Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Dění v červnu 2007

[sobota, 23. červen 2007]

Šéf pivovaru se musel učit českou historii

Leckoho může překvapit, že jeden z největších a nejstarších českých pivovarů řídí manažer původem z Turecka. Jako generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen je Tunç Cerrahoglu úspěšný. Prodeje pod jeho vedením stoupají a pivo této značky se dnes vyváží do třiceti zemí světa.

Než přišel do České republiky, měl už za sebou bohaté manažerské zkušenosti. Z rodného Turecka odjel studovat obchod do USA a pak se odstěhoval do Vídně, kde pracoval pro firmu Coca-Cola Company. V Belgii potom zastával pozici distribučního ředitele mezinárodní pivovarnické společnosti InBev, pod kterou patří i Pivovary Staropramen. Když se hledal jejich ředitel, Cerrahoglu se jednoduše přihlásil do konkurzu a vyhrál ho.

Manželka si Česko zamilovala

„Před příchodem do Čech jsem si musel nastudovat spoustu věcí. Nejen místní obchodní prostředí, ale například i českou historii. Myslím, že když pracujete v nějaké cizí zemi, je důležité znát také její minulost,“ tvrdí Tunç Cerrahoglu.

Učil se i přímo „v terénu“, například návštěvami českých hospod nebo cestováním s obchodními zástupci. „V začátcích mě potěšily hlavně dvě věci.

Zaprvé, že si moje manželka tuhle zemi okamžitě zamilovala. Zadruhé jsem zjistil, že můj pracovní tým je velmi disciplinovaný a že má výborně fungující strukturu.“ Na druhou stranu však přiČeští znává, že bylo i co zlepšovat. Zaměřil se především na posílení propagace a také na celkové zvýraznění image značky. Nealkoholický Staropramen se tak například stal jedním ze symbolů Pražského mezinárodního maratonu.

Tunç Cerrahoglu říká, že nejdůležitějším kritériem úspěchu jsou pro něj výsledky prodeje. Od těch se pak odvíjejí jeho další manažerské kroky. „Když přijdu ráno do práce, zkontroluji, jak vypadaly včerejší prodeje, a podle toho pak dělám rozhodnutí a plánuji další úkoly.

Dodává také, že za každou potíží se snaží hledat její dlouhodobější příčinu. „Nezajímá mě jenom, co se stalo, ale především, proč se to stalo. Vždy chci proniknout do hloubky a najít tak trvalé řešení.“

Konflikty nemám často

Považuje se za přísného, ale zároveň spravedlivého manažera. Svému středomořskému původu přičítá, že někdy bývá příliš temperamentní. K podřízeným je prý tolerantní. „Nevadí mi, když někdo udělá chybu. Ale mělo by to být jen napoprvé.“ Konflikty s podřízenými nemá příliš často, tvrdí, že čeští zaměstnanci mají velmi dobře vyvinutou pracovní morálku a smysl pro zodpovědnost.

Podle Tunçe Cerrahoglua je pro každého manažera velice důležité vybrat si do svého týmu lidi, kterým může absolutně věřit, a nastavit jim dosažitelné cíle. Za velkou manažerskou chybu naopak považuje, pokud se zaměňují pojmy „naléhavý“ a „důležitý“. „Protože to nemusí být vždy to samé,“ upozorňuje. „Jde o to, nezůstat jen u momentálního, naléhavého problému, ale snažit se vidět věci z dlouhodobé perspektivy. Zjistit si, co je pro podnik opravdu důležité, a s tím dále pracovat.“

Místo nahoře

Tunç Cerrahoglu

Narozen: 21. října 1970 v Adapazari v Turecku

Vzdělání: V roce 1993 získal bakalářský titul v oboru obchodního řízení na Univerzitě Rhode Island v USA

Cesta vzhůru: Po studiích pracoval až do roku 2000 pro středoevropskou divizi firmy Coca-Cola Company na několika manažerských pozicích. Další dva roky působil v konzultační společnosti McKinsey & Co. V roce 2004 nastoupil do pivovarnické firmy InBev. Generálním ředitelem Pivovarů Staropramen je od 1. dubna 2006. Žije v Praze společně se ženou Stephanií, která je v domácnosti, a s tříletým synem Lucasem. (iDnes)

Samochladicí sud poprvé na českém trhu

Staropramen uvádí na český trh unikátní novinku – samochladicí sud CoolKeg. Sud vychladí dvacet litrů piva na optimální teplotu 5oC během pouhých 60 minut, teplotu navíc udrží celých dvanáct hodin.

CoolKeg představuje unikátní patentovanou technologii samochlazení, kterou vyvinula německá společnost Cool-System. Poprvé byl CoolKeg uveden na trh v roce 2001 v Německu, následně v řadě dalších zemí jako např. ve Velké Británii a v Rakousku. Nyní si budou moci CoolKeg zakoupit i spotřebitelé v České republice.

„Před uvedením CoolKegu na trh jsme prováděli testy, které ukázaly, že takový produkt spotřebitelé na českém trhu postrádají. Na čepované pivo si můžete zajít do restaurace, když ale pořádáte oslavu doma nebo na chalupě a rádi byste svým hostům nabídli vychlazené čepované pivo, je to obtížně řešitelný problém. Sudové pivo není v obchodech běžně dostupné, natož vybavení nutné pro chlazení a čepování. Nyní máme pro spotřebitele ideální řešení,“ říká Martin Novák, manažer pro spotřebitelský výzkum a inovace společnosti Pivovary Staropramen.

„Uvedením Staropramen CoolKegu – sudu, který se dokáže sám vychladit - na český trh chce značka Staropramen ukázat, že dělá věci jinak, tak jak sama říká ve své komunikaci,“ vysvětluje Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Tajemství technologie samochlazení sudu CoolKeg vychází z fyzikálních zákonů. Při chlazení sudu jsou využívány schopnosti přírodního kamene zeolit, který absorbuje vodu. Proces samochlazení je zahájen jednoduchým odblokováním páčky na víku sudu, který propojí komory s vodou a drceným zeolitem. Ten začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvádí ven. Výsledkem je, že voda uvnitř stěn sudu zmrzne. Dvacet litrů piva Staropramen Světlý se tak během jedné hodiny vychladí na ideálních 5°C a takto vychlazené vydrží pivo minimálně dalších dvanáct hodin.

Obsluha CoolKegu je velmi snadná. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná. Díky jednoduchosti a nenáročnosti celého procesu lze CoolKeg použít kdekoliv a kdykoliv. Ideální je pro zahradní party, víkendové akce s přáteli či narozeninové oslavy.

Samochladicí sud CoolKeg s pivem Staropramen Světlý je k dostání od 18. června ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a od července též na vybraných čerpacích stanicích. Doporučená cena je 790 Kč, za výčepní sadu 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. Schopnost samochlazení se obnovuje regeneračním procesem.

Staropramen CoolKeg - základní údaje:

Pivo: Staropramen Světlý

Objem: 20 l

Doba chlazení: max. 1 hodina

Teplota vychlazeného piva: 5 °C

Doba udržení teploty piva: min. 12 hodin

Doporučená cena: 790 Kč

Doporučená cena výčepní sady: 150 Kč

Vratná záloha za CoolKeg: 1500 Kč

(Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Jubilejní dvacátá Potrefená husa v Hradci Králové

Na začátku června otevřou Pivovary Staropramen svou značkovou restauraci Potrefená husa v Hradci Králové. Bude to v pořadí již dvacátá Potrefená husa, jediná ve východních Čechách a dosud největší ze všech.

Restaurace Potrefená husa na Tř. Československé armády bude jedinou restaurací tohoto franchisového řetězce ve východních Čechách. Zároveň bude mít největší kapacitu ze všech Potrefených hus. „V hradecké Potrefené huse je 165 míst, což je přibližně o třetinu více než ve většině našich restaurací. V letním období zde bude fungovat zahrádka, kde je dalších 48 míst,“ vysvětluje David Petřík, manažer značkových restaurací Staropramen.

Pivovary Staropramen budují vlastní síť restaurací s cílem zvyšovat pivní kulturu a úroveň gastronomie v České republice. „Koncept sítě restaurací Potrefená husa, který je zaměřen na špičkovou kvalitu gastronomie a široký výběr pivních značek, funguje úspěšně již osm let a velice si jej oblíbila hlavně mladší a střední generace,“ říká Petřík.

Potrefená husa v Hradci Králové je situována v historické budově barokně–secesního slohu, Adalbertinum, která pochází z poloviny 19. století. „Místo je pro Potrefenou husu ideální – pěkná reprezentativní budova v centru města, členěný interiér umožňující mimo jiné zřízení salonku pro pořádání soukromých akcí,“ dodává David Petřík. V interiéru restaurace tradičně vyniká výčepní bar umístěný naproti vchodu, charakteristická je základní barevnost, začlenění log pivních značek do interiéru, využití televizních obrazovek a vyvýšené sezení hostů.

V Potrefené huse mohou hosté vybírat z řady pivních značek – na čepu je Staropramen Ležák, Staropramen Granát, Staropramen Světlý a Černý, české pivní speciály Velvet a Kelt, dále prémiový ležák Stella Artois a belgický speciál Hoegaarden White. V lahvovém balení je k dostání belgický speciál Hoegaarden Forbidden Fruit, klášterní pivo Leffe, třešňový Belle-Vue Kriek, německý Beck‘s a také nealkoholická piva Stella Artois a Staropramen.

Potrefená husa nabízí také kvalitní gastronomické služby. Na jídelním lístku je zastoupena domácí i mezinárodní kuchyně. Hosté si tak mohou dát například Potrefenou husu, dozlatova pečenou s křupavou kůrčičkou a červeným domácím zelím, podávanou s nadýchanými špekovými knedlíky, nebo kuřecí prsíčko pečené s kostí, nadívané kozím sýrem, provoněné chorizem, podávané na salátu z grilované zeleniny, sušených tomatů a zelených listů salátu.

Značkový koncept Staropramen

Myšlenka konceptu značkových hospod Staropramen vznikla v roce 1998. „Od té doby bylo otevřeno již 19 Potrefených hus, které jsou pro značku Staropramen významnými referenčními provozovnami,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen. Potrefené husy jsou úspěšně provozovány i v „rodných“ městech konkurenčních pivovarů, jako jsou Plzeň, České Budějovice či Brno.

V současné době zahrnuje koncept Potrefené husy tři typy:

***

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst. Důraz je v ní kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb.

***

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

***

Potrefená husa Beerpoint

Byla vyvinuta speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

***

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, poskytovaného servisu a struktury jídelníčku. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně Pivovary Staropramen pořádají. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz) (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Nadnárodná pivovarnícka spoločnosť Heineken chce zvýšiť spotrebu a obľúbenosť piva na Slovensku aj novým 1,5–litrovým balením. Coca-Cola na to ide inak. Pred pár mesiacmi prišla len s dvojdecovou fľaškou.

Spotreba piva v minulých rokoch u nás klesala. Výrobcovia piva preto prichádzajú s viacerými inováciami, aby zatraktívnili a zvýšili jeho predaj. Po odskúšaní v zahraničí predstavila firma Heineken aj na Slovensku umelohmotnú jedenapollitrovú fľašu.

„Tento nový typ balenia ukázal najväčší potenciál a bol overený už aj na ostatných trhoch východnej a západnej Európy,“ povedala manažérka Heinekenu Slovensko Zuzana Putalová. Ľudia sa s takýmto balením môžu stretnúť napríklad v Nemecku, Česku a Chorvátsku.

Putalová si myslí, že je len otázkou pár rokov, kedy sa takéto balenie stane štandar­dným. Pivo sa bude vyrábať v Hurbanove a bude tej istej kvality ako fľaškové alebo plechovkové balenie. Maxi fľaša by mala stáť trojnásobok klasickej pivovej fľaše.

Na rozdiel od pivovarníkov, uviedla firma Coca–Cola v apríli do slovenských podnikov fľašu s obsahom 0,2 litra. Spoločnosť to odôvodnila obľúbenosťou originálnej sklenenej kontúrovanej fľaše, ktorú považuje za jeden zo svojich symbolov. Foto zde ... (SME)


Zlatopramen a Dačický chutnal odborníkům, Březňák novinářům. To je hodnocení, které si ze Slavností piva 2007 v Českých Budějovicích přivezly značky nápojářské skupiny Drinks Union „ Tři ocenění z takovéto soutěže je pro naše sládky, sklepmistry, vařiče a všechny ostatní, kteří se kolem výroby našich piv pohybují, obrovským uznáním,“ pochvaluje si výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša.

Zlatopramen 11° obsadil mezi světlými ležáky třetí místo. „Je to další potvrzení toho, že se Zlatopramen 11° pevně usadil na špičce českých piv. Uznávají ho nejen odborníci, ale také spotřebitelé. Vždyť na konci loňského roku jej v kategorii jedenáctek vyhlásili nejlepším pivem čtenáři Pivního kurýra,“ uvedl marketingový manažer značky Boris Rajdl. Před Zlatopramenem se v Českých Budějovicích umístila pouze piva Svijany a Rychtář.

Podle nového sládka pivovaru Zlatopramen Libora Čecha je ocenění důležité pro všechny pracovníky pivovaru. „Ceny si samozřejmě vážíme. Je to potvrzení toho, že Zlatopramen vaříme skutečně poctivě,“ uvedl sládek.

Značka Březňák, která se vaří v pivovaru Velké Březno, pak obsadila druhé místo v soutěži novinářů. „Jsme rádi, že mezi znalce piva patří i novináři. Březňák je u odborníků jedním z nejoceňovanějších piv. Uznání od novinářů nás těší dvojnásob,“ komentoval výsledek ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Před Březňákem byl pouze Skalní ležák z Chodovaru.

Pevné místo na slunci si drží také tmavý Dačický, který rovněž patří do skupiny Drinks Union. Obsadil druhé místo v kategorii tmavých výčepních piv. Obhájil pozici z loňského roku. Po obhajobě zlata na letošních slavnostech v Táboře je to další výrazný úspěch této značky, před kterou se v soutěži dostalo pouze pivo Janáček. (Tisková zpráva Drinks Union)


Ústecká pivovarnická skupina, která vzniká sloučením společností ÚP, Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora, ponese jméno Drinks Union. Půjde ale o jinou společnost, než je dnes existující Drinks Union.

Firmy fúzují pod hlavičku společnosti ÚP. Po vyřešení všech záležitostí "starý" Drinks Union zanikne a společnost ÚP se přejmenuje na "nový" Drinks Union. Na mimořádné valné hromadě o tom rozhodli akcionáři ÚP.

K přejmenování firmy její majitelé přistoupili především proto, že skupina Drinks Union je tradiční značka, pod kterou firmy již léta působí na českém trhu i trzích zahraničních.

Nový Drinks Union bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod něj spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře. V nich se vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku dodávají kolem milionu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce pivovarů loni směřovala na export.

O sloučení rozhodli akcionáři letos 14. května. Člen představenstva ÚP Milan Hagan tehdy řekl, že důvodem fúze je konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se navzájem ovládaly, k čemuž již podle něj nebyl důvod. Fúze začne platit až v okamžiku, kdy společnost požádá o zápis do obchodního rejstříku.

Pod společnost bude spadat i ústecká likérka KB Likér, která loni vyrobila 60 tis. hl lihovin. Její nejznámější lihovinou je Stará myslivecká. (Moderní obchod)


Nealko z půllitru chutná

[pátek, 22. červen 2007]

Jestli existuje někdo, kdo rád poděkuje za nový a přísnější silniční zákon, pak mezi ně určitě patří středomoravské pivovary. Strach řidičů dát si před jízdou byť jen malé pivo nebývale zvýšil odbyt točených nealkoholických piv. Orosené půllitry zlatavého moku bez alkoholu, a tudíž rizika vysoké pokuty, nabízí stále více hostinců.

„Nejvíc nealkoholických piv natočíme přes poledne k jídlům z denní nabídky. Řidiči sice nemohou alkohol, ale oběd každý z nich rád zapije pivem z půllitru,“ říká Radka Staroštíková, provozní olomouckého minipivovaru Moritz, který už od svého otevření v roce 2006 točí nealko pivo z pivovaru Litovel.

Teprve asi dva měsíce si mohou nealko pivo objednat také Přerované v restauraci U Madony. „Máme s ním u hostů velký úspěch. Dříve jsme nabízeli lahvové nealko pivo, ale to tolik na odbyt nešlo. Nakonec nám sám pivovar poradil, ať zkusíme točené. Pijí ho řidiči, ale hlavně také ženy,“ popsala vedoucí restaurace Denisa Peterková.

Od letní sezony zřejmě bude nealko pivo točit také majitel restaurace U Coufalů v Lošticích. „Už na to mám všechno připravené. Po nealku pivu ze sudu je totiž stále větší poptávka,“ tvrdí Jan Konečný. Podle hostinského roste zájem o toto pivo hlavně díky novému silničnímu zákonu. „Dřív se lidi nebáli dát si k obědu malé pivo, teď si to ale moc hostů nedovolí. Co začal zákon platit, prodávám lahvových nealko piv o čtyřicet procent víc,“ doplnil Konečný, který je věrný nealku od Radegastu.

Sudové nealkoholické pivo se vyrábí už ve všech středomoravských pivovarech, tedy v Hanušovicích, Zubru i v Litovli. Nejdéle, a to už od roku 1999, jej stáčí litovelský pivovar. Naopak Holba jej nabízí teprve od letošní sezony.

„Dříve jsme sudovým nealko pivem zásobovali jen nárazově některá sportovní zařízení nebo stravovny. Až od nového silničního zákona jej objevují také motororesty a restaurace. A to hlavně ve městech, kde je větší pohyb lidí,“ vysvětlil ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Litovelský pivovar loni vyrobil 16 500 hektolitrů nealkoholického piva, což je o 57 procent více než o rok dříve. Množství vyrobeného sudového nealko piva by přitom naplnilo 322 tisíc půllitrů.

Také odbyt přerovského Zubru roste. Pivovar, který jako jediný plní nealkoholickým pivemsudy, lahve i plechovky, jen za letošní první čtyři měsíce prodal na tři tisíce hektolitrů, o tisíc víc než ve stejném období loni.

Na zvýšenou poptávku po nealkoholickém pivu reaguje už také hanušovická Holba, která zatím bude pivo stáčet pouze do sudů. „Nealkoholické pivo dnes pijí nejen řidiči, ale také stále více lidí při sportu, například cyklisti. Výborně zažene žízeň a osvěží,“ uvedla mluvčí Holby Hana Matulová. Chlazenou Holbu Free již nyní mají restaurace ve Vrbně pod Pradědem nebo v baru v Nákle u Olomouce. (MF Dnes)


Spoločnosť Heineken Slovensko osadila v hurbanovskom pivovare novú fermentačnú nádrž s brutto objemom 4000 hektolitrov (hl). Ročná kapacita pivovaru sa tak zvýši o takmer 150 000 hl.

"Už na jeseň minulého roka sme avizovali investície vo výške viac ako 100 miliónov korún do nášho pivovaru v Hurbanove. Ich súčasťou je aj nová fermentačná nádrž, ktorá slúži na kvasenie mladiny a výrobu mladého piva," informoval TASR manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak, a zároveň tiež uviedol, že momentálne v Hurbanove prebieha aj inštalácia novej plniacej linky Krones s kapacitou 24 000 fliaš za hodinu.

Podiel spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom pivnom trhu je stabilne nad 40 %. V Hurbanove Heineken okrem pivovaru vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície Heinekenu v SR presiahli výšku 5 miliárd Sk, čo je približne 70 % celkových investícií v odvetví. (Orange)


Slovenské pivá nemajú skvelý chýr. Nikdy sa v zahraničí nemohli hrdiť takým menom ako najznámejšie značky z Česka, Nemecka, Holandska, Írska či USA.

Vývoz slovenských pivovarníkov spolu neprekračoval pár desiatok tisíc hektolitrov ročne a exportné objednávky, aké dostával Plzeňský Prazdroj či Budějovický Budvar, boli pre Slovákov nesplniteľný sen.

Napríklad vlani sa vývoz všetkých českých značiek do cudziny dostal na 3,5 milióna hektolitrov, čo bolo len o 300-tisíc hektolitrov menej než celá slovenská výroba tohto nápoja.

Ťah na východ

Slabý predaj slovenského piva za hranicami začal meniť holandský Heineken. Rozhodol sa, že zo Zlatého Bažanta urobí strategickú značku pre región strednej a východnej Európy.

Tesne pred pádom socialistického bloku sa ho vyvážalo zhruba 30-tisíc hektolitrov ročne. Vlani sa ho za hranicami predalo rekordných takmer 370-tisíc hektolitrov. Prvý krok bol zvýšený vývoz koncom milénia.

Nasledovalo spustenie menších licenčných výrob v iných dcérskych pivovaroch Heinekenu v Maďarsku a Českej republike. No skutočný prelom priniesol predminulý rok, keď Holanďania rozbehli zmluvnú výrobu tohto piva v Petrohrade.

Na severe Ruska začali variť Zlatý Bažant pre tamojší obrovský trh. Výsledky sa dostavili ihneď. Vlani ho tam navarili vyše 200-tisíc hektolitrov. Viac, ako vie vyrobiť a predať menší slovenský pivovar. Navyše v petrohradských plánoch na ďalšie roky sú ešte väčšie čísla.

Prvý rok licenčného Bažanta v Rusku potvrdil, čo znamená veľkosť trhu. V Česku, kde bolo toto pivo známe desaťročia, sa nikdy nepodarilo dosiahnuť ani štartovací predaj z tejto obrovskej krajiny. Vlani ho v brnianskom pivovare Starobrno, ktorý tiež patrí Holanďanom, navarili stotisíc hektolitrov.

„Ruský rozbeh Bažanta je veľmi sľubný. Tamojší kolegovia zo skupiny Heineken si nás už teraz doberajú, že oni ho budú za chvíľu variť viac ako my na Slovensku,“ hovorí Dimitar Alexiev, generálny riaditeľ Heinekenu Slovensko. Ak by to Rusi mysleli vážne, museli by produkovať ročne aspoň 550-tisíc hektolitrov. Práve toľko ho odchádza z Hurbanova.

Ťah na bránku sa ruským manažérom Heinekenu uprieť nedá. Vlani boli pre svoj licenčný Bažant na Slovensku natočiť reklamný spot. Žiadne iné slovenské pivo nikde v zahraničí takúto drahú marketingovú podporu nedostalo.

Význam licencií

Heineken robí z hurbanovského piva značku širšieho regionálneho významu. „Zlatý Bažant sa stal pre skupinu strategickým pivom pre celý okolitý región,“ upozorňuje D. Alexiev. Okrem neho si spoločnosť v strednej a východnej Európe podobne cení už len rakúsku značku Gösser, ktorá sa tiež predáva vo väčších objemoch aj mimo domáceho trhu.

Ruská, česká a maďarská licenčná výroba nemusia byť pre Zlatý Bažant posledné. Podľa D. Alexieva nie je rozbehnutie ďalších podobných projektov nereálne. Hovorí, že ak to sesterské spoločnosti v rámci koncernu budú vnímať ako perspektívne, slovenský Heineken im licencie určite ponúkne.

Okrem iného poplatky za licencie zlepšujú účtovníctvo slovenskej firmy. Perspektívny by pre Bažant mohol byť aj Balkán, kde Heineken tiež pôsobí a navyše tam chodí veľa slovenských dovolenkárov. Šéf hurbanovskej firmy dodáva, že pre jeho spoločnosť bude vždy prioritná výroba a predaj piva na Slovensku.

Heineken má s licenčnou výrobou Bažanta aj jednu nie najlepšiu skúsenosť. Pred niekoľkými rokmi ho začal koncern variť v Poľsku. Dlho to nevydržalo. Firma ukončenie poľskej licenčnej výroby komentovať nechce, ale podľa informácií TRENDU za tým bolo to, že Poliaci licenčný Bažant veľmi piť nechceli. Ďalej vyhľadávali balenia Made in Slovakia.

Nová skúsenosť

Skúsenosti z tohto biznisu na celom svete ukazujú, že pre pivovary je vždy kľúčový domáci trh s dlhoročnými spotrebiteľmi osobitých národných značiek. No v roku 2002 vyrobili slovenské pivovary 4,8 milióna hektolitrov a vlani si vypýtal trh o milión hektolitrov menej. Prepad spotreby na domácom slovenskom trhu dáva rozširovaniu Bažanta v cudzine nový rozmer. Je jasné, že rásť sa dá hlavne cez predaj v cudzine.

Ďalší silný hráč slovenského pivovarníctva – juhoafrický SABMiller so svojimi tuzemskými značkami Topvar, Šariš či Smädný mních na zahraničie útočiť nechce. „V prvom rade plánujeme posilňovať predaj našich značiek na Slovensku,“ informuje Drahomíra Mandíková, hovorkyňa firmy Pivovary Topvar, pod ktorou má koncern zastrešené slovenské aktivity.

Juhoafričania nechcú obnovovať licenčné výroby, ktoré mal v Rusku a v Rumunsku topoľčiansky Topvar ešte v čase, keď ho ovládali predchádzajúci slovenskí vlastníci.

Jednu výrobu slovenských pív ale SABMiller v zahraničí predsa len má. V jednom budapeštianskom pivovare skupiny sa plní plechovkový Šariš. No všetko toto pivo sa vracia na Slovensko a v Maďarsku sa robí iba preto, lebo SABMiller nemá na Slovensku linku na plechovky. (E-Trend)


Skoršie leto vytiahlo ľudí na pivo

[pátek, 22. červen 2007]

Letné horúčavy volajú ľudí na pivo a Slováci si ho aj dožičia. Spotreba v porovnaní s vlaňajškom stúpa každý mesiac asi o päť percent, čo je pre pivovary dobrá správa. Od roku 2003 až do vlaňajška sa totiž predávalo každý rok menej piva. Počas horúcich dní ťahajú predaj výčapy, v obchodoch sú pred dovolenkami hitom plechovky a jedenapollitrové maxifľaše.

Počasie je buď spojencom, alebo nepriateľom pivovarníkov. „Ak je teplé, stáva sa spojencom, no a vtedy dvíha spotrebu asi o päť percent," hovorí šéf Združenia výrobcov piva sladu Roman Šusták. „Pravidelní „štamgasti", ktorí skonzumujú denne okolo štyroch pív, zvyšujú po nástupe horúčav svoju spotrebu o jedno až dve pivá," tvrdí Jozef Nemec, ktorý si v Topvare odkrútil 44 rokov.

Najväčší obrat dosahujú teraz kúpaliská, letné záhrady či rôzne občerstvovacie miesta na trase turistov. „Najviac žiadané sú menej stupňové pivá, teda desiatka, ale aj osmička," popisuje predaj piva obchodný riaditeľ bratislavského Steinu Dušan Pfeifer. Dvanástky a štrnástky sa v hlavnom meste predáva menej.

Slovensko bolo dlhé roky baštou dvanásťstupňového piva. Tak ako pivo postupne draželo, začal sa zvyšovať predaj desiatky, ktorý má teraz nadpolovičný podiel. Spoločnosť Heineken Slovensko dosiahla mimoriadny úspech, keď na jar vstúpila na trh s Keltom desiatkou. „Za tri mesiace sa jej predalo 50-tisíc hektolitrov, čo sa nepodarilo po zavedení desiatkového piva ešte ani jednému pivovaru," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Konkurenčné pivovary to komentovali tým, že Heineken vytiahol do boja s Keltom, ktorý sa dovtedy vyrábal ako prémiová dvanástka. Slovensko sa však regionálne v spotrebe viac a menej stupňových pív dosť líši. „Kým v Žiline a jej okolí ide dobre desiatka, v Liptovskom Mikuláši a Poprade letia viac ležiaky - jedenástka a dvanástka, ktoré tiež dominujú v bezprostrednom okolí pivovarov," upozorňuje na spotrebiteľské rozdiely Emil Mihálik z vyhnianskeho Steigra, ktorý už ako jediný vyrába 51 percent ležiakových pív.

Darí sa aj malým pivovarom. V Nemčiciach pri Topoľcanoch začali variť Starotopoľcianske pivo. Malý pivovar zásobuje už 40 hostincov a týždenne získava ďalších päť-šesť nových zákazníkov.

„Robia u nás starí topoľčianski pivovarníci, ktorí varia svetlé a tmavé pivo podľa pôvodných receptúr," vysvetľuje úspech majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)


K pivovarství se Jan Dohnal dostal po základní škole z vůle rodičů. „Původně jsem sice chtěl na leteckou průmyslovku, ale to nebylo možné. Tak jsem se dal na sladovníka,“ vzpomíná sládek a spolumajitel minipivovaru Valášek, který sídlí na začátku vsetínského údolí Jasenka. Nastoupil na tříletý učební obor sladovník v Litovli, po druhém ročníku v tomto oboru pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské v Praze. „Jinak jsem mimochodem pivo do osmnácti let vůbec nepil. Teprve až v učení jsme ho začali chutnat,“ doplnil.

Rodák z jižní Moravy od Uherského Hradiště dostal po vojně umístěnku do Severomoravských pivovarů, které jej poslaly pracovat do pivovaru ve Vsetíně. Zůstal v něm až do roku 1995, kdy jej získala při privatizaci skupina ostravských podnikatelů.

„Také ve Vsetíně vznikla skupina lidí, která po devadesátém roce chtěla pivovar koupit. Vše ale ztroskotalo na tom, že jsme nedostali úvěr. Poté, co pivovar získal nový majitel, jsem z něj po dvou měsících odešel,“ uvedl Jan Dohnal.

Foto: sládek Jan Dohnal

Pivo mu však zůstalo souzeno i nadále. Podnikal v oblasti jeho prodeje a provozu restaurací, v roce 2000 pak dostal jeho syn nápad vybudovat vlastní minipivovar s restaurací. Stavět se na vsetínské Jasence začalo v létě příštího roku, pivovar otevírali v prosinci před pěti lety. „Za poměrně dlouhou dobu třiceti let jsem se s výrobou piva skutečně sžil.

Nejvíce vždy potěší, když nám lidé pivo a jídlo pochválí, ale přijmeme i kritické hlasy. Kdyby nás jenom chválili, bylo by to podezřelé,“ řekl s úsměvem.

Hlavní odbyt piva z minipivovaru, který Jan Dohnal založil a řídí společně se synem Romanem, je přímo v jeho restauraci na Jasence, dodává ale také do Olomouce, Prostějova, Zlína a dokonce do slovenského Púchova. „Odebírají od nás třeba i pivo mandlové, višňové, kávové, takové speciály,“ doplnil Dohnal. (Zlínský deník)


V pátek 29. června se v pravé poledne otevřou návštěvníkům brány fotbalového stadionu v Třinci-Borku, kde se festival Noc plná hvězd již tradičně koná a velkolepá oslava léta a dobré rockové hudby skončí až hluboko po půlnoci ze soboty na neděli. A protože letní festivaly nejsou jen o muzice, ale také o setkávání, přátelství a letní idylce, je pro všechny samozřejmě připraven dostatek chlazeného Radegastu, který se stal generálním partnerem celé akce.

Vojenské cvičení připomínají přípravy značky Radegast na víkendový festival. Tradiční dostaveníčko příznivců rockové a metalové muziky je letos poprvé spojeno s pivem Radegast. To přivezou na jeden z nejstarších festivalů na Moravě dvě cisterny o celkovém objemu 110 hl. Další tisíce litrů piva budou připraveny v klasických sudech.

Pivo poteče proudem z 52 píp na 26 místech. O správnou míru se postará více než 100 výčepních. Radegast očekává, že účastníci hudebního svátku letos vypijí až 80 tis. piv.

K hlavním zahraničním hvězdám letos patří Doro Pesch, Destruction, Waltari, Pungent Stench nebo No Name. Návštěvníkům festivalu se představí také celá plejáda špiček tuzemské rock/metalové scény. Tu budou reprezentovat seskupení Cocotte Minute, Harlej, Anna K., Petr Bende & Band, Vlasta Horváth, Aleš Brichta Band, Doga, Kreyson, Silent Stream Of Godless Elegy, Memoria a mnoho jiných.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, kromě piva bude připravena i zábava: "Očekáváme, že letos účastníci vypijí 70 až 80 tis. piv. Pro značku jde o největší akci z hlediska množství vyčepovaného piva a tomu odpovídají přípravy. K dispozici budou i čtyři velkokapacitní stany a Radegast městečko zábavy s mnoha atrakcemi a soutěžemi". (Morava 24)


Již podruhé ožije tuto sobotu, 23. června naučná stezka vedoucí k pramenům řeky Morávky. Jediná vzdělávací trasa v regionu a pravděpodobně i v celém Česku, kterou je možné absolvovat také na kole přivítá účastníky 2. ročníku putování k pramenům Morávky. Akci tradičně pořádá značka Radegast ve spolupráci s obcí Morávka. Start je v 9.00 hod. u parkoviště Na Lipovém. Odměnou za absolvování trasy je pro účastníky kromě pobytu v krásné přírodě i pamětní diplom. Každý si navíc může vylosovat drobnou pozornost z nůše plné dárků, v niž budou například poukázky na prohlídku pivovaru Radegast v Nošovicích.

Délka stezky, která byla vybudována v roce 2006, je asi 13 kilometrů a absolvovat ji lze pěšky či na kole. Méně zdatní turisté mohou zvolit kratší variantu posunutím startu k 5. zastavení naučné stezky, které je u konečné autobusu v Morávce. V každém případě je ale nutné u startu Na lipovém získat otisk razítka a dorazit k poslednímu zastavení stezky do pravého poledne. Jen tak bude totiž možnost získat originální pamětní diplom a malý dárek.

Jak říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, celá akce má zejména propagační a vzdělávací účel: „Putováním chceme upozornit na přítomnost stezky, která má pomoci k rozvoji turistického ruchu v našem regionu. Tato podpora je i cílem značky Radegast, která je s řekou Morávkou velmi úzce spojená.“

Naučná stezka vedoucí k pramenům Morávky byla slavnostně otevřena v červnu loňského roku. Jejím duchovním otcem je pan Miroslav Lysek a její vybudování umožnilo získání grantu z programu Občanské volby Plzeňského Prazdroje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Letošní 7. ročník tradičního cyklistického závodu Cyklo Patria Direkt Jizerská 50 proběhne již tento víkend. Letos poprvé se účastníci tohoto závodu horských kol budou moci během svých zastávek osvěžit nejoblíbenějším nealkoholickým pivem v České republice - Radegastem Birell z portfolia Plzeňského Prazdroje.

Jizerské hory jsou ideální nejen pro lyžaře, kteří tu svou Jizerskou 50 běhají na lyžích už od roku 1968, ale i pro milovníky cyklistiky. Od 90. let se tu proto trénuje i v létě, tentokrát na horských kolech. Cyklističtí nadšenci se vždy o jednom jarním víkendu scházejí, aby si společně zajeli 60 kilometrů chráněnou krajinnou oblastí Jizerských hor. Na této trati se nachází hned několik stanic s občerstvením, na kterých se závodníci mohou osvěžit drobnými pochoutkami, jako například čokoládou nebo ovocem, a také nezbytnými nealkoholickými nápoji. Nově je mezi nimi i nealkoholické pivo Radegast Birell.

„Jsme moc rádi, že můžeme naše nealkoholické pivo nabídnout i závodníkům Jizerské 50. Radegast Birell je v podstatě přírodní iontový nápoj, protože obsahuje celou řadu tělu prospěšných živin, a je pro sportovce velmi vhodný. Doufám, že tedy závodníky nejen příjemně osvěží, ale také jim pomůže k lepším výkonům,“ říká manažer značky Radegast Birell Karel Kraus.

Jizerská 50 ale neslibuje jen cyklistický závod. Pro účastníky i jejich fanoušky je také připraven doprovodný program – například závod historických kol, soutěže o ceny, dětský koutek nebo koncert kapely Ready Kirken.

Závod je určen široké veřejnosti, svou trať si tu vybere i sváteční cyklista. Program začíná již v pátek 8. června, start hlavního závodu ale proběhne o den později. Více informací najdete na www.jiz50.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Slavnosti pivovaru Ostravar se tuto sobotu staly již tradičně velkou oslavou výborného piva a skvělé muziky. Atraktivní hudební program, řada soutěží inspirovaných fotbalem, výtečné kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckého sklepa nebo prohlídka varny přilákaly do pivovaru více než dvanáct tisíc návštěvníků, kteří v průběhu sobotního odpoledne vypili 250 hektolitrů piva.

Své brány otevřel pivovar již ve 13.00 hodin. V tu dobu se již před pivovarem tísnily tisíce fanoušků, kteří si nechtěli nechat ujít vystoupení Divokýho Billa, který program Slavností otevíral již o půl druhé.

Návštěvníci pak nevěděli, kam dřív. Zda si zasoutěžit při Ostravar Ball Cupu, míčovém šestiboji, podívat se na minizápasy v kopané do zóny FCB či si dát výborné kvasnicové pivo.

Vrchní sládek pivovaru Ostravar zářil spokojeností. „Co víc si přát? V celém areálu vládne výborná nálada a počasí je takřka ideální.“ Sám pak ve čtyři hodiny odpoledne pronesl na hlavním pódiu společně s Radkem Pastrňákem ze skupiny Buty narozeninový přípitek k letošním 110. narozeninám pivovaru Ostravar.

Velká spokojenost byla vidět i na návštěvnících. „Slavnosti si každý rok nenechám ujít,“ tvrdil Jindřich Novák z Fifejd a dodal, že ty letošní jsou podle něho úplně nejlepší.

V podvečer se pozornost návštěvníků přesouvala zpátky k hlavnímu pódiu. Nikdo si nechtěl nechat ujít hvězdu poslední Superstar Petra Bende nebo populární českou zpěvačku Annu K. Výsadní postavení zakončit letošní narozeninové Slavnosti měla tentokrát kapela Support Lesbiens. Své role se zhostila víc než na výbornou a i ona měla velkou zásluhu na tom, že se nikomu z přítomných po desáté večer nechtělo opouštět areál pivovaru Ostravar. (Tisková zpráva Pivovarů Straopramen)


V sobotu 16. června proběhne v Ostravě devátý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Ani letos na něm nebude chybět jedna z jeho hlavních atrakcí – kvasnicový ležák Ostravar, vařený jen pro tuto příležitost.

S přípravou kvasnicového ležáku začal vrchní sládek pivovaru Robert Kužela už minulý měsíc. „Vzhledem k tomu, že letos díky mimořádně nabitému programu začínají Slavnosti o hodinu dříve (již ve 13.hodin), musíme být připraveni na vyšší spotřebu kvasnicového piva,“ míní Kužela. Nejvíce se zatím v devítileté historii vytočilo kvasnicového piva v roce 2003. Tehdy návštěvníci Slavností během slunečného odpoledne vypili 36 tisíc půllitrů kvasnicového ležáku.

Kvasnicový ležák přitom patří k nejoblíbenějším pivům vrchního sládka. „Je to dáno jeho ostravarskou recepturou, která díky absenci filtrace a pasterizace dává kvasnicovému ležáku zcela výjimečné vlastnosti a chuť,“ vysvětluje vrchní sládek. Naráží přitom na přítomnost kvasnic, které mohou v pivu výjimečně zůstat, jelikož se kvasničák během Slavností čepuje přímo z tanků pivovaru. Celková doba přípravy tohoto piva, aby mělo správnou chuť a říz, je šest týdnů.

Společně s kvasnicovým pivem bude Ostravar na Slavnostech čepovat další čtyři značky z produkce pivovaru: Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet a Kelt.

Hudebními hosty Slavností budou skupiny Divokej Bill, Buty, HorkýžeSlíže a Support Lesbiens. Pozvání na letošní ročník přijali také Petr Bende a čerstvá zpěvačka roku Anna K. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Mimořádně teplé počasí a nové pivní láhve výrazně zvyšují pivovarům prodej. Právu to potvrdili zástupci ostravského pivovaru Ostravar ze skupiny Staropramen a nošovického pivovaru Radegast, který je součástí Plzeňského Prazdroje.

„Dobré počasí žene nahoru prodeje všem pivovarům. Nám se daří nad celorepublikovým průměrem,“ řekl vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela. Dodal, že vliv na růst prodeje má jednak teplé počasí a také nové láhve, do nichž začal Ostravar stáčet pivo od ledna. Podle Kužely prodej lahvového ostravského piva už meziročně stoupl o 16 procent. Pivovar tak letos vyrobí více piva než loni, kdy výstav Ostravaru činil 574 tisíc hektolitrů piva. „Letos to bude zcela určitě přes 600 tisíc hektolitrů,“ dodal Kužela.

Z nárůstu prodeje piva se může těšit i nošovický Radegast. „Za duben a květen se prodej v meziročním srovnání zvýšil o zhruba dvacet procent. Je to jednak novou lahví a marketingovou podporou a určitě také teplým počasím,“ řekl Právu Pavel Sobol z agentury, která pivovar Radegast mediálně zastupuje. (Právo)


Litovelská podpora prodeje

[čtvrtek, 21. červen 2007]

Se začátkem hlavní pivařské sezóny rozjel Pivovar Litovel několik akcí na podporu prodeje. Prodej točeného litovelského piva v restauracích a barech podporuje atraktivní obsluha nahoře bez, moderované soutěže o zajímavé ceny a skvělá zábava. Akce s názvem „Pivní invaze – litovelská show“ právě probíhá v restauracích a hospodách po celé Moravě. Potrvá do konce roku.

Prodej čepovaného piva Litovel zvedá v tomto letním období i soutěž o Divokou jízdu. Za každých 5 vypitých piv mohou štamgasti restaurací a hospůdek vyhrát pro sebe a své přátele fantastickou párty s grilovaným seletem, bečkou piva a striptýzem. Místo a čas si může každý výherce určit sám.

Prodej lahvového piva v obchodních řetězcích podporuje nová soutěž a ochutnávkové týmy, které objíždí supermarkety a nákupní aliance po celé Moravě. Spotřebitelé sbírají akční korunky z uzávěrů lahví a vyhrávají zahradní grily a soudky litovelského piva. Akce trvá do konce srpna. (Moderní obchod)


Od čtvrtka do soboty probíhala v Českých Budějovicích v pořadí druhá ze čtyřech největších českých anonymních degustačních soutěží - Pivo České republiky 2007. Utkalo se v ní mezi sebou celkem 180 piv ze 42 českých a jednoho slovenského pivovaru. O tom, která z nich jsou nejlahodnější a nejkvalitnější, rozhodovalo na již jedenáctém ročníku této soutěže 65 profesionálních degustátorů. Opět jsme se nevrátili domů bez medailí.

Zlatá pro Litovel FREE Nealkoholické pivo Litovel FREE vyhrálo. Získalo zlatou medaili a titul Pivo České republiky 2007. To potvrzuje, že naše fríčko je asi opravdu bezkonkurenčně nejlepším nealkoholickým pivem v celé zemi. Už letos na počátku roku vyhrálo první anonymní degustační soutěž a to Zlatou ČESKOU PIVNÍ PEČEŤ 2007 v Táboře a loni tuto Českobudějovickou soutěž PIVO ČR 2006 také vyhrálo. Dá se tedy říct, že své prvenství mezi všemi nealko pivy naše fríčko nyní obhájilo a nikdo ho z trůnu zatím stále nedokázal sesadit.

Protože fríčko dodáváme i v sudech do řady hospod, chtěli bychom všechny příznivce opravdu dobrého piva v těchto vedrech pozvat do hospod, kde je naše fríčko na čepu, aby s námi tento velký úspěch oslavili! Ochutnejte i vy naše fríčko, hned poznáte, za co ty své tituly má!

Bronzová pro Litovel DARK Naše tmavé klasické pivo získalo v Českých Budějovicích bronzovou medaili. A bylo to velmi těsné. Na první místo nám chyběly jen pouhé dva bodíky.

Klasika opět bezkonkurenčně kralovala Pro zajímavost za zmínku ještě stojí, že ve všech jedenácti kategoriích, ve kterých se v Českých Budějovicích utkalo mezi sebou celkem 180 piv ze 43 pivovarů, vyhrála piva vařená klasickým výrobním postupem (tedy vařená na stupňovitost, hluboce prokvašená za studena v otevřených kádích a dlouho dozrávající v pivovarských sklepích) stejně jako litovelské pivo. To jen potvrzuje, že klasicky vařené je skutečně nejkvalitnější a nejchutnější. (Web Litovel)


Pozemky v okolí olomouckého zimního stadionu i takzvanou malou halu vykoupil Pivovar Litovel. Město Olomouc přitom už delší dobu připravuje přebudování zimního stadionu včetně malé haly v multifunkční arénu pro osm tisíc lidí. Nyní se záměr komplikuje.

Primátor Martin Novotný (ODS) neměl o majetkových přesunech tušení. „Nesledoval jsem v poslední době majetkoprávní záležitosti. Ty má na starosti náměstkyně Tesařová. V komisi se zatím zabýváme přípravou územního řízení nebo tím, kolik místa pro nohy má být v hale mezi sedačkami,“ řekl Novotný.

Náměstkyně Hana Tesařová (ČSSD) je na dovolené mimo republiku a nebylo možné ji kontaktovat. Letos v lednu však pro Deník uvedla: „Město podniká patřičné kroky, aby ke spekulaci nedošlo, mimo jiné se chceme obrátit na soud, aby upřednostnil město, které je ve veřejném zájmu.“

Jenže pozemky opravdu změnily majitele. Potvrdili to ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek i bývalý spoluvlastník Pavel Čech.

Radnice si nechala pozemky a malou halu dokonce ocenit. „Osobně jsem vezl nabídku likvidátorovi. Za malou halu a pozemky nabídlo město asi šest milionů. Udivilo mě, že nakonec byly prodány téměř třikrát dráž,“ uvedl právník a bývalý radní Petr Konečný. Předchůdce na postu Tesařové, bývalý náměstek Jaromír Czmero, potvrdil, že původně chtěla radnice koupit čtyři šestiny podílu tehdejšího vlastníka, firmy HC Car (spoluvlastníkem je Pavel Čech). „Zastupitelstvo to ale zamítlo,“ dodal Czmero.

V pátečním Olomouckém deníku čtěte: Rozhovor s Pavlem Čechem o hokeji, soudech či o prodeji extraligové licence do Karlových Varů

Projekt multifunkční haly počítá se dvěma kluzišti či parkováním pro 250 automobilů. Radnice několikrát uvedla, že malá hala by za příznivých okolností mohla fungovat již za dva roky. Sloužila by pro veřejné bruslení a tréninky. Podle projektu tam má být led asi metr nad zemí a pod ním parkoviště. Byl to také jeden z předvolebních slibů ODS.

Primátor Novotný říká, že náklady na arénu budou známy nejdříve na podzim. Mluví se o stovkách milionů, možná až o miliardě, ale i o tom, že halu bude platit kromě města také kraj nebo EU. „Debata o financování ještě nezačala. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinou multifunkční halu v regionu, mohl by se na financování kraj podílet,“ řekl hejtman Ivan Kosatík (ODS).

O tom jestli se z haly stane „Litovel aréna“ nechtěl ředitel pivovaru Koutek zatím spekulovat. „Tak dalece jsme neuvažovali. Vše je otázkou dohod a domluv,“ prohlásil Koutek. Kosatík i Novotný se domnívají, že pivovar by nebyl nejlepším partnerem. „V Česku se podobné haly jmenují většinou podle firem kapitálově silnějších,“ uvedl hejtman.

Podle bývalého hokejového bosse Pavla Čecha je však možné, že pivovar sleduje jiné cíle. Tvrdí, že o rekonstrukci stadionu stojí především bývalý primátor, nyní radní města a hejtman Ivan Kosatík, který je i v pracovní skupině pro vznik multifunkční haly. „Paradoxem je, že po třinácti letech se řeší stejný problém malé haly a dokonce se stejnými lidmi,“ pousmál se Čech. (Olomoucký deník)


Vedra zvedla pivovarům tržby

[úterý, 19. červen 2007]

Kdyby pivovar Starobrno nalil všechno pivo, které prodal letos v květnu, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla.

Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčí pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotí mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než loni. Podle Eliášové je to rekordní nárůst.

Až se ochladí, spotřeba klesne „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažuje mluvčí Starobrna.

Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje přičítají v černohorském pivovaru v Černé Hoře na Blanensku také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.

Na horké léto připravili oba pivovary novinky. Starobrno chce potěšit zahraniční novinkou firmy Heineken. „Jedná se o speciálně vychlazené pivo na minus dva až nula stupňů. Bude se podávat v nočních klubech a jeho cena v Brně se bude pohybovat okolo 30 korun, záleží na prodejci,“ upřesňuje mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Černá Hora naopak připravila nealkoholický speciál. „Forman je jediné pivo v České republice, které má nula procent alkoholu. Mysleli jsme také na nový silniční zákon, protože víme, že odolat pivu v horkých dnech je hodně složité,“ dodává mluvčí Černé Hory Adámek.

Nejen pivní speciály, ale hlavně chmelový mok šesti značek chystají organizátoři prvního pivního festivalu v Hrušovanech u Brna na sobotu 30. června. Piva-fest odstartuje v tamější sokolovně ve dvě hodiny odpoledne. Pořadatelé kromě piva slibují také hudební produkci a vstup ženám zdarma. (MF Dnes)


Ostře sledované slavnosti

[úterý, 19. červen 2007]

Velký svátek umění - ,Postřižinské slavnosti‘ - přichystali pro návštěvníky slavného pivovaru na Vysočině pořadatelé, kteří pozvali množství neméně slavných účastníků a hostů.

Dalešický pivovar vešel do dějin především od května roku 1980, kdy zde natočil režisér Jiří Menzel kultovní český film Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s vynikajícím hereckým obsazením.

Od té doby uplynulo čtvrt století a ,postřižinský svatostánek‘ se změnil k nepoznání. Současní majitelé z něj vytvořili kulturní a turistické centrum. Dnešním večerem počínaje a nedělním konče se promění opět v jakousi atraktivní filmařskou kulisu. ,Pivovarské poetikum‘ se stane dějištěm Postřižinských slavností filmů Jiřího Menzela.

Jaké filmy diváci uvidí, na to odpovídá ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková: „Ve čtvrtek Rozmarné léto, o den později Ostře sledované vlaky, v sobotu promítáme film Obsluhoval jsem anglického krále, v neděli vyvrcholí festival Postřižinami.“

Událostí okolo čtyřdenního dalešického projektu bude vícero. Začátek je naplánován na čtvrteční devatenáctou hodinu. Z interpretů se mají zasloužit o rozehrání festivalu na nádvoří pivovaru Ivan Mládek a jeho Banjo band, potom také Milan Pitkin, Lenka Plačková a další. „V deset hodin večer natáhneme na zastřešené pódium plátno a pojízdný kinematograf pana Čáslavského promítne první film,“ doplnila Jaromíra Hanáčková. Páteční (pod)večer hudebně podbarví Václav Neckář a skupina Bacily, Naďa Urbánková a skupina Bokomara. Oba zpěváci hráli v Menzelových Ostře sledovaných vlacích, a jelikož je základem festivalu promítání Menzelových filmů, oba souhlasili s účastí.

Sobota bude mít programovou nabídku nejdelší, protože se již od čtrnácté hodiny slavnostně otevře pivovarský hotel. Následovat bude vystoupení kapel AG Flek a Buty. K nim se přidají Vlasta Redl a Šany a rovněž Odpolední směna. Postřižinskou kadeřnickou show předvede Jan Špilar. Den otevřených dveří vyhlásil pivovar a jako doprovodná akce je připravena výstava hasičské techniky a s ní se pojí dohromady hasičské dětské odpoledne.

O nedělních vzácných hostech hovoří Jaromíra Hanáčková: „Novou loď na Dalešické přehradě pokřtí dokonce Jiří Menzel a Jaromír Hanzlík společně s Naďou Urbánkovou.“

Oslavou filmového a kulturního svátku bude zhlédnutí ,domácích‘ Postřižin. Dříve se ještě recitálově představí Jiří Schmitzer. „Překvapením, ale zároveň i poděkováním za zviditelnění dalešického pivovaru, bude před tímto recitálem předání Dalešických Oscarů neboli keramických komínů jako vyznamenání těm, kteří se zasloužili o zdejší filmařskou slávu,“ prozradila Jaromíra Hanáčková.

Návštěvníci Dalešic jistě uvítají i to, že se v malebném městečku ocitnou právě v období tamní pouti sv. Petra a Pavla. Po ukončení pátečního koncertu, tedy až se setmí, budou mít přítomní možnost uvidět ohňostroj a premiéru nového venkovního nasvícení kostela Petra a Pavla v Dalešicích.

Permanentní vstupenka na slavnosti Postřižin stojí 499 korun, anebo jednodenní 249 korun na místě či 179 korun v předprodeji. Nejméně jich zbývá na sobotu. (MF Dnes)


«« « Strana 693 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň