Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Hagan: Česká piva jsou zdravější

[neděle, 23. červenec 2006]

O ceně a kvalitě českého piva, o nasycenosti českého pivovarského trhu a dalších otázkách jsme si povídali s Milanem Haganem, předsedou představenstva firmy Drinks Union.

Dobrý den, mohl byste nám na začátku našeho rozhovoru ve zkratce představit společnost Drinks Union? Co je vaší hlavní činností a na jaké produkty či služby se zaměřujete?

Společnost Drinks Union je čtvrtou největší pivovarnickou skupinou v zemi a zároveň třetím největším domácím výrobcem lihovin. Jsme největší soukromou nápojovou skupinou v Čechách s ryze českým kapitálem. Sdružujeme čtyři pivovary – Zlatopramen Krásné Březno, Velké Březno, Louny a Kutnou Horu. V Krásném Březně zároveň vyrábíme likéry a lihoviny. Myslím, že všichni znají naši Starou mysliveckou nebo Klášterní tajemství. Již z toho je zřejmé, že naší hlavní činností je výroba a prodej piva a lihovin.

Vaše společnost je tedy v současnosti již čtvrtou největší domácí pivovarskou skupinou. Jak to všechno začalo a co bylo třeba udělat k dosažení takového postavení na trhu?

Nejtěžší bylo přesvědčit lidi, že je možné vyhrát, zvlášť když se již cítili být na kolenou. Když jsem vstoupil do pivovaru Zlatopramen byl na něj podán návrh na konkurz kvůli stamilionovým dluhům. Předstoupil jsem tehdy, coby nový vlastník, před management a vyhlásil jednoduchý plán pro náš pivovar, nejdřív splatit dluhy, potom první na severu Čech, potom čtvrtí v celých Čechách, všichni si mysleli, že jsem přiletěl z Marsu a neznám český trh. Když jsme spolu s pivovarem Velké Březno a Louny vytvořili skupinu a ovládli trh v severních Čechách myslím, že už nepochyboval nikdo.

Je za tím hlavně snaha bojovat proti pivovarnickým gigantům, nebo něco jiného? A Plánujete další rozšíření vaší skupiny?

Základem našeho úspěchu se stalo ovládnutí trhu v severních Čechách spojením a rozvojem tří malých severočeských pivovarů. Nyní jsme ale v jiné pozici než před čtyřmi roky, trh se zkonsolidoval a sedm hráčů ovládá téměř devadesát procent trhu, zatímco zbývajících cca 30 pivovarů má jen deset procent. Jediná efektivní cesta vzhůru je pohltit některého ze svých bezprostředních konkurentů. To není jednoduchá úloha, vždyť našimi konkurenty je světová jednička Imbew (Staropramen), světová trojka SAB (Pilsner Urquell), světová čtyřka Heineken (Starobrno), a aby toho nebylo málo, tak ještě německá jednička Radeberger Group (Krušovice). Naším konkurentem je i ten komu nyní dýcháme na záda, tedy budějovický Budvar. Spojení s dalším menším pivovarem se však určitě nebráníme, ale jedině pokud splní naše velké nároky na kvalitu piva.

V loňském roce dosáhla vaše společnost rekordních výsledků. V minulosti jste sliboval výstav milion hektolitrů na konci roku 2005. Podařilo se vám to?

Ano podařilo, v loňském roce celkový prodej piva, včetně licenční výroby v Rusku, přesáhl milion hektolitrů. Na domácím trhu to bylo pak více než 920.000 hektolitrů. Růst v domácích podmínkách je nesmírně obtížný, vždyť spotřeba piva dlouhodobě mírně klesá. Drtivá většina domácích pivovarů se proto musí poohlížet po zahraničních trzích, to děláme i my. Tam kde nejsou velké bariéry pro vstup na trh exportujeme. Například do Německa, kde jsme jedničkou mezi českými exportéry piva a prodáme na tomto náročném trhu více než Pilsner Urquell nebo Budvar. Tam kde překážky jsou jsme zkusili vsadit na licenční výrobu. A i to se nám daří, jako například v Rusku, kde jsme hned v prvním roce našeho působení prodali 102 tisíc hektolitrů. Myslím, že rozhodujícím zdrojem úspěchu je vyhlášená kvalita našeho piva. Například v Rusku byl náš Zlatopramen hned v prvním prodejním roce vyhlášen jako nejlepší pivo na trhu a porazil všechna česká či německá piva.

Jak moc se změnily podmínky vývozu piva po vstupu ČR do EU?

Myslím, že nic zásadního se nezměnilo. Uplatnit se na trhu EU je stejně těžké jako předtím, zmizely jen překážky vstupu na trh kladené v minulosti nově přistupujícími zeměmi jako např.Polskem či Slovenskem. Ty v minulosti víceméně znemožňovaly export do těchto zemí.

Na jaké světové trhy se nyní specializujete? Plánujete expanzi i do dalších zemí?

Naším největším vývozním teritoriem je sousední Německo, kde máme úspěch především v nových spolkových zemích. Jak jsem již řekl, jsme největším českým exportérem piva do Německa. Naši přítomnost na tomto velmi náročném trhu chceme dále posilovat. Chceme však pronikat i do dalších zemí. Hledáme cestu zejména na velké trhy nebo rychle se rozvíjející trhy, jako je Polsko, ale také Čína nebo Brazílie. Daří se nám však i v jiných zemích, například ve Švédsku, kde se Zlatopramen prodává lépe než Plzeň, přestože je o dost dražší.

Myslíte si tedy, že český trh je již zcela zasycen a už neexistuje prostor pro další zvýšení odbytu?

Český trh je již nasycen a bude i nadále klesat. Myslím, že pro české pivovary je export jedinou cestou pro zvýšení prodejů. Čím déle si česká piva podrží svůj osobitý charakter, tím větší šance je udržet vysokou domácí spotřebu a udržet stávající tempo růstu exportu. Ostatně pivní turistika zahraničních návštěvníků je dokladem výjimečnosti našich piv. Málokdo ví, že česká piva vyráběná tradiční technologií obsahují více antioxidantů než červené víno, a to nehovořím ani o pozitivních účincích alfa hořkých kyselin. Ty se do piva dostávají z přírodního chmele a mají pozitivní vliv na trávící trakt a ledviny. A samozřejmě pivo obsahuje i vitamín B. Když pijete pivo s mírou, svému zdraví rozhodně prospějete.

Je alkohol, a tedy i pivo, v České republice ve srovnáním se západem stále levný? A jak se podle vás bude jeho cena v budoucnosti měnit?

V porovnání se světem je cena piva v České republice skutečně velmi nízká. Cena piva se bude do budoucna postupně zvyšovat, vzhledem k velké konkurenci na trhu však neočekávám nějaké razantní cenové skoky.

Nepřemýšlíte ještě o dalších alternativních produktech, například víno či nealkoholické nápoje?

V minulosti jsme již nealko nápoje vyráběli a prodávali, byli jsme dokonce pátí na trhu s roční produkcí okolo pětiset tisíc hektolitrů a v portfoliu našich značek byl například Top Topic. Přesto jsme naši pozici vzhledem k situaci na trhu vyhodnotili jako první v druhé lize a výrobu nealko nápojů jsme prodali jinému významnému hráči na trhu. O alternativních nápojích však stále přemýšlíme. S velkým úspěchem jsme vyzkoušeli kvašené jablečné mošty známé ve světě jako Cidery. Paradoxně právě nízká cena piva je však velkou barierou pro jejich větší rozšíření mezi spotřebiteli.

Má některý z pivovarů ve vaší skupině dominantní pozici? A probíhá mezi nimi vůbec nějaký druh spolupráce?

Z hlediska produkce je největší pivovar v Krásném Březně, ve kterém se vaří naše vlajková loď Zlatopramen. Každý z pivovarů vyrábí svou vlastní značku a tak spolupráci mezi nimi vymezujeme pouze v rámci stáčení piva do KEG sudů či lahví. Synergii však využíváme zejména v obchodní oblasti, kdy jednotlivé pivovary jsou přirozenou základnou pro naše obchodní zástupce, kteří mohou nabídnout našim zákazníkům portfolio různě profilovaných značek piva.

Kromě pivovaru vlastníte chmelnici a sladovnu. Je to vaše konkurenční výhoda nebo přemýšlíte o budoucím outsourcingu?

Pro výrobu piva používáme nejkvalitnější odrůdu chmele žateckého červeňáku, který pěstujeme v lounsko-žatecké oblasti. Veškeré práce na našich chmelnicích a při zpracování chmele však dodavatelsky nakupujeme, a tak na nákladech moc neušetříme. Výhodu vlastních chmelnic však vidíme jinde. Náš sládek , který je zavázán vařit pivo tradiční technologií z těch nejkvalitnějších surovin má tímto od jara až do podzimu pod kontrolou kvalitu chmele - základní suroviny pro výrobu piva. V ostatních pivovarech jsou sládci závislí na tom co jim po sklizni trh nabídne. Dost možná proto neriskují a používají pro výrobu piva chmelové extrakty namísto přírodního chmele, který používáme my. Pokud se týká sladování ječmene je to tradiční pivovarská prvovýroba. Slad je pro výrobu piva stejně důležitý jako chmel. Jeho kvalita a technologie jeho zpracování před a při výrobě piva určují další senzorické vlastnosti piva jako jsou plnost piva, jeho pěnivost či barva. Přesto, vzhledem k naší velikosti jsme již cca 50% sladu nuceni nakupupovat, stejně jako Plzeň nebo jiní naši konkurenti. Vlastní výroba sladu je však pořád o něco levnější. Slad vyrábíme z nejkvalitnějších odrůd moravských ječmenů, a proto je naše největší sladovna na Moravě. Ostatní slad rovněž nakupujeme od moravských sladoven.

Počasí v uplynulém roce nepatřilo právě k nejteplejším. Do jaké míry to ovlivnilo výrobu a prodej vašich produktů?

Počasí je především u piva jedním z významných faktorů, který ovlivňuje jeho spotřebu. Chladné počasí samozřejmě spotřebu piva snižuje a naopak. My jsme však prodali o 50 tis. hl piva více než v roce předcházejícím. Dařilo se nám zejména díky novým zákazníkům, jež jsme v průběhu roku získali.

Všeobecné povědomí je z hlediska obchodu velice důležité. Jaké způsoby propagace využíváte? Připravujete nějakou novou reklamní kampaň?

Podpora prodeje a reklama je pro každou značku velmi důležitá. Pokud o vás lidé nečtou, nevidí vaše produkty, neslyší o vás v rádiu, nevidí vás v televizi, jako byste z obchodního hlediska ani nebyl. Pokud chceme být skutečně silnou nápojovou skupinou, musíme dosahovat srovnatelné výkonnosti s těmi nejlepšími a nemůžeme proto podpoře našich piv věnovat méně pozornosti než naše konkurence.

Prozraďte nám, jaké má společnost Drinks Union plány do budoucna?

Dosáhli jsme v pivu čtvrté pozice na trhu a v lihovinách jsme třetí, nyní přemýšlíme o tom co je potřebné udělat pro to, abychom se dostali ještě výš a připravujeme si plány do roku 2010.

Jaké máte, jako většinový vlastník záměry se skupinou? V minulosti jste již několik zadlužených firem koupil a pak je finančně stabilizoval. Budete v tom pokračovat i v budoucnu? Bude Drinks Union brzy na prodej?

Koupit firmu před bankrotem, sanovat ji, postupně ji dostat do špičky v oboru a nakonec prodat strategickému investorovi je můj byznys. Přesto musím přiznat, že díky pivu jsem k Drinks Unionu více připoután než k jiným firmám ve kterých jsem působil v minulosti. Co udělám v budoucnu, zda prodám a koupím nějakou jinou firmu, o tom v tuto chvíli nepřemýšlím, více se soustředím na zformulování strategie Drinks Unionu do roku 2010.

***

RNDr. Milan Hagan vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor matematická fyzika a fyzika pevných látek a postgraduálně Krizové řízení podniku a personální řízení podniku na Sophia university v Tokyu. V letech 1986 až 1989 pracoval jako hlavní technolog v Královodvorských železárnách v Berouně. Poté v letech 1989 až 1994 pracoval na různých pozicích a nakonec jako ředitel a předseda představenstva ČKD Sléváren v Praze. V roce 1995 založil společnost Svarog, která se zabývá krizovým řízením a restrukturalizací podniků. V rámci této firmy převzal i Drinks Union, kde v současné době zastává pozici předsedy představenstva. Je ženatý, má čtyři děti a mezi jeho zájmy patří cestování, turistika a četba sci-fi a fantasy literatury. (Finance.cz)


Společnost Drinks Union investovala téměř 6,5 milionu korun do zařízení na prodloužení trvanlivosti piva.

"V pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně a v pivovaru Louny jsme u linek na stáčení sudového piva instalovali nové průtokové pastery," upřesnil nový výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union Daniel Váša. Výrazně se tak podle něj prodlouží trvanlivost sudových piv Zlatopramen a Louny, a to až na 60 dní.

Investice do kvality piva jsou podle Váši jednou z priorit společnosti Drinks Union. "Lidé chtějí dostávat pivo se stabilní kvalitou, proto také naše investice směřují především do této oblasti," uvedl. Dodal, že nejde o poslední investice do zlepšení kvality výroby piva.

Pomocí nových průtokových pasterů se z piva vyráběného v pivovarech skupiny Drinks Union odstraní především mikroorganismy, které jsou jedněmi z největších nepřátel kvalitního piva. "Při pasterizaci se pivo na velmi krátkou chvíli zahřeje a následně zchladí. Neztratí tak říz ani pěnivost, také na chuti se nic podstatného nezmění, protože zahřátí je opravdu v řádech sekund. Stačí však k tomu, že v pivu jsou zničeny přítomné mikroorganismy," doplnil Váša.

Společnost Drinks Union již letos investovala například tři miliony korun do nového chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva v pivovaru Louny. Také toto zařízení podle nového výrobně-technického ředitele přispělo ke zvýšení kvality piva Louny.

Drinks Union je česká nápojová skupina, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Jarošov, Louny a Dačický. Do skupiny patří i sladovna ve Velkém Březně a sladovna v Jarošově.

Drinks Union má i vlastní chmelnici nedaleko Žatce, kde pěstuje vlastní chmel jako přísadu do svých piv. Součástí skupiny je také divize KB LIKÉR, výrobce několika desítek druhů lihovin v čele se Starou mysliveckou.

V loňském roce činil prodej piva z produkce Drinks Union, včetně licenční výroby a prodeje piva Zlatopramen na ruském trhu 1,023 milionu hektolitrů. Více než čtvrtina produkce se uplatnila na zahraničních trzích. (Ústecký deník)


Štamgasti chodí do restaurací na své místečko do kruhu přátel, aby se odreagovali a vychutnali si své pivečko, na které nedají dopustit, protože jim ho mimo jiné dokáže výčepní dobře natočit. A natočit takové pivo, aby byli lidé spokojeni, není žádná maličkost.

Především televizní reklama ukazuje, že pivo má mít na první pohled typickou barvu a jiskru a také správnou hustou pěnu. Pravdou však je, že v pivu souvisí všechno se vším. Pokud bychom ho měli bez pěny, nebylo by vzhledově pěkné, ale dá se předpokládat, že mu určitě chybí ještě něco dalšího. Pivo bez pěny postrádá oxid uhličitý a nemá ten správný říz a to je velice špatné. Dobré není ani to, když má pivo pěny moc - štamgasti si na něm také nepochutnají.

"Pěna je vlastně směs bílkovinných látek z ječmene a hořkých látek z chmele nadnášená oxidem uhličitým. Aby pivo mělo správný říz a správnou pěnu, musí být použity při vhodném technologickém režimu ty nejlepší suroviny. Nápoj musí být dobře nasycený. Pivovary naší skupiny, které vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický klasickou metodou, dokáží při dlouhém zrání a nízké teplotě vyrobit pěnivý mok s výborným nasycením, v němž je vazba látek velmi trvalá," vysvětluje technolog pivovarů společnosti Drinks Union Ing. Jindřich Chejn.

Výčepní využívají při točení piva různé postupy, většina z nich však praktikuje klasickou metodu točení piva do sklenice natřikrát, kdy po prvním natočení a krátkém odpočinutí pěna zhutní a když se dotáčí, tak se na hladině už jen zvedá. "Dnešní doba je však uspěchaná a číšníci se snaží plnit pravidlo, že zákazník má mít po výběru pivo na stole do pěti minut. Proto se při použití moderní pípy dá načepovat dobré pivo i rychlým postupem," dodává technolog Drinks Union.

Pěknou sklenici piva si může každý nalít i doma z láhve. Pivo by se mělo nalévat po skle, aby si nápoj zachoval optimální obsah oxidu uhličitého. Při rychlém nalévám se sice vytvoří silná pěna, ale ta zpravidla také rychle zmizí. "Jeden pivovarský výzkumník se zabýval měřením rozpadu pěny sluchem. Velké bubliny v pivě, kterých v něm bývá mnohem méně, jsou při praskání hlučnější a pěna z nich se rychleji rozpadá. Když má pivo drobné bublinky a šumí jako šampaňské, pak můžete být jistý, že máte dobré a dobře nalité pivo," popisuje Chejn.

Když si milovník piva nalívá svůj oblíbený mok doma, může si ho ošetřit i co se teploty týče. Někdo má rád pivo hodně studené, ale odborníci říkají, že pivo by mělo mít optimální teplotu mezi 7 až 10 stupni Celsia. Při mírně vyšší teplotě z piva víc vyniknou těkavé látky, které mu dávají typický buket. (Severočeské noviny)


Do Steigera vstúpili moravské pivovary

[sobota, 22. červenec 2006]

Vyhniansky pivovarník Eduard Rada už nie je väčšinový akcionár v pivovare Steiger Vyhne.

Investičná spoločnosť East Fund Management, ktorú do pivovaru priviedla Európska banka pre obnovu a rozvoj, predala svoj podiel londýnskej firme Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom Steigera sa súčasne stala moravská pivovarnícka skupina PMS.

Zmena vlastníckej štruktúry sa odohrala v júli. Svoj polovičný podiel neodpredala len spoločnosť East Fund Management (EFM), ale aj Eduard Rada. "Mali sme s EFM dohodu, že pokiaľ bude predávať, musím ponúknuť časť svojich akcií aj ja," povedal pre Pravdu Eduard Rada. Dodal, že stále mu zostáva "významný balík akcií".

Spoločnosť PMS prostredníctvom agentúry SITA vyhlásila, že v súčasnosti viac ako peniazmi vstupuje do Steigera svojím know-how. K jej úlohám podľa mediálnej zástupkyne Hany Matulovej patrí "dohľad nad majetkom akcionárov, zabezpečenie dlhodobej prosperity a súčasne posilnenie obchodnej pozície pivovaru".

PMS prevádzkuje na Morave tri pivovary - v Přerove, Litovli a Hanušoviciach. Na Slovensku je najznámejší Zubr z Přerova. "Skupina PSM je štvrtý najsilnejší výrobca piva na českom trhu s ročným predajom jeden milión hektolitrov," povedal výkonný riaditeľ českého Svazu pivovaru a sladoven Jan Veselý. "Sú to poctiví pivovarníci so zmodernizovanými pivovarmi, ktorí hľadajú ďalší rozvojový priestor," uviedol Veselý.

Eduard Rada sprivatizoval pivovar vo Vyhniach v roku 1993. Najstaršiemu slovenskému pivovaru, ktorý založili v roku 1473, už takmer nikto nedával veľké šance na prežitie. Rada ho aj s pomocou peňazí z Európskej banky pre obnovu a rozvoj významne zmodernizoval. Vlani vyrobil okolo 170-tisíc hektolitrov piva, najviac spomedzi kategórie malých pivovarov na Slovensku.

Po predaji tretieho najväčšieho pivovaru Topvar Rada tvrdil, že zostal posledným významným slovenským výrobcom piva. Steiger Vyhne vyrába pivo plzenského typu klasickou technológiou. Vstup moravskej skupiny PMS, ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu, by mal tento kurz potvrdiť. Steiger vyrába aj nealkoholický nápoj Cola Loca a distribuuje Budvar. Či toto juhočeské pivo nevystrieda neskôr moravský Zubr, ukáže budúcnosť. (TvojePeniaze.sk)


O spotřebě piva v letních dnech

[pátek, 21. červenec 2006]

Jak to vidí Marek Pietoň, sládek štramberského pivovaru:

Letošní vedra se na spotřebě piva u menších pivovarů tolik neprojevuje především proto, že na rozdíl od velkých pivovarů ty menší nedělají lahvové pivo. Štramberský městský pivovar samozřejmě také trochu těží z letošního horka, nicméně spotřebu našeho piva ovlivňuje hodně turistický ruch a ten je v posledních letech spíš standardní. Navíc loni jsme začínali a do spotřeby piva se ještě promítala zvědavost lidí na nové pivo. Více piva vyčepujeme od středy do soboty, někdy je to i čtyři sta litrů denně. (MF Dnes)


Pivovar Radegast jede naplno

[pátek, 21. červenec 2006]

Letošní horké léto zvýšilo výstav pivovaru Radegast na maximum. Od 12. června, kdy se zlomilo počasí a také začalo mistrovství světa ve fotbale, expeduje k zákazníkům denně přes šest tisíc hektolitrů piva, což představuje ve srovnání s běžnými měsíci nárůst přibližně o 30 %. Šestkrát se v těchto měsících pivovaru Radegast podařilo expedovat dokonce rekordních 9 000 hektolitrů piva za den. K zákazníkům vyjede během dne z pivovaru až sto osmdesát nákladů s pivem, naproti tomu v zimě kolem šedesáti. Pivovar Radegast v těchto dnech vaří pivo na horní hranici své výrobní kapacity, která představuje 2,4 miliónu hektolitrů piva za rok.

"Pivovar Radegast je připraven na jakkoli horké léto a svou roční výrobní kapacitou piva je schopen pokrýt různě náročné požadavky našich zákazníků i uspokojit všechny žíznivé pivaře", ubezpečuje spotřebitele Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast. "V letních měsících funguje pivovar na čtyři směny a zaměstnáváme navíc 60 brigádníků, zejména na pomocné práce." Informace manažera pivovaru doplňuje Ladislav Karp, vedoucí logistiky distribučního centra v Nošovicích: "K plynulé a pohodlnější dopravě piva k do hospod a restaurací přispívá od jara nový automatický informační systém.Funguje v rámci celého Plzeňského Prazdroje a spočívá v tom, že formou sms zprávy zákazníka informujeme, v kolik hodin dodávka piva přijede a jakou částku budeme fakturovat."

Také letní akce pro veřejnost, které značka Radegast pořádá nebo podporuje, ovlivňují spotřebu piva Radegast. Celkem se můžete se značkou Radegast během letních měsíců setkat na více než stovce akcí na Moravě. "Nejbližší významnou akcí, kde se bude čepovat pivo Radegast, je festival Colours of Ostrava. Vrcholem letní sezony jsou pro značku Radegast slavnosti pivovaru plánované v Nošovicích 16.9. s názvem Radegast den," doplnil informace o aktivitách Radegastu jeho marketingový manažer Milan Gába. (Morava24)


Tropické počasí dělá radost producentům piva. Ve společnosti Pivovary Staropramen byl uplynulý měsíc z hlediska prodejů značky Ostravar nejlepším měsícem za posledních deset let. Ve srovnání s loňským červnem narostly její prodeje o 14 procent. Podobný vývoj očekává společnost i v červenci, řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

"Od začátku hlavní sezóny zaznamenáváme velmi výrazný nárůst poptávky o naše pivo, což je dáno několika faktory, a to dlouhodobě rostoucí poptávkou po značce Ostravar, samozřejmě teplým počasím a v neposlední řadě i uskutečněným fotbalovým mistrovstvím světa," doplnil brand manažer značky Ostravar Pavel Barvík.

Pivovar teď podle Kužely ve výrobním provozu pracuje naplno na tři směny. "Zvýšenou poptávku našich zákazníků v současných letních dnech jsme díky dostatku piva schopni okamžitě uspokojit. Nejvíce se pije tradičně Ostravar Premium," dodal.

Ostravar je severomoravská značka, která je silně spjata s regionem Ostravy a okolí, ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů tohoto pěnivého moku. V této době ale podle Kužely výrazně narostl také export do Velké Británie, kam se vyváží od roku 2004. Pivo Ostravar je zde k dostání v obchodních řetězcích Sommerfield, Morrisons a Imperial Cash & Carry.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Ostravský pivovar je součástí společnosti Pivovary Staropramen (dříve Pražské pivovary) od roku 2000. A.s. Pivovary Staropramen, kam kromě Ostravaru patří pivovary Smíchov a Braník, loni prodaly bez započtení zahraniční licenční výroby 2,88 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 3,2 procenta. V tuzemsku má společnost 14 procentní podíl, což je nejvíce po lídrovi trhu Plzeňském Prazdroji. Pivovary Staropramen jsou součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew. (Morava24)


Holba, zlatý klenot Jeseníků

[pátek, 21. červenec 2006]

Dobrý říz, typická plná chuť, jemně chmelové aroma a lahodná hořkost vybízející k dalšímu doušku - to je Holba, ryzí pivo z hor. Uprostřed drsné přírody se rodí zlatý mok nezaměnitelné chuti, která je důvěrně známá nejen kolem pivovarského komína. Již dávno ryzí pivo z hor sestoupilo do nížin a lahodí chuťovým pohárkům konzumentů doma i v zahraničí.

Tajemství dobrého piva nespočívá jen v tradiční receptuře, ale také v surovinách. K těm základním patří slad, chmel a voda. Jednu hlavních rolí hraje právě voda a její složení. Pivovar Holba ji čerpá z vlastních zdrojů, nacházejících se přímo v areálu podniku.

Na jedinečnosti chuti se významě podílí osvědčená receptura zrovna tak i zkušenosti sládků, které se předávají z generace na generaci již 132 let.

Holba vítězná

Výbornou chuť a kvalitu českého piva Holba oceňují nejen milovníci dobrého piva, ale rovněž pivovarničtí odborníci. Jen v posledních třech letech získala Holba celkem 7 ocenění v degustačních soutěžích doma i v zahraničí.

Holba přátelská

Pivovar Holba svoji výjimečnou polohu v horách nejen využívá, ale současně se aktivně podílí na ochraně životního prostředí a společenském rozvoji regionu, v němž sídlí. Ve spolupráci s CHKO Jeseníky Holba dlouhodobě finančně podporuje obnovu naučných stezek a navštěvovaných výletních míst. Příkladem je Koňská vyhlídka, která nabízí odpočinutí při výstupu na Šerák i pohled do historie spojené s ryzím pivem z hor. Kdysi tudy vedla jediná cesta, po níž koňská spřežení vozila zásoby i hanušovické pivo na chatu Svatého Jiří. Letos v červnu byla slavnostně otevřena naučná stezka S Koperníčkem Keprnickými horami. Její trasa vede chráněnou krajinou oblastí Jeseníků z Ramzové na Červenohorské sedlo přes Šerák a Keprník do Vřesové studánky. Bezpečnou procházku a dobrou orientaci umožňuje nové značení, doplněné o informační stojany s řadu příběhů a zajímavostí z pozoruhodného světa Keprnických hor. Stezka je dlouhá 12 km a na každém kilometru nabízí důvod k zastavení. Spolehlivým průvodcem na cestě je postava Koprníčka, jehož jméno vychází z názvu rostliny koprníčka nachového, hojně se vyskytujícího právě v oblasti Jeseníků.

Holba je partnerem Horské služby a ve spolupráci s Lesy ČR realizuje vlastní projekt Stromy Jeseníkům, zaměřený na omlazování lesních porostů.

Kvýznamným ekologickým počinům patří také revitalizace pivovarských, původně ledovacích rybníků v areálu podniku. Ryzí pivo z hor Holba je sponzorem českých horolezců a jejich výprav na světové velikány jako je Mont Everest.

Stovky turistů každoročně vyráží na Pivovarskou čtvrtku aneb putování za ryzím pivem z hor, kterou pivovar úspěšně organizuje již řadu let. „Nejde o sportovní výkony, ale o příležitost protáhnout si tělo a odreagovat se v krásné přírodě Jeseníků. Startující vítají také možnost podívat se do pivovaru a posedět zde s přáteli,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru o tradiční akci, na které se letos sešlo více než tisíc turistů.

Holba hravá

Holba, to není jen pivo skvělé chuti, ale také pobavení a příjemné chvíle s přáteli. Stovky milovníků točeného piva každoročně vtáhne do hry Holbyáda a sezónní zábavné programy v hospodách a restauracích. Nejen v Jeseníkách můžete po celé léto potkat Horskou pivní záchranku. Budete příjemně překvapeni, když Vám chlazenou Holbu natočí „záchranáři“ přímo z batohu. Letos v létě startuje Holba open air promotion „Krýglolezení“ se spoustou zábavy a lákavých výher.

Na konci léta se každoročně slavnostně otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začínají Pivní dny Holby, plné zábavy, her a lahodného piva. Ideální příležitost nahlédnout pod pivovarskou pokličku se naskytne během prvního dne oslav. Pro zájemce budou připraveny exkurze a po nich příjemné posezení na nádvoří pivovaru s hudbou. Druhý den pivovarské oslavy naplní celodenní zábavný program. Pivní dny Holby letos proběhnou 1. a 2. září.

Pivo jako hora

Holba Šerák nese jméno jednoho ze známých vrcholů Jeseníků a je chloubou a vlajkovou lodí pivovaru. Díky své jedinečné chuti se těší stále větší oblibě konzumentů. Vyrábí se klasickou technologí, kterou bedlivě střeží sládek Luděk Raichl. „Plnou a vyváženou chuť dává pivu nejen samotný proces vaření, ale také kvašení a doba dozrávání“, říká sládek pivovaru a poukazuje na otevřenou káď spilky. Ve sklepě pak výčepní pivo zraje 4-5 týdnů, což je podstatně déle než tzv. eurobeery, které produkují převážně pivovarnické giganty. Výsledkem je přiměřený říz, typická plná chuť, jemně chmelové aroma a lahodná hořkost vybízející k dalšímu doušku ryzího piva z hor.

Holba, pivo s 5P

Pivo Holba je přírodní produkt skvělé chuti a znamenité kvality s přátelským přístupem k lidem i přírodě.

***

Víte, že…?

* Pivovar Holba vyrábí světlé výčepní Holba Classic, Holba Šerák a prémiový ležák Holba Premium.

* Pivovar Holba získal svůj název podle vesničky Holba, která se později stala součástí Hanušovic?

* Dříve se pivo běžně čepovalo do holby, nádoby o objemu 0,707 litru?

* Holba Šerák nese název jesenického kopce Šerák s výškou 1351 m?

* V pivovaru Holba vaří dvakrát ročně Holbu Šerák Speciál, který má 13,51 stupně?

* Holba je typickým představitelem českého piva, které kvasí na otevřené spilce a jeho doba zrání je déle než měsíc?

* Název oblíbeného kríglu pochází z německého „krüge“ tedy džbán.

***

2006 Holba Premium bronz, Zlatý pohár PIVEX, Pivo roku 2006

2005 Holba Classic vítěz žatecké Dočesné

2005 Holba Premium bronz, Česká pivní pečeť

2005 Holba Šerák bronz, Pivo roku 2005 (Pivní kurýr)

2004 Holba Premium stříbro, Beer and whisky festival Stockholm

2004 Holba Šerák Stříbrná pivní pečeť

2003 Holba Šerák zlato, Zlatý pohár PIVEX, Pivo roku 2003

(MF Dnes)


ZUBR láme rekordy v prodeji piva

[pátek, 21. červenec 2006]

Odbyt piva značky ZUBR nyní dosahuje maxima díky tropickému počasí, které trvá zhruba od poloviny června. V červnu prodal pivovar celkem 33 tisíc hektolitrů piva, což spolu s rekordním odbytem v červenci přinese zhruba 15 procentní meziroční nárůst. Ve srovnání s mimosezónou je to až o 50 procent více.

„Pozitivní bilance dosáhla kumulace a nyní můžeme hovořit o setrvalém stavu, který nepředpokládá další zvýšení v závislosti na počasí,“ vyjadřuje ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Včasným posílením výroby se ZUBRU daří zajistit plynulost dodávek . Stáčírny sudů i lahví, díky vysoké kapacitě, pracují v současné době na 2 směny. Na dvojnásobek byl posílen výkon plniče plechovek, díky němuž pivovar úspěšně vykrývá zvýšenou poptávku po pivu v plechovkách. Již v dubnu došlo k posílení provozu na varně, což umožnilo vytvořit dostatečné zásoby na léto. „ Pivo vyrábíme klasickou technologií, ke které patří i delší doba zrání, s tím musíme ve výrobě počítat. Dnes máme ve sklepě zásoby minimálně do srpna,“ říká Pavel Svoboda, ředitel pivovaru. Co se týká kapacity výroby, nemusí mít v ZUBRU obavy. Pivovar patří technologicky k nejmodernějším v naší republice a umožňuje značnou variabilitu navýšení produkce. V létě v pivovaru pracuje 190 zaměstnanců, což je o 25 lidí více než mimo sezónu.

Ve vedrech se pijí obvykle piva s nižším obsahem alkoholu, pro zahnání žízně. Nárůst odbytu je u všech balení plošně, v sezóně jsou stabilně úspěšné plechovky. Zvýšení se promítlo také do prodeje nealkoholického piva ZUBR Free. Konzumují ho nejen řidiči, ale s oblibou se pije například při sportu

Maximální obsazenost v gastro zařízeních mají v těchto dnech zahrádky, což se odráží na objednávkách.

„Posílili jsme nejen výrobu, ale také servis výčepních zařízení na hospodách. Naši technici jsou nyní k dispozici také o víkendech a svátcích,“ říká k servisu Pavel Svoboda. Správnému ošetření piva na hospodách věnuje ZUBR velkou pozornost. Obzvlášť v těchto vedrech je nutné dbát na stav a čistotu výčepního zařízení, správnou teplotu piva i jeho skladování. Zákazníci oceňují také úroveň distribuce a operativní řešení každé objednávky. Odběratelé jsou průběžně informováni o tom, kdy zakázka do jejich hospody či restaurace dorazí. (Web Zubr)


Rodinný pivovar Bernard v Humpolci bude na pivních slavnostech pořádat i pivní soutěže. Původně od nich chtěl upustit, ale do programu je začlení na protest proti jednání brněnského sdružení Kontext. Sdružení požaduje, aby byl za soutěže pokutován pivovar Chodovar na Tachovsku.

"Chceme tím vyvolat diskusi o tom, co je a co není reklama na alkohol," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Chodovar uspořádal v pivovaru sraz historických vozidel. Sdružení na něj podalo stížnost. Tvrdí, že tím porušil zákon o regulaci reklamy, podle nějž nesmí být alkoholické nápoje propagovány v souvislosti s řízením vozidla. Chodovar navíc zřídil koutek pro děti, což podle Kontextu odporuje zákazu podávání alkoholu lidem mladším 18. let. více ZDE

Podle Bernarda je takový výklad účelový, proti smyslu zákona a hraničí se zasahováním do osobních práv a svobod. "Aktivity tohoto sdružení vnímám jako šibalskou snahu zviditelnit tento prapodivný spolek na úkor tradičních českých výrobců," uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Podle Mikuláška se na humpoleckých slavnostech se budou konat soutěže, které nebudou v rozporu s etickým kodexem Českého svazu pivovarů a sladoven. "Ještě se poradíme, jaký typ soutěže zvolit," podotkl.

Pivovar bude dvoudenní pivní slavnosti v polovině srpna pořádat už podvanácté. Každoročně se jich účastní přes 10.000 lidí. "Nepropagujeme pití alkoholu, ale akci, která má nějaký společenský a kulturní význam," řekl Mikulášek. Na programu jsou koncerty populárních zpěváků a hudebních skupin, lidé si také mohou prohlédnut pivovar. (iDnes)


Co si o sporu o pivní soutěže myslí majitel pivovaru Bernard? Stěžovat si může kdokoli na cokoli, ale rozhodnout musí příslušný státní orgán. Milan Berka a sdružení Kontext už ale podle Stanislava Bernarda dohání stížnosti do krajnosti.

"Proč je omyl brojit proti pivním soutěžím a jiným atrakcím spojeným s pitím alkoholu?

Platí jednoduché pravidlo - co není zakázáno, je povoleno. Toto je princip svobody.

Pokud si tedy například sdružení Kontext stěžuje na pořadatele pivních slavností, je to jejich právo. Na příslušných úřadech pak je, aby jejich stížnosti rozhodly v souladu se zákonem. Ten na regulaci reklamy v tomto případě říká, že reklama na alkoholické nápoje nesmí nabádat k jejich nestřídmému užívání.

Zůstává otázka, zda pivní soutěž je reklama, nebo zábava. Já ji vnímám spíše jako zábavu. Pokud je však nevhodně inzerována, pak eventuálně může být tato stížnost oprávněná.

Ve skutečnosti však jde o to, že zmíněné sdružení už útočí "na vše, co se hýbe", naposledy na pivovar Chodovar, v jehož areálu si dali sraz majitelé historických vozidel. A tady začínají mé pochybnosti.

Pokud uspořádám v areálu pivovaru sraz sběratelů historických vozidel, stalinských byst či silničních bodů, je to jen a jen moje věc a tvrdit, že tak činím v rozporu s tímto zákonem, je zpozdilost. Zde se někdo začíná dotýkat mé svobody - a na to jsem od určité doby velmi citlivý.

Na našich pivních slavnostech 11. a 12. srpna v Humpolci zmíněné pivní soutěže uspořádáme, protože to je naše právo, stejně tak, jako má kdokoliv právo si na nás stěžovat." (iDnes)


Pivovar Pardubice díky současnému teplému počasí zvyšuje výrobu piva. Celoroční produkci by tak navzdory dlouhé zimě mohl dostat přinejmenším na loňskou úroveň.

„Letos v červenci uvaříme asi o dvanáct procent piva víc než vloni. Teplé léto by nám mělo minimálně nahradit ztrátu způsobenou delší zimou,“ řekl vedoucí obchodu a marketingu pardubického pivovaru Miloš Flégr.

Pivovar nyní začal pravidelně vařit třináctistupňový světlý kvasnicový ležák Arnošt z Pernštejna, který jako novinku uvedl při letošních oslavách 135. výročí založení. Toto nefiltrované pivo se od běžných ležáků liší vzhledem, hořkostí i vůní. (MF Dnes)


Krčma, kde hoduje holota

[pondělí, 17. červenec 2006]

Holoto bídná, co si dáš k žrádlu? A co budeš chlastat? Vodu? Dešťovku, nebo z potoka? Ta drsná mluva patří ke středověké krčmě v Dětenicích na Jičínsku. Ke specialitám připraveným na otevřeném ohni se příbory nepodávají, jen bochník chleba a nůž. Jí se rukama.

Návštěvníci se ocitnou ve středověku hned, jak překročí práh krčmy, kde je uvítá dobově oděná obsluha. Příchozí nazývá holotou, loupežníkem, sedlákem, selkou i vochechulí. Na kamenné podlaze je sláma, masivní stoly osvětlují svíčky. V rohu místnosti kuchař připravuje pochoutky na otevřeném ohništi. K talíři pro zazobaného sedláka, loupeživého rytíře či pro chudého pocestného, ke kačeně dokrmené šiškami, k hnátě z exotického ptáka či k jiným specialitám se podává voda, víno, medovina i pravé dětenické pivo.

Klenuté stropy zadní místnosti zdobí lebky, další se houpají v klecích nad hlavami strávníků. V kleci či v chlívku se však při speciálních programech mohou ocitnou i sami hosté. „Středověkem na vlastní kůži“ ožívá hostinec každý večer kromě neděle a pondělí. Prázdninové čtvrtky od 18 hodin jsou vyhrazeny dětem, které mají vstup zdarma. Návštěvníky baví tanečnice, mezi stoly se potloukají žebráci, hráči v kostky, kejklíři, fakíři i šermíři.

Krčma je součástí zámeckého pivovaru. Černé či světlé pivo se vaří podle původní prastaré receptury loupeživého rytíře Artura. Návštěvník může zhlédnout tradiční postup výroby. Zajímavou expozici nabízí také pozdně barokní zámek, ke kterému pivovar náležel. Zámek stejně jako pivovar je otevřen každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. (MF Dnes)


Zatímco se mnozí exportéři obávají situace na Blízkém východě, pivovar z Nové Paky na Jičínsku chce letos zdvojnásobit export piva do Izraele. Ředitel pivovaru Jaromír Bulko uvedl, že konflikt mezi izraelskou armádou a bojovníky Hizballáhu v Libanonu dodávky zatím nijak neohrožuje.

"Na jaře jsme od od izraelského rabína získali pro naše světlé pivo košer certifikát, což nám umožnilo dostat se do tamních obchodních řetězců orientovaných na košer potraviny," řekl Bulko. Dosud pivovar do Izraele exportoval klasické pivo, po získání certifikátu tam vyváží jen košer produkci.

Bulko přiznal, že podnik měl ze současného konfliktu v Libanonu obavy. "Kontrakt to však neohrožuje, právě nakládáme další dodávku. Pouze doprava piva byla přesměrována z přístavu Haifa do jižněji položeného přístavu Ashdod," řekl Bulko. Novopačtí chtějí export do Izraele zvednout až na sto tisíc hektolitrů.

Pivovar Nová Paka je známý svou orientací na export. Loni z jeho výstavu 57.160 hektolitrů šla téměř polovina na vývoz. Hlavními odbytišti jsou Německo, pobalstké státy, produkce směřuje i do Švédska, Polska, USA, Finska, Koreje. Letos chce pivovar zopakovat loňské výsledky. (iDnes)


4. května 2006 v areálu Pražské křižovatky (bývalý kostel sv. Anny), kde galavečerem vyvrcholil 6. ročník programu Výrobky roku 2006 v jehož průběhu byly vyhlášeny výsledky a vítězné výrobky celkem ve 24 otevřených kategoriích (program provázela moderátorka Bára Štěpánová), převzal při slavnostní ceremonii za účasti 300 účastníků z oblasti obchodu a výroby vedoucí marketingu pivovaru František Meduna trofej a diplom za první místo v kategorii Pivo a to za loňskou novinku Primátor 13% Polotmavý. Dovolíme si připomenout, že v minulém roce se umístilo v tomto programu náchodské pšeničné kvasnicové pivo Primátor Weizenbier na druhém místě (v roce 2005 bylo otevřeno 15 kategorií).

Jaký vlastně Primátor 13% Polotmavý je?

Je to speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.), které vhodně doplňuje produktovou řadu piv vyráběných v náchodském pivovaru a zároveň opravňuje komunikovat tvrzení o tom, že společnost je dominantním

„specialistou“ na speciály na českém pivním trhu.

Tradičními surovinami pro výrobu tohoto chuťově zajímavého piva je vynikající voda pocházející z přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, český slad, bavorský a karamelový slad vyrobený z moravského ječmene a slad pšeničný (slady jsou smíšené ve specifickém poměru a ověřeném technologickém procesu). K dochmelení je užit jemný aromatický žatecký chmel. Díky použití částečného sypání sladu karamelového a pšeničného bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem.

Pivo po napití zanechává na jazyku příjemný harmonický dojem, který pobízí k dalšímu ochutnání.

Toto speciální pivo se vyznačuje originální červenohnědou barvou staré pivovarské mědi a hustou pěnou.

13% je také jubilejním desátým pivem pivního portfolia náchodského pivovaru (nejširšího v ČR). (Web Primátor)


Mít pivovar je dobrá atrakce

[neděle, 16. červenec 2006]

Přestože v Královéhradeckém kraji už jsou jen čtyři pivovary, které mají na trhu podíl sotva několik procent, v hospodách se objevují další druhy piv z různých minipivovarů. Je to proto, že znalosti z vaření piva mělo v kraji hodně lidí, kteří se nesmířili s tím, že je v restauracích kvůli tlaku pivovarských gigantů stále omezenější sortiment.

Jedním z prvních míst regionu, kde v polovině 90. let minulého století začali vařit nové pivo, byl hostinec s minipivovarem U Hušků v Bělči nad Orlicí. Restaurace je častým cílem cyklistů, kteří patří k největším konzumentům domácího piva. V letních měsících je hostinec v obležení turistů. Ležáky Car a Apache tam zkušený sládek Josef Balounek vaří již víc než deset let.

V roce 2002 začal v Hradci Králové vařit svůj ležák Milan Rambousek. „Jsem vyučený sládek a bylo mi líto, když jsem viděl zkázu místního pivovaru. Proto jsem se rozhodl, že v Hradci Králové se pivo bude vařit dál,“ vysvětluje.

Dalším členem v klubu minipivovarů v regionu je světoběžník Adolf Zeman, který obnovil pivovar na svém zrestituovaném statku v Medlešicích na Chrudimsku. Jeho rodině patřil od roku 1921. Sám Zeman je zkušeným sládkem a pivo vařil po dobu své emigrace na čtyřech kontinentech - v Německu, Íránu, Argentině, ale také na Aljašce. Jeho nefiltrovaná piva odebírá i další restaurace. Tito zkušení sládci tvrdí, že s výrobou piva může začít úplný amatér. Důležitý je zájem o věc a výdrž. To je příklad Petra Hoška, který se živí montováním antén.

Petr Hošek začínal metodou pokus - omyl a domácí vaření piva je již jedenáct let jeho největším koníčkem. K nápadu ho dovedli přátelé, kteří se vaření již chvíli věnovali. „Začínal jsem tak, že jsem si nakoupil pšeničné placky, které jsem rozdrobil a uvařil, natrhal jsem si planý chmel a zakvášel mladým kvasnicovým pivem. Mé první pokusy jsem pil jen já a pár odvážných známých, pivo to moc nepřipomínalo,“ směje se svým začátkům.

Pivo, které se dalo pít, se mu podařilo vyrobit asi po dvou letech. „Poradil jsem se se svými známými sládky, kteří mi řekli, co dělat, aby se pivo dalo pít, i když se dělá doma na plotně,“ vysvětluje Hošek. Nyní si už sám vymýšlí vlastní receptury.

Zákony minipivovarům nepřejí

Na všechny tyto zachránce tradic však čeká mnoho nástrah v podobě zákonů. Každý, kdo si doma uvaří byť jen pět litrů piva, má povinnost ohlásit celnímu úřadu místo výroby i předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok. Tím to však nekončí. Pokud si uvaří více jak 200 litrů za rok, je povinen se na celním úřadě již zaregistrovat a platit státu spotřební daň. Nejnižší sazbu platí výrobní skupina do deseti tisíc hektolitrů ročně, což je trnem v oku malým pivovarníkům. „Opravdu mi přijde nelogické, když je můj trpaslík v jedné daňové skupině s velkými pivovary,“ říká Rambousek. Ten vyrobí ročně kolem 50 hektolitrů piva.

Petr Hošek se pokouší jít cestou klubu. Znamená to, že každý člen klubu, který se zaregistruje, má možnost na společném zařízení uvařit 200 litrů piva ročně bez toho, že by musel státu odvést spotřební daň. Zůstává jen povinnost oznámit to celnímu úřadu. „Zatím se to povedlo jen dvěma členům, ostatním dělali celníci nějaké problémy s výkladem zákona,“ postěžoval si Hošek.

Minipivovar jako atrakce

Pivo v malém vaří také na zámku v Dětenicích na Jičínsku. Je součástí turistické nabídky zámeckého areálu, kde je i pivovarnické muzeum.

Cestou moderních ochucených piv se vydali ve vrchlabské restauraci Pivovarská Bašta. Návštěvníci dostávají silné pivo Krkonošský medvěd. Sládková Jitka Zemanová zde vaří tmavé pivo s příchutí třešní a světlý ležák ochucený medem.

O produkty malých pivovarů je veliký zájem v takzvaných trendových hospodách. Například v pražském Pivovarském klubu mají turisté šanci ochutnat kolem 200 českých piv, z nichž skoro polovinu tvoří malé pivovary a minipivovary.

Z východočeských speciálů nechybí Bělečský Apache, Rambouskův medový speciál nebo Medlešický ležák. Ochutnat pivo Petra Hoška není již tak jednoduché. „Co vyrobíme v našem klubu, musíme si sami vypít, do žádné hospody ho nedodávám,“ říká jeden z prvních hradeckých domácích výrobců piva. (MF Dnes)


Pivním slavnostem ubyli lidé

[neděle, 16. červenec 2006]

Nejstarší pivní slavnosti v republice poprvé přilákaly méně lidí než rok předtím.

Do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdu přijelo na Slavnosti Svijanského piva v sobotu dohromady přes čtrnáct tisíc lidí, o dva a půl tisíce návštěvníků méně, než před rokem. „I tak jsme spokojeni. Konkurovala nám letos spousta akcí,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Lidé měli o víkendu v regionu velký výběr akcí: kromě slavností krajem vedla Rallye Bohemia, plno bylo také na Ještědu. Návštěvníkům to rozhodně nevadilo: bylo tu alespoň volněji než loni, kdy přišlo 16 500 lidí.

Pořadatelům slavností opět vyšlo počasí. „Máme to nahoře domluvené,“ říká s oblibou šéf pivovaru a letos jeho slova opět vyšla: velká horka pominula a místo toho klesly teploty na příjemnější hodnotu, občas se nad areálem i zatáhlo.

Přijatelná teplota byla evidentně i pro konzumenty piva. Vypili dohromady 640 sudů piv, jen o dvacet méně než před rokem.

Pivaři se letos museli obejít bez pivních soutěží. Pořadatelé je zrušili kvůli klesajícímu zájmu i problémům některých pivovarů po žalobách kulturního sdružení Kontext. „Pár lidí nám za to nadávalo, ale nechtěli jsme riskovat. Místo toho jsme pořádali jiné soutěže,“ dodal Horák. Slavnosti se za dobu své existence staly oblíbeným místem setkávání pro všemožné typy lidí. Na jednom místě tu potkáte pivaře s umaštěnými vlasy a pivním pupkem i rodiny s kočárkem. „Byla jsem tu letos poprvé a překvapilo mě, kolik známých lidí tu potkám. Atmosféra je tu vynikající,“ pochvalovala si Petra Špátová z Liberce.

Zřejmě jedinou chybou tak bylo předčasné odpálení tradičního ohňostroje, který se na nebi rozzářil, když ještě přidávala další písničku skupina Katapult.

Na první pohled se akce příliš oproti předchozím nezměnila: pivo, jídlo a doprovodný program. Přesto našli organizátoři způsob, jak ještě slavnosti vylepšit. Například zavedení autobusů do Liberce, nebo úschovny kol.

Ke slavnostem patří i hudební program běžící na dvou pódiích. Hlavními letošními taháky byli Katapult, Mňága a Ždorp nebo Aleš Brichta.

Muzikanti si pivní slavnosti pochvalovali. „Je tady dobré publikum, popíjí a umí se díky tomu krásně odvázat. Navíc i zázemí pro hudebníky je na dobré úrovni a snese srovnání s velkými festivaly. Ochotní bedňáci pomohou s aparaturou, na scéně jsou díky zvukařům dobré podmínky, všechno jede na čas a nejsou žádné prostoje. To je pak radost hrát,“ podotkl Rudolf Hancvencl z kapely Hush.

Slavnosti se obešly bez incidentů. „Nebyly žádné problémy,“ uvedl operační důstojník liberecké policie. Hned po slavnostech se v „Zapadákově“, jak nazval Svijanský Újezd zpěvák Mňágy a Žďorp Petr Fiala, pustí do velkých úprav celého areálu. Příští rok by se do Svijan mělo vejít více lidí než dosud. (MF Dnes)


Je horko, Pivovar Svijany jede na plné obrátky a prodává o hektolitry piva více než v zimě. „Musíme v tomto období posilovat výrobu a naši lidé mají plné ruce práce,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nejvíce na odbyt jde nyní jedenáctistupňové pivo. „Celkem odbyt stoupl od třicet až čtyřicet procent. To jsou hektolitry piva prodaného navíc,“ uvedl Horák.

A žízeň se netýká pouze alkoholického piva. Na odbyt jde lépe také pito pro řidiče.

„Lidé jsou patrně o něco zodpovědnější, a tak dávají přednost pivu bez alkoholu, jehož prodej v poslední době stoupá,“ uvedl ředitel. A kde se v létě vytočí hodně piva?

Hlavně na koupalištích, v kioscích u památek a na známých výletních místech.

Snad jen nadcházející tropická vedra mohou pivovarníkům trochu zkalit náladu.

„Když teplota překročí třicet stupňů Celsia, pije se pivo méně, než když je kolem šestadvaceti stupňů,“ zmínil Horák. (MF Dnes)


Ve Svijanech poteče pivo z osmdesáti píp

[neděle, 16. červenec 2006]

Z osmdesáti píp budou pořadatelé čepovat pivo na tradičních Slavnostech svijanského piva. Kromě šesti druhů piva, včetně jednoho kvasnicového, čeká na návštěvníky bohaté občerstvení - od klobás přes grilovaná kuřata až po pečené sele. Program slavností budou provázet dvě scény, na kterých zahraje 15 kapel hudební žánry pro všechny generace. Ve 22.30 slavnosti vyvrcholí velkolepým ohňostrojem. Letošní, již 17. ročník se bude konat v sobotu 15. července od 13 hodin v areálu koupaliště Svijanský Újezd. Slavnosti pořádá obec Svijanský Újezd a Pivovar Svijany. (Liberecký den)


Pivovar Hols Vratislavice testuje výrobu nealkoholického piva. Poptávka po něm v těchto horkých dnech roste. Vliv má zřejmě i zpřísnění postihů za alkohol za volantem. Ve Vratislavicích se před lety nealkoholické pivo vařilo ještě v době, kdy tamní pivovar patřil Pražským pivovarům.

"Na trh by se nové nealkoholické pivo mělo dostat zřejmě na podzim" uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš.

Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva. Nealkoholické se vyrábí dvěma způsoby - buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby ho mělo co nejméně. "Budeme vařit pivo s minimálním obsahem alkoholu, protože jeho odfiltrování na membránách se vyplatí jen velkým pivovarům při větší produkci," uvedl Hostaš.

Nealkoholickému pivu se na českém trhu v posledních letech nebývale daří.

V Libereckém kraji už nealkoholické pivo dodává na trh konkurenční Pivovar Svijany. První várku uvedl loni v prosinci. Že poptávka po nealkoholickém pivu výrazně roste hlavně v současném horkém počasí, potvrdil i ředitel svijanského pivovaru František Horák.

Vratislavický pivovar je jedním ze tří malých soukromých pivovarů v Libereckém kraji. V posledních letech vařil ročně kolem 50.000 hektolitrů piva. Letošní rok bude ale podle Hostaše zřejmě mnohem lepší.

"Díky tropickému počasí odbyt roste, a tak předpokládáme, že by mohl výstav vzrůst až na 80.000 hektolitrů," poznamenal ředitel. Stejně jako konkurence prodává pivovar většinu své produkce v regionu, zejména na Jablonecku a Liberecku. Zhruba osm procent výroby jde na vývoz zejména do Německa, Polska, Itálie a Španělska.

Pivovar Vratislavice byl založen v roce 1872. Od začátku 90. let minulého století byl spolu se sodovkárnou a Pivovarem Svijany součástí akciové společnosti Pivovary Vratislavice.

Ta se v roce 1996 sloučila s Pražskými pivovary. Kvůli problémům s odbytem a vysoké ztrátovosti ale Pražské pivovary postupně uzavřely pivovar v pražských Holešovicích, pak prodaly pivovar ve Svijanech a v květnu 1998 ohlásily ukončení provozu ve Vratislavicích. V roce 1999 pivovar získala pražská společnost Hols a o rok později v něm obnovila výrobu. (iDnes)


«« « Strana 735 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň