Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Hospodářská krize mění dlouholeté návyky českých pivařů. A výsledkem jsou nižší tržby hospod a pivovarů. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý včera oznámil, že od ledna do května klesla v tuzemsku výroba piva o čtyři procenta.

Kromě krize je ale příčinou i chladnější květnové počasí a také nižší počet turistů, kteří v Česku ses spotřebou piva v uplynulých letech vydatně pomáhali.

A jak čeští milovníci piva na krizi reagují? Klesá podíl točeného piva konzumovaného v hostincích a restauracích ve prospěch piva stáčeného do láhví. "Lidé si více kupují pivo domů. V hospodě stojí točené pivo v průměru dvojnásobek toho, co lahvové," upozorňuje Veselý.

Nižší výtoč piva potvrzují i provozovatelé pohostinství. "Prodej točeného piva nám klesl o dvacet procent," přiznává Alex Novanský, majitel Sportbaru Zlatá hvězda v blízkosti Václavského náměstí. "Snažíme se to zachraňovat slevami ve dny, kdy nejsou sportovní utkání. Zatímco dříve jsme měli výtoč sto hektolitrů za měsíc, dnes vytočíme i přes slevy zhruba osmdesát hektolitrů."

Přestože spotřeba piva v tuzemsku již několik let mírně klesá, Češi si s roční průměrnou spotřebou zhruba 154 hektolitrů na hlavu uchovávají primát největších pivních konzumentů na světě.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek


V sobotu se konal ve Velkých Popovicích Den Kozla, na který zavítaly tisíce návštěvníků. Ti se bavili také díky Anně K nebo kapele Mig 21.

V sobotu se uskutečnil tradiční Den Kozla, který pořádal místní pivovar ve Velkých Popovicích.

Foto

Akce jako obvykle přilákala tisíce lidí. Pivo, jídlo, stánky, pouť, tradiční řemesla - to vše lákalo návštěvníky.

Ti se společně s pořadateli mohli celý den těšit z hezkého slunečného počasí, které bylo první zárukou povedeného programu.

Foto

O tom, že do Popovic vyrazilo opravdu hodně lidí, svědčily po celý den přeplněné vlaky a autobusy. Z vlakového nádraží ve Stránčicích návštěvníky bezplatně převážela kyvadlová doprava.

Dlouhé fronty se také obvykle stály u stánků s občerstvením, což některé návštěvníky rozladilo.

Největší pozornost měly hudební skupiny a interpreti. Odpoledne velké ovace sklidila hlavně kapela Mig 21 se zpěvákem Jiřím Macháčkem.

Lidé se také bavili u vystoupení mladého písničkáře Tomáše Kluse. Program zakončila svým koncertem zpěvačka Anna K.

Zdroj: Říčansko.info


Holešovický pivovar v novém

[středa, 17. červen 2009]

Přestavba pivovaru začala v roce 2006 a letos byla dokončena. Na zhruba třech hektarech společnost ING Real Estate proinvestovala 2,2 miliardy korun. Ceny bytů se pohybují od 80 do 100 tisíc korun za metr čtvereční. V rekonstruované historické budově pivovarské spilky otevřela v dubnu ukázkový loftový byt, do kterého si zájemci mohou přijít na vlastní oči prohlédnout netradiční a originální bydlení loftového typu. Všechnhy lofty jsou prozatím bez majitele.

Foto

Původní budova pivovarské spilky architekty renomované kanceláře CMC architects svou podstatou přímo vybídla k originálnímu řešení. Proto se sem rozhodli zasadit atraktivní loftové byty v industriálním duchu, které nabízejí možnost vytvořit si jedinečný prostor "Loftové byty představují netradiční zajímavé bydlení, které původně vzešlo z konce 60. let minulého století z newyorských uměleckých kruhů, kdy zdejší umělci vyznávali trend ateliérového bydlení v opuštěných továrnách a skladech. Pro mnoho lidí je dnes představa, jak takový loft vypadá, nezřetelná a nekonkrétní, známá pouze z amerických filmů. To byl také jeden z důvodů, který nás vedl k otevření ukázkového loftového bytu. Zde se zájemci seznámí s tím, co přesně loftové bydlení nabízí a budou si moci vytvořit jasný obrázek,“ říká tisková mluvčí ING Real Estate Renáta Kodadová. Zařízení ukázkového loftového bytu navrhl architekt Evžen Dub z ateliéru CMC architects a interiér bytu vybavil designovými solitéry a nábytkem italské značky Berloni a švýcarské značky Vitra.

Rekonstruovaný historický dům zahrnuje celkem 40 bytů, z toho 20 loftových a 6 podkrovních. V jižním křídle budovy se ve 2. podlaží nachází 6 loftových bytů se zachovanými původními litinovými sloupy o rozměrech 76 m2 až 88 m2. Ve 3. nadzemním podlaží se v tomto křídle nalézá 6 větších podkrovních bytů s přiznanými krovy a kovovými táhly o výměře 131 m2 až 177 m2. V těchto bytech je vždy ve spodní části obývací prostor a sociální zázemí a na galerii je situována klidová zóna pro spaní. Tyto rozlehlé podkrovní byty poskytnou dostatek prostoru pro individuální vyjádření.

Druhé, západní křídlo budovy je určeno pro 7 dvoupodlažních loftových bytů s atriem a lodžií o průměrné rozloze 135 m2 a pro 7 loftových bytů, které mají ve třetím podlaží navíc rozlehlou střešní terasu. Tyto třípodlažní loftové byty jsou výjimečné a umožní svému majiteli vytvořit svébytný domov podle vlastních představ. V prvním podlaží má každý loftový byt vstupní atrium, pracovnu, velkou obývací část s kuchyňským koutem, lodžii, komoru, šatnu, koupelnu a toaletu. Galerie je přístupná točitým schodištěm a nachází se zde otevřená ložnice.

U poloviny loftových bytů je součástí vstupního atria druhé točité schodiště, kterým lze vystoupit až do 3. podlaží loftového bytu na střešní zahradu o výměře cca 132 m2. Vysoké prosklené stěny, typický znak loftů, nabízí výhled podle orientace bytu buď na vnitřní nádvoří nebo do přilehlých klidných ulic. Budova má střešní nástavbu, ve které je umístěno 14 standardních bytů v dispozicích 2+kk a 3+kk.

"Loftové byty podle našich zkušeností ocení především lidé s touhou po netradičním a zajímavém bydlení. Například umělci či lidé kreativní, kteří chtějí při zařizování svého nového domova popustit uzdu fantazii a vytvořit zcela jedinečný prostor. Mezi zájemci ovšem vidíme i manažery a podnikatele, kteří chtějí bydlet komfortně, a přitom zcela netypicky a originálně,“ dodává Renáta Kodadová.

V přízemí budovy je vybudováno několik nebytových prostor určených k prodeji. Devět obchodních jednotek o průměrné výměře 123 m2 přes chodbu doplňuje 6 prostor o výměře cca 125 m2, které lze využít jako skladové zázemí. Obchody jsou řešeny stejně jako bytová část netradičně a zajímavě. Stropy jsou klenuté a celý prostor trochu připomíná vinné sklípky, ovšem s přístupem denního světla. Vstupy a prosklené výlohy vedou na nádvoří se zelení a fontánou. Malé obchůdky či drobné provozovny tu zajisté pomohou dotvořit živoucí centrum lokality.

Společnost ING Real Estate realizuje v Holešovicích rezidenční projekt A7 Holešovický pivovar, který je součástí multifunkčního městského centra. Komplex se rozprostírá mezi ulicemi U Průhonu, Komunardů, U Uranie a Na Maninách, na pozemcích bývalého Prvního pražského měšťanského pivovaru. Přestavba původních objektů a výstavba nových bytových domů byla zahájena na konci roku 2006. V současné době jsou rezidenční budovy Plaza s věží Tower a Rezidence hotovy a byty již obývají noví majitelé. Nyní se dokončuje poslední budova s loftovými byty.

Přeměna celého areálu v sobě zdařile spojila rekonstrukci původních památkově chráněných budov a výstavbu několika nových kancelářských a bytových objektů. Architektonický návrh je dílem renomovaného studia CMC architects. Na přípravách projektu spolupracovali i světově uznávaní architekti Frank O. Gehry, autor Tančícího domu, a Jean Nouvel, autor Zlatého Anděla.

"Byla to pro nás velmi dobrá a zajímavá zkušenost, kdy jsme mohli zblízka vidět práci světových architektů,“ komentuje Vít Máslo ze CMC architects. Cílem architektů Davida Chisholma a Víta Másla bylo maximálně využít historického genia loci a neobvyklosti místa i původních budov a citlivě je doplnit moderními domy, které se optimálně začlení do zástavby pražských Holešovic. "Bývalý pivovar, sestávající z čistě utilitárních staveb, považuji za výtvarně jedinečný areál s vynikajícím stavebním detailem. Proto jsme v rámci revitalizace zachovávali původní charakter staveb a rušili jsme pouze nepůvodní dostavby, které vznikly během století. Jejich odstraněním mohly stávající budovy více vyniknout. Věříme, že se nám podařilo zachovat celkový výraz staveb, obnovit funkčnost areálu a navrátit tak do něj život,“ říká k projektu architekt Vít Máslo. "Podařilo se nám vytvořit prostor, který dýchá historickou industriální atmosférou, a přitom se tu dá pracovat a žít moderně, v tempu 21. století. Komplexnost celého areálu nám také umožnila využít různorodé architektonické přístupy. U původních budov bylo zajímavé vymýšlet, jak vložit novou funkci do historické budovy. U novostaveb nás lákalo například vytváření 17patrové výškové dominanty areálu.

S originálním loftovým bydlením se mohou zájemci seznámit při prohlídce ukázkového bytu. Přestože loftové byty budou nabízeny v kolaudačním minimu, aby si je majitelé mohli dokončit individuálně zcela podle svých představ, ukázkový loftový byt má plně zařízený interiér pro lepší představu.

Autorem návrhu interiéru je architekt Evžen Dub, taktéž ze studia CMC architects. Interiérové vybavení je vybráno ve stejném duchu jak působí celý loftový byt - tedy zajímavé, originální a velmi kvalitní. Kuchyňská linka, vybavení ložnice a barové židle jsou z dílny italského nábytku Berloni. Další vybavení a nábytek je od firmy Vitra, která se již desítky let zabývá prodejem nábytku od světoznámých designérů, svítidla od italského výrobce Inside a elektronika Pioneer je dodávkou společnosti BaSys.

Celá bytová jednotka je realizována v nadstandardním provedení. V obývacím pokoji a v hale je na podlaze položena dubová kantovka; v koupelně, na WC, v šatně a komoře je použito teakové dřevo. Do pracovny bylo zvoleno jako moderní materiál antracitové tkané PVC značky Bolon Now, pobyt v ložnici zpříjemňuje celoplošný koberec Belakos Jersey. Koupelnu a WC zdobí bílé lesklé obklady s květinovým dekorem od Villeroy & Boch, sanita a baterie pocházejí od výrobců Laufen, Kaldewei a Grohe. V ložnici byla pro zvýraznění jedna stěna otapetována zelenostříbrnou tapetou Flair. Vstupní patio je navrženo v japonském stylu, s venkovním sezením od společnosti Donate.

Zdroj: Stavitel iHNed.cz | Autor: Jiří Kučera


Exkurze do pivovaru Racibórz

[úterý, 16. červen 2009]

Kamarád mě poprosil uveřejnit na PI informaci o tom, že se 4. července 2009 ve 14.30 koná exkurze do polského pivovaru Racibórz.

Jde o pivovar, který už má asi namále a používá klasickou technologii výroby viz. www.browar-raciborz.pl.

Vstupné bude 5 PLN a bude obsahovat i ochutnávku piva. Aby exkurze proběhla, je třeba minimálně 20 lidí.


Spolu s kutnohorským končí i pivovar Hostan ve Znojmě. „Bylo to velmi složité rozhodnutí, ale z důvodu nákladů, efektivnosti a bezpečnosti není možné zachovat provoz v těchto dvou pivovarech a vyhnout se propouštění,“ uvedl Lieven van der Borght, generální ředitel Heinekenu v České republice.

Patnácti zaměstnancům pivovaru Kutná Hora bude nabídnuto náhradní zaměstnání. Čtyři by mohli pracovat v pivovaru v Krušovicích, jeden v pivovaru v Lounech. Čtyři lidé by měli pracovat jako ostraha objektu pivovaru v Kutné Hoře a dalších šest najde dočasně uplatnění při demontáži výrobní technologie. „Propuštěným zaměstnancům bude nabídnuto poradenství při hledání nového uplatnění a podpora související s ukončením pracovního poměru. S odbory jsme se dohodli na plném odstupném,“ sdělil van der Borght.

Pivo Dačický zůstane zachováno

Heineken Česká republika bude ve výrobě značky Dačický pokračovat za použití tradičních receptur a ingrediencí. „Výroba se přesune do Velkého Března,“ uvedla Kateřina Eliášová, tisková mluvčí skupiny Drinks Union.

Značka bude nadále těžit z prodejní a distribuční sítě i marketingové podpory společnosti Heineken. Firma také zůstane nadále sponzorem kulturních, sportovních, společenských a dalších aktivit na Kutnohorsku.

Uzavření kutnohorského pivovaru se už stalo i předmětem zájmu uživatelů komunikační internetové sítě Facebook.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská


Jaká je podle Nejvyššího soudu odpovědnost vydavatele za zveřejnění nesprávné informace správního orgánu?

Česká obchodní inspekce (ČOI) realizovala test pivovarů. Jisté vydavatelství zveřejnilo výsledek prověrky v jednom ze svých spotřebitelských časopisů. Pivovar, jenž ve výsledku nedopadl dobře, zažaloval ČOI i vydavatelství. Žalobce (pivovar) tvrdil, že se jednalo o neoprávněný zásah do jeho dobré pověsti.

Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu pivovaru a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na přiměřené zadostiučinění částku 400 000 Kč a na náhradu škody částku 1,5 miliónu korun. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil.

Ze znaleckých posudků totiž bylo zjištěno, že ČOI při kontrole prováděné v roce 1996 dospěla k závěru o nevyhovující kvalitě piva (slabý zákal, sediment) vyráběného žalobcem proto, že použila nesprávný postup při skladování vzorku piva. Kontrolní orgán inspekce v protokolu o zkoušce žalobcova piva uvedl nepravdivý údaj, a pokud žalovaný ve svém časopise uveřejnil článek obsahující nepravdivý údaj o žalobcově výčepním světlém pivu, poškodil tím dobrou pověst žalobce.

Vydavateli hrozilo, že zaplatí tři milióny

Podle odvolacího soudu nemohou obstát námitky žalovaného, že v předmětném článku převzal výsledky kontroly provedené ČOI a spolehl se na jejich správnost. Proto nejen potvrdil satisfakci ve výši 400 000 Kč, ale též uvedl, že žalobce má nárok na náhradu škody (ušlý zisk). Vydavatel tím, že převzal a publikoval bez dalšího ověření nepravdivý údaj o kvalitě žalobcova piva, dopustil se protiprávního jednání.

Výše škody, která žalobci vznikla, byla stanovena na více než tři milióny korun s tím, že se na ní žalovaný podílí z jedné poloviny, neboť informaci o výsledku testu rozšiřoval nejen on, ale i další regionální a celostátní média.

Žalovaná společnost se bránila dovoláním. Uvedla, že šetření ohledně kvality piva u ČOI iniciovala, kontrola byla poté prováděna a test zpracován výhradně ČOI v souladu se zákonem. Údaje převzaté od ČOI nebyly v předmětném článku nijak komentovány.

Zveřejnili jsme to v dobré víře!

Šlo tedy o to, zda lze spravedlivě požadovat, aby vydavatel periodika ověřoval pravdivost informací týkajících se výsledků šetření orgánu státní správy. Žalované vydavatelství tvrdilo, že při zveřejnění daného článku spoléhalo na pravdivost testu provedeného ČOI, uveřejnilo jej v dobré víře a cílem bylo informovat veřejnost o kvalitě piva, nikoli poškodit dobré jméno žalobce. Namítalo také, že odvolací soud vycházel z toho, že vydávání časopisu je provozní činností žalovaného a že proto za škodu odpovídá podle § 420a Obč. zák., tj. bez zřetele na zavinění, ale informování veřejnosti, plnění zpravodajské povinnosti a naplňování článku 17 Listiny základních práv a svobod nelze s provozní činností ztotožnit.

Ze zprávy inspekce ČOI bylo více než rok po zveřejnění výsledků testu prokázáno, že odebrané vzorky piva byly umístěny (před provedením testu) v lednici při teplotě 2–8 oC. Podle revizního znaleckého posudku měly nedostatky dotčeného piva ze 75 % původ v nevhodném uskladnění jeho vzorků při skladování u ČOI.

Autor byl zřejmý

Je zřejmé, že tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova piva byl správní orgán – ČOI, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění. Žalovaná společnost, popř. další periodika, u nichž byly výsledky kontroly jakosti piva zveřejněny, byla pouze nástrojem, jehož prostřednictvím měla být veřejnost informována o výsledcích této kontroly.

V posuzovaném případě existovaly rozumné důvody, které vedly žalovanou k tomu, že se spoléhala na pravdivost zveřejňované informace o kvalitě piv, neboť tuto informaci jí poskytl příslušný správní orgán, jenž byl oprávněn k provádění kontrol a ke zveřejňování jejich výsledků. Za této situace neměla žalovaná důvod nevěřit, že sdělená informace není pravdivá, a ověření její pravdivosti nebylo v daném případě namístě, neboť nebyly v té době žádné pochybnosti o správnosti provedené kontroly.

Závěr: Média škodu nezpůsobila

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná otištěním výsledků kontroly piv obsažených ve zprávě ČOI nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce, neboť v době, kdy tyto výsledky otiskla, se důvodně spoléhala na pravdivost údajů ve zprávě obsažených, neměla důvod nevěřit pravdivosti v ní obsažených údajů a taktéž nebylo pro ni v daném případě namístě (ani dostupné) ověřování pravdivosti údajů obsažených v předmětné zprávě. Nejsou splněny ani předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout tímto jednáním (§ 420 obč. zák.).

DŮLEŽITÉ: Pokud tedy tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova výrobku byl správní orgán, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění, a žalovaná jako vydavatelka specializovaného periodika určeného k informování veřejnosti zejména o kvalitě zboží na trhu, tuto informaci převzala a otiskla, neboť neměla důvodu nevěřit v její pravdivost a ověření její pravdivosti nebylo v dané situaci důvodné (informace byla výsledkem činnosti správního orgánu) a výsledky kontroly v inkriminovaném článku nebyly doplněny o redakcí zpracované difamační úsudky ve vztahu k žalobci, žalovaná otištěním výsledků kontroly obsažených ve zprávě správního orgánu nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce.

Zdroj: Právo.cz


K historii Poříčí patří i pivovar

[úterý, 16. červen 2009]

K zámku v Červeném Poříčí patřil pivovar, který byl postaven v roce 1715, kdy ho vlastnila Rakousko-uherská říše.

Posledním majitelem byl František Josef I. V letech 1927-1934 se zde vařilo lahvové pivo 10° Regent. Po druhé světové válce sem byla ze zámku přemístěna četnická stanice. Pivovar byl zrušen v roce 1936.

V 18. století se v účetních materiálech poříčského velkostatku objevují výkazy o výnosu pivovaru, který k němu přináležel. Podle některých pověstí na místě dnešní stavby pivovaru stával ve středověku klášter.

Pivovar hned v prvních dokladech uvádí roční výnos 2800 zlatých, což nebylo rozhodně málo a souviselo to s úspěšným hospodařením Jana Jiřího von Hauben. Dle Tomáše Cihláře (srov. CIHLÁŘ, Tomáš: Pošumavské pivovary. Sušice 2003) to znamenalo výrobu 700 sudů piva ročně (cca 1736 hl).

V 18. století zde výrobu piva řídí sládci z rodiny Chmelíčků. Posléze se na poříčském pivovaru střídají sládci z různých rodin, většinou i z jiných částí panství. Produkce se neustále zvyšuje. Na přelomu 19. a 20. století činí už 7047 hl ročně.

Významným obdobím v historii pivovaru v Poříčí se stalo 21 let trvající působení sládka Františka Tichého, který sem přišel v roce 1903 z dalšího pivovaru pod císařskou správou v Buštěhradu. V těchto letech jsou zrekonstruovány ležácké sklepy a výstav piva dosahuje nejvyšší hranice (např. v období 1909 / 1910 to bylo 9130 hl).

V roce 1922 se pivovar stává státním podnikem. V následujícím roce odchází František Tichý do pivovaru ve Smiřicích. Na jeho místo přichází obratem ze Smiřic Zdeněk Pavelka. Do historie pivovaru pak zasáhl pozemkový úřad, který v roce 1925 Státní velkostatek Červené Poříčí zabral. Od pozemkového fondu pak pivovar získává Bohuslav Jerman (jeho otec byl majitelem pivovaru v Čachrově).

Od roku 1927 se pivovar jmenuje „Společný pivovar“ a vystavuje pivo pod značkou Regent.

V roce 1931 je provedena klatovskou firmou Schifauer rekonstrukce varny. Tyto výdaje ovšem znamenaly finanční potíže. Berní úřad dokonce prodal v roce 1932 sládkovi Jermanovi dvě krávy a jednu svini pro nezaplacení daně. Z problémů se už Jerman nedostal a v roce 1934 prodal pivovar Karlu Rysovi z Přeštic. Ten pivovar pronajal Václavu Kuželkovi a Františku Rubášovi, kteří jej provozovali až do roku 1935, kdy byla po uvaření pouhých 602 hl za rok výroba k 1.1. 1936 zastavena.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Martin Kříž


Radniční dny s malými pivovary

[pondělí, 15. červen 2009]

Lahodný zlatavý mok tekl proudem v závěru minulého týdne pod věží Staré radnice. Na pivní slavnosti přijelo 14 malých pivovarů z celé republiky. O devátý ročník akce, kterou pravidelně pořádá Brněnské kulturní centrum, byl velký zájem a pípy se po celou dobu téměř nezastavily.

Zdroj: RTA.cz


Pšeničné pivo teklo proudem

[pondělí, 15. červen 2009]

Řady láhví s pestrými nálepkami, chladicí nádoby s ledem, pět výčepních stolů, vysoké štíhlé sklenice – tak to o uplynulém víkendu vypadalo v pražském hotelu Mandarin Oriental. Prezentovalo se tam pivo několika stylů, chutí, vůní a barev, avšak s jedním společným jmenovatelem. Šlo totiž výlučně o pivo pšeničné.

Více než 60 značkami se na akci nazvané Objevte svět piva o přízeň labužníků ucházely pivovary z Belgie, Německa, Slovenska i z České republiky.

Piva se označují za pšeničná, pokud víc než třetinu základní suroviny tvoří pšeničný slad nebo nesladovaná pšenice. Přestože v minulých dvou třech stoletích přenechala místo na výsluní ječmeni, téměř v žádné z pivovarnicky zdatných krajin nevymizela úplně. Až na Čechy a Moravu, kde se poslední pšeničná neboli „bílá piva“ navařila a vytočila někdy kolem roku 1750. Ač před dvaceti lety v tuzemsku téměř neznámé, mělo kdysi pšeničné pivo své hvězdné období i na území dnešního Česka. „Nabílo“ nebo „nastaro“ – tak tu sládkové v polovině druhého tisíciletí rozlišovali várky, které pak dozrály buď v „bledé“ pivo pšeničné, nebo „červené“ ječné. Pšeničnému sladu se po jistou dobu dávala přednost před ječným. Někteří pivní badatelé si dokonce pohrávají s domněnkou, že vrcholné mistrovství vaření „bílého piva“ se do Bavorska, dnešního ráje pšeničných piv, dostalo právě z českého území.

V zahraničí zažila pšenice svoji renesanci už v 70. letech minulého století. Do varných kotlů českých pivovarů se vrátila na sklonku jeho poslední dekády. Iniciativy se chopily minipivovary a postaraly se o návrat někdejší chlouby českého pivovarnictví.

Zdroj: Lidovky.cz


Braník: pivovar, co není

[pondělí, 15. červen 2009]

Nedaleko Branických skal v Praze stojí hospoda U Starého pivovaru. Ovšem zeptáte-li se náhodných chodců, kde přesně pivovar leží, takřka všichni vás odkážou na nedávno zrušený „chrám piva“ nedaleko železničního nádraží. To je ale zhruba tři kilometry od skal. Cesta za branickým pivem je malou detektivkou.

U kostela svatého Prokopa v Praze-Braníku se vypíná přírodní památka Branické skály. Výměra lehce přes devět hektarů z nich nečiní žádného obra. Lom pro přírodovědce odhalil geologický profil pražské prvohorní pánve. Občas se tady opatrně objeví osamělý hledač zkamenělin, který ví, že sběr fosilií v této lokalitě není legální. Ovšem chatrný plot dole okolo lomu místy úplně chybí, takže přístup je v podstatě bezproblémový.

Vyplatí se vystoupat po schodech nahoru na skály, kde je postavena vyhlídková plošina, nabízející málo obvyklý pohled na Prahu. Najednou se v zorném poli objeví jak Hradčany na levé straně Vltavy, tak Vyšehrad na břehu protilehlém.

Podle historických informací by někde pod skalou měl být starý pivovar. „To musíte k branickému nádraží, pivovar je nedaleko stanice,“ radí mi několik starousedlíků. Jenže kousek od svatoprokopského kostela stojí v Branické ulici hospoda U Starého pivovaru. Aby název měl logiku, musí být pivovar někde blízko. Cesta za pivem dostává lehce detektivní ráz.

Architektonický žert

Pivovar? Celou dobu stojíte před ním. Jenže jste se měl ptát na Dominikánský dvůr,“ směje se před hospodou U Starého pivovaru mladý pár s kočárkem.

Foto

Téměř opuštěný dům naproti zaujme historickým křížem na zdi bývalé zvonice. Nic nenapovídá, že některé části jsou až 350 let staré. Architektura dvora připomíná starou Prahu z dob rady Vacátka, kterou kazí panelák v těsné blízkosti.

Jediná rekonstruovaná část bývalého Dominikánského dvora, který během své existence sloužil i jako pivovar, je maličká „hláska“, v níž sídlí informační centrum. Jenže chcete-li získat informace v pátek odpoledne či o víkendu, máte smůlu. Tehdy úředníci nepracují.

Majitelem Dominikánského dvora je Praha 4. V internetové diskusi, v níž radnice hledala náměty, co s dvorem dál, se v lednu 2008 objevil návrh, aby v Dominikánském dvoře byl obnoven minipivovar s restaurací, který tam fungoval před postavením Branického pivovaru v roce 1899.

Pohled zvenčí nijak nenasvědčuje tomu, že by se s možným vzkříšením pivovaru počítalo. Ani v hospodě U Starého pivovaru se pivo Braník nečepuje. Letos na jaře alespoň radnice vybrala nového nájemce a investora, který v objektu plánuje zprovoznění Vysoké školy památkové péče a konzervace. Rekonstrukce by mohla začít příští rok a první studenty by škola mohla přijmout v roce 2011.

Předloni zavřeno

Cesta za branickým pivem tak pokračuje k železničnímu nádraží. Kousek od něj už spatříte nádherné budovy Společenského pivovaru pražských sládků v Praze. Tak to kolemjdoucím oznamuje nápis na cihlové budově uprostřed rozsáhlého pivovarského areálu.

Foto

Ovšem slovo „pivovarského“ je jen závanem nedávné minulosti, neboť branické pivo sice z trhu nezmizelo, zato i tento pivovar už svému účelu sloužit přestal. Pivovar byl založen roku 1899 pražskými sládky, kteří „sestoupili se ve společenstvo za tím účelem, aby v Praze nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se sladovnou spojený pivovar zařídili“. Zdejší pivo bylo vyhlášené

Ještě po víc než sto letech od založení pivovaru místní znalci (což dělají pivaři všude a se stejnými argumenty) tvrdili, že je to dáno unikátní kombinací surovin, místa, genia loci zdejšího pivovaru a poctivostí všech, kteří se na přípravě piva podíleli. Skutečnost, že se tady vařila i „belgická“ Stella Artois a „japonské“ Asahi, raději moc nezdůrazňovali. Narušovalo by to image tradičního českého výrobku.

Pražané to asi vědí, ale milovníci točeného i lahvového piva Braník ve zbytku republiky možná nezaznamenali, že jejich oblíbený mok se teď vaří o kus dál, ve smíchovském Staropramenu na druhém břehu Vltavy. Braník už není z Braníka.

A důvod přerušení „vařby“? „Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva,“ tvrdí výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal. „Rostoucí výstav vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval,“ vysvětluje.

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula


Zlatavý mok tekl ve Volarech proudem

[pondělí, 15. červen 2009]

Už počtvrté se sešli vyznavači pěnivého moku, ale hlavně dobré pohody a sousedského klábosení, na volarském Pivobraní.

To se druhým rokem koná v tržnici nedaleko náměstí. „Zkušenosti totiž ukázaly, že když se nám nepodaří počasí, nepřijdou lidé. Proto jsme už vloni přesunuli akci z pivovarské zahrady blíže k městskému úřadu, abychom v případě deště mohli Pivobraní přesunout do sálu v budově. Navíc je zde vyřešené sociální zázemí a také přístup je zde bezpečnější než do pivovarské zahrady,“ vysvětlila za organizátory Jana Frejková.

Stejně jako vloni ale i letos počasí přálo, a tak se na tržnici vydaly desítky návštěvníků. Ti si mohli vybrat ze dvou značek jedenácti stupňového piva.

A protože letos je to přesně 650 let, co jsou Volary městem, první příchozí ochutnali pivo zdarma.

Připravili jsme dva sudy, od každé značky jeden. V každém sudu je sto piv. Po vytočení dohromady dvou set piv už si návštěvníci začali každou sklenku platit,“ přiblížila Jana Frejková.

Myšlenka Pivobraní vznikla v hlavě současné starostky Martiny Pospíšilové, ještě v době, kdy kulturu ve Volarech řídila ona. „Chtěli jsme se vrátit k veřejnému čepování piva, které bylo ve Volarech tradicí. Já sama jsem neváhala a ochutnala jsem, jaké letos je. A musím říci, že naši hasiči jej opět dobře připravili,“ nešetřila chválou starostka Martina Pospíšilová.

Chválou pak nešetřili ani ostatní návštěvníci, kteří připíjeli na zdraví svým známým a sousedům. „Byl to výborný nápad, udělat z toho tradici,“ řekl jeden z návštěvníků.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Leona Fröhlichová


I během víkendových dnů pokračovaly v Bělotíně pětidenní Pivní slavnosti. Zatímco páteční a sobotní večer patřil především dospělým, kteří se bavili na tanečních zábavách, sobotní odpolední program byl zaměřen na děti.

U bělotínského fotbalového hřiště nechyběly kolotoče a další pouťové atrakce s celou řadou občerstvení a specialit. Na trávníku se od čtvrtka do neděle sehrálo hned několik fotbalových turnajů.

Nejprve proběhl turnaj žáků, utkaly se mezi sebou i firmy, obce z regionu, staří páni a v neděli se chystají poslední mistrovské zápasy této sezony. Ty rozhodnou, jestli naši chlapi postoupí nebo zůstanou na opravdu krásném druhém místě,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.

Na pódiu se představily děti z místní základní školy a také tanečníci a orchestr ze Základní umělecké školy v Hranicích. U několika výčepů se podávalo celkem osm různých druhů piv.

Přestože letos pořádáme Pivní slavnosti už po osmnácté, pokaždé se setkáme s něčím novým. Letos je třeba historicky největší zima. Teď přes den to tak nevypadá, ale v pátek večer to bylo opravdu extrémní. Zažili jsme vítr i déšť ale takovou zimu ještě ne,“ zmínil Kavala.

Sobotní program zakončila diskotéka DJ Pavla Humplíka a skupiny Forum 1.

Fotogalerii a video zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autor: Jan Rotrekl


Sto dvacet zaměstnanců Pivovaru Platan se nemusí bát o práci. Jeden z největších zaměstnavatelů v regionu změnil majitele.

Foto

Česká společnost K Brewery Trade, která vlastní ještě pět pivovarů, již investovala do provozu a technologií a počítá s dalším rozšířením výroby.

Cílem je návrat k tradicím českého pivovarnictví, potvrdil obchodní ředitel Pivovaru Platan Daniel Budějcký.

Chceme zachovat a rozvíjet malé a střední pivovary s důrazem na jejich regionální působnost. Vaříme pivo podle tradičních receptů a opíráme se o zkušenosti několika generací sládků a pivovarníků,“ připomněl Budějcký.

K uskutečnění strategie firmy přispějí také již realizované a připravované investice, jako je výměna technologie ve stáčírnách lahví. „Hlavní technologickou úpravou při kvašení byl návrat ke tradičnímu kmenu platanských pivovarských kvasnic,“ připomněl sládek Miloš Musil.

Pivovar Platan je pro Protivín a okolí významným partnerem při pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí.

Potvrdil i partnerství s motocyklovým týmem MS Racing. Jeho přední jezdec Jakub Smrž je tváří nového nealkoholického piva.

Pivovar patří k městu Protivínu již více než čtyři sta let. O jeho zachování svedlo město velký souboj a několik let bylo jeho vlastníkem.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Libuše Kolářová


Pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev, který v České republice vlastní pivovary Staropramen, se údajně chystá prodat veškeré své evropské pivovary. Uvedl to v sobotu belgický list Le Soir.

Důvodem prodeje je podle listu dluh, který firmě vznikl, když investovala 52 miliard dolarů do akvizice amerického pivovaru Anheuser-Busch. Díky této akvizici firma už prodala svou jihokorejskou dceřinou společnost Oriental Brewery soukromé investiční skupině Kohlberg Kravis Roberts & Co za 1,8 miliardy dolarů.

Evropský prodej by se měl týkat 11 pivovarů s celkovou kapacitou 15 milionů hektolitrů ročně v Bulharsku, Rumunsku, České republice, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Důvodem prodeje však podle listu není jen vzniklý dluh, ale také to, že firma aktivity ve střední Evropě nepovažuje za strategicky důležité a chce svou pozornost obrátit na působení v Severní a Jižní Americe. Mluvčí se podle belgického listu odmítl k této transakci vyjádřit.

O prodeji pivovarů Staropramen se v médiích spekuluje již delší dobu, začátkem dubna se hovořilo o tom, že novými majiteli by měla být společnost Heineken.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Alena Klímková


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pokračuje v investíciách do modernizácie výrobných technológií. Vo svojom závode v Topoľčanoch zahájila prevádzku nového prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva. Cieľom investície vo výške 280 tisíc eur je udržať najvyššiu kvalitu výroby piva.

Moderná technológia prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva zabezpečuje kvalitnú a stabilnú tepelnú úpravu piva. „Prietoková pasterizácia je najšetrnejší spôsob tepelného ošetrenia piva. Vysoký stupeň automatiky a regulácie nového prietokového pastéra garantuje vyrovnanú a štandardnú pasterizáciu piva,“ uviedol Ján Čerkala, technický riaditeľ, Pivovary Topvar, a.s. „Snahou našej spoločnosti je neustále udržiavať vysokú kvalitu našich produktov a to aj pomocou technologických inovácií. Nový moderný pastér v topoľčianskom závode spĺňa prísne hygienické normy a technické štandardy a pomáha zachovať prvotriednu kvalitu piva vyrábaného v našom topoľčianskom závode,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. Nový topoľčiansky pastér prispieva nielen k udržaniu vysokej kvality piva ale aj k ochrane životného prostredia. Vysoká účinnosť nového pastéra umožňuje spotrebovať nižšie množstvá pary a elektrickej energie.

Zdroj: Informuje.com | Autor: Omnipublic


V informačním centru v Sankturinovském domě na Palackého náměstí v Kutné Hoře se turisté nedozvědí jen, kde se mohou ubytovat nebo kam jít za památkami, ale dozvědí se také, že se v Kutné Hoře vaří pivo.

Ve vestibulu Sankturinovského domu je totiž nově umístěn infopoint o kutnohorském pivu Dačický, který informuje o historii pivovaru. Na ukázku jsou tady například i půllitry či etikety.

Návštěvníci vidí nejen pivovar, ale také výrobu piva. Je to propagace kutnohorského pivovaru a jde o projekt na podporu malých a středních pivovarů,“ vysvětlil starosta Ivo Šalátek. Kutnohorské pivo propaguje také vyhlášená restaurace, která je hned vedle rodného domu spisovatele Mikuláše Dačického.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar Černá Hora přivítal v pondělí 01.06.2009 delegaci ministrů zemědělství a rybářství EU. Ředitel pivovaru Jiří Fusek představil vedle svého piva i projektu Centra Sladovna spolufinancovaný z ROP Jihovýchod.

O naše pivo i pivovar je velký zájem. Vyrábíme tradičními postupy originální české pivo. Zahraniční turisté však žádají exkluzivní ubytování. Proto se pouštíme do nového projektu Centra Sladovna," vysvětlil Jiří Fusek.

Centrum Sladovna zachová tradiční architektonický výraz komplexu. Projekt získal 50milionovou dotaci z ROP Jihovýchod. Jeho výstavba začala v lednu loňského roku a potrvá do března roku 2010. Centrum bude poskytovat komplexní ubytovací, restaurační a relaxační služby (pivní lázně, saunu, whirpool, relaxační lůžka). K dispozici bude také víceúčelový konferenční sál s příslušným zázemím a interaktivní muzeum pivovarnictví s názornou expozicí historie i současnosti výroby piva.

Zdroj: Dotace Online.cz


Až do čtyřicátých let 20. století existovaly Staňkov ves a Staňkov město zcela odděleně

Krok do neznáma? Ne! Tak by se dalo označit zahájení provozu chotěbořského pivovaru. Vyrostl za půl roku na zelené louce a právě začíná vařit první várky piva. V jeho čele stojí dvaapadesátiletý Josef Tomek. Konkurence se nebojí. „Je dobré, když je na trhu celá škála piv. Nemáme ambice někoho likvidovat, chceme trh doplnit. Fandím malým pivovarům a malým značkám. Věřím, že europiva, která produkují tvrdý ekonomický boj a málo chuti, budou nahrazována pivy s tradiční bohatou chutí,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES.

* Jaký je Váš nejoblíbenější nápoj?

Mám s tím docela problém. Pivovarníci by asi čekali, že to bude pivo. Ale úplně nejradši a také nejvíce vypiji vody, čisté nebo s přísadami, které používají sportovci. Souvisí to s mým koníčkem. Snažím se kompenzovat čas trávený vsedě u počítače nebo za volantem aktivním pohybem. To je v mém případě hlavně jízda na kole. A s tím souvisí pitný režim.

* Ale pivo si určitě vychutnat dovedete…

To určitě. Ale nejsem ten pivař, co by si sednul k pivu a dokázal u něho prosedět večer. I když, ani to nemůžu vyloučit. Když se sejde společnost u ohně, tam se pivo pije. Ale stejně tak si dokážu představit, že sedím s kamarády u vína. Naučil jsem se ve světě, že se v létě pije růžové s ledem, tak piji i vinné střiky s ledem.

* Ředitel pivovaru a pije střiky s ledem? Jak to jde k sobě?

Ředitel masokombinátu asi nebude vegetarián, ale může mít rád i saláty nebo ovocné knedlíky… Já si rád dám sklenici ležáku, ale pokud by se konzumace piva stala životní náplní, asi už by nezbyl čas na práci.

Bez sládka s pivovarem nic neudělá

Josef Tomek šéfuje novému pivovaru v Chotěboři a jeho tým má jen osm lidí. On sám pije nejraději vodu

* Přesto, máte nějakou oblíbenou značku piva?

Oblíbené je pochopitelně pivo Chotěboř. Už jsme měli možnost ho hned z první várky ochutnat. Přestože ještě není uleželé, je dobré.

* Co když se stane, že až se uleží, nebude vám chotěbořské pivo chutnat?

Já se nebojím, že by chotěbořské pivo ani mě, ani dalším konzumentům nechutnalo. Nemůžu se vyhnout tomu, co říká sládek Oldřich Záruba. Dobrý kuchař dokáže uvařit dobrý guláš v kotlíku na ohni i v dobře vybavené kuchyni, protože prostě umí vařit guláš. Dobrý sládek umí uvařit dobré pivo. Když jsme mu postavili tak vybavenou kuchyň, jako je chotěbořský pivovar, uvaří sládek dobré pivo. Tím jsme si jisti.

* Můžete třeba i vy ovlivnit výslednou chuť piva?

V tom je sládek nenahraditelný. Nikdo, ředitel, majitel nebo kterýkoliv zaměstnanec, nepůjde za sládkem, aby něco udělal jinak. Odpovědnost za chuť piva, za jeho vlastnosti, je na sládkovi. To je technologický a výrobní šéf. Nikdo jiný nemá právo mu do toho mluvit. A když by se tak stalo, pravděpodobně by se stal sládkem jiného pivovaru.

* Znamená to tedy, že sládek je šéfem přes pivo a ředitel se stará o obchod, marketing a peníze?

Je to tak. Nicméně bez sládka ředitel s pivovarem nic neudělá, i kdyby měl sebelepší tým. Sládek je klíčová osoba.

* V jaké fázi budování pivovaru jste v tuto chvíli? Už je hotov?

Ještě ne. Je ve stadiu, kdy probíhají technologické procesy směřující k uvedení do trvalého provozu. Bez toho nelze uvézt pivovar do života. Není možné vařit pivo na zkoušku. Musíme dokázat držet receptury a postupy, aby pivo bylo takové, jaké má být. Na pivovaru je spousta práce. Jsou tu ještě stále lidi kolem drátů a počítačů, kteří dolaďují související technologie.

* Pivo už se ale vařit začalo…

Ano, začalo se vařit. Můžeme se na ně podívat, jak nám zraje v kádích. Ale pivo má svůj čas, své technologické lhůty. Teď ještě nemusíme testovat stáčecí linky, protože k těm dojde pivo až za měsíc.

* To znamená, že počátkem července už se pivo dostane k lidem?

Počítáme s tím, že naše pivo představíme 1. července. A to tak, že uspořádáme tiskovou konferenci.

* A kdy ho ochutná široká veřejnost?

Druhého července bude naše sudové pivo na první akci, na chotěbořském Festivalu fantazie. Během té doby budeme připravovat i první dodávky do restaurací. Máme předběžné dohody, a jakmile se ujistíme, že chotěbořské pivo je to pravé, podepíšeme smlouvy a pivo půjde na trh. Lahvové pivo uvedeme na trh ve druhé polovině července.

* Kolik piva plánujete vařit?

Varný potenciál je až 25 tisíc hektolitrů ročně. Letos ale začínáme v pololetí a nejedeme na plný výkon, takže do konce roku uvaříme šest až osm tisíc hektolitrů. V dalších letech se budeme pohybovat kolem 15 tisíc hektolitrů ročně. Bude to dáno zájmem o pivo i sortimentní skladbou. Vícestupňové pivo je časově náročnější a kapacitu pivovaru sníží.

* Kde všude bude pivo Chotěboř možné koupit?

Základní trh bude tvořit okruh 60 kilometrů kolem pivovaru. Je to podstatná část Vysočiny, Kutnohorsko a Chrudimsko.

* Na lokálním trhu ale funguje celá řada malých pivovarů…

A my máme ambice prodat část výstavu právě na lokální trh. Chceme se prosadit hlavně v Chotěboři a okolí. Pochopitelně se na trhu s dalšími pivovary budeme potkávat. Určitě jejich odbyt trochu poklesne. Ale je třeba si uvědomit, že naprostou většinu trhu řídí skupina plzeňského pivovaru. My jsme ve srovnání varného potenciálu asi na třech promilích trhu. Myslím si, že přichází doba, kdy si zákazníci více začnou vážit tradičních a regionálních receptur. Pokud se na trhu odehrají v souvislosti s námi nějaké změny, bude to také na úkor velkých pivovarů.

* Znamená to při troše nadsázky, že by vaším největším konkurentem byla Plzeň?

(smích) To by byl veliký žert. Do takového tvrzení bych se nepouštěl. Je to o tom, že přicházíme na trh s pivem, které zde díky regionálnímu charakteru má své místo.

* Kolik restaurací už máte nasmlouváno?

Pokud bychom čekali, že si restaurace pro naše pivo přijdou, asi bychom ho neprodali. Musíme aktivně vyhledávat příležitosti. To se daří, v současné době máme zkontaktováno asi 200 partnerů. Někteří od toho upustí, s tím počítáme. Pro odbytové zajištění by nám stačilo výrazně méně.

* Je těžké přesvědčit majitele restaurací, že chotěbořské pivo pro ně bude to pravé?

Nejdůležitější faktor je pivo a jeho chuť. To je věc, kterou dneska nemůžeme nikomu deklarovat. Bez ochutnání nemůžeme uzavírat žádné smlouvy. Další věc je marketingová podpora. O pivu musí být vědět. Připravujeme marketingové akce, mediální prezentace, kulturní počiny, pivovarské odpoledne i účast na společenských akcích. Trošku může pomáhat i tlak na patriotismus, to je silný způsob, jak ovlivnit uvažování lidí. Očekáváme taky lavinový efekt, kdy se pivo začne pít v jedné hospodě a postupně se přidají další.

* Co degustační soutěže? Regionální pivovary tyto úspěchy v kampaních používají často, jsou i poměrně úspěšné…

Máme zájem se na nich prezentovat, ale není to naše priorita. Jsme přesvědčeni, že obchodní činností jsme schopni uvést pivo na trh. Do soutěží nebo výstav se ale s jistotou zapojíme.

* Dá se už teď plánovat export do zahraničí?

To je podobná situace jako s místními hospodskými. Dokud není hotové pivo, těžko se prodá. Zahraniční poptávku ale registrujeme, aktuálně pracujeme s pěti exportními příležitostmi. Naše pivo by se tak mělo objevit nejen na západ či na východ od našich hranic, ale možná i na jižní polokouli.

* Kolik má pivovar momentálně zaměstnanců?

Už teď máme skoro kompletní personální tým. Máme osm zaměstnanců, chceme je doplnit ještě o jednoho obchodníka. Výrobní potenciál máme hotový.

* Jen devět zaměstnanců? To je ve srovnání s jinými pivovary velice málo…

Nízké mzdové náklady jsou jedním z hnacích motorů pivovaru. Tím, že jsme ho postavili na zelené louce, je postaven velice efektivně. Nejsou tu žádné technologické věci nebo procesy, které by zvyšovaly nárok na počet pracovníků.

* Opravdu bude devět zaměstnanců konečný stav?

Mělo by to tak být. Když si sedneme do kanceláře, bude nás tam pět – ředitel, sládek, dva obchodníci a účetní. Zbývají tři pivovarníci a jeden technik. Je možné, že budeme v létě nebo na marketingových akcích pracovat s brigádníky. Se zavedenými pivovary se to nedá srovnat.

* Josef Tomek – dvaapadesátiletý ředitel Pivovaru Chotěboř – narodil se v Havlíčkově Brodě, kde s menšími studijními a pracovními přestávkami stále žije – je absolventem Vysoké školy ekonomické. Prošel celou řadou ekonomicky zaměřených pozic, v posledních letech na postech vedoucích či vyšších manažerů. – pivovar řídí od prosince 2008 – je ženatý, má dvě dospělé děti – kromě cyklistiky je jeho koníčkem právě pivovarnictví

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč


Již 13. června 2009 od 9 hodiny ranní přivítá město Velké Popovice 17. ročník Dne Kozla, který se letos uskuteční v duchu tradičních českých řemesel.

Návštěvníci akce si budou moci na vlastní pěst vyzkoušet, jak se tato řemesla provozují a jak těžké je např. rýt do skla, vypalovat do prkének, kovat předměty, vyrobit sud na pivo nebo si uplést košík. Pro příchozí budou hned na začátku areálu pivovaru připravené stylové stánky s řemeslníky – mistry svého řemesla a hosteskami, kteří budou proškoleni a ochotni naučit jednotlivce umu svého řemesla.

Kromě pestré a neobyčejné přehlídky řemesel mohou aktivní zájemci také navštívit nově zrekonstruované prostory pivovaru a shlédnout postupy vaření piva a zajímavosti z výstavy podnikatele a myslitele barona Františka Ringhoffera.

Dne 13. června se v pivovaru slavnostně otevírá tato jedinečná prohlídková trasa. Celým dnem bude provázet moderátor Petr Kumpfe. Ten bude zapojovat lidi do různorodých činností a soutěží, jenž budou v rámci Dne Kozla probíhat. Jako každým rokem, i tentokrát se Velkopopovický pivovar blýskne svým jedinečným pivním speciálem „MISTR“, který bude mimo jiné k získání také zdarma v soutěžích v rámci rytí do skla.

Na důkaz toho, že jdou Velké Popovice s dobou, se letos slavnosti Kozla uskuteční v duchu současné české muziky, která rozezní celý areál pivovaru svými chytlavými melodiemi vystupujících kapel a novodobých písničkářů na dvou hudebních pódiích. Divákům se představí například nadějný talentovaný zpěvák Tomáš Klus, objev letošního roku Xindl – X, mladá začínající zpěvačka Emma, za kterou stojí slavnější rockový band, složená z muzikantů z kapel Divokej Bill a Medvěd 009. Mňága a Žďorp, České srdce, Anna K., moravští 05 & Radeček, legendární kytarový mág Radim Hladík se svou kapelou Blue Effect a čím dál tím více populárnější kapela ze středočeských Úval Medvěd 009. Jako třešnička na dortu bude vystoupení neodolatelného showmana a zpěváka v jedné osobě Jiřího Macháčka se svou kapelou MIG 21, který uchvátí přítomné svým strhujícím vystoupením.

Zdroj: Chytrá žena.cz


Svět pšeničného piva se o tomto víkendu smrskne na několik desítek čtverečních metrů. V pražském hotelu Mandarin Oriental bude možné ochutnat šest desítek piv, u kterých jednu z hlavních výrobních surovin představuje právě pšenice, na rozdíl od v Česku nejrozšířenějšího ječmene.

Návštěvníci třídenní degustace si budou moci připomenout pivní styl, který byl i v českých zemích dlouhou dobu nejrozšířenější. "Čechy bývaly krajinou bílého piva. I kuchařka od Rettigové je na pšeničném pivu postavená. Její recepty by dnešní ležáky zabily," říká Jan Šuráň ze společnosti Pivo Praha.

Po úspěšném tažení ležáku plzeňského typu ale pšeničná piva postupně vyklízela pozici a v období mezi světovými válkami nakonec prakticky vymizela, dodává Šuráň.

V současné době vaří v Česku pšeničné pivo dva průmyslové pivovary - náchodský Primátor a březnický Herold. Zároveň ale tvoří oživení nabídky řady minipivovarů, na ochutnávce se představí například pšeničný žamberecký Kanec, broumský Matuška, zvíkovský Rarášek nebo experimentální verze v podání serveru světpiva.cz.

Vedle v Česku nejznámějšího pšeničného piva bavorského typu (weizen) bude možné ochutnat i dalších zhruba deset stylů, například belgický witbier, při jehož výrobě se používá třeba i koriandr, nedoslazovaný výrazně kyselý lambik nebo německé pšeničné pivo Gose, u něhož na seznamu ingrediencí figuruje i sůl.

Zdroj: iDnes.cz


«« « Strana 602 z 782 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň