoholiky přesvědčí vysoká cena oblíbeného nápoje daleko spíš než sáhodlouhé vysvětlování lékařských kapacit, usoudili Britové.

Rozhodli se proto nekompromisně zatížit silné pivní speciály vysokou daní. Naopak jen slabě alkoholická piva budou daňově zvýhodněna.

Řečeno čísly: většímu zdanění podlehnou piva nad hranicí 7,5 %, zvýhodněna budou piva slabší než 2,8 procenta.

O kolik přesně bude daň u silných piv zvýšena, zatím ministr financí George Osborne neuvedl. Vládní mluvčí včera pouze potvrdil listu Guardian, že zdražení bude dostatečně razantní, aby odradilo těžké pijáky od konzumace silných pivních značek. "Naším záměrem bylo ovlivnit pozitivně chování těchto lidí," řekl mluvčí.

Britská vládní koalice konzervativců a liberálů se přiklonila k vyšší dani na základě doporučení expertních skupin, které se dlouhodobě zabývají problematickými skupinami, které holdují alkoholu. "Je skandální, že průměrná délka života u těžkých alkoholiků činí nějakých 40 let," prohlásil profesor Steve Field, který stál v čele expertní skupiny.

Vzdor obecným představám, které sugerují skupiny opilých britských mladíků po celé Evropě, celková spotřeba alkoholu v zemi posledních pět let vytrvale klesá. Postupně se snížila o plných 13 procent. Jen loni se snížila konzumace alkoholu o šest procent proti roku 2008, což bylo nejvýznamnější meziroční snížení od roku 1948.

Zdravotníci doufají, že trend bude pokračovat. Stále zůstává 31 procent žen a 39 procent mužů, kteří pijí víc, než je doporučovaná denní dávka alkoholu. Zdravotnické služby doporučují maximální denní konzumaci tří až čtyř jednotek alkoholu u mužů a dvou až tří u žen. Jedna jednotka odpovídá 25 mililitrům alkoholického nápoje s obsahem 40 procent.

Vláda zdůrazňuje, že tažení proti alkoholu bude pokračovat. Vycházejí s nedávné zprávy Nezávislého vědeckého výboru pro drogy, podle které napáchá alkohol v úhrnu větší škody než heroin či crack.

Pivo vede

60 % veškerého vypitého alkoholu loni v Británii připadlo na pivo, s přehledem tak vedlo před vínem, na které připadlo 17 procent z vypitého alkoholu.

Tažení proti alkoholu

Britská vláda chce dál přitvrdit proti lidem holdujícím alkoholu. Podle některých studií alkohol napáchá větší škody než drogy jako heroin či crack.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jiří Sládek


Historie panského strakonického pivovaru je starší městského.

Foto

V souvislosti s právy várečnými, doplňovala vrchnostsvými várkami nejen vlastní spotřebu, ale zásobovala panské hospody po celém Strakonicku. Pivo se na strakonickém hradu vařilo s různými přestávkami.

Poslední oživení nastalo v roce 1834, kdy byly na třetím nádvoří postaveny na tehdejší dobu moderní budovy pivovaru a také adaptovány části hradu naproti kostelu. Hradní produkce ovšem počala skomírat s rozvojem pivovaru městského po roce 1874.

Provoz byl zastaven ve 20. letech 20. století a budova vzala za své v souvislosti s totální demolicí města v 60. až 70. letech 20. století.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Foto: Ivana Řandová


Symbolem Plzně je především světoznámé pivo. Stále více turistů ale touží po tom, vychutnat si zlatavý mok přímo ve stylových prostorách. Pokud k tomu mohou zakousnout i některou ze staročeských specialit, při jejichž přípravě se plzeňské pivo používá, odcházejí zpravidla nadšeni.

Svůj sen si proto už od roku 1992 plní v prostorách bývalého kvasného sklepa, takzvané spilky, přímo v areálu pivovaru. Restaurace Na Spilce nabízí bohatou nabídku jídel jak tradiční české kuchyně, tak i specialit k pivu a hlavně výborně ošetřený Pilsner Urquell. V nabídce restaurace nechybí například vyhlášený guláš „Prazdroj“ podávaný s variací knedlíků, plzeňský vrabec se špenátem nebo vepřové koleno pečené na plzeňském pivě podávané s hořčicí, křenem, chodským zelím a chlebem, které si podle šéfkuchaře Luboše Loose můžete připravit třeba k zítřejšímu obědu.

Už v těchto dnech navíc restaurace nabízí vstupenky na silvestrovský večer. Kromě živé hudby ve dvou sálech na něm nebude chybět tříchodové menu, půlnoční selátko, novoroční česnečka, ani bohatá tombola. Více se dozvíte na www.naspilce.com.

Tip šéfkuchaře – Vepřové koleno pečené na pivě

Co potřebujeme: 1 vepřové koleno zadní; 2 cibule nasekané na jemno; sádlo na opečení cibulky; česnek podle chuti; kmín; sůl; strouhanku; Plzeňský Prazdroj 12° na podlévání pečeného masa

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Krajský soud v Brně po více než roce zastavil insolvenční řízení se společností Zámecký pivovar Oslavany. Firma čelila insolvenčnímu řízení přes rok. V polovině listopadu 2009 podali návrh na úpadek spolu s návrhem na konkurz dva věřitelé pivovaru. Templářské společnosti, která podle materiálu má být vlastníkem zařízení pivovaru, má pivovar za období květen a červen 2009 dlužit přes 780 tisíc korun. Společnost G&C Pacific, která má na pivovar zástavní právo, jak stojí v návrhu na úpadek, zase nárokovala 1,7 milionu korun. Soud řízení zastavil pro nezaplacení zálohy na náklady řízení 45 tisíc korun, kterou požadoval po navrhovatelích. Ti se proti tomuto verdiktu mohou do 15 dní odvolat.

Zdroj: Sedmička.cz


Ako chutia vianočné pivá

[úterý, 30. listopad 2010]

Veľa pivovarov pripravuje na zimu pivá, ktoré sa svojím zložením a chuťou líšia od bežného piva, a taktiež špeciálne vianočné edície.

Do zimných pív sa podľa Petra Blahúta z Bratislavskej pivotéky pridávajú rôzne koreniny, najmä škorica, koriander, ovocné šťavy či pomarančová kôra.

Okrem toho sú „ťažšie“ a niekedy majú aj vyšší obsah alkoholu. Medzi najznámejšie vianočné pivá patria Corsendonk Christmas Ale, pri výrobe ktorého sa používa koriander.

Ďalším je Bush de Noël, čo je vianočná verzia najsilnejšieho bežne vyrábaného belgického piva, má však plnšiu orechovo-sladovú chuť.

Pri tradičnom procese výroby sa do sudov pridáva chmeľ a pivo potom odpočíva štyri až šesť týždňov. Aj známa značka Leffe vyrába vianočnú verziu, Leffe de Noël s príchuťou škorice.

Zdroj: Relax eTrend.sk


V rámci 50. ročníku evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2010 v Norimberku se uskutečnila tradiční degustační soutěž nazvaná Evropská pivní hvězda.

Této soutěže se zúčastnil i Pivovar Primátor se světlým ležákem Primátor Premium, který byl v kategorii piv českého plzeňského typu oceněn krásným třetím místem.

Soutěž tradičně pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Největší celosvětové ochutnávky piva se účastnilo přes 800 piv z více než 30 zemí.

Letos je to již podruhé, kdy náchodský ležák Primátor Premium stál na stupních vítězů na mezinárodní soutěži. „Obrovský úspěch sklidil již v červenci, kdy vystoupil na příčku nejvyšší a stal se nejlepším pivem na světě na mezinárodní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně,“ připomněla Markéta Flousková.

Světlý ležák tak dokazuje své dlouhodobé kvality a můžete na něj narazit v nejrůznějších zemích Evropy i ve světě jako například ve Švédsku, USA, Anglii, Slovensku, Polsku, Rusku a dalších zemích.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar


Celou řadu akcí připravuje pro svoje návštěvníky po celý rok Pivovarský dvůr Purkmistr v Plzni - Černicích. První adventní víkend tu na rukodělném jarmarku požehnal betlému plzeňský biskup František Radkovský. Podrobnosti k akcím dodává jeden z organizátorů Petr Míč z marketingu minipivovaru.

Až do Tří králů bude zdobit dvůr pivovaru Purkmistr v Plzni-Černicích nový betlém se 13 figurami v životní velikosti, vyřezanými ze dřeva z lípy z nedalekých Letin. Velikostí mu podobný se v Plzeňském kraji nachází pouze ve františkánském kostele v Plzni. Betlému.

Betlém vyřezal ze dřeva 100 let staré lípy poražené v Letinech u Plzně umělecký řezbář Miroslav Kříž (alias Mirek Foxík) ze Smiřic. Ze stejné lípy vyrobil ještě 2,5 metru široký betlém s 23 figurami vysokými 45 centimetrů jako dar letinskému kostelu. Bude posvěcen 19. prosince při mši svaté.

Zdroj: Rozhlas.cz | Tisková zpráva


«« « Strana 499 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň