Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivo se v Liberci začalo vařit před sto třiceti pěti lety, vratislavický pivovar Konrad si letos ke svým kulatým narozeninám nadělil pestřejší etiketu a chystá pro své zákazníky překvapení.

Pro své příznivce chystá Konrad tak zvané obohacené pivo. Mělo by rozšířit řadu specialit a navázat na úspěšné červené pivo s přídavkem bylin. „Novinka bude postavena na podobné bázi, vycházíme z toho, že by mělo být i zdravé,“ doplnil ředitel Pivovaru Konrad Vratislavice Petr Hostaš.

Pivovar sáhl ke kontrastnějšímu probarvení etikety. Nápis je podle ředitele pivovaru lépe čitelný a víc zákazníky upoutá. Změna bude jistě pobídkou pro sběratele, stejně jako limitované série s vyobrazenými historickými auty, které pivovar vydává od roku 2005. Etiket už pivovar vydal osm, v tradici chce pokračovat. „Připravujeme etiketu, která bude poctou tradičního výrobce aut LIAZ. Je úzce spjata s regionem, stejně jako všechny naše na etiketách vydané značky.“ Sběratelé musí být rychlí, například etiketa s vyobrazeným prvním veteránem vyrobeném v Liberci ke stému výročí založení automobilky LINSER zmizela i s jedenáctistupňovými pivy z pultů během čtrnácti dní. Pivovar při unikátní projektu spolupracuje s Automuzeem, které v areálu pivovaru sídlí. První nálepka například připomněla století od založení Autoklubu v Liberci se dvěma historickými automobily RAF. Další etikety připomínaly 130 let, které uplynuly od narození vratislavického rodáka a slavného konstruktéra aut Ferdinanda Porsche. K letošnímu jubileu si pivovar nadělil i desetiprocentní zvýšení výroby. „Loni jsme vyrobili devadesát tisíc hektolitrů, letos sto deset. Vliv mělo počasí, ale i to, že se dostáváme stále více do podvědomí zákazníků,“ uvedl Hostaš. Pivovaru se podařilo proniknout i na zahraniční trhy, pivo znají v Německu, Itálii, ve Francii nebo ve Španělsku. (MF Dnes)


Vratislavický pivovar, který letos slaví 135 let od svého založení, uvaří do konce roku rekordních 110 tisíc hektolitrů piva. Je to zhruba o 12 procent více než před rokem, kdy na trh dodal 98 tisíc hektolitrů.

Letošní výstav je nejvyšší od obnovení výroby v pivovaru před sedmi lety. Firma za něj vděčí hlavně vývozu. Zhruba šedesát procent produkce totiž vyveze do Německa, Francie, Itálie a Španělska. (iDnes)


Soukromý pivovar Hols uvařil letos už 100 tisíc hektolitrů piva, což je rekordní výstav v obnovené historii pivovaru.

Do konce roku firma předpokládá, že na trh dodá více než 112 tisíc hektolitrů piva. Pivovar, který letos oslavil 135 let od svého založení, vděčí za růst výroby hlavně exportu. Za hranice putuje 60 procent produkce, hlavně do Německa, Francie, Itálie a Španělska.

Prodeje rostou i pivovaru ve Svijanech

Letošní výstav pivovaru Hols bude zhruba o 14 procent vyšší než loňský, kdy firma dodala na trh 98 tisíc hektolitrů piva.

Podobný nárůst výroby předpokládá letos i konkurenční Pivovar Svijany, který podle ředitele Františka Horáka dodá do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva.

Zhruba o čtvrtinu vzroste výstav nejmenšího z těchto pivovarů v kraji - Pivovaru Rohozec. Do konce roku v něm uvaří asi 40 tisíc hektolitrů piva, když loni vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak místní pivovary uvaří přes 412 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce se přitom vypije přímo v kraji. Vratislavický pivovar koupila v roce 1999 pražská společnost Hols od Pražských pivovarů, které ve Vratislavicích ukončily v roce 1998 výrobu. Součástí prodeje byla tehdy i část zařízení, nikoli ale ochranná známka.

Místní pivovar tak musel vytvořit vlastní značku - pivo firma pojmenovala po nástupci knížete Vratislava -Konradovi. Nová značka si přesto našla místo na trhu i v zahraničí. (MF Dnes)


Speciální pivo Březňák 14%, který vaří skupina Drinks Union v pivovaru Velké Březno na Ústecku, bude zrát v nových tancích. „Jde zatím o tři menší tanky o objemu 10 hektolitrů, které jsme umístili do ležáckých sklepů. Připravujeme ale ještě další. Menší tanky jsou mnohem operativnější pro rostoucí zájem o tento lahodný speciál v některých našich restauracích, jejichž návštěvníci si na toto silnější pivo již zvykli,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Vedle nových tanků dostal Březňák 14% speciál také novou láhev s novou etiketou. „Nová etiketa vychází ze změn, kterou prošly i ostatní druhy piv značky Březňák – světlé výčepní, světlý ležák a tmavé výčepní. Etiketě vedle pana Cibicha dominuje také velké označení 14% charakterizující vyšší stupňovitost tohoto piva opravdových znalců,“ doplnil marketingový manažer značky Jan Sedláček.

Rostoucí zájem o Březňák 14% není náhodný a dokládá ho i nedávný úspěch z degustační soutěže na jubilejní 50. Žatecké dočesné. „Březňák 14% chutnal degustační komisi a vyhrál ve své kategorii. To jen potvrzuje, že tento speciál vaříme poctivě. Používáme nejen vybrané suroviny, ale také klasický způsob vaření známý již po staletí,“ doplnil ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn.

Změnami prošel v nedávné době také samotný pivovar ve Velkém Březně. „Vybudovali jsme zcela novou laboratoř, která nám umožní ještě lépe sledovat kvalitu piva vyráběného v tomto pivovaře. Je skutečně na co se dívat,“ uvedl Daniel Váša. V říjnu pak čeká pivovar úprava etiketovačky, která přijde zhruba na 1,5 milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)


Z tváře Victora Cibicha vyzařuje klid a pohoda. Kdyby lidé věděli, že jde o někdejšího velkobřezenského přednostu stanice, šlo by napsat, že to je asi nejznámější železničář. Jenomže už od roku 1906 je jeho bodrý obličej součástí etiket piva Březňák, a tak ho znají spíš pivaři než železničáři.

Teď se dostal i do Rumunska a Vietnamu. Nikoliv však s Březňákem. Sáhly po něm tamní dva pivovary, které si Cibichův portrét "půjčily". A nebylo to poprvé.

Nejstarší historicky doložené kopie jeho podobizny pocházejí už z roku 1935, kdy se objevily v italském Turínu. Později třeba i v Uruguayi, USA, Francii či Kostarice. "Nelze ale vyloučit, že se objevily i jinde," říká Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci pivovarské skupiny Drinks Union, která Březňák v pivovaru Velké Březno vaří.

Cibich a "Gambrinuz"

V Hanoji se "Cibich", paradoxně doprovázený nápisem Gambrinus s otočeným "es" na konci, objevil v jednom z restauračních pivovarů. "Ale jen na táccích. V něm se pivo do lahví nestáčí. Jakmile jsme začali fotit, pakovali nás ven," říká Petr Žižkovský, který důkaz do Čech přivezl. Smůlou Drinks Unionu ale je, že tuhle ochrannou známku má chráněnou jen v Česku a Německu. Tedy na svých nejsilnějších trzích. Proto s plagiáty mimo tato území nemůže nic dělat.

A jak se značka dostala do Vietnamu? "To lze spojit s citem Asiatů pro obchod. Ti jsou schopni téměř neomylně vycítit, co zákazníky zaujme," míní Vejlupek.

Navíc, v zemi je české pivo velmi populární. Schází se u něj i lidé, kteří si jej pamatují ze svých pracovních pobytů v srdci Evropy. Českou technologií vaří v Hanoji i dalších městech hned několik restauračních pivovarů, některé dokonce s českými sládky.

Symbol pivařovy pohody

"Představa brunátného staršího výčepního s knírem, který s úsměvem nese půllitr, se objevuje už v pohádkách. Je to tvář evokující dobré pivo. Hlavně v českém a německém pivovarnictví se pro pivaře stala tradičním symbolem," vysvětluje její úspěch Pavel Vlček z týdeníku Marketing&Media.

Na tyto kořeny podle něho sázejí i některé menší zahraniční pivovary, které po Cibichově tváři sahají. Chtějí prostě přilákat spotřebitele a k tomu se jim osvědčená symbolika, vzbuzující dojem tradice, hodí.

Také podle Žižkovského, který pro Drinks Union pracuje jako externí historik, se tvář pohodáře k pivu náramně hodí. "Po válce si ji Němci mířící za oceán vzali s sebou," vysvětluje její cestu do Ameriky.

Už předtím se tam podobně s německými přistěhovalci dostal z Čech Budweiser nebo Michelop. Tedy piva z Budějovic a Měcholup. I ta byla pro Evropany symbolem kvality.

Mezi největšími

V roce 1906 bylo Cibichovi padesát let. Podle dochovaných zpráv za svůj "marketingový tah" dostal doživotní rentu 30 piv týdně. Pro ně si sám chodil do restaurace Tivoli nedaleko pivovaru ve Velkém Březně.

Ten je dnes součástí šestky českého pivovarského trhu s ročním výstavem kolem milionu hektolitrů. Drinks Union má kromě něj pivovary i v Krásném Březně, Lounech a Kutné Hoře. Čtvrtinu produkce vyváží. V Německu je se zhruba 260 tisíci hektolitry piva největším českým exportérem. I sem míří lahve s "vousatou" etiketou. Hlavní značku Zlatopramen pak licenčně vyrábí také v Rusku. (iHNed)


Nejsilnější pivo ve své historii, speciální Březňák 21°, které uvařila ve svých pivovarech skupina Drinks Union, již putuje do lahví. „Speciální pivo s deseti procenty alkoholu jsme již začali stáčet do lahví, které jsou polepené speciální etiketou. Název piva určeného primárně pro německý předvánoční trh je Doppel-Doppel Bock, což znamená Dvojitý – dvojitý kozel,“ říká výrobně technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Pivo má barvu tmavého jantaru a jde o jakýsi pivní likér určený především pro vychutnání. „ Jsme jediní z velké sedmičky domácích pivovarů, kteří tak silné pivo vyrobili,“ dodal Daniel Váša.

Protože šlo o velmi neobvyklou zakázku, která vzešla z požadavku dceřiné společnosti Drinks Union v Německu, museli se na přípravě tohoto piva podílet prakticky všechny pivovary. „ Na přípravě receptu se podíleli téměř naši sládci ze všech čtyř pivovarů. Pivo se kvůli technologii muselo vyrobit v pivovaru Kutná Hora a kvůli speciálním požadavkům na obaly se stáčí v pivovaru Louny,“ uvedl Daniel Váša

Německý trh možná není jediným, kam se takto silné pivo dostane. „V jednání je také možný export tohoto piva do USA,“ doplnil manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

Speciální Březňák sládci Drinks Unionu uvařili na přelomu loňského a letošního roku. „Doba ležení v ležáckých sklepích byla více než půl roku. Bylo nutné, aby se sladila chuť a hořkost piva a aby se chuťově schoval také alkohol,“ vysvětlil Daniel Váša. Pivovar vyrobil 500 hektolitrů tohoto speciálního piva.

Pivovary skupiny Drinks Union ve své historii nevařily silnější pivo, než je připravený speciál Březňák. „ Pouze v meziválečném období pivovar Velké Březno vyráběl 18 druhů piv, vařil osmnáctistupňový Doppelbock, tedy Dvojitého kozla,“ doplnil historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Dodal, že z pivovarů, které nyní patří do skupiny Drinks Union, vyráběl silnější pivo pouze v meziválečném období dnešní pivovar Zlatopramen a to 22° Patriota. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pro návštěvníky bude připraveno posezení u krbu i prohlídky vyzdobených interiérů. Až do listopadu je pro veřejnost otevřen stále navštěvovanější zámek v Chyši. Ani po tomto datu však nebude zcela uzavřen.

„Chceme také v listopadu umožnit prohlídky zámku, a to pro předem objednané skupiny. Stačí i pět šest lidí, kteří se ozvou dopředu a my jsme ochotni je po zámku i s výkladem a vším, co k tomu patří, provést,“ říká zámecká paní Marcela Lažanská.

Po loňské mimořádně úspěšné novince – otevření zámku pro veřejnost v době adventu, se Lažanští rozhodli v této nové tradici pokračovat i letos. Interiéry zámku budou stylově vyzdobeny, podle zámeckých historických zvyklostí a kromě výkladu budou mít návštěvníci možnost poslechnout si povídání majitele zámku Vladimára Lažanského o historii sídla, dokonce i o zkazkách a strašidlech, kterých je prý v starém sídle více.

„Povídání bude probíhat u krbu, doufám, že se nám opět podaří zajistit kouzelnou vánoční atmosféru i tímto způsobem,“ doplňuje Lažanský. Brány zámku se do ´plné´ sezony otevřou opět v dubnu příštího roku. Bez přestávky je však otevřen domácí zámecký pivovar. Po svatováclavské patnáctce se chystá samozřejmě i vánoční specialita. (Karlovarský deník)


Pilsner Fest trhal rekordy

[sobota, 13. říjen 2007]

O víkendu se v Plzni uskutečnil Pilsner Fest, oslava 165. výročí uvaření první várky plzeňského piva. Pořadatelé zaznamenali rekordní diváckou účast i množství vypitého piva

Desetitisíce návštěvníků, rekordní množství vytočeného piva, populární zpěváci a skupiny na třech pódiích po celém městě. To byl víkendový Pilsner Fest, aneb oslavy 165. výročí uvaření prvního piva v Plzni.

Na rozdíl od minulých ročníků se tentokrát slavnost nesla celým centrem města, koncerty se uskutečnily v pivovaru, na stadionu ve Štruncových sadech i na náměstí Republiky. Zúčastnilo se jich rekordní množství lidí. „Přesné počty nezjistíme, ale bylo to určitě víc než minule, kdy se Pilsner Festu zúčastnilo zhruba 60 tisíc lidí,“ poznamenal Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Podle výtoče festivalových píp se během třídenního programu vypilo 460 sudů piva, což je o třetinu víc než kdykoliv předtím.

Největšímu diváckému zájmu se o víkendu těšil sobotní koncert skupiny Olympic, která ve Štruncových sadech pokřtila své nové cédéčko s názvem Sopka. „Na Olympic chodím odjakživa. Celý koncert jsem zpíval. Líbilo se mi i to, když Janda zapomněl text, oživilo to koncert,“ řekl po vystoupení Ladislav Lekavý z Plzně. Frontman skupiny Petr Janda „měl okno“ při refrénu písně Otázky. Chvíli zpívalo jen samotné publikum. „Sorry,“ omluvil se pak nonšalantně legendární zpěvák. Více než deset tisíc lidí přišlo i na páteční koncerty skupin Žlutý pes a Monkey Business.

„Tolik lidí jsem tady při fotbale nikdy neviděl,“ narážel při vstupu na stadion Martin Levý z Plzně na rekordně zaplněné tribuny i hlediště před pódiem. Při koncertě se skvěle bavil. „Byla to bezvadná šou,“ prohlásil Levý.

V závěru pátečního večera nastoupil písničkář a skladatel Jaroslav Uhlíř, který roztančené diváky ještě více rozdováděl. Na klávesy přehrál některé své písničky známé z pohádek nebo z vánočních Hodin zpěvu. Lidé se pohupovali, drželi okolo ramen a vzpomínali na dětství. Diváci dlouho Uhlíře vytleská vali, než se vrátil opět na scénu. „Zahraju Mravenčí ukolébavku a potom už půjdem všichni spát, je pozdě,“ nakázal Uhlíř divákům z jeviště. (MF Dnes)


Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Po více než třicetileté přestávce se zdejší parta bednářů rozrůstá o nové tovaryše. Vloni byl do bednářského „cechu“ přijat Martin Sládek a dnes se novým bednářským tovaryšem stal dosavadní učeň Michal Řehořek (33). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví, a přesně před měsícem, 11. září 2007, otevřel novou dílnu bednářů v budově bývalé říční vodárny.

Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace plzeňského pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell. Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci.

Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Michal Řehořek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 13 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek. (Tisková zpráva Plzeńského Prazdroje)


Vítězem soutěže v koulení pivních sudů, která odstartovala letošní ročník Pilsner Festu, se stal dnes vpodvečer (3. října) tým házenkářů z TJ Lokomotiva Plzeň. Jako cenu si vítězové odnesli padesátilitrový sud piva. Soutěž se konala na nádvoří plzeňského pivovaru.

"Jsme s vítězstvím hodně spokojeni. Nebyla to žádná legrace. Myslím si, že nikdo ze soutěžících dopředu netušil, jak náročná bude trať," uvedl Milan Zeus z vítězného týmu. Nejhorší částí trati byl podle něho start, kde byla velká tlačenice.

"Část trati sud nesli a část kouleli. Bylo přesně stanoveno, ve které části mají zvolit jaký způsob," vysvětlila Michaela Okwuegbue z oddělení firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Mezi deseti týmy měl své zastoupení i Plzeňský deník. Ten v prvním rozběhu skončil sice poslední, ale asi tři čtvrtě trati se držel ve vedení. "Začátek byl skvělý. Pak se nám ale sud zasekl o chodník. Jsme dost zklamaní," svěřuje se redaktor David Laštovka.

Objevil se také tým mezinárodní. Jmenoval se Zorb team a většina mužstva se skládala z Mongolců, kteří žijí v Plzni. Čtvrtým do party pak byl Němec. V týmu Plzeňského Prazdroje se objevily i dvě dívky. "Celé to bylo hodně náročné. Myslím, že ten, kdo trať naplánoval, ji nevyzkoušel," říká jedna z nich Marie Denková.

První koncerty odstartovaly v rámci letošního Pilsner Festu netradičně v deseti plzeňských hospodách. Začaly ve 20 hodin. Lidé však čekali už od 18 hodin. Nechtěli si nechat ujít chvíli, kdy na rádiu Kiss Proton vyhlásí hodinu, kdy se v hospodách zapojených do festivalu vytočí jeden sud piva zdarma. Mezi tyto podniky patřily například Zach´s Pub, nebo Uctívaný Velbloud . Představili se zde třeba Tomáš Kočko, Musica Vagantium nebo No Exit. Dnes se na stejných místech uskuteční další koncerty. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Sobota je pro Pilsner Fest dnem D

[sobota, 13. říjen 2007]

Pilsner Fest už to pořádně rozjel. Po dvou spíše zahřívacích dnech přišly včera v Plzni první dávky muziky na velkých scénách. Přidaly se obohacené prohlídky pivovaru a módní přehlídka, kousek od pivovaru vyrostlo nafukovací městečko G-city a v restauraci U Mansfelda se podávala jídla, jejichž nezanedbatelnou ingrediencí bylo pivo.

Dnes se lze těšit na koncertní maraton na třech scénách od čtrnácti hodin do půlnoci, s výjimkou scény na náměstí, která končí úderem desáté. Jako první jde na scénu na stadionu ve Štruncových sadech skupina Cop, v pivovaru Natálie Kocábová a na náměstí Bluegate. Hrát se bude dnes i v restauraci Na Spilce, kde se na své publikum těší Bells, Václav Žákovec a Luděk Jaroš.

Dnes se můžete také zapojit do Pilsner Urquell olympiády. „Jde o desetiboj složený z disciplín, které nějakým způsobem souvisí s pivem. Vítěz získá volnou vstupenku na prohlídku pivovaru,“ prozrazuje Marek Hlavica z Plzeňského Prazdroje. Olympijské boje, do nichž se zapojí i skuteční olympionici: skifař Václav Chalupa, kanoista Martin Doktor nebo moderní pětibojař Michal Sedlecký, startují v 11 hodin.

Dalším lákadlem dnešního dne je akce nazvaná Photo Wall. „Návštěvníci se budou moci nechat vyfotografovat, ovšem ne jen tak někde. Budou si moci vybrat ze zajímavých pozadí, která souvisejí s pivem. Fotku dostanou na místě a kdyby si ji chtěli nechat dát na tričko, i taková možnost tu bude,“ říká Marek Hlavica.

Těm, kteří se na Pilsner Festu ztratí nebo nebudou moci někoho najít, anebo budou chtít sdělit něco někomu, koho třeba jen letmo zahlédli, bude dnes sloužit vzkazovník. Tedy velká psací plocha v podchodu v Pallově ulici. Vzkazovník tu však bude pouze dnes.

V Pivovarském muzeu budou dnes i zítra k vidění živá pivovarská řemesla a opět jsou připraveny oživené prohlídky pivovaru a dnes také módní přehlídka volnočasové kolekce Pilsner Urquell.

Zítřejší dění na Pilsner Festu už bude spíše jeho dozvukem. Hudební scény mimo pivovar utichnou, hrát se bude jen uvnitř bran. A to v klasickém duchu: vystoupí tu dechovky Nýřaňanka, Domažličanka a Klatovští dragouni a odpoledne populární duo Eva a Vašek. (MF Dnes)


Plzeňské pivo se vaří už 165 let

[sobota, 13. říjen 2007]

Plzeňské pivo je staré prakticky jako samo město. Začalo se vařit prakticky ihned po založení města, první zmínka je z roku 1307. Pivo, které ale městu přineslo slávu, poprvé uvařil bavorský sládek Josef Groll 5. října 1842.

Staletí piva s pochybným výsledkem

První várka tohoto spodně kvašeného ležáku, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům, spatřila světlo světa ve zbrusu novém Měšťanském pivovaru. Ani ne třicetiletého Josefa Grolla do Plzně přivedl jeden z tamních vlivných právovárečníků, stavitel Martin Stelzer.

Právě Stelzer byl totiž pověřen výrobou moderního pivovaru. Ačkoliv totiž historie pivovarnictví v Plzni se v té době táhla už pět století, výsledky byly více než rozpačité. Právo vařit pivo mělo 260 pivovarních domů, které se ve vaření střídaly. Někdy se tak pěnivý mok povedl více, někdy méně a někdy nebyl ani pěnivý.

Právě v polovině 19. století se ale plzeňští rozhodli se svou pověstí něco udělat, práva na var piva vložili do společně založeného pivovaru a začali se porozhlížet po někom, kdo se ve vaření piva vyzná o něco lépe než oni sami. Přivedli právě Grolla.

První plzeňské bylo bavorské

Naražena byla na svátek svatého Martina a ačkoliv nedopadla úplně podle Grollova očekávání, sklidila veliký úspěch. Nové, podkvasné bavorské pivo mělo díky odlišným domácím surovinám (žateckému chmelu, měkké plzeňské vodě a světlejšímu sladu připravovanému anglickou technologií) mimořádně lahodnou chuť, což dokládá i zápis jednoho z plzeňských kronikářů: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou." (iDnes)


Muzika všech žánrů od rána do večera, pivo proudem a dobrá nálada na každém kroku. Takový má být letošní Pilsner Fest. Tradiční oslava narozenin první várky plzeňského piva startuje už zítra a obsadí prostory od pivovaru, přes fotbalový stadion, až po náměstí.

"Začínáme ve středu v 17 hodin soutěží v koulení sudů. Soupeřit budou čtyřčlenná družstva a trasa bude poměrně fyzicky náročná. Už se nám přihlásily týmy nejen partnerů Pilsner Festu, ale i tělovýchovných jednot nebo městské policie. Zajímavý určitě bude Zorbteam SK Plzeň, který bude složený z Mongolů," prozrazuje manažer firemních vztahů pivovaru Marek Hlavica.

Dalším lákadlem prvních dvou dnů Pilsner Festu bude Šťastná hodinka. Deset plzeňských restaurací nabídne v dosud utajeném čase sud piva zcela zdarma. Kromě toho tu budou hrát kapely nejrůznějších žánrů, jako je třeba České srdce, Musica Vagancium, Tomáš Kočko, Renata a Josef Pospíšilovi, Country trio nebo Tři sestry Revival Banda.

"V první den Pilsner Festu také proběhne křest nové poštovní známky, na níž je naše vodárenská věž. Je součástí série Technické památky České republiky a náhoda tomu chtěla, že tato známka vychází právě v roce, kdy věž slaví sto let své existence," dodává Marek Hlavica. Kromě toho v Pivovarském muzeu zazpívají večer Yellow Sisters.

Druhý den Pilsner Festu nabídne opět Šťastnou hodinku a pro náročnější večer varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje. "Věříme, že i tento koncert pivaře zaujme, protože i mezi nimi jsou docela určitě lidé věřící," poznamenává Marek Hlavica. Milovníci literatury zase budou moci zajít do Pivovarského muzea na první z autorských čtení. Svá díla přislíbili číst třeba Jaroslav Pížl nebo Ivan Martin Jirous.

Od pátku naplno Po dvoudenním rozjezdu to v pátek rozbalí pivovarská narozeninová party naplno. Úderem 17. hodiny sáhnou do strun Michal Šindelář a MSP, kteří zahrají na náměstí, a ASPM, jimž bude patřit scéna v pivovaru. O hodinu později vyráží na scénu na Viktorce Ondřej Hejma a Žlutý pes. "Dále se návštěvníci mohou těšit třeba na Blue Effect, Michala Prokopa, Monkey Bussines. Před půlnocí vystoupí Jaroslav Uhlíř a děláme všechno pro to, aby se k němu připojil i Zdeněk Svěrák," prozrazuje Marek Hlavica.

Kromě muziky přinese pátek další autorská čtení v Pivovarském muzeu - tentokrát tu bude třeba Jaroslav Rudiš nebo Michal Viewegh.

Sobotní program startuje v 10 hodin v Pivovarském muzeu, kde budou k vidění pivovarská řemesla - bednáři, kováři, hrnčíři, dráteníci a další. Odpoledne pak opět ožijí hudební scény a kromě muziky nabídne Pilsner Fest i další zážitky: speciální desetiboj v disciplínách inspirovaných pivem, kterého by se měl zúčastnit i některý ze skutečných olympioniků.

Neděle bude ve znamení dozvuků. Na scéně v pivovaru se bude hrát dechovka a Pivovarským muzeem se ponesou zvuky a vůně starých řemesel. (iDnes)


Včera byly v Praze vyhlášeny výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň Effie 2007. Stříbrnou Effii v kategorii „A - potraviny a nápoje“ se stala kampaň „Pardál - Jeden z nás“. V soutěži FLEMA 2007, která hodnotí inovativní využití médií při reklamní kampani, získala 11. října 2007 stejná kampaň vítězství v kategorii „Nejlepší malá kampaň“.

Komunikace letošní novinky z nabídky pivovaru Budějovický Budvar tak získala dvě významná ocenění odborníků v oblasti hodnocení reklamy.

Výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň - české Effie 2007 – byly vyhlášeny 25. 10. v Praze. Reklamní kampaň na pivo Pardál nazvaná „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii v kategorii A – potraviny a nápoje. V soutěži Effie posuzuje odborná porota účinnost nejlepších reklamních kampaní, které probíhaly v uplynulém období na území České republiky. Soutěž Effie se od svého založení v roce 1968 v USA rozšířila na pět kontinentů světa. Dnes se tato soutěž pořádá ve třiceti zemích a stala se tak světovým ukazatelem efektivnosti reklamy. Organizátorem české Effie je Asociace komunikačních agentur.

Soutěž FLE Media Awards (FLEMA), jejíž druhý ročník byl vyhlášen v polovině října, hodnotí inovativní využití médií. Je rozdělena do deseti kategorií. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ zvítězila v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Pořadatelem soutěže FLEMA je mediální společnost Flemedia.

„Pardál má u zákazníků velký úspěch a naše reklamní kampaň k němu určitě pomohla. Bez efektivní a účinné komunikace by se totiž nový produkt v segmentu výčepních piv, ve kterém panuje extrémně silná konkurence a operují v něm silné zavedené značky s masivní reklamní podporou, prosadil jen obtížně. Proto jsme museli být při realizaci reklamní kampaně maximálně kreativní, hledat netradiční formy komunikace a neobvyklé reklamní nosiče. Ceny v soutěžích Effie i FLEMA nás velice potěšily, ale důležité je hlavně to, že kampaň oslovila naše zákazníky,“ komentuje získaná ocenění Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál.

„Získání stříbrné Effie je vynikajícím úspěchem. Naše relativně levná a v podstatě lokální kampaň dokázala odborníky zaujmout i v tvrdé konkurenci mnohem větších celostátních kampaní, které mimo jiné využívaly televizní spoty,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Zlatou Effii v kategorii „A“ získala kampaň „Takové domácí žvýkání“ a bronzovou kampaň „Hnutí za dobrou snídani“. „Na úspěchu kampaně „Pardál – Jeden z nás“ mají samozřejmě velký podíl i tři stovky jihočeských pivařů, kteří pomáhali vlastnosti Pardála vyladit a potom pomáhali i s jeho propagací ,“ dodává Petr Samec.

Výčepní pivo značky Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a jeho celostátní distribuce se nyní připravuje. Mezi zákazníky si Pardál našel během krátké doby mnoho příznivců a jeho prodej zatím překonává všechna očekávání. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách od února 2007 především na území jižních Čech. Hlavními nosiči byly inzeráty v regionálních a místních novinách, rádiové spoty a billboardy. Byla využívána i netradiční média – obecní rozhlasy, nástěnky a sololitové desky. Téměř revolučním prvkem kampaně bylo intenzivní zapojení spolutvůrců piva Pardál přímo do jednotlivých reklamních aktivit (pivní tácky, billboardy, inzeráty, spoty aj.) a jejich osobní účast na promoakcích. Na reklamní kampani „Pardál – jeden z nás“ spolupracoval Budějovický Budvar s komunikační agenturou Kaspen a mediální agenturou PHD. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budvar začne prodávat pivo v Dánsku

[pátek, 12. říjen 2007]

Budějovický Budvar začne v příštím roce prodávat své pivo Dánům. Distribuovat ho na místním trhu bude společnost House od Beer, která patří firmě Carlsberg Denmark. Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku.

Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku. House of Beer rozšíří v Dánsku svou nabídku o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: o světlý prémiový ležák a tmavý ležák. (iDnes)


Proč by měl stát vařit pivo?

[pátek, 12. říjen 2007]

Při nedávno obnovené mediální diskusi o privatizaci státního podniku Budvar, se otázka z titulku tohoto textu stala nejpopulárnějším bonmotem. Jeho autor ji dokonce považoval za natolik vyčerpávající argument ke zdůvodnění nutnosti privatizace, že k ní již nic nedodával. Není divu, šlo přece o příslušníka vrstvy profesionálních politiků, pro něž je ideologický argument tím nejpřesvědčivějším. Jenže pro všechny ideologické argumenty mimo jiné platí, že v jiné ideologii nemusí mít prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Naopak, každý ideologický argument lze zpochybnit například jedinou otázkou: „A proč ne?“ nebo se lze, v konkrétním případě Budvaru zeptat: „Proč by měl vařit pivo kupříkladu Jihoafrický koncern?“ což je otázka stejné ideologické hodnoty jako ta z titulku.

Ačkoliv obecně nemám nic proti privatizaci, v konkrétním případě privatizace jihočeského Budvaru hrozí pivovaru likvidace. Dogmatičtí "pravičáci" v české vládě jsou buď příliš omezení na to, aby si to uvědomovali, nebo je jim to jedno. Škoda, přestane existovat jedno docela dobré pivo. Nevadí, jsou i jiná, třeba belgická... :)

Pivo totiž nikdy nevaří žádná právnická osoba. Vaří jej vždy a jenom fyzické osoby. Dělníci se sumou svých řemeslných zkušeností a dovedností za odborného vedení kvalifikovaného pivovárečníma, čili nositele mnohaletých znalostí v oboru. Kdyby s privatizátory Budvaru cítil potřebu polemizovat člověk s „technologií“ diskutování našeho prezidenta, pak by s vysokou pravděpodobností asi prohlásil, že otázka je špatně položena. Já si pouze dovoluji tvrdit, že otázka je jinak položená. Osobně bych se spíše zeptal, proč o produkci Budvaru mají rozhodovat nikým nevolené fyzické osoby a ne kupříkladu lidé k tomu jmenovaní vítězem voleb? Nebo ještě ostřeji; proč si zisk mezi sebe mají rozdělovat soukromí vlastníci a nemůže jej použít demokraticky zvolená vláda podle svého uvážení a svědomí, navíc pod možnou kontrolou jiného zvoleného orgánu. Tak jako pivo nevaří žádná právnická osoba, tak totiž rovněž o využití výnosů a přerozdělování zisků nikdy nerozhoduje právnická, ale jen a pouze fyzické osoby. A není podle mého přesvědčení vůbec žádný věcný důvod, proč by tyto fyzické osoby nemohly být volenými zastupiteli jediné skutečné moci, ve smyslu naší Ústavy.

Za nejvyšší riziko pro demokracii se v současné éře globalizace všeobecně uznává nadvláda produkčních a především obchodních a finančních korporací, nad demokratickými vládami naprosté většiny národních států. Což je způsobeno jen a pouze obrovskou ekonomickou převahou globálně působících společností. Pokud se stát, coby právnická osoba, vědomě zbavuje své ekonomické role, vydává se tím v globalizující se ekonomice záměrně do područí každé hospodářsky silnější právnické osoby.

Kdyby firma velikosti Budvaru měla například sídlo v ČLR, tak by tamnější vláda jej nejúčinněji zprivatizovala převodem do majetku velkoměsta nejbližšího jeho sídlu, protože tak malý producent by pro ni neměl význam. Ale hlavně, není prakticky možné ho spravovat, tedy rozhodovat o jeho hospodaření, bezprostředně z vládního centra. Jenže celá ČR je jenom takové jedno čínské velkoměsto. Takže pro ni je Budvar naopak docela vlivným producentem.

Pokud demokratický politický režim globálně nevytvoří pravidla - právní řád -, který by zamezoval nadvládu korporací nad státem, pak je pro každý demokratický národní stát rizikem zbavovat se majetku, který je fyzicky schopen spravovat.

Tvrzení, že státu mají stačit pouze daně, jež mu každý producent musí odvádět, je rovněž pouze ideologické. Jsou-li totiž producenti politicky vlivnější než reprezentace státu, tak si v dnešních podmínkách poměrně lehce dovedou prosadit takové daně, které jsou mnohem nižší, než jaký by měl stát výnos, kdyby produkci spravoval sám. (Britské listy)


Český národní podnik Budějovický Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.

Alexander Grancharov, generální ředitel Carlsberg Bulgaria, ke spolupráci poznamenal: "Jsme velmi hrdí na to, že nyní máme v nabídce tak slavnou značku, jakou je Budweiser Budvar. Velmi významně to pomůže v našem úsilí nabízet bulharským zákazníkům významné prémiové značky piva, které se vyrábějí tradičním způsobem a představují původní kvalitu."

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru dodal: "Carlsberg Bulgaria je pro nás významným partnerem a v Bulharsku cítíme značný obchodní potenciál. Tuto spolupráci vnímáme jako další ocenění celosvětové popularity naší značky."

Ležák Budweiser Budvar je pokračovatelem tradice vaření piva v Českých Budějovicích. Tato tradice je více než 700 let dlouhá. Ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější značky českého piva v zahraničí. Zeměpisné označení "Budějovické pivo" (Budweiser Bier nebo Beer from Budweis) je na území Evropské unie oficiálně chráněno prostřednictvím institutu Chráněného zeměpisného označení (Protected Geographical Indication – PGI). Logo PGI zaručuje kvalitu, použití vybraných surovin, originální výrobní postup a tradiční místo původu. Znamená také to, že "Budějovické pivo" nesmí být vyráběno na jiném místě, než v Českých Budějovicích. (Web Reporter)


Budějovický Budvar letos překonal hranici výstavu milionu hektolitrů piva o měsíc dříve než loni - přesně 17. října. Na zvýšení objemu uvařeného piva se vedle tradičních značek podílí i letošní novinka – světlé výčepní pivo Pardál.

Budvar v posledních třech letech překonává magickou hranici milionu hektolitrů piva stále rychleji. Zatímco v roce 2005 tohoto objemu dosáhl 2. prosince, loni to bylo už 16. listopadu. Letos je to ještě o měsíc dříve

Na rostoucím výstavu se vedle tradičních značek - světlého a tmavého ležáku Budweiser Budvar, světlého výčepního piva, nealkoholického piva a speciálního piva Bud Super Strong, podílí také letošní novinka pivovaru - světlé výčepní pivo Pardál. To se ale zatím prodává pouze na území jižních Čech.

Podle mluvčího pivovaru Petra Samce letos pivovar překoná loňský roční výstav 1 152 000 hektolitrů. "Je to velmi pravděpodobné," potvrdil.

Budvar prodal v prvním pololetí tohoto roku na domácím trhu meziročně o 10,85 procent piva více. Ještě větší nárůst zaznamenal v zahraničí, kde prodeje rostly o 11,29 procent.

Ve své stodvanáctileté historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice milionu hektolitrů dosáhl 20. prosince. (iDnes)


Oko nad Prahou v Budějovickém Budvaru

[pátek, 12. říjen 2007]

Díky dlouhodobé spolupráci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. a Národní knihovny ČR se v jižních Čechách uskuteční další unikátní výstava. Po úspěšné putovní výstavě „Půvaby a tajemství klementinských rukopisů z 13.-14. století“, která představila vzácné středověké rukopisy v Nových Hradech a Č. Krumlově, bude dnes v 17:00 slavnostní vernisáží zahájena výstava „Oko nad Prahou“.

Expozice bude umístěna přímo v areálu pivovaru – ve vestibulu Návštěvnického centra.mProstor Návštěvnického centra Budějovického Budvaru je pro uspořádání výstavy moderní architektury velmi vhodný – budova se supermoderním interiérem byla dokončena v roce 2005. Návštěvnickým centrem projde každoročně kolem 40 000 turistů z domova i ze zahraničí.

Výstava „Oko nad Prahou“ představí výsledky mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny České republiky. Návštěvníci budou moci shlédnout nejen vítězný projekt architekta Jana Kaplického a jeho týmu z britské kanceláře Future Systems, ale i návrhy dalších sedmi finalistů. Návštěvníci tak budou moci na základě představených modelů a doprovodné dokumentace porovnat návrhy osmi architektonických týmů z Evropy a Spojených států. Chybět nebude ani rozměrný model Letenské pláně, jenž sloužil porotě jako pomůcka při hodnocení soutěžních návrhů. A co je důležité, návštěvník si zde za symbolickou cenu může zakoupit v elektronické podobě katalog všech 355 hodnocených návrhů mezinárodní architektonické soutěže.

Díky výstavě uspořádané Národní knihovnou ČR a jejím generálním partnerem, národním podnikem Budějovický Budvar, jsou České Budějovice prvním městem po Praze, které knihovnu vyprojektovanou Janem Kaplickým představí. „Jsme rádi, že díky našemu partnerství s Národní knihovou zavítala tato výstava do Českých Budějovic. O realizaci této výstavy jsme rozhodli již počátkem tohoto roku, ještě před vyhlášením výsledků soutěže. Vestibul Návštěvnického centra je pro takovou výstavu, na rozdíl třeba od výstavy historických rukopisů, velmi vhodný,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru n.p. a dodává: „Projekt nové budovy Národní knihovny České republiky vzbuzuje v posledních dnech velkou pozornost, a proto jsme rádi, že si obyvatelé jižních Čech budou moci díky této výstavě udělat vlastní názor.“

Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh nové budovy vyhlásila Národní knihovna ČR 16. května 2006 a její vítěz byl vyhlášen letos 2. března. Následující výstavu v Galerii Klementinum, která prezentovala všech 355 soutěžních návrhů, zhlédlo za dva měsíce 33 093 návštěvníků.

Výstava Oko nad Prahou bude probíhat od 19. října do 25. listopadu v prostorách Návštěvnického centra Budějovického Budvaru, denně od 10 do 17 hod, vstup zdarma. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Nemyslel jsem, že v pivovaru zůstanu

[pátek, 12. říjen 2007]

„Představuji v podniku konzervativní křídlo a jsem na to hrdý, myslím, že to tak má být,“ usmívá se Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru. V pivovaru pracuje už čtyřicet let.

Právě v těchto dnech vrcholí rekonstrukce nejslavnější budějovické restaurace Masné krámy, jejíž historie sahá až do 14. století. Pivovar se na rekonstrukci aktivně podílí a Josef Tolar si k ní řekl své. „Někteří kolegové z marketingu přišli s tím, že bychom měli naši značku orientovat hlavně na mladé, nekonformní zákazníky. A že středověká hospoda s těžkými dubovými stoly a lavicemi by je neoslovila a spíš je zaujme něco na způsob pivního baru. Chtěli, abychom klenuté kóje restaurace vymalovali kontrastními, výraznými barvami. Byl jsem z toho úplně vedle sebe. Říkám, fajn, to se hodí do nového lokálu někde v multicentru, kde jsou stěny ze sádrokartonu, tam si je klidně vymalujte na žluto a na červeno, ale tohle jsou Masné krámy, které tu nechal postavit Karel IV., a my přece musíme jejich historii respektovat,“ vzpomíná Tolar. „Válčili jsme o každý krok a nakonec stěny zůstanou tak, jak vždycky byly, a lavice i stoly budou dál z těžkého dubového dřeva. Myslím, že je to dobře. Postupovat opačně, devadesát procent našich zákazníků řekne: Tohle už není ta hospoda, co jsem znal.“ Josef Tolar začínal v Budějovickém Budvaru (tehdy ještě Jihočeských pivovarech) brigádničit už v 60. letech minulého století jako student Vysoké školy chemickotechnologické. Když měl ale v posledním ročníku školy možnost získat od pivovaru podnikové stipendium s tím, že se pak stane jeho stálým zaměstnancem, odmítl. „Chtěl jsem mít volné ruce a zdálo se mi, že není dobré se takhle vázat. Nemyslel jsem, že bych chtěl v pivovaru zůstat.“

Od chemie k technologii

Přesto však do podniku po absolutoriu nastoupil, zlákala ho totiž podniková laboratoř. „K chemii jsem měl blízko už na gymnáziu, líbilo se mi i její prostředí s baňkami a lahvičkami, připomínalo mi alchymistické tajemno. Na vysoké mě pak pohltila potravinářská chemie a místo vedoucího laboratoře v pivovaru mi přišlo hodně zajímavé. Navíc jsem dostal na starost i další laboratoře v menších pivovarech, které tehdy patřily do naší skupiny, v Protivíně, Třeboni, Strakonicích a jinde. Moc se mi ta práce líbila, bylo to přesně to, co jsem si jako student vysnil.“

V roce 1968 se však Josef Tolar aktivně zapojil do studentského hnutí, což mu o dva roky později spočítala normalizace. Z místa vedoucího laboratoře rázem spadl na pozici řadového technika. „Už jsem se nemohl rozmýšlet, zda bych se jinde necítil lépe, bylo jasné, že mě nikam jinam nikdy nevezmou. Navíc jsem dopředu věděl, že to potká i moje děti, které nebudou moct studovat - viděl jsem kolem sebe dost podobných příběhů. Na druhou stranu musím přiznat, že k technologii bych byl asi stejně došel i sám, dělat jen jednu věc celý život by mě nebavilo.“

Jak ubíhala léta, postupně se v technické pozici vypracovával a i přes svůj „škraloup“ dosáhl v 80. letech funkce závodního technologa Budvaru, čímž začala druhá polovina jeho profesionální éry. Stal se zástupcem vedoucího výroby a v roce 1985 samotným vedoucím, tedy vrchním sládkem. Pak přišla listopadová revoluce, která opět všechno od základu změnila.

Všechno opět jinak

„Z přídělového systému jsme byli uvrženi do ekonomiky tržních vztahů. Najednou jsme dělali i to, co nikdy předtím,“ vzpomíná Tolar. „Například o zahraniční prodej se staral dřív Koospol coby podnik zahraničního obchodu, teď byla péče o zahraniční partnery i importéry na nás. Když někdo z nich přijel, vrátný od brány zoufale volal, že jsou tu cizinci, ať se o ně někdo postará. Ve firmě jsme byli jen dva, kdo mluvili anglicky. A nikdo jsme přesně nevěděli, co bude. Když dnes někdo vzpomíná, jak bylo všechno jasné, musím se smát, protože jsem to zažil na vlastní kůži.“

Na hektické období od roku 1990 do roku 2002 však vzpomíná budějovický vrchní sládek přesto nejraději. Všechno se měnilo, vedle starostí o výrobu a kontrolu jakosti piva přibylo téma rozšíření pivovaru a rozsáhlé stavební investice. Všechno rozhodoval úzký tým, do kterého patřil. „V roce 1989 jsme vyráběli 450 tisíc hektolitrů, o deset let později už 1,3 milionu hektolitrů. Byla to velká doba. Rostli jsme až o 15 procent ročně a museli tomu přizpůsobit tempo dostavování pivovaru. Sám jsem se musel stát skoro víc stavitelem než technologem. Rád říkám, že jsem firmě utratil více než tři miliardy, například za cylindrokónické tanky, které můžete vidět tady před oknem. Účetní hodnotu podniku jsme za patnáct let zešestinásobili, a to nepočítám hodnotu značky. Skvělá doba, rád na to vzpomínám. Když jdu dnes po pivovaře, vidím, co všechno se změnilo.“

Růst firmy podle Tolara umožnilo i postavení národního podniku, které dovolilo veškerý zisk reinvestovat. „Přestože jsme si vzali řadu provozních i investičních úvěrů, měli jsme podnik po roce 2000 už bez jediného dluhu.“

Rozsah práce však neubyl ani v novém tisíciletí. „Pořád jsem si říkal, že tohle doděláme a pak bude klidněji, ale ono se to pořád zrychluje. Když jsme končili s přestavbou pivovaru, přišly na český trh hlavní zahraniční pivovarnické skupiny. Do té doby jsme tu všichni hráli hasičskou ligu mezi dvěma vesnicemi, teď jsme se museli utkat s mezinárodním mančaftem. Končila doba, kdy jsme se mohli spolehnout jen na dvanáctistupňový Budvar, protože se po něm všude zaprášilo. Začali jsme válčit o každý hektolitr a museli začít vyvíjet i nové výrobky. Myslím, že se nám to povedlo: uvedli jsme třeba tmavé pivo, u kterého jsme správně trefili chuťovou úroveň, a letos jsme v jižních Čechách poprvé představili hořké pivo Pardál, přestože zde tato piva nikdy moc nevládla. Potřebujeme ale pokrýt i tuto část trhu,“ vysvětluje.

Sám Tolar však prý zastupuje ve firmě spíš konzervativní přístup, za nějž mu britský Cech spisovatelů a novinářů píšících o pivu udělil cenu Stříbrný džbánek. „V 60. letech se každý německý pivovar chlubil dobou zrání. Devadesát nebo sto dní zrání ve sklepě byla jeho hrdost. Dnes to všichni zkracují, ale my přesto tuto dobu dodržujeme a já jsem toho zastánce. Myslet si, že kvalitu a solidnost přebije silná reklama a že pak můžete lidem za stejnou cenu nabídnout ošizené pivo, je špatné přesvědčení. Vždycky se budu snažit, abychom to nedělali. Lidé chtějí ten Budvar, který se naučili uznávat.“

***

Josef Tolar

Rodina: „Manželka Jana, dvě dospělé dcery.“ Auto: „Doma škoda fabia, v práci služební mercedes.“ Volný čas: „Především je to velmi nedostatková veličina, v práci jsem od rána do večera a někdy obsadí i víkendy - zrovna minulý týden jsem byl přes víkend na semináři rakouských pivovarů a týden předtím jsme měli zase den otevřených dveří. Ale pokud mám volno, zkouším si dědkovské záliby -zahrádkaření a také už třicet let chovám včely. Rádi také chodíme se ženou na koncerty nebo do budějovického divadla, které jako Budějovický Budvar sponzorujeme. Ani v tomhle nejsem moderní manažer hrající golf.“ Dovolená: „Příjemná dovolená je u teplého moře, toho se neodřekne asi žádný Středoevropan. A také jsme už potřetí absolvovali divadelní festival ve Veroně a zašli i na Broadway na Fantoma opery. To jsou věci, které dnes už můžu mít a mám rád.“ (Lidovky)


«« « Strana 693 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň