Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovarská hospoda

[úterý, 12. říjen 2010]

Atrakce oblíbená více než 100 let se vrací k životu a před pivovarem můžete zajít do útulné hospůdky, která nabízí piva, která z pivovaru urazí nejkratší cestu. Zahrádka v těchto podzimních dnech je oázou a taneční parket se již připravuje.

Foto

Zdroj: Pivo Konrad.cz


Minipivovary nebo malé průmyslové pivovary od Destily vyjdou na 4,5 až 12 milionů korun. Zájem je hlavně ze zemí bývalého východního bloku.

Zatímco je u běžné strojírenské firmy přípitek jen slavnostním vyvrcholením dokončené zakázky, u firmy Destila rozhoduje o jejím doplacení. "Až když je náš odběratel spokojen s degustací, splnili jsme všechny podmínky smlouvy," říká Karel Dvořák, spolumajitel a jednatel brněnské společnosti specializující se na výrobu a vývoz minipivovarů a malých průmyslových pivovarů. A degustace bývají zjevně úspěšné. "I nyní, v dobách krize, jsme v situaci, kdy výrobu vlastními silami nezvládáme," přiznává.

Destilu táhne v současné době vzrůstající objem exportu (tvoří více než polovinu obratu), a to zejména do zemí bývalého východního bloku, např. do SNS, Vietnamu, Mongolska, Kuby, Sýrie. "Cesta tam je nejjednodušší, znají nás dobře z minulosti," říká Dvořák a vzpomíná na doby, kdy byl vývoz tohoto zařízení v rukou socialistického podniku zahraničního obchodu Technoexport.

Česká oktávie vs. drahý mercedes

Nejvíce pivovarů má dnes Destila rozeseto v Rusku. Postavila jich tu již 30 a probila se k devítiprocentnímu podílu na trhu. V Rusku, ale i v ostatních zemích s nepříliš silnou pivní tradicí, bere na sebe firma veškerou zodpovědnost za výsledný produkt, proslulá česká pivovarnická tradice prý totiž zavazuje. "Investorovi prostě musíme kvalitní pivo z našeho stroje vydolovat, nic jiného od nás neočekává," vysvětluje Dvořák. "Třeba Rusové považují české pivo za nejlepší na světě, a proto po nás chtějí většinou minipivovary na výrobu piv plzeňského typu," vysvětluje. A tak Destila s sebou do zahraničí vozí i sládky a kvalitní české suroviny.

Takzvané "zádržné", doplatek celkové částky za minipivovar, proplácený až po uvaření první várky kvalitního piva, dosahuje většinou deseti procent z celkové hodnoty zakázky. Na ruském trhu se však s problémy s platbami firma dosud nesetkala. "Rusové platí opravdu dobře," potvrzuje Dvořák. Na zdejším trhu, ale i ostatních trzích zemí SNS (v Ukrajině, Tádžikistánu, Ázerbajdžánu či Kazachstánu), soupeří Destila především s německými dodavateli minipivovarů, stále aktivnější jsou ovšem i maďarští či slovenští výrobci.

"Třeba Němci nebo Rakušané jsou dražší než my, zákazník si proto často raději než německý mercedes vybere kvalitní českou oktávii," pokouší se o porovnání Dvořák.

Běžně dodávaný minipivovar má kapacitu výstavu 2000 hektolitrů piva ročně a přijde zhruba na 4,5 milionu korun. Za malý průmyslový pivovar (a zároveň největší, jaký firma vyrábí) s výstavem kolem 10 000 hektolitrů ročně zaplatí zákazník 10 až 12 milionů a do Ruska jej odveze přibližně deset kamionů.

Kromě výroby malých pivovarů realizuje Destila i dodávky jednotlivých kusů zařízení, obzvláště varen nebo speciálních naplavovacích filtrů i do zemí, jako jsou Japonsko, USA nebo Hongkong. Kuriózní prý byla dodávka do Peru. Zákazník, jenž si přijel pro minipivovar, si okamžitě objednal i dodávku pěstitelské pálenice. "Když uviděl destilační aparát, hned ho chtěl," vzpomíná Dvořák. Zařízení nyní v Andách vyrábí rum ze zkvašené cukrové třtiny a destilát z ananasu. Výroba a dodávky pěstitelských pálenic byly přitom dlouho výhradně tuzemským artiklem dominantně moravským.

V Česku se musíme polepšit

Ještě před pár lety vyráběla Destila ročně kolem pěti minipivovarů (či malých průmyslových pivovarů), letos jich postaví osm. Údajně by jich bez problémů udala na trhu každý rok až celý tucet. "Chceme rozšířit výrobu, ale narážíme na nedostatek kvalifikovaných lidí," stěžuje si Dvořák. "Citelně nám chybějí hlavně vysoce kvalifikovaní dělníci," říká.

Za celou dobu existence postavila firma mnoho desítek minipivovarů, nicméně v tuzemsku překvapivě pouze tři. "Poptávka zvenčí je tak vysoká, že jsme prakticky jen exportovali. Ze zahraničí se nás ovšem často ptají, proč je našich pivovarů v České republice tak málo. Tady se chceme polepšit," říká.

Firma s 60 zaměstnanci měla v roce 2009 obrat sto milionů korun. Destila, původně výrobní družstvo, vyrábějící plynové kotle a zařízení pro lihovary, má zajímavou historii. Přežila všechny násilné a divoké změny vlastnických struktur v Československu za poslední desítky let. Její zakladatelé ji totiž roku 1947 dali do vínku formu družstevního vlastnictví. "Tenkrát už tušili, že družstevnictví bude jedinou cestou, jak se vyhnout znárodnění," říká Dvořák. Do roku 1989 pak kvůli platným zákonům měla pouze družstevní podílníky.

Jako družstvo fungovala Destila až do roku 2007, kdy byla na členské schůzi transformována na společnost s ručením omezeným. "Družstevnictví bylo nepružné, každý chtěl mluvit do chodu fabriky. A jak mohli členové vedení zavádět úsporné nepopulární kroky, když jejich funkce závisely na volbě svých podřízených?" uzavírá Dvořák.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Býma


V Budějovickém měšťanském pivovaru dnes zahájili sladovickou kampaň. V Česku je 32 sladoven, jen patnáct ale přímo v pivovarech. Právě budějovický pivovar svou sladovnu má.

Pivovarníci dali akci slavnostní ráz - ječmen a budoucí slad požehnal biskup českobudějovické diecéze Jiří Paďour. Naposledy se podobný obřad v pivovaru odehrál před více než šedesáti lety.

Beru to vážně jako zákmit toho, že se nejen navazuje na tradici, ale dokonce by se nějaká i měla vytvořit,“ uvedl biskup Jiří Paďour.

Ječmen, ze kterého se vyrábí slad, odebírá pivovar od dodavatelů z jihu Čech. Sládek Luboš Martiš dodává: „Pivovar je plně soběstačný, pokud je výstav zhruba do 200 tisíc hektolitrů. Ze 3000 tun nakoupeného ječmene se vyrobí 2600 tun sladu, který se následně v pivovaru zpracovává.

Letos chtějí v Budějovickém měšťanském pivovaru uvařit 180 až 190 tisíc hektolitrů piva - to je asi o 30 procent více, než loni. Zhruba polovina produkce jde na export.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ivan Mls


Mazla přišel poprvé ochutnat i Švejk

[pondělí, 11. říjen 2010]

Nové ústecké pivo přišlo v sobotu ochutnat několik stovek lidí. Mazla, pivo, které si Ústečané sami pojmenovali, si většinou pochvalovali.

„V pivech rozdíly nedělám, ale ústecké podpořím vždy. A tohle je opravdu vydařené,“ chválil dílo sládka Jaroslava Rottenborna jeden z hostů.

Líbila se i samotná restaurace. „Líbí se mi interiér, který je opravdu na úrovni. Je to pěkné místo pro různá setkání,“ rozhlížel se abstinent Daniel Kosík.

Pivovar s hotelem Na Rychtě nabízí kromě tmavého dvanáctistupňového ležáku také o pět stupňů silnější speciál. Nové pivo přišel ochutnat i švejk s harmonikou.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš


Krásné magické datum 10. 10. 2010 si pro svůj velký den vybrali včera snoubenci Jana Podlešáková a Jiří Suchan. Zvolili si však také originální místo, a to třeboňský pivovar Regent. Proč se tak rozhodli?

Foto

Pivo je nejlepší nápoj v dějinách lidstva a třeboňský pivovar je nejromantičtější místo na světě. Město Třeboň pro mne znamená srdeční záležitost, jsou zde a okolí krásné rybníky. Jezdívali jsme také na čundry do Chlumu u Třeboně,“ vysvětlil ženich, který jinak žije v obci Sledovice nacházející se blízko Sedlčan. Místo pro svatbu se zamlouvalo také nevěstě, kterou naučil pít pivo až její nastávající.

Dříve jsem pila pivo jen málokdy a nebyl to můj oblíbený nápoj, ale manžel mě ho pít naučil,“ komentovala nevěsta po obřadu. Snoubence oddával místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz. „Podle záznamů historiků se na tomto místě od založení pivovaru v roce 1379 žádná svatba nekonala.

Tato je tedy první za 631 let. Bylo několik variant, kde vykonat obřad, kromě varny, kde se uskutečnil, ještě na střeše pivovaru nebo na spilce,“ sdělil třeboňský místostarosta Zdeněk Mráz. Uskutečnění sňatku umožnilo vedení pivovaru. „Svatební hostiny se zde konají, ale svatební obřad je tu vůbec poprvé. Tím, že jsme malý nezávislý pivovar, tak jsme schopni zákazníkům poskytnout i nadstandardní služby,“ uvedla generální ředitelka pivovaru Andrea Stasková.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz |Autorka a foto: Renata Pávková


Nealkoholické pivo Fríí, součást portfolia společnosti Heineken Česká republika, uvádí na trh vlastní kolekci funkčního sportovního oblečení se stejným názvem. Díky spolupráci s výrobci značkového sportovního oblečení Salton tak vznikly designově velmi povedené cyklistické a volejbalové dresy, oblečení pro tenisty a soupravy pro příznivce jízdy na kolečkových bruslích.

Kolekce sportovního oblečení Fríí byla poprvé veřejnosti představena v pátek 8. září 2010 na brněnském veletrhu Sport life, kde také proběhla módní přehlídka jednotlivých souprav. Návštěvníci tak měli možnost prohlédnout si vše, co Fríí kolekce nabízí.

Jedná se o oblečení pro cyklisty – krátké cyklistické kalhoty a dres s krátkým rukávem, který díky svým maximálním transpiračním vlastnostem rychle odvádí pot od těla a brzy schne. Dres je vhodný i pro extrémní zatížení. Pro případ nepříznivého počasí je souprava doplněna lehkou, větru a vodě odolnou bundou. Příznivcům „bílého“ sportu je určeno tílko bez rukávů a kraťasy. Velmi slušivé jsou dresy určené volejbalistům a na své si přijdou i fanoušci in-line bruslí. Pro ty je připraveno tílko bez rukávů, vyrobeného ze speciálního rychleschnoucího materiálu, která odvádí pot od těla a dlouhé kalhoty s lycrou. In-line kolekci doplňuje skladná větrovka, která se vejde do každého batůžku. Nabídku uzavírá souprava s názvem „Pro radost“, kterou je vlastně možno použít téměř na všechny druhy sportů a nebo jen tak, pro volný čas.

Myšlenka připravit speciální sportovní kolekci Fríí vznikla vlastně díky našemu partnerství na Barum Rallye, která se konala koncem srpna na Zlínsku. Náš tým doplňovaly také hostesky, kterým jsme nechali ušít speciální sportovní soupravy s logy nealkoholického piva Fríí,“ říká Daniela Klánčíková, Brand Manažerka nealkoholického piva Fríí. „O dresy byl takový zájem, že jsme se rozhodli připravit celou sportovní kolekci. Věříme, že se bude lidem líbit a že se v ní budou cítit dobře,“ dodává Daniela Klánčíková.

Sportovní kolekci Fríí je možno zakoupit se slevou přímo na veletrhu a poté na webových stránkách www.frii.cz.

Společnost Heineken se dlouhodobě zabývá tématem zodpovědné konzumace alkoholu. Snaha o její propagaci vedla k vytvoření samostatné značky Fríí, následované speciální kolekcí sportovního oblečení. Tím, že můžeme nabídnout samostatnou značku nealkoholického piva Fríí, chceme dokázat, že i v této oblasti se producenti alkoholu mohou chovat zodpovědně a eticky,“ uzavírá Daniela Klánčíková.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Turisté, kteří míří do Beskyd, se mohou zastavit v Hanušovicích v Muzeu pivovarnictví. Vybudoval ho místní pivovar, expozice přibližuje historii vaření zlatavého moku v regionu. O pivu se návštěvníci dozvídají v budově, odkud by dříve byli s pivem vyhozeni – ve staré škole. Dnes ale v budově kromě muzea naleznou také informační centrum a restauraci.

Foto

Muzeum pivovarnictví představuje vše, co bylo k přípravě piva potřeba – od právovárečných listů na pergamenu a potřebných surovin přes historické nástroje používané v minulosti k výrobě piva až po výčepní zařízení. "Konzumace je doložena fotografiemi původních hospod tady v regionu a je navíc doložena interiérem nádražní restaurace v Hanušovicích," doplnil kurátor výstavy Miloš Melzer.

Foto

Starou školu koupil pivovar od města a shrnuje celou svoji historii, která sahá do roku 1874. "Jsem přesvědčen, že exponáty, které jsou tam vystavené, jsou opravdu zajímavé a budou přínosem jak pro Hanušovice, tak pro lidi z okolí," podotkl starosta Petr Malcharczik.

Celý projekt přišel na dvacet čtyři milionů korun. Část nákladů pokryla dotace z evropských fondů.

Muzeum je otevřeno každý všední den vždy od půl jedenácté do šestnácti hodin. Víkendové prohlídky si návštěvníci musí dohodnout předem.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Trochu stranou turisty zaplněného centra, a přesto v srdci Plzně stojí nedaleko stadionu ve Štruncových sadech soukromý minipivovar GROLL.

Historie je zde vidět na každém kroku, i při renovaci objektu se dbalo na zachování klasicistní podoby. Součástí pivovaru je malý penzion vhodný jak pro krátké, tak i dlouhodobé pobyty.

Hlavní atrakcí je ale samozřejmě pivo, varna piva je součástí historických prostor restaurace, jejíž měděný lesk v kombinaci s plápolajícím ohněm v kachlových kamnech vytváří nenapodobitelnou atmosféru.

Rozlehlé posezení u řeky Mže se chlubí mimořádně atraktivním výhledem na klenutý Saský most a vyvolává dojem, že jste se najednou ocitli na venkově.

Posedět je možné v útulné lidové pivnici s přímým napojením na terasu, v restauraci s výhledem na pivovar nebo v malebném salonku. Venkovní grilování pak dokresluje pohodovou atmosféru místa.

Nabídka se orientuje na klasickou českou kuchyni, za pečené koleno zaplatíte 199 korun a za místního nefiltrovaného světlého nebo polotmavého Lotra 11° či bavorský kvasnicový weissbier pak 33 korun.

Pokud chcete vaši víkendovou návštěvu nebo rodinné příslušníky uctít opravdu výbornou plzeňskou specialitou, zkuste jim připravit vepřovou panenku na pivě,“ doporučuje šéfkuchař z restaurace Pivovaru Groll Jindra Beran.

Očištěné válečky vepřové panenky okořeníme solí a hrubě mletým barevným pepřem a necháme 12 hodin marinovat. Takto připravenou panenku zprudka zatáhneme na pánvi ze všech stran tak, aby nikde nebylo vidět syrové maso. Poté dáme panenku na 10 min. zapéct do již rozpálené trouby. Po vyjmutí maso rozkrájíme asi na 2 cm silné plátky.

Současně na pánvi orestujeme do zlatova najemno krájenou cibulku, slaninu a zalijeme pivem (nejlépe světlým Lotrem). Necháme provařit a zahustíme jíškou. Dle chuti dosolíme či opepříme.

Podáváme s přílohou dle chuti, nejlépe však se šťouchaným brambůrkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Gerald Weschke


Štamgast z Kravař získal 200 piv

[pátek, 8. říjen 2010]

Program den se sládkem už vzdělal 2.000 lidí

Velké překvapení zažil Karel Czerny z Kravař. Se svými přáteli z restaurace U Slaninů se vydal do pivovaru Radegast na vzdělávací program Den se sládkem. K jeho velké radosti byl dvoutisícím účastníkem programu a získal tak 200 piv Radegast a památeční certifikát. V rámci Dne se sládkem vzdělává pivovar hostinské a štamgasty v oblasti správné péče o pivo. Programu se od ledna 2009 zúčastnilo přes 2 tis. zájemců ze 139 restaurací.

Cílem Dne se sládkem je ukázat hostinským a štamgastům, že pivo vaříme z těch nejlepších surovin dle tradiční receptury, kterou pro Radegast navrhl první sládek našeho pivovaru pan Franzl. Zároveň jim ukazujeme, jak o pivo v hospodě pečovat, aby jeho chuť byla co nejlepší,“ přiblížil hlavní smysl své akce obchodní sládek pivovaru Radegast Zdeněk Baszczynski.

Den se sládkem má nabitý program. Do pivovaru dorazí majitel či provozovatel restaurace se svými kolegy a štamgasty. Během čtyřhodinového programu účastníci akce získají od obchodního sládka pivovaru Radegast informace o historii pivovarnictví, surovinách i způsobu vaření piva. Poté absolvují rozšířenou prohlídku pivovaru a vyzkouší si úlohu degustátorů. Důležitou součástí programu jsou informace o kvalitní péči o pivo v restauracích a správném čepování.

Většina účastníků odchází ze Dne se sládkem s certifikátem, jehož získání je podmíněno úspěšným absolvováním testu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejlepší letošní český výčepní Lukáš Svoboda ladí formu před mezinárodním finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, které se uskuteční 13. a 14. října 2010 tentokrát v Praze a Plzni. Intenzivní přípravu na světové finále, ve kterém doposud žádný z Čechů nezvítězil, provádí Lukáš Svoboda za výčepem své domovské pražské hospody Konvikt. Nejvíc tréninkových piv zřejmě načepoval 1. října během oslavy půl miliontého piva Pilsner Urquell, které proteklo výčepem Konviktu.

Foto

Do mezinárodního finále Pilsner Urquell Master Bartender se letos kvalifikovalo 17 nejlepších výčepních, kteří ovládli národní soutěže ve svých zemích. V Praze a Plzni budou příští týden soupeřit o titul nejlepšího výčepního světa ve velmi ostré konkurenci a na vítěze mezinárodního finále pak čeká odměna 10 000 euro.

Myslím si, že je na čase, aby konečně zvítězil Čech, který má logicky k pivu Pilsner Urquell nejbližší vztah,“ říká sebevědomě Lukáš Svoboda a dodává: „Doufám, že dokážu zúročit své zkušenosti z minulých ročníků této soutěže.“ V roce 2006 už totiž Lukáš Svoboda dokázal v New Yorku získat stříbrnou příčku v 1. ročníku mezinárodního finále této soutěže.

Úroveň této soutěže jde stále nahoru. Lukáš Svoboda má jistě šanci v mezinárodní konkurenci uspět. Je vidět, že zájem výčepních o excelentní čepování ležáku Pilsner Urquell a znalostí o něm se prosazuje nejen v České republice,“ odhaduje šance českého finalisty starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který je i členem mezinárodní poroty soutěže.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a správné péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


SÚŤAŽ ,,Vychutnaj si STEIGER a VYHRAJ“ pozná svojich výhercov

Pivo na celý rok, čiže každému po 365 fľaškových pív, distribuuje v týchto dňoch pre desať šťastných výhercov pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Okrem toho ďalších 310 výhercov dostalo priamu finančnú výhru 33€, 66€, alebo až 99€ a niekoľko tisíc získalo biele tričko s logom súťaže. Všetci účastníci súťaže splnili podmienku, že našli a zaslali korunkové uzávery z piva so slovným spojením "ČISTO PRÍRODNÉ zlato". Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Samotná súťaž prebiehala od 15.6 do 31.8.2010 a celkovo sme do nej venovali ceny za 16 000 eur. Potešil nás značný záujem verejnosti. Pivári si dali tú námahu a posielali po tri korunkové uzávery, z ktorých zostavovali slogan Čisto prírodné zlato. Tento slogan nadväzuje na náš posledný rebranding postavený na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v Banskej Štiavnici. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve výherné 12° pivo sa plní až po 60 dňovom odležaní – dozrievaní. Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú firemný slogan: ,,STEIGER čisto prírodné zlato“. Pivovar STEIGER je najstarší na Slovensku, s tradíciou nepretržitého varenia od roku 1473. Má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou a pivovarníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Foto

Už 115 let se vaří pivo v Budějovickém Budvaru - a už dvacet let vede tento dosud národní podnik ředitel Jiří Boček. V čele firmy, proslulé především exportem prémiového ležáku, jde přitom Boček často "proti proudu" - letos se například Budvaru na rozdíl od jiných velkých pivovarů nepropadá produkce. A mezi šéfy jiných státních firem má zase šéf Budvaru dost výjimečnou pověst manažera, který umí odolávat tlaku politiků na nejrůznější "sponzorské akce".

HN: Český pivní trh se letos dramaticky propadá - za leden až srpen meziročně o dvanáct procent. Budvaru se zatím daří odolávat?

Celý trh se propadá jako nikdy dřív. Ale my jsme skutečně objemem výroby na úrovni loňska a v tržbách jen o 2,7 procenta níž než loni. Přestože na nás tvrdě dopadá posílení koruny při exportu, dělá to meziročně rozdíl v tržbách kolem dvaceti milionů korun.

HN: Právě Budvar ale podle Českého svazu pivovarů nedodal do statistik své výsledky. Jak můžeme vašim údajům věřit?

My jsme výsledky dodali. Ale kolem předávání podkladů byly spory, v jaké mají být struktuře a kdo je má zpracovávat. Teď se vše uklidnilo a od září údaje všichni odevzdáváme výhradně Výzkumnému ústavu pivovarskému. Naše údaje jsou transparentní: za prvních osm měsíců tohoto roku jsme vyrobili 874 tisíc hektolitrů a tržby dosáhly 1,367 miliardy korun.

Silná koruna odrazuje pivní turisty

HN: Proč celý trh padá?

Především platí od ledna vyšší spotřební daň. Cílem přitom bylo vybrat letos na dani o 1,4 miliardy korun víc. Ve skutečnosti se za pololetí vybralo jen asi o 260 milionů navíc, takže se záměr minul účinkem a obor poškodil. Nepřálo nám ani chladné jaro - co se v dubnu a květnu nevypije, to se na podzim nedožene. Silná koruna zbrzdila také zahraniční "pivní turistiku".

HN: Jak bude vypadat příští rok po letošním historickém poklesu?

Na připravované vládní škrty, ovlivňující i nižší spotřebu domácností, může celý trh reagovat pouze snahou zbrzdit další pokles. Zahraniční analytici dávali vždy prognózy na dva tři roky dopředu. Ovšem teď si troufají jen na předpověď na rok 2011.

HN: A ta zní?

Pro Česko lehké minus. Ale pro letošek například počítali s poklesem o nějakých šest procent, ale ve skutečnosti bude horší.

HN: Platí, že vaše výsledky zachraňuje vývoz?

Export je tahounem, jsme na 107 procentech loňska. Daří se především v Německu, na Slovensku, rosteme v Itálii. Dvouciferně nám roste například i Kanada, oživení je v Rusku. Domácí trh je na 94 procentech loňska. Produktově nám stoupá hlavně prodej světlého ležáku a dvouciferně také nealkoholického piva. Kromě Slovenska teď nealko vozíme i do Holandska a chystáme se do dalších zemí.

HN: Zlevňovali jste exportní pivo vzhledem ke světové ekonomické recesi?

Ceny jsme nesnížili.

HN: Máte v exportním hledáčku Čínu? Před pár lety se domácí potravináři, a nejen oni, předháněli v plánech na průnik na tamní obrovský trh. Jak to dopadá?

Byly to zkreslené představy. V praxi neplatí, že kdyby každý Číňan vypil jednu láhev, tak je o úspěch postaráno. Celkový dovoz originálních piv do Číny představuje kolem 80 tisíc hektolitrů, což je oproti celkové spotřebě zanedbatelné. Dováží se jen do specifických míst, kde pracují zahraniční zaměstnanci.

HN: Ochrannou značku ale Budvar už v Číně má...

Trvalo nám devět let, než jsme se tam s ní dostali. Vyvážíme od roku 2008, ročně osm set až tisíc hektolitrů. Ale jsme v očekávání střízliví.

Nekalé praktiky ničí celý trh

HN: Ministr zemědělství Ivan Fuksa chce, aby Budvar uspořádal razantnější kampaň v Česku. Podle něho prý nyní Budvar čelí "nekalým praktikám konkurence".

Konkurence přitvrzuje jednoznačně tím, jak se domácí trh zmenšuje. A nikdy to tady nebyla procházka růžovým sadem. Když třeba Prazdroj začal tvrdit, že jen on dělá to pravé české pivo, tak to poškodilo celý trh. Nebo ještě předtím společnost SAB (majitel Prazdroje - pozn. HN) u nás zavedla nevídané praktiky "neznámého zákazníka", který lživě očerňoval konkurenci. To máte, jako když na sebe začnou vzájemně házet špínu politici - lidi se od politiky odvracejí. A podobně to funguje i v našem oboru.

HN: Jsou tu nekalé praktiky pořád, když chce ministr Fuksa, aby Budvar posílil svou domácí image? A o kolik zvýšíte marketingové výdaje?

Chystáme koncepci rozvoje podniku na příští tři roky, a z ní vyjde i obchodní a marketingová strategie. Zatím po mně ale čísla nechtějte.

HN: Kolik dáváte na marketing letos?

Nechtějte po mně, abych to říkal do novin.

HN: Vždyť Budvar je státní podnik. Novináři už přiměli ke zveřejňování reklamních nákladů třeba státní Lesy ČR nebo České dráhy, aby byla lepší šance vidět, kam peníze plynou. Objevily se indicie, například právě v resortu zemědělství, že některé reklamní akce státních firem mohly být předražené a část peněz mohla plynout do kapes lobbistů.

Lesy nebo dráhy jsou v jiné situaci, nepohybují se v tak konkurenčním prostředí. Náš podíl na trhu není zdaleka tak velký a kvůli konkurenci není taktické to prozrazovat. Mohu říci, že celkové náklady na podporu prodeje včetně reklamy u nás tvoří kolem 18 procent tržeb.

HN: Posílíte domácí marketing?

Nechci předbíhat, bude to posuzovat i ministerstvo. Není to jednoduché. Ještě v roce 2002 byl odbyt piva ze šedesáti procent v gastronomii. Teď už se poměr vyrovnal půl na půl s maloobchodem. A celý maloobchod loni zaznamenal propad, rychloobrátkové zboží postihla deflace.

HN: Šéfové významných státních firem se setkávají s tlakem politiků, kteří po nich chtějí tu sponzorovat nějakou akci, tu zajistit jinou "finanční výpomoc". Sám máte pověst manažera, který takovým tlakům umí odolávat. Jak?

To není otázkou odolávání tlaku, jde o systém. Podnik má nějaký finanční plán schválený zakladatelem - v našem případě ministerstvem zemědělství. Vše musí schvalovat dozorčí rada. Pokud se objeví nějaký mimořádný požadavek, musí se ověřit jeho podnikatelská výhodnost - a pak písemně požádáme o změnu plánu.

HN: Postupujete takto vždy, nebo jste někdy musel ustoupit?

Pohybujeme se v tomto popsaném standardním systému.

HN: Kdo z politiků, například ministrů zemědělství, na vás tlačil nejvíce?

To nekomentuji.

HN: Ministr Fuksa přišel také se záměrem odčerpat ze státních firem svého resortu peníze, které mají firmy na účtech jako nerozdělený zisk. Dosavadní legislativa tyto zdroje podle něho neumožňuje státu z podniků vyvést. Dospěli jste s ministrem k řešení, jak to udělat?

Musí to mít jasně nastavená legislativní pravidla, vytvořený technický proces - a konečně, objem odčerpaných peněz musí respektovat rozvoj podniku. V tom se s panem ministrem shodujeme. V našem případě to bude souviset s transformací Budvaru na státní akciovou společnost, která pak může vyplácet dividendy.

HN: Fischerova vláda transformaci zastavila, teď se opět rozběhla. Jak dopadá váš průzkum, zda je možné transformaci vůbec provést s ohledem na ochrannou známku Budvaru, která je vázána stále na pivovar jako národní podnik?

Dali jsme to k posouzení v 92 zemích, zda by podle tamního práva převod Budvaru na státní akciovku ohrozil známku. Zhruba ze 75 zemí máme odpovědi.

HN: Co z nich vyplývá?

To vyhodnocuje advokátní kancelář Bělina, Kříž. My se tím nezabýváme.

HN: Kdy lze očekávat dotažení transformace? Příští rok?

To nezáleží na nás. Pokud by to bylo formou zvláštního zákona, což je nejvíce preferovaná varianta, je třeba počítat s celým legislativním procesem.

Miliarda dolarů? Odhad "vycucaný z prstu"

HN: Ministr Fuksa zkoumá i jiné právní možnosti než čekat na transformaci, jak z Budvaru odčerpat peníze. Ústav státu a práva dokonce tvrdí, že to umožňuje už současný zákon. Očekáváte, že o zdroje můžete přijít už dřív?

To je věc ministerstva. Standardní je postup přes dividendy v akciové společnosti.

HN: Kolik peněz z nerozděleného zisku má Budvar na kontě?

V současné době 480 milionů korun.

HN: Fuksa také prohlásil, že v budoucnu by mohla jít malá část Budvaru dokonce na burzu - kolem sedmi procent. Prospělo by to pivovaru?

To je myslím předčasná diskuse. Ještě jsme nedokončili transformaci, ale už předjímáme privatizaci.

HN: Účast Budvaru na burze by ale například pomohla určit jeho hodnotu. Novináři sice píší stále o tom, že hodnota jeho značky se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, ale vy jste již dříve řekl, že vlastně nikdo Budvar nikdy neocenil.

Zatím opravdu k oceňování Budvaru nedošlo. Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se změnit.

HN: Hodnota Budvaru spočívá právě v oné známce. Souhlasíte s názorem, že je to paradoxně i díky řadě sporů, které o ochrannou známku vede s největším světovým pivovarem Anheuser-Busch InBev? Malý český Budvar totiž v řadě zemí blokuje přístup Aneheuseru na trh, a tím hraje do karet dalším velkým pivovarům. Je i proto ta miliarda dolarů ale spoň trochu reálná?

Je pravda, že oceňování Budvaru je velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. Ale vůbec nevím, kdo s tou sumou přišel. A žádný odhad nedělám.

HN: Má normální smrtelník vůbec šanci se vyznat ve všech sporech, které Budvar ve světě vede? Každá ze stran přitom některé neutrální soudní výroky označuje za svůj úspěch...

My samozřejmě výsledky prezentujeme vždy správně... Ale jinak máte pravdu, že jenom sumář těch sporů by vydal na samostatný časopis. Neexistuje jedno světové "sudiště", kde by se spor s Anheuserem rozhodl, ale v každé zemi je to specifické. Nicménně, my jsme naše duševní vlastnictví byli schopni nejen uhájit, ale i rozšířit. V roce 1991 jsme vyváželi asi do dvaceti zemí, teď je to na 58 zemí. A celkový objem prodejů se zdvojnásobil.

HN: Proč tutláte, kolik Budvar stojí právní služby?

Nejsou levné. Ale nijak to neohrožuje chod podniku. A nebudeme konkurenci prozrazovat, kolik na to dáváme.

HN: Byla by s Anheuserem možná nějaká generální dohoda? Abyste pak ušetřili i na těch výdajích na právníky?

Dohoda je vždy možná. Intenzita sporů také už není tak velká jako naposledy počátkem tohoto desetiletí. A v některých případech - asi ve třech nebo čtyřech - nyní docházíme i ke smíru. Ke generálnímu jednání, které ale veškeré spory neukončilo, došlo v minulosti už dvakrát - v roce 1911 a v roce 1939. Další snaha byla počátkem 90. let, ale podmínky pro smír nebyly přijatelné. Do budoucna ovšem nevylučuji, že ke generálnímu jednání dojde.

HN: A váš osobní názor: má zůstat Budvar českému státu, nebo je to "pivovar jako každý jiný" a měl by se prodat, jak říká například ministr financí Miroslav Kalousek?

Já jsem manažer. Důležité je, aby se zachovala originální značka. To je dnes to nejcennější, co nás staví proti masové produkci. Stále víc se mluví o regionálních potravinách, mají podporu i Evropské komise. Všechny kroky by proto měly směřovat k tomu, aby se značka a kvalita Budvaru zachovala.

Budvar v bodech

Česká čtyřka

Loni uvařil Budějovický Budvar 1,28 milionu hektolitrů piva, což ho řadí na čtvrtou příčku domácího žebříčku. Tržby dosáhly 2,4 miliardy korun, hrubý zisk 298,6 milionu. Téměř polovinu své produkce pivovar vyváží.

Rodinné stříbro

Budvar je stále národním podnikem, na tuto formu je vázána i jeho ochranná známka. Zatímco pravicové vlády hovoří o jeho privatizaci, levice je proti a označuje firmu za takřka poslední "rodinné stříbro".

Spory o známku

O ochranné známky se pře Budvar už od roku 1907 s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev. V současné době pokračuje na třicet sporů ve čtrnácti zemích.

Jiří Boček 53

Pivovarník každým coulem. Vyučil se v oboru sladovník. Poté vystudoval na střední škole obor pivovarnictví. Specializace na Vysoké škole chemicko techno-logické: pivo. V roce 1983 nastoupil do Budvaru jako technolog. O dva roky později začal dělat podsládka, od roku 1991 je ředitelem.

116 sporů

bylo definitivně uzavřeno mezi Anheuserem a Budvarem za posledních 10 let. Budvar vyhrál v 83 případech.

115 let

uplynulo včera od chvíle, kdy uvařil první várku piva

Český akciový pivovar, přímý předchůdce Budvaru.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Martin Mařík


Výstava o pivovarnictví a pivu

[pátek, 8. říjen 2010]

Královský pivovar Krušovice, ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a Chvalským zámkem, připravil výstavu s názvem „O pivovarnictví a pivu“. Tato expozice mapuje historii a vývoj vaření piva v českých zemích a také dokumentuje základní výrobní postupy i vývoj designu lahví, pivních etiket a tácků.

Návštěvníci se dozvědí vše o vaření piva a vývoji výrobních technologií i to, jaký je rozdíl mezi pivem anglického a českého typu. Výtečná krušovická piva je samozřejmě možné přímo na výstavě ochutnat.

Výstava „O pivovarnictví a pivu“ probíhá od 10.září do 28.listopadu 2010, otevřeno je od úterý do čtvrtka, vždy od 10 do 17 hodin. Chvalský zámek je velmi dobře dostupný, a to i městskou hromadnou dopravou. Cesta autobusem ze stanice metra Černý Most trvá pouhé 4 minuty.

Za základní vstupné zaplatí návštěvník 30 Kč, snížené vstupné činí 20 Kč. Rodina zaplatí 70 Kč, děti do šesti let mají vstup zdarma.

„Milovníci pěnivého moku získají na výstavě přehled o pivovarském řemesle a jeho historii a osvojí si také informace o zahraničních pivech. Dozvědí se, kde a kdy se pivo začalo vyrábět i které osobnosti z české historie se podílely na vzestupu světového pivovarnictví. Součástí výstavy jsou i exponáty, které byly zapůjčeny z Královského pivovaru Krušovice,“ říká Josef Helebrant, specialista na historii Královského pivovaru Krušovice.

Kulturní památka Chvalský zámek v Horních Počernicích, kde se výstava „O pivovarnictví a pivu“ koná, je původní středověkou gotickou tvrzí se zachovalými střílnami, která je zapsána v Ústředním seznamu památek. Po staletí je tento objekt vnímán jako dominanta původní obce a historicky přirozené centrum. Současně slouží objekt jako společenské a kulturní středisko současné městské části.

Další informace o výstavě najdete na stránkách www.chvalskyzamek.cz. Více o Královském pivovaru Krušovice a jejich pivním portfoliu najdete na www.krusovice.cz.

Zdroj: Výstavy Kdykde.cz


Nový způsob kontroly přepravek naplněných vratnými obaly s nápoji využívá vedle kamery i liniový laser. Tím se liší od dosavadních běžných kontrolních systémů.

Systém kontroly naplnění přepravek liniovým laserem obstál v průběhu zatěžkávacích ověřovacích zkoušek i ve zvláště složitých aplikacích. Vyznačuje se nejen vysokou flexibilitou co se týče velikostí a druhů používaných přepravek, ale také svým vysokým komfortem pro práci obsluhujícího personálu. To vše je dosaženo při současném snížení nákladů na mechanické součásti a senzory potřebné pro jeho konstrukci.

Zdroj: Agronavigátor | BRAUWELT | Autorka: Iva Hvízdalová


Vyhrajte s Deníkem exkurzi do pivovaru

[čtvrtek, 7. říjen 2010]

Boleslavský deník pro vás připravil zajímavou fotosoutěž.

Fotíte rádi, máte chuť se se svými snímky pochlubit všem a ještě vyhrát zajímavé ceny od Pivovaru Rohozec? Tak právě pro vás je připravena podzimní fotosoutěž Boleslavského deníku a Pivovaru Rohozec.

Co na vás ještě čeká:

1. místo – velký skleněný džbán od Pivovaru Rohozec

2. a 3. místo – dárková balení piva Rohozec

Stačí jen do neděle 31. října zaslat na e-mail Tomas.Jezek@denik.cz zajímavou fotografii s motivem podzimu. Nápaditosti se meze nekladou. Do předmětu e-mailu napište Fotosoutěž – podzim.

Všechny dorazivší snímky budou postupně umísťovány na webových stránkách Boleslavského deníku. Od 1. do 17. listopadu 24:00 hodin bude možné na webových stránkách hlasovat pro jednotlivé snímky. Tři s největším počtem hlasů vyhrávají.

Všichni tři výherci navíc získají exkluzivní výhru, a tou bude prohlídka Pivovaru Rohozec!

Navíc štěstí se může usmát i na ty, kteří zrovna nemusí být na prvních třech místech. Stačí zaslat fotografii s jakýmkoliv motivem Pivovaru Rohozec či jakéhokoliv rohozeckého piva. Vítěze vybere sám ředitel pivovaru František Jungmann.

Šťastný autor se může těšit na hodně zajímavou cenu, kterou ovšem pivovarský ředitel zatím nechce prozradit. Ale jak sám říká, bude stát za to!

Zdroj: Boleslavský deník.cz


Pojízdné cyklohospody se v Německu staly hlavní atrakcí mnoha pánských i dámských jízd. V Düsseldorfu je nyní zakázali. Šlapací nálevny jsou prý nebezpečné a brzdí dopravu ve městech.

Turisté sedí okolo stolu, šlapou do pedálů, sami si čepují pivo, poslouchají hudbu a obdivují okolní pamětihodnosti. Nyní se zdá, že mobilním pohostinstvím v Německu zvoní hrana. Soud v Düsseldorfu rozhodl o jejich zákazu s odůvodněním, že jsou příliš nebezpečná a obtěžují další účastníky silničního provozu.

Ostatní řidiči si na pojízdné hospody stěžovali kvůli neurvalému chování jejich hostů. Šlapací nálevny také způsobovaly dopravní zácpy. Úměrně s přibývajícími kilometry a vypitými litry piva se zmenšovala ochota turistů vkládat sílu svých svalů do pedálů. Vozítka tak brzdila dopravu ve městě.

Podle rozhodnutí soudu si cestovní kancelář musí od nynějška požádat na provoz cyklohospod o speciální povolení, které podle listu The Guardian jen tak někdo nedostane. Přestože rozhodnutí soudu se týká jen Düsseldorfu, ostatní německá města mohou jeho příkladu brzy následovat.

Rychlost? Maximálně deset litrů piva za hodinu

Udo Klemt, šéf cestovní kanceláře BierBike, která pivní šlapadla pronajímá, se nehodlá jen tak lehce vzdát. Za rozhodnutím soudu je prý snaha zničit velkolepý úspěch jeho byznysu. Pronájem mobilní hospody na dvě hodiny stojí 280 eur, jen za poslední rok jich Klemt v celém Německu pronajal 150 tisíc.

Bizarní vynález pochází z Nizozemska, ale velké úspěchy slavil především v Německu, kde si ho turisté mohou pronajmout v čtyřiatřiceti městech. Šlapací hospody známé také jako "mobilní konferenční stoly" pojmou až šestnáct pijáků. Celý kolos řídí zaměstnanec cestovní agentury, který se mlsání malvazu pochopitelně neúčastní.

Celý stůl může vypít maximálně deset litrů piva za hodinu. Během cesty řidič několikrát zastaví kvůli pauze na toaletu. Za znečištění veřejného prostranství hrozí turistům pokuta 250 eur.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Hájek


Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva, 200 hektolitrů světlé desítky. Výrobní proces se od té doby prakticky nezměnil.

Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným, žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem.

První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání němečtí zaměstnavatelé vyvíjeli značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar.

"Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný," řekl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Další jednání o českém pivovaru začala na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svoláná první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894.

První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovaly se nakonec dvě lokality, a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost dostalo Pražské předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha.

"V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 metrů čtverečních). Práce na hloubení základů začaly až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova," dodal Samec.

Stavební práce na pivovaru v roce 1895 kvůli dlouhé zimě začaly s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru, do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny, stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotové včas. Dokončit se nepodařilo pouze sladovnu, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení předseda František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.

Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 Antonín Holeček, 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Mluvčí ještě dodal: "Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem společnosti se počítalo až od počátku roku 1896," doplnil Samec.

Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile, v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier, tedy pivo z Českých Budějovic. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva. Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17 procent. Znalci piva oceňují unikátní chuť. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka vybudovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Vítězka českého mistrovství v točení ležáku Stella Artois – 26letá Lucie Nováková z Restaurant & Pizzeria U Svaté brány v Kadani – již ladí formu na světové mistrovství World Draught Master, které se bude konat 28. října v prestižním londýnském Old Billingsgate. Lucie převzala štafetu od loňské české vítězky Barbory Hebrové, která skončila ve světovém finále na skvělém čtvrtém místě, což je zatím nejlepší český výsledek v historii soutěže. Trumfne ji letos Lucie?

World Draught Master Stella Artois je každoročně velkou událostí a letos se koná již po čtrnácté. Loni jej hostila proslulá newyorská Public Library, letošní se uskuteční v neméně zajímavých prostorech prestižního londýnského Old Billingsgate. Jde o bývalý slavný rybí trh na břehu Temže v samotném centru Londýna, jenž dnes hostí mnoho zajímavých akcí světového významu.

Barbora Hebrová minulý rok nastavila českou laťku svým čtvrtým místem hodně vysoko. Usměvavá barmanka Lucie jde proto do přípravy s vervou a odvahou a svůj postup mezi nejlepší barmany světa bere opravdu vážně. „Trénuji v podstatě každý den několik hodin - v práci. Kritickým publikem jsou mi naši hosté a kamarádi. Kromě toho ještě v průběhu října absolvuji ostrý trénink - oficiální průpravu v Pivovarské škole v Praze pod dohledem obchodního sládka společnosti Pivovary Staropramen a experta na točení a servírování piv Libora Vávry. Také intenzivně piluji angličtinu. Mám soukromého učitele, ke kterému chodím dvakrát až třikrát týdně, pivní terminologie má totiž svá specifika,“ vysvětluje Lucie, v jejímž slovníku teď najdete taková slova jako beheading (seříznutí pěny) nebo bestowal (servírování).

Lucii v jejím snažení podporuje i rodina, kolegové v práci a hosté její domovské restaurace. Má dokonce vlastní fan klub, který se ji chystá doprovodit až do Londýna. „Podpora okolí mě hrozně těší a zároveň je mým hnacím motorem. Fan klub tvoří hlavně naši hosté, kteří se mě už začínají ptát, jak se chystám do Londýna. Prožívají to a někteří dokonce chtějí jet se mnou,“ směje se Lucie. Zároveň přiznává, že konkurence bude veliká. „Mám ze své účasti na světovém finále přirozeně respekt. Úspěchem je vlastně již samotná účast v londýnském klání, ale určitě chci být co nejlepší a dělám pro to maximum.

Lucie v českém finále nejenže zvládla naservírovat prémiový belgický ležák Stella Artois naprosto bezchybně a s grácií, ale k vítězství značně přispělo i její charisma a sympatický úsměv. To jsou další atributy, které porotci na světovém finále hodnotí,“ pochválila Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen, výkon Lucie Novákové na českém kole mistrovství.

Cílem World Draught Master je vybrat nejzručnějšího a nejcharismatičtějšího barmana, který dokonale ovládá servírovací rituál Stella Artois. Ten zahrnuje devět kroků, mimo jiné například správný sklon sklenice, výšku a správné seříznutí pěny nebo závěrečné opláchnutí natočené sklenice. Toto mistrovství se koná každý rok v jiném městě a letošního londýnského ročníku se zúčastní více než 30 finalistů z celého světa.

V loňském roce podle výběru odborné poroty zvítězila Novozélanďanka Avril Maxwell. Tu posléze čekala stejně jako předchozí vítěze cesta do více než dvaceti zemí světa, ve kterých coby velvyslankyně značky Stella Artois předávala dál své servírovací umění. Česká zástupkyně Barbora Hebrová obsadila loni prestižní čtvrté místo a v diváckém hodnocení získala dokonce bronzovou medaili, čímž nastavila Lucii značně vysokou laťku. „Barbora je skvělá, bude velmi těžké předvést tak úžasný výkon. Ale zároveň to považuji za ohromnou výzvu a motivaci,“ usmívá se Lucie.

Lucie Nováková se do světového finále probojovala letos v květnu, kdy vyhrála národní mistrovství v konkurenci dalších 25 soutěžících. Mistrovství se konalo během posledního dne Prague Food Festivalu, kterého byla značka Stella Artois hlavním partnerem. Kromě možnosti zúčastnit se světového finále získala Lucie i putovní uměleckou trofej z dílny renomovaného designéra Marka Vráblíka.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen


Kvalitativní vlastnosti různých chmelových preparátů, délka varu a množství použitých chmelových pelet významným způsobem ovlivňují senzorické charakteristiky výsledného piva. Použití chmelových pelet na začátku várky vede k tomu, že pivo se stává harmoničtější než při použití čistého CO2 extraktu. Přitom 50% přídavek napomáhá stejným způsobem k celkovému harmonickému vjemu, jako při použití 100 % pelet na začátku várky. Studie provedená vědci z Technické univerzity v Mnichově, z Ústavu pivovarství a nápojářství, ukazuje významný vliv chmele na chuťový prožitek a harmonii výsledného piva. Prostřednictvím dávky chmelových pelet získá pivo kromě aromatických a hořkých látek ještě další složky (polyfenoly, nespecifické měkké a tvrdé pryskyřice), které mají pozitivní účinek na harmonii výsledného nápoje.

S vhodnou technologií zpracování chmelových hlávek je možné docílit na jedné straně příjemné hořkosti a požadovaného chmelového aroma. Na druhé straně je zde i důležitý přínos pro harmonii a stabilitu chuti.

Zdroj: Agronavigátor.cz | BRAUWELT | Autorka: Iva Hvízdalová


Oktoberfest v palestinském stylu

[čtvrtek, 7. říjen 2010]

Pivní festival Oktoberfest je neodmyslitelně spjat s Německem. Jeho obdoby se ale konají po celém světě a naleznete ho i na místech, kde byste ho zřejmě nečekali. Takovým místem je i vesnice Taybeh severovýchodně od Ramalláhu. Právě zde se v sobotu Oktoberfest konal a sešli se na něm jak místní, tak i cizinci. Pinta místního piva se prodávala za 10 šekelů a kromě piva se návštěvníci mohli zabavit hudbou nebo tancem.

Foto

Ano, Palestinští Arabové jsou sice většinou muslimové a islám jim alkohol zakazuje, ve vesnici Taybeh ale žijí Arabové křesťanského vyznání a těm v popíjení piva nebrání nic, tedy minimálně náboženství určitě ne.

Pivo se v Taybeh vyrábí od roku 1994. Kromě běžného piva se tu vyrábí i nealkoholická verze pro muslimy. Místní pivo se vyváží do Izraele a do Japonska. Pokud na toto pivo narazíte v Evropě, s největší pravděpodobností se nejedná o dovoz z Taybeh, ale o pivo vyrobené v Belgii pod Německou licencí. Zajímavostí je, že chmel pro výrobu piva se dováží z České republiky.

Zdroj: Israel.cz | YnetNews | Foto: Ralf Lotys


«« « Strana 507 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň