Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

O správné zacházení s výčepním zařízením se starají také pivovary. Jejich pracovníci navštěvují restaurace a v rámci obchodní spolupráce či pravidelné údržby poskytují personálu odborné rady, jak si s nástrahami řemesla poradit.

„Nejde přímo o kontroly, naši obchodní zástupci si spíše všímají celkové úrovně služeb zákazníkům a provozu v restauracích, kde se točí naše pivo. O poradenství, které se týká správného točení piva, nastavení tlaku či chlazení, se zase starají naši technici. Hostinským také poskytujeme manuál o správném zacházení s výčepním zařízením. Problémům se snažíme čelit také tím, že odběratelům poskytujeme zdarma sanitaci a další údržbu výčepních zařízení,“ říká obchodní ředitel pivovaru v Náchodě Václav Vencl.

Pokud zjistí pracovníci pivovaru nedostatky, většinou se s provozovatelem na nápravě hladce domluví. „Rozvázání smlouvy s partnery plyne z neplnění základních obchodních podmínek, jako je neplacení zboží. Co se týká kvality piva, spíše hostinským poradíme, jak to zlepšit. Většinou se s nimi bez problémů domluvíme,“ říká Vencl. (Právo)


Jak to vidí František Horák, ředitel Pivovaru Svijany

Samozřjemě, že si hlídáme kvalitu piva a také jeho míru. Jde nám o to, aby hospodští pivo nešidili a aby bylo, jak má být. To znamená: mělo správnou teplotu, pěnu a také míru. Máme deset obchodních zástupců a kolem devíti set hospod. Zhruba sedm set padesát z nich je v okruhu kolem pětašedesáti kilometrů. Na větší restaurace se dostane tak jednou do měsíce, na menší jednou za dva měsíce. S majiteli a provozovateli restaurací jsme v neustálém kontaktu a pokud se nám něco nelíbí, řešíme to hned na místě. Většinou si dají říct a chybu hned odstraní. Nevím, že bychom někomu museli říci, že mu pivo nedáme. Obecně si myslím, že kvalita v pohostinství hodně zlepšila - prostředí, hygiena, úroveň obsluhy, podávaná jídla i nápoje, včetně piva. Mezi hospodami je velká konkurence a kdyby hostinský šidil, byl by sám proti sobě. (MF Dnes)


Ke staré značce Skalák a Podskalák se vrací noví majitelé pivovaru v Malém Rohozci u Turnova. S pivem, které se má stát levnější alternativou Svijan, chtějí proniknout hlavně do obchodních řetězců.

"V osmdesátých letech to byla velmi populární značka. Když jsme si dělali marketingový průzkum, více jak polovina dotazovaných nad 35 let ji ještě znala," vysvětlil jednatel Pivovaru Rohozec Tomáš Kučera.

"Chceme navázat na místní tradici," dodal.

Rohozecký pivovar loni na jaře koupil jeho "konkurent" Pivovar Svijany, v nově založené společnosti mají podíl i někteří akcionáři svijanského pivovaru. Areál sice koupili za dvanáct milionů korun, o dva miliony korun více již investovali do vybavení pivovaru. Ten byl ve velmi špatném stavu, původní majitelé do něj prakticky neinvestovali.

"Chceme dosáhnout stejné kvality, jako ve Svijanech. Díky nižším nákladům ale můžeme nabízet pivo levněji," dodal ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovar už má například novou moderní stáčírnu. Právě do lahví totiž směřuje nejvíce v Rohozci uvařeného piva - devadesát procent. S ním se dostali například už do Hypernovy, plánují expanzi do dalších řetězců i do zahraničí.

"Nechceme jít ale cestou příliš levných piv," podotkl Kučera. Loni v Rohozci uvařili 30 tisíc litrů piva, letos už chtějí 37 tisíc hektolitrů. "Náš cíl je sto tisíc hektolitrů, možnosti expanze tu na rozdíl od Svijan stále jsou," dodal Kučera, který nevyloučil, že se tu jednou bude vařit i právě svijanské pivo. "Není to ale náš cíl, možná se tomu nevyhneme," dodal.

Obě značky si nemají konkurovat, ale naopak doplňovat.

"Skalák a Podskalák budou levnější alternativou, která by se měla objevit tam, kde se točí už Svijany," nastínil Kučera. Pivovar chce rovněž rozjet pět vlastních "referenčních" restaurací. V Turnově například jedná o Belgickém dvoře, v Liberci o bývalém pavilonu Bytexu naproti muzeu. (iDnes)


První historický záznam o existenci pivovaru na panství Březnice, jak se dnešní Krásné Březno dříve jmenovalo, pochází z roku 1510. Pivovar na jeho současném místě nechal vybudovat ústecký právník a podnikatel JUDr. Victor Russ v roce 1867.

Roku 1893 pivovar získává Spolek právovárečného měšťanstva, jehož 84 členů záhy zakládá akciovou společnost, která znamená konec tradičního práva várečného v Ústí.

Vznik akciové společnosti a příznivé podnikatelské podmínky počátku dvacátého století přinesly pivovaru v Krásném Březnu nebývalý rozkvět. Pivovar vařil na 16 druhů piv a stal se významným exportérem, kterému se podařilo proniknout i na trhy, kam si netroufaly i mnohem větší pivovary. Pivo z Krásného Března tak putuje do Spojených států, do zemí jižní Ameriky i do afrických kolonií. Pivo se do těchto destinací dodává pod označením "Best Bohemian Pilsener Beer" a z ústeckého pivovaru je třetí nejvíce exportující pivovar zemí Koruny české.

Právě na slavnou meziválečnou historii dnes pivovar v Krásném Březně navazuje. Je vlajkovou lodí společnosti Drinks Union a z piva Zlatopramen se stala celostátně respektovaná značka. Významným způsobem narůstá výstav a společnost je dlouhodobě nejrychleji rostoucím producentem piva v Česku. Úspěchy slaví také na zahraničních trzích, kam směřuje stále větší část výstavu. Společnost Drinks Union je tak i díky Zlatopramenu mezi pěticí největších exportérů piva a na významném německém trhu dobyla čelní postavení.

Dlouhodobá strategie celé skupiny je založena především na zachování klasického výrobního postupu. "Dobře víme, že některé investiční kroky by byly z ekonomického hlediska velice efektivní a vysoce ziskové, ale nechceme je realizovat, protože dlouhodobá strategie všech našich pivovarů a jejich konkurenční výhoda je založena na dodržování klasického výrobního postupu, který je pro nás limitujícím faktorem ve vztahu k některým investicím", říká RNDr. Milan Hagan, generální ředitel skupiny. "Jsme přesvědčeni, že právě tato strategie se nám nakonec vyplatí i z dlouhodobého ekonomického hlediska. Naše dosahované výsledky nám dávají za pravdu", dodává. (MF Dnes)


Stejné pivo, jaké se vařilo v polovině minulého století v dnes už zaniklém pivovaru v Železné Rudě, mohou znovu ochutnat obyvatelé horského městečka a jeho návštěvníci. Třeba při městských slavnostech, jež se zde dnes odehrají.

Desetistupňové pivo vaří zatím pro dva místní hotely pivovar Chodovar v Chodové Plané.

„Když jsem před rokem koupil hotel, zjistili jsem, že jeho majitel, pan Gradl, vařil vlastní pivo. Pak měl v pronájmu měšťanský pivovar, který už neexistuje. Napadlo mě proto ve sklepě hotelu udělat muzeum pivovarnictví,“ říká František Strnad.

Ve snaze sehnat co nejvíce exponátů totiž oslovil více než 40 dnešních pivovarů. Ozval se mu i Jiří Plevka z Chodovaru. Nenabídl mu však jen exponáty, ale i pivo. „Byl posledním ředitelem pivovaru v Železné Rudě a vlastní originální recepturu piva, jež se do jeho zániku v roce 1962 vařilo. Přišel s tím, že podle něj začnou pivo znovu vařit,“ vzpomíná František Strnad na začátek letošního roku.

Pár měsíců poté opravdu Chodovar uvařil první várku železnorudského piva. To se zatím nestáčí do lahví. K dostání je jen točené v hotelech Gradl a Belveder. Nemá zatím ani jméno.

Pivovarské muzeum v hotelu Gradl a je otevřeno denně. (MF Dnes)


Minipivovary mají šanci i v kraji Prazdroje a Gambrinusu, říká znalec Josef Krýsl

Přesvědčit Plzeňáky, že existuje i jiné pivo než to jejich místní - takový úkol musí zvládnout ti, kteří budou chtít vařit v regionu domácí pivo. Minipivovary jsou totiž v Česku stále oblíbenějším lákadlem restaurací či hotelů. První už působí i na západě Čech - vlastní mok čepuje třeba podnik Modrá hvězda v Dobřanech či plzeňský Minipivovar U rytíře Lochoty. „Podobných zařízení bude přibývat,“ tvrdí nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl.

Sám patří mezi nadšence, kteří vlastní pivo uvařit umějí. Někdejší dlouholetý technik Plzeňského Prazdroje totiž před časem vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách s ležáky Joe’s Garage. „Pocházely skutečně z garáže. Uvařil jsem je na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury,“ vysvětluje Josef Krýsl, povoláním odborník v oboru péče o kvalitu piva.

* Zvládne zájemce o domácí vaření piva výrobu sám?

Úspěšné minipivovary mívají sládka. Stačí ale, aby odborník dojížděl na dny, kdy se pivo vaří a školil personál. Takový člověk není laciný, ale na kvalitu piva má obrovský vliv. Nicméně se jím může stát i laik, ovšem musí se učit od skutečného znalce.

Vařit pivo se dá naučit

* Říká se, že Plzeňané jsou ohledně piva hodně konzervativní. Mají tedy minipivovary v kraji budoucnost?

Získat přízeň lidí z regionu je tvrdý oříšek. Ale jde to, příklad Modré hvězdy to potvrzuje. Umím si představit, že by několik minipivovarů tady své místo našlo. Pokud může člověk vidět výrobu přímo na místě a pokud najde výrobce zajímavou chuť a udrží kvalitu, šanci má.

* Na kolik přijde takový minipivovar?

Ale aby bylo možné garantovat určitou kvalitu a vařit dostatečné množství piva pro jednu větší restauraci, tak je potřeba investovat nejméně 200 tisíc, spíše 300 tisíc korun.

* Takže dáváte malým pivovarníkům šanci jít ve šlépějích malých vinařů? Ozvláštnit nabídku na trhu ovládaném velkými firmami?

Určitě. Vždyť gastronomie a pohostinství ve všech podobách mají v celém světě obrovskou perspektivu. A konkrétně u nás v kraji by byla škoda nevyužít zakořeněného spojení Plzeňska jako domova piva. (MF Dnes)


"A já pořád kdo to tluče, on to bednář na obruče." Tak tahle lidová píseň je od úterka v Plzni vysoce aktuální. Po téměř padesáti letech totiž místní slavný pivovar opět obnovil vlastní výrobu těchto dřevěných nádob. Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Po téměř padesátileté odmlce bednáři v Prazdroji staví zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. Následovat mají další.

Nové velké bečky vlastní výroby nahradí vysloužilé sudy, které se v Plzeňském Prazdroji používají ke kontrolní výrobě piva tradiční metodou.

"Je třeba mít srovnání, zda naše pivo dělané nejmodernějším způsobem je stejné jako to, které vařili naši dědové a které třeba leželo v dřevěných sudech. A protože některé původní nádoby jsou starší sta let, je třeba pořídit nové," vysvětluje sládek Prazdroje Václav Berka.

Bednáři - ohrožený druh?

Parta bednářů Prazdroje - poslední své profese ve střední Evropě - čítá nyní deset členů. Někteří ještě pamatují doby slávy tohoto řemesla.

"I v roce 1957 jsem byl u toho, když jsme tady v pivovaru dělali poslední nový sud. No vidíte, stačilo čtyřicet osm let a je to tu znovu," říká s úsměvem hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák.

Prazdroj se obnovením výroby ležáckých sudů vrací ke kdysi slavné tradici. Ještě v osmdesátých letech minulého století využíval na pět a půl tisíce těchto ležáckých nádob. Teď má pivovar ve sklepích pět desítek sudů. Zrání v dubových nádobách je nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

Jak dlouho vzniká sud

Příběh nového sudu - v Prazdroji prvního po půlstoletí - začal před deseti lety. Právě tehdy se k zemi skácely duby v lese u Zbiroha na Rokycansku, jejichž dřevo si nakonec plzeňští bednáři vybrali ke stavbě nádoby.

"Jen materiál ke stavbě jednoho sudu přijde na padesát tisíc korun, plus samozřejmě další doplňky, třeba obruče, které si upravujeme na míru sami. A pak už jen práce," usmívá se hlavní bednář Plzeňského Prazdroje.

Samotná výroba sudu trvá plzeňským řemeslníkům asi tři týdny. Nejdůležitější je trpělivost, nic se nesmí uspěchat, aby se dřevo nepoškodilo," říká Ladislav Bešťák.

Ten už dnes ví, že obnovená tradice jedním sudem neskončí. "Ročně bychom rádi postavili tak tři další," říká hlavní bednář.

Pro budoucnost dnes už téměř zapomenutého řemesla je třeba, aby Prazdroj našel nové lidi, kteří převezmou zkušenosti svých kolegů. "Ale naše řemeslo se už nikde nevyučuje. Takže si musíme pomoci sami - prostě přeškolíme nějakého šikovného truhláře," dává recept na výchovu bednáře první muž plzeňské party. (iDnes)


Prodejcům občerstvení na festivalu Na ulici se nelíbí, že nemohou čepovat pivo. Prý se kvůli tomu stávají terčem kritiky návštěvníků, kteří prý často, když zjistí, že si nemohou dát pivo, nekoupí si ani nic k jídlu a jdou pryč.

"Tohle tu nikdy nebylo. Vždy se řeklo, jaké pivo se bude čepovat a za kolik, a mohl ho mít každý. Letos to není. Co když za rok nebudeme moci prodávat ani klobásy," láteří jeden z prodejců.

Podle ředitele pořadatelského servisu Esprit Hanuše Klůse je příklad z klobásami přehnaný.

"U piva to tak je, protože takovou podmínku měl jeden z hlavních sponzorů Plzeňský Prazdroj. Smlouva s ním je postavená jinak než loni. Záleží mu na tom, aby vidělal, proto si pivo prodává sám ve speciálních stanech a stáncích," vysvětlil Klůs. Podle něj na zákaz prodeje piva ostatní prodejci přistoupili, když se uzavíraly smlouvy s nimi.

"Komu se to nelíbilo, nemusel tu prodávat. Mohl jet jinam," dodal Klůs.

U scén festivalu se tak prodává jen pivo Pilsner Urquell za 27 korun půllitr. Výjimkou jsou prodeje do kelímků kamenných restaurací. Těm prodej piva zakázat nelze. Levnější pivo tak lze koupit například v Pizza Baru ve Smetanově ulici, Hifi klubu a Bistru na náměstí Republiky (Gambrinus10/20 korun) a U Mansfelda (Pilsner Urquell/25 Kč). (Plzeňský deník)


Představte si, že přijdete do restaurace, sednete si ke stolu, načepujete si své pivo, a kdykoli budete chtít, si budete moci půllitr opět sami naplnit, aniž byste museli vstávat od stolu. Že je to sen? Ne tak docela. V Plzni už totiž funguje restaurace, kde je na každém stolu výčepní zařízení a z něj si hosté čepují pivo podle vlastní libosti sami.

Tato restaurace je dnes otevřená přesně týden a o zákazníky nemá nouzi. Například na zítřejší večer je už zarezervována drtivá většina z desíti samooblužných stolů.

"Jsme zatím ve zkušebním provozu, ale každý večer je tu obrovský frmol," říká jeden z výčepních, který se představil jako Tomáš. A nával asi jen tak nepomine. Lidé jsou novinkou nadšeni.

"Nemusíme pro pivo chodit na bar, nemusíme čekat na obsluhu a nemusíme se ani rozčilovat, že nám udělali nízkou nebo vysokou pěnu. Stačí si jen při příchodu vyzvednout sklenici a pak už pijete jen to, co si sami vytvoříte," říká jeden z hostů Lukáš Němec.

Myšlenka postavit samoobslužnou restauraci napadla dva plzeňské podnikatele. K realizaci se připojil i Plzeňský Prazdroj.

"Je to novinka, k níž nemáme žádnou studii, kolik piva se v takové restauraci vytočí. Připadala nám ale velmi zajímavá, proto jsme zainvestovali technologii," říká za pivovar Vladimír Jurina.

Jedná se o to, že se pivo vede z tanku do chaldicí místnosti a odtud pak trubkami z pivního tanku ke každému stolu zvlášť. Na stole je výčep s jedním až třemi kohouty a nad nimi displej, kde se objevují informace o množství vyčepovaném z každého kohoutu. Když hosté dopijí poslední doušek, dají ovládáním na displeji obsluze znamení, že u stolu chce zákazník platit. Obsluze se pak na centrálním počítači zobrazí propitá částka. Ta se stanovuje přesně podle vyčepovaného množství. Měřidla mají přesnost na setinu litru. (Plzeňský deník)


Paroubek: Budvar zůstane státní

[pátek, 12. srpen 2005]

Premiér zahájil agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích. Mimo jiné prohlášil, že jeho vláda chce zachovat podobu Budějovického Budvaru jako národního podniku.

Budvar: vše při starém

Privatizace pivovaru by totiž byla politickým rozhodnutím a vzhledem ke krátké době do voleb se toho politici neodváží. "Stále platí usnesení vlády z roku 1992, že Budějovický Budvar je vyloučený z podniků, které mají být privatizovány, a to my respektujeme," uvedl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Management Budějovického Budvaru se přitom sám před osmi lety pokusil stav zvrátit. Netají se myšlenkou, že by prosperující podnik od státu odkoupil.

"Přesto se chováme tak, že na rozdíl od jiných navyšujeme jmění. Prohlášení pana premiéra mě uspokojuje, každý manažer potřebuje mít jistotu do budoucna," řekl Boček.

V názoru na české zemědělství pohledem premiéra Paroubka a prezidenta Agrární komory Jana Veleby to při oceňování českých výrobků v Pivovarské zahradě vypadalo, jako by každý mluvil jinou řečí. Zatímco premiér podmínky zemědělců chválil, Veleba kritizoval vládu za špatnou agrární politiku.

"Máme nerovné podmínky s farmáři z jiných zemí Unie. Problémem jsou masivní dotace sousedních států do zemědělství a jejich dovozy k nám. Ekonomiku českých dodavatelů pak devastují obchodníci," tvrdí Veleba.

Také přihlížející farmáři byli kritičtí. "Ani mě tyto řeči nezajímají. Zemědělci prodávají obilí pod cenu, aby měli na sadbu. Výkupní ceny se za třicet let nezměnily, přitom nafta stála pětikorunu," připomněl Josef Herna z Pelhřimovska.

Farmáře projevy nezajímaly

"To si můžu přečíst v novinách, pro to tady nejsem. Vládnou obchodníci, u zemědělců se zvedly vstupy desetkrát. Chci si tady prohlédnout vystavené věci," poznamenal Miloslav Martínek z Kutnohorska.

Paroubka po zahájení výstavy čekalo několik záludností. Podepsal se do památníčku dvanáctiletého Radka Čurdy z Dačic, kde už figurovaly podpisy Petra Muka, Waldemara Matušky a Vladimíra Špidly.

Půl hodiny pak strávil telefonováním s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. V pavilonu Českého zemědělského intervenčního fondu posvačil a připil si vodkou, aby vzápětí musel ochutnat školní mléko od firmy Laktea. (iDnes)


Využívají pivovary český chmel?

[čtvrtek, 11. srpen 2005]

Královský pivovar Krušovice chmel z nedaleké žatecké oblasti při vaření piva tradičně využíval a využívá. V současné době 80 procent chmele, který dává krušovickému pivu charakteristickou chuť a vůni, tvoří právě dvě odrůdy českého žateckého chmele - poloraný červeňák a Premiant. V loňském roce vyrobil Královský pivovar Krušovice 690 386 hektolitrů piva, z nichž 153 813 hektolitrů vyvezl do zahraničí. Export přitom loni vzrostl a vyvíjí se velice příznivě i letos. Do 31. května vyvezl krušovický pivovar už 77 107 hektolitrů (loni za stejné období to bylo 55 270 hektolitrů). Celkový výstav pivovaru za stejné období činí 309 931 hektolitrů, což představuje meziroční nárůst 118,3 procenta. Nejnovějším oceněním kvality krušovického piva jsou ale výsledky degustační soutěže Pivo České republiky 2005 konané v rámci Slavností piva v červnu v Českých Budějovicích. Celkem 41 pivovarů z České republiky a dva ze Slovenska přihlásily do soutěže 179 vzorků piv ve 22 kategoriích. Krušovické pivo Mušketýr získalo v kategorii Světlé výčepní pivo druhé místo. V kategorii světlý ležák Premium ocenila porota krušovický ležák Imperial nejvyšším počtem bodů a medailí za první místo. (MF Dnes)


Lobkowiczové prodali polovinu pivovaru

[čtvrtek, 11. srpen 2005]

Nový kapitál a trhy by měly Knížecímu pivovaru Lobkowicz z Vysokého Chlumce u Sedlčan přinést změny ve struktuře vlastníků.

„Ceny piva ani postavení zaměstnanců se tato změna nedotkne,“ slíbil ředitel a prokurista pivovaru Petr Peniaštek.

* K jakým vlastnickým změnám tedy došlo?

Dosavadní vlastník pivovaru, jedna z tuzemských firem spravující majetek rozvětvené rodiny Lobkowiczů, rozdělila a prodala svůj stoprocentní obchodní podíl novým majitelům. Polovina zůstává v rukou rodiny Lobkowiczů, reprezentované Williamem Lobkowiczem, druhým podílníkem se stává německá firma LBC Management, kontrolovaná Rainerem Schrothem. Ten od roku 1993 budoval importní firmu pro naše pivo a jeho distribuci na celém území Spolkové republiky Německo.

* Proč to majitelé udělali?

Změna vlastnické struktury má přímou souvislost s exportními úspěchy pivovaru posledních let. Jen loni prodal do zahraničí více než 55 procent své výroby a tímto podílem obsadil první místo mezi českými pivovary. Svoji pozici v zahraničí chce ještě posílit.

* Jaké cíle mají noví vlastníci?

Jejich hlavní motivací je zefektivnění a navýšení výrobních kapacit pivovaru a stabilizace růstu exportů do zemí Evropské unie.

* Jaké byly výsledky pivovaru v loňském roce?

Celková produkce piva Lobkowicz bez licenční výroby dosáhla v roce 2004 množství více než 93 tisíc hektolitrů.

* Kam všude pivo vozíte?

Zásobujeme zejména okresy Příbram, Benešov, Tábor a Písek, kde patří mezi jeho pravidelné odběratele zhruba 150 restaurací s pivem točeným a dále 150 prodejen s lahvovým. Nejvíce vyvážíme do zemí EU, zejména Německa, Švédska, Velké Británie a Francie. Menší část putuje také do zámoří, tedy USA a Kanady. (MF Dnes)


I přes nepřízeň počasí využila tuto sobotu řada cestujících zvláštního přímého zrychleného vlaku Liberec - Harrachov v čele se žlutočervenou lokomotivou firmy Viamont. Ten z Tanvaldu do Harrachova vytlačila motorová ozubnicová lokomotiva. Na harrachovské železniční zastávce přestoupila část cestujících do vláčku s gumovými koly jedoucího na pivní slavnosti v areálu Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. "Jednalo se o první jízdu organizovanou Železniční společností Tanvald, o.p.s., propojenou s akcí v harrachovské sklárně a minipivovaru," informoval systémový specialista Českých drah Jindřich Berounský. Již ve vlaku proto bylo k dostání točené pivo z harrachovského pivovaru. "Další spoje následovaly v průběhu celého dne," dodal Jindřich Berounský. Ozubnicová lokomotiva vyrazí na nejstrmější a jedinou ozubnicovou železnici v Česku letos ještě při třech víkendových akcích, a to 13. srpna, 10. září a 1. října. (Deník Pojizeří)


Maďarské burzovní sdružení obhajující zájmy malých akcionářů zažalovalo koncern Heineken kvůli pěticípé rudé hvězdě používané v logu firmy. Podle ekonomického internetového portálu FigyelóNet.hu sdružení tvrdí, že hvězda propaguje komunistickou ideologii.

Pokud je v souladu se zákonem použití loga Heinekenu, nic údajně nebrání tomu, aby se v regálech obchodních domů objevilo také zboží s fašistickými symboly.

Maďarské zákony totiž zakazují propagovat jak komunistické, tak fašistické symboly.

Podle FigyelóNet není žaloba sdružení proti Heinekenu první. Předchozí dva pokusy u soudů prvního stupně ale skončily neúspěšně. Soud tehdy své rozhodnutí odůvodnil tím, že nelze prokázat, že rudá hvězda v logu firmy představuje ztotožnění se

firmy s komunistickou ideologií.

Rudá hvězda je podle Heinekenu ikonou společnosti od samého vzniku v roce 1863 jako starý symbol pivovarníků. Během studené války však společnost hvězdu přemalovala na bílo s červenými okraji. Po pádu komunismu se k rudé hvězdě vrátila. (iDnes)


Pivovar Šariš podporuje letné festivaly

[pátek, 22. červenec 2005]

Letná festivalová sezóna je na Slovensku v plnom prúde. Už tradične sa aj Pivovar Šariš zúčastňuje prostredníctvom svojich značiek niektorých letných kultúrnych podujatí a ďalších regionálnych aktivít. Cieľom tejto podpory je pomôcť dobrým projektom, ktoré obohacujú letnú sezónu a sprevádzať ich v duchu kvalitného piva.

Už prvý prázdninový víkend sa v Nových Zámkoch uskutoční tradičný medzinárodný festival rockovej hudby Velkopopovický Kozel Klikkfest. Táto značka podporí i mnohé regionálne akcie ako napríklad 3. ročník hviezdneho hokejbalového turnaja putovného pohára primátora mesta Trenčianske Teplice - Gatorade Cup 2005, alebo 9. ročník Country folk fest-u Liptovskom Hrádku.

Dávnu slávu Detvianskych folklórnych slávností výborne dopĺňa značka Šariš. Druhý júlový týždeň sa bude konať už jedenásty ročník tohto famózneho podujatia, ktorý minulý rok navštívil okrem medzinárodných účastníkov aj samotný pán prezident. Najkvalitnejšia značka Pilsner Urquell nebude chýbať na golfových turnajoch na ihrisku Gray Bear na Táloch, alebo v rakúskom Schonfelde.

Vo štvrtok 30. júna sa začína v Nových Zámkoch na Sihoti trojdňový maratón dobrej hudby nazvaný Velkopopovický Kozel Klikkfest. Hudobné dianie si návštevníci budú môcť vychutnať až na piatich scénach naraz. Na hlavnej scéne vystúpia napríklad domáce rockové skupiny ako Desmod, Vidiek, finalista Superstar Robo Mikla a jeho Projekt Náhoda či Polemic. Medzi hosťami sú maďarská rocková skupina Beatrice, český Arakain či moldavský Zdob Si Zdub a ďalší. Okrem toho bude v prevádzke bluesové pódium, ktoré sa sústredí na dobrý blues, world music pódium poteší fanúšikov zaujímavej etnicky ladenej hudby a tanečné projekty s viacerými domácimi a zahraničnými DJ´s isto nenechajú stáť nikoho bez pohybu. Veľkosť medzinárodných rozmerov, hudba rôznych žánrov, energická show kvalitných účastníkov a kvalitné pivo k tomu ponúkajú skvelý zážitok na Velkopopovický Kozel Klikfest 2005.

Vo štvrtok 7. júla sa začína už tradičná akcia, ktorú sponzoruje pivo Šariš, a to sú Podpolianske folklórne slávnosti Detva. Tento rok je to okrúhly 40. ročník! Počas štyroch dní sa predstavia folklórne súbory zo Slovenska vrátane Lúčnice, detské súbory i amatérske združenia, ktoré majú veľkú radosť z toho, že môžu zachovávať hudobné a tanečné tradície. Okrem toho Detvu prídu pozdraviť súbory z Kanady, Rumunska, Poľska, Čiech, Maďarska, Srbska, Francúzska a ďalších kútov sveta. Súčasťou podpolianskych folklórnych slávností je niekoľko výstav ľudovej tvorivosti a remesiel, tvorivé dielne a stretnutia ľudí dobrej vôle, ktorí majú radi dobrú zábavu, ľudovú muziku a kvalitné pivo. (Pivovar Šariš)


Pivovary v kraji: tradice zvolna mizí

[pátek, 22. červenec 2005]

Pivařům se ale začíná blýskat na lepší časy. Ve Zlíně by měl vzniknout nový malý pivovar

Ve Zlíně se možná po více než sto letech opět začne vařit pivo, výrobek, v němž je Česko světovou špičkou. I když baštou pivovarnictví zůstávají jižní a západní Čechy, chudou historii v tomto směru nemá ani Zlínský kraj.

Minulý týden oznámila společnost Černá Hora, že by ve Zlíně mohl v rámci nového sportovního a kulturního areálu vzniknout i malý pivovar. „Postoj města je vstřícný, bylo by to nesporné oživení,“ říká mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová.

Starý zlínský pivovar zanikl už začátkem minulého století, na jeho místě pak stával okresní soud.

Pivo má v kraji tradici

Oživení v podobě nového pivovaru by mohlo navázat na minulé časy. I když region nepatří mezi tradiční bašty, kde se pivo vyrábí, v historii se zde vařilo na mnoha místech. Z některých už však zůstaly pouze pomníčky bývalé tradice a úspěchů.

Počátky místního pivovarnictví sahají dokonce do třináctého století. Měšťanský pivovar v Kroměříži byl založen již v roce 1278. „Kroměříž už je přece Haná a Haná je proslulá ječmenem, který je jedním ze základů dobrého piva,“ popsal Jaroslav Horehleď, sládek největšího regionálního pivovaru Janáček v Uherském Brodě.

Pamětníkem Lucemburků na českém trůnu byl pivovar v Uherském Ostrohu. „Nejstarší zmínku o vaření piva v Uherském Ostrohu najdeme v listině císaře Zikmunda z 10. srpna 1435,“ píše se na internetových stránkách o historii piva. Panovník glejtem osvobodil měšťany od daní a mezi jejich nově nabytými právy bylo také vaření piva. Podle uherskobrodského sládka tak lze mluvit o pivovarnické tradici, i když v trochu jiném smyslu, než v jiných částech republiky. „Dobře víme, že lidé u nás mají rádi také slivovici a víno. Tedy produkty, které si mohou vyrobit sami. I to je rozdíl například oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení,“ soudí Horehleď.

Menší pivovary nepřežily

Patrně nejznámější, i když dnes již nefunkční, je budova pivovaru v Jarošově. „Léta tam stál, stát bude dál,“ zpívá se o něm ve známé písni skupiny Argema. A ve skutečnosti nestál léta, ale více než tři staletí. Jeho vznik se datuje k roku 1688, činnost ukončil v prosinci 1997.

K jeho modernizaci a prosperitě pomohlo, že se pivovaru v druhé polovině devatenáctého století ujal majitel realit z Uherského Ostrohu Salomon Braun, člen bohaté židovské rodiny. „Jarošovský pivovar byl pojmem. V devatenáctém století i za první republiky šlo o velký a významný podnik, který navíc přesahoval i hranice regionu. Prosperoval velmi dobře,“ uvedl Horehleď.

Právě Jarošov však byl také jednou z obětí nástupu tržní ekonomiky. V devadesátých letech svou činnost ukončila řada menších pivovarů. Podle brodského sládka z mnoha důvodů. „Majetkové vztahy, privatizační projekty, obchodní politika a investice - to vše vytvořilo začarovaný kruh. Mnoho menších podniků to neustálo,“ soudí Horehleď.

Plánovaný pivovar ve Zlíně by ale takový osud potkat neměl. „Ještě musíme počkat na finální návrhy firem. Ale pivovar má být součástí velkého nového areálu, od něhož si slibujeme kulturní a společenský rozměr,“ říká Dana Daňová.

A jak se na projekt dívá sládek úspěšného uherskobrodského Janáčka? „Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice,“ popsal Jaroslav Horehleď. (MF Dnes)


Ostravar boduje a investuje do technologií

[čtvrtek, 21. červenec 2005]

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen investoval bezmála deset milionů korun do modernizace své stáčecí linky. Jde o investici, která souvisí s přípravou pivovaru na hlavní sezonu a s rostoucí poptávkou po značce Ostravar. Ta je rok od roku vyšší.

"Před prázdninami jsme na 14 dní přerušili provoz ve stáčírně láhví a nainstalovali zde supermoderní novou prohlížečku prázdných lahví," uvedl vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Zařízení bylo vyrobeno v Německu a podle sládka kontroluje láhve před jejich naplněním.

Kromě investic do modernizace výrobních zařízení se Ostravar podle Kužely připravil na vrchol hlavní sezony tím, že se snaží o rozšíření letních zahrádek v Ostravě a začátkem července zahájil novou billboardovou kampaň.

Značka se především v Moravskoslezském kraji těší značné oblibě a v některých oblastech výrazně překonává před léty úspěšnější Radegast. Ostravský pivovar boduje především na venkově, kde ostatním značkám konkuruje hlavně cenou.

V posledních létech ale slaví úspěch také díky osobité chuti, která je podle znalců výrazně jiná, než jakou znali pivaři na začátku devadesátých let.

Pivovar Ostravar je největším regionálním producentem piva v Moravskoslezském kraji. Loni vyrobil 575.000 hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho novodobé historii. V roce 2003 uvařil 475.000 hektolitrů piva. Letošní prodej má opět vzrůst.

Společnost Pivovary Staropramen, kam kromě Ostravaru patří pivovary Smíchov a Braník, loni zvýšila meziročně prodej o 2,2 procenta na 2,84 milionu hektolitrů. V tuzemsku má společnost čtrnáctiprocentní podíl, což je nejvíce po lídrovi trhu Plzeňském Prazdroji. Pivovary Staropramen jsou součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew. (iDnes)


Zpestřením je kvasnicové pivo

[čtvrtek, 21. červenec 2005]

Kvasnicové pivo si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Ještě před časem ale bylo v místních restauracích k mání spíše výjimečně, přestože zájem o něj byl velký.

Kvasničák, jak se kvasnicovému pivu většinou říká, je nepasterované pivo s přirozeným obsahem neodfiltrovaných kvasinek. Svoji lahodnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasnicové pivo poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě, přičemž tato doba činí minimálně 40 dnů, konstatoval ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Zároveň uvedl, že díky rostoucí poptávce se plánuje rozšíření počtu hospod, kde bude kvasničák k mání, a to nejen v Přerově, ale i v okolí. Kvasnicové pivo však vyžaduje vysoké nároky na skladování a ošetřování. Právě to v minulosti způsobilo, že tento druh piva od výčepu téměř zmizel i přes skutečnost, že zájem o něj byl obrovský, zdůraznil Svoboda. Nyní však vše nasvědčuje tomu, že alespoň na střední Moravě se kvasnicové pivo, které je bohatým zdrojem vitamínů B, ke konzumentům vrátí. (Haló noviny)


Lidé letos pijí více piva Zubr

[čtvrtek, 21. červenec 2005]

Přerovský pivovar prodal do konce června 141 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Lidé pijí letos více piva než loni. Svědčí o tom alespoň nárůst spotřeby, který v prvním pololetí zaznamenaly v Olomouckém kraji přerovský pivovar Zubr a hanušovický pivovar Holba.

Za uplynulých šest měsíců prodal jen Zubr 141 tisíc hektolitrů piva, což je o šest tisíc hektolitrů více než ve stejném období loni.

„Vzrostl především prodej sudového piva, kterého bylo prodáno o sedm tisíc hektolitrů více než za první pololetí loňského roku. Celkem 74 tisíc hektolitrů,“ řekl ve čtvrtek novinářům ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Naopak export podle něj v porovnání s rokem 2004 o něco poklesl. Firma letos prodala v tuzemsku do konce června celkem 125 tisíc hektolitrů piva, v zahraničí pak 16 tisíc hektolitrů. V letošním pololetí utržila 200 miliónů korun, což je o tři milióny korun více než v prvních šesti měsících loni.

„Loni byl kvůli špatnému počasí slabší květen, vše se pak dohnalo v červnu. Letos je počasí naopak poměrně vyrovnané. Výrazně přitom zvýšila odbyt tropická vedra na konci května. Zvýšení prodeje o každé procento je však velmi obtížné, protože konkurence na trhu je velká,“ poznamenal ředitel. Podle něj vzrůstá mezi konzumenty pěnivého moku obliba vícestupňových piv. Zájem o desítku klesá.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle Svobody je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda.

Loni pivovar zaznamenal dvojnásobný nárůst exportu na Slovensko, kam se vyvezlo 16 500 hektolitrů piva, což bylo 45 procent veškerého exportu. Přerovského Zubra ale během loňského roku mohli ochutnat také lidé v Maďarsku, Polsku, ve Slovinsku, Švédsku, v Itálii, Řecku, Rusku, Anglii, ve Finsku, v Izraeli a také v Kolumbii či Turkmenistánu.

V letošním roce by již konzumenti přerovského piva neměli podle Svobody pocítit zvýšení cen. „Ceny upravujeme jednou ročně obvykle v březnu, letos už se k tomuto kroku nechystáme,“ podotkl Svoboda. Poměrně nízké ceny piva v ČR jsou podle něj evropským fenoménem.(Právo)


Zvýšit vývoz do zahraničí plánuje vyškovský pivovar. Ten začal v letošním roce dodávat své pivo na trhy ve Spojených státech, v Maďarsku, na Slovensku a v Německu. Zájem o ně nyní projevili také obchodníci v Bulharsku a Itálii.

" Pokud si chceme udržet výrobní kapacitu, musíme vycházet z toho, že více piva se na domácím trhu už asi jen těžko prodá. Navíc se mění životní styl, roste spotřeba vína a dalších druhů alkoholu právě na úkor piva. Musíme tedy hledat i odbytiště v zahraničí," vysvětlil rostoucí export ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

" Vše je zatím ve stadiu jednání. Nejslibněji se zatím jeví možnost dodávat vyškovské pivo do Bulharska. Zájemcem je dopravní společnost, která dováží zboží do České republiky a hledá vytížení pro svá vozidla na cestu zpátky. Do Itálie jsme dodali vzorky, které měly slušný ohlas," upřesnil ředitel.

Podle vedoucího marketingu pivovaru Pavla Pily se pivovaru sázka na export vyplatila. " Odhaduji, že na konci roku bude činit podíl vyváženého piva na celkovém obratu šest až osm procent, a to není zanedbatelné číslo," řekl Pila. Drtivá část vyškovského piva určeného pro tuzemský trh putuje k odběratelům z vyškovského okresu.

Největší zahraniční obrat dělá vyškovský pivovar v Maďarsku, nejobtížněji se prosazuje ve tvrdém konkurenčním prostředí v Německu. O další várku vyškovského piva projevil zájem i odběratel ve Spojených státech. " Novou zásilku dvanáctistupňového piva do USA jsme stáčeli tento týden, odejít by měla v pondělí nebo ve čtvrtek," řekl Piňos.

Podle něj nyní plánuje pivovar i rozšíření sortimentu o další produkty. " Začali jsme stáčet do sudů limonády ze sodovkárny ve Zlíně. Zájem je poměrně velký, takže plánujeme, že v areálu pivovaru vybudujeme novou stáčírnu limonád, které bychom tu sami vyráběli," uzavřel Piňos. (Rovnost)


«« « Strana 757 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň