Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nový rok zahájil Budějovický Budvar, n. p. s novým sládkem. Stal se jím Adam Brož.

V roce 1999 Adam Brož absolvoval s vyznamenáním obor Sladařství a pivovarství na Fakultě potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT v Praze. Po ukončení vysoké školy nastoupil do pivovaru Budějovický Budvar na nástupní praxi absolventa VŠ. Od roku 2000 postupně pracoval na pozicích kontrolora jakosti, mistra technologických provozů a v dalších pozicích. Od roku 2006 působil jako zástupce vedoucího výrobního oddělení.

Foto

Sládkovské žezlo, které ale v tomto případě představuje historický teploměr, převzal Brož od dlouholetého strážce kvality budvarského piva Josefa Tolara. Tolar k 31. prosinci 2008 odešel do důchodu z pozice sládka a výrobně technického ředitele. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru.

Brož se stal desátým sládkem v historii Budějovického Budvaru.

Pan Tolar byl vždy oddán pivu značky Budweiser Budvar a pečoval o špičkovou kvalitu tohoto piva. Proto při modernizaci výroby důsledně dbal na to, aby byla zachována výroba originálního budějovického piva tradičním způsobem,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Josef Tolar jako sládek odpovídal za konečnou kvalitu piva, které opouštělo bránu pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva – to je větší objem, než jaký se vyrobí v celé České republice za jeden rok. Tolar významně přispěl k doladění technologie výroby originálního budějovického piva, které vedlo k získání „Chráněného zeměpisného označení (PGI)“ v roce 2004 a měl zásadní podíl na celkovém technologickém a technickém rozvoji pivovaru, který nemá v historii podniku obdoby. Pod jeho dohledem byla výrobní kapacita pivovaru zvýšena téměř na trojnásobek.

Adam Brož pracuje v Budějovickém Budvaru od roku 1999. Je jedním z žáků Josefa Tolara, od kterého získal obrovské množství teoretických znalostí i praktických zkušeností. „Již v době studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která mě pro budoucí praxi velmi dobře připravila, jsem měl svůj zvolený obor – sladařství a pivovarství – velmi rád. Je pro mne velká čest řídit výrobu piva tak výjimečného, jaké se vyrábí v Budějovickém Budvaru, zvláště nachází-li se tento pivovar v mém rodném městě. Za svůj cíl považuji zachovat výlučnost našeho piva pokračováním v dlouholeté tradici předchozích generací a zároveň rozvíjet pivovar s využitím nejnovějších poznatků pivovarského oboru,“uvedl Brož, nový sládek Budějovického Budvaru.

Protože pan Tolar patří mezi nejzkušenější odborníky v českém pivovarnickém průmyslu, bude s Budějovickým Budvarem i nadále spolupracovat jako poradce v oblasti technologie výroby a investic.

Životopis Ing. Josefa Tolara (* 1942)

V roce 1965 absolvoval fakultu potravinářské technologie na VŠCHT v Praze. Svou profesionální dráhu začal hned po ukončení vysoké školy jako vedoucí laboratoře v pivovaru Budějovický Budvar. S tímto pivovarem byl spojen celý jeho pracovní život. Po získání zkušeností a odborné praxe v různých pozicích ve výrobním úseku pivovaru se v roce 1985 stal sládkem a v roce 1992 výrobně technickým manažerem Budějovického Budvaru. V této pozici řídil mimo jiné rekonstrukci a rozšíření výrobní kapacity pivovaru ze 450 tisíc hektolitrů na 1,35 milionu hektolitrů ročně. Od roku 1998 je členem představenstva Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského v Praze. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel Pito - první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal zvláštní cenu „Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu“ (British Guild of Beer Writers) – „stříbrný korbel“ (Silver Tankard) za svůj jedinečný přínos evropskému pivovarnictví. V srpnu 2008 byl pan Tolar, jako první Čech v historii, členem odborné poroty, která volila „Nejlepší pivo Velké Británie“ pro rok 2008. V listopadu 2008 ho Sdružení Přátel Piva vyhlásilo „Sládkem roku 2008“.

Historický přehled sládků Budějovického Budvaru

1.4. 1895 – 31.3. 1899 - Antonín Holeček

1.4. 1899 – 31.12. 1908 - František Felix

1.1. 1909 – 26.2. 1919 – Josef Brych

1.3. 1919 – 31.12. 1935 – Vladimír Kořán

1.1. 1936 – 30.4. 1942 – Dr. Ing. Oldřich Miškovský

1.5. 1942 – 10.4. 1948 – Ing. Václav Rambousek

1.1. 1949 – 31.7. 1959 – Rudolf Smolík

1.8. 1959 – 31.12. 1984 – Miloš Heide

1.1. 1985 – 31.12.2008 – Ing. Josef Tolar

1.1. 2009 – dosud – Ing. Adam Brož


Čierno-biely spot z roku 1955 je súčasťou kampane k 250. narodeninám pivovaru. Pozrite si ho.



V čierno-bielej reklame s názvom „Sea Lion“ z roku 1955 oživila agentúra SH Benson tukana s pohárom piva na zobáku, ktorý bol hlavným hrdinom úspešnej printovej kampane v 30. rokoch minulého storočia. Prvý spot sa začína slovami „A Guinness poster comes to life – Plagát Guinness ožíva“.

Spot sa na obrazovky vracia vďaka „stroju času“, ktorý pripomína „250 nezabudnuteľných rokov“. Podľa MediaGuardian sa v narodeninovej kampani postupne vystriedajú všetky najznámejšie spoty Guinnessu. Pivovar však ich zoznam neupresnil, divákov chce prekvapiť. Spoty budú dostupné aj online.

V Írsku kampaň podporia outdoory s obrázkami zvierat - tukana, pštrosa a pelikána, ktoré vystupovali v reklamách na Guinness. Oslavy vyvrcholia 26. septembra v Dubline.

Pivovar začal s oslavami narodenín už minulý rok. V septembri odštartoval kampaň „17.59. It's Guinness Time.“ (17.59. Čas na Guiness) za 5 miliónov libier (190 mil. SKK; € 6,3 mil.) z dielne dublinskej agentúry Irish International BBDO. V jednom z televíznych spotov si zahralo niekoľko desiatok akrobatov v zlatých trikotoch, ktorí znázorňovali bublinky v pive.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Dáša Stanková


Malé pivovary v Dánsku

[pátek, 9. leden 2009]

Novým přínosem pro dánské pivovarnictví je deset různých „mladých pivovarů“, které mají mimo jiné bohatý vzhled, který působí na dánské pivovarnické scéně. Pro své pivovarské výrobky získávají kvalitativní regionální, národní a mezinárodní ocenění. Zastoupení všech deseti malých dánských pivovarských podniků se podílí stejnou měrou na výsledku, při kterém je dánské pivo stále více žádáno.

Mnoho výrobků produkovaných minipivovary je k dostání především v regálech supermarketů za současného využití propagačních materiálů. Velkou měrou se na tomto stavu se podílí obchodní síť COOP se svými zhruba 1 650 filiálkami.

Cenové rozdíly a pestrá škála výrobků nové generace jsou spojeny s kvalitou, rozmanitostí a pivovarskými inovacemi. Prostřednictvím obchodu je dosaženo atraktivního rozpětí těchto vlastností.

Dánský spotřebitelský trh hodnotil a konzumoval různorodé nové tuzemské speciality. Na základě hospodářských podnětů se provádí výsledná kalkulace minipivovarů, kdy se využívá kompletních opatření v souvislosti výrobními náklady. Zohledňuje se bohatý sortiment ve vztahu ke skutečnému celkovému objemu výroby. Dánský trh s pivem zpětně reaguje na vysoké ceny piva, které by ne u všech minipivovarů mohly dosáhnout hranice, která reaguje na konkurenční situaci. Některé malé pivovary za výrazně zpřísněných podmínek hledají v zahraniční nejen dodatečná odbytiště, ale získávají mezinárodní pozornost vzhledem ke svým inovacím. Jako stálý pohotový informační, komunikační kanál a jako nákupní platforma je v současné době stále více využíván internet.

Všechny nové minipivovary hledají další veřejné příležitosti pro efektivní odbyt díky spotřebitelským reakcím využívajícím příležitostí 1. evropského pivního festivalu, který proběhl v Kodani.

Se zhruba 110 velkými, malými a restauračními pivovary mohlo Dánsko využít tuzemský přírůstek potenciálu a postupně ho zvyšovat. Tak jsou mladí pivovarníci nuceni vidět a měnit průkopnické novinky občas i proti podnikatelskému konsolidačnímu souboru opatření. Nicméně desetiletý vývoj na dánském trhu s pivem způsobil výraznou výrobkovou revoluci.

Mnohostranná pivní kultura je orientovaná na spotřebitele. Obchodní standard je zajišťován většinou inovačních pivovarů, kdy dochází k přirozenému a očekávanému doladění reakcí na trh, které zajišťují další trvání změn v této oblasti nápojářství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Pivovar STEIGER, a. s., Vyhne má zatiaľ dostatočné zásoby piva a dokáže istý čas zabezpečiť plynulé zásobovanie svojich odberateľov bez obmedzení. V súčasnosti v dôsledku zavedenia obmedzení, vyplývajúcich z 8.regulačného stupňa odberu zemného plynu, pivovar prerušil proces varenia, ktorý je energetický najnáročnejší, ale ostatné technologické uzly fungujú normálne. V práci je aj všetkých takmer 200 zamestnancov pivovaru. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po zavedení regulačného stupňa č.8 sme prešli na nudzový systém pri dodržaní stanoveného limitu spotreby plynu nariadeného SPP. Spotreba sa sleduje každú hodinu.Za daných podmienok sme schopný zásobovať trh fľašami a sudmi,ale nie sme schopní pri danej kvóte plynu variť pivo do zásoby do pivníc. Ak bude platiť regulačný stupeň č.8, do 8 dní to nemá dopad na našu firmu,ale potom to už budú ekonomické straty, ktoré sa prejavia až v nasledujúcom mesiaci. V prípade ďaľšieho obmedzenia máme zásoby pre trh (fľaše, sudy) na cca 8 dní a potom musíme celý systém výroby odstaviť“, konštatoval J.Vysloužil

Dodal, že výhodou pre zákazníkov je to, že STEIGER je jedným z posledných pivovarov, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným varením stupňovitostí a výnimočným tradičným poctivým dvojstupňovým ležaním. Práve proces ležania, ktorý trvá spolu až 45 dní zaručuje, že pivovar má dostatok piva v ležiackych pivniciach.

Pivovar STEIGER v súčasnosti varí 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Nová webová stránka o pive

[pátek, 9. leden 2009]

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. spustila od januára novú webovú stránku. Okrem výrazných grafických zmien je stránka bohatšia aj po stránke obsahovej. Nová webová stránka www.pivovarytopvar.sk prináša návštevníkom množstvo zaujímavých informácií o pive všeobecne, hlavne o jeho výrobe, mýty o pive, ale aj mnohé iné zaujímavosti.

V súlade s princípmi zodpovedného podnikania spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. musí užívateľ pred vstupom na stránku zadať mesiac a rok svojho narodenia. Pokiaľ je návštevník starší ako 18 rokov, môže pokračovať ďalej. Tu ho privíta doslova kolotoč pivných fliaš. Táto dynamika je ďalšou dôležitou charakteristickou črtou novej webovej stránky a prítomná je v tzv. horných promoplochách.

Nová „pivná“ webstránka sa člení na osem hlavných sekcií, z ktorých každá obsahuje množstvo informácií. Pre všetkých milovníkov piva je určená sekcia Čaro piva, ktorá návštevníkov pútavo prevedie procesom výroby piva. Po rozkliknutí sa na promoploche rozbehne séria zaujímavých fotografií so stručnými opismi jednotlivých ingrediencií a následne aj krokov výroby piva. Sekcia Čaro piva prináša aj bližšie informácie o správnom čapovaní a podávaní piva, ale návštevníci stránky tu nájdu aj informácie o tom, aký vplyv má pivo na ich zdravie.

V sekcii O nás je okrem iného netradičným a pútavým spôsobom spracovaná história pivovarov v Šariši aj v Topoľčanoch. Návštevníci stránky tu nájdu vybrané historické míľniky oboch pivovarov – pričom každý z nich je reprezentovaný reálnou etiketou fľaše z daného roku. Medzi jednotlivými etiketami sa dá pohybovať šípkami vpred alebo vzad, čím vlastne návštevník stránky virtuálne cestuje aj históriou daného pivovaru.

Je tu však aj veľa iných zaujímavostí, ktoré robia novú stránku pútavú pre tých, ktorí ju navštívia. Sekcia Naše hodnoty obsahuje etické zásady, ktorými sa riadia Pivovary Topvar, i časť Zodpovedné podnikanie a v súvislosti s ňou hlavné princípy prístupu spoločnosti k alkoholu. Časť Podpora komunít prináša prehľad aktivít firmy na poli spoločenskej zodpovednosti a podpory komunít a regionálneho rozvoja ako aj sponzoringové aktivity. Návštevníkom, ktorí majú záujem o prácu v spoločnosti Pivovary Topvar, je určená sekcia Kariéra s ponukou voľných pracovných miest.

Predovšetkým pre novinárov je určená sekcia Pre médiá, v ktorej sú k dispozícii nielen aktuálne tlačové správy, ale aj archív starších správ. V časti Fotogaléria možno nájsť fotografie oboch pivovarov, ako aj rôznych technológií v tlačovej kvalite.

„Snažili sme sa, aby nová stránka pôsobila moderne, sviežo, pútavo a zároveň prehľadne. Aby jej dizajn príjemne vplýval na všetkých užívateľov a tí aby na nej bez problémov našli všetky požadované informácie,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Zdroj: Infoline.sk Autor: Pivovary Topvar


Jediná sušárna chmele z nepálených cihel v České republice je v Odrlicích, místní části Senice na Hané. Budova ze sedmdesátých let 19. století je bohužel na seznamu zchátralých památek okresu Olomouc.

Foto

Sušárna je ve velmi špatném stavu, chybí jí okna a topení. Především je však nutné objekt staticky zabezpečit,“ řekl František Chupík z Národního památkového ústavu v Olomouci.

První krůčky však již pomalu začínají. Bývalá starostka Senice na Hané Eliška Dostálová založila s dalšími lidmi občanské sdružení Aktiv plus a hodlají sušárnu odkoupit.

Je to ojedinělá památka, máme objednaný geometrický plán, aby se mohl pozemek oddělit a potom odkoupit od vlastníka Břetislava Staroštíka,“ popisuje Dostálová.

Téměř dvacet let památnou budovu nikdo nevyužíval, předtím sloužila zemědělskému družstvu jako sklad.

Určitě z toho nechceme udělat výdělečný podnik, předběžně by tam mohla být taková malá výstava, muzeum pivovarnictví regionálních značek. Již dříve jsem zajistila statika, ale bohužel nebyla vůle zastupitelů cokoliv měnit,“ uvedla Dostálová, která pracuje na Pozemkovém úřadu v Olomouci.

Objekt je především potřeba zajistit proti pádu.

Hliněná konstrukce sušárny chmele byla součástí stodoly, která vyhořela. Část stodoly je přestavěná, ale památkově chráněná je sýpka. Jenže rekonstruovat musíme i stodolu. Za dobu, kdy sušárnu nikdo nevyužíval, lidé vyřezali stropní trámy, které držely patra. Budova tedy není staticky vůbec zajištěná, navíc se oddroluje vnější část, může se tedy například při přívalových deštích kdykoli celá zbortit,“ říká architekt Pavel Pospíšil, který má připravit projekty na její obnovu.

Zastaveníčko pro cyklisty

Jen samotné statické zajištění, na které existuje projekt již několika let, bude stát milion korun. Náklady na celkovou opravu se podle architekta pohybují kolem dvou a půl milionu korun.

Plánujeme tam udělat takové zastavení na cyklotrase nebo by se tam dalo dojít i od auta. V létě by byla na místě trvalá služba, která by hlídala například expozici sušení chmele, jinak by byla k dispozici pro návštěvníky cedulka s informací, kde najdou klíče. Podobně jsem to viděl v Senetářově s muzeem knoflíkářství. Sušárna má tři patra, určitě by se však nedalo všude chodit, ale plánujeme udělat alespoň lehké schodiště s plošinkou do všech pater,“ říká Pospíšil.

Vlastníkem je stále Břetislav Staroštík

Doufám, že se sdružení záměr podaří. Nabízím sušárnu za symbolickou cenu, zkoušel jsem to prodat i pivovaru v Litovli. Jenže všechny předchozí akce byly neúspěšné,“ říká Staroštík, který sušárnu zdědil po pradědečkovi.

Ten se v roce 1857 do Odrlic přiženil a propagoval pěstování chmele. Zhruba o dvacet let později začal stavět budovu, kde měl dvě česačky a dvě sušičky. Chmel pěstovali také v sousední Seničce, Cholině a v Senici, kde zůstalo pětačtyřicet hektarů dodnes. V letech 1968 až 1969 propadl majetek státu, Staroštíkovi jej získali zpět po revoluci v roce 1989.

Úpravy by podle architekta Pospíšila mohly začít za dva roky, záleží na jednání s památkáři a na tom, jestli získá sdružení peníze.

Zdroj: Olomoucký deník | Foto: NPÚ


Obmedzenie dodávok plynu na Slovensko a následné prijatie regulačných opatrení pocítili aj v Pivovare Šariš na východe republiky. Vzhľadom na tieto skutočnosti spoločnosť Pivovary Topvar, ktorá je vlastníkom spomínanej prevádzky, vo výrobných závodoch vo Veľkom Šariši aj v Topoľčanoch varí a stáča pivo v obmedzenom režime.

"V súčasnosti sa väčšina kapacít využíva predovšetkým na stáčania piva, aby sme zabezpečili dohodnuté dodávky pre našich odberateľov. Máme pripravený aj krízový plán pre prípad úplnej odstávky plynu, pevne však veríme, že ho nebude potrebné zavádzať," uviedla dnes pre TASR manažérka spoločnosti pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Vo výrobných závodoch a v obchodno-distribučných centrách po celom Slovensku zamestnáva viac ako 900 pracovníkov. V samotnom závode vo Veľkom Šariši dnes pracuje takmer 400 ľudí.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk | Autor: TASR


Už po devatenácté se v jihočeském Táboře od 3. do 6. února uskuteční největší slavnosti piva v ČR. Soutěžit bude 280 vzorků piv a také 20 vzorků minerálních vod.

Slavnosti piva a minerálních vod se uskuteční především v táborském hotelu Palcát. Součástí budou i odborné degustace piv a minerálek v prostorách Jihočeské univerzity. „Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho pět ze Slovenské republiky, dva z Polska a po jednom pivovaru z Itálie a Belgie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky. V soutěži minerálních vod bude ve dvou kategoriích soutěžit o titul Zlatý český pramen pět největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva ze Slovenska,“ prozradil pořadatel akce Alois Srb.

V odborné části se už tradičně bude soutěžit o titul Česká pivní pečeť ve 13 kategoriích: nealkoholické pivo, pivo se sníženým obsahem cukru, světlé výčepní pivo, světlý ležák, světlý ležák prémium, tmavé výčepní pivo, polotmavé pivo, tmavý ležák, tmavé speciální pivo, světlé speciální pivo, světlé pivo z minipivovaru, tmavé pivo z minipivovaru a kvasnicové pivo.

Ve veřejných ochutnávkách nabídne akce 85 druhů piv z 35 pivovarů. Konečné vyhlášení výsledků vítězů, se uskuteční 6. února na slavnostním večeru v hotelu Palcát, kde bude udělena i cena veřejnosti jak v nejlepších pivech, tak v nejlepších minerálních vodách.

Organizátoři připravili po celou dobu slavností i bohatý doprovodný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, budou zde také 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna. Jedním z hostů bude i zpěvák Jakub Smolík.

Vstupenky budou v předprodeji od 12. ledna v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Narozeniny slaví

[středa, 7. leden 2009]

Karel Witz (62), spolumajitel a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce

Ačkoliv pivovar v Poličce býval dříve ve vlastnictví jeho předků, k řemeslu se dostal značnou oklikou. Po absolvování vysoké školy ekonomické se odstěhoval do Košic, kde pracoval jako referent. Mnohem více ho však zajímala jeho vášeň - kytara.

Postupně hrál v kapelách Modus, kde se setkal třeba s Miro Žbirkou, spolupracoval s Marianem Vargou, působil po boku Petra Nagye. Po listopadu 1989 však nastal zásadní obrat. Po několikaletém úsilí získal v Poličce pivovar, který však byl v tragickém stavu. Postupně se mu dařilo jej rekonstruovat, zachovával co možná nejvíce z tradičních výrobních postupů. Nyní poličský pivovar uvaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a je 22. největší v Česku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar U Medvídků

[středa, 7. leden 2009]

Možná tip na příštího Silvestra. Tedy alespoň pro ty, kteří mají rádi pivo. Pražský Pivovar U Medvídků vaří nejsilnější pivo na světě. Čítá 33 stupňů a jmenuje se X-beer 33. Na ex neradno pít, má totiž 12 % alkoholu.

Pivo se tady vaří už 550 let a v prostorách někdejší sladovny se podíváme na krásné a výjimečné exponáty dokladující historii pivovarnictví: staré pivovarské sudy, kádě a nejrůznější nástroje. „Popíjet“ budeme s Janem Göttlem, spolumajitelem pivovaru a sládkem Ladislavem Veselým.

Tenhle supersilný mok se málem dostali i do Guinessovy knihy rekordů. V Londýně ho ochutnali, testovali, ale nezapsali, protože pro piva vařená z extraktu mladiny zatím nemají kategorii.

Základ na pivo by měl být tak hustý, že prý připomíná pohádku Hrnečku, vař. A reakce na tohle pivo. Buď ano, nebo ne. Buď si ho zamilujete,nebo ho už nikdy nebudete chtít ochutnat.

Video naleznete mj. zde...

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Pražský pivovar U medvídků má hned několik "nej" - je jedním z nejstarších pivovarů u nás, je zcela nepochybně nejmenším pivovarem v českých zemích a vaří se tu nejsilnější pivo na světě. Zdejší X Beer má 33 stupňů a nechybělo mnoho, aby byl zapsán v Guinessově knize rekordů. Bohužel, nakonec se ale ukázalo, že takovou kategorii v Londýně nevypisují a tak se zdejší pivo ocitlo "jen" v knize rekordů českých.

Zdejší sládek Ladislav Veselý nám na uvítanou podal ruku a s neskrývanou hrdostí nám začal vypravovat, že zdejší pivo se vaří podle starých receptur, vše se při jeho výrobě dělá ručně a k jeho kvašení, zrání i stáčení se používají výhradně dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích a doporučuje se pít ho raději ve dvou (na jednoho je prý moc silné), musí nejméně půl roku zrát. Ale platí tu víceméně totéž, co u dobrého vína - čím starší, tím lepší. A tak pěnivý mok, který v sudech odpočívá třeba dva roky, je chuťově ještě mnohem lepší.

Zdejší budova má bohatou historii. Pivo se tu vařilo od poloviny 15. století. Dříve to prý bývalo pivo žaludeční, tedy velmi hořké, které přispívalo k dobrému trávení. Není divu, že se sem scházeli lidé z celé Prahy a nechyběla mezi nimi ani slavná pražská bohéma v čele s Franzem Kafkou. Pro ně tu byl i jeden z prvních pražských tingltanglů - tedy kabaret, kde se nejen čepovalo dobré pivo, ale tančil se i kankán.

Dnes už tu sice Kafku ani tanečnice nepotkáte, ale zato tu uvidíte i plno starých exponátů, které jen tak někde nemají. Nástroje, které v průběhu staletí sloužily k přípravě chmelového moku, zdobí zdejší zákoutí, chodby i výčep a vy jen můžete hádat, k čemu tak mohly sloužit. Přímo v pivovaru pak můžete obdivovat sbírku fotografií starých a dávno zrušených pivovarů, které kdysi fungovaly v okolí Perštýna.

A co víc - nemusíte si tu poručit jen točené pivo, ale také si můžete koupit pivní šampóny, gely a krémy, které prý obsahují plno vitamínu B a našemu zdraví převelice prospívají. A co byste řekli třeba takové pivní zmrzlině? Že byste ji vůbec nevzali do úst? To je ale velká chyba! Při natáčení jsme ji ochutnali a věřte, že je výtečná. "Na jazyku nejprve chutná sladce, ale za malou chvilku se její chuť začíná měnit a nakonec je úplně hořká," vysvětluje spolumajitel pivovaru Jan Göttel. A co víc - můžou ji ochutnat i děti, neobsahuje totiž ani promile alkoholu.

Máte-li čas a chuť, určitě se do pivovaru U medvídků vydejte. Pivo, to je totiž celá věda a vy právě tady můžete alespoň trochu poodkrýt její tajemství.

Zdroj: Toulavá kamera ČT24.cz | Autor: Petra Škraňková


Vánočním překvapením se staly ochutnávky piva ze Žateckého pivovaru až na daleké Kubě.

V Havaně, v Santiagu de Cuba a na pláži Varadera se stalo hitem žatecké exportní pivo v třetinkových lahvích a pivo Xantho, které na ostrov dovezl předseda spolku žateckých rodáků Petr Šimáček.

Foto

Na Kubu jsme přivezli čtyři basy piva ze Žatce. Původně mělo být jen pro nás, ale jakmile se rozkřiklo, že jde o české pivo, byli jsme nuceni dělat ochutnávky a všichni si pivo pochvalovali,“ říká.

Na bílých plážích Varadera jeden barman uspořádal dokonce malou degustaci. V konkurenci slabého kubánského piva Cristal i silnějšího Bucanera vyšlo jako jasný vítěz pivo ze Žatce.

Kromě domorodců měly největší zájem hlavně turistky z Kanady o černé žatecké pivo Xantho, moc jim chutnalo,“ říká Petr Šimáček.

Pivo, které se vyrábí v Žatci, lze koupit například v Anglii, Německu, Švédsku, Austrálii či Spojených státech. Tam všude žatecký pivovar vyváží. „Exportujeme asi patnáct procent výroby, což znamená necelých 5000 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak doma, tak i v zahraničí, v průměru asi o 5%,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel žateckého pivovaru. “Na Kubu zatím nevyvážíme, ale zájem o naše pivo na Kubě či v Kanadě, to by byla výzva k dalšímu možnému rozšíření exportu v roce 2009,“ usmál se.

Zdroj: Žatecký deník | Foto: Petr Šimáček


Černohorský pivovar má v plánu vybudovat novou pivní stezku z Černé Hory na brněnskou přehradu, vznikne tak celý pivní okruh.

První pivní trasa už funguje, vede z Černé Hory, přes Šebrov, Vranov u Brna, Mokrou Horu na vlakové nádraží Brno – Řečkovice. Druhá trasa povede z Černé Hory přes Drásov, Čebín, Rozdrojovice k brněnské přehradě. Bude měřit 28 kilometrů stejně jako první část.

Druhou stezku postavíme proto, aby se turisté z Brna nemuseli vracet zpět stejnou trasou, ale jinudy,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. „Stezku nyní dolaďujeme v terénu, u brněnské přehrady by se měla napojit na vznikající cyklostezku,“ dodal.

Pivní stezku by měl 2. května otevřít cyklistický závod k příležitosti pivního máje, který pivovar pořádá.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2007 vyrobil 165 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více než v roce 2006. V současné době buduje v Černé Hoře i čtyřhvězdičkový hotel, který by měl vyrůst do první poloviny roku 2010.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Plzeňský Prazdroj vyhrál výběrové řízení a stal se oficiálním dodavatelem piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky Radě Evropské unie. Od ledna do června Prazdroj dodá piva Pilsner Urquell, ale také Gambrinus 11°, Excelent, Master a Radegast Birell společně s výčepní technikou a sklem na přibližně pět desítek akcí a zasedání.

Poprvé se Prazdroj představí jako partner předsednictví na oficiálním slavnostním galavečeru, který proběhne 7. ledna v Národním divadle. Plzeňské pivo se ale bude čepovat i na setkání vlády s Evropskou komisí, stejně jako na 14 neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti či doprovodných kulturních akcích.

Podle předpokladů vypijí politické reprezentace i kulturní špičky všech zemí unie během půlroku českého předsednictví až 5000 litrů čepovaného piva a 2500 litrů piva lahvového. Počítá se i s dodávkou zhruba 2500 litrů nealkoholického piva Radegast Birell.

Plzeňské pivo je již od roku 1842 tím nejlepším reprezentantem české pivní kultury. Symbolem předsednictví je kostka cukru, která je českým vynálezem. Ale také spodně kvašený ležák plzeňského typu se zrodil v Čechách. Během zasedání pořádaných v rámci českého předsednictví ochutnají tu pravou Plzeň politické i kulturní špičky všech členských zemí,“ řekl Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Ačkoli čepování piva je na podobných akcích běžnou záležitostí, v jednom detailu se bude pro personál a výčepní lišit. Všichni totiž budou muset projít bezpečnostní prověrkou, která je nezbytná kvůli bezpečnosti zúčastněných.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Jana Křížová


Pivovarská logistika

[pondělí, 5. leden 2009]

U středně velkých pivovarů se často hledí na to, aby byly vhodně využívány omezené prostory pro skladování a pohyb zboží. Je třeba, aby docházelo k optimalizaci, která by vedla k tomu, aby se mohl vývoj objemů výroby přizpůsobit situaci na současném trhu.

Nákladné přesuny zboží a pracovní procesy zeslabují možnost konkurence, proto se nabízejí dvě doporučené varianty k řešení vzniklých problémů.

1) Rozšíření stavby, vestavbou nebo přístavbou, na stávající ploše podniku, nebo

2) Vybudováním nové budovy logistického centra postaveného na „zelené louce“ (s možností přejíždění tam a zpět v průběhu výroby )

Kompletní přemístění logistiky, například na okraj obce nebo do blízko položených průmyslových zón je pravidlem pro nejčastější způsob řešení, které je zaměřené na budoucnost.

Řízení a kontrola skladování

Stále znovu se klade důraz na kontrolu skladování, která bývala často opomíjena, resp. nevyužívala důležité informace k přesnému řízení, jež nebyly vždy k dispozici, jako například:

- placení za skladovací obaly

- kompletování celků a částí určených k třídění výrobků

- dosažitelné vzdálenosti mezi jednotlivými druhy zboží

- náklady, absolutní a relativní, například na hodinu stohování obalů

- průběžný čas použitých vozidel, které se uplatňují při přísunu i výstupu zboží

- doba na zpracování zakázky

- charakteristické náklady určené k oceňování zaměstnanců

Zdroj: Agronavigátor | Autor: Iva Hvízdalová


Minipivovar v Kvačanoch

[pondělí, 5. leden 2009]

JOZEF a KATARÍNA BRONTVAIOVCI odkúpili pozemok s domom v Kvačanoch, v ktorom kedysi vyrastala Katarínina mama. U akademického maliara Milana Gromnicu si objednali projekt na „vidiecky dvor”, ktorý v sebe skĺbil tradíciu liptovskej dediny s architektúrou súčasnosti a postavili dva domy – z dreva a kameňa. Majiteľka jazykovej školy a umelecký kováč najprv uvažovali, že by poskytovali ubytovanie turistom a predvádzali ľudové remeslá. Až neskôr sa zrodila idea prvého mikropivovaru na Liptove.

Nápad s pivom vznikol počas dovolenky v Pensylvánii v USA, kde manžel Kataríninej sestry Taťjany vyrábal pivo v pivnici svojho domu.V Amerike je celom normálne nakúpiť ingrediencie alebo koncentráty a variť si doma vlastné pivo. Vtedy si Jozef povedal: Prečo by som to nemohol skúsiť aj ja?! A tak najväčšia batožina, ktorú si Brontvaiovci priviezli spoza veľkej mláky, boli slady, z ktorých si uvarili vynikajúci poter. Pri jeho popíjaní sa utvrdili v myšlienke, že začnú variť vlastné pivo. Jozef sa vrhol do štúdia histórie piva, čítal o mikropivovaroch, surfoval po pivných informáciách na internete a začal si cieľavedome skladať tím poradcov. V jeho prípade platilo, kto hľadá, ten nájde. Neďaleko Kvačian našiel spriaznenca v pánovi Vojtechovi Giertlovi, ktorý staval pivovary po celom svete. Ďalším Jozefovým poradcom sa stal inžinier Mišovie, jeho vzdialená rodina. Pri vytváraní mozgového trustu nového podniku mu celkom prirodzene napadlo, že na malom Slovensku je asi každý s každým rodina.?

Začínali na jednom variči

S výrobou piva najprv začali v hospodárskej budove s jedným varičom, štyrmi hrncami, sitom a teplomerom. Po prvom narazení piva museli umývať veľa špinavých hrncov, lepkavých od sladiny či uvarenej a zachmelenej mladiny. Prvé domáce pivko im však výborne chutilo. Jozef sa učil na vlastných chybách. Raz nedal na radu profesionála Vojtecha Giertla, ktorý ho presviedčal, že pivovarník nepoužíva ortuťový teplomer. Jožko si bol istý, že sa nemôže rozbiť! Ale stalo sa a pivo musel zlikvidovať. Vtedy si povedal, že musí čierne remeslo celkom zmeniť na biele. S pomocou poradcov ešte raz využil svoje kováčske náčinie a vyrobil potrebnú aparatúru na varenie piva, ktorá vyhovovuje najprísnejším európskym normám. Za hlavného sládka sa vyučil jeho švagor Palko, ktorý už má aj následníka – syna Jakuba. Dnes je hospodárska budova asi najmenším pivovarom na Slovensku a prvým na Liptove vôbec, v ktorom sa za mesiac vyrobí šesťsto litrov piva – Brontvaiovský svetlý výčapný ležiak, Brontvaiovský polotmavý jantár a Brontvaiovské čierne pivo.?

Vhodné najmä pre ženy

Jozef a Katarína tvrdia, že filozofia ich piva nie je o alkohole, ale o dobrých medziľudských vzťahoch, príjemných zážitkoch a úsmevných stretnutiach s priateľmi. Začiatkom roka postihla ich rodinu veľká rana. Po dlhej a ťažkej chorobe zomrel Katarínin otec, lekár a spisovateľ Benjamín Tinák. Pred rokom mu diagnostikovali rakovinu zažívacieho traktu. Choroba postupovala napriek chemoterapiám a intenzívnej liečbe. Katarínin otec do posledných chvíľ vtipkoval, aby odpútal pozornosť od svojej ťaživej situácie. V posledných mesiacoch začal mať problémy aj s prijímaním tekutín. Vyskúšali všetky možné nápoje, až napokon požiadal Katku, aby mu priniesla svoje pivo. Po ňom sa mu zvyklo uľaviť, lebo z dosiaľ nevysvetliteľných dôvodov upokojovalo poničený žalúdok a vyrovnávalo tekutinový deficit v organizme. Nuž, zdá sa, že pivo z Kvačian má veľmi zaujímavé vlastnosti. „Našou snahou je vyrábať pivo plzenského typu dekokčnou metódou s využitím kvačianskej vody a slovenských surovín,” prezrádza Jozef. O tom, že sa im to darí, hovoria aj posledné štúdie pražského Výskumného ústavu pivovarníckeho, z ktorých vyplýva, že brontvaiovské pivo obsahuje veľa fytoestrogénov, aké sa inak nachádzajú v kvasinkovom nepasterizovanom a nefiltrovanom pive. Majiteľ mikropivovaru hovorí, že to je aj dôvod, prečo je vhodné najmä pre ženy.

Sny o budúcnosti

Kvačianska dolina je krásna. Na leto pripravujú vo „vidieckom dvore” festival, pri ktorom nebude chýbať zábava, hudba a prezentácie remesiel. Jozef Brontvai je rodený gurmán, preto rád varí a vyrába všelijaké špeciality. Tie si už pochvaľovali Indovia, ale aj účastníci americkej svadby, na ktorej si bral americký Indián rodáčku z Kvačian. V budúcnosti by si Brontvaiovci radi od urbáru prenajali kúsok lesnej pôdy, kde by si chceli postaviť niekoľko zrubov, v ktorých by predvádzali tradičné remeslá. Ich „dvor” by mal pre všetkých vytvárať priestor pre posedenie a príjemné rozhovory pri čerstvom nepasterizovanom pive.

Zdroj: Slovenka.sk | Autor: Peter Valo


Zmena plánu pre Stein

[pondělí, 5. leden 2009]

Investor, ktorý plánuje prestavať pivovar Stein na Blumentálskej ulici na polyfunkčný objekt, predpokladá, že bude mať zmenený územný plán v polovici tohto roka. Uviedla riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group Lucia Švecová. Momentálne je územie klasifikované ako priemyselná zóna.

Vypracúvame urbanistickú a dopravnú štúdiu, mohli by byť hotové začiatkom tohto roka,“ povedala Švecová. Pokiaľ to bude možné zo statického hľadiska, uvažuje investor o tom, že by sa časť pivovaru zachovala, v prevažnej miere však chce stavať nové objekty. „Vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu prehodnocujeme zloženie a objemy jednotlivých funkcií.

Objekt by mal mať deväť nadzemných podlaží s 33podlažnou výškovou dominantou. Začiatok výstavby predpokladajú na koniec roka 2010, výstavba by mala trvať dva roky.

Investor spracoval návrh urbanistickej štúdie, ktorá má byť podkladom pre zmenu územného plánu na území s výmerou 16 822 štvorcových metrov,“ potvrdil námestník primátora Tomáš Korček. Hlavné mesto od investora požaduje, aby podstatne zredukoval objem i výšku zástavby, ktorú má prispôsobiť okolitej zástavbe. Ďalej to, aby štúdiu prerokovali s verejnosťou, orgánmi pamiatkovej ochrany, mestskou časťou Staré Mesto a s ďalšími dotknutými subjektmi. „Ide o dlhotrvajúci a legislatívne náročný proces, preto nepredpokladám zmenu územného plánu skôr ako v roku 2010,“ zdôraznil Korček.

Mesto očakáva aj to, že firma podstatne zvýši podiel zelene, umožní pešie prepojenie Legionárskej a Bernolákovej ulice a vytvorí parter s občianskou vybavenosťou vrátane zelených plôch.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autor: SITA


Export do Peru

[neděle, 4. leden 2009]

Do redakce PI přišel tento mail, který se asi nejvíce hodí právě do téhle rubriky:

"Dear Sir,

I am a representative of Marche Selecta SAC a Peruvian company specialized in European beers. I would like to import and distribute your products in the Peruvian market and I would like to contact the person on charge about this matter. I really appreciate your kind reply.

Best regards,


Javier Romani

Marche Selecta SAC

Commercial Manager

Tel: 51 1 3482522

www.marcheselecta.com"

Pro nás, kdož nevládneme cizím jazykům snad pomůže volný překlad:

"Jsem reprezentant peruánské firmy Marche Selecta SAC, která se specializuje na evropská piva. Rád bych dovážel Vaše produkty a distribuoval je do marketů v Peru a rád bych kontaktoval osobu zainteresovanou v této věci (někoho, kdo by měl zájem o export). Opravdu oceňuju Vaši laskavou odpověď."

Takže, pivovarští, kteří chcete prodávat do Peru, neváhejte kontaktovat pana Javiera Romani.


Výroba piva v Číně

[pátek, 2. leden 2009]

Ještě před zhruba patnácti léty byla Čína na třetím místě ve světové produkci piva. Dnes je země s výstavem 395,4 milionů hektolitrů piva nepopiratelně vedoucím výrobcem na světovém trhu. Současnému trendu se daří díky účinku svého působení v celé výši a šíři.

Počátkem devadesátých let minulého století zásobovalo čínský trh okolo 1 300 většinou středních pivovarů, ale také i výrobci s výstavem milionů hektolitrů. Největším současným problémem se jeví nedostatečné obsazení odborných pracovních míst a zastaralé strojní zařízení. Většina odpovědných vedoucích pracovníků pochází z řad stranických kádrů.

Proto je nezbytné hodnotit odborné znalosti technologů, zejména jejich činnost vzhledem k odpovídajícím postupům, které se odrážejí v konečných nákladech a v kvalitě vyráběného piva. V mnoha případech je základním způsobem hodnocení degustace.

Počátkem a uprostřed devadesátých let se pivo velice často dostávalo na domácí stůl místních obyvatel. Proto bylo nutné se stále více zaobírat otázkami kolem plánování výroby, její organizace a logistiky. Na tom se musí podílet dostatečně proškolení vedoucí činitelé pracující ve výrobě, kteří ještě v těchto podnicích chybí. Dalším velkým problémem zbránění příchodu nových technologií do stávajících pivovarů byl důsledek hospodářské izolace Číny.

Až do konce osmdesátých let se běžně používalo zařízení konstruované na základě plánů německých podniků, které zde působily na počátku třicátých let.

V současné době je čínský trh na prudkém vzestupu. V příští dekádě se očekává se desetiprocentní nárůst objemu výroby, ale vyskytují se zde však oprávněné pochybnosti. Úspěchem by byl i nárůst na konečných pět až šest procent.

Vyskytují se i obavy z ukončení činnosti malých pivovarů, které usilují o to, aby se staly většími. Stále se hledají správné cesty, které by ovlivnily špatný stav výnosů a dovedly činnost pivovarů k výraznému zlepšení. Na trhu dochází ke značné kladné odezvě vzhledem k rostoucí kvalitě čínského piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Budějovický měšťanský pivovar (BMP) lepí na své pivo už alespoň šest let označení Budweiser Bürgerbräu. K nelibosti Budějovického Budvaru jako vlastníka ochranné známky Budweiser.

K jeho námitkám zakázal v roce 2004 firmě BMP krajský soud užívání tohoto pojmu a Vrchní soud v Praze v roce 2007 uložil „měšťanům“ zaplatit Budvaru za toto užití odškodné 350.000 korun

BMP mezitím doplnil etiketu o dominantní písmena B. B. Ostatně už 7. června 2002 přihlásil na Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) k zápisu do rejstříku ochranných známek kombinované označení „B.B. ORIGINÁL SVĚTLÝ LEŽÁK Budweiser Bürgerbrau“.

Budweiser dál vadí

K námitkám Budvaru ÚPV 27. listopadu 2003 návrhu nevyhověl. Dospěl k závěru, že navrhované označení by bylo zaměnitelné se známkami Budvaru.

Předseda ÚPV 21. listopadu 2005 ale rozhodnutí změnil. Podle něho přihlašované barevné kombinované označení dostatečně identifikuje BMP jako výrobce a má rozlišovací způsobilost i přes shodný slovní prvek “Budweiser“, který tvoří slovní ochrannou známku Budvaru.

Ten je v označení BMP užit jako součást označení místa původu, a tudíž neplní funkci značky piva. Tu v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“ Neexistuje prý tedy pravděpodobnost záměny u veřejnosti.

Budvar poté zažaloval u Městského soudu v Praze o zrušení tohoto rozhodnutí.

Shrnul, že je majitelem prioritně starších ochranných známek obsahujících slovní prvek „Budweiser“, z nichž dvě byly od února 1989 a od září 1991 prohlášeny za proslulé. Pojem Budweiser je v povědomí veřejnosti spjat s Budvarem.

B. B. je neodliší?

Prvek Budweiser obsažen i ve všech navrhovaných ochranných známkách BMP. Je situován v centrální části a tudíž nejnápadněji, jako dominanta. K odlišení pak nepostačí ani písmena „B.B.“.

Rozhodnutí předsedy ÚPV je podle Budvaru v rozporu se zákonem o ochranných známkách. Předseda ÚPV prý odmítl zkoumat, zda užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jí bylo na újmu.

Budvar připomněl minulé již pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky BMP pro označení Budweiser Bürgerbräu.

Předseda ÚPV k žalobě namítl, že každé přihlašované označení je nutno posuzovat jako jeden celek a nelze z něho tedy vytrhávat jeho jednotlivé části. Slovo „Budweiser“ v posuzovaném návrhu není použito samostatně, nýbrž jako součást označení původu. Funkci značky piva v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“

Pivař se prý vyzná

BMP tvrdí, že „Budweiser“ znamená v překladu „budějovický“ a je jen přídavným jménem, které k získání plného smyslu vyžaduje přiřazení podstatného jména.

V praxi si spotřebitel kupuje i objednává „Budvar“ (od žalobce) nebo „B.B.“, „bébéčka“ či „bíbíčka“ od přihlašovatele. Obě piva jsou vnímána jako „budějovická“.

Průměrného českého spotřebitele prý nelze podceňovat do té míry, že by nevěděl, jaké pivo pije, a že by si pletl výrobky Budvaru a BMP.

Je prý logické, že pocházejí-li oba konkurenti z jednoho místa, mají oba stejně silné právo na užívání názvu geografického místa. BMP pak za předpokladu, že dostatečně své označení odliší dalšími prvky.

Má zato, že dominantním prvkem jeho označení je „B.B.“ v horní části etikety uvedené největším písmem. Je prý víc než pravděpodobné, že spotřebitel při nákupu tohoto piva užije pouze první, nejvýraznější slovní prvek, a ten pak vysloví nejspíše jako „bé bé“ či „bíbíčko“.

O pravděpodobnosti

Městský soud v Praze připomněl zavedení institutu známky s dobrým jménem do českého právního řádu.

Dobré jméno je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost známku zná, spojuje ji s dobrými vlastnostmi a má k ní důvěru.

To zvyšuje hodnotu takové známky. Je jí poskytována vyšší, silnější ochrana.

K pojmu zaměnitelnosti soud zdůraznil, že zákon o ochranných známkách hovoří jen o „pravděpodobnosti záměny“. Za tu se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

Posuzované (přihlašované) označení je pokládáno za schopné vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků.

Písmena B. B. mohou asociovat u průměrného spotřebitele vjem, že jde o zkratku označení Budvaru. V jeho známkách se vyskytuje spojení „Budweiser Budvar“ v různých obměnách, a B. B. tedy nemusí logicky vždy evokovat zkratku spojení „Budweiser Bűrgerbräu“.

Zpět na úřad

Posouzení této okolnosti ale ředitel ÚPV ve svém rozhodnutí blíže nerozvedl.

Dle soudu nevyhodnotil účinek ochranných známek Budvaru na povědomí veřejnosti, její známost a vžitost jako identifikátora výrobků namítatele. Nedošlo k vyhodnocení všech faktorů pro vyslovení existence či neexistence pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Proto soud shledal rozhodnutí ředitele ÚPV v tomto směru nepřezkoumatelným a zrušil je pro vady řízení.

Soud uzavřel, že BMP je oprávněn označovat své výrobky zapsaným označením zeměpisného původu. Způsob tohoto označení však nesmí jít na újmu majitele starší ochranné známky. Označení původu může být užito jen způsobem, který nebude u průměrného spotřebitele iniciovat možnost záměny se starší známkou Budvaru.

Nic BMP nebrání, aby označení zeměpisného původu na výrobku uváděl mimo okruh prvků přihlášených k ochraně jako ochrannou známku.

Soud uznává nárok BMP na registraci jeho ochranné známky. Je pouze na něm, jaký stupeň originality zvolí tak, aby výrobky takto označované nevyvolávaly možnost záměny s výrobky jeho konkurenta.

To, že vzhledem k příznačnosti označení „Budweiser“ pro výrobky Budvaru a k přiznání proslulosti jeho známkám je pro přihlašovatele obtížnější volba varianty skutečně originálního a nezaměnitelného označení pro sebe, není možno považovat za zkrácení jeho práv, uzavřel loni v březnu Vrchní soud v Praze. Věc vrátil ÚPV k novému rozhodnutí.

Kasační stížnost BMP proti tomuto rozhodnutí Vrchního soudu zamítl letos 23. prosince Nejvyšší správní soud.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Postřižinský pivovar – tak se přezdívá pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku, kde režisér Menzel natočil na Hrabalův námět film s nezapomenutelnou komínovou scénou.

První písemná zmínka o pivovaru je z počátku 17. století, velkou modernizací prošel za Rakousko–Uherska. Pivo se zde vařilo do roku 1977 a po té nastala několikaletá pauza. Až v roce 1999 se pustili současní majitelé do rekonstrukce pivovaru s tím, že zachovají jeho původní ráz. Nová generace dalešického piva se tak začala vařit od roku 2002.

V současné době mohou návštěvníci ochutnat několk druhů piv.

- Dalešická 11° - světlá (jak nefiltrovaná, tak filtrovaná)

- Jazzový ležák Kouřící králík - polotmavá 12° (nefiltrovaný)

- Májový ležák - světlý speciál 13° (nefiltrovaný)

- Fledermaus - tmavý speciál 13° (nefiltrovaný)

Pivo vyráběné v dalešickém pivovaru se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva se smí použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno.

Ochutnat dalešické pivo můžete kdykoliv, příležitostí může být i první pivovarský ples, který se koná 17. ledna. Předprodej vstupenek začíná už 2. ledna, rezervovat si je můžete na mailové adrese: pivovar@pivovar-dalesice.cz.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová


«« « Strana 626 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň